ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 a9643670-660c-11dc-ab19-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 36 celkem · entity: person 123, org 10, work 8, place 68
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRONÍ LMSTY
3 masthead
16. května 1901
4 masthead
Císlo 134
5 article
vamítá a jsou žalující povinni c. k. eráru od- tunímu útraty mimo rozsudečné částkou 2595 K 40 h vyměřené do 14 dnů nahraditi. Na dalších 53 stránkách, hustě psaných jest do- podrbna vylíčena skutková povaha, načež na 20 stránkách jsou uvedeny důvody rozho do- vaci a praví se v nich mimo jiné: Má býti zji- štěno, že listina ze dne 3. ledna 1881 od Antonína Bergra jest psaná a podepsaná. Není pochybnostio tom, že žalujícím náleží, aby tnto skutečnost, kterou strana žalovaná popíra, dokázali. Tím, že se strana žalovaná neobmezila na pouhé popírání, nýbrž se pokusila dokázali, že někdo jiný listinu tu napsal. není žalobcům usnadněna úloha ve směru tom, že by nezdar důkazu o padělání listiny určitou osobou jinou měl za následek, že listina musí být považo- vána za pravou. Neboť není nikterak prokázáno, že pisatelem listiny mohl být jedině buď Aotonín Ber ger, bod Bedřich Schinell a že tedy, nepsal-li jeden zajisté druhý ji psáti musil. Jest tedy otázka, zda Bedřích Schnell, jak strana žalovaná tvrdí, listinu tu napsal, rázu zcela podřízeného a byl důkaz o shod- nosli sporné listiny s písmem Bedlicha Schnella pouze proto připuštěn, aby při porovnání písma by zjednán základ pokud možno bezpečný a s větší ji- stotou rozhodnuto býti mohlo, souhlasí- li písmo do větku s pravým písmem Ant. Bergra, či má-li s ním měně podobnosti, než s pismem osoby jiné. Rozsudek uvádí dále úsudky a dobrozdání všech znalců, při ličení vyslýchaných. Die dobrozdán znalců v oboru papíru praví se v rozsudku, že nedá se zjistiti, zda listina sporná pochází z doby, kterou jeji datom označuje aneb z doby pozdější. Šoud na- byl však přesvědčení o tom, že listina byla nalezena způsobem, vyličeným svědky pp. drem. Motejlem.
Bergr Schinell Schnell Bedlich Schnell Motejl
6 article
Johnem a Kropáčkovými. Nepatrné odchylky ve vý- povědích svědků týkají se jen věcí vedlejších, podří- zených a dajt se vysvětliti tím, že formulování vý povědí v protukole někdy nevystihuje úplně to, e svědek udal. Soud nesdílí tvrzení žalované prokura- turv, že dr. K. Matejl je svědek předpojatý, poněvadí prý je čenem Matice. Rozumiť se samo sebou, že členové jen prostředky dovolenými mohou podporo- vati zájmy spolku. Závazek takový nemůže mit vliv na výpověď svědka před soudem a nedá se zejmena mysliti, že by nějaký rozpor povinností pastal muže tak vzdělaného a prav znalého, jakým jest advokát. Také o tom, že židle pochází z pozůstalosti Ant. Bergra nabyl soud přesvědčení. Z výpovědi četných svědků jest pravdě podobnb, že Ant. Berge měl úmysl poslední vůli učiniti. Okolnosti tvrzen však jsou seslabeny výpovědí svědkyně Vilemfny Plakviczové a proto soud nemohl nabýt přesvědcení že Ant. Berger listinu spornou psal. Poněvadž rukopis dovětku a pravých listin Ant Bergra byl rozdílný, nespokojil se soud tím, aby nám srovnání písma předsevzal, nýbrž povolal tomu znalce. Úsudky znaíců byly rozdílné, ale soudu podaly dostatečný základ k rozhodnutí o výsledku porovnání písma. Přece však soud prohlašuje, ž rozhodnutí o výsledku srovnání písma bezpečn založiti nelze a že nelze s bezpečno- stí dospěti k bezpečnému úsudku o tom. zda Ant. Berger listinu spornou psal čili nic.
John Kropáčkův K Matejl Antonín Bergr Berge Plakviczová Berger
7 article
Bylo také k podnětu stran v úvahu vzato, zd by někdo jiný, zejmena Bedřich Schnell listinu spor- nou mohl napsati, ač tato úvaha jest rázu podříze- ného. Neda se upříti, že obyčejný, pravidelný běh věcí jest ten, že osoba, která určitý cíl před očima ma, hledí, aby se ho dodělala bezpečně, nepřene chává výsledek náhodě. Jest tedy ukrývání listiny sporné způsohem vylíčeným, neobyčejným. Kdyby by! Bedřich Schneli chtěl paděláním poslední vůle Ant. Bergra někoko obuhatit, byl by jednak jako právník, který sám několik posledních pořízení svém majetku napsal, užil výrazů určitějších, byl by ale zajisté také o to se staral, aby nalezení listiny padélané bylo zajištěno. Domněnka, že se obával nasledků činu takového, že proto za života svého nalezení lisiiny si nepřál, vyvrácena jest tím, že kdyby ji byl schoval do židle, mohlo se přihodit za jeho života, že by při čistění byla nalezena. Měl pak zajisté jiných schránek dosti, kde by listinu stějně bezpečně mohl uložit. Židli odkázal manže- lům Kropáčkovým, o kterých nemohl tušítí, zda ob- sah listiny náležitě uvážili dovedou. Nejenom tedy že by byl sám prospěchu neměl, nebyl by ani těm na kteréž snad pamatoval, k dědictví dopomohl Není tedy pravdě podobno, aby Bed Sehnell listinu spornou byl napsa a ukryl. Na tomto přesvědčení soudu nemoh měniti niceho opáčný náhled znalkyně D. Poppeové Veškeré okolnosti zjištěné nebyly s to založiti přesvědčení soudu, že Ant. Berger byl pisatelem li- stiny sporné.
Schnell Ned Bedřich Schnel Antonín Bergr Kropáčkův D Poppe Berger Bed Sehnell listina
8 article
Útraty důkazu znaleckého jsou takto vyměřeny F. Dolejškovi 620 K, J. Stěhulovi 640 K, Dolfině Poppéové 1607 K 14 hal. Dále jsou náklady : znal- cům písma 190 K, J. Lanböckovi 150 K, prof. dru. Reinsbergovi 60 K, dru. Kramerovi 70 K, J. Dvořá- kovi 30 K 6 hal. a L. Englovi 30 K 6 hal. Posled- nější náklady mají hraditi obě strany stejným dilem. Proti tomuto rozsudku podáno bude ovšem od volání k vrchnímn soudu zemskému. Z tiché domácnostl. (Třetího-porotního období líčení deváté.) (Dokončení.)
Dolejšek J Stěhula Dolfin J Lanböck profesor doktor Reinsberg Kramer J Dvořá L Engl Poppéová 190 K
9 article
Ve světnici, kterou sdilel nebožtík Hausmanu s obviněnou Freudovou, bydlel asi 7 neděl v pod nájmu 17letý řeznický pomocník Ant Březno ský. Udal při výslechu včerejším, že v domácnosti často došlo k různicím a hádkám. Svědek byl pří tomen také krvavému výjevu ze dne 13. dubna praví, že Freudová, když byla od Hausmanna dostal dvě lacky, vytáhla ze stolní zásuvky nůž a bodl soupeře, který ji chytl za ruce, do břicha. K dotazu votanta p. Šabaty praví Březnovský, že Hausman před tím asi dvakrát Freudovou tloukl. Fr. Šarovcová a její muž Fr. Šarovee bezprostřední to sousedé svárlivého párku, vypověděli souhlasně, že co do hašteřivosti Hausmann s Freu- dovou si nezadal. Viděli též, jak ho tato v hádce častokráte kousala, vousy mu trhala, ba jak nejednou mu dala okusiti pádnost své pěsti. Líčí výjev jak svědek předchozí, dodávajíce k dotazu předsedově, že Freudova se ráda opíjela. Po výslechu soudních lékařů pp. dra. Sl avíka a Prokopa a přečtení několika ještě protokolů — jeden z nich byl sepsán v nemocnici s těžce zra- něným Hausmannem — bylo průvodní řízení skončeno. Porutcům předioženy byly otázky tři: jedna týkala se zločinu zabití, druhá vykročení z mezi sebeobrany a třetí (eventuální) přečinu proti bezpečnosti života. Soudcové z lidu přisvědčili k otázce prvé a třetl jednohlasně, k otázce druhé devíti hlasy. Anna Freudová odsouzena následkem toho pro přečin dle § 335 do tuhého vězení na dobu osmi měsícův a k náhradě trestních útrat.
Hausman Freudův Freudová Hausmann Šabata Březnovská František Šarovcová Freu Francie Anta Březno
10 article Věstník živnostenský a dělnický
Věstník živnostenský a dělnický * Stálá výstava a tržnice řemeslných výrobků v Praze »u Šturmů« na Uhelném trhu otevřena jest od 9. hod. ranní do 6. hod. večerní, neděle a svátky od 9. hod. ranní do 11. hod. dopol. při úplně volném vstupu. Katalog, jenž mimo průvodce výstavou obsahuje zajímavé odborné články prodává se u vchodu za 5 kr., starší čísla lze obdr- Žeti, pokud zásoba stačí, zdarma. * Českoslovanská obchodnická besedav zižkově svolává na den 19. května o 2. hod. odp do spolkové místnosti ana Sklenářce« veřejnou schůzi s pořadem: Jednání obchodního gremin. Nase požadavky. Volné návrhy. * Spolok vzáj. se podpor. dělníků malíř- ských v Praze má v sobotu dne 18. květnao 7. hod. več. schůzi výboru v hostinci »u zlaté hvě- zdy« ve Smečkách. * Mistrovoké pokladna nemocenská spo lečenstva čalouníků a brašnářů v Prazea okolí slaví desetilelé trvání v neděli dne 19. května t. r. ve dvoraně ostrova Zolinského. Pokladna založ. na základě svépomoci 2. února 1891, vydala svým nákladem »Stručný přehled činnosti« za minniých 10 roků. Program slavnosti: O 10. hod. dopol. jest slavnostní valná hromada s volbou čestných a zakládajících členů, o 1. hod. odp. přátelský oběd. o 6. hod. veě programová zábava na počešt desttiletého trvánía ukončení slavnosti. Společenstva, besedy a jiné zvané korporace se žádnjí, by oznámily jmena zá- stupců p. Ant. Lühnemu, předsedovi, v Praze čís. 649 —.
Šturm Praha
11 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Z Pardubic. Učitelé měšťanských škol, shromáždění na schůzi krajinské dne 12. května 1901 v Pardubicích přijali jednomyslným usnesenín všech 30 sborů zastoupených následující resoluci 1. Uznávají Jednotu učitelskou měšťauských škol za jediného svého oprávněného zástupce; 2. žádají, aby všickni učitelé měšťanských škol, kteří dosud jsou členy okresních spolků učitelských, vystoupili ze svazku Ústředního spolku; 3. jsou si vědomi, že toho k rozkvětu měšťanské školy jest potřebí dokonale vzdě- laného učitelstva, proto jest potřebí, aby mu byla poskytnuta příležitost, by si opatřiti mohlo ještě vyš šího odborného vzdělání; 4. žádají, aby měšťansk škola byla vyšší školou lidovou a aby jako taková byla rozšířena na školu čtyřtřídní; 5. aby se učitelé měšťanských škol výhradně jen svému povolání vě- novati mohli, budiž oně náležitě postaráno služným, které by odpovídalo jejich práci a bylo upraveno dle X., IX. a VIII. dietní třídy státních úřadníků; 6. aby zřízen byl pro měšťanské školy samostatný organi- sační statut: 7. žádají, aby učitelstvu měšťanských škol byla dána úplná politická a sociální svobuda, by mohlí vlasteneckou činnost na roli národní náležité rozvíjeti.
Pardubice
12 title
Sportovní věstník.
13 article Z oyklistského ruch u.
Z oyklistského ruch u. ** První cyklistské závody pražské v le- tošní sezoně budou konány již 2. června L. r. n bubenské závodní dráze Družstva sport. závodiště. Po jednoroční přestávce budou pořádány zase v Praze mezinárodní závody cyklistské. Pořad závodů, po řádaných částečně o peněžní ceny, jest následující 1. Závod juniorů na 2000 m. Prvním třem čestné odznaky. 2. Hlavní závod pro vše ch ny jezdce na 1000 m. Ceny 120, 60 a 30 K. 3. Mi- strovství zemí koruny české v jízdě na 1000 m. pro všechny jezdce (propůjčeno Č. Ú. J. V). Prvnímu mistrovský odznak, druhému a třetímu čestné odznaky. 4. Hlavní závod amatéro na 1000 m. Prvním třem čestné ceny. 5. Závo amatérů třídy B na 3000 m. Přístupný všem kteří dle roztřídění, Družstvem sport. závodiště uči- něného, do této třidy zařadění jsou. Prvním třem čestné odznaky, mimo to cena za vedení. 6. Záve strojů vícesedlových na 2000 m. Ceny 80 40 a 30 K. 7. Závod vyrovnávací na 1609 m pro všechny druhy strojů. — Závodí se dle záv. řádu Č. Ú. J. V. Vklady budou sděleny přímo. Konec přihiášek v ponděli dne 27. května o 8. hod. voč. u p. E. Balcara v Praze—III. Zá- vodní dráha byla značným nákladem zno vuzřízena a bude během tohoto týdne trainingu odevzdána.
E Balcar Praha Č . Ú
14 article
Athletika a sportovní hry. ** Dnes ve čívrtek ukonči S. K. »Slaviee A-team, svou jarní sézonu zápasem s karlsruhe- skou »F. C. Frankonií« z Badenu. Mužstvo jiho německé jest světu sportovnímu co nejlépe známo v rakouském soustátí dosud poraženo nebylo; stu denti čeští budou míti tudíž pernou práci, » Fran- komia« nalezá se na druhém místě mezí veškerými kluby jihoněmeckými. V Praze jest známo šest hráčů z teamu tohoto, kteří hráli na podzim s kombinova- ným mužstvem jihoněmeckým proti »Slavii« s vý- sledkem 3 4 3. Mužstvo »Frankonie« Rösch (goal) Adlen Schuon Gnam Mejer Marquardt E. Link Stöhrmann H. Link Kalnbach Začátek zápasu přesně o 4. hod. odpol.
Frankonie Fran Rösch Gnam Mejer Marquardt E Link Stöhrmann H Link Baden Praha Slavia Slaviee Ateam
15 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Sokolský věstník. Tělocvičná jednota »Sokol« v Koší řích má mimořádnou schůzi správního výboru v so botu dne 18. května o 8. hod. večer v místnosti jed noty. — Tělocvičná jednola »Sokol« v Rych nově n. Kn. pořádá v neděli dne 19. května v hod. večer v Národním domě za spolupůsobení hu debního spolku »Dalibor« sokolský večer spojeny s veřejným cvičením závodního družstva pro slet vše sokolský v Praze, o němž promluví br. J. Macháček učitel v Rychnově n. Kn. Hasiěský věstník. Organisační řád zemské ústře hasičské jednoty král. českého. Po kud se týve vzdělávací a osvětové činnosti hasič ských sborů, obrácen je zřetel organisa ní komise dvojím směrem, jednak ku pořádání přednášek, jed nak k zakládání knihoven. K tomu cíli vypraco- vány byly zvláštní řády, přednáškový a knihovní, jež doplněny budou ještě řádem pro organisační komise župní, kterým pro usnadnění další práce vydána bude: Sbírka přednášek a rozprav hasičských.« Kni- hovny v hasičských sborech namnoze dosud nedo- stačují ani počtem ani obsahem. I musí býti přední povinností každé správy sboru, aby tento opatřen byl řádnou knihovnou odbornou, která by obsahovala (při nejmenším aspoň) všecky spisy zem. ústřední jednotou předepsané. V místech kde kromě hasič- ského sboru jiného sdružení není, musí býti posta- ráno také o přiměřenou knihovnu spisů zábavnýcha poučných. Kde o četbu zábavně-poučnou jinak je postaráno, není třeba při sboru hasičském knihovny podobné zakládati, je však povinností sborové správy o to se postarati, aby čienové sboru jinde knihy tyto mohli si vypůjčovati. Zároveň má také správa sboru přihlížeti k tomu, aby opravdu se pilně četlo. Hasičské sbory sdružené v Z. U. H. J. král. českého pořizují si knihovny ze svých vlastních prostředků.
Dalibor J Macháček Z U Praha Rychnov můj Sokol národní dům
16 article
Ve zvláštních případech pořizuje chudým sborům jen odborné knihovny na doporučení župní správy organisační komise za přispění Z. Ú. H. J. král. če- ského. Každý sbor jest povinen dbáti o rozmnožo- vání knihovny a výroční valná schůze určuje při- měřenou částku na zakoupení knih. Rovněž se do- poručuje, aby sbory pamatovaly každoročně jistým procentem z čistého výtěžku zábav a plesů a j. na knihovnu, po případě jednu ze zábav výhradné za účelem takým pořádaly. — V pravidelných schůzích zimní školy hasičské budiž buzena chuť a láska k četbě přiměřeným upozorňováním na užitečné a zajímavé spisy. Každý sbor sdružený v Z. Ú. H. J. král. českého je závazně povinen odbírati »Hasičské Rozhledy«, jako věstník ústřední jednoty. Kde však prostředky peněžité tomu dovolují, mají se odbírati i jiné dobré časopisy hasičské. V naléhavých přípa- dech nechť předplatí nemajetnému sboru časopia župní jednota. Časopisy vykládají se v místnosti sborové, veřejných čítárnách, dle možnosti i v ho- stincích, kde se čte. Schůze. Ve čtvrtek dne 16. května: Národn vzděl. beseda dělnícká »Osvěta« v Ko- šířích zúčastní se pohřbu člena svého Ant. Blažka v Košířích. Schůze o 2. hod. odp. na Brantovně. — Beseda »Okoře má »u Šlajgrů« po 8. hod. več členskou schůzi, spojenou s přátelským večírkem Na programu jest rozhovor o činnosti v době letní o zřízení pův. odboru. V pátek dne 17. května: Krouže českožidovského dorostu má o 8. hod. večerní členskou schůzi su Lhotky« ve Vodičkově ulici. Zábavy. Střelecký ostrov. Dnešním svátkem po- čínaje konati se budou každou neděli a svátek pro menádní zahradní koncerty při volném vstupu o 10. hod. dopoledne do 12. hod. v poledne. Odpůldne jest vojenský zahradní koncert od 3 hodin.
Z Ú H J Blažek ko Košíře Lhotka Vodičkův ulice
17 article Výlety a vycházky.
Výlety a vycházky. Klub českých turistů pořádá v neděl dne 19. května celodenní výlet do Plané k slavnosti odevzdání kamenné rozhledny na Rrkavci u Pizně ve velejné užívání. Odjezd z Trahy z nádraži cís Frant. Josefa rychlíkem o 8.25 hod, ráno (ze Smí chova 8.37 hod. ránoj. Návrat do 1 rahy v pondei o 7.10 hod. ráno. Přihlášky v klubovní kancelář v Jungmannově třídě č. 15. do pátku dne 17. května večer. Bolzanův sirotčinec učitelský obdrže v měsíci dubnu t. r. dary a ptíspěvky: Z koncertr K 346.05, z Pohádkových dychánků ještě K 833 (celkem K 596.70), od okresního výboru v Roudnic 10 K, od občanské záložny ve Slaném 10 K, oe okresního výboru v Plzni 40 K, od pp. Ant. Nováka učitele měšť. škol v Bubnech 2 K, V. Koubka 2k J. B. Suchardy 2 K, P. V. Jandy, katechety 1K Faltusa 1 K, Jos. Doležala, učitele 5 K. V. Krejného 1 K, A. Mojžíše, ředitele, z navštivenek 2 K 50 h, od občanské zálužny v Písku 10 K, od sboru učitelského u sv. Havla 2 K 20 h a od pana ředitele Antonína Moudrého 5 K. Vydalo se na založení Karlisovy na- dace K 719.02 a podpory vdově paní M. H. 15K Jmění koncem dubna t. r. činí K 81.668 84. Sirotkům vydalo se úhrnem K 18.702.80. Další příspěvky milodary přijímá pokladník pan Jos. Brož, ředite dívěl školy u sv. Štěpána čís. pop. 1286—II. Spolek c. k. poštmistrů v král. če ském má KXIX. řádnou valnou hromadu dne 11 června o 10. hodině dopolední v Praze, v zasedae síni budovy c. k. hlavní pošty. Výborová schůze ko nati se bude dne 10. června t. r. o 3. hodině odpol v hotelu su arcivévody Štěpána« v Praze. Beseda měšťanská v Praze přesídlil včera, ve středu, do letních místností
Výleta František Josef Bolzanův Novák V Koubek Suchard V Janda Doležal Krejný Havel Moudrý Karlisův Jos Brož Štěpán Planá Jungmannův třída Roudnice 10 K Plzeň Bubno 2 K Písek Praha spolek c
18 article Z parlamentních výbori.
Z parlamentních výbori. Z Vídně, 15. května. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Výbor pro vodní dráhy začal rokovat dopoledno o předloze stran vodních dráh. Posl. Menger podal zevrubnou zprávu. Sděluje že ve srozumění s vládou staly se tyto změny 1. Výbor pro stavbu vodních dráh spokojuje s s 75 mill. K. jež věnují se ze státních prostředků n úpravu řek v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, v Haliči a v Dolních a Horních Rakousích. 2. § 5. předlohy mění se v ten rozum, že stavba průplavů, pro ně ujednán s interesenty závazný příspěvek, počne nej- déle v r. 1903 (ne 1904). 3. Do předlohy nepojme s ustanovení, že řeky mají upraviti se dříve, než počne stavba průplavů; avšak k § 6. navrhne se shoda tak. že úprava řek má počiti nejdéle současně se stavbou průplavů. 4. Co se týká zemských příspěvků na oprave řek, přijal odbor kvotu 71/eprocentní, navrhovanou Poláky, kdežto vláda žádala 25 procent. Zvýšení melioračního fondu provede se zvláštním zákonem. Vřaďování dotací do ročního slátního roz- počtu se tím nemění. Náklad na vodní cesty, poku není nijak oně postaráno, sežene se nanejvýš 4 pro centníjnezůročitelnou půjčkou, jež umoří se v 90 letech.
Posl Menger Polák Vídeň Čechy Morava Slezsko Halič Dolní Horní Rakousy
19 article
Vláda spinomocňuje se vydati z této půjčky ve sta- vebním období 1904/12 nanejvýše 240 mill. K. Výtěžku smí se použiti jen na vodní dráhy (81) a úpravy (8 6) Posl. Wolí vyslovil se rozhodně proti před- loze, ježto prý přesvědčil se, že jest úplně nezralou a neuváženou věcí. Je sločena z provedných a vý- nosných projektů, ale také z takových, jež nikdy nemohou vynášeti a pro národní hospodářství jsou přímo nebezpečny. Přes to však že Všeněmci zásadně žádají zamitnutí předlohy průplavové, přece se jim zamlouvá průplav dunajsko-oderský, neboť v něm spatřují přípravu pro celní unii s Německem, což jest jejich ideálem. Doporučuje ve věci průplavů vyčkávání a opatrnost a prohlašuje jmenem své sku- piny, že tato zajistě nemůže býti podezřívána, že by se snad klonila k tendencím autonomistickým, nebo že by měla přílišnou úctu před historicko- politickými individualitami. Ale přes to Všeněmci považují za praktické, aby v této hospodářské otázce bylo vy- slechnuto mínění sněmů a sice proto, 1. že sněmy prospěšnost a výnosnost zamýšlených průplavů obvodu svých zemí lépe dovedou posouditi; 2. poně- vadž mají po ruce potřebné pomůcky a odborníky.
Posl Německo
20 article
kdežto ústřední vláda otevřeně se přiznává, že ví téte příčině postrádá úsudku odborníků; 3. konečně z té příčiny, poněvadž ještě nevíme, jak velký bude pří- spěvek zemí. Jakkoli řečník a jeho strana jsou proti tomu, aby sněmům v politických věcech vůbec se ponechal nějaký vliv, anebo aby se snad rozšířila politická práva sněmů, přece v tomto případě musí raditi, aby bylo vyslechnuto mínění sněmů. Ústřední parlament ať uvažuje pouze, mají-li se průplavy vůbec stavěti. Potom vyslechnou se sněmy a teprv po nich ústřední parlament rozhodne o jasném pro- jektu. Řečník vyhražuje si příslušné návrhy pro ple- num. Bude-li tento podnět zamítnut Všeněmci, na- vrhnou postup kanálových staveb, nejprv dunajsko oderského, po něm jeho spojení se středním Labem dále dunajsko-vitavský průplav a konečně zcela ne smyslný polský průplav. Účelem tohoto návrhu je zmařiti polský kanál, protože by se po něm dopra- vovalo jen obilí. Posl. Mayreder polemisoval s Wolfovými vý vody a pravil, že polaz se sněmy je zbytečný, nebo interessované země učinily již svá usnešení. Rá by, aby již na přes rok zkusila se stavba krátk tratě s použitím nakloněné roviny.
Posl Mayreder Wolfův
21 article
Posl. Primavesi opřel se důmince, že pře loha neprospívá všemu obyvatelstvu. Rakousko po třebuje nejvíce v Evropě národohospodářskéh oplození. Posl. Kaftan: Ozvaly se hlasy proti navrže ným vodním stavbám. Každé velké dílo před sněmo váním narazilo na odpor. Bylo tu projeveno, že ne stává žádných, důkladně propracovaných po tech nické a finanční stránce projektů. Sněmovna posla necká zabývá se průplavem dunajsko oderským ji 30 let. Roku 1884 sněmovna poslanecká dosadila oo bornou anketu ke zkoumání projektu dunajsko vilav ského. Anketa ta dala důkladnou zprávu a prohlásil provedení kanálu toho nejen možným, nýbrž tak národohospodářsky prospěšným.
Posl Kaftan Rakousko Evropa
22 article
Roku 1891 jednomyslným usnesením sněmovny vládě uloženo vypracovati racionální projekt průplav dunajsko-vitavského. Od té doby stavby průplavů n veřejnosti horiivě přetřásány. Na intervenci komitětu pro průplav dunajsko vltavský vypracován důkladný projekt, pro který se může naříditi každou chvíli re- vise tratí. Pan posl. Wolf prohlásil, že se může vy sloviti jen pro průplavy uhelné a takovým pokládá průplav dunajsko-oderský. Naproti tomu podotýkám. že také dunajsko-vilavský průplav je průplav emi- nentně uhelný. Výstavbou německého středozemního kanálu by se dostalo kamenné ublí hornoslezské westfálské levným způsobem do krajin polabských a tam zatlačilo hnědé uhlí, kterého se tam odbude 9 mill. tun, Protože pak při dobývání uhlí v severo- západních Čechách nejsou interesovány pouze doly uhelné, nýbrž také četní dělníci, živnostníci a obchod- níci měrou valnou, nedá se očekávat, že skrovnějším vývozem bude omezeno dolování, nýbrž musí se na- jíti pro velkou část toho uhlí levná cesta do jižních Čech, do Vídně a odtud po Dunaji na jih. Tos však může státi jen racionální cestou vodní, kterí dopravovati bude levně. Nejméně polovina nyní vy- těženého uhlí, to jest 4—5 mill. tun, bude se potom moci vyvážeti levnou cestou do Vídně a na jih.
Wolf Čechy Vídeň Dunaj
23 article
Ovšem náleží průplav dunajsko-vltavský k těžkým dílům. Rečník ukazuje na potřebné průplavy v jiných korunních zemích a praví, že všecky tyto průplavý vyhovují svému účelu. Pan posl. Wolí se také vy slovil nepříznivě o výnosnosti navržených průplavů Ukazuje po té stránce na stavbu silnic, které se ne vyplácejí, jichž je všnk potřebí ku zvelebení národo hospodářských poměrů a na stavbu četných železnie, které se z počátku též nevyplácejí. Byla však četná města, kierá se vzpírala proti stavbě dráh, nyní pak jsou ráda, že jsou spojena lokálními tratémi s tratěmi hlavními. Pan posl. Wolf vyslovil též obavu, že výstavbou průplavu dunajsko-vltavského utrpí překladiště n Labi, zejmena v Ústí. Naproti tomu musím pode- tknouti, že tato překladiště ustavičně se vzmáhajía že by se vodními cestami rozmohla a nikoliv po- klesla. Průplav dunajsko-vilavský měl by vody dost aby mohii naplniti průplav jezový. Průplav tenje stejně důležilý pro státní a lidové hospodářství, jako proplav důnajskoslabský a jako haličské průplavy. Co se týká souhlasu zemí, připomínám, že tyto projevily pro slnvbu vodních cest veliké porozumění a veliký interes, jak jest vidno z usnesení sněmů českého, moravského a haličského. Posl. Maštálka prohlašuje, že nikterak nená- leží k nadšeňcám pro průpiavy, naopak posuzuje je pessimisticky, prolože podle jeho mínění přispějí k po škození domáciho zemědělství. Kompromnis, kterv
Rečník Wolf Posl Maštálek Labe Ústí
24 title
Keller
Keller
25 article
uzavřen byl mezi sgrárníky a přátely průplavů, ne znamená nikterak, že by snad bylo opušténo zásadn stanovisko v olázce průplavů. Tento kompromis by diktován nezbytností, danou situací pariamnentní, kter vyžaduje, aby se něco pro země sevarní vymohlo Volky nevolky bylo na tento kompromis přistoupene a toliko regulace řek přibrána jako předmět kompen sační, v bezpečné naději, že také v budoucnosti po žadavky zemědělství budou podporovány ostatním skupinami interessentů. Předloha sama jest nedostatečně adjustována O nejdůležitějších momentech není tam žádných určitých předpisů, zvláště pokud se týká účinku průplavů na zemědělství krajin, kterými povedou Zejmena platí to o průplavu přerovsko pardubickém a o průplavech haličských, pro které není žad ných technických prací průpravných. Je jisto, ž výstavba průplavů účinkovati bude na ceny obilní Tarify na nových vodních cestách mají býti sníženy na jednu třetinu tarifů železničních, beztoho nyní tak levných. Při projektovaném pruském průplavu klesnou sazby obilní v relaci Rotterheim-Mannheim na vzdálenost 499 km. z 18 marek na 4 marky, relaci BydhošťHerye na vzdálenost 824 km. z 37 marek na 13 marek. Totéž bude při průplavech ra- kousk ých.
Volek Rotterhem Mannheim km
26 article
Řeč bývalého uherského ministra obchodu Hi- ronyma jest svědectvím, že Maďaři jsou si dobře povědomi, jaký dosah budou míti rakouské průpiavy pro vývoz uherského obilí. Tento vypočítává výhody které tím Uhrám vzejdou, na 50—60 mill. K ročně Bylo by velice záhodno záhy vyjednávati v ten způ- sob, aby Uhry byly povinny k výstavbě průplavů zejmena pak ke zřízení eventuálního průplavu du- najsko vltavského něčím přispěti. Pan zpravodaj dr Menger, který prohlásil, že subkomitét nenavrhuje stavbu průplavu dunajsko oderského, protože jesl prý obava, že bude takovou vodní cestou zjednán levná doprava pruskému obilí. Totéž možno ří vzhledem k Rumunsku, Srbsku a Bulharsku, kte- réžto země mají velikou výrobu obilI. Naši země dělci při nejintensivnějším vzdělávání půdy nemo- hou konkurovati s výrobci pšenice oněch zemí. Vý. stavbou průplavů by se vzpomenuté země k nám přiblížily a jest obava, že při veliké sklizni by se jevily nepříznivé účinky na tvoření se cen našeho obilí. Aby se tyto diference aspoň pokud možno vyrovnaly, bude musiti být posílena mohutnos našeho zemědělství. To se však může státi jen vý- datnou podporou regulačních a melioračních pro jektů. Podobá se býti neuvěřitelno, že mají býti sta- věny průplavy, avšak regulace řek a meliorace půdy že mají býti zanedbávány.
Maďar Uher Menger Uhry Rumunsko Srbsko Bulharsko
27 article
Po té stránce dlužno předlohu doplnit. Jina jest nemyslitelna. Prusko žádá při celkovém nákladu 389 mill. marek, 60 mill. na zlepšení toků a na me- lioraci půdy, k čemuž přispívá stát 669%, země interessenti 34%. Totéž musí se státi v Rakousku Zanedbanost tohoto důležitého oboru zemědělství ne- smí potrvati dlouho. Jak se věci mají, bude veliký počet regulačních a melioračních projektů zmítá mězi jednotlivými různými instancemi, odkládán a najdou se všeliké výmluvy a vytáčky. Hlavní příčina spočívá však v odporu ministra financí, který ne chc poskytnouti potřebné peníze.
Prusko Rakousko
28 article
Předavším týká se to regutačních podniků v Č- chách, na Moravě a v Haliči. V Čechách jest v dila 120 projektů pro regulaci řek v délce 1342 km. pro plochu 59.653 ha, a celkový náklad činí 77 mill. k nehtedě k regulačním projektům Berounky, Oharky. Úpice, horního Labe a některých jiných, které by vyžadovaly další sumu 15 mili. Na Moravě jsou to horní Dyje, Morava a Ostravice. Tento stav jest pro budoucnost neudržitelný. Rozhodnutí o tom, které průplavy se mají vzíti do práce, zdali a kdy se má počíti se stavhou, musí býti zůstaveno sněmům zem- ským. Příspěvek zemský ke stavbám průplavů musí býti minimální. Finanční stav zemí nesnese velkých příspěvků. Musí býti dále upotřebeno ke stavbě prů- plavů jen domácích sil a při technickém prováděn musí se vzíti zřetel na zájmy zemědělského obyva- telstva a tyto musí býti chráněny. Nejen průmnysl. také zemědělství musí býti — budou-li se průplavy stavěti, respektováno. Četné zájmy, které sloučeny jsou v nynější parlamentní situaci investiční předlo hou a předlohou o vodních stavbách, nedovolují, aby po ožen byl požadavek, aby byla celá otázka osvětlen se všech stanovisek a se zřetelem na všechny hospo- dářské důsledky. Jinak musila by se uvésti na pře třes celá otázka ochrany zemědělské výroby při uza- vírání budoucích obchodních a celních smluv. Agrární interesenti budou hlasovati pro zmíněnou předlohu v bezpečné naději, že při jednání tom ostatními sku- pinami zájmovými bude domácí výroba zemědělsk chráněna. V 1 hod. odpol. bylo rokování přerušenoa do 5 hod.
Oharek Čchy Morava Halič Čechy Berounka Úpice horní Labe horní Dyje Morava a Ostravice km ha
29 article
Když byla schůze obnovena, posl. S ch reine přiznával důvodnost Wolfových obav, o velkém ob tížení poplatnictva, u Maštálkovy o velkém poškozen zemědělství a rozváděl ony obavy. Je pro rozumnou celní politiku a dostatečná ochranná cla obilin. Posl. Beurle přijímá předlobu za podklad ze vrubného rokování. Posl. Lindner není odpůrcem předloby, al souhlasí s obavami některých dřívějších řečníků. Ministerský předseda dr. Körber praví, ž nemá mnoho co připojiti k známému stanovisku vlády. Nyní utvořen má býti rámec k tomu, cos má za příští čtvrtstoletí provésti Jest úmysl pokračovati povlo v n krok za krokem, tak aby zkušenosti získan v první době prospěly dílu při zdarném jeho do končování. Vláda byla od počátku náhledu, že nejdřív poči se má regulací a splavněním řek; peníze na to ne budou promrhány, budou zemím k užitku a zjednaj nejlepší průpravu pro chystané zřizování kanálu Vlada učinila proto sama návrh v tom směru. Co s týče příspěvku na regulaci řek, jsou ovšem v různých zemích různosti, odpovídající různým jich poměrům přes to ale ujíšťuje ministerský předseda, že se tír věc nezdrží a že bude se v regulaci řek pokračovati rychlejí než dosud. V příčině meliorací bude záhodne se zeměmí stran pořadu se smluvili, tak aby zjednár byl určitý system. M. p. prosí na konec o podporo vání předlohy. Touto založí se dílo, kteréž třeba b nebylo skoncováno v době přítomné, bude míti nej větší význam pro hospodářský rozvoj říše- Posl. Rapoport souhlasí s předlohou úplně Poukazuje na výhody z vývozu Haliče a snaží se vy mluvit obavy pro haličské průplavy.
Wolfův Maštálkův Posl Lindner doktor Körber Vlad Rapoport Halič
30 article
Posl. Daszyňski poukazoval na hospodářský a kulturně-technický význam vodních dráh Posl. Mettal ohradil se jmenem českého kon servativního velkostatkářstva proti důmince protipo- krokových a protikulturních tendenci. Jeho stran v zásadě není proti průplavům, změnou předlohy octla se jim blíž, avšak pod předpoklady, jež jsou dány samotnou věcí a finančním stavem královstv českého pro každého znalce těchto smutných po měrů. Přimlouvá se za zvýšení kvoty na úpravu řek a za snížení procenta zemských příspěvků. Zem ské sněmy musí rozhodovati, v jakém pořadu mají se provésti vypracované regulační plány K návrhu posl. hr. Zedtwitze debata uza- vírá se. Posl. Kaiser myslí, že ministr-presidentovy vývody upokojí také agrárníky. Rád by měl jistotu že pro stavbu vodních dráh nebudou se zanedbávati místní dráhy a hospodářská společenstva. Posl. Stojan prohlásil úpravu Moravy ochranu zemědělských zájmů za conditio sine gu Po řečech poslanců Malíatta a Kinka doslovu hlavního zpravodaje bylo usnešeno jedno hlasně přejíti k zevrubnému rokování Odbor rokoval o navržených vládou výše uve dených dodalečných návrzích. Zejmena o příspěvku jednotlivých zemi. Ustanoven na 109% a mez ta nesmní se pře- kročiti Dále usnešeno, že města Praha a Víde ň ne mají ničím přispěti. non.
Posl Mettal Zedtwitz Kaiser Stojan Malíatt Kinka Morava Praha
31 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. Telegramy. Z Londýna, 15. května. (C.-B.) Jak sděluje se »Tmesům« z Pekina, byla čínská odpověd v otázce odškodného provázena francouzským překla dem — první to případ v Člně Z Rerlína, 15. května. (C.-B.) Wolffova kan celář oznamuje z Pekina: V notě, v níž činští splno- mocněnci přijímají požadavek odákodného 450 mill. taelů, uvedena jest roční splátka 15 mill., k nit Čína se zavazuje, jako mez finanční její výkonnosti Z 15 millionů těch hraditi má se ze solného mono- polu 10 milhionů, z cel ze džung B mill. a z berně lihovin 2 milliony. Ke konci žadají splnomocněnci, aby státy měly zřetel k financím činským a aby ke krytí schodku v příjmech státních, jenž splácení odškodného vznikne, dovolily zvýšiti přímořská cla o třetinu. Čínská odpověď pokládá se všeobecně z důkaz dobré vůle a posuzuje se příznivě. Nyní nej- větší nesnáz nekyne od Čiňanův, nýbrž z neshod mezi spojenci o způsobu placení odškodného a vhod- ných pro ne zárukách Z Pekina, 15. května. (»Wol.«) Hlavní ve- litelství oznamuje: Čínské vojsko pod Lizem napadlo 45 km od Paotina 1000 bojx eje ů a rozebnalo je.
Tmes Wolffův Čína Londýn polo 10 km
32 title
Válka jihoatrická.
33 article Telegramy.
Telegramy. Z Londýna, 15. května. (Zvl. tel. »Národních Listů«.) Kdežto »Daily Telegraph« dal si telegrafovati z Pretorse, že Burové prý zanechají brzy všebo odporu a že i Viljoen, pokládaje další boj prý za beznadějný, chce kapitulovati, uveřejňuje »Mlornmny Post« tuto depeši z Brusselu: Ve zdejších kruzích transvaniských prohlašuje se, že tyto oddíly bursté přejdou co nevidět opět k ofensivě: Bothův s 900 muži, Dewetův s 5000 muží. Delareyův s 2000 muži, Kruitzingerův s 1500, Malonův s 1000, Hertzogův s 1000 a Fonchův s 800 muži. Z Loudýna, 15. května. (Zvl. tel. »Národních Listů«.) Na včerejším výročním sjezdu svazu libe- rainích spolků velkobritských usnešena po řečí před- sedy Woisona, jenž politiku unionistické vlády v Jižn Africe ostře káral, jednohlasně resoince, v níž s žádá, aby »anektovaným« republikám burským v Jižní Africe dostalo se samosprávy v plné míře. V datší resoluci odsuzuje se finanční politika vlady. Během debaty opětně pronešeno přání po obnově bývalé jednoty v liberální straně.
Burová Bothův Dewetův Delareyův Kruitzingerův Malonův Hertzogův Fonchův Woison Londýn Brusel Afrika jižní Afrika Mlornmný Post
34 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Vodní stavby. Z Vídně, 15. května. Poslanecká sně- movna jest po patnáctinedělním nepřetržitém zasedání úplně znavena. Již ocitla se ve stavu, ve kterém všeobecnou jest touha jen jedna: by byl všemu konec, aby to, co se načalo, se dodělalo co nejdříve, možno-li, hned — ve stavu, ve kterém duševnía fysická mdloba jest takovou, že nikomu se nechce do mluvení a všechno prahne po hotovém skutku. Parlament jest skutečně vy- sílen ustavičným jednáním, které více roz- čiluje mysl a znavuje, než dlouhé schůze plenární s dlouhými výklady. Bezpočetné a nekonečné byly konference, než předloha o vodních stavbách se podala a bezpočetná a nespočetné, když byla podána. Co byl třeba práce a trpělivosti, než se podařilo vy- moci změny prospěšné království českému, a kdo nebyl toho svědkem, ani by tomu ne- uvěřil. Nejvíce zakusili ti, kdo jsou v želez- ničním a vodním výboru zároveň. Jsou v per- manenci a z jedné debaty jdou do druhé. Dnes počala meritorní rozprava ve zvláštní komisi pro vodní stavby. Povšechná diskusse měla známky situace právě vyličené. Nebýti dlouhatánského, ale zbytečného úvodu dra. Mengra, hlavního zpravodaje, byla by se dodělala ve schůzi dopolední. Kvas do jednání zanesl první řečník, post. W ovtf, jenž pochyboval o důfezitosti vodních dráh vůbec a průplavů zvláště, a žádal toliko re- gulace horních toků vodstva v království če- ském. Odporoval si však ihned, vynášeje průplav dunajsko-oderský jako průplav uhelný a vyslovuje obavu, že by spojení Dunaje s Labem bylo na úkor města Ústí n. Labem a na prospěch král. hlav. městu Praze.
Vídeň Ústí Labe Praha W ovtf Dunaj
35 article
Řeč jeho byla samý odpor, což konsta- toval v břitké polemice posl. Kaftan, jenz dokázal, že následkem stavby středonéme- ckého kanálu a dovozu kamenného uhlí z Vestfalska a Horního Slezska do Polabí hnědé uhlí české stlačeno bude zpět a že tudíž jest naší povinností pro ně na vlastní prospěch domácího průmyslu zříditi levnou dopravu, čehož lze docíliti jedině racionální dráhou vodní. Ve příčině konkurence Ústía Prahy podotkl český mluvčí, že lze spíše očekávati rozmnožení dovozu jak pro Prahu, tak pro Ústí, což nemůže býti na škodu celé zemi. Proti stanovisku Wolfovu, že by napře měl rozhodnouti sněm, konstatoval, že sněm království českého již r. 1884 na podnět konservativní šlechty, jmenovitě kn. Karla Schwarzenberga otce podal jednomysiné votum pro stavbu průplavu dunajsko-vltavského pro zemský příspěvek 10 proc Posl. Maštálka vytknul stanovisko agrárních kruhů českých: bez regulace řek a meliorace pozemků žádné kanály. Skepticky vyjádřil se o některých kanálech, jimž dává souhlas jediné za tlaku nutnosti. Vyslovil naději, že zemské sněmy samy rozhodnou, zdali prospěch jejich káže, aby a které kanály se stavěly. S povděkem konstatoval, že stano- visko, které zaujal řečník v první schůzi vý- borové, aby regulace toků vodních se pro- vedly nejdříve, zvítězilo na celé čáře a z je nyní přijaly nejen strany, nýbrž také vláda.
Kaftan Wolfův Schwarzenberg Posl Maštálek Horní Slezsko Polabí Praha Ústí
36 article
Bylo již po 6. hodině večerní, když ujal se slova předseda ministerstva. Pan dr. Körber zabývá se zvláště výtkami, ž stavby průplavní by přinesly škodu země- dělství. Podle jeho mínění naopak zlevněná doprava přišla by mu stejně vhod, jako prů- myslu a obchodu. Že nastane jakási pře- měna v dopravě, budou-li vystaveny prů- plavy, nelze popírat. Ale stejně bylo, když byly vystaveny dráhy a přece nikomu ne- přišlo na mysl, by zásadně vyslovil se proti stavbám železnic. Vláda uznává velikou dů- ležitost zemědělství. Projevila svou ochotu vůči jeho zájmům, položivši praecipuum 75 míil. K na úpravu řek. Proto však bude se pokračovati v dosavadním řádném upra- vování řek, tak že bude v regulaci řek akce dvojí: mimořádná a pravidelná. Meliorační fond pak bude zvýšen, tak že v práci melio- rační může nastati rychlejší tempo. Poslanec Daszyňski měl plaidoye pro stavbu průplavů, ve kterých spatřuje prostředek k levnější dopravé pro chudinu a pro nejubožší kraje. Nedívá se na tyto komunikační stavby se stanoviska výnosnosti peněžité, jemu stačí rentabilita po stránc sociální a hospodářské. Hlavním pak úspě- chem vodních staveb pokládá urychlenou, usnadněnou a rozmnoženou cirkulaci.
doktor Körber Daszyňski