ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a94d9790-66c4-11dc-88b1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 27, person 40, org 4, work 5
1 masthead
190l.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 8. ledna.
Praha
3 article
Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — k ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20b s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80
Praha
4 title
NARU
Nara
5 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Za bar. Dipaulem. Z Vídně, 8. ledna. Všechny listy bý- valé německé obstrukce filosemitské stejnou měrou jako oba antisemitské »Deutsches Volksblatt« a »Deutsche Zei- tung«, těší se v úvodních úvahách z po- rážky bývalého ministra obchodu v kabinetu Thunově, bar. Dipaula. Přisuzují však jeho pádu dosah větší než osobní, to- tiž politický. Domnívají se, že nyní je rekonstrukce pravice naprosto vyloučena; že žádná klerikální strana již budoucně se neodváží připojiti se k že- leznému kruhu pravice; že místo pro katolickou stranu lidovou je na levici v lůně německého souručenství. »Reichswehr« a »Vaterland« želí odchodu bar. Dipaula, jehožto cha- rakteru vzdává list na druhém místě jmeno- vaný nelíčenou chválu. Možná však, že radost i žal jsou před- časny, a že kalternský baron, jak jej nazý- vali, se do sněmovny poslanecké vrátí co nevidět. Oznamuje se totiž v noci z Meranu, že kandidátem katolické strany lidové, kterému dáti chtěli mandát, uprázdněny resignací dra Zallingra, jak povědomo švakra barona Dipaula, bude nyní jeho mandát bar. Di- paulovi nabídnut. Kandidát katolické strany lidové Srogmann projevil již ochotu na prospěch bar. Dipaula ustoupiti. K tomu však ještě připojuje se v telegramu: »Po té stránce dlužno se ještě připraviti na překva- pení.« Záleží ovšem na tom, zda li bar. Di- pauli bude ochoten tento mandát přijati.
Thunův Zallingr Vídeň Merano SF Deutsches Volksblatt Deutsche Zei Dipaula
6 article
Dr. Gessmann zaopatřen. Z Vídně, 8. ledna. »Deutsche Zeitg.« oznamuje v dodatku, pozdě v noci jí doda- ném, že posl. Gregorig vzdal se kandi- datury na prospěch dra. Gessmanna, který včera v V. kurii kremžské podlehl proti německémn radikálu Dötzovi, a že volební výbor městského okresu vídeňského Neubau, (jehož byl Gregorig poslancem, jednohlasně již kandidaturu dra. Gess- manna přijal. Tento ve jmenované čtvrti byl již poslancem v letech 1891—1897.
doktor Gessmann Vídeň Ness Deutsche Zeitg
7 article
Po užší volbě v V. kurii vídeňské. Z Vídně, 8. ledna. Tón, kterým po- jednává dnes »Arbeiter Zeitung«o včerejší užší volbě ve Vídni, není tak já- savý, jako po volbách hlavních. Nicméně tvrdí list, že sociální demokraté jsou nyní ve Vídni silnější než křesťanští sociálové, již proto, že se jim podařilo při letošních vol- bách v V. kurii sehnati 100.223 hlasy, po- něvadž dru. Adlerovi proti volbě r. 1897 přibyly včera 6104 hlasy, Prochaz kov však pouze 1444. Z Vídně, 8. ledna. Včerejší »Arbe- ter Zeitung« tvrdila, že antisemitská strana vrhla do včerejší užší volby mezi Prochazkou a drem. Adlerem sumu 30.000 korun, ke které přispěl vídeňský arcibiskup Gruscha sám 5000 K. »Vater- land« prohlašuje zprávu tu za zcela lichou. K volbě za město Budějovice. Z Budějovic, 8. ledna. Německý vo- lební výbor za předsednictví Taschkova se včera usnesl volby poslance za město Budějovice, která se koná ve čtvrtek, se nezúčastniti, a v tomto smyslu také vydati výzvu k voličům. Odhodlání to mo- tivuje se »tlakem panství Schwar- zenbergova na odvislé voličstvo budě- jovické, nápadnou nepřízní u vyřízení německých a nadržováním u reklamací če- ských«; také prý německému komitétu ne- čtala v Frazo za 2 a na venkově za 3 Předplaconí
Adler Prochazka Grusch Vater Vídeň Budějovice Zeitung Arbeiter Zeitung
8 article SII
SII a inzeráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
9 article
dovoleno nahlédnouti do opravené listiny voličů, Čechové však ji už dávno měli. K volbám ve Slezsku. Z Opavy, 8. ledna. Německo-pokro- ková strana se usnesla doporučiti svým čle- nům, aby při volebním zápasu, který se tu koná dne 11. t. m. mezi členem německé strany lidové prof. Hoffmannem a kan- didátem německo-radikální strany drem. Förstrem, který nejspíše v poslední chvíli ustoupí Türkovi, se volby zdrželi. Výsledek volby je nejistý, poněvadž obě strany agitují co nejhorlivěji a jsou si celkem rovny. Osobní. Z Vídně, 8. ledna. Obecnímu sluhovi v Milosticích Jiřímu Šichákovi udělen stříbrný záslužní kříž. — Ředitel dívčí mě- šťanské školy ve Frýdku Ant. Hawranek jmenován byl dozorcem škol ve městském okrese frýdeckém.
Čecho profesor Hoffmann Förstr Türek Šichák Slezsko Opava Německo Vídeň Frýdek Anta
10 article Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy. Z Vídně, 8. ledna. (C.-B.) »Wiener Zeitung« oznamuje: V pondělí dne 7. t. m. konal se o 10. hod. 30 min. dopol. ve ville »Volosca« křest syna pana arcivévody Jo- sefa Augusta a paní arcivévodkyně Augusty, narozeného dne 3. ledna. Novorozený arci- vévoda obdržel jmena Ladislav, Luitpold, Josef, Antonín, Ignác, Benedikt, Bernard, Maria. Kmotrem byl princivladař bavorský, zastoupený princem Leopoldem bavorským. Z Vídně, 8. ledna. (C.-B.) »Wiener Zeitung« oznamuje: Císař udělil professoru českého státního gymnásia v Praze (v Tru- hlářské ulici) Ignáci Maškovi při jeho odchodu na třvalý odpočinek titul školního rady s prominutím tax.iuolav Z Pešti, 7. ledna. (C.-B.) Výstavní komisař šl. Luklalc s trpěl od svého návratu
Augusta Ladislav Luitpold Josef Antonín Ignác Benedikt Bernard Marius Leopold bavorský Mašek Vídeň Praha Tr Pešť Wiener Zeitung
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Za Karlem Krejčíkem. Teskný a často velmi překvapující jest ten náš černý rámeček, objímající jmena nám tak milá. Překvapen byl zajisté každý český intel- ligent, když vroubila smuteční páska ta jmeno Karla Krejčíka! Nevěřili jsme dlouho, než konečně tklivá žalozvěsť se potvrdila. Včerejšího dne chladná půda olšanská po- jala ve své lůno bodrého našeho přítele! Do- kreslil, dosnil, dožil! V rozkvětu mužných let, vyrván z kruhu rodinného, odešel tak náhle, tak neočekávaně ... Včera dali jsme mu po- slední »S bohem!« a dnes zbývá nám než vě- novati mu posmrtnou vzpomínku a spřáteliti se s trudným osudem, dopřávajícím nám milost, hojiti se časem, jenž, ač zhojí ránu, zanechá přec jízvu v duši. Bude se nám stýskati po Tvých illustracích, budeme je hledati v »Ši- pech«, v »Humorech« a jinde, ale marně. Známý ráz Tvých kreseb, ladné hlavičky a roz- tomilé črty smělého Tvého péra budou nám scházeti... Těžko budeme pohřešovati elegantní, pevné ty tahy, svérázné karrikatury, pečlivé pro- pracování obrázků! Krejčíka není více Karel Krejčík narodil se v Dobrovici u M. Boleslavi r. 1857, 31. ledna. Po odbyté obecné škole dali jej pečliví rodičové do tehdejší prů- myslové školy v Mladé Boleslavi. Nadán nevšed- nimi vlohami, s píli pracoval jako hoch 15letý o svém oboru a vynikal, jsa prvním žákem ústavu. Náklonnost jeho ke kreslení jevilase již tehdy. Jako hošík sedmi-, osmiletý, prý ne- obyčejně se zajímal o venkovany, kteří přiváželi na mladoboleslavský trh drůbež a zeleniny- Často prý vystál drahný čas před venkovským prodavači, pohlížeje jim utkvěle do tahů tváře . .
Krejčík Dobrovice M . Boleslav Mladá Boleslav
12 article
Jeho výkresy, vystavené ke konci roku ve školn výstavce, budily všeobecný zájem. Ředitel školy pan Tadeáš Šeler poznav rozhodný jeho talent. působil k tomu, by mladý Krejčík dán by k dalšímu zdokonalení do Prahy. Tak se stalo, že přišel na průmyslovou školu, později na malířskou akademii, kde ho tehdejší prof. Bernard, jako 17letého jinocha přibíral k výpomocným malbám olejovým.- Však talent jeho klonil se více ku kresbě než malbě . . Jelikož naskytlo se mu místo v por- culánové továrně v Dolvicích u Karlových Varu, jako kresliče na porculán, pěkně honorované, přijal je Krejčík a vynikl záhy svými kresbami tak, že ač Čech, byl i mezi Němci vážen a oblíben. Dle invencí jeho figurálních a orna- mentálních, prováděny znamenité práce, zejmena vázy až na dva metry vyšoké, jež posílány do Orientu a oceněny též na tehdejší výstavě v
Šeler Krejčík profesor Bernard Němec Praha Karlová Vara Čechy Orient
13 article
Paříži. — Později vrhl se Krejčík na studie kra- jinářské, přírodní motivky a zejmena dětské genre, v kterémžto oboru hlavně vynikl. V le- tech 1877 až 1880 v listech českých a kalen- dářích vytvořil nepřekonatelně působivé dětské a dívčí hlavičky, svérázné, poznatelné na prvý pohled. Dle kontur každý laik věděl, co jest listě prací Krejčíkovou. Vytvořil si svoji »ma- nýru«. Zajímavou historkou je, že Krejčík jsa vojínem měl u představených svých, kteří po- znali intelligenci jeho, neobyčejnou přízeň. — By vzat do vojenské kanceláře a dovoleno mu by krom dopoledne pracoval pro »Humory«. Ba. přízeň jeho představených šla tak daleko, že. ač neměl práva jednoročního, směl bydlet doma u svých rodičů. Kdykoliv pak byla ně jaká prohlídka a vyšší hodnostář vojenský na vštívil posádku, zmínil prý se místní velitel vždy o Krejčíkovi pochvalně. Odbyv si »vojnu«, vé- noval se Krejčík zúplna — karikatuře. Od té doby datuje se tvořivá jeho činnost illustrátor- ská. Krom mnoha skizz a výkresů, pocházejících z doby, dokud byl zákem akademie, presentova se veřejnosti Krejčík řadou illustrací vážnějších ve »Světozoru« v roce 1878. — V časopise »Ruch« počal rovněž uveřejňovati« své práce illustruje sbírku ballad, v roce 1879 počal kresliti do »Humorů«, později do »Palečka«a »Šotka«. — hdlon
Krejčík Krejčíkův Humorů Paleček Šotek Paříž letechnický Světozor
14 article
Roku 1887 stal se hlavním illustrátorem týdenníku »Šípů« a přilnul k listu tomuto s ne- všední obětavostí a láskou. Zde dlužno se po- zastaviti a říci něco více, než patří do objek- tivného rámce posmrtné vzpomínky. Společnost naše jest většinou dosud tak nedůtkliva, že po- zastavuje se nad tím, byl-li kdo, ať spravedlivě neb neprávem, karikován. Vznikne pro obrázek takový nepřátelství proti redaktoru listu jako proti illustrátorovi. Proto nebude nemístné, zmí- niti se o tom, že měl Karel Krejčík pro svoje politické kresby mnoho nepřízně i nepřátel. Než pevný karakter jeho a myšlenka, že pracuje pro věc dobrou, dodávala mu opory a odvahy. Přese všechny anonymní i neanonymní výhrůžky z tábora protivného zůstal neoblomným, pevným, upřímně smýšlejícím národovcem, Mladočechem, a pracoval ve směru tom nedbaje, že množí tím řady svých nepřátel . .. Krejčík byl veleplodným malířem. Pracoval pro listy a revue naše i jinoslovanské i cizí. Nakladatelské firmy jako zejmena lipské, drážďanské, mnichovské a berlinské žádaly si jeho illustrací. Illustroval zejmena časopisy »Černokňažníka«, »Brivec« a »Šmigus«. Kromě příspěvků jeho do německých listů zejmeua »Wie- ner Caricaturen« kreslil do časopisů francouz- ských; reprodukce jeho illustrací přinášely listy slovinské. Pokrok v zinkografii nemálo přispěl k roz- šíření geniálních jeho kreseb. Ale nejen jako maliř i jako společník má Krejčík svůj význam. Ač povahou samotář, uzavřený a zamlklý, byl nicméně Krejčik milým společníkem stolu umel- cův a literátů jako: Arbesa, Jos. V. Fríce,
Šíp Krejčík Arbes Jos