1
article
Okresy: Příbramský, dobříšský, hořovický.
zbirovský a rokycanský.
Kandidáti: národní strany svobodomyslné
Frant. König, rolník v Krašovicích; strany
agrární Jos. Syrový, statkář v Horkách n.J
Z Příbrami. K volbě dostavilo se ze 130
volitelků 117. König obdržel 60 hlasů, Sy
rový 53, Zimmermann 4 hlasy.
Okresy: rychnovský, kostelecký nad O.-
žamberský, ústecký nad O., vysokomýtskýa
skučský. Kandidát národní strany svobodomyslné
Frant. Hovorka, rolník v Německé Rybné
strany sociálně-demokratické Bohumil Göh-
lert- Holeček, strojvůdce v Praze.
Z Vysokého Mýta. Dostavili se 143 v-
litelé. Hovorka obdržel 29, Jindřich Pa-
dour 113 hlasů.
Z Rychnova n. Kn. Ze 108 odevzdaných
hlasů obdržel Hovorka 89, Paďour 19
hlasů.
Okresy: sedlčanský, sedlecký, votický, mi
levský, bechyňský, benešovský a neveklovský
Kandidáti: Národní strany svobodomyslné
Karel Loula, rolnik v Dnespekách ; samostatný
kandidát Fr. Kožmín, rolník v Nechvalicích
u Sedlčan, strany agrární J. R. Čepek, rolníh
v Satalicích.
Z Benešova. Při dnešní volbě obdrže
kandidát národní strany svobodomyslné rolník
Loula 80, samostatný kandidát Kožmín6
agrárník Čepek 16 hlasů.
František
König
Syrová
Zimmermann
Hovorka
Holeček
Jindřich pa
Paďour
Loula
Kožmín
Čepek
Krašovice
Jos
Horka můj . J Z Příbram
Praha
Vysoký Mýto
Rychnov můj
Francie
Nechvalice
Sedlčany
Satalice
Benešov
Loula
národní strana svobodomyslný rolník
demokratický Bohumil Göhlert
2
article
Okresy: budějovický, lišovský, trhosvinský.
hlubocký, třeboňský, veselský, lomnický, vltavo
týnský, netolický a vodňanský.
Kandidáti: Národní strany svobodomyslné
Václav Dvořák, rolník v Podeřišti; samo-
statný kandidát JUDr. Augustin Zátka, advoká
v Českých Budějovicích; strany agrární Frant.
Šrámek, rolník v Křtěnicích.
Z Budějovic. Dvořák obdržel 116
Šrámek 21, Volner, kandidát Němců
25 hlasů.
Z Třeboně. Ze 109 odevzdaných hlasů
obdržel Dvořák 86, Šrámek 14, dr
Zátka 8 hlasů, Novák 1 hlas.
Z Vltavotýna. Dvořák obdržel 35
Šrámek 8 hlasů.
Na Litoměřicku
prošel při dnešní volbě německý radikál Kut-
scher 214 hlasy proti německému liberálovi
dru. Bauerovi, který zůstal v menšině se
37 hlasy. Po 11 hlasech obdrželi kandidát
český pan Strejcovský a sociálně-demo-
kratický.
Dvořák
JUDr
Augustin Zátka
František
Šrámek
Volner
Němec
Zátka
Novák
Kut
Bauer
Podeřiště
Český Budějovice
Budějovice
Třeboň
Litoměřicko
3
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Páni členové řemeslnicko-živnostenské
besedy na Smichově žádají se zdvořile, by
plným počtem zúčastnili se ve čtvrtek 10. ledna
dopoledne volby říšského poslance za města
Smichov-Karlín. Kandidátem jest osvědčený pra-
covník pan JUDr. Josef Kaizl ve Vídni,
jehož jmenem račte lístky hlasovací vyplniti.
Bližší informace lze dostati ve volebních kance-
lářich: v plzeňské pivnici pana Janovského, ve
Vltavské ulici »u Šimáčků« a v restauraci pana
Příbáně na Jakubském náměstí.
JUDr
Kaizl
Janovský
Šimáček
Příbáň
SmichovKarlín
Vídeň
Jakubský náměstí
4
article
Naše výstavy.
Naše výstavy.
Pro posouzení současného národohospodář
ského vzpružení našeho charakteristickou jes
rozhodně snaha a úsilí o rozřešení otázky naší
hospodářské organisace. Věc jest
tím důležitější, že jsme národem nesamostatným,
národem, jehož hospodářské sesilování není
zrovna v intencích vlád. Jako ve všem děku-
jeme i ve směru hospodářském za vše dobré
jen sami sobě. Složitost a mnohotvárnost mo-
derního hospodářství národního takovouto orga-
nisaci přímo předpokládají. Čím více naše vý-
roba poroste, tím více bude se nám i starati
pro odbytiště pro ni. Zatím ovšem stačí ji trh
domácí a postačí ještě na dohlednou řadu let.
Ale i při tomto stavu jest rozhodno jednak, ja-
kými cestami a jakým zbožím trhu toho získati
lze, jednak nutno, abychom přesně konstatovali
a seznali, které druhy výroby u nás zdomácněly.
jinými slovy vedle organisace výrob
nedostává se nám i její statisti ky
a její znalosti. Jistě ocitnul se každý
z nás v situaci, kdy teprve po značném pátrán
nalezl hledaný tovar české produkce, a někdy
i zůstala tato snaha marnou.
My tento nedostatek vycítili a snažili se
ale spoň ho odstraniti. Založení české společnosti
národohospodářské jest důsledkem této snahy.
stejně jako jsou její důsledkem kraji ns ké
ee
výstavy.
5
article
Skvělý úspěch jubilejní a hlavně národo-
pisné výstavy vyvolal u nás pochopení pro da-
lekosáhlý význam výstav jakožto činitelů pro
hospodářskou organisaci národní neocemitelných.
Dnes jsou výstavy krajinské stálým zjevem.
Heslo pořádati je se ujalo; staly se však vý
stavy tyto také skutečně tím, čím ve směru ho-
spodářském býti mají? Nezůstalo — jak mno-
hdy tam u nás bývá — heslo pouhým heslem,
pouhou skořápkou, bez hlubokého obsahu, jaký
jsme v ně z počátku kladli?
Můžeme dnes mluviti již na základě slušně
zkušenosti. Na své krajínské výstavy zvaly nás
již nejrůznější české kraje, shlédli jsme jich
hezkou řadu, větších i menších, nákladnějších
i prostších. Zpravidla spojují naše krajinské
výstavy reminiscence obou našich velkých vý-
stav: hospodářské výrobky i národopisně sbírky
a zpravidla jest také národopisná jich stránka
nejen pečlivěji vypravena i uspořádána, ale
chová i cennější předměty. Při hospodářské (za-
hrnujeme slovem tím veškeré obory práce vý
robní) stránce systém ustupuje náho dě
a mizí i lokální ráz výstav samých, ba na-
mnoze nejsou vlastně ničím než lepším trhem.
organizace národní neocemitelný
6
article
Jsou ovšem výjimky — ale ty jen pravidlo po-
tvrzují.
Ale nejen to. Naše veliké výstavy zane-
chaly lví stopu v našem vývoji. Jubilejní ro-
zevřela se zrovna jako v pohádce hospodářská
potence naší vlasti, my teprve počali chápati,
čím bychom býti mohli, kdyby se na-
lezla činorodá vůle, jí dán základ k statistice
práce a výroby českého národa. Tento obraz.
načrtaný širokými rysy, měly doplniti výstavy
krajinské podrobnostmi tak důležitými, má-li
býti správně užito všech sil a mají-li veškery
síly tyto uvedeny býti v pohyb. Každá krajinská
výstava měla obsáhnouti celý hospodářský stav
kraje, který representovala, měla přehlídkou sil
vésti k úvaze o jich organisaci. Tyto výstavy
měly míti určitý systém, určitou, důsledně
prováděnou myšlenku a závěrem jich mělo
býti přesné zvážení a ocenění hospo-
dářských sil našich. Jich pořádání
mělo býti výsledkem hlubokých praci příprav-
ných. Toto dosti přisné měřítko jest tím opráv-
něnější, že nejsme národem boháčů a že te dy
každý nákladný podnik má pro
nás býti s určitým, skutečným
ziskem. I životě veřejném musí obětavost
naše vzbuzovati a posilovati výsledky!
7
article
Billance našich výstav krajinských by asi
přeď měřítkem shora uvedeným neobstála. Ne-
činíme tím výtek — i za dosavadními výsta-
vami bylo hodně poctivé a dobré práce —
chceme mluviti hlavně pro futuro. Žádný podnik
není od samého začátku vzorem dokonalosti
čím více prospívá, tím zvětšuje se i měřítko
naň kladené. Nejsou-li dosavadní krajinské výstavy
do té míry závažny pro národohospodářskou
organisaci naši, jak by býti měly, neplyne z toho
nic jiného, než abychom všemi možnými cestami
k tomu pracovali, aby jimi na příště byly.
Význam našich výstav krajinských zvláště
spočívá v jich poslání pro práci mimo
veliké závody průmyslové. Velko-
závod má dosti prostředkův, aby vstupoval na
pole soutěže světové při velkých výstavách,
jeho zájem nese se také dále, než na okkupaci
domácího trhu. Jinak u výrobce menšího,
hlavně živnostníka. Jemu jest krajinská výstava
jediným místem, kde může s prací svojí před-
stoupiti před širší obecenstvo, kdy může svou
dovednost uplatniti mimo úzké hranice svých
zákazek. Ale při tom z pravidla každý náš kraj
má svou zvláštní, význačnou a charakterisujíeí
ho výrobu, ať krajkářství, ať oděvnictví, ať koši-
kářství a p. a slouží to jen ke cti našeho drob-
ného průmyslu, že v té své zvláštní výrobě pro-
jevuje velmi mnoho vkusu a dovednosti. Leč
toto účastnění na výstavách předpokládá — byt
třeba menšího — ale nicméně přece jen jaké-
hosi nákladu peněžního. Nutno nejen vypraco-
vati výrobek, který nenalezne hned tak kupce.
který ale i již svým určením vymyká se z rámce
zákazkové, běžné práce. Není-li prostředků, pak
ovšem jest účast tohoto nejdrobnějšího průmyslu
(zvláště domáckého) z výstav vyloučena. Tím
ale zároveň ztrácejí výstavy tyto jeden z nej-
důležitějších momentů svého poslání; sociální.
8
article
Při krajinských výstavách zpravidla se na vysta-
vující čekalo, nám však musí jíti o to, aby na
výstavě krajinské také skutečně práce celého
kraje vystavena byla a aby tato skutečně kra
jová výstava byla pevně do sebe uzavřenaa
ohraničena, aby systematicky se pracovalo o uve-
vedení práce kraje na výstavu. Netane nám
snad na mysli, abychom z krajinských výstav
vyloučili vystavovatele ostatní — víme dobře,
že by to bylo chybou vypěstovávati jakýsi kra-
jový hospodářský patriotism a bráti širokým
vrstvám příležitost, aby srovnávaly práci svoji
s prací cizí; vždyť právě z tohoto porovnávání
přibývá vzpruh a popudů k pokrokům v práci
vlastní.
Nám jde jen o to, aby krajinská výstava
v jednom svém oddílu představovala úplnou
práci kraje, od průmyslu továrního a živnosten-
ského až k domáckému. Aby však tento poža-
davek bylo lze provésti, bude nutno mezi pří-
pravné práce zařaditi i založení výstav-
ního fondu pro poskytování pod-
pory oněm výrobcům, kteří by
jinak z důvodů finančních výsta-
vy účastniti se nemohli. O sociálním
a hospodářském dosshu tohoto návrhu šířiti se
nám zajisté netřeba.
9
article
Ale toto předvedení práce nám stačiti ne-
může. Ono bude jen tehdy úplným, když pro-
vázeno bude zevrubnými statistickými datyo
způsobu výroby, opatřování surovin (zda v or-
ganisacích nebo bez nich), velikosti výroby,
její ohraničení (zda pracuje se jen pro domácí
zakázky, či i jinam), o poměrech hmotných,
o úvěrnictví, o postavení dělnictva, jeho mzdě,
době pracovní, práci dětské, zdravotnictví atd.
Údaje tyto doplniti pak třeba zjišténím přírod-
ních sil a ostátních momentech, určitou výrobu
podporujících.
Krátce: takto účelně uspořádaná výstava
udá úplný hospodářský stav kraje. Na její zá-
kladě bude možno přesně určiti, jakými ce-
stami možno pracovati o zvýšeni
jeho výrobnosti, a zároveň bude tín
dána vzpruha pro vznik průmyslu, který by
zde měl budoucnost. Timto způsobem nejlép
provedeme přehlidku svých ho spo
dářských sil.
Výsledky takovéto výstavy pak ovšen
nezaniknou s dnem uzavření. Místo nepřehled-
ného a namnoze bezcenného katalogu do
stane návštěvník do ruky cenný příspěvek k po.
souzení našeho hospodářského stavu, a řade
takových katalogů bude cenným materiálem pro
obory práce vědecké i praktické, nehledě ani
k tomu, že toto pořádání výstav ještě vyvolá
příslušné literární práce.
Tedy systém při pořádání vý-
stav! Snad mnohému bude se zdáti přiliš
mnoho, co žádáme — leč právě čím těžší
práce, tím větší její výsledky a blažší její po-
žehnání.
Ted
10
article
Tuto práci musíme ovšem vykonati s ami.
Za nás orgány vládní pracovati nebudou — jen
to bude, k čemu sami ruku přiložíme. A najde
se dosti rukou? Živnostenstvo po trp-
kých zkušenostech poznává význam svépomuci.
Hledá organisaci. Jeho společenstvům otevírá se
zde vděčná práce. Nestačí jen stále říkat, že
jest zle, ale nutno toho zla vším možným pře-
konávati. Zde jedna stezička k nápravě: nebot
od organisace a sebepoznání pro účely výstavní
nebude daleko k organisaci práce a vý-
roby. A právě tento výchovný, vnitřní
moment našich výstav nutno horlivě v po-
předí posunovati.
V naší samosprávě, peněžních
ústavech, školách a intelligenei
musí nalézti snahy tyto podpory každé: h motné
i pracovní. Společná práce předcházející vý-
stavu a ji provázející, nutně povede k souči-
nosti další a překlene bohdá nedůvěru, která
dnes ovládá stavovské organisace.
Jdeme těžkým dobám vstříc. Nesmíme spo-
kojovati se hesly a prací povrchní. Ve všem
nutno hledati účel a vše nutno podnikati za
určitým výsledkem. Jinak škoda prácea
peněz.
Na příšti rok ohlašuje se nám opětně ně-
kolik výstav. Vime: okamžikem nápravy dosíci
nelze, ale budeme rádi, vyzníli z nich snaha
o skutečnou práci účelnou, snaha nesoucí se
výše než za efemérním effektem a chvilkovou
zábavou.
11
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Mars a divadlo. Ve svém pojednánío
Marsu a jeho obyvatelích, jehož počátek jsme při-
nesli v nedělním čísle, pojednává Ernest Blum také
o svých divadelních zkušenostech a praví: »Domní-
vám se, že objev cizího učence o možnosti stykůs
obyvateli Marsu podá látku k četným příštím revuím
na konci roku. Vzpomínám si ostatně, že již dřive
kdysi v jedné revui uvedl jsem tuto planetu na je-
viště. Činil jsem jí dokonce značnou eklamu a dou-
fám, že mi tam nahoře oplatí moji zdvořilost, jak-
mile naše styky budou záhájeny. Vzpomínám si, ž
Blum
Mars