1
article
Jakmile však je divadlo založeno, musí žíti samo
svými vlastními silami. Projekt navrhuje emissi bonů
po 25 fr., rozdělených na tři části: kupon přenosný
a splatný; kupon osobní, dávající právo na různé
výhody a 25 vstupenek divadelních: všechno vzta-
hující se na číslo určitého místa v divadle. Bon mo-
žno po vyčerpání lístku obnoviti za 10 franků. Je to
podobný systém jako při bonech světové výstavya
finanční část projektu Morelova je velmi přesněa
prakticky sestavena a velmi poučná. Pan Morel za-
vrhuje úplně představení bezplatná, i kdyby je do-
voloval stav finanční u divadel zřízených z veřej-
ných sbírek a darů. Divadlo takové stalo by se
útulkem lidí bez přístřeší. Lidové divadlo musí však
být co možná vzhledné, čisté, zdravé, neboť tam bu-
dou voděny i děti. Má to být divadlo pro široké
normální vrstvy lidu, který nemá přístupu do diva-
del pro drahotu vstupného. Základních prostředků, na
nichž Morel zakládá velmi střízlivě a opatrně roz-
počet lidového divadla, chce dosíci poplatkem 15 fr
Morelův
Morel
lidový divadlo
2
article
(splatných třeba na třikrát) a abonnementem, jímž by se
obdrželo místo v divadle po osmi sous, asi po
20 kr. Morel vypočítává, že pomocí serií 500 abo-
nentů pro hlediště o 1000 místech a pro pět prvních
dnů v týdnu a pomocí příjmu 1000 franků z každého
tří představení v sobotu a v neděli (kdy hraje se od
poledne a večer) a pomocí jakéhosi přebytku příjmů
získaného v prvních dnech týdnu prodejem míst ne-
abonovaných, může se lidové divadlo velmi dobře
udržeti a může snad prospívati lépe nežli kterékoliv
jiné. Pan Morel dovozuje, že divadlo lidové v Paříži
není utopií, že naopak by mohlo býti podnikem
velmi skvělým, že by finančně obstálo velmi dobře.
Pro všechny své vývody má Morel po ruce důkazy.
cifry, příklady, jeho práce je velmi podrobná, vážná
a též přesvědčivá. Po přečtení jeho projektu (z něhož
ještě některé detaily budeme citovati), zdá se nám
že není nie snazšího a lákavějšího nežli zříditi li-
dové jeviště — v Paříži!
Morel
Paříž
lidový divadlo
divadlo lidový
3
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Nebezpečí srážky vlaků
(Před okresním soudem v Žatci.)
Dne 21. září 1900 dopoledne vjel rychlík čís.4
do stanice Horatice na buštěhradské dráze, ač prý
distanční signál byl na zákaz vjezdu, ježto do téže
stanice z opáčné strany vjížděl právě nákladní vlak
čís. 43, a tím se stalo, že oba vlaky vjížděly proti
sobě na téže koleji. Oba strojvůdci však zpozorovali
nebezpečenství a v čas zastavili, takže mezi oběma
vlaky zůstala ještě vzdálenost 54 metry. Záležitost
tato zůstala by dle tvrzení železničních dozorčích
orgánů předmětem disciplinárního řízení dráhy, avšak
zpráva jistého časopisu, která na potrestání vinníků
nalébala, přiměla správu dráhy, že záležitost tuto
příslušnému okresnímu soudu v Žatci k trestnímu
projednání odevzdala. Žalování byli strojvůdce a vlak
Horatice
Žatec
okresní soud v Žatec
4
article
vůdce rychlíku čís. 4, že prohřešili se proti přísnému
ustanovení instrukcí a do stanice vjeli proti zákazu
signálu.
Strojvůdce, jejž hájil zástupce spolku strojvůdců
ve Vídni dr. Fried, advokát tamtéž, omlouval se tím,
že prý distanční signál při vjezdu k stanici stál na
volnou jízdu a teprve semafor že naznačoval zaká-
zanou jízdu, že mezi distančním signálem a semafo-
rem pracovali dělníci na trati, na které dle instrukc
musil dáti pozor, tím se stalo, že semafor o nepa-
trnou chvílku spatřil později. Na to vykonal ihne
veškerá opatření, aby vlak, jenž stanicí měl projeti
zastavil, což se podařilo.
Vlakvedoucí, jejž hájil zástupce spolku kondu
ktorů ve Vídni p. dr. Rychlík, advokát v Praze, omlou-
val se, že jen tehda má znamení provazem, spoje-
ným s píšťalou stroje na zastavení dáti, jakmile po-
zná, že strojvůdce v čas nezastavuje, tedy že k jeho
znamení toto zastavení nikdy již v čas se státi ani
nemůže. První distanční signál pro kouř ze stroje
ani neviděl a jakmile semafor spatřil, že uchopil se
také již provazce. V tom již zaslechl, že strojvůdce
vlak zastavuje.
Dle 8§ 431. a 432. tr. zák. dopouští se trestního
přestupku i ten, kdo opomine takovéhoto opatřen
a příkazu instrukcí, byť i se žádné poškození ne-
stalo.
Slyšení svědci i znalci potvrdili omluvy žalova-
ných i přidal se soud k vývodům obhájců, že nejedná
se o trestní čin § 431. tr. zák., jenž vyžaduje hrozíci
nebezpečenství a obžalované obžaloby sprostil.y
doktor
Fried
Vídeň
Praha
spolek kond ktor
5
article
Školská hlídka
Školská hlídka
Místo assistenta kreslení a rýsování
uprázdněno jest od 1. února t. r. na státní reálcev
Kutné Hoře za roční remuneraci 1200 korun. Ucha-
zeči s náležitou způsobilosti podejtež žádosti k ře
ditelství školy do 20 ledna t.r.
Kutná hoře
6
title
Věstník spolkový.
7
article
Schůze.
Schůze.
Dne 8. t. m.: Obee novoměstkých ba-
ráčníků v Praze koná dnes sousedské sezen
o půl 9. hodině večerní v rychtě »u Bonů« v Pštro-
sově ulici v Praze. Dne 15. t. m. koná se valné
sezení.
Z besedy »Okoř«, Dnes v úterý určitě
o 8. hod. koná se členská schůze »u Štajgrů«.
Jednati se bude o pevném zorganisování a roz
členění členstva v různé odbory. V neděli dne 13.
t. m. sehrána bude na spolkovém jevišti veselohra
»Čupr na námluvách« a »Pokračování«. Režii má
p. Krištof. Na příští neděli připravuje se veselohra
»Zlý duch Lumpácivagabundus«,
Bono
Čupr
Krištof
Zlá
Lumpácivagabundus
Praha
Pštro
sova ulice
Okoř
8
article
Tržní a hospodářské zprávv.
Tržní a hospodářské zprávv.
Banky, záložny a spořitelny.
Spořitelna obecní v Pečkách na dr. V mě-
síci prosinci 1900 vloženo K 67.018 61, vybráno
K 32.082.88. Půjček vyplaceno K 8836.— a splaceno
jich K 41.426.—. Stav vkladů koncem měsíce pro-
since K 220.496.95. Pokladní hotovost K 3468.93.
Úvěrní ústav majitelů domů v král. če-
ském. Stav vkladů (koncem prosince. Přijato
K 1,785.806.06. Vyplaceno K 1,031.762.67. Půlletn
úroky připisuje na konci každého půlletí na všech
Pečky
9
article
účtech vkladatelů a zúrokuje tyto jako kapitál a není
třeba, aby se vkladní knížky jen za účelem připsání
úroků předkládaly. Úrok z vkladů 41/2 až 59%.
Cu k r.
(Poslední zpráva.)
—n— V Praze, 8. ledna. (10 hod. 50
min. dopol.) Obchod se surovinou klidný.
Pohotové zboží franko Ústí K 24.60,
únor 2480 peníze. Baffnáda nezmě-
něna K 84.— až K 85.— ze stanice.
M. Z Vídně, 8. ledna. (Počátečnt
bursa.) Znamenaly: marky 117.65, 20franky
19.14, květnová renta 98.30, rakouská
renta korunová —.—, stříbrná renta —.
rakouská zlatá renta —.—, uher. zlatá renta
—.—, uher. kor. 92.25, kreditky 667.50 po
—.—, uher. kreditky 674.—, anglob. 269.—
unionky 540.—, bank. jednota 458.—, länder-
banka 406.—, státní dráha 673.—, jižní dráha
109.50, dráha Karla Ludv. —.—, polab. dráha
471.—, rakouská zbrojovka —.—, turecké
tabákové režie —.—, alpinky 430.50, rým.-
muráň. 469.50, pražské želez. společ. —.—
turecké losy 105.25, mostecké uhlářské společ-
nosti —.— po —.—, pozem kové —.—, paro-
plavební —.—, buštěhradské A. —.— (—.
buštěhradské B. —.—, západočeské uhelné
společnosti —.—, tramway a) —.—, tramway
b) —.—, Lloyd —.—, Poldina huť —.—
české báňské —.—, montanní —.—, vídeňské
cihlářské —.—, hirtenberské —.—, silniční
A. 241.—, B. 235.—, Rudolf ova huť —.—.
Smýšlení slabé.
Z Noveho Yorku, 7. ledna 1901. (Telegram
»Národních Listů«). Pšenice pevná, na místě 8234
na leden 811/2, na březen 821/2, na květen 83
kukuřice na březen —.—, na květen 441/2. Mouka
2.80. Dovozné za obilí 33/4. Cukr 31/2. Káva 7 1/4
Směnky na Londýn 4.83. Stříbro 631/4.
Ludv
Lloyd
Rudolf ovum
Praha
Vídeň
Nove York
Londýn
západočeský uhelný společnost
Poldin huť
10
article
Zúřadních zpráv.
Zúřadních zpráv.
Notár Frant. Kregcz v Místku byl od vrchního
zemského jako disciplinárního soudu dle § 164 lit
a) notár. řadu zatímně úřadu zbaven.
Zapsané firmy. U krajského soudu v P lzni
J. Nowý« v Plzni. Majitelem této firmy je Joseí
Nový, hostinský na plzeňském nádraží. »Joseí
Partiš«, kupec v Rokycanech. — U krajského
soudu v Chrudimi: »F. Trdlica«, stavitel ve
Slatiňanech.
Povětrnost.
m. Z Vídně, 7. ledna. (Zvl. telgr. »Nár. L.«)
Nejnižší tlak vzduchu 755—760 mm. nad zálivem
janovským, nejvyšší tlak vzduchu 780—775 mm. nad
jižním Švédskem.
Lze očekávati severní větry, stří-
davě podmračno, bez větších srážek
a tuhý mráz.
František
J Nowý
Partiš
F Trdlica
Kregcz v Místek
Plzeň
Rokycany
Slatiňany
Vídeň
Švédsko
krajský soud v Chrudim
mm
11
article
smělil jsem se však jíti za ostatními a vyklouzl jsem
z kostela za husarem. Byl bych plakal.
12
article
Na čistém vzduchu mně bylo volněji. Vánek osvě-
žoval moje planoucí líce. Slunce svítilo tak jemně, dobré,
prosté tváře kolem mne se dívaly tak spokojeně. Zvony
vydávaly ve své výši jakýsi zmírající zvuk. Vydechl jsem
z hluboka, jakobych se probouzel z těžkého snu.
— Mně se zdá, Borgys, že jsi zapomněl jít políbit
kříž? A matinka, vycházejíc za mnou z kostela, vzala
mne za ruku, divajíc se na mne upřeně. Proč jsi odešel?
Co se to s tebou děje?
Nevěděl jsem, co bych ji měl odpověděti. Neskrýval
jsem před matinkou nikdy ničeho; miloval jsem ji vášnivě.
Na štěstí nás obklíčil zástup, vycházející z kostela. Generál
Ryndin šel napřed veda Annu Vasiljevnu. Stačila sotva
pozdravovati, děkovati, dotýkati se rtoma čela hostí, kteří
o závod se jí hnali po ruce. Hlasitá blahopřání ozývala
se vzduchem. Za hostmi k ní spěchala celá vesnice. Byli
by ji skoro porazili. Nadarmo napomínal generál silným
svým hlasem: »Pozorně, vám povídám, čerti, pozorně!« Na-
darmo, i tlustá žena popova pískala fistulovým hlasem své
blahopřání, držíc v obou rukách podnos s ohromným ple-
tencem, plným hrozinek; sedláci chytali a líbali okraj
šatů Anny Vasiljevny: »Naše máti, holubičko,« volaly
stařeny, prodírajíce se k ní; dívky a malé děti jí podá-
valy věnečky z polních květin, břízové košíčky s jaho-
dami a hřiby. Ubohá Anna Vasiljevna jako obyčejně roz-
paky jen hořela. Foma Bogdanovič — ten zcela proste
Ryndin
Anna Vasiljevna
Bogdanovič
13
article
dojmutím plakal a spěchal nazpět do kostela, aby podě
koval pěvcům.
Konečně začal zástup řídnouti a my jsme se mohli
dostati k Anně Vasiljevně: Obejmula matinku a mne
políbila.
— Dostaneš nového druha, Boro, pravila, budeš jej
zajisté míti rád... Jest to synek ubohého Erazima Iva-
noviče, přidala, obracejíe se k matince, přijeli včera z K.
k mým narozeninám; jsem povinna díky Ljubočce, že
nezapomněla. Kde pak jest? ptala se Anna Vasiljevna,
rozhlížejíc se kolem.
— Neznepokojujte se, odpověděl generál Ryndin.
směje se hlasitě, hezká žena jest jako statek patřící státu,
ve vodě neutone, v ohni neshoří. Zdá se mně, že jest
střežena mým pobočníkem, znáte jej, Sofie Michajlovno
ptal se matinky, kroutě si kníry širokou a červenou rukou,
na které se modraly tlusté žily, jako ramena Volhy na
velké zeměpisné mapě Ruska.
— Kdo jest on
— Baron z Felsenu, štábní rytmistr husarského
pluku; v nynější době mým pobočníkem. Byl propuštěn
z gardového pluku, k vůli nějaké události; týká se to
ostatně jeho cti: byl sekundantem v souboji. Nevidí to
tam rádi, jednají přísně: někoho přesadí k pěším, někoho
k jízdectvu. Chtějí zabit toho nejmenšího ducha ve vojsku
ukončil, zvednuv vysoko ramena. A zde jsou! Krásná
sestřičko, přeji zdraví!
Tato slova pronesl ku krásné dámě, která pomalu
se k nám blížila. Šla v průvodu husara, držíe v ruce
malinký slunečník, který jí poskytoval spíše hračku, než
ochranu před sluncem. Oči měla sklopené. Důstojník jí
něco veselého vypravoval. Oba se smáli.
Anna Vasiljevna
Bora
Iva
Ryndin
Sofie Michajlovna
Baron
Rusko