Periodikum ALTO Viewer

1

Románová příloha

2

„Národních Listů“ k číslu 30l. ze dne 4. listopadu 1903.

3

Různé zprávy.

4 article

= Osvobozena z kláštera. Z Paříže se ozna- muje: V celé Francii vzbuzuje značnou sensaci osvo- bození jeptišky, násilím zdržované v klášteře řehol nic Saint Charles v Nancy, jež vyprostěna na za kročení soudu. Jde tu o slečnu Louisu Rabotovu dceru chudého dělníka, jež v klášteře vychovávána na učitelku, ale již před dlouhou dobou si přála vy stoupit z kláštera. Ale byla střežena tak přísně, že veškeré její pokusy, dostat se na svobodu, byly marny a konečně byla dopravena z Plombires, kde zastá- vala úřad učitelky, do mateřského kláštera v Nancy a tam vězněna. Jakás rodina v Plombires, jež měla účastenství pro osud mladé dívky, podala na řeholi žalobu pro obmezování osobní svobody, načež státní zástupce v průvodu komisaře a vyšetřující soudce do- stavili se do kláštera a žádali, aby sl. Rabotova byla propuštěna z kláštera, čemuž po krátkém odporu vyhověno. = Draci, soptící oheň na Číňany. Kapitán parníku „Arana“, jenž vyplul z Nov. Yorku do Singapuru a do čínských vod, odhodlal se, že čínským piratům na- žene spasitelný strach pravými čínskými draky, chrlícími oheň. Dozvědělť se, že zpráva, že veze s se- bou za 200.000 lib. st. stříbrných peněz pro Filipiny, vzbudila u čínských námořních lupičů, kteří o tom zvěděli od svých krajanů, laskominy pro něho po- někud nepříjemné. „Arana“ veze s sebou kromě peněz ještě 24 staré lokomotivy, určené pro nějakou čínskou železnici a jež jsou okázale žlutě natřeny a pomato- vány červenými draky. Na palubě položeny železniční koleje, po nichž parostroje mohou jezditi sem tam.

Rabotův Číňan Aran Paříž Francie Saint Charles Nancy York Singapur Filipíny Plombire

5 article

Jakmile se „Arana“ přiblíží čínským vodám, budou parostroje opatřeny hadicemi a kotle upraveny tak, aby ihned pod nimi mohl býti rozdělán oheň a aby co nejdříve byla pohotově horká pára. Kdyby čínským piratům napadlo, podívati se na loď, počnou chrlit 24 draci horký svůj dech na piraty a kapitán je pře- svědčen, že čínský pirat takovémuto útoku neodolá Ale jakožto praktický Američan nespolehá se toliko na draky, nýbrž postavil na palubě též několik rychlo- střelných děl. =Nezdařený pokus vydírání. Z Londýna se oznamuje: V jedné francouzské restauraci ve čtvrti Soko konal zdravotní inspektor z City of Westmin- ster revisi a činil všemožné výtky. Konečně se mu podařilo promluvit s restauratérem beze svědků a hleděl jej zastrašit prohlášením, že na jeho udání bude si musit odsedět osmnáct měsíců. Na otázku Francouzovu, co by měl učinit, vyňal úřadník zápis- ník a napsal »20 1. st.«. Pak zápisník opět zastrčil a pravil: »To musíte učinit anebo tu věc draze za- platíte.« — Brzy potom vrátil se s jiným úřadníkem a zabavil masité pokrmy, jež prohlásil za zkažené při čemž pravil k hostinskému: »Bude vás to stá 50 1. st. Jste dosti bohat. Přijdu v pondělí zas. Ne opatříte-li do té doby peníze, dám vás pohnat před soud.« — Francouz odebral se na městskou radu westminsterskou a udal, co se stalo. V pondělí skry se inspektor tajné policie v bytě francouzského ho- stinského pod stolem a slyšel, kterak zdravotní in- spektor svůj pokus vydírání opakuje. Hostinský zdánlivě povolil jeho vyhrůžkám a zaplatil padesát zlaťáků. Jedva že inspektor peníze zastrčil do kapsy, opustil tajný policista svoji skrýš a zatkl jej. Tento případ vzbuzuje zde značné rozčilení, neboť oby

Aran Američan Francouzův Francouz Londýn Soko

6 article

vatelstvo bylo dosud pevně přesvědčeno o neporu- šitelnosti městských úřadníků. = O nepodařeném vzletu létacího stroje prof. Langleya oznamují se z Nového Yorku následující podrobností: čtvrt hodinky před počátkem pokusu objevil se assistent vynálezcův, prof. Manley v bílé plátěné kazajce, jež z opatrnosti byla vyložena kor- kem. Když všechny přípravy byly skončeny, vyšinul se na sedadlo přístroje, jež se nalézá téměř za sa- mým gasolinovým motorem, 200 liber těžkým, jenž může vyvinouti 27 koňských sil a je dlouhými tyčemi spojen s křídly šroubu, tři stopy dlouhými. Když Manley uvedl motor v pohyb, hnul se obrovský pří- stroj s velkou rychlostí a uháněl po skluzavce. Vál čilý větřík a diváci vskutku měli dojem, že se pří- stroj jako obrovský pták z Tisíc a jedné noci zvedne do výše. Avšak stalo se jinak. Okamžik potom zpo- zorovali diváci, že stroj nejprv zvolna, pak vždy rychlejí klesá. Professor Manley nepozbyl ani na chvíli roz- vahy, nýbrž právě v čas zarazil motor, než se dotkl vod Potomaku. Hned na to se opět vynořil, nesen pěti kuželovitými plovacími přístroji, jež byl vyná- lezce na štěstí upravil na svém létadle. Promoklý až na kůži dostal se professor Manley z vody. Zdál se z počátku velmi sklíčen, ale když vězel opět v su- chých šatech, vrátila se mu odvaha. Nezdar pokusu přičítá nesprávnému rozdělení tíže, ale jinak důvěra jeho není nikterak otřesena. Přístroj jest značně po- škozen a rozbitá jeho hnací péra a schlíplé perutě činí smutný dojem. Vynález stál dosud 200.000 doll. ale strýc Sam, jenž naň nese náklad, má dost peněz a trpělivosti a snad se prof. Langleyovi přece jen podaří dobýti říši vzduchu pro Spojené státy.

Langleya profesor Manley Sam Langley Nový York Potomac spojený stát

7 article

Zemřelí v Praze. Dne 27. října: Kalina Josef, syn sluhy, 17 dní 50—I. Klebinder Leopold, MUDr., lékař, 67 roků 322—I. Demartinová Julie, vdova po kominníku, 51 r. 1506—II. — Ve všeobecné nemocnici: Ptá- čník Josef, kočí, 37 roků. Jarolímková Josefa, manželka čeledína, 50 roků. Srb Vilém, holič, 33 roky. —U Milosrdných bratří: Sojka Antonín, obuvník 32 roky. — U Milosrdných saster: Kankertí- ková Marie, vdova po obuvníku, 78 roků. Šmíd Josef, dělník, 18 roků. Klatovský Antonín, dělník 27 roků. Dne 28. října 1903: Steinová Žofie, soukrom- nice, 81 rok, 1600—II. Dolejš František, syn uzenáře, 101/2 měsíce, 422—II. Hainzova Terezie, učitelka, 73 r. 1352—II. Mráčkova Milada, dcera inženýra, 5 roků. 1421—II. Weisl Jakub, kupec, 38 roků, 1636—II. Vo- dičková Josefa, vdova po sládku, 76 roků, 13—IV. Pro- fes Leopold, iakýrník, 71 rok, 104—III. Čermák Josef, dělník, 60 roků, 179—IV. — Ve všeobecné ne- mocnici: Kouřímská Anna, manželka obuvníka 48 roků. — U Milosrdných bratří: Jäger Karel, dělník, 46 roků. — U Milosrdných sester: Hra- bě Antonín, nádenník, 44 roky. Schulzová Karolina švadlena, 64 roky. Švábová Josefa, manželka truhláře, 75 roků. Zajíc Jan, obuvník, 37 roků. Dne 29. října 1903: Schimková Anna, vdova po c. k. okr. komisaři, 77 roků, 248—I. Eichma nn Bohdan, továrník a majitel velkostatku, 58 r., 1034—II Málková Františka, vdova po portýru, 73 r., 1480—I Stehlík František, syn dělníka, 18 měsíců, 98—VII — Ve všeobecné nemocnici: Eliáš Jan, ná- denník, 55 roků. Maříková Antonie, kuchařka, 33 roky. Vlček František, nádenník, 21 rok. — U Milosrd- ných sester: Krčílkova Božena, dělnice, 23 roky.

Josef I Klebinder MUDr Srb Vilém Marie Šmíd Antonín Dolejš Hainzův Terezia Mráčkův Milada Weisl Jakub Leopold Čermák Jäger Schulzová Karolina švadlena Zajíc Jan Bohdan František Maříková Praha II Málková František Sojka Antonín Steinová Žofie Kouřímská Anno Schimková Anno Eliáš Jan U Milosrd Krčílkův Božena

8 article

Kopecká Kateřina, vdova po dělníku, 54 roky. — U A ižbětinek: Rychtáříková Anna, vdova po zed- níku, 74 roky. — V městském chorobinci: Hutterová Matylda, manželka obuvníka, 57 roků.

Kopecká Kateřina Rychtáříková Anno Hutterová Matylda

9 article Král. české zem. divadlo v Praze.

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ve středu dne 4. listopadu. O 3/43. hod. odpol. Dáma s kameliemi. Drama o pěti dějstvích. Francouzsky napsal Alex. Dumas syn. Přeložil Em. Züngel. Režisér Alois Sedláček. OSOBY: Armand Duval, F. Matějovský. Duval, jeho otec, P. Řada. Gaston Rieux, E. Focht. Saint Gau- dens, R. Kafka. Gustave, advokát, F. Steinsberg. Hrabě de Giran, R. Inneman. Baron Varville, A. Sedláček. Marguerita Gautierova, Hana Benoniová. Nichetta, Prudence, šperkářky, A. Červená, L. Dan- zerová. Olympie, Arthur, Annais, přátelé Margueritini, M. Hübnerová, K. Hašler, H. z Towarnických. Lékař, J. Havelský. Posel, F. Gerlický. Nannina, komorná u Marguerity, R. Kolárova. Sluha u Marguerity, V. Zintl. Sluha u Olympie, K. Pulc. Hosté. Sluhové. Ve středu dne 4. listopadu. 14. hra v předpl. (2. čtvrtka.) Nově studováno: Eugenij Oněgin. Opera o třech dějstvích od Petra Iljiče Čajkovského. S textem dle básně Puškinovy, překladem Marie Červinkové-Riegrovy. OSOBY: Eugenij Oněgin, B. Benoni. Larina, statkářka, H. Feldenova. Taťana, Olga, její dcery, A. Bobkova, G. Horvátova Filipěvna, chůva, M. Klánová. Lenský, O. Mařák. Kníže Gremin, V. Kliment. Major, F. Šír Zářecký. V. Viktorin. Triquet, Francouz, A. Krössing Gillot, sluha, J. Karásek. — Venkované, venkovanky. statkáři, statkářky, důstojníci, vyslanci, hosté na plesu, hudebníci. V prvním a druhém dějství na vesnici ve statku Lariných, ve třetím dějství v Petrohradě, v letech dvacátých. Začátek o 7. hod Konec po 10. hod

Král Alex Dumas em Züngel Sedláček Duval F Matějovský Rieux E Focht R Kafka Gustav F Steinsberg Hrabě Giran R Inneman Baron Varville A Sedláček Gautierův Benoniová A Červená L dan Arthur Annais Margueritini M Hübnerová K Hašler F Gerlický Marguerita R Kolárův V Zintl K Pulc Petro Iljič Čajkovský Puškinův Červinka Riegrův Benon Larin H Feldenův Olga A Bobkův G Horvátův M Klánová Lenská Mařák Gremin Kliment F Šír V Viktorin Francouz A Krössing J Karásek Praha Saint Gao Olympie Towarnický Petrohrad národní divadlo Eugenij Oněgin Filipěvna Bellot

10 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy, V zahradě I. pražského měšť, pivovaru. Ve středu 4. listopadu. Začátek o 7. hod 5. hra v předplacení. Poprvé: Za srdcem Drama o 3 jednáních. Napsal Ferd. Tomek. Režisér B. Lachman.

Tomek Lachman Praha lidový divadlo

11 article Svandovo divadlo na Smíchově.

Svandovo divadlo na Smíchově. Ve středu 4. listopadu. Začátek o 7. hod Ve prospěch režiséra Ant. Jiřikovského. Pohostinské vystoupení pana Josefa Burdy. Kean aneb Vášeň genia. Komedie o 5 jednáních. Napsal A. Dumas st. Přel. E. Z. Režisér Ant. Jiřikovský. 25242

Antonín Jiřikovský Burda Kean A Dumas Smíchov Svandovo divadlo

12 title

Pištěkovo lidové divadlo vrehrsdeo.

Pištěkův lidový divadlo

13 article

na Král. Začátek o 7. hod. Ve středu 4. listopadu. Lidové představení za poloviční ceny. Kříž u potoka. Obraz ze života venkovského s předehrou o 10 odděl

Král

14 article

Kapitola X.

15 article

Domněnky matčiny. Opět vrabci.

16 article

Po odjezdu otce a vychovatelky dvůr ještě více zpustl. Šafář, člověk neženatý, sebral v noci svůj tlumok a zmizel, nerozloučiv se s nikým. Lokaj, jenž už dříve byl dal výpověď ze služby, počal sedávat v krčmě a pil za věci, jež dával v zástavu. Nádenníci po celé dny ne- dělali ničeho, toliko si stěžovali, že pán se s nimi nevy- rovnal za poslední čtvrtletí. Jedva že některý z nich, sou- citnější, hodil nebohému dobytku hrst řezanky a vyhnal jej ke studni, jinak by byl pošel hladem a žízní. Několikráte denně přišlo do pokojů služebné děvče, zametlo panin pokoj, přineslo oběd, samovar, vodu k myt a více se neukázalo. Ani Andělka ani matka nesměly se domáhat lepši posluhy, cítíce, že od lidí neplacenýcha špatně krmených nelze žádat práce. Andělka vskutku po celé dny ošetřovala matkui Jožu, ba spala i v jejich pokoji. Matka ležíc na lůžku anebo sedíc ve křesle, nej- častěji čítala knížky a málomluvný a nehybný Joža hrál si s tím, co nalezal na stolku. Občas vzpomněla si An- dělka na radu vychovatelčinu: »Uč se!.. . uč se! . . .« a dbajíc daného napomenutí, sama si dávala úkoly: »Od- tud — až potud,« učila se jim z paměti a odříkávala

Šafář Lokaj Andělka

17 article

Gajda se rozhněval. »Přetrhlo se nám, přetrhne se i jemu, neboť jak prodá, nebude mít ničeho!« zvolal. »Vy, Šimone, myslíte jen, že my jsme táhli. Ale on snad natáhl? ... Do- mluvil se kdy s člověkem po křesťansku? ... Vyložil nám kdy co? Ptal se nás na něco? ... Ne! .. . Jen se naparoval, posmíval se a teď ani tak ani onak, ujel do města a uvaluje nám bídu na krk. Proklatec! . . .« Hospodáři rozloučili se s Gajdou a ubírali se zvolna ke dvoru. Gajda zůstal v síni, drže, jak měl v obyčeji, ruce na zádech a hleděl brzy na zahradu, brzy na dlouhou řadu budov dvorce, táhnoucích se po pravé straně. »Nu!« bručel, »bude nějak s námi, bude tobě, když jsi takový pohan.« Brzy potom oznámila Andělka matce, že tři sedláci chtějí s ní mluvit. Matka namáhavě povstala z křeslaa vyšla na chodbu. Příchozí poklonili se až k zemi, políbili paní ruce a Olejarz promluvil: »Nedělejte nám, panstvo, takovéto pohromy, velmožná dědičko a neprodávejte Němci svoje i naše jmění! Přece nemáme daleko do dohody a i za čtyři jitra podepíšeme smlouvu...« »Co to pravíte?« tázala se užaslá paní. »Přece jen tolik, co celá ves viděla vlastníma očima. Byli tu dnes tři jacísi chlapi, objížděli pole . ..« »Snad se vám to zdálo? . . .« »Ale!...« pokračoval Olejarz. »Viděli jsmeje všichni, jak švadronili ...« »Snad to byli nějací cestující ?« »Kde pak cestující! Prohledli všecko, les i řekua měli taková kukátka na dívání, až nás mráz obešel.« Audčika

Gajda Šimon