1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 23. září 1913.
Praha
4
masthead
Na ranní pvečerní listy
předplávi
v Praze v administracit
na měsle
na čtvrt lera
a dvejl donáško
n piéne
2 K
na črert len
7Kdlh
aa měst liálkach
Praha
5
masthead
Posto g 0
Posto g 0
nsésle
aa čvrisa : .
„ dvojí sásilko
na miésle
aa čtvrtiet. . . . . 1 k ak
7
masthead
Vdání
Vdání
V drohném prodejie
ranní čislo o sl
večerní
za d b
Ve ňlislkách na venkově
ranni vislo
jor
večerní
Inneráty
plan se hotnvé naprea
ředplacení a ineprty přijtm
administrace v Marianské ul. k
Tam nachazejí se tet
rodakce, tiskárna a ezpedlee
„Národnich L.latá
Eukopiav se nevraoen
9
article
V Praze, 23. září.
V době, kdy má býti velmi důtklivě při-
pomenuto Srbsku, že se nesmí těšit po obou
krvavých válkách na klid a mír, znova se ob-
jevují zprávy o odchodě nynějšího náčelníka
generálního štábu, Hötzendorfa. Patrně ne-
spokojenost s „markýrovaným“ cvičením při
posledních manévrech mu dodala. Odejde
nevděčná budoucnost záhy zapomene na to-
hoto generála, v jehož strategické schopnosti
kladly se toliké naděje. Slíbovali si od něho
úplnou reorganisaci armády a jistě Hötzendorí
mnoho přispěl ke zmodernisování našeho voj-
ska, ale nepodařilo se jeho bojovné touze
uplatnit se ve skutečné válce. V době, kdy
v jeho rukou soustřeďovaly se všechny vojen-
ské záležitosti naší armády, byly chvíle, kdy
hrozilo nebezpečí propuknutí války tu s Ru-
skem, tu s Italií, tu se Srbskem. Kdyby bylo
záviselo jen od Hötzendorfa, historie by dne
zaznamenávala na svých stránkách prvou vál-
ku Rakousko-Uherska v XX. století.
Praha
Srbsko
Italia
Rakousko
Uhersko
10
article
Buďme rádí, že přání nynějšího náčelníka
generálního štábu se nesplnila. Jeho oslňující
taktická sběhlost skvěle se osvědčila v theo-
retických knihách, v praxi však se projevila
naprosto pochybeným posuzováním válečných
schopností balkánských národů. Tato chyb
ve výpočtech prý je vlastní příčinou toho, že
Conrad Hötzendorf je syt svého úřadu a chy-
stá se k odchodu.
Srbsko aby se dnes obávalo, že bude mu-
sit podniknout ještě jeden krvavý boj o svá
nová území. Albanci postupují proti Srbům
stále hrozivěji. V okolí Dibry a Djakovice, na
samých hranicích pověstný vůdce albanských
tlup Isa Boletinac pokusil se proniknout
na srbské území v čele několika tisíc moderně
vyzbrojených Albanců. Srbští vojáci přivítal
je odhodlaně a na bojišti zůstalo prý na 200
Albanců, ale i na srbské straně byly bolestné
ztráty. Srbsko posílá na hranice proti Alban-
cům 8 pluků pěchoty, horské dělostřelectvo
a jízdu.
Conrad
Srba
Srbsko
Dibry
Djakovica
Alban
Albanec
11
article
Srbsko sice stáhlo v posledních dnech své
vojsko z pohraničních míst v Albanii, ale
zřejmě jen proto, aby ad oculos demonstro-
valo, že s Albanci bez řádné a také policejní
správy nebude klidu. Zároveň Srbsko zavřelo
hranice proti Albanii a omezuje Albancům
z hor přechod do nových srbských měst. Srb-
sko odvolává se na to, že tisíce Albancův
novém srbském území bylo poštváno tajnou
agitací, uprchlo do albanských hor, kde se
spojuje s ostatními tlupami proti Srbsku; je
tudíž nutno, zamezití jím návrat, aby v zemi.
týrané 11měsíční válkou, konečně byl pokoj.
Jedno je na tomto případě velmi patrno: ž
hranice Albanie na londýnské poradě byly
utvořeny tak špatně, tak bez ohledu na místní
poměry a hospodářské zájmy, že dlouho ještě
nové hranice budou podnětem rozmišek. Srbo-
vé se domáhali toho, aby hranice byly posu-
nuty dále od měst Djakovice, Prizrenu
Dibry, poukazujíce na to, že okolní obyvatel-
stvo jest odkázáno na tržiště v těchto mě-
stech. Ale diplomaté v Londýně snad právě
chtěli, aby tato hospodářská vázanost alban-
ského okolí k novým srbským městům byla
co nejcitelnější. Nynější události dokazují, že
jablko nesváru na hranicích umístili dobře.
Zatím co na srbsko-albanských hranicích
řádí půtky, ve vlastní Albanii pokračuje ko-
medie s prozatímní vládou. Essad paša docela
zřejmě snaží se strhnout vládní vedení na
sebe a snad za krátko rozšíří svůj požadavek.
stát se albanským ministerským předsedou,
že zatouží být nejen šéfem albanské vlády
ale být vladařem samým. Provisorní vládaje
kroky Essadovými ohromena. Může se těši
aspoň tím, že v Lješi shromáždění albanští ho-
ralé z kmene Malisorů a Miriditů poslali ji
pozdravný telegram.
Srb
Srba
Essadový
Srbsko
Albánie
Djakovica
Londýn
Prizren Dibry
12
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Bulharsko-turecké jednání o mír.
Z Cařihradu, 22. září. (K. k.) Turecko-
bulharská komise rokovala dne
hlavně o otázce statků vakulu.
Úprava záležitosti té setkává prý se s obtížemí
na straně Turků, protože žádají zároveň úpra-
vu otázky vakufu ve starém Bulharsku. Jed-
nání o zbývajících předmětech turecko-bulhar-
ské smlouvy mírové bude asi ukončeno v nej-
bližší schůzi, jež se bude konati pozítří.
Bulharské dementi.
Ze Solije, 22. září. (K. k.) „Ag. Telegraphigue
Bulgare“ označuje zprávy, pocházející z Bělehradu
a oznamující mobilisaci v Bulharsku, za úplně
smyšlené.
Albanská vzpoura a krise. — Nebez-
pečí třetí války balkánské.
Z Bělehradu, 23. září. Sem došly o pohra-
ničních bojích ve dnech 19. a 20. t. m. tyto
zprávy: Albanský oddíl, čítající 2000 až
3000 mužů, zapleten jest od pátku
večer do prudkého zápasu se srb-
ským pohraničním vojskem. Alban-
ské vojsko, které jest vyzbrojeno mo-
derními repetírkami, jest provázeno
metači pum, kteří mají nahraditi dělostřele-
ctvo. Útoky děly se vždy současně
na čtyřech místech. Zvláště prud-
ké byly u Dibry. Tam kladlo odpor na
5000 mužů albanského vojska. Tvrdí se, že jim
velel známý Isa Boljetinac. Za noci pře-
kvapili Albanci srbské pohranič.
vojsko, které bylo také ve značné menšíně.
Přes to však srážka skončila neobyčejně
těžkými ztrátami pro Albance,
z nichž 80 pokrývalo bojiště. Na srbské straně
Turek
Albanec
Cařihrad
Bulharsko
Bělehrad
Alban
13
article
padl toliko poddůstojník Palič a několik mužů
bylo zraněno.
Druhý útok Albanců stal se
v sobotu a skončil jejich šíleným
útěkem. Srbské vojsko pak nastoupilo
offensivu a rychle obsadilo všechny
dřívější posice albanské. Albanei
na ústupu spálili vesnici Piškopeje.
Také u Dakové byl boj krvavý
Albanci pokusili se zatlačiti Srby zpěta
vniknouti na srbské území. Albanci
při tom ztratili, jak se tvrdí, 150 mrtvých
měli mnoho zraněných. Srbské ztráty dosu
zjištěny nejsou. Útoky albanské děly
se podél celých hranic. Dle sou-
kromých zpráv v pondělí boj ob-
noven. Pohraniční velitelství po-
žádalo o vyslání posil, které mu také
hned poslány.
Bělehradské listy uveřejňují podrobnost
o těchto bojích, jež nadepsaly: „Třet
válka balkánská.“
Z Bělehradu, 23. září. Boje na hrani-
cích srbsko-albanských nabý va í
velkého rozsahu a povahy skuteč-
né války srbsko-albanské. Malisoři
poblíže Rěky u Dakovice napadli Srby
kteří se musili dáti na ústup před přesilou.
Daková
Srba
Palič
Bělehrad
14
article
Albanci obsadili několik vesnie
musili však ustoupiti, když Srbové
dostali posily. Srbové ztratili 32 mrtvých a
mnoho zraněných, kdežto Albanci mají mrt-
vých na 200. U Piškopeje, kde šuma-
dijská divise za hrdinných bojů
obsadila strategicky důležitá
silná místa, došlo k neobyčejně tuhým bo-
jům, ve kterých na obou stranách byly značné
ztráty. 27.000 Albanců táhne nyní na
Dibru.
Z Bělehradu, 23. září. Otázka alban-
ská se výpady albanských kmeni
na srbské území stále přiostřuje-
Srbská vláda snaží se čeliti těmto vpádům tím.
že posílá na albanské hranice ne-
ustále vojsko. Časopis „Pravda“ žádá
aby se do Albanie vyslalo mezinárodní čet-
nictvo.
Z Vídně, 23. září. „Reichspost“ dovídá se.
že hr. Berchtold měl včera po slyšen
svém u císaře rozmluvu s italským vel-
vyslancem vévodou z Avarny, j ež
věnována byla záležitostem al-
banským.
Vytyčování hranic jihoalbanských.
Ze Soluna, 22. září. (K. k.) Mezinárodní komise
pro vytyčení jihcalbanských hranic odjede zítra
zvláštním vlakém do Bitole.
Král Petr v Bělehradě.
Z Bělehradu, 22. září. (K. k.) Z úřadního srb-
ského pramene. Král Petr přibyl sem o 2. hod
odpol. v průvodu předsedy skupštiny Nikoliče
gen. pobočníka Sturma zvláštním vlakem z Ribar-
ské Baně, a byl na nádraží uvítán členy vlády, stát-
ními hodnostáři, vyššími důstojníky a členy měst-
ského zastupitelstva.
Cholera v Srbsku.
Z Bělehradu, 22. září. (K. k.) (Z úřadního srb-
ského pramene.) Dne 7. září bylo zaznamenáno 691
případů cholery, od té doby událo se ještě 80
nových. 7 cholerou nemocných se uzdravilo, 69 ze-
mřelo, 641 se ještě léčí.
Vzájemné obžaloby.
Ze Soluna, 22. září. (K. k.) Srbské úřady za-
kázaly otevření řecké školy v Bitolii.
Srba
Berchtold
Petr
Sturm
Piškopea
Bělehrad
Albánie
Vídeň
Bitola
Ribar
Srbsko
Soluna
15
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Rokování o záležitostech haličských.
Z Vídně, 23. září. Ještě tento týden roko-
vati bude, jak jsme již ohlásili, ve Vídní per-
manentní komise Kola polského-
Porady její súčastní se také oba polští ministři
ryt. Zaleski a šl. Dlugosz, dále místodržitel ha-
ličský dr. Korytowski a zemský maršálek ha-
ličský hr. Goluchowski.
Nové požadavky vojenské správy a fi-
nanční ministři.
Z Vídně, 23. září. Podobá se, že definitivn
rezhodnutí o nových vojenských předlohách, jez
obsahovati budou podstatné rozmnožen
armády a čeho potřebuje, nestane se ministr
vejenství a zeměbrany, nýbrž ministry financí. Jak
hr. Štěpán Tišza po své poradě se společným mi-
nistrem vojenství Krobatinem radil se s ministren
Teleszkym, tak také hr. Stürgkh prohlásil včer
Krobatinovi, že musí porokovati o finančním do-
sahu reformy vojenské s ministrem Zaleským
Jest málo pravděpodobno, že oba mi-
nistři financí přistoupí na všechny
požadavky vojenské správy. Naopak je
pravděpodobno, že tyto požadavky budou umen-
šeny a rozvrženy na několik let.
O příčinách odstoupení náčelmíka generálního
štábu.
Zaleski
Dlugosz
Korytowski
Goluchowský
Tišza
Teleszky
Stürgkh
Zaleský
Vídeň
16
article
Z Vídně, 23. září. „N. Fr. Presse“ zabývá s
odstoupením chefa hlavrího štábu vojenskéhoa
Conrada z Hoetzendoríu a věnuje mu ne-
jen úvodní článek, ale téměř i celou druhou stra-
nu listu. Praví, že příčinou jeho odcho d
není únava, jak se ve vojenských kruzích tvrdí
nýbrž různost názorů v důležitých
otázkách, které mají pro orientaci generálního
štábu velkou důležitost. Praví se dále, že šl. Con-
rad nesouhlasil také s překvapujíc
změnou, která stala se za letošních ma-
nevrů na Táborsku. Sv. pán Conrad zastu-
poval prý mínění, že posledního dne nařízené ovi-
čení proti domnělému nepřiteli, které vyvrcholilo
útok jizdeckého sboru zkušenostem válečným od-
porujícího, nevyhovovalo účelu, který sledován je
velkými manevry. Různost mínění, která šl.
Conrad
Vídeň
Con
Táborsko
Conrad
17
article
Conrada uvedla v rozpor s četným
vůdčími názory, prý se v poslední do-
bě stále prohlubovala. List dále podotý-
ká, že útok třetího dne manevrů, podniknutý proti
domnělěmu nepříteli, stal se za naprostéh
odporu šéfa generálního štábu. Provedení ta-
kového cvičení přímo prý odporuje ustanovením
před nějakým časem vydaných předpisů o sboro-
vých cvičeních a manevrech, které byly, vydány
k podnětu šl. Cenrada. Stanoví se v nich přesně
že „evičení proti domnělému nepříteli jsou ve sbo-
ru“ nepřípustny, protože, jsou-li provedeny větš
silou, nežli je divise, mohou klesnouti na pouhou
hru pro diváky, jejíž poučná cena nevyváž
nikdy dobu, které je k ní třeba. Z důvodu toho
nebylo prý již také dlouhou dobu v armádě ničeh
slyšeti ani viděti o „cvičení proti domnělému ne-
příteli ve sboru“. Tím méně pak směla takovét
cvičení provésti armáda, sestávající z několik
sborů, protože při tak velkém rozvinutí těchto sil
které táhne se do šířky jednoho denního pochodu
i více, negůže poskytnouti ani vyšším velitelům
žádný přehledný obraz o terénu, ani o postupu,
ani o pohybu takových mass, který mohou si zí-
skati jenom telefonicky nebo optickými přístroji.
Za těchto poměrů první dojem, který učinilo v ar-
mádé cyičení třetího dne manevrového, byl ten
že buď sl. Conrad ve svém reformním úsilí stals
sobě i svým dosavadním intencím nevěrným, neb
že cvičení celé armády proti domně
lému nepříteli provedeno bylo bez je-
ho souhlasu, nebo dokonce i přes jeh
odpor.
Conrad
18
article
Za další důvod odstoupení šl. Conrada uvádi
„N. Fr. Presse“ okolnost, že chef generálního štá-
bu za své 7leté působnosti při své horečné reformní
činnosti, prováděné ve vojsku všech zbraní ve vý-
zbroji i výstroji mužstva, narazil častěji n
odpor centrálních orgánů vojenské správy, ktere
lpí na starých tradicích.
Kdežto „Neue Fr. Presse“ zabývá se již ná
stupcem šl. Conrada, vídouc jej v generalmajor
Maxmilianu Csicsericovi šl. Bacsanym
veliteli vídeňské sborové školy důstojnické, vídeň-
ská „Reichspost“ všechny pověsti o odstoupení šl
Conrada ještě dnes s největší rozhodnost
popírá. Praví, že může časopisy uváděné důvody
jako různost mínění mezi chefem generálního štábu
a mezi generálním inspektorem veškeré ozbrojené
moci arcivévodou Frantikem Ferdinandem, vy-
skytnuvší se jak v otázce výzbroje, tak i za posled-
ních manevrů, protože šl. Conrad nesouhlasil prý
s útokem spojených armád proti domnělému nepří-
teli, s naprostou určitostí prohlásít
lichými.
Ze všeho, co uvedeno, i z dementi „Reichs-
postu“ zřejmě vysvítá, že chef generálního štáb
šl. Conrad z Hoetzendorfu, ne-li hned
tož přece záhy odstoupí a že dementi „Reichs-
postu“ tak, jak často se stává v podobných vě-
cech, je i tentokráte vídeňskou hrou na schová-
vanou.
Z Vídně, 23. září. Dnešní „Arbeiter-Ztg.“ byl
pro stať o šéfu generálního štábu sl. Conradovi za-
bavena.
Cholera v Haličí.
Z Vídně, 22. září. [K. k.) Ze zdravolního oddě-
lení ministerstva vnitra se sděluje: V okresu skol-
ském v Haliči bylo bakteriologicky zjištěno dne
21. t. m. jedno další onemocnění v obci Opořci. Jde
tu o rolníka, jenž onemocněl dne 20. t. m., by
ihned isolován a druhého dne zemřel.
Conrad uvádi
Neue
Conrad
Csicseric
Frantik
Francie . Presse
Vídeň
Halič
Opořce
ArbeiterZtg
19
article
Věci bosenské.
Ze Sarajeva, 22. září. (K. k.) Náčelník zemské
vlády polní zbrojmistr Potlorek odjel dnes večen
do Vídně.
Plavba válečné lodí „Císařovna Alžběta“
Z Vídně, 23. září [K. k.) Dle telegrafické zprávy
připlula J. V. loď „Císařovna Alžběta“ včera na
dvoudenní pobyt do Singapore. Na lodi vše zdrá-
vo. Příští přístav Honkon.
Z konference pro ochranu dělnictva.
Z Bernu, 22. září. (K. k.) Komise pro zákaz
noční práce mládeže odložila uplatnění tohoto zá-
kazu pro sklářský průmysl a některá odvětví ko-
voprůmyslu na delší dobu, nežli navrhovala osno-
va mezinárodního sdružení. Práce komise budou
zitra skončeny, takže závěrečná schůze v plenu
konference bude se konati nepochybně ve středu
Tvrzení, pronesené tu a tam, že při zákazu noční
práce mládeže přijala komise hranici věku 16 l
na místě 17 nebo 18. protože několik málo států
odepřelo souhlas k vyšší hranici věku, není prav-
divá. Nejen menšina, nýbrž veliká většina zúčast-
něných států zasazovala se o 16. rok věku.
4e
Boje Španělů v Maroku.
Z Tetuanu, 23. září. (K. k. — „Agence Havas“.
Protože za srážky v benionarském území byl usmr-
cen setník a poručík zraněn, zahájilo španěl.
ské vojsko s domorodei vážný bo
Domorodei byli poraženi a zanechali n
bojišti 13 mrtvol, jakož i zbraně a střelivo. Na
straně španělské byl usmrcen poručik a 11 vojínů
a raněn poručík, 2 poddůstojníci, jakož i 11 vo-
jínů.
Události v Kongu.
Z Bruselu, 22. září. (K. k.) Dle „Etoile Belge)
vyvrací kabelový telegram, došlý z Konga do smi-
nisterstva kolonií, zprávu o zavraždění dvou dů-
stojníků a 25 černých vojínů v krajině vzbouřivších
se Baketů.
Potlorek
Alžběta
Španěl
Havas
Domorodei
Belge
Sarajevo
Vídeň
Bern
Maroko
Tetuan
Kongo
Brusel
20
article
Sazonov v Paříží.
Z Paříže, 22. září. (K. k.) (Ag. Hav.). Ruský mi
nistr zahr. záležitostí Sazonov, který navštívil mi-
nistra zahr. záležitostí Pichona, měl s ním del
rozmluvu
Z Paříže, 22. září. (K. k.) President Poincaré
uspořádal na počest ruského ministra zahr. zále-
žitostí Sazonova hostinu, které se zúčastnili té
předseda ministerstva Barthou a ministr zahr. zá-
ležitostí Pichon.
Gruzínský exarcha zemřel.
Z Petrohradu. 23. září. (K. k. — P. t. a.
Exarcha Gruzie Innocene zde dnes zemřel
Plícní mor v asijském Rusku.
Z Petrohradu, 23. září. (K. k. — P. t. a.) Ve
Verném (asijské Rusko) vypukl plicní mor. Epide-
mii této padlo za oběť už několik lidí; středisko
epidemie bylo vojensky uzavřeno.
Anglické námořní poselstvo v Athénách
Z Athén, 23. září. (K. k.) Anglicke námořní po
selstvo přibylo sem včera odpoledne z Marsili
a bylo uvítáno pobočníkem ministra námořnictví
Večer navštívili členové poselstva předsedu mini
sterstva a ministra námořnictví.
Zmatky v Persii.
Z Tebrízu, 22. září. (P. t. a.) Zdejší obyvatelstv
zaslalo do Teheranu kolektivní prohlášení, v něm
praví, že obyvatelstvo neuposlech n
rozkazů vlády, setrvá-li vláda n
vykonání voleb. Zvlášť tuhý odpor proti v l
bám projevílo vyšší kněžstvo a též obchodnictv
Gaynorův pohřeb.
Z Nového Yorku, 22. září. (K. k.) Dnes konal
se pohřeb starosty Gaynora. Statisíce lidí shro-
máždilo se mezi kostelem Trinity ve čtvrti Wall.
street a radnicí, aby byli přítomni průvodu, v
kterém se ubíralo 20.000 lidí. Rakev byla pokryta
spoustou květin.
Sazonov
Pichon
Poincaré
Gaynorův
Gaynora
Paříž
Petrohrad
Gruzie
Rusko
Vernyj
Atény
Persie
Tebríz
Nový York
Wall
21
article
Politická zpověď poslance
Klofáče.
V dnešní „Nár. Pol.“ uveřejnil poslane
Klofáč úvahu „K dnešní desorganisaci poli-
tických českých sil“. Úvaha nevyšla tiskemv
orgánu strany národně sociální, na němž je
její autor podepsán jako hlavní redaktor, a už
to povídá leccos. Buď že posl. Klofáč uznal, že
se do rámce dnešní politiky národně sociálního
orgánu nehodí — a to by byl kompliment této
úvaze, anebo že ji redakce národně sociálního
orgánu odmítla uveřejniti — což by byl už
dokonce osobní politický kompliment posl
Klofáčoví. V úvaze posl. Klofáče není vše
nové; jsou tam odlesky jeho starších myšlenel
o dělbě práce při politickém postupu ve Vídni
o přenesení těžiště z parlamentu domů, do ži-
vota lidu, zdůrazňování národního idealismu
jako pojítka všech stran a směrů. Jsou tam
však také poznatky a věci novější, časové
aktuelní. Tyto nové poznatky a věci bychom
rozdělili na dva druhy a směry, které zápas
v politickém svědomí posl. Klofáče. Zakladate
a dlouholetý vůdce strany národně sociální ma
nepopíratelné zásluhy o „poznání duše davu“
Klofáč
Pol
Vídeň
22
article
Poznal ji a vydupal stranu národně sociáln
Dnes není patrně se svým dílem spokojen, po
něvadž ve své dnešní úvaze opět mluví o po
třebě „stavět ze zdola“ a o tom, že „lid mu
síme znát a že naše politika musí duši a srác
lidu odpovídat“. A touží po pokynech „geniál
ních organisátorských hlav, jež intuici i sílu
našly dole, v massách, jimž v čas dovedly po-
rozumět.“ Rozumíme-li dobře, má všechno tot
„stavění ze zdola“, „porozumění pro psycho-
logii“ rovnati se „kusu poctivého nadšení pro
národní věc“, jež bylo vždycky hlavním trum-
fem v rukou a ústech národně sociální agitace
Tu poznáváme starého Klofáče, zakladatele
a největšího agitátora a organisátora strany
národně sociální v nejvlastnější jeho podstatě
— ale, což strana národně sociální u
munení zárukou tohoto vyššího elemen-
tu národní myšlenky? Asi není! Neboť posl
Klofáč
23
article
Klofáč prsními tony volá po organi s ae
této národní myšlenky, před níž by
strannictví bylo zatlačeno do pozadí a dokládá
že „není-li velkých, schopných hlav pro orga-
nisaci a dělbu české politiky a českých sil
nynějších politických stranách... musi vy-
vstati v české veřejnosti mužové, k teř
sicev poslanecké sněmovně neza-
sedají, ale celým svým životem
svými zkušenostmi mají legitimaci k
temu, aby jejich hlas byl slyšen a respekto-
ván.“ A ty, navrhuje posl. Klofáč, měla by
soustřediti Národní rada a s nimi formulo-
vati a organisovati českou politi-
ku pro nynější těžkou chvíli na základě neu-
trální sféry, „v níž bychom mohli se o spo-
lečných věcech dohodovati a úlohy roz-
děliti.“ Jak zřejmo, láme posl. Klofáč hůl nad
politickými stranami, kluby poslaneckými.
svazy a jednotnými kluby — jak myslí, že by
si tyto strany, svazy a kluby nechaly mluvit
a rozhodovat o politickém postupu od nepo-
slanců, je hádankou. Posl. Klofáč podlehl zde
dojmu ustavení německého sboru důvěrníků
politických („Deutschböhmischer Landtag“).
zapomenuv, že věc ještě není hotova a že ne-
víme, jak se osvědčí. Toto ve zhuštěné formě
je hlavní obsah, jádro úvahy posl. Klofáče
Úvaha jeho má však ještě některé vedlejší mo-
menty, které podpírají a nesou loto jádro její.
Klofáč
Posl
poslanecký sněmovna
svaz a klub
Deutschböhmischer Landtag
24
article
Mluvě o příští české politice, praví, že
„musíme vědět, co chceme a zejména, c
chceme pro nejbližší dobu.“ Volá
ludíž konsekventně po vypracování českého
programu pro nejbližší dobu, aspoň pro každou
periodu říšské rady a praví doslovně: „Ve
Vídni nyní žádných zázraků žádn
česká strana nedokáže. Evropské po-
měry dokonce se tak neupravily, a bychom
v nich našli oporu pro smělejš
linie.“ Co slovo, to vyvracení názorů stran
radikálních se stranou národně sociální a posl
Chocem v čele, polemika proti resoluci z
dne 12. září, dokonce dále posl. Klofáč praví
že „radikalism dnes není zbrklý, aby za dnešní
evropské situace na radě říšské žádal obno-
vení pasivní státoprávní oposice“, a praví to
zajisté proto, že ví, že tento radikalism pp.
Klofáč
Vídeň
25
article
Choců. Hajnů a Sokolů je tak zbrklý. Ale
ovšem: posl. Klofáč řekne tyto pravdy pou-
ze podmínečně; on obratem slova dovede
napsat, že „oportunism nesmí být tak
zbrklý, aby žádal resignaci na vše, čím český
člověk politicky a ideově byl vychováván
za nejmoudřejšího a nejpoctivějšího aby byl
pasován ten, kdo zřekne se veškerého idea-
liemu.“ Kdo má být tím, jenž by žádal resigna-
ci na vše... a kdo se zřekne „veškerého
idealismu“, nechápete dobře, ale chápete, že
posl. Klofáč — zapaluje svíčky i pánu bohu
i ďáblu. Starý Klofáč, který kyselé jablko po-
znání nakousne, ale nedokousne, neztráví je
Proto jeho dnešní zpověď v „Nár. Politice“
je, jako vše, co dosud podnikal a provozoval.
polovičatá. Polovičatý organisátor, který
ponechává „duši a srdce lidu“ posl. Chocovi
polovičatý politik, který netroufá si z po-
znání vyvodit důsledky a stanout
pevnýma nohama na půdě zdravého politické-
ho myšlení. Místo posl. Klofáče není tam, kde
by chtěl je zaujmout dnešní svou úvahouv
„Nár. Politice“, nýbrž jedině ve straně ná-
rodně-sociální. Tam ať hledá porozumění pro
zdravější část svých názorů... Když se každý
vůdčí politik bude starat o pořádek ve své
vlastní straně, a když při tom bude ne-
ochvějně stát na svém přesvědčení, bude brz
také po desorganisaci v českých politických
stranách.
Choc
Hajn
Sokol
Klofáč
bůh
26
title
Politická hlídka.
27
article
Jak se Němci přípravují na další sv j
postup.
Jak se Němci přípravují na další sv j
postup.
Dle dnešní zprávy „Prager Tagblattu“ připra-
vuje vláda nové rozdělení soudních obvodů v Če-
chách proto, poněvadž je uvádí v pevnou sou-
vislost s řešením jazykové otázky státních úřadů
v Čechách.
Informace tato patrně není bezpodstatna, ne-
boť na nedělním sjezdu strany německo-radikáln
v Trutnově posl. dr. Roller — jeden z členů osmi-
členných komitétů pro úpravu jazykové otázky —
žádal na prvém místě provedení národnostního
rozhraničení v Čechách.
Mimo to ubezpečoval své posluchače, že správ-
ní komise pro Čechy je zodpovědna vládě, tak že
otázky zemské budou nyní posuzovány na říšské
radě.
Jest otázka, zda se posl. dr. Roller nemýli
vždyť ani v císařském patentu o zřízení správní
komise, ani v jejím statutu není ani jediného slova
o nějaké zodpovědnosti správní komise vůči vládě
vídeňské. Prasident správní komise hr. Schönborn
to také otevřeně řekl deputaci německých poslan-
ců, když k vůli tomu přišla k němu hned po vy-
dání patentů.
Beze zřetele na fakt, že ami v patentech, ai
ve statutu správní komise není ani slůvka o její
zodpovědnosti vládě, hlásal v neděli posl. Wolí
v Trutnově, že na říšské radě bude probrán roz-
počet správní komise zemské, jakmile bude vydán
a bude prý poukázáno na nespravedlivosti, jichž
se správní komise dopoušt.
Němec
Prager
doktor
Roller
Schönborn
Čechy
Trutnov
28
article
Veřejnost tedy může od posl. Wolía očekávati
zajímavá odhalení o neznámých dosud činech
správní komise pro Čechy! Také o taktice Němců
na říšské radě vyslovil se posl. Wolf. Žádá tam
taktiku oposiční, tak ustrojenou, aby vláda ne-
mohla nic provésti dříve, než bude vyhověno po-
žadavkům Němců v Čechách, mezi nimiž posl.
Wolí na prvním místě žádal odstranění místodr-
žitele knížete Thuna
Dále se posl. Wolí prohlásil za odpůrce kurie
dosavadních nevoličů pro sněm, poněvadž by
prospěla socialistům a několik těchto mandátů v
německém území by vydala v šanc Čechům.
Posléze postavil se posl. Wolí proti Titovu
Volksratu, řka, že není třeba dalších „Volkstagů“
ježto chomutovská resoluce nemusí býti zostřována
a zmírněná býti nesmí
Z resoluce, v neděli v Trutnově přijaté, zvlá-
ště zajímavý je projev, jímž se prohlašuje, že
němečtí radikálové nemají ke spřávní komisi ani
nejmenší důvěry, poněvadž se Němcům za ni ne-
dostalo náhrady uzákoněním (t. j. oktrojírkou —
pozn. red.) těch částí zemského zřízení, jež byly
již projednány referentským komitétem národně-
politické komise.
Mimo to se resoluce ta vyslovuje pro nejostřej-
ší pomůcky pro vymáhání německých požadavků,
jmenovitě pro rozdvojení země; německo-nacionál-
ní svaz se resolucí vyzývá, aby úplně provedí celé
požadavky Němců z Čech, nedávaje na sebe účin-
kovati činitelům, kteří nejsou směrodatni (t.j.
Volksratu — pozn. red.). Ovšem také nedělhí
resoluce trutnovská žádá, by kn. Thun byl od-
straněn a aby nahražen byl nepolitickým úřad-
níkem.
Jak vidno, skromnost není německou cinosti
Němec
Wolf
Thun
Čecho
Titův
Čechy
Trutnov
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nový boj o českou školu v Předlicích
u Ústí n. L. V neděli se konala v Předlicích.
kde v létě obecní zastupitelstvo zavřelo a za-
pečetilo českou matiční školu, schůze českých
rodičů ve prospěch otevření české školy.
V pondělí — dle zprávy „Nordböhm. Tag-
blattu“ — čeští rodičové s dětmi dostavili se
do školy, žádajíce, aby vyučování bylo zahá-
jeno, leč obecní úřad zakročila
děti ze školy odstrani!!! Rodičea
děti na to demonstrovali před obecním úřa-
dem, načež obecní starosta Ritschel vzdal
se svého úřadu. „Nordböhm. Tagbl.“ sděluje,
že se očekává „rušení pokoje“ se strany Če-
chů, kteří prý prohlásili, že dříve nebude po-
koje, dokud česká škola nebude otevřena.
Starosta Ritschel resignoval jen proto, že —
jak sděluje „Aussiger Tagbl.“ — slíbil depu-
taci české v neděli, že svolá obecní zastupi-
telstvo na úterý ke schůzi, aby o otevření če-
ské školy rozhodlo. Aby obecní zastupitelstvo
nemohlo o té věci rozhodnouti, starosta re-
signoval, a první radní ujel z Předlic. „Aussig
Tagbl.“ volá na okresní hejtmanství v Ústí n
Nordböhm
Ritschel
Aussig Tagbl
Předlice
Ústí
Aussiger Tagblishing