ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a9580170-660c-11dc-beca-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 42, person 55, org 6, work 4
1 masthead
Ročník XXXl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 16. května 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 134.
4 article
Na ranní a odpol. lIsty předpiláeí se v Praze voažministrai n atvt lita : 6 K — i v drojí donáškos a :: k 50 vo fkich: 9 K 9o na měltc - Peštot: na měijo nui:. . . . 9 k ooi s dvojí zisilkou ke s čtrrt lote
Praha
5 article Dnsšní čislo pro frahu le o 18 stranác .
Dnsšní čislo pro frahu le o 18 stranác . Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pátek dne 17. května v obvyklou ho- dinu ranní-
6 article Jest dr. Körber se Všeněmci nebo proti nim?slva
Jest dr. Körber se Všeněmci nebo proti nim?slva Z jarního zasedání nového parlamentu vídeňského jedna velice důležitá otázka zů stala naprosto nevyřízena. Totiž: v jakém poměru nalézá se dr. Körber a celá jeho vláda ke Všeněmcům, sestoupivším se kolem hesla: »Pryč od Říma« ? Po známém památném výroku následníka trůnu, že heslo »Pryč od Řína« jest totožné s heslem » Pryč od Rakouskal« bylo zajistě oprávněnoa odůvodněno obecně očekávání, jak nynější vláda vídeňská s drem. Körbremo v čele k tomuto protirakouskémua prloti- dynastickému přoudu mezi Němci rakouskými se postaví. Toto očekávání bylo tím napjatější, když Všeněmci sami svým známým dotazemv parlamentě přímo vyzvali před- sedu ministerstva vídéňského, aby o jejich záměrech protirakouských a proti- dynastických se vyslovil, Dr. Körber toho neučinil. Vyhnul se ve své odpovědi jádru věci, jakoby jemu do teho nic ne- bylo, provádí-li v Rakousku některá strana rejdy protirakouské a protidy na- tvo stickéráš etačen l Výrok následníka trůnu o těchto rejdech Všeněmců byl náramhě jasný a určitý vzbudil největší pozornost v celém Rakousku a v celé Evropě právě svým obsahem poli- tickým; všechen svět chopil se ho jen s této stránky politické; jen dr. Kör ber, předseda ministerstva vídeňského, dělá. jakoby býl přeslechl pravý smysl slov arci- vévodových a neřekl o protirakouském protidynastickém směrů politíky rakouských Všeněmců— ničeho!
Körber Němec doktor Kör ber Řím Rakousko Evropa
7 article
A l sol vTo překvapilo, zarazilo obecně. Vždy při nejmenším bylo povinností předsedy mi nisterstva rakouského, jestliže kdokol veřejně řekne, že v Rakousku jest strana. která provozuje politiku protirakouskou, protidynastickou, aby této těžké obžaloby si všimnul, aby se vyslovil, že věc výšetří a že podle výsledků toho šetření bude jednat. Bylo to povinností předsedy ministerstva rakouského tím větší, když žalobcem veřejným jest sám ná- sledník rakouského trůnu, kterýž zajisté má právo, starati se o to, jaké politické proudy už nyní se jeví v říši, jejímžto dědicem on má býti! Bylo to povinností předsedy miní sterstva vídeňského tím nalehavější a větší když on ve svém postavení úřadním jes zodpověden za potření a vyhlazení všech protirakouských a protidynastických snaha účelů, šířících se a pracujících na území této říše. Jak známo, dr. Körber vyhnul se v par lamentě i přímému vyzvání, učiněnému k němu v té věci i se strany samých Vše němců. Těžká obžaloba, kterou proti nim vyslovil následník trůnu, že pod rouškou protiřímskou usilují jen o zkázu říše rakouské a o svržení její dyna stie, zůstala nynějším předsedou vlády vídeň ské neprozkoumána, nevyřízena, ale zároven nevyvrácena. Trvá ve své platnosti Však co dr. Körber v pravý čas nevy řídil v parlamentě, to snáží se dlodatečne vyříditi mimo parlament v — zahrani čných listech německých, ze jmena berlínských. Rádi věříme, že těmto časopisům velice na tom záleží, aby náhončí politiky všenémecké, totiž pruské, v Rakousku vyvázli z kličky, kterou násled ník trůnu rakouského jim hodil na krk. Proto už druhý týden se namáhají v potu tváře, aby pruského mouřenína v Rakousku omyly. V minulém témdni podjal se té na prosto nemožné práce »Voss. Ztg.«, dnes dále- 4 lnodovlna bvodní nn vb
doktor Körber Voss Rakousko
8 article
o9 šaleovru
9 article
přichází s týmž zoufalým úkolem berlínský list, který podle hesla, jež má ve svém nápisu, by mohl rakouské Všeněmce dobře znát, kdyby sám nepokládal prušáct v za věc povýšenou na světě nad všemi ostat ními zřeteli a otázkami. I »Kreuzzeitung« do- vede své domácí přesvědčení nábožen ské v sobě na dobro potlačit a umlčet jde-li kdekoli za hranicemi o otázku všeněmeckou, totiž pruskou. A tak nejnověji došlé k nám číslo jeho ve způsobu dopisu, prý zaslaného mu z katolických konservativních kruhů víden- ských, namáhá se, aby očistilo dra. Körbra z výčitky, že proti rakouským Všeněmcům obžalovaným samým následníkem trůnu ra- kouského z nepřátelství proti říši i proti pa- novnickému rodu zdejšímu, posud se chová svrchovaně vlídně, shovívavě, ba přímo bá- zlivě — přátelsky! jdon« vylelolsvy do o« Výklad berlínského »Kreuzzeitungu« »fü Golt, König und Vaterland« přiznává sice zřejmě, že ve protiřímském hesle rakouských Všeněmcův politika protidynastická a protirakouská jakousi úlohu hraje, a praví, že by bylo dětinstvím, při- pustiti, že jedině vláda rakouská nepoznává, čemu »každý kmotr krejčía rukavičkář porozuměls, ale při tom přece snaží se omluviti dra. Körbra a celou vládu jeho, že protirakouské a protidynastické snahy a skutky rakouských Všeněmcův posud ne- stihá, ale tepí a přikrývá pláštěm s vé státnické moudrosti a opatr- nosti. volsyv vd ovhistavydo šáss
I » Kreuzzeitung König und vaterland
10 article
Jen samá státnická moudrost a opatr- nostjest přý důvodem, že dr. Körber posud nevystoupil proti rejdům rakouských Vše- němcův, usilujících o zkázu této říše a o svržení dynastie habsburské, o »kterýchto úmyslech jejich »Kreuzzeitung« nechce a ne- může oddávati se žádnému klamu.« A v čem záleží tato státnická moudrost a opatrnost páně Körbrova, jevící se právě vůči protirakouským a protidynastickým sna- hám rakouských Všeněmcův? Celý svět za- jisté užasne nad odpovědí, kterou k otázce této podává sám řečený list berlínský. Pod- kládáť ministerskému předsedovi vídeňskému výsledek dlouhého uvažování, znějící v ten smysl, že »sltát rakouský, kdy b svými orgány mohl zakročiti, tímto zakročením svým bynedo- sáhl mnoho dobrého.« Věru, zname- nite vysvědčení, které tu dává berlínský list státním orgánům rakouským, jakoby svým zakročením proti velezrádným agitacím zdej- ších Všeněmcův nemohly dosáhnouti mnoho dobrého! A přesvědčení o bezvýslednostia bezůčinnosti rakouských orgánův státních v obraně existence sa- mého státu rakouského a jeho rodu panovnického proti zdej- ším Všeněmcům berlínský »Kreuzztg.« v domnělém dopise z katolicko konservativ- ních kruhů vídeňských vkládá do mysli sa- mého předsedy ministerstva vídeňského ! Při tom ještě se dovolává jakéhosi nejmenova- ného vynikajícího člena rakouského sboru biskupského, který prý se vyslovil, že si ne- přeje, aby katolické náboženství a katolická církev byly postaveny pod ochranu pá- nův okresních hejtmanův! Stále tytéž všeněmeckě fiksle, provozované třeba i členy rakouského episkopátu! Nejde
doktor Körber Körbrův Věra
11 article
tu o to, aby katolické náboženství a katoli- cká církev byly postaveny pod ochranu okres- ních hejtmanův, ačkoli denní zkušenost učí, že toto náboženství a tato církev dovolávají se i rakouských orgánů policejních, politi- ckých a soudních, když na př. některý občan nesmekne před processím marianským nebo božího těla; ale jde tu napořád jen o velice praktickou, zcela náboženskou, naskrze politi- ckou, státní a dynastickou otázku, kterou svým výkladem o rakouských. Všeněmcích na veřejnost postavil následník trůnu. A tu dle našeho domnění stát rakouský a úřadní jeho orgánové by měly opříti se tvrzení listu berlínského, že jejich zakročen proti zdejším Všeněmcům by ne- bylo nic plat nol s5m
12 article
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 15. května. Ruský tisk o schůzce králů v Opatii. Jaký jest účel a význam této schůzky, dosti světle objasnily, jak práví »HoBoT«, noviny vídeňské, když napsaly, že Rakousko-Uhersku i řečeným státům jde o to, aby na Balkáně zjednána byla protiváha proti slovanským státům bálkánským, či jinými slovy »zesílit uměle vybudovaný antagonismmezi slovanskými a ne- slovanskými národy a státy Bal- kánského polo6 strova. Při tom se po- mýšli, jes tliže slovanská skupina bude mítiza ochrance Rusko, po- sta víti Rakousko-Uhersko v čelo skupinly neslovanské«. Ruský list při- pomíná rakouským listům a politikům, že dosud trváruskotrvkouská dohod o Balkáně z r. 18972 Dohoda ta nikterak ne- znamenala rozdělení Balkáňu na sférý dvojího vlivu, ruského a rakouského, nýbrž utvrdila status quo, jejž oba státy závázaly se zachovati. Kdyby se Rakousko zpronevěřilotěto dohodě, pykalo bý za to nejprve samo. Ale přiznati dlužno, že i v Rakousku i v Něměcku jsou politikové, kteří by rádi obnovili rakousko ruský antagbnism z let 80. Nebylo by nic snazšího, jen si to třeba dobře rozmyslit. Rusko samo si toho ne přeje a nejraději by vidělo, kdyby všichní bal- kánští národové, slovanští i neslovanští se sjed notili. Ono pomáhalo osvobodit nejen balkánské
Praha Rakousko Balkán Rusko RakouskoUhersko Bala polo 6
13 article
Slovany, nýbrž i ne-Slovany. Rusko Balkánu ne- potřebuje, ale je pro ně důležito, aby balkánšt ští národové nebyli si vzájemnými nepřáteli nepropůjčovali se nepřátelům Ruska. Rumunsko a Řecko mohou viděti z příkladu Srbska a Bul- harska, jak neprospěšno, ano nebezpečnoje Slovanům provozovati politiku protiruskou. tal Poplašné zprávy z Ruska! Poplašné zprávy z Ruska zase dostávají se do oběhu. Dalo se to očekávati hned, jakmile byly objeveny velké podvody na dráhách pol ských a jihozápadních, do kterých zapleteno mnoho osob mosaického vyznání. Když v jedině vařšavské kavárně, kde byla tajná židovská bursa, bylo zatčeno 40 osob, zapleteno do železničných podvodů, dá se předpokládati, že zatýkání nabylo již velkých rozměrů. V Petrohradě byla odsouzena paní Bor mannová pro účastenství ve výtržnostech v ka zanské kaledrále na 14 dní do vězení. Stala se jí patrně křívda, neboť ona se připletla mez výtržníky z pouhé zvědavosti. Ale je v tom po- divná náhoda, že i ti »ruští« výtržníci, ktere vypověděla policie ženevská, že ztropili skandály před tamním ruským konsulátem, měli podobnů jmena: Edelmann, Friedmann, Löwyson.
Bor Edelmann Friedmann Löwyson Rusko Balkán Rumunsko Řecko Srbsko Petrohrad Slovan
14 article Žurnalistické intriky.
Žurnalistické intriky. ne »Agence Télégraphique Bulgare« prohlašuje za lživé zprávy o přípitcích, které cizí zpravo dajská kancelář položila v ústa knižeti Ferdi- nandu a divisionáři gen. Velčevu, jakoby je byl pronesli o slavnosti na památku vypuknutí po- vstání r. 1876 v Panaďuristi! Ani kn. Ferdinan neřekl, že povstání r. 1876 bylo výrazem bul harské rozhodnosti, ani nevyslovil přání, aby v díle osvobození bylo pokračoväno. Gen. Velčes nevital Ferdinanda jako příštiho »Cara Make donie a sjednoceného Bulharska«. Pověsti o zrušení bulharského exarchátu. »Iler. BĚ.« zaznamenávají prozatím jako pověst, že jak cařihradský patriarchát, tak Vy- soká Porta pomýšlejí na zrušení bulharského exarchátu, jenž podněcováním ke vzpouřev Makedonii tak se zkompromitoval, že nelze přes to přejíti k dennímu pořádku. Patriarcha pozo ruje, že exarchát nechce uznávati ani ten po měr formálné podčiněnosti, v který byl těmi, kdož jej zřídili, postaven naproti patriarchátu, a nehodlá mlčky čekati, až by exarchát úplně se odtrhl. Očekává se, že touto záležitostí bude hnuto hned poz volení nového patriareha, na něz má největší čáku Jáchym III., jenž byl patri- archou od r. 1878—1884. oli
Télégraphique Velčev Ferdinand Iler Jáchym III Panaďurist Bulharsko Makedonie
15 article
Tři guerilly. Guerilla burská uvádí Angličany napořád ještě do největší tísně. Finanční ztráty jdou jak již vypočténo bylo, do milliard a nadto nekonečně válčení to znamená neustále ohrozen velmocenského postavení Anglie i spoutání sil její pro případ jiných mezinárodních zápletek Lord Kitchener jest prý také již odhodlán při znati Burům jakožto podmínku míru úplno vnitřní autonomii. Chamberlain se však ještě tomu vzpečuje. Krüger dokonce jest však odhodlán odmitnouti všeliké vyjednávání s pan Bothovou, Anghčany za prostřednici získanou dokud by Angličaně neodhodlalí se ponechuti burským republikám i na dále neodvislost úplnou. Také guerilia Filipincův proti nadvládě Spojených států nent ještě nijak zlomena, třeba že jí Aguinaldova zrada — pardon ! — Agui- naldovo zajetí bylo těžkou ránu zasadilo. Po- vstalci filípinští chtějí se Spojenými státyo mír vyjednávati jen na základě těchto podmí- nek: Pouhý americký protektorát nad souostro- vím, ale s dozorem na řízení zahraničně poli- tiky; parlament z domorodcův, s pravomocí pro místní záležitosti; američtí občané mají na- býti na souostroví všech práv, jakýchž požado- vala vláda anglická před 2 lety od Transvaalu pro svoje občany; v Manile sídliti má americký resident se stejnou pravomocí, jakouž má brit- ský resident v Egyptě; Spojené státy smějí zři- zovati na souostrovi vojenské a námořní sta- nice. Za krátko uslyšíme, zdaž se Mae Kinleyův imperialism smíří s témito podmínkami.
Angličan Kitchener Chamberlain Krüger Bothův Anghčana Filipíncův Aguinaldův Mae Kinleyův Anglie burský republika spojený stát Agua Transvaal Egypt
16 article
Prozatím poslala vláda americká naV Fili- pinské souostroví místo nových vojákův. 1000 učitelův. Takými prostředky ovšem by smíru spíše dosáhla, než děly a bodáky.bieu Ku guerille, kterouž hrozili také Kubánci americké panovačnosti, nepochybněi nedojde. Aspoň delegáti kubánšil, kteří byli se' z Washing tonu vrátili, doporučují úatavodárněmus sněmu kubánskému přijetí známých amerických pod- mínek. Zpráva jejich odkázána výboru a smý- šlení jeho jest prý takové, že schválení podmí nek lze očekávati. Nová kampaň nacionalistů. Proti ministru soudnictví Mouisovi zahájii francouzští nacionalisté hned po sestupu sně- movny novou kampaň. »Libre Parole« obviňuje ministra toho, jenž zároveň jest i majitelem to- várny na cognac, že dal uveřejniti neprávem v »Journal Officiel« zprávu o udělení zlaté me duille světové výstavy pařížské německe řirmě s cognacem, Buchholzovi v Grůnbergu, ačkoliv mezinárodní porota firmu tu ze seznamu š krtla. Na objasnění ministrovo veřejnost francouzská ovšem čeká s nemalou dychtivostí.
Kubánek Fit
17 article
Rozpočet republiky francouzské na rok 1902. ulenům parlamentu francouzského byla roz- dána osnova rozpočtu na rok 1902. Výdaje činí 3.597,072.199 franků a příjmy 3.597,164.08 franky, tak že jeví se přebytek 91.883 franky v Letošní výdaje jsou větší lonských o 43 milliony, jež jsou rozděleny, jak následuje Rozmnožení loďstva 10,500.000 franků, zvýšení garancie úrokové 9 mill., zvýšení prémií pro průmysl a orbu 3 mill., zvýšení vojenských pensí 219 mill., celkem tedy 25 mill. Ostatních 18 mill. připadá na různá ministerstva. Tak na vojsko 7 mill., na správu poštovní a telegrafní 6 mill. a na ostatní ministerstva 5 mill. Předloha neuvádí žádné nové fiskální re formy. Alžírští vůdcové antisemitští do Pariže. Pan Max Régis, starosta alžírský a vůdce strany antisemitské, a pan Lionne, jeho ná- městek, přijedou zejtra v úterý do Pařiže, aby tam pořádali řadu přednášek, jichž předmětem budou poslední bouře protižidovské v Alžíru s nimi spojený attentát na Maxa Régisa. Orgán jich »L'Antijuif« praví, že budou podány důkazy lidu pařížskému, které neomylně dokáží vinu prefektovu na těchto politování hodných událostech, rušících veřejný pokoj pořádek a ohrožujících životy klidných ob- nozotnl čanův.
Régis Lionne Maxa Régiso L Antijuif Pařiže Alžír
18 article
m čate
19 article
V drobném prodejl: ranní čísle o solě . . . za 9 pdpolední . za zk ve filialkách na venkově rsaní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 5h Inserát plati se hotově rapřei. Přečplacení s inserty prijímá s duini- strace v Marlanscé ulici č. 3. Tam nacházejí se těž rrdlakee. (Miskárna a eapodise „Nšrodoích Listae Rukopisy sa npvraorsji.
Marlanscé ulice
20 article Čtvrtý slet všesokolský v Praze
Čtvrtý slet všesokolský v Praze Zvláště příznivá poloha bývalého vojenského cvičiště na Letné byla rozhodujícím činitelem při volbě místa slavnostního cvičišt ke IV. sletu všesokolskému. Rozsáhlá pláň le- tenská, jež dle regulačních a také již schvále- ných plánů určena jest pro velká hřiště a sady, leží u samé Prahy, z víru velkoměstského života jest však odloučena a prostranstvím svým vy- hovuje při sebe větším návalu obecenstva. Z Prahy vedou sem přes Vltavu čtyry mosty v nejbližším sousedství se nalézající, a dopravní prostředky z různých částí města jsou pro místo zvolené nanejvýš výhodné. Okoli tvoři překrásné sady a západní strana poskytuje ma- lebný pohleď na královský hrad. Cvičiště leží o něco západněji než při III. sletu v r. 1895. Podststná změna spočivá hlavně v položení po délné sträny kolmo k Vltavě, kdežto v r. 1895 podělná osa jeho směřovala od západu k vý- chodu a sla tudíž souběžně s tokem Vltavy. Celé místo slavnostní zaujímá prostoru 358 m. dlouhou a 165 m. širokou, čili 59.000 m2 (přes 10 jiter). Poděl východní strany směrem k re- stauraci lelenské zřízena střídas sl av nostní« 20 m. širokáh o dvou řadách stožárů, ze které vchází se na cvičiště dvěma hlavními branami pro obecenstvo, vchodem středníma dvěma postranními vchody do šaten pro cvičíci.
Praha Letná Vltava m 2
21 article
Hlavní vchody jsou vyznačeny dvěma 16 m, širokými branami — Týršovou a Füg- nerovou — z nichž každá opatřena čtyřmi3 metry širokými vchody. Brány tyto jsou ozdo- beny půlkruhovými plastickými lunetami v šiři 6 m. a výši 3.30 m., kleré vzletnou svojí my- šlénkou iuměleckým provedením značně přispějí k přiznivému dojmu, jaký zůstaví pohled na cvičiště z východní strany. Střední brána má 4 vchodyl po 2 m. šířky a jeden střední 4 m. široký vchod ke cvičišti. Vehody ty ur- čeny jsou pro Sokoly v kroji a pro hosty repre- sentační. Poděl celé východní strany nalézají se hostinco směrem ke cvičišti otevřené, od zábradlí jeho 10 m. vzdálené a od slavnostní třídy 6 m. vysokou stěnou přepažené. Vnější strana stěny této sloužiti bude k reklamním účelům českých podniků, závodů atd. bd Hostinice jsou dva, uprostřeď nich zvedá se nad střední branou ve výši 3 m. pavillom pro hudbu. Prostora pro hudbu jest v půdo- rysu půlkruhová. Aby po rozsáhlém cvičišti hudba dobře přišla k platnosti, zejména při spo- lečných cvičeních prostných, jest vnitřní prostor upraven ve spodní části až do výše 3 m. nad podlahou poloválcovítě, ve vrchní 5 m. vyšoké části jako čtvrtina koule, takže zvuk dobře se bude od prkenného pažení odrážeti, a to tím spíše, poněvadž dutina mezi vnitřním a vnějším pažením pavillonu bude resonaněně působiti, Nadoběma hostinci v celé jich délce zařízený jsou dvě galerie praporové, každá 70 m. dlouhá, 1.50 m. široká, střední branou od sebe odděleně. Přístup ke galeriím těmto jest po čtvero sehodech na obou koneich cvičiště.
22 article
Vstoupíme-li na cvičiště střední branou, vyplná se proti nám na druhé straně mohutná hlavn tribuna, určená výhradně pro obecenstvo s místy k stání, sedadly a ložemi. Podlaha tribuny hlavní slouží za střechu šaten pro cvičící Sokoly. Tribuna hlavní jest rozdělena schody k seda- dlům a ložím vedoucími na 7 oddělení, z nichž každě se zvedá na 13 stupních. Nejvyšší stupen leží 2.60 m. nad půdou cvičiště. Po pravé a levé straně cvičiště ve vzdálenosti 15 m. od zá- bradlí jeho zvedají se tribuny k stání to dvě jižní (I. a II.) na levé a dvě severní (III. a IV.) na pravé straně. Každá jest 48 m. dlouhá, 5.8 m. široká a má 13 stupňů. Podlaha nejvyššího stupně jest o 3.30 m. nad půdou cvičiště vyvýšena. K zadní stěně těchto tribun přiléhají šatny. Na obou koncích tribun k stání, tedy v každém rohu vnitřní prostory arény slav- nostní jest krytá místnost pro buffety. Cvi- čící členstvo vejde na evičiště v mohutných proudech ze seřadišť za šatnami branou se- verní a jižní. Brány ty jsou i s pylony 14 m. široké a může jimi volně projíti 20stupový proud. K veřejnému cvičení jízdy sokolské také vyhra- žena jizdárna uprostřed cvičiště 60 m. dlouhá a 30 m. široká. Zařízení a ohražení její zábradlím bude provedeno až v den jezdeckého cvičení, v pondělí 1. července, ježto by jinak
Podlaha Sokol Cvi
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 15. května.
Praha
24 article
Jsou některé dny v roce, na něž se člověk zvlášť těší, po nichž touží, do nichž je zami lován. Jednomu je to svátek, druhému posví cení, třetimu první den prázdnin. Toť se ví, že poměry a postupem věku se lo mění. Když jsem byl hochem, pokládal jsem za nejšťastnější dny svého života neděli po Andělech strážných, kdy u strýce sjelo se všechno naše přibuzen- stvo na pouť, potom dny a noci, kdy vařily jsme povidla a potom, kdy měli jsme velkou honbu a já směl po poslední leči vystřelit na zahradě několikrát klukům nadháněčům do čepice. Když jsem povyrostl a stal se studentem, po povidlovém rašku již jsem se nesháněl. Na- dešly mi jiné šťastné dni. Mezi nimi bylto v první řadě den sv. Jana Nepomuckého. Ne snad proto, že bych býval kdy tohoto svatého nějakým zvláštním ctitelem, ale z té příčiny. že den patrona němých a mlčelivých stal se divným řízením osudu dnem vroucích, nadše- ných řečí vlasteneckých, jež do našich mladých duší hřměly ze Žofína, Lelné, z Novoměstského divadla a odjinud a že s vděkem vzpomínám tohoto dne, který jesuity do kalendáře zanesen byl proto, aby pomáhal dusiti a ubíjet vědomí české a jenž podívuhodnou náhodou zatím ospalé burcoval ze sna a nevědomé křísii on em
Nepomucký Žofín Lelný novoměstský divadlo
25 article
k vědomí. Dnes už jinak to vypadá v Praze o sv. Janě, než před třiceti a čtyřiceti léty. Lidu při jiždí do Prahy i dnes dost, ale nejsou to již ty naivně dobré bytosti, jímž všechno, co spa- třili, imponovalo, již přišli s onou citovou ne- porušeností, která všemu ihneď uvěří, co se jim řekne a jejichž duše je jako nepopsaná bílá ta- bulka, na kterouž každý vrýsovati může, co s mu zlíbilo, nýbrž dnes setkáváme se již v řadě svatojanských poutníků s množstvím tváří bla- seovaných, s lidmi, kteři nepřišli, aby okřáli, osvěžili se v citech národnich, nýbrž aby pře- svěděili se, je-li tu či tam pořád ještě dobré pivo, aby dali se instruovati o poměrech diva- delních a z kruhů těch do veřejnosti vniknuvších pikanteriích. Druhého dne po sv. Janu přinášejí noviny zpravidla statistiku přibylých. A je-li jich pořá ještě do tisíců, mají o to hlavní zásluhu dráhy a jejich levné svatojanské ceny. Před léty dělil se poutníci, přibyvší do Prahy k sv. Janu, ve dvě velké kategorie: na poutníky národní a na poutníky zbožné. Těch prvních bylo v létech šedesátých a na počatku let sedmdesátých velká většina; dnes poměr poněkud se obrátil, dnes snad těch pobožných je víc. Doznejme upřímně, co zapříti se nedá: husitská krev v nás bledne a oháněti se palcátem není u nás také již tak v modě, jako před čivrt stoletím. Také jsme tehdy jinak vypadali, než dnes Dlouhé čamary se širokými šnůrami a širokým rukávy na konci vystřiženými a modrým či čer veným hedbávím podloženými. Červené podlo- žení nosili svobodomyslníci, modré konservativci, radikálů jsme na štěstí tehdy ještě neměli. Hlavní na čamaře naší byla šnůra, která nosil se buď po husarsku přes záda, neb po hulán sku kolem krku. ve
svatý . Jana svatý . Jan Praha
26 article
Vzpomenu si pokaždé na zlaté doby mládí spatřím-li v parlamentě pana Romanowieze A přece je týž pán největší náš odpůrce a nej- oddanější přítel Němců. Tak. jako pan Kos který by nám ze samé slovanské lásky nejra dějí vykloval oči a Poláka jednoho po druhěm spolkl jako červa. Potom jsme nosili české ku- laté klobouky se střapcem v zadu, o nichž vy slovil se náš pan professor němčiny, že u nie doma — pán byl Moravan — nosí takové klo- bouky vlastenečtí prasečkáři. Mimo to tmavo- modrou vestu s nekonečnou řadou lesklých ko- vových knofliků a červeným lemováním. Zbývá ještě dodati, že na krku jsme nosili široké černé hedbávné kravaty se stříbrným třepením a na pouti životem že opírali jsme se o hole se se- kyrkou. Taková byla naše národní adjustace. Za- městnávali jsme se vůbec náramně mnoho kro- jem, zejmena když ve vysokém národním areopagu bylo rozhodnuto, že klobouk vůbec není slovanským, slovanská že může býti jen čepice. Pořádali jsme tenkrát veliké schůzea
Romanowiez Němec Kos Polák
27 article
radili se v nich o tom, jakým beránkem má bý čepice ošita, právě s. takovou seriosností jako dnes o tom, má-li býti dříve zřízen kanál z Odry nebo z Labe do Dunaje. Hračkail Je pravda, ale šťastné bylyto okamžiky, když v prvním vlasteneckém roz machu, neporušeni ošklivostmi národního boje pozdějšího, takovými zabývali jsme se nepatr- nostmi, které v té době nebyly však bez vý- 9e jlom vd znamu a důležitosti. Byli již tehdy »moudří« lidé mezi: námi. kteří nepřestávali kázati, že ve šňůrečkách vlaste nectví nevězí a že může býli lepším Čechem, kdo obyčejný nosí kabát, než čamaru, kterou prý nám beztoho vynašel německý krejčí. Has- senteufel, který měl tehdy krám »u třl kaprů« na Příkopě, ale my mladí hrozným lidem těm nevěřili, my je nenáviděli, my bychom je byl na lžíci vody utopili. A mohli jame míti snad v lásce ty, kteří stírali cynicky se stromu ná- rodního života vypučelý květ, aby nenesl ovoce ? Témi šňůrečkami lišili jsme se my pro- buzeni od těch, kteří ještě spali. Nebylo nás z počátku mnoho, ale po každém svatém Janě bylo šňůreček a probuzených víc. Rostli jsme, množili se a mohutněli, až šňůreček nebylo již zapotřebí.
Čecho Jana Odra Labe Dunaj ošklivost národní boj
28 article
Znal jsem starého muže z Podřipska. Byl evangelíkem a pokud se týče sv. Jana, srovnával se s W. W. Tomkem. Ale pouť svatoja nskou nevynechul. Když mu z této doma činili vý- čitky, odsekl: »Svatého Jana a černého kapr o štědrý večer mi nechte !« Když ponejprv naplnili jsme o sv. Janě Václavské náměstí a v malebném průvodu táhli z Novoměstského divadla na Žofin, zvolal jistý Němec stojící dole na Můstku, pln udivení: »Kdo by byl řekl, že těch Čechů je tolik!« Zvolání to vrylo se mi tak hluboce v duši, že co živ budu, ho nezapomenu. Zrovna tak nezapomenutel- ným mi zůstal dojem, když ze sta českých hrdel zaburácel velebný Veitův sbor »Na Prahu!« a mohutný chorál »Bývali Čechové«. Kdyby kůry andělské uspořádaly na tom světě poho- stinské představeni, svými písněmi by dojem, jejž sem si odnesl tehdy z koncertní síně, ne- zaplašili. Proč dnes nikdo již není s to složiti takový sbor? Proč dnes nám zpěváčtí spolkové takové nezpivají písně? Jako každá doba má své proroky, tak má i své zpěvy. »Marseillaisa« nemohla se zroditi nikde jinde, než v táboře bojovníků za svobodu a práva lidská a »Wacht am Rhein« nemohla odjinud zaburáceti, než ze řad zfanatisovaných proti Francii vojáků něme- ckých. Všechno na čas ve světě, ale přece jen lituji, že dřívější sv. Jan se již nevrací. Měli bychom — nehledě k záhadnému zpo- vědníku — slavnost jeho ustáliti. Měli bychom učiniti z ní národní instituci. Jarní sl av- nost českého lidu! Máme zapotřebí, aby- chom se tu a tam sešli, vědomí mnohosti do dává síly a té máme zapotřebl.
svatý . Jan W W Tomek svatý Jan svatý . Jana Němec Čecho Veitův Jan Podřipsko Václavský náměstí Praha Wacht be Rhein