2
masthead
V Praze, v úterý dne 8. ledna.
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — k
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20b
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Za bar. Dipaulem.
Z Vídně, 8. ledna. Všechny listy bý-
valé německé obstrukce filosemitské stejnou
měrou jako oba antisemitské »Deutsches
Volksblatt« a »Deutsche Zei-
tung«, těší se v úvodních úvahách z po-
rážky bývalého ministra obchodu v kabinetu
Thunově, bar. Dipaula. Přisuzují však jeho
pádu dosah větší než osobní, to-
tiž politický. Domnívají se, že nyní je
rekonstrukce pravice naprosto
vyloučena; že žádná klerikální strana
již budoucně se neodváží připojiti se k že-
leznému kruhu pravice; že místo pro
katolickou stranu lidovou je na
levici v lůně německého souručenství.
»Reichswehr« a »Vaterland«
želí odchodu bar. Dipaula, jehožto cha-
rakteru vzdává list na druhém místě jmeno-
vaný nelíčenou chválu.
Možná však, že radost i žal jsou před-
časny, a že kalternský baron, jak jej nazý-
vali, se do sněmovny poslanecké vrátí co
nevidět. Oznamuje se totiž v noci z Meranu, že
kandidátem katolické strany lidové, kterému
dáti chtěli mandát, uprázdněny resignací dra
Zallingra, jak povědomo švakra barona
Dipaula, bude nyní jeho mandát bar. Di-
paulovi nabídnut. Kandidát katolické strany
lidové Srogmann projevil již ochotu na
prospěch bar. Dipaula ustoupiti. K tomu
však ještě připojuje se v telegramu: »Po té
stránce dlužno se ještě připraviti na překva-
pení.« Záleží ovšem na tom, zda li bar. Di-
pauli bude ochoten tento mandát přijati.
Thunův
Zallingr
Vídeň
Merano
SF
Deutsches Volksblatt
Deutsche Zei
Dipaula
6
article
Dr. Gessmann zaopatřen.
Z Vídně, 8. ledna. »Deutsche Zeitg.«
oznamuje v dodatku, pozdě v noci jí doda-
ném, že posl. Gregorig vzdal se kandi-
datury na prospěch dra. Gessmanna,
který včera v V. kurii kremžské podlehl
proti německémn radikálu Dötzovi, a že
volební výbor městského okresu vídeňského
Neubau, (jehož byl Gregorig poslancem,
jednohlasně již kandidaturu dra. Gess-
manna přijal. Tento ve jmenované čtvrti
byl již poslancem v letech 1891—1897.
doktor
Gessmann
Vídeň
Ness
Deutsche Zeitg
7
article
Po užší volbě v V. kurii vídeňské.
Z Vídně, 8. ledna. Tón, kterým po-
jednává dnes »Arbeiter Zeitung«o
včerejší užší volbě ve Vídni, není tak já-
savý, jako po volbách hlavních. Nicméně
tvrdí list, že sociální demokraté jsou nyní ve
Vídni silnější než křesťanští sociálové, již
proto, že se jim podařilo při letošních vol-
bách v V. kurii sehnati 100.223 hlasy, po-
něvadž dru. Adlerovi proti volbě r. 1897
přibyly včera 6104 hlasy, Prochaz kov
však pouze 1444.
Z Vídně, 8. ledna. Včerejší »Arbe-
ter Zeitung« tvrdila, že antisemitská
strana vrhla do včerejší užší volby mezi
Prochazkou a drem. Adlerem sumu
30.000 korun, ke které přispěl vídeňský
arcibiskup Gruscha sám 5000 K. »Vater-
land« prohlašuje zprávu tu za zcela
lichou.
K volbě za město Budějovice.
Z Budějovic, 8. ledna. Německý vo-
lební výbor za předsednictví Taschkova
se včera usnesl volby poslance za město
Budějovice, která se koná ve čtvrtek, se
nezúčastniti, a v tomto smyslu také
vydati výzvu k voličům. Odhodlání to mo-
tivuje se »tlakem panství Schwar-
zenbergova na odvislé voličstvo budě-
jovické, nápadnou nepřízní u vyřízení
německých a nadržováním u reklamací če-
ských«; také prý německému komitétu ne-
čtala v Frazo za 2
a na venkově za 3
Předplaconí
Adler
Prochazka
Grusch
Vater
Vídeň
Budějovice
Zeitung
Arbeiter Zeitung
8
article
SII
SII
a inzeráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
dovoleno nahlédnouti do opravené listiny
voličů, Čechové však ji už dávno měli.
K volbám ve Slezsku.
Z Opavy, 8. ledna. Německo-pokro-
ková strana se usnesla doporučiti svým čle-
nům, aby při volebním zápasu, který se tu
koná dne 11. t. m. mezi členem německé
strany lidové prof. Hoffmannem a kan-
didátem německo-radikální strany drem.
Förstrem, který nejspíše v poslední
chvíli ustoupí Türkovi, se volby zdrželi.
Výsledek volby je nejistý, poněvadž obě
strany agitují co nejhorlivěji a jsou si celkem
rovny.
Osobní.
Z Vídně, 8. ledna. Obecnímu sluhovi
v Milosticích Jiřímu Šichákovi udělen
stříbrný záslužní kříž. — Ředitel dívčí mě-
šťanské školy ve Frýdku Ant. Hawranek
jmenován byl dozorcem škol ve městském
okrese frýdeckém.
Čecho
profesor
Hoffmann
Förstr
Türek
Šichák
Slezsko
Opava
Německo
Vídeň
Frýdek Anta
10
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 8. ledna. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: V pondělí dne 7. t. m.
konal se o 10. hod. 30 min. dopol. ve ville
»Volosca« křest syna pana arcivévody Jo-
sefa Augusta a paní arcivévodkyně Augusty,
narozeného dne 3. ledna. Novorozený arci-
vévoda obdržel jmena Ladislav, Luitpold,
Josef, Antonín, Ignác, Benedikt, Bernard,
Maria. Kmotrem byl princivladař bavorský,
zastoupený princem Leopoldem bavorským.
Z Vídně, 8. ledna. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Císař udělil professoru
českého státního gymnásia v Praze (v Tru-
hlářské ulici) Ignáci Maškovi při jeho
odchodu na třvalý odpočinek titul školního
rady s prominutím tax.iuolav
Z Pešti, 7. ledna. (C.-B.) Výstavní
komisař šl. Luklalc s trpěl od svého návratu
Augusta
Ladislav
Luitpold
Josef
Antonín
Ignác
Benedikt
Bernard
Marius
Leopold bavorský
Mašek
Vídeň
Praha
Tr
Pešť
Wiener Zeitung
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Za Karlem Krejčíkem.
Teskný a často velmi překvapující jest ten
náš černý rámeček, objímající jmena nám tak
milá. Překvapen byl zajisté každý český intel-
ligent, když vroubila smuteční páska ta jmeno
Karla Krejčíka! Nevěřili jsme dlouho,
než konečně tklivá žalozvěsť se potvrdila.
Včerejšího dne chladná půda olšanská po-
jala ve své lůno bodrého našeho přítele! Do-
kreslil, dosnil, dožil! V rozkvětu mužných let,
vyrván z kruhu rodinného, odešel tak náhle,
tak neočekávaně ... Včera dali jsme mu po-
slední »S bohem!« a dnes zbývá nám než vě-
novati mu posmrtnou vzpomínku a spřáteliti se
s trudným osudem, dopřávajícím nám milost,
hojiti se časem, jenž, ač zhojí ránu, zanechá
přec jízvu v duši. Bude se nám stýskati po
Tvých illustracích, budeme je hledati v »Ši-
pech«, v »Humorech« a jinde, ale marně.
Známý ráz Tvých kreseb, ladné hlavičky a roz-
tomilé črty smělého Tvého péra budou nám
scházeti... Těžko budeme pohřešovati elegantní,
pevné ty tahy, svérázné karrikatury, pečlivé pro-
pracování obrázků! Krejčíka není více
Karel Krejčík narodil se v Dobrovici u M.
Boleslavi r. 1857, 31. ledna. Po odbyté obecné
škole dali jej pečliví rodičové do tehdejší prů-
myslové školy v Mladé Boleslavi. Nadán nevšed-
nimi vlohami, s píli pracoval jako hoch 15letý
o svém oboru a vynikal, jsa prvním žákem
ústavu. Náklonnost jeho ke kreslení jevilase
již tehdy. Jako hošík sedmi-, osmiletý, prý ne-
obyčejně se zajímal o venkovany, kteří přiváželi
na mladoboleslavský trh drůbež a zeleniny-
Často prý vystál drahný čas před venkovským
prodavači, pohlížeje jim utkvěle do tahů tváře . .
Krejčík
Dobrovice
M . Boleslav
Mladá Boleslav
12
article
Jeho výkresy, vystavené ke konci roku ve školn
výstavce, budily všeobecný zájem. Ředitel školy
pan Tadeáš Šeler poznav rozhodný jeho talent.
působil k tomu, by mladý Krejčík dán by
k dalšímu zdokonalení do Prahy.
Tak se stalo, že přišel na průmyslovou
školu, později na malířskou akademii, kde ho
tehdejší prof. Bernard, jako 17letého jinocha
přibíral k výpomocným malbám olejovým.-
Však talent jeho klonil se více ku kresbě než
malbě . . Jelikož naskytlo se mu místo v por-
culánové továrně v Dolvicích u Karlových Varu,
jako kresliče na porculán, pěkně honorované,
přijal je Krejčík a vynikl záhy svými kresbami
tak, že ač Čech, byl i mezi Němci vážen a
oblíben. Dle invencí jeho figurálních a orna-
mentálních, prováděny znamenité práce, zejmena
vázy až na dva metry vyšoké, jež posílány do
Orientu a oceněny též na tehdejší výstavě v
Šeler
Krejčík
profesor
Bernard
Němec
Praha
Karlová Vara
Čechy
Orient
13
article
Paříži. — Později vrhl se Krejčík na studie kra-
jinářské, přírodní motivky a zejmena dětské
genre, v kterémžto oboru hlavně vynikl. V le-
tech 1877 až 1880 v listech českých a kalen-
dářích vytvořil nepřekonatelně působivé dětské
a dívčí hlavičky, svérázné, poznatelné na prvý
pohled. Dle kontur každý laik věděl, co jest
listě prací Krejčíkovou. Vytvořil si svoji »ma-
nýru«. Zajímavou historkou je, že Krejčík jsa
vojínem měl u představených svých, kteří po-
znali intelligenci jeho, neobyčejnou přízeň. — By
vzat do vojenské kanceláře a dovoleno mu by
krom dopoledne pracoval pro »Humory«. Ba.
přízeň jeho představených šla tak daleko, že.
ač neměl práva jednoročního, směl bydlet
doma u svých rodičů. Kdykoliv pak byla ně
jaká prohlídka a vyšší hodnostář vojenský na
vštívil posádku, zmínil prý se místní velitel vždy
o Krejčíkovi pochvalně. Odbyv si »vojnu«, vé-
noval se Krejčík zúplna — karikatuře. Od té
doby datuje se tvořivá jeho činnost illustrátor-
ská. Krom mnoha skizz a výkresů, pocházejících
z doby, dokud byl zákem akademie, presentova
se veřejnosti Krejčík řadou illustrací vážnějších
ve »Světozoru« v roce 1878. — V časopise
»Ruch« počal rovněž uveřejňovati« své práce
illustruje sbírku ballad, v roce 1879 počal
kresliti do »Humorů«, později do »Palečka«a
»Šotka«. —
hdlon
Krejčík
Krejčíkův
Humorů
Paleček
Šotek
Paříž
letechnický
Světozor
14
article
Roku 1887 stal se hlavním illustrátorem
týdenníku »Šípů« a přilnul k listu tomuto s ne-
všední obětavostí a láskou. Zde dlužno se po-
zastaviti a říci něco více, než patří do objek-
tivného rámce posmrtné vzpomínky. Společnost
naše jest většinou dosud tak nedůtkliva, že po-
zastavuje se nad tím, byl-li kdo, ať spravedlivě
neb neprávem, karikován. Vznikne pro obrázek
takový nepřátelství proti redaktoru listu jako
proti illustrátorovi. Proto nebude nemístné, zmí-
niti se o tom, že měl Karel Krejčík pro svoje
politické kresby mnoho nepřízně i nepřátel. Než
pevný karakter jeho a myšlenka, že pracuje
pro věc dobrou, dodávala mu opory a odvahy.
Přese všechny anonymní i neanonymní výhrůžky
z tábora protivného zůstal neoblomným, pevným,
upřímně smýšlejícím národovcem, Mladočechem,
a pracoval ve směru tom nedbaje, že množí
tím řady svých nepřátel . ..
Krejčík byl veleplodným malířem. Pracoval
pro listy a revue naše i jinoslovanské i cizí.
Nakladatelské firmy jako zejmena lipské,
drážďanské, mnichovské a berlinské žádaly si
jeho illustrací. Illustroval zejmena časopisy
»Černokňažníka«, »Brivec« a »Šmigus«. Kromě
příspěvků jeho do německých listů zejmeua »Wie-
ner Caricaturen« kreslil do časopisů francouz-
ských; reprodukce jeho illustrací přinášely listy
slovinské.
Pokrok v zinkografii nemálo přispěl k roz-
šíření geniálních jeho kreseb. Ale nejen jako
maliř i jako společník má Krejčík svůj význam.
Ač povahou samotář, uzavřený a zamlklý, byl
nicméně Krejčik milým společníkem stolu umel-
cův a literátů jako: Arbesa, Jos. V. Fríce,
Šíp
Krejčík
Arbes
Jos