ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 abc8af30-8f29-11dd-80f5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 78, person 96, org 9, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 3. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 242.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácl s v Praze v administrani na měsle na čtvrt leta sk- s dvojí donáškou na měsie ka na čtvrt lena ve filiálkách na měste ka Poštou. na erí . . : k oo dvojí zásílko něsl na čvrtieta: . . . k e V Praze, 3. září. Velmi pomalu pokračuje mír na Balkáně V Srbsku, v Řecku, na Černé Hoře sice po- stupně propouštějí vojska domů, ale mezi Tu- reckem a Bulharskem není posud vše v po- řádku a Turecko sesílením svých pohranič- ních sborů chce donutit vojensky i finančně vyčerpané Bulharsko k větší povolnosti. Ale to jsou jen vedlejší příznaky dřívějšího napětí Bulharsko již posílá zvláštní poselství do Ca- řihradu s gen. Savovem v čele, aby vyjedná- valo přímo s Tureckem o dohodu. Plány bulharské jdou prý daleko; rádi by získalí Turecko pro turecko-bulharský spolek. Myšlenka revanše, kterou tak rázně vyslovi mírový manifest krále Ferdinanda, nedává Bul- harům usnouti; doufají, že se jim podaří získat pro sebe Turecko poukazováním na řecké ne- bezpečí. Řecko jest jediný z balkánských stá- tů, jehož národní a politické aspírace v bu- doucnosti mohou býti uspokojeny jen na účet území říše Otomanské. S takovými myšlen- kami jede Savov do Cařihradu Srbsko na venek tváří se daleko mírněji Hlava srbské vlády, Pašič, odjíždí do lázní na zasloužený odpočinek. V poslední chvíli musil v jedné vážné věci učinit ústupek vo- jenské moci: správa osvobozených zemí ve Starém Srbsku a v Makedonii dostane se na začátku do vojenských rukou. Toto vítězství vojenské správy nad občanskou jest velmi vý- znamné; svědčí o tom, že Srbové v Makedonii větří nebezpečí národnostních sporů a prot ponechávají prozatím rozhodování vojákům. C vojenský soud dovede, o tom poučil nás již Havlíček.
Savov Ferdinand Pašič Srba Havlíček Praha Balkán Srbsko Řecko Bulharsko Turecko Ca Cařihrad Makedonie
5 article
Kulturní a politická annexe Makedonie je dílo ohromně nesnadné. Srbové zde narážeji na starou, zakořeněnou propagandu bulhar- skou, která po desítiletí systematicky působila v makedonském lidu ve smyslu bulharské ná- rodní myšlenky. Tisíce učitelů a kněží stálo ve službách těchto snah: bulharská vláda ročně na makedonské věci vydávala přes 10 milionů Tato námaha celých desítiletí nemůže být ztracena rázem. S tím počítají i Srbové a prote už předem si usnadňují cestu k důtklivějšímu hlásání srbské národní myšlenky. Jsou ochotn převzit do svých služeb za výhodných podmí- nek staré bulharské učitele makedonské; stej- ně usnadňují i popům exarchistským přechoc k patriarchátu. Bulhaři napnou patrně všechny síly, aby tyto snahy srbské zmařili. Legálnou cestou na území srbského státu ovšem to nepůjde.
Srba Bulhar Makedonie
6 article
Proto budeme asi v nejbližších letech svědky stálých rozbrojů v Makedonii, kde povstalecká organisace bulharská povede proti srbské vlá- dě stejně houževnatý a krvavý boj, jako vedla před tím proti tureckému panství. Bulhaři již dnes upozorňují, že se nevzdávají nároků na kulturní a národní samosprávu svých bratří v srbské a řecké Makedonii, že se nezříkají skoro milionu svých bratří v tomto území, ale že jsou odhodláni vésti třeba povstaleckou propagandu, nebude-li vyhověno jejich národ- ně kulturním požadavkům. Srbové nemohou říci, že „Macedonia pacata est“. Ještě není Makedonie usmířena, ještě svede se o ni krvavý boj, ještě snad se dožijeme takových krvavých řeží, jaké se stá- valy za tureckého panství. Tak nešťastně byla rozřešena makedonská otázka válkou mezi spojenci. Otevřenou ranou v těle řeckém zůstane i jižní Albanie. To je patrno i z toho, že již se posílají odtud poselství k rakousko-uher- skému ministru zahraničných záležitostí prosit. aby se ujal Albanců proti Řekům, kteří Al-
Bulhar Srba Řek Makedonie Albánie
7 article NAR
NAR bance národně i církevně strašně potlačují. Berchtold ve své osvědčené a obětavé péči o nejstarší nekulturní národ evropský slíbil tentokráte jménem Rakouska pomoc. Tato po- zornost našeho zahraničního ministra k národ- ním zájmům albanským vzbuzute již dávno v srdcích „vnitrorakouských“ národů oprávně- nou lítost, že nepatří také k zahraničním chrá- něncům naší monarchie, která by v tom pří- padě více pečovala o jich kulturní potřeby než se děje nyní na příklad s českými kultur- ními potřebami ve Vídni. Ale ten rozpor mez c. a k. ministerstvy a c. k. ministerstvy patrně potrvá.
Berchtold Nara Rakousko Vídeň
8 article Události na poloostrov balkánském.
Události na poloostrov balkánském. Vyjednávání o mír mezi Bulharskem a Tureckem. Z Cařihradu, 2. září, (K. k.) S bulharské strany se sděluje, že jsou nepravdivy všecky zprávy o podrobnostech návrhů Bulharska na podkladě mapy, kterou prý odevzdal Načevič Portě. Načevič měl dosud s ministrem obchodu předběžné porady, jež vedly k tomu, že obě části si přejí přímého vyjednávání. Konkrétní návrhy bulharské budou podány bulharskými delegáty Savovem a Tončevem, kteří sem zítra přibudou. Načevič bude náležeti k delegaci. Bulharští funkcionáři, jejichž jme- nování bylo už Portě sděleno, přibudou dnes večer do Drinopole. M. Z Kolína n. R., 3. září. (Zvl. tel. „N. L. Bulharský ministerský předseda prohlásil v rozmluvě se sofijským zástupcem „Köln. Ztgu.“, že dle dosud došlých zpráv, nikoli bul- harské, nýbrž turecké vojskomá v mo- ci Xanthi Gimildžinu, že vláda žádá. aby toto turecké vojsko ihned za Maricu ustoupilo, a že bulharští zá- stupcové obdrželi rozkaz, aby ihned vy jednávání přerušili, kdyby se tak nestalc. Jinak obdrželi prý bul- harští delegáti pokyny tak smířli- vé, že je možna, ba pravděpodobna shoda pro obě strany užitečná. Ze Sofije, 3. září. Oficielně jmenovaní bul- harští delegáti odcestovali dne ráno do Cařihradu. Před odjezdem při- jati byli králem Ferdinandem ve slyšení. V po- hraniční stanici Hebičevo přijati byli tureckou komísí, se kterou nastoupili další cestu do Ca- řihradu. Delegáti maji nejobsáhlejší plnou moc. Bulharská vláda očekává, že vyjedná- vání bude v brzku ukončeno. První schůze ko- natí se bude pravděpodobně již v pátek.
Načevič Savov Tončev Köln Ferdinand Bulharsko Turecko Cařihrad Drinopol Kolín Marica Sofijá Ca Xanthi Gimildžin Hebičevo
9 article
Postup tureckého vojska. Ze Solije, 2. září. (K. k.) Vojsko tu- recké obsadilo na pravém břehu Marice kromě Kirdžali, Masuanly a Gimildžiny též Siflu. Jízdní hlidky projíždějí poděl celých starých hranic. Gi- mildžiny zmocnilo se nepravidelné vojsko, čí- tající 2000 mužů, kteří dne 29. srpna o 1 hod. odpoledne vnikli do města. V Topali, severo- západně od Gimildžiny, utvořila se četa, která ve vesnicích okolí loupí. Dne 31. srpna při- trhla turecká pěchota a jízda z Gí- mildžiny a obsadila Xanthi. Devátý bulharský pluk jízdní, jenž zde byl posádkou dostal rozkaz vyhnouti se všelikému boji vojskem tureckým. Přes to citil se pluk nucena vyměniti výstřely s pěchotou tu- reckou, která jej v patách následovala. V příčině Dedeagače nedostala vláda dosud žádných zpráv.
Marika Masuanly Gimildžina Xanthi
10 title
NILI
12 article
Díplomatické spojení mezi Řeckem a Tureckem. Z Athen, 2. září. (K. k.) [Ag. d. Ath.) Před- seda ministerstva Venizelos dopoledne se vrá- tivší, súčastnil se ministerské rady, za které bylo jednáno o otázce obnovy diplomatických styků s Tureckem. Srbští princové na Rivieru. Z Bělehradu, 3. září. (K. k.) Korunní prino Alexandr a princové Arsen a Pavel odcesto- vali dnes ráno na francouzskou Rivieru.
Venizelos Alexandr Arsen Pavel Řecko Turecko Riviera Bělehrad
13 article Italskou dělovou lodí zabavené tří řecké
Italskou dělovou lodí zabavené tří řecké lodice. Z Paříže, 3. září. Následkem nervosity v otáz ce ostrovů, živené italským i francouzským tiskem přikládá se zabavení 3 řeckých lodí u tunisského pobřeží dělovou lodí italskou význam diplomatick události. Tři lodě s řeckou vlajkou, vracející se lovu mycích hub, byly dělovou lodí italskou zadr- ženy a dopraveny do Suahry. V pondělí odebral se jejich kapitáni do Sfaxu a stěžovali si u ital- ského konsula.
Paříž Sfax
14 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Hr. Berchtold odstoupí. Z Pešti, 3. září. Orgán osmačtyřicátníků „Budapest“ tvrdí, že ministerský předseda hr Tisza obdržel včera večer v klubu vládní strany telegrafické sdělení, že hr. Berchtold edstoupí ještě v polovici měsíce září a že jeh nástupcem stane se hr. Otakar Czernin. Velevyslanec Merey v Išlu. Z Lázní Išlu, 3. září. (K. k.) Rakousko-uherský velevyslanec u Kvirinálu sl. Merey přibyl sem dnes ráno z Vídně. Záležitost zvýšení kontíngentu nováčků. Z Peští, 3. září. „Budap. Korrespondenz dovídá se z kompetentního místa, že dosavad ní zprávy tiskem šířené o zvýšení kon tingentu nováčků jsou většinou holým kombinacemi, protože se tato zátežitost na- lézá dosud stále ještě jen ve stadiu pří- pravných porad, následkem čehož ne- může o ni nikdo dáti spolehlivé informace Situace je prostě taková, že následkem rych- lého zbrojení celého světa nemůže se žádný náš kompetentní činitel potřebě zvýšení kon- dingentu nováčků opříti, avšak každý chce aby rozsah tohoto zvýšení obmezen byl na skutečně nezbytnou potřebu. Úvahy a studie otázky v tomto směru jsou právě v proudu, aře konečný jejich výsledek nemůže dnes ještě nikdo věděti. Osnova zákona bude poku možno záhy předložena vládami oběma par- lamentům, avšak ať se vyřídí kdykoli, bude prakticky provedena při odvodu v příštím ro- ce, tudíž teprve při povolání nováčků do služ- by dne 1. října 1914.
Berchtold Czernin Hradec Pešť Budapest Išlu Vídeň Tisza Velevyslanec Merey lázeň Išlu
15 article
Dr. Sylvester o svolání říšské rady. Ze Salepurku, 3. září. Presídent poslane- cké sněmovny dr. Sylvester promluvil pondělí na schůzi solnohradeckého národního svazu o zahraniční i vnitřní politické situaci zmínil se také o otázce svolání říšské rady. V září — pravil — bude zasedati 7 až 10 zemských sněmů a protože součas- né zasedání jejich i říšské rady je vyloučeno nelze ani mysliti na svolání říšské rady v do- bě té. Žebymohla býtisvolána před koncem října, je vyloučeno. Snad je také lépe, zahájí-li zemské sněmy svou čin- nost nyní, nežli opět až na jaře, protože tím doba od vánoc do velikonoc je volna k úspěš- aní- né činnosti říšské rady. Před vánocem sotva lze se nadíti náležité čin- nosti parlamentu, protože třeba ještě vyříditi státní rozpočet pro příští rok a pro- tože pomýšlí se také na zasedání dele- gací. Malý finanční plán sestávající ze 6 předloh: o dani automobilní, totalisator- ské, ze šum. vín, z kořalky, dani osobní, ze zá- kona o údělech, dospěl až ke druhému čtenía je-li v příčině jeho pevná vůle, mohla by se jeho část projednati ještě před vánocemi. Zbytek jeho zpracoval by se na počátku příštího roku a zbývající doba až do velikonoc byla by volna. Má-li v říšské radě nastati plodná práce, musí se každým způsobem co nejdříve provésti vyjednávání mezi Němci a Čechy mezi Poláky a Rusíny, aby zjednán byl aspoň modus vivendi, za kterého by jednání říšské rady mohlo býti úspěšným.
doktor Sylvester Vánoce Němec Čecho Polák Rusín Salepurk solnohradecký národní svaz
16 article
Terstská aféra. Z Terstu, 2. září. (K. k.) Politický spolek ital- ské liberální strany „Assoziazione Adria“ kona dnes odpoledne mimořádnou valnou hromadu, v které po projednání nedávných zemských voleb gorických bylo protestováno proti zná- mým výnosům terstského místodrži- telství. Po skončení bromady táhlo asi 1000 účastníků za zpěvu národních písní na ulici, kde byli přijati skupinou Slovinců a kon- servativních Italů pískáním. Strhla se rvačka, ale stráž ihned zakročila a rozprášila de- monstranty. Ulice nabyly brzo obvyklého vze- zření. Z Terstu, 3. září. Italský gen. konsu ryt. Lebrecht dostavil se včera v poledne k vicepresidentu terstského místodržitelství hr. At- temsovi v příčině pondělních demo strací před italským konsulátem a žá- dal, aby příslušníci italští při nich zatčení byli z vazby propuštěni. Hr. Attems jej ujistil, že po- licie se snažila zabrániti demonstrantům přístup italskému konsulátu a ujistil ryt. Lebrechta, ž učiní se všechna opatření, aby se opakování de- monstrací znemožnil .
Assoziazione Italos Terst na ulice Ata Hradec Slovinec
17 article
Z Terstu, 3. září. Včera večer konala se o- hlášená schůze italských liberální ck poslanců, na které po několika řečech schvá lena byla resoluce. Praví se v ní, že spolek „Patria“ co nejrozhodněji protestuje pro - nezákonostem, které udály se prý za ne- dávných voleb do gorického zemskéh sněmu, jakož i proti výnosům terst. ského místodržite!e v příčině cizinců. kteří jsou ve službách městských podniků terst- ských, protože prý výnosy ty odporují zákonům mezinárodním smlouvám a obecní autonomii a jsou nov žm důkazem protiitalské vládn politiky. Po schůzi chystali se její účastní k pouličním demonstracím, seskupili se na ulici zpívali irredentistické písně. Po licie zakročila a ranami šavlí na plo- choje záhy rozehnala. Několik osob by- lo zatěeno. Jedna osoba byla žavli zraněna a do- pravena do nemocnice. Nedaleko místnosti, ve kte- ré se schůze tato konala, s hlukli se Slovin- ci a křesťanští sociálové a uvítali italské demonstranty hvízdotem. Ministerská rada v Peští. Z Pešti, 3. září. Dnes dopoledne sešla se ministerská rada, ve které uherská vláda jed- nala o nových požadaveích vojen- ské správy. Reorganisace maďarské strany neodvislosti Z Pešti, 3. září. („N. W. T.“) Vůdce stra- ny neodvislosti hr. Michal Karolyí včera prohlásil, že akce, směřující ku pronikavé re-
Michal Karolye Terst Slovinsko Pešť
18 article
V drobném prodejit ranní čislo o sobě sa s večerni za a Ve fliálkách na venková ranní čisle večerni Inseráty plati se hotové napřea Předplaceni a inserty přiliu sdministrace v Marianské ul.. Tam nacházejí se tet redakce, tiskárna a aapoddie- „Národních Listá“ Rukoplav se nevranei
národní Listat
19 article
organisaci strany po venkově, zahájena bude v říjnu. Všechny venkovské organisace budou svolány do Pešti ku poradě, která bude trvati dva dny a založí se v ní svaz venkovských or- ganisací strany neodvislosti. Z Pešti, 3. září. V části nedávno spolčené strany neodvislosti pozorovati hnutí, které. jak se zdá, směřuje k odtržení od této koalice. Jest domněnka, že část strany neodvislost se přidá ke straně Andrássově. Co značí návštěva německého císaře v rakou- ském Slezsku. Z Berlína, 3. září. Zdejší tisk, pojednávaje o návštěvě císaře Viléma u velevyslance kní- žete Lichnowského v Hradci u Opavy. dokládá, že návštěva tato má velký politický význam. Císař se chce prý raditi s velevyslan- cem o navázání lepších styků s An- glií. Přirozeně nelze prý pomýšletn na ně- jaký německo-anglický spolek, ale přes to jest na německé straně přání, aby různé zá- jmy, ve kterých se německé a anglické zájmy křižují, byly vyjasněny pevnou dohodou. Jde tu zejména o bagdadskou dráhu, ve které jsou anglické zájmy také zúčastněny. Krvavé výtržnosti v Dublíně. Z Dublína, 2. září. (K. k.) Rozsah výtržností. které se udály v posledních dvou dnech ve spojení se stávkou zřízenců pouliční dráhy, je patrnýz počtu raněných. Včera večer a dnes ráno bylo raněno asi 750 osob, mezi nimi 45 policejních úřadníků. Dnes udály se nové výtržnosti, které však nenabyly tako- vého rozsahu jako v minulých dnech. Je pozoru- hodno, že se dosud nepoužilo střelné zbraně. Revoluce v Číně. Ze šanchaje, 2. září. (K. k.) Nankin je úplně v moci vládního vojska. U jižní brány bylo po celou noc úporně bojováno. Při tom padlo 200 povstalců. Dle telegramu z Vuhu je revoluce zdolána. Vláda může nyní býti pova- žována za pána situace v celém údolí Jangtse.
Vilém Lichnowský Pešť Berlín Hradec Opava Čína
20 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Proroctví dra. Titty. V pondělí zahájili v Chomutově učební kure pro samosprávu. Úvod kursu upravili zvlášť slav- nostně: k jeho účastníkům promluvila řada poslan- ců a hodnostářů, mezi nimi předseda Volksratu dr. Titta. Samo sebou se rozumí, že dr. Titta si ne- může samosprávu mysliti jinak, než jako místo ná- rodně politických bojů. Tím také začal, řka, že v národním boji zvítězí ten, kdo je hybnější, obě- tavější a pracovitější: projevil pak naději, že zví- tězí Němci jako hybnější, obětavější a pracovitější nežli Češi. Za jeden z dokladů pracovitosti té ozna- čil právě samosprávný kurs chomutovský, uspořá- daný pro samosprávné úřadnictvo, jež má důležitý úkol. hájiti v samosprávě německé zájmy. Dle dra. Titty se úkol tento asi za krátko zvětší, neboť — pravil dr. Titta — parlamentarismus upadá u nás stále více, i není vyloučeno, že tak, jako nedávno byl rozpuštěn sněm, který snad nebude brzy znova zvolen, a jako zemský výbor byl sesazen, bude rozpuštěna i říšská rada. Tím způsobem, pravil dr. Titta, bude posilněn centralismus, při čemž však samosprávní úřadníci budou musit hájiti zá- jmů měst a okresů. Škoda, že nikdo nesdělil, jaký dojem tato pro- rocká řeč dra. Titty učinila na jeho posluchače, zejména poslance. Kdy bude sjezd německých důvěrníků v Čechách? „Bohemia“ dnes velmi mlhovitě vykládá, proč je třeba nového sjezdu německých důvěrníkův Čechách. Konstatovavši, jak jsou čeští Němci spo-
doktor Titt Němec Čech Chomutov Čechy Bohemia
21 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. V „časopise Mor. Musea Zemské- ho“ (XIII., č. 1.) otiskuje Ferd. Pisecký „Přj- pisky v Historickém Kalendáři Vele- slavinově (1590)“, jež nejsou bez důležitosti Kalendář dostal autor do rukou prostřednictvím studenta St. Skopalíka; kniha je majetkem pana Fr. Šumbery, rolníka v Tlumačově, a byla vy- stavena na výstavce v Kvasicích. Přípisky otisko- vány jsou — s vynecháním zřejmých opisů odjinud (na př. z Kroniky Hájkovy) — chronologicky. Star- ší zápisy jsou vesměs ze stol. 17. — nejstaršík roku 1611, poslední z roku 1686 — a jsou psány několika písaři, dle všeho v Praze. Nové přípisky jsou ze století devatenáctého, kdy se kalendál nalézal již na Moravě a to v Tlumačově. Pozor- nosti zasluhuje zápis k 21. červnu 1621, o němž soudí musejní časopis: „Nejzajímavější ze starých zápisů jest beze sporu zápis o popravě na Staro- městském náměstí dne 21. června 1621 a to proto, Poněvadž uvádi úplný pořad krvavého aktu, což snad konečně přispěje k definitivnímu rozřešení otázky, v jakém pořádku byly popravy konány. Zápis pochází patrně od očitého svědka, soudě dle četných podrobností a jest (dle mínění prol. Píseckého) věrohodný.“ — „Časopis Mor. Musen“ mimo to přináší: K. Absolon. Dva nové druhy Arachnidů z jeskyň bosensko-hercegovských a jiné zprávy o arachnofauně balkánské. — Jos. Tvrdý.
Ferd Vele Skopalík Šumbera Hájkův Písecký K Absolón Tvrdá Francie Tlumačov Kvasice Praha Morava městský náměstí Jos
22 article
Slavkov a jeho výroba keramická v 16. století. — Jos. Podpěra. Výsledky brvolodického výzkumu Moravy za léta 1909—1912. — Jan Smyčka, Zalo- žení města Litovle. — Petr Tesař. Výpis archivu napajedelského. — J. F. Svoboda, Helvetskáči frajmaurská rebelie r. 1797. — F. Lipka a K. Sně- tina, Staré Hradisko. Gallské oppidum na Moravě. — H. Traub. K poměrům poddanským na Moravě za Josefa II. — Fr. Černý. Džbány a mísy od zvon- cových pohárů. — Jan Kučera. Nový nález ko- ster v Kyjově na Mor. — Dr. Jan Koutný, K vý- vojí slováckého kroje miloticko-dubňanského. — Literatura. Ve „Květech“ [XXXV., č. 7.) uveřejňuje dr J. V. Prášek historickou stať „Královšt hejtmané na Brandejse do převratu bělohorského“. V ní podává zprávu, jistě ne nezajímavou, o náběhu k vnitřní kolonisací v Če- chách v 16. století. Snahy o vnitřní kolonisaci jsou v širší veřejnosti obecně pokládány za produk moderní politiky zemědělské. A tu se s nimi se- tkáváme, byť ojediněle a v neplné formě, v šest- náctém věku. A i pohnutky snah těch před třemi sty lety jsou obdobny motivům, jež dnes ve věci hlavně spolurozhodují. Panství brandejské bylo ze statků komorních, pomocí jichž provozoval rod habsburský svou dynastickou politiku na úkor moci panské. Sotva že nastoupil Ferdinand I.
Podpěra Smyčka Tesař Svoboda Helvetskáč F Lipka H Traub Josef II Černá Kučera doktor Koutná J V Prášek Královšt Brandejs Slavkov Jos Morava Zala Litovel Francie Kyjov
23 article
na trůn český, jehož došel svobodnou volbou sta- vů, jal se ihned snažiti se o zpevnění a rozšíření moci královské na úkor svobod zemských. K tomu bylo potřebí vlastních orgánů, poněvadž bylo se lze právem nadíti, že nepropůjčí se hrdé a mocné panstvo české k žádnému kroku, který by zna- menal jakoukoliv újmu zřízení zemského; proto obmyslný král zřídil úřad nový, na zemském zří- zení nezávislý, čistě královský. Hned po svém ko- runování r. 1527 přeměnil dosavadní královskou komoru v českou komoru, osazenou na mnoze úřadniky cizími, jíž svěřil správu všech finaněních potřeb a důchodů svých, mimo jiné i statků ko- morních. Česká komora za toho stavu pak přiro- zeně vybírala hejtmany a úřadníky na panstvích komorních z cizinců, prostých vší příchylnosti ke království a jeho zřízení. Nejraději by byla tuč- nými místy těmi zaopatřovala hladovou drobnou šlechtu z alpských zemí, ale překážkou byla ne- ználost jazyka českého, jehož nebylo lze ve styku s obyvatelstvem pohřešovati. Proto obrácena po- zornost k Hor. Slezsku, tehdy ještě převahou če- skému, ale příliš oddanému separatistickým chout- kám. Četná tamější šlechta hodila se výborněk účelům české komory. Byla sice rodem a jazykem česká, ale bez českého cítění, zásadně protivujíe se všemu, co mohlo posilovati svazek s českým královstvím. Tito šlechticové uměli německy hledali dobrého opatření ve službě dvorské Ovšem hospodaření hejtmanů těch nebylo vždy na hmotný prospěch králův, jak dokládají časté nářky na špatnou výnosnost statků komorních.
Slezsko komorní z cizinec
24 article
Výjimkou bylo působení Martína Mamingara z Lo- chu, který byl hejtmanem brandejským v I. 1570 až 1585, a jenž sloužil svému pánu nejen politicky. nýbrž i panství řídil na hmotný jeho prospěch k užitku kraje a obyvatelstva. „Správa hejtmana Mamingara zůstavila po sobě i pamět snahy, která má na sobě zřejmý ráz sociálný. Vzrůstající lid- natost spolu s nedostatkem potřebných pracov- ních sil na pozemcích komorních, jichž následkem byl úpadek některých dvorův i vinic, přiměly Mamingara, že navrhl císaři, aby některé dvory a vinice byly mezi poddané z mírného peněžitého úroku, pod třetinu, čtvrtinu nebo pětinu, dle vý- nosnosti rozděleny. R. 1571 rozděleny pozemky dvora konětopského a nová vinice u Kochánku. Komisaři k tomu určení rozdělili vinici kochán- skou pod třetinu, pak pod pětinu patnácti podda- ným, ač tito žádali, aby jim, jako jiným poddaným vyměřen byl desátek. Hejtman navrhoval tu úrok tu desátek, jak by se hodilo. Touže dobou roz- děleny byly i dvory panské v Kochánku a v Su- dovu Hlavně. Tím byl položen počátek k dělen panských pozemků ve prospěch poddaných, častěji na panství brandejském prováděnému.“ — „Květy dále obsahují: Jos. Pelíšek, Ze současné poesie ruské — J. Holeček, Bouře. — E. Sokol. Pohádka krásného břehu. — Plutarchos z Chaironeie. Mi- lostné povídky. — P. Dušan, Za Mikolášem Alšem. — J. K. šlejhar, Rozvrat. — Z. V. Přibík. Vzpo- mínka. — Fred. Paludan-Müller. Adam Homo. E. Tréval. Dcery Lotovy. — J. Vrba, Ballada štěstí. — S. Sergějev Censkij. Zahrada.
Martín Mamingar Kochánek Květa Jos Pelíšek J Holeček E Sokol Plutarch Chaironeie Aleš šlejhar V Přibík Fred Paludan Müller Adam Homa E Tréval Lotův J Vrba S Sergějev Censkij Lo
25 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Dískretní pan sekretář. Z Paříže je oznamo- vána tato historka: Vysoký úřadník ministerstva, který má již nad sebou jen ministra, je tak něžný a cítuplný, že se ze své něžnosti nevydá v úzkém kruhu rodinném a proto, aby ho city nezadusily — prý se to také stává — obdařuje svou něžností malou koketní přítelkyni, obývající rozkošnou vilku v okolí Paříže. V létě chtěla jíti osvěžit své nerv k moři a tu pozorný přítel nelenil a s radostí ztroj- násobil její důchod.. To však krasavící nevadilo. aby se v lázních neopřela o rámě a tobolku jed- noho ze svých starších přátel, který se v lázních vyskytl a který ovšem neměl tušení o existenci ministerského úřadníka. Úřadník, maje strach, aby přítelkyně netrpěla nouze, poslal jí nedávno do Dauvillu telegrafickou poštovní poukázku a pro podpis odesílatele vypůjčil si jméno jistého ele- gantního ministerského tajemníka, neboť přes ve- škeru bohatost citu není přece možno prohlásiti s na telegrafním úřadě za finančníka malé přítelkyně. Náhodou byla telegrafní poukázka dámy vyřizo- vána v přítomnosti jejího dauvillského přítele. Ten četl jméno odesílatele, zuřil a dal ho vyzvati na souboj. Elegantní tajemník uhodl sice souvislost, ale byl tak diskretní a galantní, že souboj přijal.
Paříž
26 article
Odvahy k němu mnoho nepotřeboval, neboť šlo jen o francouzský souhoj na pistole a záležitost musela končit dle staré formule: dva bezvýsledné výstřely, smíření a společná snídaně. Ale diskretnost a ga- lantnost jsou užitečnější, nežli odvaha a zasluhují odměny. Elegantní sekretář ji dostal dvojnásobně. Především ho vysoký ministerský úřadník, kterého ochránil od veřejného skandálu, doporučil mini- strovi jako neobyčejně řádného a nadaného úřad- níka, který musí co nejdříve povýšiti. Za druhé ho odměnila rozkošná dáma, za jejíž „čest“ se bil jejíž prestiž soubojem vysoko stoupla v kruzích kde je ženská čest náležítě oceňována a — odmě- ňiována. = Noviny v Australii. V pátém dílu světa který nemá ani 5 milionů obyvatelstva, vychází na 1200 listů a časopisů. Že se mohou všecky tyto listy udržeti, to děkují jen inserci, jež je tam ve- lice rozšířena.
Austrálie
27 article
= Cookovy dopisy v dražbě. Amerika, hlavně Nový York, znova obrátily pozornost na Cooka. neboť noviny ohlásily dražbu Cookových dopisů Jeden z přátel polárního cestovatele buď z peněžn tísně, nebo že chtěl býti předmětem pozornosti, dal do dražby svazek dopisů, jež mu Cook zaslal bě- hem několíka let. Majitel dopisů, pan Svendson. prohlásil korespondentu jistého amerického listu. že mezi dopisy jsou také některé, jež mu Cook po- silal z polární výpravy a jež obsahují neobyčejně zajímavé zeměpisné údaje. Dále byl ve sbírce do- pis, který Cook poslal Svendsonovi z Kodaně, po návratu ze své výpravy, když byl na vrcholu své slávy a celý svět na něj pohlížel s obdivem. v dopise budí pozornost zvláště jedna stať, která. jak se zdá, obsahuje předtuchu budoucnosti. Codk totiž píše mezi jiným: „... dosáhl jsem nejvyššího štěstí, jež může býti, člověku údělem, vidím své jméno zvěčněné v historii. Ale někdy mne uchva- cuje strach, že vzniknou mi nepřátelé a všecko opět zničí.“ Dražba měla bouřlivý, místy hodně veselý průběh. Sešlo se jak obecenstvo vznešené. tak i sensace chtivé a někteří byli pevně odhod- láni, získati stůj co stůj aspoň jeden dopis, nebot v novovorské společnosti má stále ještě význam. míti ve svém majetku dopis muže, o němž se kdysi tak mluvilo, jako o Cookovi. Tu a tam byl sveden tuhý boj, zvláště o dopis z Kodaně. Byl odhadnut na 30 dolarů, ale stoupl rychle na 180, až jakýs písklavý ženský hlas nabídl 500 dolarů. Z toho vidno, jak dobře je, být přítelem slavného muže.
Cookův Cook Svendson Amerika Nová York Kodaň
28 article
— Mchou býti ženy porotci? O tuto otázku rozpoutal se nyní v Americe boj, v němž je váš- nivé zastáváno pro i proti. Podnět k boji dal člá- nek známého psychologa havardské university. profesora Hugona Münsterberga, který v posled- ním čísle „Century-Magazinu“ snaží se podati vědecké důkazy o tom, že ženy nejsou s to, aby vyslechly závažné důvody a dle nich pak řídily svůj úsudek. Proto je dle jeho přesvědčení krásné pohlaví neschopno soudcovského úřadu a úřadu porotců. „Je jasno,“ píše učenec, „že tato ten-
Hugon Münsterberg Amerika Centuramagazín
29 article
dence ženského ducha je výhodna pro mnohé so- ciální účely. Ženy zůstávají věrny svému instinktu. jsou neoblomny ve svém úsudku. Rozhodně ne- máme práva říci, že snad je jedna duševní vloha lepší druhé; musíme se spokojiti konstatováním. že se od sebe různí a že tato různost činí muže schopnými a ženy neschopnými plniti úkol, který dává společnost porotcům. — Manuel se žení. Dne 4. září o půl 12. hod. Polední vstoupí v hlavním chrámu v Sigmarin- kách pod jho manželské bývalý portugalský král Manuel s princeznou Augustou Viktorií z Hohen- zollernů. Tím bude zakončen románek, v němž nescházelo kapitol něžné náklonnosti, odporu ro- dičů, intrik příbuzných atd. Po ztrátě své koruny odebral se Manuel do ciziny, ale tentokráte ne jako kdysi, aby si ve světě zahýřil, nýbrž aby na- vázal styky s panujícími trodinami a aby si našel nevěstu. V době, kdy žil Manuel v Anglii, za- snoubila jej fama několikrát s anglickými prin- ceznami, ale bezpodstatně. Za to při návštěvěv knížectví hohenzollernském pojal hlubokou ná- klonnost k dceři panují iho knížete, princezně Augustě Viktorii, ucházel se o její ruku, ba zá- pasil o ni. Marně varovali opatrní rodičové dceru před pretendentstvím, obťanskou válkou a v pří- padě vítězství před vražednými republi kány.
Manuel Augusta Augusta Viktoria Sigmarin Hohen Anglie
30 article
Princezna neustoupila a rodiče konečně povolili. Večer dne 3. září shromáždí se v zámku sigma- rinském dvacet knížat k veselé slavnosti. Dru- hého dne bude svatba. Svatební průvod půjde dvěma čestnými branami do kostela, kde vykoná obřad lissabonský expatriarcha kardinál Antonius Mendes Bello, s povolením švábského biskupa Kepplera z Rottenburku. = Domy pro tuberkulosní. Pozoruhodné opa- tření pro potírání tuberkulosy učinil Kolín nad Rýnem. Za pomoci zemské pojišťovny dá za mě- stem vystavěti malé domky, s byty o dvou až třech pokojích, kuchyni a příslušenství, s malou za- hrádkou, jež budou pronajímány tuberkulosním rodinám za malý poplatek. Dosud byla tuberku- losním propůjčována část městských zahrad, kde mohli nerušeně trávit volné chvíle. I toto opa- tření se potkalo s úspěchem. = Leonardo da Vinci nemá v Louvru štěsti Jak se oznamuje z Paříže, je jeho sv. Anna, kterou dali pod sklo, pokryta plísní, jež ničí barvu. Tak jako se dříve chodilo do Louvru dívat na Giocon- du, později pak na prázdné místo, jež po ní zbylo tak nyní kde kdo chodí navštěvovat „nemocnou svatou Annu, a při tom se horlivě mluví pro i prol novému systému, dávati obrazy pod sklo.
Antonius Mendes Bella Keppler Vinci Anna Kolín nad Rýn Louvre Paříž