1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 4. září 1913.
Praha
4
article
Naranní a večerní listy
přodplácí sel
V Praze v administraci:
na měsle-
na čtvri. . . .
6K —h
s dvojí donáškou
na měsíe.
na čtvrt ieta :
ve ňliálkách
na měslo
9 K so
Poštou.
a měske
na dtvrt ieta . . . K
s dvoji zásilkou
na másle.
vrieta: . keh
Pošta
Praha
7
article
ecer
dání-
V drobném prodejii
ranni čislo o sobe
za e
večerni
za db
Ve fliálkách na venkové
ranní čislo
lo
večerni .
lnserátr
plati se hotově nspřed-
Předplacemí a inserty přijíu
zdministrace v Marianské ul.,
TTam nachánaji se těš
redakce, tiskárna a axpedlne
Národnich Lisnů“
Enkopiay se nevraost
8
article
V Praze, 4. září.
Nářky německých listů na srbskou vládu.
že nezavedla v Makedonii občanskou vládu.
leč vojenskou, jsou ovšem málo upřímné, tře-
ba že v daném případě rádi bychom viděli
aby slovanská demokratická země předchá-
zela lepším příkladem, než učinila naše mon-
archie, která 30 let držela Bosnu a Hercego-
vinu pod vojenskou správou, než jim dala ja-
kousi parodii na ústavu. Naše domácí vladař-
ské umění nedovede se obejít bez mimoústav-
ních a neústavních náhražek.
Celý jih naší monarchie jest už leta v mi-
mořádném stavu. Zkoušeli to odůvodnit všemi
možnými způsoby, získali si na pomoc Nastiče
a Vasiče, inscenovali obrovský politický pro-
ces, posílali do Záhřeba jednoho bána za dru-
hým, a když srbochorvatský národ dobrovol-
ně nechtěl se zříci svých zákonných a přiro-
zených práv národních, posílali tam královské
komisaře, jen aby dokazovali, že nemají chuti
vládnout podle spravedlnosti, ale násilím. Te-
prve slavná vítězství srbského národa, svo-
bodně žijícího za Sávou, poučila vládní kruhy.
že stará methoda se již opotřebovala, že nut-
no hledati smír s národem, nechtějí-li přispí-
vati k úplnému rozvratu na jihu monarchie
Bosna
Nastič
Vasič
Praha
Makedonie
Záhřeb
Sáva
9
article
Ze Záhřeba přináší dnes „Zeit“ překvapu-
jící zprávu, že král. komisař bar. Skerlecz jest
hotov se svým plánem na rozuzlení chorvatské
krise, že zanechal pokusů opírat se jen na
bývalé maďarony-unionisty, sesílené frankov-
ci a chce budoucí ústavní většinu utvořit
ze členů srbsko-chorvatské koalice
a z unionistických stoupenců bývalého sekč-
ního chefa Czernkovicse. Skerlecz předloží
prý uherské vládě ke schválení tyto návrhy
1. železniční pragmatika bude hned na podzim
podle přání chorvatské oposice upravena;2
komisariát a spojená s ním omezení ústavy,
jmenovitě předchozí censura, budou zrušeny;
3. bude jmenována úslavní vláda s bánem
Skerleczem v čele, z řad koalice budou jme-
nování dva sekční chefové; 4. zemský sabor
bude svolán koncem září nebo října.
Nechce se ani věřit, že by záhřebský ex-
ponent pešťské vlády tak dalece přišel k roz-
umu, a přece povolání koalice k vládě a od-
stranění železniční pragmatiky, která tak hru-
bě porušila základní zákony o chorvatsko-
uherském vyrovnání, jest jedinou možnou ce-
stou ke smíru a k obnovení ústavního života
v Chorvatsku a Slavonii. Bylo by dobře, kdy-
bychom změnu v Chorvatsku mohli přivítat
jako prvý příznak změny kursu uherské poli-
tiky, kdybychom se mohli domnívat, že ve
vůdčích kruzích naší monarchie konečně za-
čínají vidět a chápat, k jakým děsným kon-
cům vede zpupná polítika maďarská.
Záhřeb
Chorvatsko
Slavonie
10
article
Všichni rozumní živlové v naší monarchii.
záleží-li jim opravdu na blahu říše, musí pů-
sobit ke sblížení se sousedními státy na jihu
monarchie a musí vítat každý krok, který v
tom směru se stane. Bylo by nebezpečno, aby
sympatie našeho zahraničného úřadu k Bul-
harsku sváděly i k napodobení neblahé bul-
harské politiky, která viděla svoji sílu v tom-
že poštvala proti sobě všechny sousedy a za-
platila potom tak draze svou neprozřetelnost.
Osamocenost našeho zahraničního posta-
vení, zřejmé odbočování Berlína, to vše nuti
k úvahám. Vídeňský tisk nenávidí sice z celé
duše Rusko, ale přece s jásotem vítal přízna-
ky sblížení rusko-rakouského, protože oceňo-
val výhody pro Rakousko z toho plynoucí
Dnes petrohradský dopisovatel „Reichspostu“
musí však připomínat Vídeňákům, že ruský
tisk stejně se nezachoval vůči Rakousku, že
neodložil staré nedůvěry. Rusové netouží po
rakouském objetí. Jedna věta z tohoto dopisu
stojí však zvláště za povšimnutí: „Ruský tisk
přivítal roztržku mezi Vídní a Berlínemv
otázce revise bukureštského míru. To nezna-
mená však germanofilství, ačkoli petrohrad-
ská nálada by se nezměnila, ani kdyby ve
Vídni politika orientovala se více ve slovan-
ském smyslu. Vidělo by v tom jen hru katoli-
cismu proti pravoslaví a austroslavismus, kte-
rého se stejně bojí.
Rus
Berlín
Rusko
Rakousko
Vídeň
11
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Bulharsko-turecké vyjednávání o mír.
Z Cařihradu, 3. září. (K. k.) Bulharští de-
legáti Savov a Tošev přibyli sem dnes
vojenskými rádci a rádcem finančním a byl
na nádraží uvítáni Načevičem, jakož i generál-
ním ředitelem politických záležitostí v mini-
sterstvu zahr. záležitostí Salihem bejem, dra-
gomanem velkovezirátu a generálním polic
ředitelem. Setnina vojska vzdala generálu Sa-
vovu vojenské pocty.
Z Cařihradu, 3. září. (K. k.) Bulharští de-
legáti odplují zítra parníkem, daným jim k di.
sposici, do Jeniköje, kde bydlí nyní velvezír
a v 11 hodin budou míti první rozpravu s vel-
vezírem.
Z Caříhradu, 4. září. (K. k.) Hlavní otázky
jež budou projednávány s delegáty bulharský-
mi, jsou stanovení hranic a výměna
zajatců.
Načevičova polítika.
Z Berlína, 4. září. „Berliner Tageblatt“
oznamuje z Petrohradu: Zdejší bulharští diplo-
maté vysvětlují poslání Načevičovo v Caři-
hradě tím, že Načevič usiluje tam o ture-
ckobulharský spolek. Bude však mo-
ci býti zjednána prozatím jenom příznivá
průprava pro příští dohodu, proto-
že četní bulharští politikové pracují proti plá-
nu Načevičovu.
Savov
Tošev
jítlegát
Načevičův
Načevič
Cařihrad
Jeniköj
Berlín
Petrohrad
Berliner Tageblatt
12
article
Turecko nechce zabrati Thracií.
Z Petrohradu, 4. září. („N. Fr. Pr.“) Zá-
stupce „Nového Vremene“ v Cařihradě měl
rozmluvu s ministrem vnitra Talaatem be-
jem, který pravil: „Já a velkovezír děláme
vše, aby naše poměry k Rusku se
zlepšily a naše chování v otázce Drinopo-
le nemusí se nám vytýkati. Všechny pověsti.
že chceme zabrati Thracii západně od Marice,
jsou bezpodstatny. Prohlašuji zcela kategori-
cky, že naše vojsko nevtrhlo ani do
Dedeagače, ani do Gimildžiny; byli
to Řekové, kteří zapudili bulharské posád-
ky. Naše vyjednávání s Bulharskem provede
se patrně k vzájemné spokojenosti.
Řecká okupace krajin, přířknutých Bulharsku
Z Paříže, 3. září. (K. k.) Zvláštní dopiso-
vatel listu „Echo de Paris“ v Athénách se
dovídá, že řecká vláda zaslala velmocem nótu
v níž domáhá se Řecko formálního příkazu k
prodloužení okupace krajin, jež smlouva bu-
kurešťská přiřkla Bulharům. Nebude-li tentc
příkaz dán, vyklidí Řecko dotyčné osady, mez
nimi Dedeagač.
Rumunská kolonisace nově nabytého území
Z Bukurešti, 4. září. (K. k.) („Ag. tel
roum.“) Na zakoupení pozemků v nově naby-
tém území, jež patří osobám, chtějícím se vy-
stěhovati rozhodně do Bulharska, byl poskyt-
nut úvěr 1,500.000 franků.
Cholera v Rumunsku.
Z Bukurešti, 4. září. (K. k.) („Ag. tel
roum.“) V poslední úřadní statistice o choleře
se uvádí: Počet dříve onemocnělých činí 497.
Nových onemocnění jest 57, z nich 23 osoby
zemřely a 19 osob se pozdravilo. Zbývá tudiž
512 osob nemocných cholerou. Mimo to jest
ve vojenských lazaretech 59 osob nemocných
cholerou.
Neshody při úpravě nových hranic
černohorsko-srbských.
Z Bělehradu, 4. září. V komisi, která určovala
hranice černohorsko-srbské, nastaly neshody, které
měly za následek přerušení dalšího vy-
jednávánt. Černohorští delegáti z rozkaru
Talaat
Marika
Řek
Paris
Bulhar
Turecko
Thracie
Petrohrad
Francie
Nový Vremen
Cařihrad
Rusko
Bulharsko
Paříž
Atény
Řecko
Bukurešť
Rumunsko
Bělehrad
13
article
krále Nikoly opustili Bělehrad a vracejí se do Ce-
tyně. Praví se, že v příčině rozdělení sandžaku
jsou neshody nepatrné. Černá Hora žádá, aby se jí
postoupilo 600 km' mezi Bílým Drinem a řekou
Klinou, kterého se chce Srbsko vzdáti jen tenkráte.
dostane-li za ně náhradou město Plevlji s okolim
Jelikož nebyla ve věci této docílena dohoda, před-
loží se tento spor k rozhodnutí nejs p íše
krále rumunského a řeckého.
Klina
Bělehrad
Ce
Srbsko
Plevlja
km
14
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
15
article
Audience v Ilu
Audience v Ilu
Z Lázní Bšlu, 4. září. (K. k.) Rakousko-
uherský velvyslanec u Kvírinálu Mérey šl
Kapos-Mére byl Jeho Veličenstvem císařem
přijat dnes v 11 hod. dopoledne ve slyšení. Vel-
vyslanec tlumočil ve slyšení Jeho Veličenstvu
též díky za císařské uznání, jež bylo mu pro-
jeveno.
Mérea
Kapos
Ilo
Mére
Vela
lázeň Bšl
16
article
Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 4. září. („Wlener Ztg.“) Ministr fi-
nancí jmenoval berní správce Adolfa Lorenze.
Vojtěcha Langra. Františka Bitterlinga.
Václava Holuba, Karla Gaudeka, Alíréda
Mrázka, Karla Havlička, Josefa Lebedu.
Josefa Siegla. Jana Sehäffera, Rudolfa
Schustra, Karla Peschka. Karla Felbera.
Vojtěcha Bartona a Josefa Uhrnera vrch-
ními berními správci ve služebním
obvodu zemského finančního ředitel-
ství v Praze.
Lorenz
Langer
Bitterling
Holub
Gaudek
Alíréda Mrázek
Havliček
Lebeda
Siegl
Sehäffer
Schustr
Peschek
Felber
Barton
Uhrner
Vídeň
Praha
Wlener Ztg
17
article
Udělené řády.
Udělené řády.
Z Vídně, 4. září. (K. k.) „Neues Wiener Ta-
blatt“ se dovídá, že císař propůjčil náměstku zem-
ského hejtmana v Solnohradsku dru. Arthuru
Stölzloví rytířský kříž řádu Leopoldova a pří-
sedícímu zemského výboru ve Vorarlberku Jodoku
Finkovi komturský kříž řádu Františka Josefa.
Wiener
Arthur Stölzlový
Finek
František Josef
Vídeň
Solnohradsko
Leopoldov
Vorarlberk Jodok
18
article
II. rakouský sjezd pro ochranu dítek.
II. rakouský sjezd pro ochranu dítek.
Ze Salepurku, 4. září. (K. k.) V 9 hod. dopo-
ledne byl ve slavnostně vyzdobené akademické
aule zahájen slavnostně II. rakouský sjezd pro o-
chranu dítek, na nějž dostavilo se téměř tisíc účast-
níků ze všech korunních zemí rakouských, jakož
vynikající hosté z Uher a říše německé. Na sjezdu
jsou zastoupeny více než 100 oficiálních delegátů
všechna rakouská ministerstva, ústřední úřady, zem-
ské výbory, různé státní, církevní a samosprávné
úřady a velmi četná sdružení a různé korporace.
zabývající se z povolání nebo dobrovolně péčío
mládež nebo ochranu dětí. Do zahajovací schůze
dostavil se též kardinál kníže arcibiskup dr.
Katschthaler. Předsedou sjezdu byl zvolen za
hlučné aklamace president ústředny pro ochranu
dětí a péči o mládež ne Vídni člen panské sně-
movny dr. Baernreither. Prvním místopředsedou
byl zvolen president vrchního zemského soudu
svob. pán Call
Když se ustavilo předsednictvo, uvítal dr.
doktor
Katschthaler
Baernreither
Call
Uhry
19
article
Baernreither delším, s pochvalou vyslechnu-
tým proslovem čestné hosty, delegáty, členy a ú-
častníky. Vzpomněl s vřelou účastí náhlého úmrtí
zemského presidenta solnohradského hr. Schafí-
gotsche, který stál ještě u kolébky sjezdu, a pro-
mluvil potom o významu a cílech sjezdu salepurk-
ského. Poukázal na pokroky, jichž se dosáhlo za
posledních let v oboru péče o mládež a ochrany
dětí, na velké úkoly, jež třeba ještě řešiti, a na
nichž musí míti svrchovaný zájem stát, církev a
všechny kruhy lidské společnosti. V našich dnech,
dovozoval předseda, stala se myšlenka pospolitosti
opět živější, než kdy jindy. Nemá však potlačovati
oprávněný individualismus, ale spojovati zajisté v
společné práci. Právě pro nás v Rakousku má
státně-občanská výchova k takové pracovní pospo-
litostí největší význam. Musíme sledovati v Rakou-
sku státně občanskou výchovu v dvojím smyslu:
Nikoli jen v každém jednotlivém národním kmení,
nýbrž též v naší celé vlastí, kde má pro státní po-
spolitou práci, ale též pro směr a povšechného
ducha péče o mládež svrchovaný význam. Předseda
skončil svou řeč dikem a holdem Jeho Veličenstvu
císaří, jemuž, jakož i následníkovi trůnu panu arci-
vévodovi Františku Ferdinandovi byly zaslány hol-
dovací telegramy. Pozdravné proslovy pronesli
kardinál kníže arcibiskup Katschtaler jménem
církve, dvorní rada zemské vlády solnohradské hr.
Baernreither
František Ferdinand
Rakousko
Raka
20
article
Manzano z příkazu ministerstva vnitra, odbor.
přednosta dr. Schauer jménem ministerstva
spravedlnosti, náměstek zemského hejtmana dr-
Stölzel jménem země solnohradské, starosta O t
jménem zemského hlavního města Salopurku, říš-
ský poslanec dr. Ofner jménem rakouské spo-
lečnosti pro ochranu dělnictva, dr. Bovinelli
jménem zemského svazu spolků péče o mládeža
ochrany dětí v Solnohradsku, jakož i řada dalších
delegátů. Po plenární schůzi zahájí jednotlivá od-
dělení meritorní práce. Budou projednávány otázky
výchovné péče a práce dětí. V oddělení: práce
dětí, jemuž předsedají taj. rada dr. Mataja, taj.
rada hr. Wickenburg a president vrchního zemské-
ho soudu svob. pán Call, referoval říšský poslanec
Hainisch o návrzích na úpravu práce dětí s
hospodářského a sociálně-politického stanoviska, V
oddělení; výchovná péče, jemuž předsedají taj. rada
Marchet, sekční rada v ministerstvu spravedlnosti
dr. Rottenbiller, náměstek zemského hejtmana de.
Stölzel a přísedící zemského výboru Mayer (Doln
Rakousy), referovali sekční rada Ladislav Mül-
ler o přípravě a provedení zákona týkajícího se
výchovné péče, a vrchní policejní. komisař dr.
Walkhofí o správně-právních úkolech v oboru
ochrany mládeže. Večer budou členové sjezdu slav-
nostně uvítání v zemském presidiu.
doktor
Schauer
Stölzel
Ofner
Bovinelli
Mataja
Call
Hainisch
Rottenbiller
Mayer
Mül
Walkhofí
Solnohradsko
svaz spolek péče
Doln Rakousy
22
article
Terstská aféra.
23
article
Z Terstu, 4. září. (N. Fr. Pr.) Senátor
Brazza ve Videmu zaslal senátu dotaz v příčině
slovanských demonstrací před italským konsulátem
v Terstu. Uprostřed září konati se bude
v Benátkách tábor, na kterém bude
protestováno proti výnosům terst-
ského místodržitele. Schůze konati ae
bude v některém z větších divadel a pozváni kní
budou senátoři a poslanci, veškerá municipla.
všechna zastupitelstva provinclí i všechny spolky
Bosenský sněm.
Z Išlu, 4. září. Při návratu z Mnichova při-
byvší sem president bosenského sněmu dr. Nikola
Mandič vyslovil se k zástupci „N. Fr. Pr.“, že
na základě dnešních poměrů je oprávněná naděje,
že v zemském sněmu bosenském utvo-
říse pracovní většina a že sněm bude
svolán ve druhé polovici října. Vyjednávání chefa
zemské správy s vůdcí stran zahájeny budou v Sa-
rajevě po 10. září a je naděje, že se ukáže, že
kompromis mezi stranami a zemskou
vládou je možný a že bude lze smlurviti pra-
covní program sněmu. Kompromisu a dohody všech
tří náboženství lze se tím spíše nadíti, protože
sněm má vyříditi velmi důležité předlohy.
doktor
Mandič
Terst
Francie
Benátky
Išlu
Mnichov
24
article
Cholera v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 4. září. (K. k.) V Bosňácích, kd
od prvního vypuknutí nákazy událo se dosud 21
případů cholery, nebylo již po dva dny hlášeno
žádné nové onemocnění. Ze čtyř ostatních okresů
bylo hlášeno po jednom případě cholerou pode-
zřelém
Německá kritika řečí Haldanovy.
Z Hamburku, 4. září. „Hamburger Nachrich-
ten“ poznamenávají k řeči ministra Haldana
Smysl řeči jest velmi hezký, ale svými výklady do-
pustil se jinak chytrý Haldane tentokráte nešikov-
nosti. Zajisté spočívá francou zsko-a ngli-
clé přátelství, které vzrostlo ve spolek, n
koloniální dohodě ze dne 18 dubna 1904, ale právě
této dohody by se neměl Haldane dotýkati, jestliže
se zmínil o mezínárodních ohledech a kázal vy-
svobození světa od sobeckých požadavků, neboh
právě tato dohoda uzavřena byla s takovou su-
verénní bezohledností, s takovou vyzývavou sobec-
kostí proti dobrým právům Německa v Marokku
že Německo nemohlo mlčeti. Ona dohoda dotýkala
se také rybářského práva v Novém Foundlandě
rovněž také Egypta a Marokka. Neměla co činiti
s válkou? Válka, kterou by byla vyvolala do-
hoda z r. 1904, vísela na nitce. Takové věci může
přednášeti pouze liška kuřatům.
Vladařství v Brunšviku.
Z Berlína, 4. září. „Vossische Ztg.“ sdělujez
Bruněviku: Přípravy k převzetí vlády vévodství
brunšvického princem Arnoštem Augustem jsou
skončeny. Očekává se zde, že prine se svou chotí
přibudou do Brunšviku ještě před vánocemi. Ná-
slednická otázka vyřídí se v říjnu ve spolkové radě
velmi rychle, protože vše bylo k tomu v letě při-
chystáno. Dosavadní vladař vévoda Jan Albrecht
Meklenburský předá vládu v říjnu vladařské radě
a odstěhuje se na svůj zámek v Meklenbursku.
Nachrich
Haldane
Arnošt August
Jan
Albrecht
Chorvatsko
Záhřeb
Hamburk
Německo
Maroko
Nový Foundland
Egypt
Brunšvik
Berlín
Meklenbursk
Vossische Ztg
25
article
Revoluční hnutí vinařů ve francouzském
departementu Aube.
Z Paříže, 3. září. (K. k.) Revoluční hnutí vi-
nařů v departementu Aube proti zákonu, jímž vy-
loučeno jest jich vino z přípravy šampaňského, se
v minulých dnech velmi vzmohlo. V 6 osadách
byly konány bouřlivé schůze, jež skončily tím, že
starostové a obecní radní prohlásili, že jsou ochot-
ni vzdáti se svých úřadů. Nepořádek, jenž vznikne
jejich resignaci ve správě, má přiměti vládu, aby
zrušila zákonná opatření vinaři nenáviděná.
Z mezinárodní parlamentní konference.
Z Hasgu, 3. září. (K. k.) Mezinárodní parla-
mentní konference schválila dnes jednomyslně růz-
ná usnesení, především resoluci o režimuv
mořských úžinách a námořních prů-
plavech. Na základě této resoluce bude příští
konferenci podána definitivní osnova mezinárodní
smlouvy o zásadách, jež by mohly býti již nynív
kulturních státech přijaty.
Potom projednávala konference otázku o pro-
hlášení věčné neutrality. Dále bylo ro-
kováno o právech a povinnostech neutrálů za ná-
mořní války. Odpoledne uspořádala správní rada
mezinárodního rozhodčího soudu slavnost v míro-
vém paláci. Předseda správní rady mín. předseda
van der Linden předčital telegram ruského
cara, v němž car děkoval za hold, uspořádaný mu
správní radou při otevření mírového paláce.
Aub
Paříž
van der Linden
26
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Legenda o kn. Thunovi.
Chomutovský sjezd německých důvěrníků u-
snesi se na okázalém projevu proti místodržiteli
kn. Thunovi, za krátko po něm stejně se zachoval
německo-nacionální svaz, a delegáti chomutovské-
ho sjezdu pak ve své konferenci s ministerským
předsedou hr. Stürgkhem přímo jej žádali, aby
místodržitele kn. Thuna odstranil. Hr Stürgkh dal
jim známou odpověď, že je legendou, co se o kn.
Thunovi z německé strany tvrdí.
Němci v Čechách sice sočí na místodržitele kn.
Thuna pořád, ale když proti němu vystoupili přímo
u ministerského předsedy, tož přece měli uveřej-
niti nějakou soubornou žalobu na kn. Thuna a jeho
úřadní činnost, aby všechna veřejnost poznala, co
vše Němci v Čechách a jakým právem vytýkasí
kn. Thunovi.
Dlouho jsme na takovou žalobu čekali marně,
teprve dnes byl veřejnosti předložen německý ob-
žalovací spis proti kn. Thunovi, úvodník liberecké
„Deutschu Volkszeitung“. Tento spis zní v pod-
statě takto: je politování hodno, že jednotliví vůd-
cové Němců v Čechách věnovali kn. Thunovi dů-
věru — nikoli na prospěch německé věci. Upadli
v omyl dorozumívacím prostřednictvím, jež kníže
Thun prováděl ještě za místodržitelování hr. Cou-
denhova. Ale jako místodržitel objevil se kn. Thun
býti feudálně klerikálním politikem, který slouží
jen česko-nacionálním plánům.
Thun
Stürgkh
Němec
Hradec
Čechy
Deutsch Volkszeitung
27
article
Češi vytýkají ministrovi práv dru. Hochen-
burgrovi činnost protičeskou, naproti tomu s kn.
Thunem jsou spokojeni: jestliže Češí označují dra.
Hochenburgra za překážku dorozumívací akce, tož
Němci musejí Thuna označiti za překážku pro pro-
vedení dorozumívací akce. Neboť kn. Thun rozvi-
nul otázku menšinových škol, kterou hr. Couden-
hove odložil k vůli dorozumívací akci, čímž kn.
Thun podráždil Němce.
Výnos dra. Hochenburgra o jazykové praxiu
soudů v Čechách dal Čechům podnět, aby přerušii
akci dorozumívací, která se pak rozbila, ale Němci
nenechali dorozumívací akce, aě kn. Thun pomoci
četnictva vnucoval německým obcím české školy
čímž se dosavadní poměry pro Němce zhoršily.
Proto se jim nesmí zazlivati, když nyní, třeba vel-
mi pozdě, svoje politické postavení činí závislým
na odchodu kn. Thuna, poněvadž jako klerikál.
třeba Němec, nemá porozumění pro věc Němcův
Čechách a pro jejich práva; mimo to vnucuje Něm-
cům v Čechách jednoduše české státní právo a tím
je chce národně zaškrtit, takže je největším od-
Čech
doktor
Thun
Němec
Čecho
Couden
Čechy
Německo
Němcův Čechy
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Oběti Röntgenových paprsků.
Dr. Schönfeld, přednosta institutu pro
röntgenování při císařské jubilejní nemocnici
ve Vídni, píše v jistém lékařském časopise-
Paprsky Röntgenovy, právě tak jako
podstatě identické paprsky radiové a meso-
thoriové, pomocí kterých jsou právě nyní hle-
dány nové cesty léčení rakoviny, jsou s to.
hojiti jistá rakovinová onemocnění. Avšak na-
proti tomu vznikají příliš dlouhým pů-
sobením paprsků spáleniny, povstá-
vají nádory, které se mohou průměrně v 9leté
inkubační době zvrhnouti v rakovinu. Tyto
rakoviny mají stejné klinické příznaky a ne-
jsou-li léčeny, mohou vésti zavlečením rako-
vinových buněk k tvoření metastasií, t. j. hnízd
rakovinových buněk v nejrůznějších částech
těla a tím mohou způsobiti smrt. Jen včasné
chirurgické zasáhnutí může zlo odstraniti.
Až do r. 1912 byly s určitostí konstato-
vány 54 případy rakoviny, způsobené röntge.
novými paprsky. Z toho byly 24 pří-
pady u lékařů, 26 u róntgenových
techniků a jen 4 u pacientů. Dle pří-
slušnosti připadlo na Rakousko, Německoa
švýcarsko 13 případů, na Anglii 13, na Francii
2 a na Ameriku 26. Z těchto 54 nemocných
zemřelo 11 i přes lékařskou pomoc. neboť ra-
kovina byla už pokročilá. Mezi mrtvými bylo
8 lékařů. 3 technikové a žádný pacient. Žá-
leží totiž na tom, jak dlouho paprsky účinko-
valy. U lékařů a techniků účinkují přirozeně
hodně dlouho, neboť tito se jimi zabývají někdy
dlouhá léta. V Německu už je používáno do-
brých ochranných opatření, kdežto v Ame-
sice, jak se zdá, jsou ještě hodně neopatrni
Röntgenův
doktor
Schönfeld
Vídeň
Rakousko
Německoa
Anglie
Francie
Amerika
Německo
institut pro röntgenování
29
article
proto je tam počet obětí tak značný. Ale ne-
máme si vzpomenouti jen na mrtvé, ale více
ještě na živé, kteří denně v pravém slova
smyslu nasazují za své bližní svou vlastní kůži.
Jsou opravdovými hrdiny, kteří dávají své
tělo část po části, napřed prsty, pak ruku.
paží a konečně i život.
Přes to, že obecenstvo i lékaři jsou pře-
svědčení o důležitosti radiologie, musí stát
tato věda ještě hodně v pozadí, zvláště v Ra-
kousku, kde dosud nebyla pro ni zřízena žád-
ná universitní stolice.
30
article
= Indická svatba v Londýně. Jak oznamuje
„Journal des Débats“, měla část londýnské spo-
lečnosti v těchto dnech divadlo opravdu vzácné.
Ve zdech anglické metropole slavila se indická
svatba 21leté princezny Indiny, dcery knížete
Barody s mahárádžou Kumarem Sitendro
Naravanem, z Cooch Beharu. Svatba pozůstávala
ze tří různých slavností a učinila zadost jak fanta-
stickým obřadům indickým, tak i anglickému zá-
konu o manželství. První část konala se v bu-
ckinghamském „Palace Hotelu“, kde je ubytován
princezna, jež přestoupila na víru svého budou-
cího muže. Obřad konal se v oblacích vůně ka-
didla a za podivné hudby na lastury. Druhá část
odehrála se na úřadě, kde byl vykonán občanský
sňatek. Nádherně ozdobený automobil přivezl ne-
věstu v růžové hedvábné toiletě a druhý přivenl
ženicha, 26letého orientálského krasavce, ve vy-
cházkovém úboru se slaměným kloboukem a jeho
matku, zahalenou v šedivý hedvábný plášť a kraj-
kový šál. Snoubenci se smíchem nastavili tváře asi
tuctu na ně namířených fotografických přístrojů
a zvědavým pohledům obecenstva. Jakésí děck
chudé matky hodilo na princeznu, jistě v dobrém
úmyslu, hrst konfet, jež si shromáždilo pro slav-
nostní příležitost. I tulo pozornost přijala princezna
s laskavým úsměvem. Po ceremonii vrátila se spo-
lečnost do hotelu, aby byla svatba dokončena dle
tradic indických. Nevěsta zaměnila evropskou
teiletu za indický, zlatem vyšívaný šat, a také
mahárádža oděl se bíle a na hlavu dal turban
Kumar
Naravan
Londýn
Baroda
Coochy Behar
Palace hotel
31
article
Společnost se pak sešla u snídaně, kterou pořá-
dala matka ženichova. Tchyně předala nevěstě
drahocenné šperky za hlasité modlitby. Dle zvyku
své domoviny rozdělil mladý manžel svatební ko-
láč mečem státu Cooch Beharu a kusy rozdal pří-
tomným. Mezí vystavenými dary svatebními byly
předměty pohádkově nádherné. Mladí manželé na-
stoupili svatební cestu automobilem a dle angli-
ckého zvyku byli zasypání rýžovými zrnky a rů-
žovými lístky. Byla to nejpodivnější slavnost
kterou anglická aristokracie pamatuje.
= Tuberkulosa psů. Před nedávnem vypočítal
francouzský lékař Cadiot, že ohromné procento
psů a koček je stiženo tuberkulosou a upozorňo-
val na to, jak je nebezpečno, nechati zvířata hráti
s dětmi. K tomu nyní berlínský lékař dr. Bonger
podotýká, že dr. Cadiot při vypočítávání procení
počítal i případy vyhojené, tedy absolutně ne-
škodné. Dle zkušeností dra. Bongerta jsou psi po-
měrně vzdorni oproti tuberkulose a vyskytne-li se
u nich, obyčejně se opět sama brzy zahojí, jak zji-
stil mnohými prohlídkami psích zdechlin. Jenu
9 psů ze 120 našel fuberkulosu a z toho bylo sedm
případů zcela vyhojených.
— „Drama o jehňátku.“ „Mercure de France“
uveřejňuje vzpomínky nedávno zesnulého dánské-
ho básníka a přítele Ibsenova, Georga Brandesa
Mezi jiným je tu také anekdota o ibsenovi, jež
přispívá ku poznání názorů Ibsenových na ženy.
doktor
Bonger
Cadiot
Ibsenův
Georg Brandesa
Coochy Behar
Mercure jít Franca
32
article
Brandes kdysí s Ibsenem obědval. „Když byla
podána jehněčí pečeně!“, píše Brandes, „řek
jsem: „Je to přece jen báječné zvíře, tohle jehně!“
— „Docela s vámi souhlasím.“ odpověděl Ibsen
vážností, jako by šlo o nejdůležitější věc na svě-
tě. „Jednou jsem měl dokonce v úmyslu napsati
o jehněti drama. Muž je těžce nemocen a může
býti zachráněn jen tehdy, bude-li jeho krev ob.
novena. Je tedy převedena do jeho žil krev jehně.
te. Muž se pozdraví, ale pak vidí všady jehně, je-
muž děkuje svůj život. Konečně je najde v posta-
vě ženy. Zamiluje si ji. Jak jí nemá také milova-
ti?“ „Ovšem. Ale bohužel jen zřídka se stane
že se najde žena, která je jako beránek.“ „O pře-
ce se to stává, přecel Člověk se jen musí učit če-
= Amazonka. Německé listy vzpomínají ně-
mecké amazonky. Eleonory Procházkové, které
kati.“
Brandes
Ibsen
Procházka
33
article
pod jménem August Renz účastnila se boje v řa-
dách Lützowova dobrovolnického sboru a padla
na válečném poli dne 16. září 1813 těžce zraněna
a zemřela za několik dní. Historik o tom píše:
„Ztráta dobrovolnického sboru obnášela toho dne
111 mužů mrtvých, zraněných a ztracených a byla
poměrně větší, nežli u jiných sborů, kteří se zd-
častnily srážky. Několika padlých bylo hořce
litováno. Mezi nimi byla také 21letá dívka, Eleo-
nora Procházková z Potsdamu. Kulka jí roztříštila
jednu stehenní kost. Zemřela v Dannaberku třetí
den po srážce, s odvahou starého vojáka, nevší-
majíc si velkých bolestí, jimiž trpěla. Když ji
odnášeli z bojiště, činila proti tomu námitky, po-
ukazujíc na to, že mají býti spíše odneseni lehčeji
zranění, jež možno snáze zachrániti. Do poslední
chvíle prý nikdo neměl tušení, že je žena. Bylo
to zcela možno, neboť vykonávala i nejtěžší po-
vinnesti lehce, s odevzdaností a její tělo bylo sil-
né, štíhlé. Za její rakví šlo při pohřbu několik sbo-
rů myslivců, plukovník hrabě Kielmannsega
všichni důstojníci.
Renz
Lützowův
Procházková
Kielmannsego
Potsdam
34
article
= Schillerova „Panna Orleánská“ prý bůte
zpracována pro film
= Museum Johanna Strausse ve Vídní. Vdo-
va po slavném hudebním skladateli Johannu
Straussovi shrnula veškeré památky na svého
slavného chotě v malé museum, instalované v je-
jímn bytě ve Vídni.
— Francouzská výprava k severní točně. JJak
se oznamuje z Paříže, opustila včera přístav v St.
Servanu, na lodi „Francois Joseph“, francouzská
výprava k severní točně, kterou vede Julius v
Paver. Protektorát výpravy převzalo minister-
stvo vyučování. Loď, které bylo dříve používáno
v dánském poštovnictví, je opatřena přístroji pro
bezdrátovou telegrafii. Cestou má činiti výprava
nordíckých vodách biologická studia.
— Lidský jehelníček. Pod tímto jménem v Lon-
dýně známý muž podlehl v těchto dnech na jedné
z londýnských ulic mrtvici. Podivný muž, jehot
vlastní jméno bylo Heřman Fischer, mohl si na-
píchati do těla špendliky, aniž by mu tekla krev
zcela bezbolestně. Této své vlastnosti používal k
tomu, že leckde na rohu uspořádal malé představení
a vybíral pak do klobouku. Kromě toho měl všecky
klouby neobyčejně ohebné. Tak na příklad mol
ruce přeložiti vzadu přes záda zcela rovně a také
hlavu mohl tak otočiti, jako by ji měl na krku jen
nastrčenu.
= Kinohercí nejsou umělci. V těchto dnech
vyslovil živnostenský soud v Berlíně zajímavý roz-
sudek ve sporu filmového továrníka a kinemato-
grafového herce a v rozsudku mezi jiným prohlá-
sil, že filmoví herci nejsou umělci, ale živnostenšte
zaměstnanci.
Schillerův
Strauss
Francois
Julius
Heřman Fischer
Vídeň
Paříž
St . Servan
Lon
Berlín
35
article
— Velké skladiště v Manchestru vyhořelo-
Z Londýna, 4. září. (K. k.) Včera večer vyho-
řelo v Manchestru skladiště, v němž byly uloženy
olej, máslo, slanina a 250 žoků bavlny. Škoda od-
haduje se na 250.000 liber šterlinků.
— Velký požár v Malé Asii. Z Cařihradu,
3. září. (K. k.) Požárem v Čorumu (Malá Asie
bylo zničeno 400 obchodů.
= Loupež a vražda v poštovním úřadě.z
Helsingforsu, 3. září. (K. k.) Lupiči přepadli
poštovní úřad v Alatemnu, usmrtili správkynia
její 15letou neť, uloupili pokladnu a uprchlí.
= Loupež v bytě vévodkyně z Trévise. Z P a-
říže, 3. září. (K. k.) Minulé noci vloupali se lu-
píči do bytu vévodkyně z Trévise v Paříži, vy-
páčili skřině a odcizili četné drahocenné před-
měty. Vévodkyně, jež není nyní v Paříži, byla
o tom telegraficky zpravena. Není dosud známe.
jakou cenu mají ukradené předměty.
— Neštěstí na moří. Z Newport Newau,
3. září. (K. k.) Za prudké vichřice utonuli 3 pod-
důstojníci a 5 mužů z bitevní lodi „Nebraska“
Je-li ve člunu, který se převrhl. Dle nepotvrzen
zprávy potopil se parník „Mohawk“ s mužstvem
a několika cestujícími.
= Neštěstí při slézání hor. Z Vídně, 4. září.
(K. k.) Časopisy sdělují z Inšpruku: Na Habichtu
v údolí stubajském sřítili se včera 3 turisté. Dr.
Steiner z Prahy utrpěl zlomeniny kostí.
ostatní zůstali ležeti v bezvědomí. Byli dopraveni
turisty do inšprucké chaty, odkud byli výpravou
odvezeni
Výbuch plynu na ulici. Z Paříže, 3. září.
(K. k.) Výbuch v Rue Salneuve byl způsoben ne-
pozorností kuřáka, který prý odhodil hořící ještě
zápalku. Od zápalky vzňal se plyn na ulici, kde
dělníci opravovali dlažbu.
doktor
Steiner
Manchestr
Londýn
Asie
Cařihrad
Helsingfors
Paříž
Newport Newau
Nebraska
Mohawk
Vídeň
Praha
Rue Salneuve
Alatemn
Inšpruk