ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 a950fc90-660c-11dc-a6ed-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 57 celkem · entity: person 87, place 84, org 25, work 2
1 masthead
15. května 1901.
2 masthead
Přiloha „Národniclh Listu
3 masthead
K čislu 133.
4 masthead
Strana 9.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. května. (K situ a ci. Ohlášená ve vídeňských úřadních novinách cesta panovníkova do Čech pokládá se ve vídeňských i pražských německých listech za znamení, že dr. Körber se svou hospodářskou politikou do- sáhl plného úspěchu. Máť — dle pražského »Tagbl.« — císařovou cestou do Čech býti jaksi korunována šťastně provedená veliká poli tická akce, totiž obnovení dělnosti parlamentu, k níž prý se poji naděje, že bude umožněn trvalý mír a nový kulturní rozkvět Rakouska. Neupíráme, že dr. Körber na říšské radě dosáhl úspěchu, jehož se sotva kdo nadál ještě v lednu po nových volbách do parlamentu. Ale souditi z toho na trvalý mír v Rakousku, kde vlastní původcové rozbrojů neustoupili dosud ani o krok od svých panovačných požadavků, nesoucích se k zotročení všeho Slovanstva v zá- padním Rakousku, jest příliš předčasno. Úspěch Körbrův záleží zatím jen v tom, že mu sně- movna odhlasuje půjčky, jimiž naplní prázdné státní pokladny a bude zvolna prováděti slavby. celkem ovšem užitečné, ale z největší části passivní, takže budou jimi na národy rakouské uvržena na dlouhá léta nová, těžká břemena. V jaké formě nových daní se tato břemena ob- jevl, není dosud známo. Mluví se, jak jsme již sdělili dle peštského listu, o dani ze sirek,o zvýšení ceny tabáku atd. Ve sněmovně se pa- trně touto otázkou dosud nezabývají; tam pa- nuje zatím jen horečná chuť ku práci. Nejen všechny železniční a vodní předlohy mají byti vyřízeny do 11. června, nýbrž také přodloha o devítihodinné práci v uhelných dolech, jež byla právě z výboru dodána sněmovně.
doktor Körber Praha Čechy Rakousko Tagblishing
6 article
Jsou však skeptikové, kteří dosud nechtějí věřiti, že se podaří sněmovně zmoci všechnu jí uloženou práci. K těm náleží i krakovský »Czas«, jenž vzhledem k nehotovosti kanali- sačních projektů a vzhledem k nezbytnosti, aby se dříve stanovil poměr zemí k budoucím vod- ním stavbám, zejmena pokud se týče zemských příspěvků a ingerence na ně, pokládá za možné, že otázka vodních dráh do pod- zima vyřizena nebude. Polácí sotva budou tedy nalehati, aby se vodní stavby pro- jednaly urychleně, neboť jim jde dle »Czasue především o definitivní vyřízení kořaleční před- lohy, jež dá Haliči 5 millionů, a investiční předlohy, z níž na železniční práce v Haliči vypadne přes 70 millionů korun. Tím bude zpomoženo zemským financím a železniční stavby odstraní nouzi o práci. Pro názor »Czasue mluví mimo to i krátkost doby: sněmovně zbý- vají ku práci už jen čtyři neděle, přerušované četnými svátky,
Halič
7 article
V Praze, 14. května. (Meravské smi- řovačky.) Ve čivrtek sejde se v Brně morav- ským sněmem zvolený vyrovnací výbor, aby po- kračoval ve své smiřovací práci. »Wr. Tagbl.« sděluje, že v užším výboru pro školství docileno shody, aby školské úřady na Moravě se rozdělily dle národnosti. Také v otázce vo- lební reformy přijata prý zásada, aby se volby zemských poslanců ve skupině venkov- ských obcl, měst a ve všeobecné voličské třidě děly dle národnosti, při čemž by jazykové men- šiny v jednom okrese byly přiděleny ke stejno- jazyčnému okresu sousednímu. Co do počtu po- slanců každé národnosti panují však ještě různá mínění. Počet poslanců nemá se určovati jen dle lidnatosti, nýbrž i dle poplatnosti, jež by ovšem působila na prospěch Němců. Nejznač nější různosti v mínění panují však v otázce kuriátního veta, neboť nedocíleno shody o tom, ve kterých případech takové veto má být- přípustno.
Němec Praha Brno školský úřad na Morava
8 article
O téže věci pojednává také vídeňský zpravo daj »Köln. Ztgu.«, jenž v česko-německé dohodě na Moravě vidí předchůdce podobné dohody v Čechách. Dle této zprávy základem dohody nemá býti territoriální oddělení obou národníeh kmenů, nýbrž politické oddělení dle národnost ního voličského katastru. Čechové i Němci mají své poslance v celé zemi voliti každý zvlášt Pisatel připouští, že tím Němci pozbudou své dosavadní většiny na sněmě (ovšem většiny, udržované jen pomoci ne prý zcela spolehlivé střední strany velkostatkářské), ale za to si po- mocí sněmovních kuril s právem veta zabezpeči svou národní državu, zejmena ve školství. Ostatně česká většina bude činiti sotva více než asi dva nebo tři hlasy. Uskutečnění smíru zá- visi dle »Köln. Ztgu.« na dobré vůli moravského velkostatkářstva, které sotva však prý bude činiti obtíže, již vzhledem k velikému významu, jaký by moravský smír měl pro smír v Čechách.
Köln Čecho Němec Morava Čechy
9 article
Z Krakova, 9. května. (Obyvatelst v dle vyznání a jazyka.) Podle letošního sčítání má Krakov 91.323 obyvatele, z nichž je vojska 6049. Za poslední desítiletí zmohla se lidnafost Krakova o 16.722 duše nebo-li o 22.4 procenta. Dle vyznání je v Krakově 64.200 ka- tolíků, 25. 670 židů, 739 řecko-sjednocených a 655 evangeliků. Dle jazyka přihlásilo se za Po- láky 78.588, za Němce 6576, za Čechy 1082 obyvatelé; ostatní jsou jiných národností. Lidí bozgramotných napočitáno 21.967 nebo-li 24 proc. Poněvadž při sčítání roku 1890 nalezeno bezgramotných 294 procenta, jeví se v této věci značný pokrok. Z Lublaně, 8. května. (První slo- vinská reálka.) Z Idrie došla zpráva, že tam počátkem příštího školního roku bude ote- vřena prvá třída státní reálky s vyučovacím ja- zykem slovinským. Byla by to první čistě slo- vinská střední škola vůbec; neboť všechny střední ústavy v Kráňsku i oba tak zvané slovinské v jižním Štyrsku jsou utrakvistické. Potěšitelná zpráva z Idrie nebyla však z kompetentních míst dosud potvrzena.
Němec Krakov Čechy Lublaň Idrie Štyrsko
10 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Hospodářská výstava. Jarní hospodářské výslavy pražské maji zvučné jméno. Rok co rok rostoucí exposice hospodářských strojů a stoupající rozmanitosk výstavních předmětů vůbec jasně značí přeměnu v naší výrobě zemědělské. Jest dána poměry V posledním deseliletí mnohé se zhoršilo v ne- prospěch našich zemědělců. Posfupující zprů- myslnění severních Čech a stále klesající vynos nost pěstění chlebovin měly v zápětí, že byl jsme v posledních letech odkázáni na dovoz uher- ské pšenice a uherského žita. Z lepších doh zbyly nám vývozní zlomky ječmene a ovsa. Tam, kde dobré půdy a příznivá poloha dovolovaly pěstění produktů pro zemědělský průmysl, jsou poměry zemědělstva snesitelnějši. Ale i na jiné straně měnily se výrobní pod- mínky zemědělství našeho. Zdražení a ubývání pracovních sil, potřeba lacinější a pronikavější výroby vedly k úplné proměně tradičného ob- dělávání půdy a hospodářský stroj stal se nutným doplňkem našich selských dvorů. Naše zemědělstvo přeměnu tuto pochopilo a zařídilo se dle ni. Jarní výstava jest toho do- kladem přesvědčujícím a nikoli jediným. Dnes otevře se našemu rolnictvu, jež zde nalezne pokroky své i po- kroky průmyslu pro ně pracují cího. Může býti výsledky těmi spokojeno. Letošní výstava předčí svou bohatosti všecky předcházející a vykazuje hlavně u zemědělských strojů polěšitelný pokrok. Ale do těch milých dojmů výstavních zapadnou přece jen chmurně myšlěnky. Naše rolnictvo prodělává krisi. Nepřízei poměrů ji probudila a víra v hesla ji živí. Ro- stoucí břemena hypotekární, nerozřešená otázka výměnku, stále otevřená rána cizí soutěže, dra- hota pracovních sil a mnoho nedůvěry ve vlastn sílu v této tíži poměrů daly jí hodně potravy.
Čechy
11 article
Věřilo se ve všelék státní pomoci, účinnou pod- poru země a zatím poznalo i rolnictvo, že sebe lepší zákony ničím nejsou, není-li za nimi vlastni práce a vlastní snaha. A tak se pozvolna budilo pochopení a ocenění svépomoci. Bylo a jest chybou, že prvky jasnějšího tohoto po- znání zatlačeny byly politickým pochopením a prováděním zásady svépomocné. To, co mělo býti — ovšem v jiném rámci — vrcholem odborově organi- sace našeho rolnietva, stalo se počátkem jejím. Svépomoc jak u stavů a tříd ostatních, tk i u rolnietva předpokládá dobrou a důkladnou organisaci odbornou. Sdružuji se proto, abych ve spolku s ostatními doeflil určité výrobní výhody, abych laciněji kupoval a úspěš- něji prodával, vstupují proto do organisace abych lépe upravil výrobní i odbytové své pod- mínky. Ve spojení se všemi spoludruhy hledám cestu k úspěchu. Zde nejde o politickou orga nisaci, nýbrž o organisaci určité třídy výrobní která svá speciální přání a potřeby hledí pro vésti, o organisaci jen a jen odbo nou. O tuto organisaci, kterou se pokouš vybudovati vládní návrh o nucených zeměděl ských společenstvech, naše zemědělstvo jen nepa- trně se pokouší. Má vůli učiniti tak, ale má přiliš málo síly, aby vůle tato nebyla alespoň dočasně zatlačována politickými hesly. A tak musí býti naše rolnictvo teprve zákonem donucováno, aby se ve svůj prospěch spojovalo ve své odborné spolky a dalo takto teprve zá- klad soustavné svépomoci, zatím co politickou agitací vyneseni zvláštní agrární poslanci říšští. Nic nemůže lépe dokumentovati bezprogramovost současného našeho hnutí agrárního, jako tento fakt, který není ostatně jediným.
12 article
Pokus o úpravu zemědělského úvěru, or- ganisaci a zlovnění jeho (ne pouhá slova) za- tlačen úplně pseudoradikální agita c politickou a mezi rolnictvem ostatními třídami národa naha zo- vány nové hráze. Zda ve prospěch rol nictva v době, kdy Německo se chystá zvýšiti svá obilní cla a vytlačiti uherské chleboviny k nám do této poloviny říše, to každý snadno pochopí, kdo neztratil dosud svůj vlastní úsudek Zdravé prvky svépomocné organisace zemědělské přímo zůmyslně zasypávány nerozvážnými a ne- vážnými hesly, která, jako by proto, že stojíme před obnovou obchodních smluv, chtěla roz- tříštěnosti zemědělstva, a to speciálně českého sesilovati posici sjednoceného a ve Vídni tak vlivného průmyslu.
Německo Vídeň
13 article
Heslo třídní politiky jest u nás v Čechách na postupu. Proč si tajiti ten fakt? A co jes ještě smutnější, čistě politické aspirace určitých osob rozdmychují hesla tato, která se snadno stanou nebezpečnými celé naší české politice budoucnosti. Parlamentními stranami a frakcemi nevede cesta k zažehnání krise. Což máme v tom směru dosti málo zkušeností? Co pro- spěje určitému stavu i nejlépe myšlený zákon, není-li stav tento dosti silným a činným, aby slova jeho prováděl? Nikdo rolnictvu zastou- pení parlamentního neupírá a dosavadní politické strany národní tohoto zastoupení pečlivě dbaly a zájmů rolnických hájily. A zájmy tyto jen tím lépe byly obhajovány, když pro ně bojovali zástupci všech tříd, nežli když třídní politikou vyvolávány budou umělé rozpory jednotlivých stavů a skupin. Na hospodářské výstavě shledá naše rol- nictvo pokrok a rozvoj výrobních prestředků pomůcek pro práci svoji. Vítězný a nepopíratelný pokrok. Nalezne však v dnešní si- tuaci, plné nejistoty a měnívých nálad, i pokrok v hájení své věci, shledá, že ta cesta, na které se jeho část nalezá, jest cestou zdrav a pravdivé svépomoci?
Čechy
14 article
My, kteří se radujeme z každého paprsku lepších dob, nemůžeme při zahájení výstavy tyto své obavy pollačiti. Jak je cítíme, tak je podáváme. Bude v tom jen pokrok celého ná- roda, když rolnictvo naše prodere se agitačními hesly, jež o ně bijí, samo k sobě. Bylo tmelem naší celonárodní organisace a není nej- menších důvodů, aby právě ono jedno- nost národního postupu pomáhalo rozkládati v zápas tříd. Kdo zná hospodářské rozvrstvení národů, naši vlast oby vajících, ten pochopí bez dlouhých slov, k jakým koncům bychom dospěli. Vítáme hospodářskou výstavu. Jest vý sledkem a vítězstvím práce a dobré snahy A jestli právě tímto svým rázem povede i k my šlení o dnešním celkovém postavení rolnictva pak bude její poslání dovršeno.
15 article
„Slavia“ vzájemně pojišťovací banka v Praze konala včera dopoledne v malém sále »Plodinové bursy« za předsednictví předsedy správní rady Jana hr. z Harrachu a za přítomnosti 90 ke hlasování oprávněných členů řádnou valnou hromadu. Pan předseda, uvítav srdečnými slovy shromáždění, vy- slovil své potěšení nad tím, že mu dopřáno jest nž po 30. valné hromadě »Slavie« předsedati. Vzpomenuv lěžkých poměrů živelních i kursovních v roce minu- lém, konstatoval, že banka utrpěla ztráty jedině při pojišťování proti krupobití. Jinak jest výsledek bil- lanční přiznivý. Banka »Slavia« působila od počátku svého trvání dle sil svých k tomu, aby národ český domohl se onoho stupně síly a vážnosti, na němž se nyní nalézá. Banka »Slavia« je těsně spojena s národem českým a proto cití také se vším, co národ český potká. Národ český vyšinul se na ta- kový stupeň vážnosti všech národů evropských, že netřeba se pro budoucnost obávati, že by se mohlo přejíti přes korunu svatováclavskou k dennímu po- řadu. (Výborně!) Doufám, pokračoval pak řečník, že konečně docileno bude toho, co vlast naše sku- lečně potřebuje a čeho také širší naší vlasti je třeba
Jan Praha Slavia
16 article
toliž posílení našeho království a k němu náležejí- cích zemí. (Výborně!) Vzpomenuv pak 25letého členství ve správní radě p. J. V. Nováka, provolal pan předseda bance »Slavii«, jež spočívá jen na vzájemnosti, kterou přenáší do dalších slovanských kruhů naší širšl vlasti, »na zdar!« (Hlučné »Na zdar !«) Po tom projevili přítomní povstáním úctu ze- mřelým členům správní rady pp. dr. Jos. Mil dov a Jos. Blechovi. Od čtení výroční zprávy, z níž podstatný výtal jsme již uveřejnili, bylo po návrhu p. dra. K l um para upuštěno. K výroční zprávě vyžádal si slovo p. Antonín Svoboda, který si přál, aby »Slavia« ukládala více své papíry v realitách nežli v papírech, jichž kurs je podroben značnějsímu kolísání. Doporučoval zejmena postavení vlastních budov v Brně a ve Vídní, kde se platí za úřadní místnosti dosti vysoké nájemně. Dále přimlouval se za změnu stanov. zvláště ve příčině výplat kapitálů pojištěných a žádal aby místo dosavadní doby třiměsíční byla ustanovena doba výplat na menší kapitály na 8 dní a při vět- ších obnosech na 14 dnů. Dále upozornil, že by snad a výhodou mohla banka »Slavia« převzíti po- jišťování tabulového skla a výkladních skříní jako náhradu za úbytek, vycházející tím, že se odmltá pojišťování pod 500 zl. Dále bylo by záhodno změ- niti ustanovení, že se každý návrh ve valné hromadě činěný musí na měsíc napřed oznámiti správní radě. Řečník navrhuje za tím účelem svolání druhé valné hromady na př. o sv. Václavě za účelem změny stanov. (Výborně!) Předseda Jan hr. z Harrachu prohlásil,že návrhy tyto vezme správní rada v úvahu, poněvadž dle stanov dosud platných není možno hned o nich rozhodnouti.
J V Novák doktor Jos Mil dov Blech Svoboda Jan Jos Brno Vídeň Harrach Slavia
17 article
Pan Kheil, člen správní rady, uznává, že sta novy jsou poněkud zastaralé a že se nesvovnávají v mnohém ani s regulativem, vydaným ministerstvem pro assekurační ústavy. Změna stanov jest už správn radou zamýšlena, ale bude třeba je upraviti tak, aby vyhovovaly ustanovením regulativu. Pan Urban souhlasí s podněty p. Svobody zvláště pokud se týče výplat pojištěného kapitálu. Pan Baštecký tázal se, proč se ukládaj kapitály v cenných papírech. Čien správní rady p. dr. Herold odpověděl že děje se tak na základě předpisů regulativu, které stanoví, aby se veškeré fondy ukládaly v pupilárníc papírech a na základě usnesení jedné z předešlých valných hromad zakupují se papíry domácí s pupi- lární jistotou jako papíry zemské banky, hypoteční banky království českého a markrabství moravského atd. Že papíry ty, zejmena Hypoteční banky, klesly v kursu, jest vécí, za kterou banka »Slavia« nemůže a které musí jen hluboce litovati. Nejsou lo všal žádné faktické ztráty, poněvadž papíry ty byly kou- peny svého času pod nominální cenou. Nyní se arcit dle ustanovení regulativu musí účtovati dle kursovni ceny a tak se jeví ztráta. Banka však nemusí pa- píry ty za nynější kurs prodati a vyčká-li, až budou v plné nominální ceně vylosovány, nenastane žádna ztráta. O zakupování realit bylo ve správní radě častějí uvažováno, ale dle stanov mohou býti v rea- litách uloženy jen ony kapitály, jež nejsou určeny ke krytí pojištěných obnosů. Po tom byla výroční zpráva jednomy slne schválena a rovněž jednohlasně přijat návrh správní rady, aby členům v hlavním oddělení odboru I. a I na kapitál v lětech 1869—1895 pojištěným vyplacen byla opět 10% dividenda. Po zprávě revisorů účiů, podané p. prof. Pán kem, byla také zpráva účetní jednohlasně schválena a správní radě uděleno absolutorium.
Kheil Urban Baštecký doktor Herold profesor hypoteční banka Slavia
18 article
Jmenem správní rady navrhl p. řed. Vlach aby přehližitelům účtů přiřčena byla za r. 1900 o měna po 1000 K. K návrhu p. Urbana usnesl se však valná hromada, aby se odměna ta zvýšila každému na 1500 . Na to vykonány byly volby 8 smírčích soudců důvěrníků pro obvody generálních zaslupitelstev doplňovací volby výboru dohližitelského odborů I.—v. a úvěrního spolku. Do správní rady zvolení byli pp.: Bohumil Holeček, K. P. Kheil, Bohumí Staněk, V. J. Vondráček; náhradníky správní rady pp.: Jos. Gottwald, dr. Lad. Klumpar Fr. Mareš; přeblížitely účtů pp. Arn. Brichta, J. M. Hovorka a Aug. Pánek; jich náhradníky pp. Jos. Erben a Karel Horák. Valná hromada Ústředního spolku pro průmysl řepového cukru v rak,- uherském mocnářství. Za četného účastenství zahájil včera v zasedae síní zemědělské rady pro království české předseda svob. pán August Stummer z Tavarnoku valnou hromadu Ústředního spolku, jež položena byla do Prahy za příčinou oslavy 25letého jubile trvání pražského Spolku pro průmy s cukrovarnický v Čechách. Vysloviv naději. že jako každý rok také na letošní valné hromadě bude kollegiálně porokováno o technických pokrocíeh v průmyslu cukrovarnickém, čímž se jen svornost kollegialita mezi majiteli a správci cukrovarů utuží. představil shromážděným hosta prof. H erzf e l d z Berlína.
Vlach Holeček Kheil Staněk V J Vondráček Gottwald doktor Lada Klumpar Mareš Brichta Hovorka Aug Pánek Erben Horák Stummer Tavarnok profesor Praha Čechy H erzf e l d Berlín rada pro království
19 article
Na to přednesl generální sekretář Ústředního spolku p. Edmund Kutchera zprávu výroční, v níž se především ukazuje k celněpolitickým opa- třením, jež byla v poslední době učiněna v různých státech. Nejnovějším, ale také nejdůležitějším z nich jest zavedení dovozného cla na cukr v Anglii. Po dobné opatření učinilo také Japonsko zavedením cu- kerní daně, jež se bude vybírati počínaje 1. říjnem t. r. Na náš podnět protestovala vláda rakouská spo- lečně s interessovanými dráhami cizími proti zave dení této daně, ale bezvýsledně. Úplně ztratil ra- kousko-uherský průmysl cukerní své odbytiště v mi- nulém roce v Rumunsku, odkud se nyní už i do Turecka a Bulharska vyváží. Podobně vyvinuly se také poměry v Italii. Následkem mimořádných výhod poskytnutých státem vyvinul se tam cukerní prů- mysl tou měrou, že už hradí polovinu domácí spo- třeby odhadované na 800.000 q a v několika málo letech vytlačí úplně všechen cizí cukr. V Rusku jsou snahy cukrovarníků raziti vývozu cukru nové dráby velice účinně vládou podporovány a finanční mini- sterstvo tamější usiluje zvláště získati perské a malo- asijské trhy vynucením levných přímých tarifů. Také v Německu byly sníženy cukerní tarify značnou měrou a ve Francii povoleny vysoké cukerní prémie vývozní. Následkem všech těchto událostí byl ovšem náš vývoz velice stížen. Spolek neopomenul však žádné příležitosti, aby se u vlády zasadil o há jení zájmů ohroženého cukerního průmyslu ra- kouského.
Kutcher Anglie Japonsko Rumunsko Turecko Bulharsko Rusko Německo Francie
20 article
Dále se uvádí ve zprávě výroční, že podáním vládní předlohy parlamentu o vodních dráhác bylo vyhověno dávnému přání cukerního průmyslu jehož splnění se zvláště horiivě domáhal místo předseda Ústředního spolku p. Em. ryt. Pro- skowetz. Výroční zpráva byla schválena bez de baty a jednohlasně. Na to podával vládní rada řed. pan Bedř. Strohmer zprávu chemicko- technické vý- zkumné stanice, jež byla schválena rovněž bez de baty jednohlasně. Když pak byl předseda sv. pán Stum mer Tavarnoku ocenil zásluhy vystoupivších z komitétu členů pp. řed. Svobody a majitele cukrovaru Boschana, přikročeno k volbám. Do komitétu zvoleni byli pp.
Bedř Stum Tavarnok Boschan
21 article Rudolf Auspitz, Vídeň. Čeněk Bachler Hrušovany. Jan rytíř z Divišů, Přelouč. Vilém
Rudolf Auspitz, Vídeň. Čeněk Bachler Hrušovany. Jan rytíř z Divišů, Přelouč. Vilém Engst, Most. Karsl Fiedler. Podzámčí. Františel Fischek. Dobrovice. Dr. Jihdřich Friess. Vídeň Josef z Hatvany Deutschů. Hatvan. Jindřich Janotta, Opava. Hanuš Karlík. Nymburk. Alois Kroutil, Kolin. Karel Kufíner de Diószegh. Diószegh. Josef Maschat. Postoloprly. Konrád Patzenhofer ml.. Siegendori. Robert Prima- vesi, Olomouc. Emanuel rytíř Proskowet z Proskova a Marstorffu st., Vídeň. Vítězslav Rie d z Riedensteinů, Praha. Justin Robert, Židlo- cbovice. Daniel rytíř z Rothermannů, Hirm Filip rytiř ze Schoellerů, Čakovice. Dr. Edvar Seldl. Ždánice. Dr Hubert Skutez ky. Vyškov August svobodný pán Stummer z Tavarnoku, Ví deň. Julius Sukup. Napajedly. František Wagne Choltice. Revisory účtů zvoleni pp. H. Karlík Jul. Sukup Polom byla valná schůze přerušena a účast níci navšlívili společně museum pro prů m ys cukrovarnicky Odpoledne o 2. hod. bylo pak ve schůzi pokra čováno a rokováno o všeobecných zále ži tostech průmyslu cukrovarnickéh Prvním předmětem pořadu bylo théma: »J a k národohospodářské výhody vzešly by domácímu průmyslu cukrovarni ckému z projektovaných regulací řek a umělých vodních cest?- Referentem byl Emanuel ryt. Prosko w et z Proskova a Marstorffu. Řečník v úvodu zprávy své zmínil se o nastá vající, úplné revoluci a evoluci v dopravnictví a po dotkl, že projektovanými vodními slavbami otevřen bude cesta na trh také oněm četným lovarům, které byly dosud odkázány na drahé sazby železniění.
Auspitz Bachler Jan rytíř Vilém Engst Karsl Fiedler Fischek doktor Jihdřich Friess Josef Janotta Hanuš Karlík Kroutil Kolin Kufíner Diószegh Josef Maschat Patzenhofer vesi Emanuel Proskowet Proskův Marstorff Vítězslav ria Justin Robert Židlo Daniel rytíř rytiř Edvar Seldl Skutez August svobodný Stummer Tavarnok Julius Sukup Wagne Vídeň Hrušovany Diviš Přelouč Most Dobrovice Opava Nymburk Olomouc Riedenstein Praha Rothermann Schoeller Čakovice Ždánice Vyškov Napajedla Choltice Hatvany Deutsch Sukup Polom
22 article
Rozvoj obchodu následkem toho nad míru pokročí. jako v Německu a v Americe. Nechceme-li se ob- meziti dobrovolně, musíme se dáti touto cestou. Poukázav k prospěchu, který z projektu kyn průmyslu, zejmena cukernímu a odvětvím v olázc vývozu dosud zanedbaným, dokazoval řečník, že ani zemědělství neodejde s prázdnou. Není rozdliu meni průmyslem a zemědělstvím, neboť obě těsně spolu souvisí a jenom uměle sestrojují se mezi nimi pro tivy a odpory. Rečník konstatuje posléze s potěšením, že také rozpory politické ocitly se konečně na poli věcném a projevuje naději, že myšlenka vodních dráh bude také zdárně uvedena ve skutek, navrhuje tuto resoluc i: »Za příčinou valné hromadyÚstřed ního spolku pro průmysl řepového cukru v rakouskouherském mocná- ství a jubilejní valné bromady Spolku pro průmysl cukrovarnický v Čechácl shromáždění cukrovatníci vyslov uj vysoké vládě nejvřejší díky za inaugu- raci rozumného vodního hospodářatví. za předložení návrhů zákona o vod- ních dráhách, jakož i za blahovoln slova Jeho Excellence pana mi ni stra vnitra, kterými vzpomenul průmy slu cukrovarnického při předložení tohoto návrhu zákona. Spolu vznášejí důtkli- vou prosbu k vysoké vládě, aby za sadila se vším svým vlivem o uzákonění tét předlohy ještě v tomto zasedání říš- ské rady, aby zření měla hned od prvo počátku k přiměřenému zastoupen průmyslových i obchodních zájmů při ustavení obmýšleného poraduiho sboru, aby zejmena byl vzat zřete k zastoupení průmyslu cukrovarskéh jakožto eminenlně zemědělského prů- myslu, jenž zůčastněn jest vynikajíc měrou na vodních cestách, v tomto sbo ru.
Německo Amerika
23 article
Resoluce ta schválena byla za velké pochvaly jednohlasně. Druhým předmětem rokování byla zprá v o dosavadní činnosti mezinárodn komise pro jednotné methody cu- kerních rozborů. Referát podal ředitel vládn rada p. B. Strohmer, jenž na konci svých vý vodů navrhl tuto rosoluc i. »Vatné shromáždění rakousko-uherských cukr varníků v Praze dne 14. května 1901 prohlašuje, ž je s tím srozuměno, aby ve alužbách rakousko- uherského průmyslu cukerního stojící veřejní che- mikové řídili se při stanovení vody v surových cukrech předpisy usnesenými na třetím shromáždění »Mezinárodní komise pro jednotné zkoušení cukru v Paříži« dne 24. července 1900 a sice po ten čas pokud dosavadní vypočítávání rendementu t. j. pa- teronásobným popelem zmenšená polarisace svou platnosť podrží. V případě, že by došlo ke změně výpočtů rendementu budiž též otázka stanovení vody poznovu projednána.« Také tato resoluce byla jednohl a sn přijata. Na to referovali ještě řed. p. Egger o themalu »Jakými úspěchy mohou se vykázat snahy po výrobě toliko jednoho zad ního výrobku v posledních letech?. a p. A. Sti!t »O suché melasse«. Od pro- jednání thématu »Novotiny ve strojnictví s ohledem na manipulaci cukrovarnickou« bylo vzhledem na pokročilou dobu upuštěno a účastníci odebrali s společně na rozhlednu na Petříně. Večer navštívil hromadně »Národní divadlo«, Německo ruské styky obchodní. »Köln.
Strohmer Egger Köln Praha Paříž Petřín Německo národní divadlo Vatný shromážděný
24 article
Zig.« přináší v pondělním čísle svém na úvodním místě pozoruhodný článek o obchodně-politických problémech mezinárodního obchodu německého. Státní politika obchodní musí si býti přesně vě- doma svých cílů a snah. Dosavadní obchodní poli- tika německá této podmínky nemá. Zatím co Spo jené státy severoamerické bezohledně jdou za svým cílem státi se střediskem světového obchodu, potácí se Německo mezi dvěma póly, tak různými a od- lišnými. Jest přímo životní podmínkou evropského průmyslu, aby zrušeno bylo dosavadní výminečné postavení Ameriky, klerá jest nejnebezpečnějším sokem Německa. Toť základna, na než nutno vybu- dovati německou politiku obchodní. Dohod s Ruskem, které jest vážně interessováno na dobrém styku s Německem a které více Německu dodává než od něho odebírá, podává dosti prostředků, aby i Amerika byla donucena podrobiti se obchodně- politickému systému evropskému. Tedy dorozumění s Ruskem proti Americe. Při tom ovšem nemusí trpěti zájmy zemědělstva. — Hlasy podobné ozý. vají se v Německu stále častěji a častěji. Rakouská politika obchodní si z nich naučení nevezme? Výroční trh na hovězi dobytek v Mni chovicích koná se ve středu dne 22. t. m.
Německo Amerika Rusko
25 article
Trhy peněžni. Z Vídně, 14. května. (Zvl. telefonogr. »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Situace peněžníh trhu, na kterémž potrval klid, se dnes jen málo změnila. Jakkoliv cesta císařova do Čech byla plně oceňována jako důležitá známka příznivého obratu ve vnitřních poměrech politických a jak- koliv příznivě působil rychlý průběh parlament- ních prací, měly tyto momenty účinek jen na počátku, kdy kreditky, alpinky, unionky, jakož i některé stavební hodnoty se zlepšily. Pozděj však zavládla úplná stagnace, kteráž měla ne- příznivý účinek také na kursy, ačkoliv hodnoty mnoho neklesly. Vídeňské městské dráhy byly prodeji značně poškozeny. Ve šraňeích zhoršily se značně akcie Ferdinandovy severní dráhy dráhy ústecko teplické. Při závěrku officiálni bursy byla čila poptávka po akciích severo- západní dráhy, což odůvodňováno jednáním klubu českého o sestátnění tohoto podniku. Ukládací hodnoty úplně klidné. Devise a valuly pevně. Na eskomptním trhu nezměněno. První bankovní akcept 34 pet. x. Z Vídně, 14. května. (Telel. »N. L.«) (Večerní bursa.) Kreditky 696.— (po —.—) uherské kreditky 698.—, anglobanka 281.— bankovní jednota 487.50, unionka 566 20
Ferdinandův Vídeň Čechy
26 article
IHnderbanka 420.—, státní dráha 689.—, jižní dráha 94.—, polabská dráha 513.—, severo- západní dráha 490.—, turecké tabákové 298.50, rýmavskomuráňské 500.—, alpinky 470 50, (po —.—), květnová renta 98.50, uherská ko- runová 93.05, turecké losy 108.75, marky za hotové 117.57, na ultimo 117.58. Smýslení klidné. Z Vídně, 14 května. (Závěrečné úřadne kursy.) Únorová renta . 98.40 rak. severozáp. dr. 488. 50 společná » květ. 98.50 polabská dráha . 509.— » » stříb. 98.05 pražsko duchcov. 181.75 rakouská » zlalá 117 95 spol. st. dr. rak.-uh. 688.— » » kor. 97.50 jižní dráha uherská » zlatá 117.55 silniční dr. lit. A. 258.— » » kor. 93.05 » » » B. 256.— státní losy 1854 181.— dunaj. pároplaveb. 838.— » » 1860 rakouský Lloyd . 900.— po 500 zl. . . 140.95 prážská želez. sp. 1790.— po 100 zl. . . 170.75 česká montan. sp. 12335.— státní losy 1864 211.— alpská montan. sp. 470.50 losy fisské . . .
doktor Lloyd Vídeň jižní dráha
27 article
141. 60 rým. muráň. spol. 499.— 399.— » úvěrního úst. 303 — rak. zbrojovka vídeň. l. komun. 391.— vídeň. stavební sp. 166.50 turecké losy . . 108.75 peštská vagonka. —. 280.50 b. anglo-rakouská severočeská uhlář. ——.— 487.— vídeň. b. jednota západočeská uhl. —.— r. úst. pro úv poz. mostecká uhl. sp. 816.— rak. úvěrní ústav 696.25 Schodniea . . . 1340 — uh. úvěrní banka 698.— turecká tabák. rež. 297 50 419.50 b. pro země rak. devisa německá . 117.50 vídeňská unionka 565.50 „ londýnská 240 40 česká b. Union . —.— » pařížská . 95.60 Živnost. banka . —.— » curýšská . 95 35 buštěbradská A dvacétifřank . . 19. 10 B . 1130.— marka papírová . 117.50 rubl , . 254.— duchcov. podmok. 608.— lvovskočernovická —.— Po pevném průběhu byl konec slabší následkem obchodního klidn a stonpa- jícíbo berlinského soukromého dis- konta. Dodatečná bursa: Polabské 512, státní dráha 689. Eskontní sazby 31/, 34 procenta. 930.—
ústav 696.25 Schodniea úvěrní banka
29 article
Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. . delší lhůly Brussel šek a kr. lh. za 100f delší lhůty Němeeko šek a kr. lh. za 100 m. delší lhůty Londýn šek a kr. Ib. za 10 l.st » delší lhůty - Nový York za 100 doll. Italie šek a kr. lh. za 100 li „ delší lhůty. Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 ruble „ delší lhůty . Paříž šek a kr. lh. za 190 fr. „ delší lhůty . . . Curych a Basilej šek a kr. lh. „ , delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . . . delší lhůty . . . .
Amsterodam Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej
31 article
V Praze, 14. května. (Pův. zpr. »N. L. «) Dnešní bursa minula bez obchodu a podáváno pouze za akcie: Živnostenské banky K 270.50 České banky Union K 268.—, České společ- nosti pro průmysl cukerní K 225.50, strojírny Daňkovy K 498.—, strojírny Rustonovy K 270 50, akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolině K 432.—, První česko- moravské strojírny K 615.— Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Officiální záznamy zněji a
Daňkův Praha živnostenský banka Český banka Union Český společ
32 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » » Č. Budějovic 1893 »» Plzně r. 1886 .. » » Teplice r. 1887 . „ » Smíchova r. 1839 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » kom. dl. úp. „ » » » mel. úpisy » » , » želez. úpisy Ceská prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . Česká severní dráha . . . Buštěhiradská dráha . . . . Em. 1871 dto. dto. „ 1872 Místní dráha N. Brod-Humpolec Duche.-Podm. dráha Em. 1869 » 1871 dto. „ 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 . Rak. severozápadní dráha . lit. B. dto. Em. 1874 dto. Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Živnostenská banka pro Čechy a Moravu Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní draha . . . Buštéhrajská dráha . (lit. A.) » . (lit. B.
Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy N . Brod Humpolec Morava úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka
33 article
Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha. Rakouska sev.-západní dráha dto. (lit. B.) Pražsko duchcovská dráha. Pražská sp. par. po Vltavě a Labi Jiho-sev. německá spoj. draha . Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv v Kolině . . . . . . . . Podolská cementárna . .. Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích Prvni česká všcob. zajišl. banka První česká spol. pro raí cukru (Mlodrany) Strojnická spol. dř. Danék a spol. Pražská železařská společnost » stroj. spol. (dř. Ruston » akc. spol. řetez. lavky První českomorav. tov. na stroje Berlínská bursa, 14. května. (Zvl. telefonogr. »Národních Listů«.) Na slabší zá- znamy novoyorské byl počátek dnešní bursy zdrželivý. V průběhu vyvinul se trochu větší obchod v hodnotách železářských, ježto dosly zprávy z Porýnska o mírném zvýšení cen ně- kterých druhů železa a jemného plechu. Konee bursy byl bez obchodu a nemohly se nejvyšší zá- znamy až do konce udržeti, což odůvodňováno bylo dalším stoupnutím soukromého diskontu, jakož i stoupáním kursu devis. Bankovní hod- noty utrpěly realisacemi a znamenají na konec níže než včera. Rakouské kreditky dosti pevné. Z dopravních hodnot Kanada klidná a prou
Ferdinandův Rakousko Vltava Č . Budějovice Porýnsko Kanada Český akciový . pivo první český společenský Ruston » akciový . společenský