1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 3. září 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácl s
v Praze v administrani
na měsle
na čtvrt leta
sk-
s dvojí donáškou
na měsie
ka
na čtvrt lena
ve filiálkách
na měste
ka
Poštou.
na erí . . : k oo
dvojí zásílko
něsl
na čvrtieta: . . . k e
V Praze, 3. září.
Velmi pomalu pokračuje mír na Balkáně
V Srbsku, v Řecku, na Černé Hoře sice po-
stupně propouštějí vojska domů, ale mezi Tu-
reckem a Bulharskem není posud vše v po-
řádku a Turecko sesílením svých pohranič-
ních sborů chce donutit vojensky i finančně
vyčerpané Bulharsko k větší povolnosti. Ale
to jsou jen vedlejší příznaky dřívějšího napětí
Bulharsko již posílá zvláštní poselství do Ca-
řihradu s gen. Savovem v čele, aby vyjedná-
valo přímo s Tureckem o dohodu.
Plány bulharské jdou prý daleko; rádi by
získalí Turecko pro turecko-bulharský spolek.
Myšlenka revanše, kterou tak rázně vyslovi
mírový manifest krále Ferdinanda, nedává Bul-
harům usnouti; doufají, že se jim podaří získat
pro sebe Turecko poukazováním na řecké ne-
bezpečí. Řecko jest jediný z balkánských stá-
tů, jehož národní a politické aspírace v bu-
doucnosti mohou býti uspokojeny jen na účet
území říše Otomanské. S takovými myšlen-
kami jede Savov do Cařihradu
Srbsko na venek tváří se daleko mírněji
Hlava srbské vlády, Pašič, odjíždí do lázní
na zasloužený odpočinek. V poslední chvíli
musil v jedné vážné věci učinit ústupek vo-
jenské moci: správa osvobozených zemí ve
Starém Srbsku a v Makedonii dostane se na
začátku do vojenských rukou. Toto vítězství
vojenské správy nad občanskou jest velmi vý-
znamné; svědčí o tom, že Srbové v Makedonii
větří nebezpečí národnostních sporů a prot
ponechávají prozatím rozhodování vojákům. C
vojenský soud dovede, o tom poučil nás již
Havlíček.
Savov
Ferdinand
Pašič
Srba
Havlíček
Praha
Balkán
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Turecko
Ca
Cařihrad
Makedonie
5
article
Kulturní a politická annexe Makedonie je
dílo ohromně nesnadné. Srbové zde narážeji
na starou, zakořeněnou propagandu bulhar-
skou, která po desítiletí systematicky působila
v makedonském lidu ve smyslu bulharské ná-
rodní myšlenky. Tisíce učitelů a kněží stálo
ve službách těchto snah: bulharská vláda ročně
na makedonské věci vydávala přes 10 milionů
Tato námaha celých desítiletí nemůže být
ztracena rázem. S tím počítají i Srbové a prote
už předem si usnadňují cestu k důtklivějšímu
hlásání srbské národní myšlenky. Jsou ochotn
převzit do svých služeb za výhodných podmí-
nek staré bulharské učitele makedonské; stej-
ně usnadňují i popům exarchistským přechoc
k patriarchátu.
Bulhaři napnou patrně všechny síly, aby
tyto snahy srbské zmařili. Legálnou cestou
na území srbského státu ovšem to nepůjde.
Srba
Bulhar
Makedonie
6
article
Proto budeme asi v nejbližších letech svědky
stálých rozbrojů v Makedonii, kde povstalecká
organisace bulharská povede proti srbské vlá-
dě stejně houževnatý a krvavý boj, jako vedla
před tím proti tureckému panství. Bulhaři již
dnes upozorňují, že se nevzdávají nároků na
kulturní a národní samosprávu svých bratří
v srbské a řecké Makedonii, že se nezříkají
skoro milionu svých bratří v tomto území, ale
že jsou odhodláni vésti třeba povstaleckou
propagandu, nebude-li vyhověno jejich národ-
ně kulturním požadavkům.
Srbové nemohou říci, že „Macedonia
pacata est“. Ještě není Makedonie usmířena,
ještě svede se o ni krvavý boj, ještě snad se
dožijeme takových krvavých řeží, jaké se stá-
valy za tureckého panství. Tak nešťastně byla
rozřešena makedonská otázka válkou mezi
spojenci.
Otevřenou ranou v těle řeckém zůstane
i jižní Albanie. To je patrno i z toho, že již
se posílají odtud poselství k rakousko-uher-
skému ministru zahraničných záležitostí prosit.
aby se ujal Albanců proti Řekům, kteří Al-
Bulhar
Srba
Řek
Makedonie
Albánie
7
article
NAR
NAR
bance národně i církevně strašně potlačují.
Berchtold ve své osvědčené a obětavé péči o
nejstarší nekulturní národ evropský slíbil
tentokráte jménem Rakouska pomoc. Tato po-
zornost našeho zahraničního ministra k národ-
ním zájmům albanským vzbuzute již dávno v
srdcích „vnitrorakouských“ národů oprávně-
nou lítost, že nepatří také k zahraničním chrá-
něncům naší monarchie, která by v tom pří-
padě více pečovala o jich kulturní potřeby
než se děje nyní na příklad s českými kultur-
ními potřebami ve Vídni. Ale ten rozpor mez
c. a k. ministerstvy a c. k. ministerstvy patrně
potrvá.
Berchtold
Nara
Rakousko
Vídeň
8
article
Události na poloostrov
balkánském.
Události na poloostrov
balkánském.
Vyjednávání o mír mezi Bulharskem
a Tureckem.
Z Cařihradu, 2. září, (K. k.) S bulharské
strany se sděluje, že jsou nepravdivy všecky
zprávy o podrobnostech návrhů Bulharska na
podkladě mapy, kterou prý odevzdal Načevič
Portě. Načevič měl dosud s ministrem obchodu
předběžné porady, jež vedly k tomu, že obě
části si přejí přímého vyjednávání. Konkrétní
návrhy bulharské budou podány bulharskými
delegáty Savovem a Tončevem, kteří
sem zítra přibudou. Načevič bude náležeti
k delegaci. Bulharští funkcionáři, jejichž jme-
nování bylo už Portě sděleno, přibudou dnes
večer do Drinopole.
M. Z Kolína n. R., 3. září. (Zvl. tel. „N. L.
Bulharský ministerský předseda prohlásil v
rozmluvě se sofijským zástupcem „Köln.
Ztgu.“, že dle dosud došlých zpráv, nikoli bul-
harské, nýbrž turecké vojskomá v mo-
ci Xanthi Gimildžinu, že vláda žádá.
aby toto turecké vojsko ihned za
Maricu ustoupilo, a že bulharští zá-
stupcové obdrželi rozkaz, aby ihned vy
jednávání přerušili, kdyby se tak
nestalc. Jinak obdrželi prý bul-
harští delegáti pokyny tak smířli-
vé, že je možna, ba pravděpodobna shoda pro
obě strany užitečná.
Ze Sofije, 3. září. Oficielně jmenovaní bul-
harští delegáti odcestovali dne
ráno do Cařihradu. Před odjezdem při-
jati byli králem Ferdinandem ve slyšení. V po-
hraniční stanici Hebičevo přijati byli tureckou
komísí, se kterou nastoupili další cestu do Ca-
řihradu. Delegáti maji nejobsáhlejší plnou
moc. Bulharská vláda očekává, že vyjedná-
vání bude v brzku ukončeno. První schůze ko-
natí se bude pravděpodobně již v pátek.
Načevič
Savov
Tončev
Köln
Ferdinand
Bulharsko
Turecko
Cařihrad
Drinopol
Kolín
Marica
Sofijá
Ca
Xanthi Gimildžin
Hebičevo
9
article
Postup tureckého vojska.
Ze Solije, 2. září. (K. k.) Vojsko tu-
recké obsadilo na pravém břehu
Marice kromě Kirdžali, Masuanly
a Gimildžiny též Siflu. Jízdní hlidky
projíždějí poděl celých starých hranic. Gi-
mildžiny zmocnilo se nepravidelné vojsko, čí-
tající 2000 mužů, kteří dne 29. srpna o 1 hod.
odpoledne vnikli do města. V Topali, severo-
západně od Gimildžiny, utvořila se četa, která
ve vesnicích okolí loupí. Dne 31. srpna při-
trhla turecká pěchota a jízda z Gí-
mildžiny a obsadila Xanthi. Devátý
bulharský pluk jízdní, jenž zde byl posádkou
dostal rozkaz vyhnouti se všelikému boji
vojskem tureckým. Přes to citil se pluk nucena
vyměniti výstřely s pěchotou tu-
reckou, která jej v patách následovala. V
příčině Dedeagače nedostala vláda dosud
žádných zpráv.
Marika
Masuanly
Gimildžina
Xanthi
12
article
Díplomatické spojení mezi Řeckem
a Tureckem.
Z Athen, 2. září. (K. k.) [Ag. d. Ath.) Před-
seda ministerstva Venizelos dopoledne se vrá-
tivší, súčastnil se ministerské rady, za které
bylo jednáno o otázce obnovy diplomatických
styků s Tureckem.
Srbští princové na Rivieru.
Z Bělehradu, 3. září. (K. k.) Korunní prino
Alexandr a princové Arsen a Pavel odcesto-
vali dnes ráno na francouzskou Rivieru.
Venizelos
Alexandr
Arsen
Pavel
Řecko
Turecko
Riviera
Bělehrad
13
article
Italskou dělovou lodí zabavené tří řecké
Italskou dělovou lodí zabavené tří řecké
lodice.
Z Paříže, 3. září. Následkem nervosity v otáz
ce ostrovů, živené italským i francouzským tiskem
přikládá se zabavení 3 řeckých lodí u tunisského
pobřeží dělovou lodí italskou význam diplomatick
události. Tři lodě s řeckou vlajkou, vracející se
lovu mycích hub, byly dělovou lodí italskou zadr-
ženy a dopraveny do Suahry. V pondělí odebral
se jejich kapitáni do Sfaxu a stěžovali si u ital-
ského konsula.
Paříž
Sfax
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Hr. Berchtold odstoupí.
Z Pešti, 3. září. Orgán osmačtyřicátníků
„Budapest“ tvrdí, že ministerský předseda hr
Tisza obdržel včera večer v klubu vládní
strany telegrafické sdělení, že hr. Berchtold
edstoupí ještě v polovici měsíce září a že jeh
nástupcem stane se hr. Otakar Czernin.
Velevyslanec Merey v Išlu.
Z Lázní Išlu, 3. září. (K. k.) Rakousko-uherský
velevyslanec u Kvirinálu sl. Merey přibyl sem
dnes ráno z Vídně.
Záležitost zvýšení kontíngentu nováčků.
Z Peští, 3. září. „Budap. Korrespondenz
dovídá se z kompetentního místa, že dosavad
ní zprávy tiskem šířené o zvýšení kon
tingentu nováčků jsou většinou holým
kombinacemi, protože se tato zátežitost na-
lézá dosud stále ještě jen ve stadiu pří-
pravných porad, následkem čehož ne-
může o ni nikdo dáti spolehlivé informace
Situace je prostě taková, že následkem rych-
lého zbrojení celého světa nemůže se žádný
náš kompetentní činitel potřebě zvýšení kon-
dingentu nováčků opříti, avšak každý chce
aby rozsah tohoto zvýšení obmezen byl na
skutečně nezbytnou potřebu. Úvahy a studie
otázky v tomto směru jsou právě v proudu,
aře konečný jejich výsledek nemůže dnes ještě
nikdo věděti. Osnova zákona bude poku
možno záhy předložena vládami oběma par-
lamentům, avšak ať se vyřídí kdykoli, bude
prakticky provedena při odvodu v příštím ro-
ce, tudíž teprve při povolání nováčků do služ-
by dne 1. října 1914.
Berchtold
Czernin
Hradec
Pešť
Budapest
Išlu
Vídeň
Tisza
Velevyslanec Merey
lázeň Išlu
15
article
Dr. Sylvester o svolání říšské rady.
Ze Salepurku, 3. září. Presídent poslane-
cké sněmovny dr. Sylvester promluvil
pondělí na schůzi solnohradeckého národního
svazu o zahraniční i vnitřní politické situaci
zmínil se také o otázce svolání říšské rady.
V září — pravil — bude zasedati 7 až
10 zemských sněmů a protože součas-
né zasedání jejich i říšské rady je vyloučeno
nelze ani mysliti na svolání říšské rady v do-
bě té. Žebymohla býtisvolána před
koncem října, je vyloučeno. Snad je
také lépe, zahájí-li zemské sněmy svou čin-
nost nyní, nežli opět až na jaře, protože tím
doba od vánoc do velikonoc je volna k úspěš-
aní-
né činnosti říšské rady. Před vánocem
sotva lze se nadíti náležité čin-
nosti parlamentu, protože třeba ještě
vyříditi státní rozpočet pro příští rok a pro-
tože pomýšlí se také na zasedání dele-
gací. Malý finanční plán sestávající
ze 6 předloh: o dani automobilní, totalisator-
ské, ze šum. vín, z kořalky, dani osobní, ze zá-
kona o údělech, dospěl až ke druhému čtenía
je-li v příčině jeho pevná vůle, mohla by
se jeho část projednati ještě před
vánocemi. Zbytek jeho zpracoval by se na
počátku příštího roku a zbývající doba až do
velikonoc byla by volna. Má-li v říšské radě
nastati plodná práce, musí se každým
způsobem co nejdříve provésti
vyjednávání mezi Němci a Čechy
mezi Poláky a Rusíny, aby zjednán byl
aspoň modus vivendi, za kterého by jednání
říšské rady mohlo býti úspěšným.
doktor
Sylvester
Vánoce
Němec
Čecho
Polák
Rusín
Salepurk
solnohradecký národní svaz
16
article
Terstská aféra.
Z Terstu, 2. září. (K. k.) Politický spolek ital-
ské liberální strany „Assoziazione Adria“ kona
dnes odpoledne mimořádnou valnou hromadu, v
které po projednání nedávných zemských voleb
gorických bylo protestováno proti zná-
mým výnosům terstského místodrži-
telství. Po skončení bromady táhlo asi 1000
účastníků za zpěvu národních písní na ulici, kde
byli přijati skupinou Slovinců a kon-
servativních Italů pískáním. Strhla se
rvačka, ale stráž ihned zakročila a rozprášila de-
monstranty. Ulice nabyly brzo obvyklého vze-
zření.
Z Terstu, 3. září. Italský gen. konsu
ryt. Lebrecht dostavil se včera v poledne k
vicepresidentu terstského místodržitelství hr. At-
temsovi v příčině pondělních demo
strací před italským konsulátem a žá-
dal, aby příslušníci italští při nich zatčení byli
z vazby propuštěni. Hr. Attems jej ujistil, že po-
licie se snažila zabrániti demonstrantům přístup
italskému konsulátu a ujistil ryt. Lebrechta, ž
učiní se všechna opatření, aby se opakování de-
monstrací znemožnil .
Assoziazione
Italos
Terst
na ulice
Ata
Hradec
Slovinec
17
article
Z Terstu, 3. září. Včera večer konala se o-
hlášená schůze italských liberální ck
poslanců, na které po několika řečech schvá
lena byla resoluce. Praví se v ní, že spolek
„Patria“ co nejrozhodněji protestuje pro -
nezákonostem, které udály se prý za ne-
dávných voleb do gorického zemskéh
sněmu, jakož i proti výnosům terst.
ského místodržite!e v příčině cizinců.
kteří jsou ve službách městských podniků terst-
ských, protože prý výnosy ty odporují zákonům
mezinárodním smlouvám a obecní autonomii a jsou
nov žm důkazem protiitalské vládn
politiky. Po schůzi chystali se její účastní
k pouličním demonstracím, seskupili se na ulici
zpívali irredentistické písně. Po
licie zakročila a ranami šavlí na plo-
choje záhy rozehnala. Několik osob by-
lo zatěeno. Jedna osoba byla žavli zraněna a do-
pravena do nemocnice. Nedaleko místnosti, ve kte-
ré se schůze tato konala, s hlukli se Slovin-
ci a křesťanští sociálové a uvítali italské
demonstranty hvízdotem.
Ministerská rada v Peští.
Z Pešti, 3. září. Dnes dopoledne sešla se
ministerská rada, ve které uherská vláda jed-
nala o nových požadaveích vojen-
ské správy.
Reorganisace maďarské strany neodvislosti
Z Pešti, 3. září. („N. W. T.“) Vůdce stra-
ny neodvislosti hr. Michal Karolyí včera
prohlásil, že akce, směřující ku pronikavé re-
Michal Karolye
Terst
Slovinsko
Pešť
18
article
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě
sa s
večerni
za a
Ve fliálkách na venková
ranní čisle
večerni
Inseráty
plati se hotové napřea
Předplaceni a inserty přiliu
sdministrace v Marianské ul..
Tam nacházejí se tet
redakce, tiskárna a aapoddie-
„Národních Listá“
Rukoplav se nevranei
národní Listat
19
article
organisaci strany po venkově, zahájena bude
v říjnu. Všechny venkovské organisace budou
svolány do Pešti ku poradě, která bude trvati
dva dny a založí se v ní svaz venkovských or-
ganisací strany neodvislosti.
Z Pešti, 3. září. V části nedávno spolčené
strany neodvislosti pozorovati hnutí, které.
jak se zdá, směřuje k odtržení od této koalice.
Jest domněnka, že část strany neodvislost
se přidá ke straně Andrássově.
Co značí návštěva německého císaře v rakou-
ském Slezsku.
Z Berlína, 3. září. Zdejší tisk, pojednávaje
o návštěvě císaře Viléma u velevyslance kní-
žete Lichnowského v Hradci u Opavy.
dokládá, že návštěva tato má velký politický
význam. Císař se chce prý raditi s velevyslan-
cem o navázání lepších styků s An-
glií. Přirozeně nelze prý pomýšletn na ně-
jaký německo-anglický spolek, ale přes to
jest na německé straně přání, aby různé zá-
jmy, ve kterých se německé a anglické zájmy
křižují, byly vyjasněny pevnou dohodou.
Jde tu zejména o bagdadskou dráhu,
ve které jsou anglické zájmy také zúčastněny.
Krvavé výtržnosti v Dublíně.
Z Dublína, 2. září. (K. k.) Rozsah výtržností.
které se udály v posledních dvou dnech ve spojení
se stávkou zřízenců pouliční dráhy, je patrnýz
počtu raněných. Včera večer a dnes ráno
bylo raněno asi 750 osob, mezi nimi 45
policejních úřadníků. Dnes udály se
nové výtržnosti, které však nenabyly tako-
vého rozsahu jako v minulých dnech. Je pozoru-
hodno, že se dosud nepoužilo střelné zbraně.
Revoluce v Číně.
Ze šanchaje, 2. září. (K. k.) Nankin je
úplně v moci vládního vojska. U jižní
brány bylo po celou noc úporně bojováno. Při
tom padlo 200 povstalců. Dle telegramu z Vuhu
je revoluce zdolána. Vláda může nyní býti pova-
žována za pána situace v celém údolí Jangtse.
Vilém
Lichnowský
Pešť
Berlín
Hradec
Opava
Čína
20
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Proroctví dra. Titty.
V pondělí zahájili v Chomutově učební kure
pro samosprávu. Úvod kursu upravili zvlášť slav-
nostně: k jeho účastníkům promluvila řada poslan-
ců a hodnostářů, mezi nimi předseda Volksratu dr.
Titta. Samo sebou se rozumí, že dr. Titta si ne-
může samosprávu mysliti jinak, než jako místo ná-
rodně politických bojů. Tím také začal, řka, že
v národním boji zvítězí ten, kdo je hybnější, obě-
tavější a pracovitější: projevil pak naději, že zví-
tězí Němci jako hybnější, obětavější a pracovitější
nežli Češi. Za jeden z dokladů pracovitosti té ozna-
čil právě samosprávný kurs chomutovský, uspořá-
daný pro samosprávné úřadnictvo, jež má důležitý
úkol. hájiti v samosprávě německé zájmy. Dle dra.
Titty se úkol tento asi za krátko zvětší, neboť —
pravil dr. Titta — parlamentarismus upadá u nás
stále více, i není vyloučeno, že tak, jako nedávno
byl rozpuštěn sněm, který snad nebude brzy znova
zvolen, a jako zemský výbor byl sesazen, bude
rozpuštěna i říšská rada. Tím způsobem, pravil
dr. Titta, bude posilněn centralismus, při čemž
však samosprávní úřadníci budou musit hájiti zá-
jmů měst a okresů.
Škoda, že nikdo nesdělil, jaký dojem tato pro-
rocká řeč dra. Titty učinila na jeho posluchače,
zejména poslance.
Kdy bude sjezd německých důvěrníků
v Čechách?
„Bohemia“ dnes velmi mlhovitě vykládá, proč
je třeba nového sjezdu německých důvěrníkův
Čechách. Konstatovavši, jak jsou čeští Němci spo-
doktor
Titt
Němec
Čech
Chomutov
Čechy
Bohemia
21
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
V „časopise Mor. Musea Zemské-
ho“ (XIII., č. 1.) otiskuje Ferd. Pisecký „Přj-
pisky v Historickém Kalendáři Vele-
slavinově (1590)“, jež nejsou bez důležitosti
Kalendář dostal autor do rukou prostřednictvím
studenta St. Skopalíka; kniha je majetkem pana
Fr. Šumbery, rolníka v Tlumačově, a byla vy-
stavena na výstavce v Kvasicích. Přípisky otisko-
vány jsou — s vynecháním zřejmých opisů odjinud
(na př. z Kroniky Hájkovy) — chronologicky. Star-
ší zápisy jsou vesměs ze stol. 17. — nejstaršík
roku 1611, poslední z roku 1686 — a jsou psány
několika písaři, dle všeho v Praze. Nové přípisky
jsou ze století devatenáctého, kdy se kalendál
nalézal již na Moravě a to v Tlumačově. Pozor-
nosti zasluhuje zápis k 21. červnu 1621, o němž
soudí musejní časopis: „Nejzajímavější ze starých
zápisů jest beze sporu zápis o popravě na Staro-
městském náměstí dne 21. června 1621 a to proto,
Poněvadž uvádi úplný pořad krvavého aktu, což
snad konečně přispěje k definitivnímu rozřešení
otázky, v jakém pořádku byly popravy konány.
Zápis pochází patrně od očitého svědka, soudě
dle četných podrobností a jest (dle mínění prol.
Píseckého) věrohodný.“ — „Časopis Mor. Musen“
mimo to přináší: K. Absolon. Dva nové druhy
Arachnidů z jeskyň bosensko-hercegovských a jiné
zprávy o arachnofauně balkánské. — Jos. Tvrdý.
Ferd
Vele
Skopalík
Šumbera
Hájkův
Písecký
K Absolón
Tvrdá
Francie
Tlumačov
Kvasice
Praha
Morava
městský náměstí
Jos
22
article
Slavkov a jeho výroba keramická v 16. století. —
Jos. Podpěra. Výsledky brvolodického výzkumu
Moravy za léta 1909—1912. — Jan Smyčka, Zalo-
žení města Litovle. — Petr Tesař. Výpis archivu
napajedelského. — J. F. Svoboda, Helvetskáči
frajmaurská rebelie r. 1797. — F. Lipka a K. Sně-
tina, Staré Hradisko. Gallské oppidum na Moravě.
— H. Traub. K poměrům poddanským na Moravě
za Josefa II. — Fr. Černý. Džbány a mísy od zvon-
cových pohárů. — Jan Kučera. Nový nález ko-
ster v Kyjově na Mor. — Dr. Jan Koutný, K vý-
vojí slováckého kroje miloticko-dubňanského. —
Literatura.
Ve „Květech“ [XXXV., č. 7.) uveřejňuje dr
J. V. Prášek historickou stať „Královšt
hejtmané na Brandejse do převratu
bělohorského“. V ní podává zprávu, jistě ne
nezajímavou, o náběhu k vnitřní kolonisací v Če-
chách v 16. století. Snahy o vnitřní kolonisaci jsou
v širší veřejnosti obecně pokládány za produk
moderní politiky zemědělské. A tu se s nimi se-
tkáváme, byť ojediněle a v neplné formě, v šest-
náctém věku. A i pohnutky snah těch před třemi
sty lety jsou obdobny motivům, jež dnes ve věci
hlavně spolurozhodují. Panství brandejské bylo
ze statků komorních, pomocí jichž provozoval rod
habsburský svou dynastickou politiku na úkor
moci panské. Sotva že nastoupil Ferdinand I.
Podpěra
Smyčka
Tesař
Svoboda
Helvetskáč
F Lipka
H Traub
Josef II
Černá
Kučera
doktor
Koutná
J V Prášek
Královšt
Brandejs
Slavkov
Jos
Morava
Zala
Litovel
Francie
Kyjov
23
article
na trůn český, jehož došel svobodnou volbou sta-
vů, jal se ihned snažiti se o zpevnění a rozšíření
moci královské na úkor svobod zemských. K tomu
bylo potřebí vlastních orgánů, poněvadž bylo se
lze právem nadíti, že nepropůjčí se hrdé a mocné
panstvo české k žádnému kroku, který by zna-
menal jakoukoliv újmu zřízení zemského; proto
obmyslný král zřídil úřad nový, na zemském zří-
zení nezávislý, čistě královský. Hned po svém ko-
runování r. 1527 přeměnil dosavadní královskou
komoru v českou komoru, osazenou na mnoze
úřadniky cizími, jíž svěřil správu všech finaněních
potřeb a důchodů svých, mimo jiné i statků ko-
morních. Česká komora za toho stavu pak přiro-
zeně vybírala hejtmany a úřadníky na panstvích
komorních z cizinců, prostých vší příchylnosti ke
království a jeho zřízení. Nejraději by byla tuč-
nými místy těmi zaopatřovala hladovou drobnou
šlechtu z alpských zemí, ale překážkou byla ne-
ználost jazyka českého, jehož nebylo lze ve styku
s obyvatelstvem pohřešovati. Proto obrácena po-
zornost k Hor. Slezsku, tehdy ještě převahou če-
skému, ale příliš oddanému separatistickým chout-
kám. Četná tamější šlechta hodila se výborněk
účelům české komory. Byla sice rodem a jazykem
česká, ale bez českého cítění, zásadně protivujíe
se všemu, co mohlo posilovati svazek s českým
královstvím. Tito šlechticové uměli německy
hledali dobrého opatření ve službě dvorské
Ovšem hospodaření hejtmanů těch nebylo vždy
na hmotný prospěch králův, jak dokládají časté
nářky na špatnou výnosnost statků komorních.
Slezsko
komorní z cizinec
24
article
Výjimkou bylo působení Martína Mamingara z Lo-
chu, který byl hejtmanem brandejským v I. 1570
až 1585, a jenž sloužil svému pánu nejen politicky.
nýbrž i panství řídil na hmotný jeho prospěch
k užitku kraje a obyvatelstva. „Správa hejtmana
Mamingara zůstavila po sobě i pamět snahy, která
má na sobě zřejmý ráz sociálný. Vzrůstající lid-
natost spolu s nedostatkem potřebných pracov-
ních sil na pozemcích komorních, jichž následkem
byl úpadek některých dvorův i vinic, přiměly
Mamingara, že navrhl císaři, aby některé dvory
a vinice byly mezi poddané z mírného peněžitého
úroku, pod třetinu, čtvrtinu nebo pětinu, dle vý-
nosnosti rozděleny. R. 1571 rozděleny pozemky
dvora konětopského a nová vinice u Kochánku.
Komisaři k tomu určení rozdělili vinici kochán-
skou pod třetinu, pak pod pětinu patnácti podda-
ným, ač tito žádali, aby jim, jako jiným poddaným
vyměřen byl desátek. Hejtman navrhoval tu úrok
tu desátek, jak by se hodilo. Touže dobou roz-
děleny byly i dvory panské v Kochánku a v Su-
dovu Hlavně. Tím byl položen počátek k dělen
panských pozemků ve prospěch poddaných, častěji
na panství brandejském prováděnému.“ — „Květy
dále obsahují: Jos. Pelíšek, Ze současné poesie
ruské — J. Holeček, Bouře. — E. Sokol. Pohádka
krásného břehu. — Plutarchos z Chaironeie. Mi-
lostné povídky. — P. Dušan, Za Mikolášem Alšem.
— J. K. šlejhar, Rozvrat. — Z. V. Přibík. Vzpo-
mínka. — Fred. Paludan-Müller. Adam Homo.
E. Tréval. Dcery Lotovy. — J. Vrba, Ballada
štěstí. — S. Sergějev Censkij. Zahrada.
Martín Mamingar
Kochánek
Květa
Jos
Pelíšek
J Holeček
E Sokol
Plutarch
Chaironeie
Aleš
šlejhar
V Přibík
Fred
Paludan
Müller
Adam Homa
E Tréval
Lotův
J Vrba
S Sergějev Censkij
Lo
25
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Dískretní pan sekretář. Z Paříže je oznamo-
vána tato historka: Vysoký úřadník ministerstva,
který má již nad sebou jen ministra, je tak něžný
a cítuplný, že se ze své něžnosti nevydá v úzkém
kruhu rodinném a proto, aby ho city nezadusily —
prý se to také stává — obdařuje svou něžností
malou koketní přítelkyni, obývající rozkošnou vilku
v okolí Paříže. V létě chtěla jíti osvěžit své nerv
k moři a tu pozorný přítel nelenil a s radostí ztroj-
násobil její důchod.. To však krasavící nevadilo.
aby se v lázních neopřela o rámě a tobolku jed-
noho ze svých starších přátel, který se v lázních
vyskytl a který ovšem neměl tušení o existenci
ministerského úřadníka. Úřadník, maje strach, aby
přítelkyně netrpěla nouze, poslal jí nedávno do
Dauvillu telegrafickou poštovní poukázku a pro
podpis odesílatele vypůjčil si jméno jistého ele-
gantního ministerského tajemníka, neboť přes ve-
škeru bohatost citu není přece možno prohlásiti s
na telegrafním úřadě za finančníka malé přítelkyně.
Náhodou byla telegrafní poukázka dámy vyřizo-
vána v přítomnosti jejího dauvillského přítele. Ten
četl jméno odesílatele, zuřil a dal ho vyzvati na
souboj. Elegantní tajemník uhodl sice souvislost,
ale byl tak diskretní a galantní, že souboj přijal.
Paříž
26
article
Odvahy k němu mnoho nepotřeboval, neboť šlo jen
o francouzský souhoj na pistole a záležitost musela
končit dle staré formule: dva bezvýsledné výstřely,
smíření a společná snídaně. Ale diskretnost a ga-
lantnost jsou užitečnější, nežli odvaha a zasluhují
odměny. Elegantní sekretář ji dostal dvojnásobně.
Především ho vysoký ministerský úřadník, kterého
ochránil od veřejného skandálu, doporučil mini-
strovi jako neobyčejně řádného a nadaného úřad-
níka, který musí co nejdříve povýšiti. Za druhé ho
odměnila rozkošná dáma, za jejíž „čest“ se bil
jejíž prestiž soubojem vysoko stoupla v kruzích
kde je ženská čest náležítě oceňována a — odmě-
ňiována.
= Noviny v Australii. V pátém dílu světa
který nemá ani 5 milionů obyvatelstva, vychází na
1200 listů a časopisů. Že se mohou všecky tyto
listy udržeti, to děkují jen inserci, jež je tam ve-
lice rozšířena.
Austrálie
27
article
= Cookovy dopisy v dražbě. Amerika, hlavně
Nový York, znova obrátily pozornost na Cooka.
neboť noviny ohlásily dražbu Cookových dopisů
Jeden z přátel polárního cestovatele buď z peněžn
tísně, nebo že chtěl býti předmětem pozornosti, dal
do dražby svazek dopisů, jež mu Cook zaslal bě-
hem několíka let. Majitel dopisů, pan Svendson.
prohlásil korespondentu jistého amerického listu.
že mezi dopisy jsou také některé, jež mu Cook po-
silal z polární výpravy a jež obsahují neobyčejně
zajímavé zeměpisné údaje. Dále byl ve sbírce do-
pis, který Cook poslal Svendsonovi z Kodaně, po
návratu ze své výpravy, když byl na vrcholu své
slávy a celý svět na něj pohlížel s obdivem. v
dopise budí pozornost zvláště jedna stať, která.
jak se zdá, obsahuje předtuchu budoucnosti. Codk
totiž píše mezi jiným: „... dosáhl jsem nejvyššího
štěstí, jež může býti, člověku údělem, vidím své
jméno zvěčněné v historii. Ale někdy mne uchva-
cuje strach, že vzniknou mi nepřátelé a všecko
opět zničí.“ Dražba měla bouřlivý, místy hodně
veselý průběh. Sešlo se jak obecenstvo vznešené.
tak i sensace chtivé a někteří byli pevně odhod-
láni, získati stůj co stůj aspoň jeden dopis, nebot
v novovorské společnosti má stále ještě význam.
míti ve svém majetku dopis muže, o němž se kdysi
tak mluvilo, jako o Cookovi. Tu a tam byl sveden
tuhý boj, zvláště o dopis z Kodaně. Byl odhadnut
na 30 dolarů, ale stoupl rychle na 180, až jakýs
písklavý ženský hlas nabídl 500 dolarů. Z toho
vidno, jak dobře je, být přítelem slavného muže.
Cookův
Cook
Svendson
Amerika
Nová York
Kodaň
28
article
— Mchou býti ženy porotci? O tuto otázku
rozpoutal se nyní v Americe boj, v němž je váš-
nivé zastáváno pro i proti. Podnět k boji dal člá-
nek známého psychologa havardské university.
profesora Hugona Münsterberga, který v posled-
ním čísle „Century-Magazinu“ snaží se podati
vědecké důkazy o tom, že ženy nejsou s to, aby
vyslechly závažné důvody a dle nich pak řídily
svůj úsudek. Proto je dle jeho přesvědčení krásné
pohlaví neschopno soudcovského úřadu a úřadu
porotců. „Je jasno,“ píše učenec, „že tato ten-
Hugon Münsterberg
Amerika
Centuramagazín
29
article
dence ženského ducha je výhodna pro mnohé so-
ciální účely. Ženy zůstávají věrny svému instinktu.
jsou neoblomny ve svém úsudku. Rozhodně ne-
máme práva říci, že snad je jedna duševní vloha
lepší druhé; musíme se spokojiti konstatováním.
že se od sebe různí a že tato různost činí muže
schopnými a ženy neschopnými plniti úkol, který
dává společnost porotcům.
— Manuel se žení. Dne 4. září o půl 12. hod.
Polední vstoupí v hlavním chrámu v Sigmarin-
kách pod jho manželské bývalý portugalský král
Manuel s princeznou Augustou Viktorií z Hohen-
zollernů. Tím bude zakončen románek, v němž
nescházelo kapitol něžné náklonnosti, odporu ro-
dičů, intrik příbuzných atd. Po ztrátě své koruny
odebral se Manuel do ciziny, ale tentokráte ne
jako kdysi, aby si ve světě zahýřil, nýbrž aby na-
vázal styky s panujícími trodinami a aby si našel
nevěstu. V době, kdy žil Manuel v Anglii, za-
snoubila jej fama několikrát s anglickými prin-
ceznami, ale bezpodstatně. Za to při návštěvěv
knížectví hohenzollernském pojal hlubokou ná-
klonnost k dceři panují iho knížete, princezně
Augustě Viktorii, ucházel se o její ruku, ba zá-
pasil o ni. Marně varovali opatrní rodičové dceru
před pretendentstvím, obťanskou válkou a v pří-
padě vítězství před vražednými republi kány.
Manuel
Augusta
Augusta Viktoria
Sigmarin
Hohen
Anglie
30
article
Princezna neustoupila a rodiče konečně povolili.
Večer dne 3. září shromáždí se v zámku sigma-
rinském dvacet knížat k veselé slavnosti. Dru-
hého dne bude svatba. Svatební průvod půjde
dvěma čestnými branami do kostela, kde vykoná
obřad lissabonský expatriarcha kardinál Antonius
Mendes Bello, s povolením švábského biskupa
Kepplera z Rottenburku.
= Domy pro tuberkulosní. Pozoruhodné opa-
tření pro potírání tuberkulosy učinil Kolín nad
Rýnem. Za pomoci zemské pojišťovny dá za mě-
stem vystavěti malé domky, s byty o dvou až třech
pokojích, kuchyni a příslušenství, s malou za-
hrádkou, jež budou pronajímány tuberkulosním
rodinám za malý poplatek. Dosud byla tuberku-
losním propůjčována část městských zahrad, kde
mohli nerušeně trávit volné chvíle. I toto opa-
tření se potkalo s úspěchem.
= Leonardo da Vinci nemá v Louvru štěsti
Jak se oznamuje z Paříže, je jeho sv. Anna, kterou
dali pod sklo, pokryta plísní, jež ničí barvu. Tak
jako se dříve chodilo do Louvru dívat na Giocon-
du, později pak na prázdné místo, jež po ní zbylo
tak nyní kde kdo chodí navštěvovat „nemocnou
svatou Annu, a při tom se horlivě mluví pro i prol
novému systému, dávati obrazy pod sklo.
Antonius
Mendes Bella
Keppler
Vinci
Anna
Kolín nad Rýn
Louvre
Paříž