3
masthead
16. května 1901
5
article
překáželo společným evičením prostným v so
botu a v neděli. Náklad na cvičiště obnáš
letošního roku 60.000 K, v roce 1895 př
III. sletu činil 15.000 zl.
Účast Sokolů polských na sletu
»Zwinzek polskich gymn. Towarzystw sokolich
v Austryi« sídlem ve Lvově ohlásil v těchto
dnech vřelým přípisem úřadně svoji hromadnou
návštěvu a odpověděl na pozrání, zaslané jemu
Svazem českoslovanského Sokolstva, heslem
»Przybedziemy! Do widzenia!« Právě přibyl do
Prahy p. A. WV a 1le k za Svaz polských jednot
sokolských, aby se zde na příslušných místecl
o podrobnostech sletu blíže zpravil a krajanůi
svým mohl udileti pokyny při přípravách k zá-
vodům hostí, k nimž vysláno bude více druž-
stev. Pan Wallek přinesl v časopise »Przewodník
Gimnastyczny« již několik zpráv o chystáném
našem sletu a jako upřímný přítel češkého
Sokolstva nalezl v Praze nejvřelejšího při-
vítání.
Finanění odber mimo uvedená již
sedadla a lože se 6 sedadly zřídil dvě větší lože
s 8 sedadly za cenu 60 K, v předprodeji 50 K.
Listek kteréhokoliv druhu platí toliko na jeden
den. Dětské lístky prodávají se po 60 h.
Sokol
Wallek
K Listek
Lvov
Praha
WV
Przewodník Gimnastyczny
6
article
Výstavka sokolská »u Štajgrů«, za-
hájena bude 23. června a potrvá do 7. čer-
vence. Jednoty, jakož i vystavovatelé z kruhů
obehodních a průmyslných se upozorňují, že
předměty k vystavování přijímá p. Stan. Havlik,
obchodník v Praze, na Karlově nám, č. 550-II.
toliko do 10. června, Při zasílání věcí spol-
kových budiž uvedeno, zda a které předměty se
věnují přišíímu museu sokolskému. K výstavce
vydán bude se zmam věcí vystavovaných, do
něhož přijímá výstavní odbor inserty českýeh
závodů za poplalek 10 K při celé straně, 6 K
půl straně, 4 K čtvrt straně. Dopisnice s vý-
stavním návěštím od mistra Alše prodává pan
Josef Polikán v Praze, na Staroměstském nám.
čís. 22, po 100 kusech za 3 K, poštou
3 K 10 h. enn
Zábavní odbor vzsldsi za úkol,m po-
starati se o přiměřenou zábavu dorostu z ven-
kova za pobytu jeho v Praze, především pečn-
vati o provádění městem i poučení o památkách
a starožitnostech hlavního města zemí koruny
svatováclavské. Členové jednot sokolských, zvláště
pp. učitelé, kteří bybyli ochotni v úkol ten se
uvázali, přihlastéž se u p. Ferdinanda Vlasa
v Praze, na Rybníčku čís. 20—II. Pro dorost
provedeno bude v něklerém z předměstských
divadel zvláštní představení, k němuž zvolena
vlastenecká hra. tahot s e
Upozornění pro hostinské. Odbor pr
obstarání hudebních sborů při sletu všesokolském
sprostředkuje za výhodných podmínek zaměstnání
více Bsvědčených hudebních sborů z venkova ke kon-
certům do hosfineů, restaurací a pod. ve dnech 29
a 30. června. Přihlášky přijímá MUC. Edvard Lad
Mařík, jednatel zábavního odboru sletového v Praze
II, Benátecká ul. č. 7.
Stan
Havlik
Aleš
Polikán
Vlasa
Mařík
Praha
Karlov já
staroměstský já
benátecký
Edvard Lada
7
article
Slavnostní návěští dle návrhu akad. ma-
líře Bedř. Wachsmanna grafickou společností »Unii-
v Praze provedené, rozesílají se právě do veřejných
různých místností v Praze, na venkově i do ciziny
Návěští toto provedeno jest v dvojím rozměru. Menš
4055 cm. prodávají se za 60 hal. Objednávky vy-
řizuje slavnostní kancelář na předem poukázaný ob-
nos 60 bal., s pošlovným 70 hal. Dopisnice
sletové prodávají se po 100 kusech za 2 K, poštou
2 K 20 hal., nálepky po 10 arších za 1 K, poštou
1 K 10 hal. Objednávky přijímá Eda Waraus, poklad-
ník slavnostního výboru v Praze, I., Stará rychla.
Sehůze zábavního odboru aletového v ponděl
20. t. m. o 1/49. hod. več. v zasedací síni » Sokola-
pražského. Schůze komise pro pořádání slavnosti n
výstavišti ve čivrtek dne 16. května o 1/28, hod. več
v hostinci »U Štědrých« na Král, Vinohradech. Schůze
hudební komise v sobotu dne 18. t. m. o 8. hod
več. v pisárně »Sokola« pražského. Schůze ubytova-
cího odboru v pátek dne 17. t. m. o 8. hod. več
v zasedací síni »Sokola« pražského. — Slavnostní
kancelář sletová nalezá se v Praze, II.
na Poříčí, v hotelu Šebkově »U černého orlas č. 13
telefon č. 1980.
Wachsmann
Waraus
Král
Šebkův
Praha
Unia
Sokol
centimetr
8
article
Kinského zahrada.
Kinského zahrada.
Pražskému obyvatelstvu dostalo se krásného
daru: královské Praze byla zachována rozkošná
ozdoba. Krásná zahrada Kinského byla zachrá-
něna před parcelací, zakoupena obcl pražskou
a smíchovskou a stala se podobně jako. Nebo-
zízek veřejným sadem. Petřín bude nyní celý
ovládati svou nádhernou zelení pražské pano-
rama, celý bude přístupný obecenstvu a Praho
může se honositi touto vznešeně krásnou okra-
sou, již jí uštědřila příroda, právě tak, jako
svými malebnými památkami, jež jí odkázaly
doby slávy a moci české. Okouzlující, smavá
zeleň Petřína je poetickým pendantem majestátně
královské výšiny hradčanské.
Nyní, po spojení sadů Nebozízku s Kin-
ského zahradou má Praha veřejný park, jaký
ji mohou záviděti největší města evropskáa
s kterým, co se tkne úchvatné polohy, nemůže
závoditi žádný podobný park ve Vídni, v Paříži
v Berlině.
Kinský
Petřín
Praha
Vídeň
Paříž
Berlín
královský Praga
9
article
Velká Praha i obyvatelstvo její zajisté do-
vede si vážiti drahocenného daru toho. Před-
stavte si, jaká ošklivost, ohyzdnost a jaká po-
tupa všeho krasocitu by to byla, kdyby roz-
košná zahrada z rukou aristokrata přešla d
hrabivých rukou parcelářů, podnikatelů, speku-
lantů a kdyby na místech okouzlujících svými
krásami přírodními, kde hýří bujnost zeleni
plesají barvy záhonní, vyrostly moderní' a všední
činžáky. Praze hrozil již takový skandál.
Na štěstí bylo nebezpečí v čas odvráceno
a musíme býti vděčni těm, kteří stojí v čele
obecní správy pražské a smíchovské a kteříi
získali nesmírných zásluh o krásu i velkoměst-
ské zvelebení Prahy zachováním zahrady Kin
ského
A vedle stanoviska esthetického je tu též
v popředí požadavek zdravotnický a tomu bylo
rovněž úplně vyhověno tím, že Praze byl za-
chránén tento mohutný reservoir svěžího zdra-
vého vzduchu, jímž je stinná a hluboká zu-
hrada Kinského.
Zahrada ta zároveň s ostutní částí Petřína
tvoří jedno z nejrozkošnějšíeh, nejmalebnějších
a nejpdeličtějších míst, jaké lze uzřiti uprostre
sumných a dušných ulic velkoměstských. Za-
jděte do zahrady Kinského a přijdete v míšta.
jež vám budou připomínat nejsmavější zákout
Florencie. Jděte jen k vílle s tím ušlechtilem
portálem dorických sloupů, obklopené košatými
stromy a budele sníti o krásách florentinských
zahrad a vill . .
Zahrada tato má jakousi zářivou půvab-
nost. Je plna svěží kypivosti trav a stromů
plna pohledů malebných a svůdných, připomí-
najících nejlákavější partie z velikých park
anglických, obklopujíeích hrdé zámky šlechtické
labyrint útulných cestiček vine se po návrší
tvoří sterá mísla, svádějící ke snivým potulkám,
k idyllickým procházkám, stvořená pro dosta-
veníčka a duetla zamilovaných.
Kinský
Praha
Petřín
Florencie
kino ský A
10
article
Při vstupu do zahrady vítá vás milý po-
hled zeleného návrší, sálajícího šťavnatou zelení
jarní, okouzlujícího oko svými krásnými, mocně
rozložitými a malebnými skupinami stromů, a
lahodícími smavostí svých světle zelených ko-
berců trávnikových, na nichž plápolají zlale
květy pampelišek. A modrý bez kveto — vzduch
je plný vůně — ptáci šveholi, švitoří a rázem
se ocitáte kdesi nesmírně daleko od ulic měst-
ských, páchnoucích stokami, čpíeích prachema
kouřem, ohlušujících svým lomozným rykem
Nelze dáti obyvateli velkého města příjemnějšího
a zdravějšího požitku. A co to znamená pro
mládež, pro děti. Nevyspělé plíce malých nale-
zají tu lék a osvěžujíeí sílu, děti velkoměstské
bez parků a stromů, bez hřišť na zelených tráv
níkách by byly politování hodnými bytostmi
předčasně vadnoucími nedostatkem vzduchu
pohybu ve velné přirodě. A to všechno v míře
svrchované najdou velcí i mali v zahradě Kin
ského, jejíž cesty a zákoutí zvou staré, una-
vené k libému odpočinku, vzbuzují v mládeži
radost života a dětské drobotině jsou tím, čim
je volnost zahrady ptáčeti ulétlému z klece.
kino ský
11
article
Jen nejživější barvy poety-:krajináře do-
vedou zachytiti vděk zahrady této, péro je slabé
na vylíčeni všech jejích rozkošných krás, jež
dřive byly pyšně uzavřeny světu, určeny k tomu,
aby hověly rozmarům a lahodily zábavě panstva.
a jež nyni otevřely se radostnému a šumnému
proudění lidu. Bylo by též zbytečno líčiti dopo-
drobna krásy Kinského zahrady, poněvadž jsme
jisti, že všichni je poznáte brzo, že všem. Pra
žanům stanou se tato místa mílými a obl
benými.
V zahradě je roztroušeno několik stavení
jež zajisté též najdou výhodného účelu. Již nyn
se mluví o získání villy pro museum národo
pisné. U sklenníků skoro na samém vrcholku Pe
třína je domek zahradnický. Nyní melancholicky
opuštěný jako villa, jež má okna zakrytá oke
nicemi a dvéře zabedněné. Domek nahoře po
dobá se hnízdu, skrytému ve květech a ve vě
tvích. Jaký rozkošný by tu byl byt pro něja-
kého básníka, jenž by při nádhernémy pohledu
na panoramu slověžaté Prahy zažival všechny
radosti idylly v přírodě, dýchal by vůni zahrad
a luk, poslouchal by koncert pěnkav, kosů, sla-
víků a přitom by měl klid prosvé sny ly-
rické, pro své nálady románové, z nichž by ho
nerušila hlučivá prosa ulic, v nichž rinči tram-
waye a kde potkáváma věřitele a kritiky.
Praha
12
article
Mimo vrátného, který má na čepici jesto
odznak rodiny Kinskýeh, jsou nyní snad jedi
nými obyvately zahrady — ptáci. Stromy a kere
hlaholí jejich šveholnýmí sbory a roztomilými
solovými produkcemi kosů, drozdů a pěnkav.
A známé jsou čarovné noční a ranní koncerly
slavíků, skrývajících se v šumných remnotách
hustého stromoví a křoví Kinského zahradý.
Zahrada Kinského nemá mnoho historie.
Byla založena na počátku minulého století. Dříve
bylo návrší pokryto vinicemi. Hrabě Rudol
Kinský skoupil vinice, zcelil pozemky a založi
rozsáhlou zahradu pokrývající plochu s lasi 17
hektarů, kde r. 1830 postavil si úhlednou villu
V této ville bydlel po r. 1866 kurfürsť hessen-
sko-kasselský, pozdějisi ji pronajal korunni
prine Rudolf a též arcivévoda Ferdinandl vn
bydlel. s ae
Krásná zahrada se svou villou byla jevištěm
mnoha veselých výjevů a kratochvilí života
šlechtíckého a snád i mnohé episody románové
a1 nlr t
odehrály se v nl.
To vše však bylo nepřístupno okolnímu
světu a v očích lidu byla obestřena zahirad
Kinského jakýmsi romantickým půvabem. Nyní
však přestala sloužití rozkoši a zábavě několika
málo vyvolených, stala se demokratickým lido-
vým sadem, který je chloubou, radostí a ozdobou
Prahy. ěnia
Kinský
Rudol Kinská
Rudolf
Praha
Kinskýeh
ha
13
article
Donní zprávy.
Donní zprávy.
d — Praha je česká!i: Jest známo, jak
milí naši krajané druhého jázyka chovajíse
oproti Praze. I těm, kteří zde jsou zrozeni,
není protivnějšího města nad Prahu. Tak aspoň
tvrdi a tak osvědčují náklonnost svou tomuto
městu. Kdyby mohli, depossedovali by Prahu
okamžitě a do starého haraburdí skáceli z pie-
destalu hlavu království. Štvou proti ní všude,
kde se dá; zneužívají svých styků se zahra-
ničným, najmě s německým tiskem v říši n
hanobení Prahy, ba i do červeného Bädeckra
do ostatních kníh cestovních se jim podařilo
vpašovati pohanu Prahy a výstrahu cizinci, aby
do tohoto města se neodvážil. Na druhé straně
ale tutéž Prahu zsse reklamují. Praha je jim
starým sídlem německé kultury, sídlem nejstarší
»německé« university, sídlem divadla, v němž
působit Weber a Mozart. Praha byla sídlem ně-
meckých císarů a králů, dějištěm katastrofálních
událostí světových atd. atd. . . « Tedy městem.
k němuž by měli se vší láskou přilnouti. Na
místě ale, aby snažili se rozpor ten vyrovnati
na místě, aby tužili se ve vědomi, že Prahaje
a byla vždy hlavou českého království, že její
obyvatelstvo vždy bylo ohromnou většinou
české, poněvadž položena v daleko širok
rozlehlém, ryze českém kraji, ani jiného
obyvatélstva míti nemohla, namlouvají si stále
žo déje so jim křivda, když se jim zde nepre-
sentují na míse tatáž práva a tytéž ohledy, na
jaké nárok činí 90 procent obyvatelstva tohoto
města. Za tupení a pohanu žádají při své čí
selné nepatrnosti ne méně, než rovné právo
Weber
Mozart
Ted
Prahaj
Praha
14
article
Za nedlouho zavítá do Prahy panovník a na
místě, aby jevili touhu oproti télo návštěvě ve
smyslu národního mníru, vytloukají z návštěvy
té už dnes kapitál pro své německo národní
cíle. Mluví neustále o německé minoritě v Praze
a žádají, aby byla representována, ba dokazují
pojednou s velikým důrazem, že by ani té
mimoritý nemusilo hý ti, Praha že
mábýrtirovno právnolu proto, že
ře hla vním městem obo u kmen ů
Praha
15
article
Pojednou! Kdo ale tím vinen, že panovník,
zavítá-li do Čech, namahati se musí též do
některého malého německého města? Jsou tim
Němci vinni, poněvadž Prahu za svou neuzná-
vají. Neuznávají-li ji oni, jak žádati mohou,
aby ona uznávala je? Však to jejich výklad
rovného práva ve všem. Co je naše, na
to činí nároky jako my, co ale po-
kládají za své, chtějí míti výlučně
pro sebe. To znamená ale arithmelicky ozna-
čeno, že oni, co minorita — co polovice —
chtějí míti práva mísy dvě, kdež nás co majo
ritu dvakráte tak silnou odkazují na mísu
práva jedinou. To ale my si na štěsti libit ne-
dáme ! Obeení správa ale nechť officiálně publi-
kuje konečně, mnoho-li napočtěno bylo v Praze
Čechů a mnoho-li Němců, abychom posoudii
mohlidle zásluhy zpupnost, která Prahu pro
sebe reklemuje,5s s1e50 pe
voivo— Situace. První rozvrh práce na říšské
raděsestaven byl, jak známo, drem. Grab-
mayrem. Zůstal na papířea nikdo si de
tailní, ba filigránské této práce ani nepovšiml
Nadešla nová perjoda v parlamentě a ku podivu
zase to byli němečtí velkostatkáři, již dostavili
se, aby oblažili sněmovnu j svými, návrhy, o jak
třeba rozděliti čas, aby vykonáno bylo, čeho
dle domnění pánů je zapotřebí »pro blaho státu
a obyvatelstva«. Je sice nápadno a právem ne-
mile se dotklo velkých stran, že právě tito pá-
nové ujali se věci, jakkoli je zvláštní sympatie
neprovázejí z té ani z oné strany, však všc
nedá se odčiníti a konečně nie na tom nezáleží,
kdo je původcem a strůjcem plánu. Vždyť jest
známo, že jediná řeč,jediné hnutí v parla-
mentním ensemblu dovede všechny výpočty na
Němec
Čecho
Grab
Čechy
Praha
16
article
rub obrátiti. Poslaneům českým byl následkem
toho duchaplný repertoir páně Stürgkhův, s nímž
pan hrabě po několik dní putoval od strany ke
straně, velmi lhostejný. Poslanci čeští mají par-
lament v ruce, nestane-li se to, na čem trvají,
bude za nedlouho po parlamentu. Toho necho
jsou si vědomi páni ústavověrní i ti ostatní
přátelé naši, zástupci národa českého, třeba že
byli nejostřejší parlamentní zbraňo na časi od-
ložili, nemají naproslov chuti, říditi se) diktáty
všelikých ministerškých kandidátův in spe. Ze-
jmena nechťanikdo se nedomýšlí, že dají se pře-
kvapiti nějakým páně Morseyovým tricem. Necht
páni ujištěni jsou hned předem, že z j investic
nehude nic, niebude-libit řetín je ji ch
čit ei polhoženo na jednací poř a d
zárovelň setřetim čtením vlá d n
předlohy o vodních cestách, Dosa-
vadní normálně klidný průběh parlamentní práce
a možnost projednávati v poslanecké sněmovně
některé předloby vládní rázu hospodářského na-
plnila optimisty té doby ničím neoprávněnou
nadějí, že všechny ústavní obtíže jsou již pře-
moženy a že slunéčko, jež tak přívětivě svl
s nebes výše na nynější politickou situgei, nijak
a nikdy již se nezakaboní. Nevíme věru, na čem
páni ti své předpokládáni budují. Byl by to
nejosudnější klam, i opakujeme znova, že po-
slanci čeští ani sebe cennějšímí vymoženostmi
hospodářskými do passivity ve věcech národních
zatlačiti se nedají. Tím méně ale možno nadíi
se nějakého příznivého výsledku v jednání o ně-
mecko-českém sporu dnes, kdy Němei odva-
žují se klásti podmínky národníhe
smiru nám.
— Sestátnění severozápadní dráby.
Stürgkhův
Morseyův
Dosa
17
article
Před léty stala se velká chyba, že za pomoe
českých hlasů byla v říšské radě zamitnuta
předloha o sestátnění severozápadní dráhy rakou
ské. Nadešla doba, kdy možno budle pochyben
toto napraviti, bude-li mlti vláda Körbrova dosti
odvahy, dáti přednost státnímu prospěchu před
problematickou německou přizní. Kdlyby vláda
stále a stálo nechlížela se po tom, v jaké ná-
ladě jsou naši odpůrci a kdyby naepak dovedla
osvědčiti oproti nim v kritickém okamžiku
drobot pevnosti, byla by byla jako rekampensae.
železničních inrestic na jihu do svého programu
pojala sestátnění rakouské severozápadní dráhy
na soveru. To ovšem se nestalo jedině z to
příčiny, že nebylo to Němcům vhod. Nám ale
není zase vhod ani sazbové hospodářství této
dráhy, tm méně pak její chování se v ohledu
národním. A proto nepřestaneme usilovati
dokud nám nebude pomoženo od správy této
dráhy, jež po své hlavní délee probihäl ze 7/s
ryze český kraj. Nepřestanem v ohledu tom
pracovati, až stane se, čeho přejí si z důvode
hospodářských právě tak interessovanél i kruhy
německé jako české. My Čechové máme ovšen
ještě jiné příčiny naléhati, aby dráha ta co nej-
dříve vymanéna byla z vlivu německo-židov-
ského, neboť je dnes nezávažnějším ústavem ger
manisačním, co jich v tomto směru na naše
udolání působí. Zpráva o tom, že poslanci češti
o sestátnění této dráhy chtějí se zasaditi, vnikla
do veřejnosti. Jakmile se tak stalo, dol Němců
jako bydstřelil. Bursa přijala sice tuto zprávn
3zlatovou kursovní avancí, avšak jinak německý
tisk. Ví velmi dobře, co znamená severozápadní
dráha jako prostředek germanisační a nechce se
ji jen tak z hola zříci. Však se strany naší
neuslanem, dokud se nepodaří — co již dávno
mělo se státi — dráhu tu převésti v majetel
státu.
Němec
Čecho
Bursa
18
article
nelolbod mivádhotí
il— »Deutscher Verein« proti druhému
českému divadlu v městském parku. Podivu-
hodná jest úloha, jakou v Praze hraje pověstný
»Deutscher Verein« pro městské záležitosti, pro
slulý »řecko-politický sbor německého kasina
s mimořeekými nosy«. A nepochopitelná jest
možnost, že k této úloze mohl vůbec dospěti
Dnes jest »Deutacher Verein« totiž spolkem.
který funguje jako opravdové zastupitelstvo ni-
koli náboženské, ale politické židovské obce praž-
ské, se všemi právy a kompetencemi autonomního
sboru, aneb aspoň takovými, jaké přísluší v za-
stoupení obce na venek vůči úřadům jen volenému
obecnímu výboru. Již od let, od samého svého
založení vystupuje »Deutscher Verein«, kterýž
míněn původně jako organisace pražských Němců
za účelem vybojování »náležitého« prý zastoupeni
pražských Němců ve sboru obecních starších,
jako bezmála rovnocenná autonomní korporace
pražských Němců se sborem, resp. a městskou
radou králo hlavního mésta výdatně konkurující,
ba ji kontrolující. Činnost tato dá se stopovati
xe všech záležitostech obeeních, jež naši Něme
brali ve svůj potaz jako záležitost národní. Prot
rozhodnutím a usnesením v obecním zastupitel-
stvu pražském podávány »Vereinem« stížnosti,
obžaloby k místodržitelstsí, k ministerstvu a žá-
dostio ivto vřiiirnánv, vvřizovánvi a usnesenii sboru
Němec
Prot
Praha
Deutschry SF
Deutachry SF
19
article
a městské rady na takové zakročení »Vereinus
stavována, zkrátka, pražšti Němci provedl
v oboru městské správy obecní cosi jako usku
tečnění svého známého rozdělovacího principu
a státní úřady svou známou vstříčností, svou
ochotou propůjčují »Vereinu« takové zdání kom-
petence, jaké se pravdě na vlas podobá. Při-
pomeňme si jenom činnost tohoto spolku v zá-
ležitosti nárožních tabulek! Jak včerejší večerní
»Bohemia« sděluje, nastupuje »Verein« také
v záležitosti umístění druhého českého divadl
v městském parku pražském tuto cestu kveru-
lantství úřadů, které by si ji od jiného spolku
s veškerou důstojnosti zakázaly, »Bohemia« ure-
řejňuje také spodání«, kteréž častěji řečený
»Vervin« zasílá na zůčastněná mini-
sterstva jakožto prolispis prot
apětnému zakročení obce pražske
za dovolení, aby směla poskyt-
nouti z parcely městského parku
staveniště pro druhé české divadlo
v Praze. Spis »Deutscher Vereinem« zasflaný
vítá ,s velikým zadostuciněním
rozhodnuli zůčaštněných mínisterslev, jímž za
mítnuta první žádost obce v té příčině poďlang
a rozvíjí protiďůvody, pro jakéž prý druhé če-
ské divadlo v Městském parku státi nemá. No-
mlníme se těmito důvody prozatím obírati, je
přiliš jasno a průhledno, že hlavním důvodem
Němec
Praha
Bohemia
Deutscher Verein
20
article
»Vereinu« proti stavbě českého divadla v parku
jest, že už tam stojí — divadlo němečké. Vše
co uvádi »Vereins na ochranu zůžení »reser-
voiru zdravého vzduchu«, v němž má býti do
přán obyvatelstvu »pobyt a promenáda«, padá
vlastně známou okolností, že pobyť v tomto »re-
servoiru« učiněn jest vlastnímu jádru pražského
obyvatelstva nemožným projosobivě nadpráví
provozované vpárku jistou význačnou vrstvou
obývatelstva, jejiž přítomnosti milerád kde kdo
ustüpuje, Naše rádky platí spíše českým spol-
kům a korporacím a vrstvám pro stavbu dru-
hého českého divadla právě v Městském parku
zaujatým, aby nezůstavily zájmu svého bez
ochruhy. Jedli soukromý spolek, jakýmž »Verein«
vzllor svým neslýchaným stanovám zůstává,
oprávněn nastupovati s obeí právní průtuh ve
věci, kteráž mávyřízena býti jen mezi ní a
zůčastněnými úřady, nezbývá nic jíněho, leč aby
také české obyvatelstvo Prahy vyslovilo své mí-
nění a posililo svým hlasem zakročení ohceo
její a české Praby dobré právo. A to nejlépe
stane se svoláním veřejné manifestační schůze
zúčastněných kruhů s příměřeným programem
Praha
21
article
— Houževnatý život mají někteří tvo-
rově, sebe těžší rána, která zrovna nezasáhné
nějaké jich ústrojně středisko životní, neuškodí
jima [Takové želví povahy vzácné, které už něco
vydrží, vyskytují se i mezi lidmi i mezi — žur-
nály. Kdyby byl některý list jiný vylovil tako-
vou stěžkou rybu«, jako se to přihodtlo orgánu
ostrany českolidové« s primátorským sololososem,
žajišté by buď zhynul hanbou, anebo by při
nejměnším držel v té věci jednou pro vždy ja
zyk za zuby. Ani proslulá příbramská šachta
není dost hluboká, aby do ní před světskou
hanbou zalezl aspoň dotud, dokud se na věc
poněkud nezapomene nahoře, na povrchu země.
Leč jinak »orgán české strany lidové«, kterýž,
jak známo, má naprosto vlastní, svéráznou mo
rálku. List tento pokládá si dokonce lososovou
sfféru za největší čest, ano za příležitost ku
krásné, obdivůhodné póse. Ve včerejším svém
čísle stěžuje si na »neupřímnost a nepoctivost«,
která prý se udomácnila v našem veřejném ži
votě do té míry, že upřímné doznání chyby
platí za směšné a špatné. On — »Čas« — prí
neváhal a bez okolků prý křivdu dru. Pod-
lipnému učiněnou proslulým primátorským loso-
sem napravil a zprávu svou odvolal. Z toh
mají prý nehoráznou radost všecky vlasteneck
listy. Ovšem noviny prý, ktoré žijí ze lží a jež
když jsou usvědčeny, prý vykrucují se novou
lží, nikdy nepechopí prý, jak může kdo do-
brovodníě a ochotně (l) odvolat a napra-
vit svůj omyl! Do opravdy to ještě scházelo
celémutomu grotesknímu škandálu, realisticko-
lidovým žurnálem sosnovanému, aby jeho pacha-
del vyšel sina květnové slunko volaje: » Ejhle jak
mi sluší majonéza na hlavě d« Ano, role krásn
kajicnice, která hořekuje nad neupřímnosti, ne-
poctivostí alží v našem veřejném životě, něee
22
article
effektnějšího nemohlo listu prof. Masaryka an
napadnouti. Kde pak by se také nabralo poct
vosti, upřímností a pravdy v českém veřejném
životě, když ji všechnu spotřebuje generální
pachtýř realistický, který usvědčen z rozšiřo-
vání nejpodlejších, dábelsky raffinovaných klep
ovynikající veřejné osobnosti, pravé ryzost
karakteru proslulé, vystupuje jako mučedník
téže pravdy, posmívaný vlasteneckými listy ! Co
bylo zapotřebí oprav, nalehání, vyhrůžek, než
se realistický žurnál odhodlal svůj kuchyňský
klep po třikráte s kousavou šdodolibostí opako-
vaný bez okolků, ocholně a dobrovolně odvolal
— pod drtivým nátlakem — trestní obžaloby
Bodejť bychom nepochopili, jako v takovém při
padě někdoochotně (a jak ochotně !) zahoř
pro pravdu, Snadno si představíme tu radost
pospěch, s jakým vskočil orgán realistů do propást
blamáže své prolhanosti, my »vlastenecký lisl
ze lži žijící« , . a l
— Drobotiny. »Nazývate nás Němce při-
stěhovalými, sami pak se honosíte, že jste zde
obyvatelstvem původním. A přece nezapřete, že
germánští Bojové a Markomané byli v této zemi
dávno před vámil Kdo tedy v Čechách původ-
nějším a kdo zde starší má právo ?« — » Bez
odporu vy Němci, právě tak jako v severním
profesor
Masaryk
Němec
Markoman
Čechy
23
article
Německu my Slované, ve Franeii zbytky Nor-
manů a v Britanii Gálové. My se tedy usadíme
jako páni v Berlíně.« — — — »Nepopíráme,
že máte vy Čechové některé vynikající talenty
v umění a ve vědě, ale i nejmistrnější vaše vý-
kony nejsou rázovité, nejsou školou, jsou to
díla, jež posvětil německý genius.« — »A proto
je na jedné straně odsuzujete, že jsou slovansky
— jednostranné a na druhé straně je zase vy-
nášite, že pochoutkou jsou vám, již přesycen
jste již velikých národův všednostmi.« — »Je
chyba, že mluvíme pořád jen o rovném právu.
Právo veřejné je za každé okolnosti rovné. Ne-
rovné právo je křivda, —-
— Z Roudnice. Uznávaje plnou měrou
důležitost vodních staveb v zemích koruny
české pro ochranu a rozkvět zemědělství, prů
myslu a obchodu velepotřebných, sleduje ok
výbor v Roudnici pod Řipem s napnutou po
zorností vytrvalou snahu, provázenou odbornou
znalostí. poslanců národni q stranv svobodo
Slovan
Gál
Čecho
Německo
Británie
Berlín
Roudnice
24
article
myslné po uskutečnění podniků těchto. Děkuje
poslancům českého klubu na radě říšské z
dosavadní v této věci osvědčenou velikou
práci, doufá okresní výbor, že zdarem dílo tote
bude korunováno na prospěch a rozkvět našich
zemí, ke blahu a hospodářskému povznešení
jejich obyvatelstva. — V Roudnici pod Řipem,
dne 15. května 1901. A. Mareš, okresní
starosta.
— Z Vlašími. Připojujeme se k projevům
souhlasu s postupem klubu svobodomyslných
lidových poslanců českých v příčině vodních
staveb a vyslovujeme nelíčený dik za účinnou
pomoc a rozhodné vystoupení poslanců našich
v příčině uskufečnění dráhy vlašimsko dlolno kralo-
vické. Z výboru okresního zastupitelstva ve
Vlašimi. Za okresní výbor: Dr. Václ av
Pittermann, okresní starosta.
— O upravení učitelských platů. Do-
vídáme se, že v subkomitěťu zemského výborn,
který se zabýval otázkou uprávení učitelských
platů, docíleno bylo jednomyslné dohodnutl
nejen o upravení platů, ale i o úhradě nákladu,
k tomu polrebného.oNynn pracuje sej na zprávě,
kteráž bude, předložena zemskému výboru k
schválení. 0 O9íi
— Národní jednota pošumavská, Vý-
roční valná hromada koná se dnes
ve čtvrtek dne 16. t. m. o 10. hodině dopol.
ve velké zasedací síní staroměstské radnice.
A Mareš
Václ
Pittermann
Roudnice pod Řip
Vlašim
okresní zastupitelstvo
25
article
— Osobní. Pan MUDr. Jan Zbořil vrátiv s
ze studijních cest, přesídlil z Vršovic na Král. Vino-
hrady do Šuma vské ul. č. 9 n. — Pan M a těi
Kunzl, akademický malíř v Praze, ustanoven byi
příséžným znalcem uměleckých obrazů při zemském
soudu v Praze. — Pan Emil Schifíner, adjunk
podolské cementárny, jmenován byl správcem téhoži
závodu.
— Rodinné zprávy. Slečna Fanynk a Mi-
nabíkova a pan Jan Beran budou slavit
sňatek svůj dne 21. května 1901 v chrámu sv. Bar-
toloměje v Heřm. Městci.
Úmrtí. Dne 14. t. m. zemřela v Turnově
paní Barbora Havlov á, choť mlynáře z Oubi-
slavic u Nové Paky, kamž bude převezena a v pátek
o 11. hod. dopolední na tamějším hřbitově po-
hřběna.
— Ze zemského výboru. Ve včeréjší schůzi
sdělil nejvyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkoie,
že cisař přijede dne 13. června do Prahy a zdrží se
zde 4 dny. Ačkoliv program návštěvy doposud není
přesně stanoven, přece jest již nyní jisto, že panovník
navštíví obě zemská divadla, dále museum a aka-
demii hr. Straky.
— Noví příslušníci města Žižkova. V mi-
nulé schůzi městského zaslupitelstva v Žižkově byii
do svazku obce dále přijati: Ant. Nepraš, Carboch
Jan, Ant. Loula, Fr. Loula, Jos. Kovařík, Jos. Ko
sina, Ant. Vít, Jan Strolený, Vlad. Sýkora, Václ. Sj-
kora, Jan Kalaš, Ferd. Valenta, Jan Šochůrek. Frant.
MUDr
Jan
Král
Kunzl
Schifíner
Fanynk
Beran
Barbora Havlov
Jiří Lobkoie
Straka
Žižkův
Nepraš
Loula
Jos
Kovařík
Antonín
Vít
Strolená
Vlad
Sýkora
Václ
Kalaš
Ferd
Valent
Šochůrek
František
Vršovice
Praha
Městec
Turnov
Oubi
Nová Paka
Žižkov
Francie
Sj
svatý . Bara
Carboch Jan
26
article
Kupka, Ant. Kořínek, Jos. Kopejtko, Ant. Ondrák
Fr. Krasl, Fr. Vlach, Jiří Šnajdr, Jos. Libecají, Jind.
Doležal, Matěj Šípek, Václ. Kopal, Jos. Mikšovský.
Václ. Faul, Fr) Bernášek, 19 Ant. Valtr, Josef. Paul,
Alois Losenský. Václ. Loučim, Frant. Klanz, Jan Ve-
selý, Jos. Sůya, Otakar Pýcha, Václ. Zika, Fr. Zákon,
Jan Řehák, Čeněk Knot, Josef Kmoníček, Ant. Málek
Václ. Vlček, Josef Havlínek, Bohumil Bártík, Ant
Adam, Jos. Abraham, Ant. Slavíček, Jan- Průša, Frant
Pospíšil, Jan Jandera, Karel Hon, Josef Bauši, Václ.
Bartoš, Fr. Kunc, Václ. Flusek, Fr. Kypta, Václ
Chlupatý, Josef Ulbrich, Václ. Kratochvil. Jos. Kra-
tochvíl, Václ. Žižka, Fr. Kratina, Marie Zahrádková,
Jan Kvasný, Václ. Feifer, Váci. Vršecký, Vojt. Kvas-
nička, Ant. Potůček, Josef Friedl, Václ. Loukota, Jan
Zelený, Josef Prochůzka, Josef Papež, Jan Stibor
Joseř Marhula, Kařel Pelant, Vojt. Hrdlička, Fent.
Kupka
Antonín
Kořínek
Jos
Kopejtko
Ondrák
Krasl
Vlach
Šnajdr
Doležal
Šípek
Václ
Kopal
Mikšovský
Bernášek
Valtr
Josef
Paul
Losenský
František
Jan
Pýcha
Zika
Řehák
Knot
Kmoníček
Málek Václ
Havlínek
Bártík
Adam
Abraham
Průša
Pospíšil
Jandera
Hon
Bauch
Bartoš
Kunc
Kypta
Ulbrich
Kratochvil
Žižek
Kratina
Zahrádková
Jan kvasný
Feifer
Vác
Vršecký
Potůček
Friedl
Loukota
Zelená
Prochůzek
Papež
Stibor
Joseř Marhula
Pelant
Hrdlička
Fent
Francie
Loučim
Jos
27
article
Procházka, Josef Havlíček, Jos. Rutta, Václ. Pro-
vazník, Frant. Mrázek, Jos. Kraus, Fr. Erben, Ber-
nard Kožený, Jan Vosecký, Štěpán Vlach. Bohusluv
Pícha, Ant. Prager, Jindř. Černík, Fr. Cihelník, Jan
Vrbovec, Ant. Trnka, Jos. Šimeček, Vojt. Zoul, Ant
Rajtora, Ludvík Maretka, Fr. Pechar, Karel Berg-
mann, Al. Hnilička, Ant. Huhalovský, Fr. Neubert,
Jos. Bouček, Fr. Kuklík, Václ. Hrábek, Josef Makovec,
Václ. Frost, Václ. Sedláček, Hynek Storch, Fr. Patka,
Jan Ouředník, Fř. Jung. Anna Jarošová. Ant. Duchna,
Václav Beránek, Václ. Ptáček, o Jan Pláček, Václ. Ka-
dlec, Josef Šmakal, Jan Moravec, Josef Hrbek, Vác.
Fanta, Matěj Šlechta, Fr. Pavlovský, Ant. Šaman,
Jan Velebil, Alois Novotný. Ant. Krása, Fr. Vojtišek,
Fr. Svoboda, Jan Podroužek, Karel Pinz, Šlěpán Na-
vák, Fr. Muzikář, Jan Maršak, Ant. Štěpánek, Vílém
Jašek, Fr. Chrůma, Frant. Hnilička, Anna Horská,
Váci. Miláček, Josef Chvojka, Karel Bílý, Antonie
Kafková, EI. Šimofová, Fr. Zeman, Ed. Kosina,
Čeněk Ureš, Čeněk Štys, Jan Opatrný, Jos. Kessnen,
Frant. Hasal, Ant. Havlíček a Ludvík Klausmane-
— Novola poplatková před správn.m
soudem. Z Vídně, 15. května. (Tlfgrm. »N. L.*) No-
vela k dáni poplatkové ve příčině převodu, livydaná
ministrem financi drem. Kaizlem na základě § XIV.
v srpnu roku 1899, byla dnes předmětem, jednání
jmenovaného tribunálu, kterému předsedal bývalý
ministr matkýz Bacquchem. Senát čtyřělenný, vzhle-
dem na zásadnost věci, rózmnožen byl na 6 členů.
Procházka
Havlíček
Jos
Rutt
Václ
František
Mrázek
Kraus
Erben
Kožená
Vosecká
Vlach
Bohusluv Pícha
Antonín
Prager
Jindřichův
Černík
Cihelník
Jan Vrbovec
Trnka
Šimeček
Zoul
Rajtora
Maretka
Pechar
Berg
Hnilička
Neubert
Bouček
Kuklík
Hrábek
Makovec
Frost
Sedláček
Storch
Patka
Ouředník
Fř
Jung
Jarošová
Beránek
Pláček
Josef
Moravec
Hrbek
Vác
Fanta
Šlechta
Pavlovský
Velebil
Novotná
Krása
Vojtišek
Svoboda
Podroužek
Pinz
Šlěpán
Muzikář
Maršak
Štěpánek
Jašek
Chrůma
Horská
Miláček
Chvojka
Bílá
Kafková
Zeman
Ed
Kosina
Ureš
Štys
Opatrná
Hasal
Klausmane
Novol
N L
Kaizl
Francie
Ka
Vídeň
EI
28
article
Zpravodajem byl dv. r. Schön. Vídeňský jeden po-
platník totiž bral v odpor platnost novely té, jak
pokud se týká jejího vydání, tak pokud jse týká její
zákonnosti vzhledem k tomu, že parlament dosud
své votum o ní nepodal. Dovozoval totiž, že jelikož
parlament nezaujal posud k ní stanovisko, pozbyla
platnosti své. Soud stížnost zamítl po stránce obojí
a rozhodl: 1. že není povolán šetřiti, pokud vzpo-
menutá novela byla zákonné vydána či nic; 2. že
nemůže býti žádné pochyby, že novela ta jest dosud
platnou, protože podle čl. XIV. ústavy pozbývá plat-
nosti jenom tenkrát, když jedna z obou sněmoven
podala votum zamitavé.
—»Gorě ptencem když se k nim zmija
vnori.« Časopis »Český dům« č. 11 přinesl pod
tímto záhlavím zprávn, kratičkou sice, ale vhodnou,
aby napadenému způsobila nejvétší hoře. Neznámý
autor ve zprávě té na pranýž postavil pana L. T
suppleuta, jejž označil jako podvodníka, který prý
se vtírá do rodin domácích pánů, zejmena těch.
které mají dcerušky, a že prý již mnoho rodin ošálil.
Také prý se neprávem vydává za potomka staré
šlechtické rodiny. Aby zprávička naušla pozornost
státního zastupitelství, kdosi (patrně opět neznámý
autor), poslal výstřižek tomuto úřadu, které postou-
pilo zásilku funkcionáři svému při okresním soudu
pro přestupky. Zavedeným přípravným vyšetřováním
zjištěna byla naprostá nepravda zprávy »Českého
domu«. Pan L. T. jetaké literárně čínným a práce
své označuje pseudonymem. Něklerý nepřítel patrně
chtěl se mu pomstít a učinil lo vylíčeným způso-
bem. Celá nepěkná akce neznámého pachatele ne-
měla však výsledku, neboť řízení trestní ve směru
přestupku podvodu proti panu L. T. bylo úplně za-
staveno.
Schön
L T
Český dům « č . 11
Český dom
29
article
— Pražská o. k. okresní školní rada ne-
spěchá. Dne 27. dubna měla míti okresní školní
rada v Praze sezení, aby obsadila trvale několi
míst podučitelských. Ate na takové věci páni ne-
spěchají. Sešlo ne jich celých pět i nebyli kompe-
tentními k usnášení. Minuly již tři týdny, ale pán
mají pořád času dost, aby se sešli a ta »tučná-
místa obsadili. Učitelstvo pražské strádá, ale mnarné
jest jeho volání. Na každém okrese stane se zatímný
podučitel během roku po zkoušce učitelské definitiv-
ním, jen v Praze, hlavním městě král. českélo, musí
čekat 8 až 10 let, než místo takové dostane, a máli
je již dostati páni se nesejdou! Tolik zatímních
podučitelů a tak starých, není nikde jako v Praze,
ač snadno dalo by se tomu odpomoci, kdlyby po-
bočné třídy byly prohlášeny vždy dle zákona v de-
finitivní. Ale v Praze jsou pobočky, které trvají 8 ai
10let a po definitivním prohlášení ani potuchy
Doufáme, že povolaní činitelé se přičiní, aby okresul
školní rada byla ještě letos svolána a místa na po-
bočných třídách dle zákona v definitivní prohlášena.
— Z obcí předměstských. Zaslupitelstv
města Nus1í konalo předevěírem b schůzi za před-
sednictvi starosty. p. Veselíka, při níž projednány
bvlv tvto záležitosti. Rozhodnuti ministerstva záleži-
Veselík
Praha
Nus 1