ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a95d3190-660c-11dc-9d31-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 209, place 50, org 14, work 6
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
16. května 1901
4 masthead
Číslo 134.
5 article
překáželo společným evičením prostným v so botu a v neděli. Náklad na cvičiště obnáš letošního roku 60.000 K, v roce 1895 př III. sletu činil 15.000 zl. Účast Sokolů polských na sletu »Zwinzek polskich gymn. Towarzystw sokolich v Austryi« sídlem ve Lvově ohlásil v těchto dnech vřelým přípisem úřadně svoji hromadnou návštěvu a odpověděl na pozrání, zaslané jemu Svazem českoslovanského Sokolstva, heslem »Przybedziemy! Do widzenia!« Právě přibyl do Prahy p. A. WV a 1le k za Svaz polských jednot sokolských, aby se zde na příslušných místecl o podrobnostech sletu blíže zpravil a krajanůi svým mohl udileti pokyny při přípravách k zá- vodům hostí, k nimž vysláno bude více druž- stev. Pan Wallek přinesl v časopise »Przewodník Gimnastyczny« již několik zpráv o chystáném našem sletu a jako upřímný přítel češkého Sokolstva nalezl v Praze nejvřelejšího při- vítání. Finanění odber mimo uvedená již sedadla a lože se 6 sedadly zřídil dvě větší lože s 8 sedadly za cenu 60 K, v předprodeji 50 K. Listek kteréhokoliv druhu platí toliko na jeden den. Dětské lístky prodávají se po 60 h.
Sokol Wallek K Listek Lvov Praha WV Przewodník Gimnastyczny
6 article
Výstavka sokolská »u Štajgrů«, za- hájena bude 23. června a potrvá do 7. čer- vence. Jednoty, jakož i vystavovatelé z kruhů obehodních a průmyslných se upozorňují, že předměty k vystavování přijímá p. Stan. Havlik, obchodník v Praze, na Karlově nám, č. 550-II. toliko do 10. června, Při zasílání věcí spol- kových budiž uvedeno, zda a které předměty se věnují přišíímu museu sokolskému. K výstavce vydán bude se zmam věcí vystavovaných, do něhož přijímá výstavní odbor inserty českýeh závodů za poplalek 10 K při celé straně, 6 K půl straně, 4 K čtvrt straně. Dopisnice s vý- stavním návěštím od mistra Alše prodává pan Josef Polikán v Praze, na Staroměstském nám. čís. 22, po 100 kusech za 3 K, poštou 3 K 10 h. enn Zábavní odbor vzsldsi za úkol,m po- starati se o přiměřenou zábavu dorostu z ven- kova za pobytu jeho v Praze, především pečn- vati o provádění městem i poučení o památkách a starožitnostech hlavního města zemí koruny svatováclavské. Členové jednot sokolských, zvláště pp. učitelé, kteří bybyli ochotni v úkol ten se uvázali, přihlastéž se u p. Ferdinanda Vlasa v Praze, na Rybníčku čís. 20—II. Pro dorost provedeno bude v něklerém z předměstských divadel zvláštní představení, k němuž zvolena vlastenecká hra. tahot s e Upozornění pro hostinské. Odbor pr obstarání hudebních sborů při sletu všesokolském sprostředkuje za výhodných podmínek zaměstnání více Bsvědčených hudebních sborů z venkova ke kon- certům do hosfineů, restaurací a pod. ve dnech 29 a 30. června. Přihlášky přijímá MUC. Edvard Lad Mařík, jednatel zábavního odboru sletového v Praze II, Benátecká ul. č. 7.
Stan Havlik Aleš Polikán Vlasa Mařík Praha Karlov já staroměstský já benátecký Edvard Lada
7 article
Slavnostní návěští dle návrhu akad. ma- líře Bedř. Wachsmanna grafickou společností »Unii- v Praze provedené, rozesílají se právě do veřejných různých místností v Praze, na venkově i do ciziny Návěští toto provedeno jest v dvojím rozměru. Menš 4055 cm. prodávají se za 60 hal. Objednávky vy- řizuje slavnostní kancelář na předem poukázaný ob- nos 60 bal., s pošlovným 70 hal. Dopisnice sletové prodávají se po 100 kusech za 2 K, poštou 2 K 20 hal., nálepky po 10 arších za 1 K, poštou 1 K 10 hal. Objednávky přijímá Eda Waraus, poklad- ník slavnostního výboru v Praze, I., Stará rychla. Sehůze zábavního odboru aletového v ponděl 20. t. m. o 1/49. hod. več. v zasedací síni » Sokola- pražského. Schůze komise pro pořádání slavnosti n výstavišti ve čivrtek dne 16. května o 1/28, hod. več v hostinci »U Štědrých« na Král, Vinohradech. Schůze hudební komise v sobotu dne 18. t. m. o 8. hod več. v pisárně »Sokola« pražského. Schůze ubytova- cího odboru v pátek dne 17. t. m. o 8. hod. več v zasedací síni »Sokola« pražského. — Slavnostní kancelář sletová nalezá se v Praze, II. na Poříčí, v hotelu Šebkově »U černého orlas č. 13 telefon č. 1980.
Wachsmann Waraus Král Šebkův Praha Unia Sokol centimetr
8 article Kinského zahrada.
Kinského zahrada. Pražskému obyvatelstvu dostalo se krásného daru: královské Praze byla zachována rozkošná ozdoba. Krásná zahrada Kinského byla zachrá- něna před parcelací, zakoupena obcl pražskou a smíchovskou a stala se podobně jako. Nebo- zízek veřejným sadem. Petřín bude nyní celý ovládati svou nádhernou zelení pražské pano- rama, celý bude přístupný obecenstvu a Praho může se honositi touto vznešeně krásnou okra- sou, již jí uštědřila příroda, právě tak, jako svými malebnými památkami, jež jí odkázaly doby slávy a moci české. Okouzlující, smavá zeleň Petřína je poetickým pendantem majestátně královské výšiny hradčanské. Nyní, po spojení sadů Nebozízku s Kin- ského zahradou má Praha veřejný park, jaký ji mohou záviděti největší města evropskáa s kterým, co se tkne úchvatné polohy, nemůže závoditi žádný podobný park ve Vídni, v Paříži v Berlině.
Kinský Petřín Praha Vídeň Paříž Berlín královský Praga
9 article
Velká Praha i obyvatelstvo její zajisté do- vede si vážiti drahocenného daru toho. Před- stavte si, jaká ošklivost, ohyzdnost a jaká po- tupa všeho krasocitu by to byla, kdyby roz- košná zahrada z rukou aristokrata přešla d hrabivých rukou parcelářů, podnikatelů, speku- lantů a kdyby na místech okouzlujících svými krásami přírodními, kde hýří bujnost zeleni plesají barvy záhonní, vyrostly moderní' a všední činžáky. Praze hrozil již takový skandál. Na štěstí bylo nebezpečí v čas odvráceno a musíme býti vděčni těm, kteří stojí v čele obecní správy pražské a smíchovské a kteříi získali nesmírných zásluh o krásu i velkoměst- ské zvelebení Prahy zachováním zahrady Kin ského A vedle stanoviska esthetického je tu též v popředí požadavek zdravotnický a tomu bylo rovněž úplně vyhověno tím, že Praze byl za- chránén tento mohutný reservoir svěžího zdra- vého vzduchu, jímž je stinná a hluboká zu- hrada Kinského. Zahrada ta zároveň s ostutní částí Petřína tvoří jedno z nejrozkošnějšíeh, nejmalebnějších a nejpdeličtějších míst, jaké lze uzřiti uprostre sumných a dušných ulic velkoměstských. Za- jděte do zahrady Kinského a přijdete v míšta. jež vám budou připomínat nejsmavější zákout Florencie. Jděte jen k vílle s tím ušlechtilem portálem dorických sloupů, obklopené košatými stromy a budele sníti o krásách florentinských zahrad a vill . . Zahrada tato má jakousi zářivou půvab- nost. Je plna svěží kypivosti trav a stromů plna pohledů malebných a svůdných, připomí- najících nejlákavější partie z velikých park anglických, obklopujíeích hrdé zámky šlechtické labyrint útulných cestiček vine se po návrší tvoří sterá mísla, svádějící ke snivým potulkám, k idyllickým procházkám, stvořená pro dosta- veníčka a duetla zamilovaných.
Kinský Praha Petřín Florencie kino ský A
10 article
Při vstupu do zahrady vítá vás milý po- hled zeleného návrší, sálajícího šťavnatou zelení jarní, okouzlujícího oko svými krásnými, mocně rozložitými a malebnými skupinami stromů, a lahodícími smavostí svých světle zelených ko- berců trávnikových, na nichž plápolají zlale květy pampelišek. A modrý bez kveto — vzduch je plný vůně — ptáci šveholi, švitoří a rázem se ocitáte kdesi nesmírně daleko od ulic měst- ských, páchnoucích stokami, čpíeích prachema kouřem, ohlušujících svým lomozným rykem Nelze dáti obyvateli velkého města příjemnějšího a zdravějšího požitku. A co to znamená pro mládež, pro děti. Nevyspělé plíce malých nale- zají tu lék a osvěžujíeí sílu, děti velkoměstské bez parků a stromů, bez hřišť na zelených tráv níkách by byly politování hodnými bytostmi předčasně vadnoucími nedostatkem vzduchu pohybu ve velné přirodě. A to všechno v míře svrchované najdou velcí i mali v zahradě Kin ského, jejíž cesty a zákoutí zvou staré, una- vené k libému odpočinku, vzbuzují v mládeži radost života a dětské drobotině jsou tím, čim je volnost zahrady ptáčeti ulétlému z klece.
kino ský
11 article
Jen nejživější barvy poety-:krajináře do- vedou zachytiti vděk zahrady této, péro je slabé na vylíčeni všech jejích rozkošných krás, jež dřive byly pyšně uzavřeny světu, určeny k tomu, aby hověly rozmarům a lahodily zábavě panstva. a jež nyni otevřely se radostnému a šumnému proudění lidu. Bylo by též zbytečno líčiti dopo- drobna krásy Kinského zahrady, poněvadž jsme jisti, že všichni je poznáte brzo, že všem. Pra žanům stanou se tato místa mílými a obl benými. V zahradě je roztroušeno několik stavení jež zajisté též najdou výhodného účelu. Již nyn se mluví o získání villy pro museum národo pisné. U sklenníků skoro na samém vrcholku Pe třína je domek zahradnický. Nyní melancholicky opuštěný jako villa, jež má okna zakrytá oke nicemi a dvéře zabedněné. Domek nahoře po dobá se hnízdu, skrytému ve květech a ve vě tvích. Jaký rozkošný by tu byl byt pro něja- kého básníka, jenž by při nádhernémy pohledu na panoramu slověžaté Prahy zažival všechny radosti idylly v přírodě, dýchal by vůni zahrad a luk, poslouchal by koncert pěnkav, kosů, sla- víků a přitom by měl klid prosvé sny ly- rické, pro své nálady románové, z nichž by ho nerušila hlučivá prosa ulic, v nichž rinči tram- waye a kde potkáváma věřitele a kritiky.
Praha
12 article
Mimo vrátného, který má na čepici jesto odznak rodiny Kinskýeh, jsou nyní snad jedi nými obyvately zahrady — ptáci. Stromy a kere hlaholí jejich šveholnýmí sbory a roztomilými solovými produkcemi kosů, drozdů a pěnkav. A známé jsou čarovné noční a ranní koncerly slavíků, skrývajících se v šumných remnotách hustého stromoví a křoví Kinského zahradý. Zahrada Kinského nemá mnoho historie. Byla založena na počátku minulého století. Dříve bylo návrší pokryto vinicemi. Hrabě Rudol Kinský skoupil vinice, zcelil pozemky a založi rozsáhlou zahradu pokrývající plochu s lasi 17 hektarů, kde r. 1830 postavil si úhlednou villu V této ville bydlel po r. 1866 kurfürsť hessen- sko-kasselský, pozdějisi ji pronajal korunni prine Rudolf a též arcivévoda Ferdinandl vn bydlel. s ae Krásná zahrada se svou villou byla jevištěm mnoha veselých výjevů a kratochvilí života šlechtíckého a snád i mnohé episody románové a1 nlr t odehrály se v nl. To vše však bylo nepřístupno okolnímu světu a v očích lidu byla obestřena zahirad Kinského jakýmsi romantickým půvabem. Nyní však přestala sloužití rozkoši a zábavě několika málo vyvolených, stala se demokratickým lido- vým sadem, který je chloubou, radostí a ozdobou Prahy. ěnia
Kinský Rudol Kinská Rudolf Praha Kinskýeh ha
13 article Donní zprávy.
Donní zprávy. d — Praha je česká!i: Jest známo, jak milí naši krajané druhého jázyka chovajíse oproti Praze. I těm, kteří zde jsou zrozeni, není protivnějšího města nad Prahu. Tak aspoň tvrdi a tak osvědčují náklonnost svou tomuto městu. Kdyby mohli, depossedovali by Prahu okamžitě a do starého haraburdí skáceli z pie- destalu hlavu království. Štvou proti ní všude, kde se dá; zneužívají svých styků se zahra- ničným, najmě s německým tiskem v říši n hanobení Prahy, ba i do červeného Bädeckra do ostatních kníh cestovních se jim podařilo vpašovati pohanu Prahy a výstrahu cizinci, aby do tohoto města se neodvážil. Na druhé straně ale tutéž Prahu zsse reklamují. Praha je jim starým sídlem německé kultury, sídlem nejstarší »německé« university, sídlem divadla, v němž působit Weber a Mozart. Praha byla sídlem ně- meckých císarů a králů, dějištěm katastrofálních událostí světových atd. atd. . . « Tedy městem. k němuž by měli se vší láskou přilnouti. Na místě ale, aby snažili se rozpor ten vyrovnati na místě, aby tužili se ve vědomi, že Prahaje a byla vždy hlavou českého království, že její obyvatelstvo vždy bylo ohromnou většinou české, poněvadž položena v daleko širok rozlehlém, ryze českém kraji, ani jiného obyvatélstva míti nemohla, namlouvají si stále žo déje so jim křivda, když se jim zde nepre- sentují na míse tatáž práva a tytéž ohledy, na jaké nárok činí 90 procent obyvatelstva tohoto města. Za tupení a pohanu žádají při své čí selné nepatrnosti ne méně, než rovné právo
Weber Mozart Ted Prahaj Praha
14 article
Za nedlouho zavítá do Prahy panovník a na místě, aby jevili touhu oproti télo návštěvě ve smyslu národního mníru, vytloukají z návštěvy té už dnes kapitál pro své německo národní cíle. Mluví neustále o německé minoritě v Praze a žádají, aby byla representována, ba dokazují pojednou s velikým důrazem, že by ani té mimoritý nemusilo hý ti, Praha že mábýrtirovno právnolu proto, že ře hla vním městem obo u kmen ů
Praha
15 article
Pojednou! Kdo ale tím vinen, že panovník, zavítá-li do Čech, namahati se musí též do některého malého německého města? Jsou tim Němci vinni, poněvadž Prahu za svou neuzná- vají. Neuznávají-li ji oni, jak žádati mohou, aby ona uznávala je? Však to jejich výklad rovného práva ve všem. Co je naše, na to činí nároky jako my, co ale po- kládají za své, chtějí míti výlučně pro sebe. To znamená ale arithmelicky ozna- čeno, že oni, co minorita — co polovice — chtějí míti práva mísy dvě, kdež nás co majo ritu dvakráte tak silnou odkazují na mísu práva jedinou. To ale my si na štěsti libit ne- dáme ! Obeení správa ale nechť officiálně publi- kuje konečně, mnoho-li napočtěno bylo v Praze Čechů a mnoho-li Němců, abychom posoudii mohlidle zásluhy zpupnost, která Prahu pro sebe reklemuje,5s s1e50 pe voivo— Situace. První rozvrh práce na říšské raděsestaven byl, jak známo, drem. Grab- mayrem. Zůstal na papířea nikdo si de tailní, ba filigránské této práce ani nepovšiml Nadešla nová perjoda v parlamentě a ku podivu zase to byli němečtí velkostatkáři, již dostavili se, aby oblažili sněmovnu j svými, návrhy, o jak třeba rozděliti čas, aby vykonáno bylo, čeho dle domnění pánů je zapotřebí »pro blaho státu a obyvatelstva«. Je sice nápadno a právem ne- mile se dotklo velkých stran, že právě tito pá- nové ujali se věci, jakkoli je zvláštní sympatie neprovázejí z té ani z oné strany, však všc nedá se odčiníti a konečně nie na tom nezáleží, kdo je původcem a strůjcem plánu. Vždyť jest známo, že jediná řeč,jediné hnutí v parla- mentním ensemblu dovede všechny výpočty na
Němec Čecho Grab Čechy Praha
16 article
rub obrátiti. Poslaneům českým byl následkem toho duchaplný repertoir páně Stürgkhův, s nímž pan hrabě po několik dní putoval od strany ke straně, velmi lhostejný. Poslanci čeští mají par- lament v ruce, nestane-li se to, na čem trvají, bude za nedlouho po parlamentu. Toho necho jsou si vědomi páni ústavověrní i ti ostatní přátelé naši, zástupci národa českého, třeba že byli nejostřejší parlamentní zbraňo na časi od- ložili, nemají naproslov chuti, říditi se) diktáty všelikých ministerškých kandidátův in spe. Ze- jmena nechťanikdo se nedomýšlí, že dají se pře- kvapiti nějakým páně Morseyovým tricem. Necht páni ujištěni jsou hned předem, že z j investic nehude nic, niebude-libit řetín je ji ch čit ei polhoženo na jednací poř a d zárovelň setřetim čtením vlá d n předlohy o vodních cestách, Dosa- vadní normálně klidný průběh parlamentní práce a možnost projednávati v poslanecké sněmovně některé předloby vládní rázu hospodářského na- plnila optimisty té doby ničím neoprávněnou nadějí, že všechny ústavní obtíže jsou již pře- moženy a že slunéčko, jež tak přívětivě svl s nebes výše na nynější politickou situgei, nijak a nikdy již se nezakaboní. Nevíme věru, na čem páni ti své předpokládáni budují. Byl by to nejosudnější klam, i opakujeme znova, že po- slanci čeští ani sebe cennějšímí vymoženostmi hospodářskými do passivity ve věcech národních zatlačiti se nedají. Tím méně ale možno nadíi se nějakého příznivého výsledku v jednání o ně- mecko-českém sporu dnes, kdy Němei odva- žují se klásti podmínky národníhe smiru nám. — Sestátnění severozápadní dráby.
Stürgkhův Morseyův Dosa
17 article
Před léty stala se velká chyba, že za pomoe českých hlasů byla v říšské radě zamitnuta předloha o sestátnění severozápadní dráhy rakou ské. Nadešla doba, kdy možno budle pochyben toto napraviti, bude-li mlti vláda Körbrova dosti odvahy, dáti přednost státnímu prospěchu před problematickou německou přizní. Kdlyby vláda stále a stálo nechlížela se po tom, v jaké ná- ladě jsou naši odpůrci a kdyby naepak dovedla osvědčiti oproti nim v kritickém okamžiku drobot pevnosti, byla by byla jako rekampensae. železničních inrestic na jihu do svého programu pojala sestátnění rakouské severozápadní dráhy na soveru. To ovšem se nestalo jedině z to příčiny, že nebylo to Němcům vhod. Nám ale není zase vhod ani sazbové hospodářství této dráhy, tm méně pak její chování se v ohledu národním. A proto nepřestaneme usilovati dokud nám nebude pomoženo od správy této dráhy, jež po své hlavní délee probihäl ze 7/s ryze český kraj. Nepřestanem v ohledu tom pracovati, až stane se, čeho přejí si z důvode hospodářských právě tak interessovanél i kruhy německé jako české. My Čechové máme ovšen ještě jiné příčiny naléhati, aby dráha ta co nej- dříve vymanéna byla z vlivu německo-židov- ského, neboť je dnes nezávažnějším ústavem ger manisačním, co jich v tomto směru na naše udolání působí. Zpráva o tom, že poslanci češti o sestátnění této dráhy chtějí se zasaditi, vnikla do veřejnosti. Jakmile se tak stalo, dol Němců jako bydstřelil. Bursa přijala sice tuto zprávn 3zlatovou kursovní avancí, avšak jinak německý tisk. Ví velmi dobře, co znamená severozápadní dráha jako prostředek germanisační a nechce se ji jen tak z hola zříci. Však se strany naší neuslanem, dokud se nepodaří — co již dávno mělo se státi — dráhu tu převésti v majetel státu.
Němec Čecho Bursa
18 article
nelolbod mivádhotí il— »Deutscher Verein« proti druhému českému divadlu v městském parku. Podivu- hodná jest úloha, jakou v Praze hraje pověstný »Deutscher Verein« pro městské záležitosti, pro slulý »řecko-politický sbor německého kasina s mimořeekými nosy«. A nepochopitelná jest možnost, že k této úloze mohl vůbec dospěti Dnes jest »Deutacher Verein« totiž spolkem. který funguje jako opravdové zastupitelstvo ni- koli náboženské, ale politické židovské obce praž- ské, se všemi právy a kompetencemi autonomního sboru, aneb aspoň takovými, jaké přísluší v za- stoupení obce na venek vůči úřadům jen volenému obecnímu výboru. Již od let, od samého svého založení vystupuje »Deutscher Verein«, kterýž míněn původně jako organisace pražských Němců za účelem vybojování »náležitého« prý zastoupeni pražských Němců ve sboru obecních starších, jako bezmála rovnocenná autonomní korporace pražských Němců se sborem, resp. a městskou radou králo hlavního mésta výdatně konkurující, ba ji kontrolující. Činnost tato dá se stopovati xe všech záležitostech obeeních, jež naši Něme brali ve svůj potaz jako záležitost národní. Prot rozhodnutím a usnesením v obecním zastupitel- stvu pražském podávány »Vereinem« stížnosti, obžaloby k místodržitelstsí, k ministerstvu a žá- dostio ivto vřiiirnánv, vvřizovánvi a usnesenii sboru
Němec Prot Praha Deutschry SF Deutachry SF
19 article
a městské rady na takové zakročení »Vereinus stavována, zkrátka, pražšti Němci provedl v oboru městské správy obecní cosi jako usku tečnění svého známého rozdělovacího principu a státní úřady svou známou vstříčností, svou ochotou propůjčují »Vereinu« takové zdání kom- petence, jaké se pravdě na vlas podobá. Při- pomeňme si jenom činnost tohoto spolku v zá- ležitosti nárožních tabulek! Jak včerejší večerní »Bohemia« sděluje, nastupuje »Verein« také v záležitosti umístění druhého českého divadl v městském parku pražském tuto cestu kveru- lantství úřadů, které by si ji od jiného spolku s veškerou důstojnosti zakázaly, »Bohemia« ure- řejňuje také spodání«, kteréž častěji řečený »Vervin« zasílá na zůčastněná mini- sterstva jakožto prolispis prot apětnému zakročení obce pražske za dovolení, aby směla poskyt- nouti z parcely městského parku staveniště pro druhé české divadlo v Praze. Spis »Deutscher Vereinem« zasflaný vítá ,s velikým zadostuciněním rozhodnuli zůčaštněných mínisterslev, jímž za mítnuta první žádost obce v té příčině poďlang a rozvíjí protiďůvody, pro jakéž prý druhé če- ské divadlo v Městském parku státi nemá. No- mlníme se těmito důvody prozatím obírati, je přiliš jasno a průhledno, že hlavním důvodem
Němec Praha Bohemia Deutscher Verein
20 article
»Vereinu« proti stavbě českého divadla v parku jest, že už tam stojí — divadlo němečké. Vše co uvádi »Vereins na ochranu zůžení »reser- voiru zdravého vzduchu«, v němž má býti do přán obyvatelstvu »pobyt a promenáda«, padá vlastně známou okolností, že pobyť v tomto »re- servoiru« učiněn jest vlastnímu jádru pražského obyvatelstva nemožným projosobivě nadpráví provozované vpárku jistou význačnou vrstvou obývatelstva, jejiž přítomnosti milerád kde kdo ustüpuje, Naše rádky platí spíše českým spol- kům a korporacím a vrstvám pro stavbu dru- hého českého divadla právě v Městském parku zaujatým, aby nezůstavily zájmu svého bez ochruhy. Jedli soukromý spolek, jakýmž »Verein« vzllor svým neslýchaným stanovám zůstává, oprávněn nastupovati s obeí právní průtuh ve věci, kteráž mávyřízena býti jen mezi ní a zůčastněnými úřady, nezbývá nic jíněho, leč aby také české obyvatelstvo Prahy vyslovilo své mí- nění a posililo svým hlasem zakročení ohceo její a české Praby dobré právo. A to nejlépe stane se svoláním veřejné manifestační schůze zúčastněných kruhů s příměřeným programem
Praha
21 article
— Houževnatý život mají někteří tvo- rově, sebe těžší rána, která zrovna nezasáhné nějaké jich ústrojně středisko životní, neuškodí jima [Takové želví povahy vzácné, které už něco vydrží, vyskytují se i mezi lidmi i mezi — žur- nály. Kdyby byl některý list jiný vylovil tako- vou stěžkou rybu«, jako se to přihodtlo orgánu ostrany českolidové« s primátorským sololososem, žajišté by buď zhynul hanbou, anebo by při nejměnším držel v té věci jednou pro vždy ja zyk za zuby. Ani proslulá příbramská šachta není dost hluboká, aby do ní před světskou hanbou zalezl aspoň dotud, dokud se na věc poněkud nezapomene nahoře, na povrchu země. Leč jinak »orgán české strany lidové«, kterýž, jak známo, má naprosto vlastní, svéráznou mo rálku. List tento pokládá si dokonce lososovou sfféru za největší čest, ano za příležitost ku krásné, obdivůhodné póse. Ve včerejším svém čísle stěžuje si na »neupřímnost a nepoctivost«, která prý se udomácnila v našem veřejném ži votě do té míry, že upřímné doznání chyby platí za směšné a špatné. On — »Čas« — prí neváhal a bez okolků prý křivdu dru. Pod- lipnému učiněnou proslulým primátorským loso- sem napravil a zprávu svou odvolal. Z toh mají prý nehoráznou radost všecky vlasteneck listy. Ovšem noviny prý, ktoré žijí ze lží a jež když jsou usvědčeny, prý vykrucují se novou lží, nikdy nepechopí prý, jak může kdo do- brovodníě a ochotně (l) odvolat a napra- vit svůj omyl! Do opravdy to ještě scházelo celémutomu grotesknímu škandálu, realisticko- lidovým žurnálem sosnovanému, aby jeho pacha- del vyšel sina květnové slunko volaje: » Ejhle jak mi sluší majonéza na hlavě d« Ano, role krásn kajicnice, která hořekuje nad neupřímnosti, ne- poctivostí alží v našem veřejném životě, něee
22 article
effektnějšího nemohlo listu prof. Masaryka an napadnouti. Kde pak by se také nabralo poct vosti, upřímností a pravdy v českém veřejném životě, když ji všechnu spotřebuje generální pachtýř realistický, který usvědčen z rozšiřo- vání nejpodlejších, dábelsky raffinovaných klep ovynikající veřejné osobnosti, pravé ryzost karakteru proslulé, vystupuje jako mučedník téže pravdy, posmívaný vlasteneckými listy ! Co bylo zapotřebí oprav, nalehání, vyhrůžek, než se realistický žurnál odhodlal svůj kuchyňský klep po třikráte s kousavou šdodolibostí opako- vaný bez okolků, ocholně a dobrovolně odvolal — pod drtivým nátlakem — trestní obžaloby Bodejť bychom nepochopili, jako v takovém při padě někdoochotně (a jak ochotně !) zahoř pro pravdu, Snadno si představíme tu radost pospěch, s jakým vskočil orgán realistů do propást blamáže své prolhanosti, my »vlastenecký lisl ze lži žijící« , . a l — Drobotiny. »Nazývate nás Němce při- stěhovalými, sami pak se honosíte, že jste zde obyvatelstvem původním. A přece nezapřete, že germánští Bojové a Markomané byli v této zemi dávno před vámil Kdo tedy v Čechách původ- nějším a kdo zde starší má právo ?« — » Bez odporu vy Němci, právě tak jako v severním
profesor Masaryk Němec Markoman Čechy
23 article
Německu my Slované, ve Franeii zbytky Nor- manů a v Britanii Gálové. My se tedy usadíme jako páni v Berlíně.« — — — »Nepopíráme, že máte vy Čechové některé vynikající talenty v umění a ve vědě, ale i nejmistrnější vaše vý- kony nejsou rázovité, nejsou školou, jsou to díla, jež posvětil německý genius.« — »A proto je na jedné straně odsuzujete, že jsou slovansky — jednostranné a na druhé straně je zase vy- nášite, že pochoutkou jsou vám, již přesycen jste již velikých národův všednostmi.« — »Je chyba, že mluvíme pořád jen o rovném právu. Právo veřejné je za každé okolnosti rovné. Ne- rovné právo je křivda, —- — Z Roudnice. Uznávaje plnou měrou důležitost vodních staveb v zemích koruny české pro ochranu a rozkvět zemědělství, prů myslu a obchodu velepotřebných, sleduje ok výbor v Roudnici pod Řipem s napnutou po zorností vytrvalou snahu, provázenou odbornou znalostí. poslanců národni q stranv svobodo
Slovan Gál Čecho Německo Británie Berlín Roudnice
24 article
myslné po uskutečnění podniků těchto. Děkuje poslancům českého klubu na radě říšské z dosavadní v této věci osvědčenou velikou práci, doufá okresní výbor, že zdarem dílo tote bude korunováno na prospěch a rozkvět našich zemí, ke blahu a hospodářskému povznešení jejich obyvatelstva. — V Roudnici pod Řipem, dne 15. května 1901. A. Mareš, okresní starosta. — Z Vlašími. Připojujeme se k projevům souhlasu s postupem klubu svobodomyslných lidových poslanců českých v příčině vodních staveb a vyslovujeme nelíčený dik za účinnou pomoc a rozhodné vystoupení poslanců našich v příčině uskufečnění dráhy vlašimsko dlolno kralo- vické. Z výboru okresního zastupitelstva ve Vlašimi. Za okresní výbor: Dr. Václ av Pittermann, okresní starosta. — O upravení učitelských platů. Do- vídáme se, že v subkomitěťu zemského výborn, který se zabýval otázkou uprávení učitelských platů, docíleno bylo jednomyslné dohodnutl nejen o upravení platů, ale i o úhradě nákladu, k tomu polrebného.oNynn pracuje sej na zprávě, kteráž bude, předložena zemskému výboru k schválení. 0 O9íi — Národní jednota pošumavská, Vý- roční valná hromada koná se dnes ve čtvrtek dne 16. t. m. o 10. hodině dopol. ve velké zasedací síní staroměstské radnice.
A Mareš Václ Pittermann Roudnice pod Řip Vlašim okresní zastupitelstvo
25 article
— Osobní. Pan MUDr. Jan Zbořil vrátiv s ze studijních cest, přesídlil z Vršovic na Král. Vino- hrady do Šuma vské ul. č. 9 n. — Pan M a těi Kunzl, akademický malíř v Praze, ustanoven byi příséžným znalcem uměleckých obrazů při zemském soudu v Praze. — Pan Emil Schifíner, adjunk podolské cementárny, jmenován byl správcem téhoži závodu. — Rodinné zprávy. Slečna Fanynk a Mi- nabíkova a pan Jan Beran budou slavit sňatek svůj dne 21. května 1901 v chrámu sv. Bar- toloměje v Heřm. Městci. Úmrtí. Dne 14. t. m. zemřela v Turnově paní Barbora Havlov á, choť mlynáře z Oubi- slavic u Nové Paky, kamž bude převezena a v pátek o 11. hod. dopolední na tamějším hřbitově po- hřběna. — Ze zemského výboru. Ve včeréjší schůzi sdělil nejvyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkoie, že cisař přijede dne 13. června do Prahy a zdrží se zde 4 dny. Ačkoliv program návštěvy doposud není přesně stanoven, přece jest již nyní jisto, že panovník navštíví obě zemská divadla, dále museum a aka- demii hr. Straky. — Noví příslušníci města Žižkova. V mi- nulé schůzi městského zaslupitelstva v Žižkově byii do svazku obce dále přijati: Ant. Nepraš, Carboch Jan, Ant. Loula, Fr. Loula, Jos. Kovařík, Jos. Ko sina, Ant. Vít, Jan Strolený, Vlad. Sýkora, Václ. Sj- kora, Jan Kalaš, Ferd. Valenta, Jan Šochůrek. Frant.
MUDr Jan Král Kunzl Schifíner Fanynk Beran Barbora Havlov Jiří Lobkoie Straka Žižkův Nepraš Loula Jos Kovařík Antonín Vít Strolená Vlad Sýkora Václ Kalaš Ferd Valent Šochůrek František Vršovice Praha Městec Turnov Oubi Nová Paka Žižkov Francie Sj svatý . Bara Carboch Jan
26 article
Kupka, Ant. Kořínek, Jos. Kopejtko, Ant. Ondrák Fr. Krasl, Fr. Vlach, Jiří Šnajdr, Jos. Libecají, Jind. Doležal, Matěj Šípek, Václ. Kopal, Jos. Mikšovský. Václ. Faul, Fr) Bernášek, 19 Ant. Valtr, Josef. Paul, Alois Losenský. Václ. Loučim, Frant. Klanz, Jan Ve- selý, Jos. Sůya, Otakar Pýcha, Václ. Zika, Fr. Zákon, Jan Řehák, Čeněk Knot, Josef Kmoníček, Ant. Málek Václ. Vlček, Josef Havlínek, Bohumil Bártík, Ant Adam, Jos. Abraham, Ant. Slavíček, Jan- Průša, Frant Pospíšil, Jan Jandera, Karel Hon, Josef Bauši, Václ. Bartoš, Fr. Kunc, Václ. Flusek, Fr. Kypta, Václ Chlupatý, Josef Ulbrich, Václ. Kratochvil. Jos. Kra- tochvíl, Václ. Žižka, Fr. Kratina, Marie Zahrádková, Jan Kvasný, Václ. Feifer, Váci. Vršecký, Vojt. Kvas- nička, Ant. Potůček, Josef Friedl, Václ. Loukota, Jan Zelený, Josef Prochůzka, Josef Papež, Jan Stibor Joseř Marhula, Kařel Pelant, Vojt. Hrdlička, Fent.
Kupka Antonín Kořínek Jos Kopejtko Ondrák Krasl Vlach Šnajdr Doležal Šípek Václ Kopal Mikšovský Bernášek Valtr Josef Paul Losenský František Jan Pýcha Zika Řehák Knot Kmoníček Málek Václ Havlínek Bártík Adam Abraham Průša Pospíšil Jandera Hon Bauch Bartoš Kunc Kypta Ulbrich Kratochvil Žižek Kratina Zahrádková Jan kvasný Feifer Vác Vršecký Potůček Friedl Loukota Zelená Prochůzek Papež Stibor Joseř Marhula Pelant Hrdlička Fent Francie Loučim Jos
27 article
Procházka, Josef Havlíček, Jos. Rutta, Václ. Pro- vazník, Frant. Mrázek, Jos. Kraus, Fr. Erben, Ber- nard Kožený, Jan Vosecký, Štěpán Vlach. Bohusluv Pícha, Ant. Prager, Jindř. Černík, Fr. Cihelník, Jan Vrbovec, Ant. Trnka, Jos. Šimeček, Vojt. Zoul, Ant Rajtora, Ludvík Maretka, Fr. Pechar, Karel Berg- mann, Al. Hnilička, Ant. Huhalovský, Fr. Neubert, Jos. Bouček, Fr. Kuklík, Václ. Hrábek, Josef Makovec, Václ. Frost, Václ. Sedláček, Hynek Storch, Fr. Patka, Jan Ouředník, Fř. Jung. Anna Jarošová. Ant. Duchna, Václav Beránek, Václ. Ptáček, o Jan Pláček, Václ. Ka- dlec, Josef Šmakal, Jan Moravec, Josef Hrbek, Vác. Fanta, Matěj Šlechta, Fr. Pavlovský, Ant. Šaman, Jan Velebil, Alois Novotný. Ant. Krása, Fr. Vojtišek, Fr. Svoboda, Jan Podroužek, Karel Pinz, Šlěpán Na- vák, Fr. Muzikář, Jan Maršak, Ant. Štěpánek, Vílém Jašek, Fr. Chrůma, Frant. Hnilička, Anna Horská, Váci. Miláček, Josef Chvojka, Karel Bílý, Antonie Kafková, EI. Šimofová, Fr. Zeman, Ed. Kosina, Čeněk Ureš, Čeněk Štys, Jan Opatrný, Jos. Kessnen, Frant. Hasal, Ant. Havlíček a Ludvík Klausmane- — Novola poplatková před správn.m soudem. Z Vídně, 15. května. (Tlfgrm. »N. L.*) No- vela k dáni poplatkové ve příčině převodu, livydaná ministrem financi drem. Kaizlem na základě § XIV. v srpnu roku 1899, byla dnes předmětem, jednání jmenovaného tribunálu, kterému předsedal bývalý ministr matkýz Bacquchem. Senát čtyřělenný, vzhle- dem na zásadnost věci, rózmnožen byl na 6 členů.
Procházka Havlíček Jos Rutt Václ František Mrázek Kraus Erben Kožená Vosecká Vlach Bohusluv Pícha Antonín Prager Jindřichův Černík Cihelník Jan Vrbovec Trnka Šimeček Zoul Rajtora Maretka Pechar Berg Hnilička Neubert Bouček Kuklík Hrábek Makovec Frost Sedláček Storch Patka Ouředník Fř Jung Jarošová Beránek Pláček Josef Moravec Hrbek Vác Fanta Šlechta Pavlovský Velebil Novotná Krása Vojtišek Svoboda Podroužek Pinz Šlěpán Muzikář Maršak Štěpánek Jašek Chrůma Horská Miláček Chvojka Bílá Kafková Zeman Ed Kosina Ureš Štys Opatrná Hasal Klausmane Novol N L Kaizl Francie Ka Vídeň EI
28 article
Zpravodajem byl dv. r. Schön. Vídeňský jeden po- platník totiž bral v odpor platnost novely té, jak pokud se týká jejího vydání, tak pokud jse týká její zákonnosti vzhledem k tomu, že parlament dosud své votum o ní nepodal. Dovozoval totiž, že jelikož parlament nezaujal posud k ní stanovisko, pozbyla platnosti své. Soud stížnost zamítl po stránce obojí a rozhodl: 1. že není povolán šetřiti, pokud vzpo- menutá novela byla zákonné vydána či nic; 2. že nemůže býti žádné pochyby, že novela ta jest dosud platnou, protože podle čl. XIV. ústavy pozbývá plat- nosti jenom tenkrát, když jedna z obou sněmoven podala votum zamitavé. —»Gorě ptencem když se k nim zmija vnori.« Časopis »Český dům« č. 11 přinesl pod tímto záhlavím zprávn, kratičkou sice, ale vhodnou, aby napadenému způsobila nejvétší hoře. Neznámý autor ve zprávě té na pranýž postavil pana L. T suppleuta, jejž označil jako podvodníka, který prý se vtírá do rodin domácích pánů, zejmena těch. které mají dcerušky, a že prý již mnoho rodin ošálil. Také prý se neprávem vydává za potomka staré šlechtické rodiny. Aby zprávička naušla pozornost státního zastupitelství, kdosi (patrně opět neznámý autor), poslal výstřižek tomuto úřadu, které postou- pilo zásilku funkcionáři svému při okresním soudu pro přestupky. Zavedeným přípravným vyšetřováním zjištěna byla naprostá nepravda zprávy »Českého domu«. Pan L. T. jetaké literárně čínným a práce své označuje pseudonymem. Něklerý nepřítel patrně chtěl se mu pomstít a učinil lo vylíčeným způso- bem. Celá nepěkná akce neznámého pachatele ne- měla však výsledku, neboť řízení trestní ve směru přestupku podvodu proti panu L. T. bylo úplně za- staveno.
Schön L T Český dům « č . 11 Český dom
29 article
— Pražská o. k. okresní školní rada ne- spěchá. Dne 27. dubna měla míti okresní školní rada v Praze sezení, aby obsadila trvale několi míst podučitelských. Ate na takové věci páni ne- spěchají. Sešlo ne jich celých pět i nebyli kompe- tentními k usnášení. Minuly již tři týdny, ale pán mají pořád času dost, aby se sešli a ta »tučná- místa obsadili. Učitelstvo pražské strádá, ale mnarné jest jeho volání. Na každém okrese stane se zatímný podučitel během roku po zkoušce učitelské definitiv- ním, jen v Praze, hlavním městě král. českélo, musí čekat 8 až 10 let, než místo takové dostane, a máli je již dostati páni se nesejdou! Tolik zatímních podučitelů a tak starých, není nikde jako v Praze, ač snadno dalo by se tomu odpomoci, kdlyby po- bočné třídy byly prohlášeny vždy dle zákona v de- finitivní. Ale v Praze jsou pobočky, které trvají 8 ai 10let a po definitivním prohlášení ani potuchy Doufáme, že povolaní činitelé se přičiní, aby okresul školní rada byla ještě letos svolána a místa na po- bočných třídách dle zákona v definitivní prohlášena. — Z obcí předměstských. Zaslupitelstv města Nus1í konalo předevěírem b schůzi za před- sednictvi starosty. p. Veselíka, při níž projednány bvlv tvto záležitosti. Rozhodnuti ministerstva záleži-
Veselík Praha Nus 1