V Praze, ve středu dne 4. listopadu.

K číslu 301.

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h.

NARUDNÍ

Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Pracovní program říšské rady. Z Vídně, 4. listopadu. Zde se konají pomalu přípravy ke kampani říšské rady, jejímiž hlavními předměty budou: rozpočtové provisorium, obchodní smlouva s Italií, do- hoda rakousko-uherská v příčině surtaxy na cukr dovážený z jedné poloviny říše do druhé a rozpočty na rok 1903 a 1904. Věci haličské. Z Vídně, 4. listopadu. Koncert sněmů zemských pomalu již umlká. Včera zasta- ven byl také sněm haličský. Jeho letošní kampaň jest též passivní po- ložkou v hlavní knize dra. Körbra. Od- chod ruských poslanců a jich resignace na zemské mandáty jest nade vši pochybu svě- dectvím, že v Haliči jsou poměry neutěšené. Ovšem není tu bez viny ví- deňská vláda. Zemský maršálek haličský hr. Stanislav Badeni ve svém doslovu včera večer litoval abstinence ruských poslanců a dodal, že dle jeho mínění Rusové k ní ne- měli žádných příčin. Řekl, že motiv jejich skutku nespočívá ani v předmětě samem, o který šlo (ruské gymnasium ve Stanisla- vově), ani v chování, kterého dbali dosud ruští poslanci na sněmu zemském.

Vůdcové polské většiny na zemském sněmu projevili prý ochotu k ukojení kulturních potřeb ruského lidu. V tom jest prý naděje do budoucnosti, že nynější politováníhodná situace bude záhy skončena. To jsou zajisté vlídná slova, která však, žel, se neshodují se sku- tečností. Činí-li polští poslanci proti ru- skému gymnasiu ve Stanislavově námitky kompetenční, mohli svou snášelivosta ochotu k Rusínům osvědčiti v mezích kompetence haličského sněmu zemského. Hrabě Apponyi — velevyslancem? Z Vídně, 4. listopadu. »Deutsche Volksblatt« oznamuje, že o místo vele- vyslance rakousko-uherskéhov Londýně se uchází bývalý president po- slanecké sněmovny uherské hr. Apponyi, kterého prý podporuje, aby se ho zbavil, hr. Štěpán Tisza, zároven pak mi nistr společ- ných financí Burian. Vyskytují se však po- chyby, zda hr. Goluchowski bude podporo- vati hr. Apponya, človéka vrtkavého a v di- plomaci nováčka. Výstřel do poslancova bytu. Z Vídně, 4. listopadu. »Deutsche Zeitung« oznamuje na svůj vrub, že za pondělní schůze sociálních demokratů, ko- nané ve Sv. Hyppolitu, bylo střeleno do bytu poslance dra. Scheichra, že však nikdo nebyl zraněn.

Situace v Uhrách. Z Pešti, 4. listopadu. Dnes představí se kabinet Tiszův poslanecké sněmovně a také panské sněmovně. Situace zkalila se poněkud událostmi ve včerejší schůzi strany neodvislosti, kde posl. Barab aš hlásal další obstrukci za maďarskou řeč ve- lení pravě, že boj ten nesmí býti zastaven, dokud neskončí naprostým vítězstvím. Řeč jeho způsobila ve sněmovně obrat. 20 po- slanců strany neodvislosti při- dalo se k jeho stanovisku. Také 20 poslanců jiných, zejmena ze skupiny Ugronovy a tak zv. divochů chce pro- vozovati obstrukci dále. Násled- kem toho pokojné rozřešení krise stalo se opětně pochy bný m. Demonstrace v Záhřebě. Ze Záhřeba, 4. listopadu. Včera do- šlo zde k demonstracím, jichž příči- nou byla zpráva — ovšem lichá — že mi- nisterský předseda hr. Khuen-Héder- váry zavítal do hlavního města. Studenti pátrali po něm, arci marně. Před bytem náměstka bánova, Šumanoviče došlo k de- monstracím. Policie zatkla studenta Gavran- čiče. Demonstranti brali se potom před byt posl. Franka, jemuž provolali »Živio !« Pak dav, který zatím silně narostl, bral se před národní kasino. Tam voláno »Abcůg« Maďarům a ma- ďaronům a několik oken rozbito. Demon- stranti brali se potom Ilicí, byli však záhy policií rozptýleni. Věci chorvatské. Ze Záhřeba, 4. listopadu. V nejbližš době budou se zde konati lidové schůzes programem finanční samostatnosti Chorvatska. Vládní posl. Ratkovič dostal od většiny svých voličů vyzvání, aby se vzdal mandátu. Telegrafické zprávy. Z Vídně, 3. listopadu. (C.-B.) Císař jme- noval professora na theologickém ústřednín

Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3 Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

ústavě učitelském v Zadru dvorního kaplana dra. Čeňka Pulišiče biskupem ši be- nický m. Ministr financí jmenoval ředitele továrny na tabák v Jáchymově Aloisa Neubauera inspektorem hlavní továrny na tabák ve Schwatzu v Tyrolsku. Ministr financí jmenoval adjunkta továrny na tabák v Jáchymově Rudolfa Kalivodu kontrolorem tamtéž. Z Vídně, 3. listopadu. (C.-B.) Generální guvernér Kréty prine Jiří řecký přijel sem z Kodaně. Z Říma, 3. listopadu. (C.-B.) »Tribuna« oznamuje z Milána, že tamější policie zatkla zahraničního anarchistu, o kterém se má za to, že má listiny, týkající se anarchistů v Miláně a v Patersoně. Z Paříže, 3. listopadu. (C.-B.) Delegátn skupin většiny sněmovní usnesli se dnes jedno- hlasně, že skupiny tyto povolí tajný fond ministerstva vnitra, aby tím daly na jevo vládě svou důvěru. Napříště má býti vždy před důležitými poradami docílena shoda mezi skupinami většiny, aby se předešlo překvapením při hlasování.

Z Cařihradu, 3. listopadu. (C.-B.) Dnes večer byla doručena na velevyslanectvech rakou- sko-uherském a ruském odpověď Porty na notu reformní. Z Londýna, 3. listopadu. (C.-B.) Král Ed- v atrd položil dnes základní kámen pro nový ústav léčebný pro tuberkulosní v Mindhurstu. Z Ria de Janeiro, 3. listopadu. (C.-B.) Vý- měnou názorů mezi Brazilií a Bolivií v otázce pohraniční byly závažné body upraveny. Dotyčná smlouva bude uzavřena a podepsána ještěv tomto týdnu a po schválení kongresem uveřej- něna. Výtržnost ve Varšavě. Z Petrohradu, 3. listopadu. (C.-B.) Zahra- ničními časopisy rozšířená zpráva, že ve Var- šavě při srážce lidu s četníky, jež se za příčinou odvodu branců udála, čtyřicet osob bylo poraněno a několik z nich smrtelně, není pravdiva. Věc má se, jak úřadně z Varšavy se oznamuje, takto: Dne 31. října shromáždil se před budovou úřadu, jemuž provedení rekrutýrky bylo nařízeno, silný dav lidu, jenž z mladých, k vojenské službě povinných mužů a zvědavců sestával a ve kterémž židé tvořili většinu. Strhla se výtržnost a když policie zakročila, postavil

FEUILLETON. Čistě po amerikánsku.

Řekněme, že to bylo někde v Americe. Co na tom? Z rozkošné, přepychově zařízené villy zaznívaly houpavé tóny valčíku a dveřmi na ve- randu linul se proud jasného světla. Tedy v pod- večer. Přízemními okny bylo viděti kolotající párky, jiným oknem několik starších pánů, hra- jících v karty. Naše Američanka, říkejme jí dále třeba Gabriela, požádala svého tanečníka o procházku po verandě. „Uvnitž je mi tuze dusno,“ řekla Alfonsovi. Neřekla mu ale, zdali v sále či pod korsettem na levé straně prsou. Zašli do besídky. Kteří pak dva mladí lidé, on a ona, by tam za okolností podobných nezašli? „Tak, vy máte dluhy, Alfonsi?“ začla roz- hovor. Dobře, že byla tma, Alfons byl ještě jed- ním z těch, kteří se prozrazují začervenáním. „Mám, bohužel. „A veliké?“ „Jedině na statku — ten je zadlužen.“ „A te si nevíte žádné rady. „Prozatím jenom tu, že splácím podle mož- Gabriela hrabala špičkou střevíčku v písku jako netrpělivý koníček. Najednou vyhrkla „A proč se bohatě neoženíte? nosti

Zase se začervenal a zase bylo dobře, že byla tma. „Mám se oženit s pytlem peněz? Já se ne- prodávám!“ „Dobře, to je hezké, ale je vidět, že nejste praktickým.) „Možná, v očích damského světa. „Tedy jinými slovy řečeno — vy si ne vezmete žádné bohaté děvče?“ „Nevezmu!“ odpověděl zkrátka. Zabubnovala trochu podrážděně prstíky na stolek. „Tomu nerozumím. Z pouhé pýchy šlapat si po šťastné budoucnosti. — Jinak arci vidím, že jste opravdu gentleman.“ Uklonil se lehounce a s úsměvem: „Chtěla jste spíše říci, pošetilec, Gabrielo — že?“ „Také! Musíte býti energictějším a podnika- vějším, odhodit theorii a státi se praktikem. Proč — mluvme upřímně — proč vám nena- padlo až dosud na příklad, ucházet se o mě? Mám přece značné jmění a lidé říkají, že jsem hezkou.“ Mlčel. „Galantním zrovna nejste. Neškodí. Snad se vám také skutečně nelíbím. Chtěl protestovat. „Jaká pomoc. Jsem ale rozhodně energi- čtější a podnikavější než vy. Víte, co na při- klad zejtra udělám? Prvnímu svobodnému muži, kterého potkám na cestě k vodopádu v parku, po- dám svoji ruku. Rozumí se, že v tom případě, když mě bude chtít. Zůstal zaražen. „Ano, můj pane. A teď, buďte s bohem ! ...

Čarokrásné jitro, obloha jako vysmejčená, cesta k vodopádu v parku liduprázdna. Jen pan Alfons přešlapoval tu již dvě hodiny. „Ze by to byl pouhý žert? To není možno, aby byla tak krutá. Ale, co kdyby přece! Můj bože, mně se zdá, že tamhle v zadu někdo kráčí.“ Opravdu. Mladík jakýsi, vesele si pohvizduje, šel ostrým krokem za Alfonsem. Zmocnila se ho tréma. „Pro boha, aby mne tak předehnal a setkal se s Gabrielou, byl k tomu svobodný a chtěl ji. Vždyť ona je safraportsky hezké děvče. Obrátil se a šel neznámému vstříe. „Hej, příteli!“ „Co je?“ „Udělejte mi něco k vůli a nejděte tudy, prosím vás. Neznámý mladík, venkovan, dost hezký, po- díval se na Alfonsa tak nějak, jakoby hledal ve tváři jeho kolečko, o které mu přeskočilo. „A proč, u čerta? Musím tudy. „Ale vy nepůjdete, když vás prosím. Anebo užiji násili. Apropos, jste ženat či svobodný?“ Neznámý stiskl pevněji hůl a couvl o tři kroky zpět. Jistě myslil, že Alfons je blázen.