1
masthead
15. května 1901.
2
masthead
Přiloha „Národniclh Listu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. května. (K situ a ci.
Ohlášená ve vídeňských úřadních novinách cesta
panovníkova do Čech pokládá se ve vídeňských
i pražských německých listech za znamení, že
dr. Körber se svou hospodářskou politikou do-
sáhl plného úspěchu. Máť — dle pražského
»Tagbl.« — císařovou cestou do Čech býti
jaksi korunována šťastně provedená veliká poli
tická akce, totiž obnovení dělnosti parlamentu,
k níž prý se poji naděje, že bude umožněn
trvalý mír a nový kulturní rozkvět Rakouska.
Neupíráme, že dr. Körber na říšské radě
dosáhl úspěchu, jehož se sotva kdo nadál ještě
v lednu po nových volbách do parlamentu. Ale
souditi z toho na trvalý mír v Rakousku, kde
vlastní původcové rozbrojů neustoupili dosud
ani o krok od svých panovačných požadavků,
nesoucích se k zotročení všeho Slovanstva v zá-
padním Rakousku, jest příliš předčasno. Úspěch
Körbrův záleží zatím jen v tom, že mu sně-
movna odhlasuje půjčky, jimiž naplní prázdné
státní pokladny a bude zvolna prováděti slavby.
celkem ovšem užitečné, ale z největší části
passivní, takže budou jimi na národy rakouské
uvržena na dlouhá léta nová, těžká břemena.
V jaké formě nových daní se tato břemena ob-
jevl, není dosud známo. Mluví se, jak jsme již
sdělili dle peštského listu, o dani ze sirek,o
zvýšení ceny tabáku atd. Ve sněmovně se pa-
trně touto otázkou dosud nezabývají; tam pa-
nuje zatím jen horečná chuť ku práci. Nejen
všechny železniční a vodní předlohy mají byti
vyřízeny do 11. června, nýbrž také přodloha
o devítihodinné práci v uhelných dolech, jež
byla právě z výboru dodána sněmovně.
doktor
Körber
Praha
Čechy
Rakousko
Tagblishing
6
article
Jsou však skeptikové, kteří dosud nechtějí
věřiti, že se podaří sněmovně zmoci všechnu
jí uloženou práci. K těm náleží i krakovský
»Czas«, jenž vzhledem k nehotovosti kanali-
sačních projektů a vzhledem k nezbytnosti, aby
se dříve stanovil poměr zemí k budoucím vod-
ním stavbám, zejmena pokud se týče zemských
příspěvků a ingerence na ně, pokládá za možné,
že otázka vodních dráh do pod-
zima vyřizena nebude. Polácí sotva
budou tedy nalehati, aby se vodní stavby pro-
jednaly urychleně, neboť jim jde dle »Czasue
především o definitivní vyřízení kořaleční před-
lohy, jež dá Haliči 5 millionů, a investiční
předlohy, z níž na železniční práce v Haliči
vypadne přes 70 millionů korun. Tím bude
zpomoženo zemským financím a železniční stavby
odstraní nouzi o práci. Pro názor »Czasue
mluví mimo to i krátkost doby: sněmovně zbý-
vají ku práci už jen čtyři neděle, přerušované
četnými svátky,
Halič
7
article
V Praze, 14. května. (Meravské smi-
řovačky.) Ve čivrtek sejde se v Brně morav-
ským sněmem zvolený vyrovnací výbor, aby po-
kračoval ve své smiřovací práci. »Wr. Tagbl.«
sděluje, že v užším výboru pro školství docileno
shody, aby školské úřady na Moravě se
rozdělily dle národnosti. Také v otázce vo-
lební reformy přijata prý zásada, aby se
volby zemských poslanců ve skupině venkov-
ských obcl, měst a ve všeobecné voličské třidě
děly dle národnosti, při čemž by jazykové men-
šiny v jednom okrese byly přiděleny ke stejno-
jazyčnému okresu sousednímu. Co do počtu po-
slanců každé národnosti panují však ještě různá
mínění. Počet poslanců nemá se určovati jen
dle lidnatosti, nýbrž i dle poplatnosti, jež by
ovšem působila na prospěch Němců. Nejznač
nější různosti v mínění panují však v otázce
kuriátního veta, neboť nedocíleno shody
o tom, ve kterých případech takové veto má být-
přípustno.
Němec
Praha
Brno
školský úřad na Morava
8
article
O téže věci pojednává také vídeňský zpravo
daj »Köln. Ztgu.«, jenž v česko-německé dohodě
na Moravě vidí předchůdce podobné dohody
v Čechách. Dle této zprávy základem dohody
nemá býti territoriální oddělení obou národníeh
kmenů, nýbrž politické oddělení dle národnost
ního voličského katastru. Čechové i Němci mají
své poslance v celé zemi voliti každý zvlášt
Pisatel připouští, že tím Němci pozbudou své
dosavadní většiny na sněmě (ovšem většiny,
udržované jen pomoci ne prý zcela spolehlivé
střední strany velkostatkářské), ale za to si po-
mocí sněmovních kuril s právem veta zabezpeči
svou národní državu, zejmena ve školství.
Ostatně česká většina bude činiti sotva více než
asi dva nebo tři hlasy. Uskutečnění smíru zá-
visi dle »Köln. Ztgu.« na dobré vůli moravského
velkostatkářstva, které sotva však prý bude činiti
obtíže, již vzhledem k velikému významu, jaký
by moravský smír měl pro smír v Čechách.
Köln
Čecho
Němec
Morava
Čechy
9
article
Z Krakova, 9. května. (Obyvatelst v
dle vyznání a jazyka.) Podle letošního
sčítání má Krakov 91.323 obyvatele, z nichž je
vojska 6049. Za poslední desítiletí zmohla se
lidnafost Krakova o 16.722 duše nebo-li o 22.4
procenta. Dle vyznání je v Krakově 64.200 ka-
tolíků, 25. 670 židů, 739 řecko-sjednocených a
655 evangeliků. Dle jazyka přihlásilo se za Po-
láky 78.588, za Němce 6576, za Čechy 1082
obyvatelé; ostatní jsou jiných národností. Lidí
bozgramotných napočitáno 21.967 nebo-li 24
proc. Poněvadž při sčítání roku 1890 nalezeno
bezgramotných 294 procenta, jeví se v této
věci značný pokrok.
Z Lublaně, 8. května. (První slo-
vinská reálka.) Z Idrie došla zpráva, že
tam počátkem příštího školního roku bude ote-
vřena prvá třída státní reálky s vyučovacím ja-
zykem slovinským. Byla by to první čistě slo-
vinská střední škola vůbec; neboť všechny střední
ústavy v Kráňsku i oba tak zvané slovinské
v jižním Štyrsku jsou utrakvistické. Potěšitelná
zpráva z Idrie nebyla však z kompetentních
míst dosud potvrzena.
Němec
Krakov
Čechy
Lublaň
Idrie
Štyrsko
10
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Hospodářská výstava.
Jarní hospodářské výslavy pražské maji
zvučné jméno. Rok co rok rostoucí exposice
hospodářských strojů a stoupající rozmanitosk
výstavních předmětů vůbec jasně značí přeměnu
v naší výrobě zemědělské. Jest dána poměry
V posledním deseliletí mnohé se zhoršilo v ne-
prospěch našich zemědělců. Posfupující zprů-
myslnění severních Čech a stále klesající vynos
nost pěstění chlebovin měly v zápětí, že byl
jsme v posledních letech odkázáni na dovoz uher-
ské pšenice a uherského žita. Z lepších doh
zbyly nám vývozní zlomky ječmene a ovsa. Tam,
kde dobré půdy a příznivá poloha dovolovaly
pěstění produktů pro zemědělský průmysl, jsou
poměry zemědělstva snesitelnějši.
Ale i na jiné straně měnily se výrobní pod-
mínky zemědělství našeho. Zdražení a ubývání
pracovních sil, potřeba lacinější a pronikavější
výroby vedly k úplné proměně tradičného ob-
dělávání půdy a hospodářský stroj stal se nutným
doplňkem našich selských dvorů.
Naše zemědělstvo přeměnu tuto pochopilo
a zařídilo se dle ni. Jarní výstava jest toho do-
kladem přesvědčujícím a nikoli jediným. Dnes
otevře se našemu rolnictvu, jež
zde nalezne pokroky své i po-
kroky průmyslu pro ně pracují
cího. Může býti výsledky těmi spokojeno.
Letošní výstava předčí svou bohatosti všecky
předcházející a vykazuje hlavně u zemědělských
strojů polěšitelný pokrok. Ale do těch milých
dojmů výstavních zapadnou přece jen chmurně
myšlěnky.
Naše rolnictvo prodělává krisi. Nepřízei
poměrů ji probudila a víra v hesla ji živí. Ro-
stoucí břemena hypotekární, nerozřešená otázka
výměnku, stále otevřená rána cizí soutěže, dra-
hota pracovních sil a mnoho nedůvěry ve vlastn
sílu v této tíži poměrů daly jí hodně potravy.
Čechy
11
article
Věřilo se ve všelék státní pomoci, účinnou pod-
poru země a zatím poznalo i rolnictvo, že sebe
lepší zákony ničím nejsou, není-li za nimi
vlastni práce a vlastní snaha. A
tak se pozvolna budilo pochopení a ocenění
svépomoci. Bylo a jest chybou,
že prvky jasnějšího tohoto po-
znání zatlačeny byly politickým
pochopením a prováděním zásady
svépomocné. To, co mělo býti — ovšem
v jiném rámci — vrcholem odborově organi-
sace našeho rolnietva, stalo se počátkem jejím.
Svépomoc jak u stavů a tříd ostatních, tk
i u rolnietva předpokládá dobrou a důkladnou
organisaci odbornou. Sdružuji se
proto, abych ve spolku s ostatními doeflil určité
výrobní výhody, abych laciněji kupoval a úspěš-
něji prodával, vstupují proto do organisace
abych lépe upravil výrobní i odbytové své pod-
mínky. Ve spojení se všemi spoludruhy hledám
cestu k úspěchu. Zde nejde o politickou orga
nisaci, nýbrž o organisaci určité třídy výrobní
která svá speciální přání a potřeby hledí pro
vésti, o organisaci jen a jen odbo
nou. O tuto organisaci, kterou se pokouš
vybudovati vládní návrh o nucených zeměděl
ských společenstvech, naše zemědělstvo jen nepa-
trně se pokouší. Má vůli učiniti tak, ale má
přiliš málo síly, aby vůle tato nebyla alespoň
dočasně zatlačována politickými hesly. A tak
musí býti naše rolnictvo teprve
zákonem donucováno, aby se ve
svůj prospěch spojovalo ve své
odborné spolky a dalo takto teprve zá-
klad soustavné svépomoci, zatím co politickou
agitací vyneseni zvláštní agrární poslanci říšští.
Nic nemůže lépe dokumentovati bezprogramovost
současného našeho hnutí agrárního, jako tento
fakt, který není ostatně jediným.
12
article
Pokus o úpravu zemědělského úvěru, or-
ganisaci a zlovnění jeho (ne pouhá slova) za-
tlačen úplně pseudoradikální agita c
politickou a mezi rolnictvem
ostatními třídami národa naha zo-
vány nové hráze. Zda ve prospěch rol
nictva v době, kdy Německo se chystá zvýšiti
svá obilní cla a vytlačiti uherské chleboviny
k nám do této poloviny říše, to každý snadno
pochopí, kdo neztratil dosud svůj vlastní úsudek
Zdravé prvky svépomocné organisace zemědělské
přímo zůmyslně zasypávány nerozvážnými a ne-
vážnými hesly, která, jako by proto, že stojíme
před obnovou obchodních smluv, chtěla roz-
tříštěnosti zemědělstva, a to speciálně českého
sesilovati posici sjednoceného a ve Vídni tak
vlivného průmyslu.
Německo
Vídeň
13
article
Heslo třídní politiky jest u nás v Čechách
na postupu. Proč si tajiti ten fakt? A co jes
ještě smutnější, čistě politické aspirace určitých
osob rozdmychují hesla tato, která se snadno
stanou nebezpečnými celé naší české politice
budoucnosti. Parlamentními stranami a frakcemi
nevede cesta k zažehnání krise. Což máme
v tom směru dosti málo zkušeností? Co pro-
spěje určitému stavu i nejlépe myšlený zákon,
není-li stav tento dosti silným a činným, aby
slova jeho prováděl? Nikdo rolnictvu zastou-
pení parlamentního neupírá a dosavadní politické
strany národní tohoto zastoupení pečlivě dbaly
a zájmů rolnických hájily. A zájmy tyto jen
tím lépe byly obhajovány, když pro ně bojovali
zástupci všech tříd, nežli když třídní politikou
vyvolávány budou umělé rozpory jednotlivých
stavů a skupin.
Na hospodářské výstavě shledá naše rol-
nictvo pokrok a rozvoj výrobních prestředků
pomůcek pro práci svoji. Vítězný a nepopíratelný
pokrok. Nalezne však v dnešní si-
tuaci, plné nejistoty a měnívých
nálad, i pokrok v hájení své věci,
shledá, že ta cesta, na které se
jeho část nalezá, jest cestou zdrav
a pravdivé svépomoci?
Čechy
14
article
My, kteří se radujeme z každého paprsku
lepších dob, nemůžeme při zahájení výstavy
tyto své obavy pollačiti. Jak je cítíme, tak je
podáváme. Bude v tom jen pokrok celého ná-
roda, když rolnictvo naše prodere se agitačními
hesly, jež o ně bijí, samo k sobě. Bylo
tmelem naší celonárodní organisace a není nej-
menších důvodů, aby právě ono jedno-
nost národního postupu pomáhalo
rozkládati v zápas tříd. Kdo zná
hospodářské rozvrstvení národů, naši vlast oby
vajících, ten pochopí bez dlouhých slov, k jakým
koncům bychom dospěli.
Vítáme hospodářskou výstavu. Jest vý
sledkem a vítězstvím práce a dobré snahy
A jestli právě tímto svým rázem povede i k my
šlení o dnešním celkovém postavení rolnictva
pak bude její poslání dovršeno.
15
article
„Slavia“
vzájemně pojišťovací banka v Praze
konala včera dopoledne v malém sále »Plodinové
bursy« za předsednictví předsedy správní rady Jana
hr. z Harrachu a za přítomnosti 90 ke hlasování
oprávněných členů řádnou valnou hromadu. Pan
předseda, uvítav srdečnými slovy shromáždění, vy-
slovil své potěšení nad tím, že mu dopřáno jest nž
po 30. valné hromadě »Slavie« předsedati. Vzpomenuv
lěžkých poměrů živelních i kursovních v roce minu-
lém, konstatoval, že banka utrpěla ztráty jedině při
pojišťování proti krupobití. Jinak jest výsledek bil-
lanční přiznivý. Banka »Slavia« působila od počátku
svého trvání dle sil svých k tomu, aby národ český
domohl se onoho stupně síly a vážnosti, na němž
se nyní nalézá. Banka »Slavia« je těsně spojena
s národem českým a proto cití také se vším, co
národ český potká. Národ český vyšinul se na ta-
kový stupeň vážnosti všech národů evropských, že
netřeba se pro budoucnost obávati, že by se mohlo
přejíti přes korunu svatováclavskou k dennímu po-
řadu. (Výborně!) Doufám, pokračoval pak řečník,
že konečně docileno bude toho, co vlast naše sku-
lečně potřebuje a čeho také širší naší vlasti je třeba
Jan
Praha
Slavia
16
article
toliž posílení našeho království a k němu náležejí-
cích zemí. (Výborně!) Vzpomenuv pak 25letého
členství ve správní radě p. J. V. Nováka, provolal
pan předseda bance »Slavii«, jež spočívá jen na
vzájemnosti, kterou přenáší do dalších slovanských
kruhů naší širšl vlasti, »na zdar!« (Hlučné »Na
zdar !«)
Po tom projevili přítomní povstáním úctu ze-
mřelým členům správní rady pp. dr. Jos. Mil dov
a Jos. Blechovi.
Od čtení výroční zprávy, z níž podstatný výtal
jsme již uveřejnili, bylo po návrhu p. dra. K l um
para upuštěno.
K výroční zprávě vyžádal si slovo p. Antonín
Svoboda, který si přál, aby »Slavia« ukládala
více své papíry v realitách nežli v papírech, jichž
kurs je podroben značnějsímu kolísání. Doporučoval
zejmena postavení vlastních budov v Brně a ve
Vídní, kde se platí za úřadní místnosti dosti vysoké
nájemně. Dále přimlouval se za změnu stanov.
zvláště ve příčině výplat kapitálů pojištěných a žádal
aby místo dosavadní doby třiměsíční byla ustanovena
doba výplat na menší kapitály na 8 dní a při vět-
ších obnosech na 14 dnů. Dále upozornil, že by
snad a výhodou mohla banka »Slavia« převzíti po-
jišťování tabulového skla a výkladních skříní jako
náhradu za úbytek, vycházející tím, že se odmltá
pojišťování pod 500 zl. Dále bylo by záhodno změ-
niti ustanovení, že se každý návrh ve valné hromadě
činěný musí na měsíc napřed oznámiti správní radě.
Řečník navrhuje za tím účelem svolání druhé valné
hromady na př. o sv. Václavě za účelem změny
stanov. (Výborně!)
Předseda Jan hr. z Harrachu prohlásil,že
návrhy tyto vezme správní rada v úvahu, poněvadž
dle stanov dosud platných není možno hned o nich
rozhodnouti.
J V Novák
doktor
Jos
Mil dov
Blech
Svoboda
Jan
Jos
Brno
Vídeň
Harrach
Slavia
17
article
Pan Kheil, člen správní rady, uznává, že sta
novy jsou poněkud zastaralé a že se nesvovnávají
v mnohém ani s regulativem, vydaným ministerstvem
pro assekurační ústavy. Změna stanov jest už správn
radou zamýšlena, ale bude třeba je upraviti tak, aby
vyhovovaly ustanovením regulativu.
Pan Urban souhlasí s podněty p. Svobody
zvláště pokud se týče výplat pojištěného kapitálu.
Pan Baštecký tázal se, proč se ukládaj
kapitály v cenných papírech.
Čien správní rady p. dr. Herold odpověděl
že děje se tak na základě předpisů regulativu, které
stanoví, aby se veškeré fondy ukládaly v pupilárníc
papírech a na základě usnesení jedné z předešlých
valných hromad zakupují se papíry domácí s pupi-
lární jistotou jako papíry zemské banky, hypoteční
banky království českého a markrabství moravského
atd. Že papíry ty, zejmena Hypoteční banky, klesly
v kursu, jest vécí, za kterou banka »Slavia« nemůže
a které musí jen hluboce litovati. Nejsou lo všal
žádné faktické ztráty, poněvadž papíry ty byly kou-
peny svého času pod nominální cenou. Nyní se arcit
dle ustanovení regulativu musí účtovati dle kursovni
ceny a tak se jeví ztráta. Banka však nemusí pa-
píry ty za nynější kurs prodati a vyčká-li, až budou
v plné nominální ceně vylosovány, nenastane žádna
ztráta. O zakupování realit bylo ve správní radě
častějí uvažováno, ale dle stanov mohou býti v rea-
litách uloženy jen ony kapitály, jež nejsou určeny
ke krytí pojištěných obnosů.
Po tom byla výroční zpráva jednomy slne
schválena a rovněž jednohlasně přijat návrh správní
rady, aby členům v hlavním oddělení odboru I. a I
na kapitál v lětech 1869—1895 pojištěným vyplacen
byla opět 10% dividenda.
Po zprávě revisorů účiů, podané p. prof. Pán
kem, byla také zpráva účetní jednohlasně schválena
a správní radě uděleno absolutorium.
Kheil
Urban
Baštecký
doktor
Herold
profesor
hypoteční banka
Slavia
18
article
Jmenem správní rady navrhl p. řed. Vlach
aby přehližitelům účtů přiřčena byla za r. 1900 o
měna po 1000 K. K návrhu p. Urbana usnesl
se však valná hromada, aby se odměna ta zvýšila
každému na 1500 .
Na to vykonány byly volby 8 smírčích soudců
důvěrníků pro obvody generálních zaslupitelstev
doplňovací volby výboru dohližitelského odborů I.—v.
a úvěrního spolku. Do správní rady zvolení byli
pp.: Bohumil Holeček, K. P. Kheil, Bohumí
Staněk, V. J. Vondráček; náhradníky správní
rady pp.: Jos. Gottwald, dr. Lad. Klumpar
Fr. Mareš; přeblížitely účtů pp. Arn. Brichta,
J. M. Hovorka a Aug. Pánek; jich náhradníky
pp. Jos. Erben a Karel Horák.
Valná hromada Ústředního spolku
pro průmysl řepového cukru v rak,-
uherském mocnářství.
Za četného účastenství zahájil včera v zasedae
síní zemědělské rady pro království české předseda
svob. pán August Stummer z Tavarnoku valnou
hromadu Ústředního spolku, jež položena byla do
Prahy za příčinou oslavy 25letého jubile
trvání pražského Spolku pro průmy s
cukrovarnický v Čechách. Vysloviv naději.
že jako každý rok také na letošní valné hromadě
bude kollegiálně porokováno o technických pokrocíeh
v průmyslu cukrovarnickém, čímž se jen svornost
kollegialita mezi majiteli a správci cukrovarů utuží.
představil shromážděným hosta prof. H erzf e l d
z Berlína.
Vlach
Holeček
Kheil
Staněk
V J Vondráček
Gottwald
doktor
Lada
Klumpar
Mareš
Brichta
Hovorka
Aug
Pánek
Erben
Horák
Stummer
Tavarnok
profesor
Praha
Čechy
H erzf e l d
Berlín
rada pro království
19
article
Na to přednesl generální sekretář Ústředního
spolku p. Edmund Kutchera zprávu výroční,
v níž se především ukazuje k celněpolitickým opa-
třením, jež byla v poslední době učiněna v různých
státech. Nejnovějším, ale také nejdůležitějším z nich
jest zavedení dovozného cla na cukr v Anglii. Po
dobné opatření učinilo také Japonsko zavedením cu-
kerní daně, jež se bude vybírati počínaje 1. říjnem
t. r. Na náš podnět protestovala vláda rakouská spo-
lečně s interessovanými dráhami cizími proti zave
dení této daně, ale bezvýsledně. Úplně ztratil ra-
kousko-uherský průmysl cukerní své odbytiště v mi-
nulém roce v Rumunsku, odkud se nyní už i do
Turecka a Bulharska vyváží. Podobně vyvinuly se
také poměry v Italii. Následkem mimořádných výhod
poskytnutých státem vyvinul se tam cukerní prů-
mysl tou měrou, že už hradí polovinu domácí spo-
třeby odhadované na 800.000 q a v několika málo
letech vytlačí úplně všechen cizí cukr. V Rusku jsou
snahy cukrovarníků raziti vývozu cukru nové dráby
velice účinně vládou podporovány a finanční mini-
sterstvo tamější usiluje zvláště získati perské a malo-
asijské trhy vynucením levných přímých tarifů. Také
v Německu byly sníženy cukerní tarify značnou
měrou a ve Francii povoleny vysoké cukerní prémie
vývozní. Následkem všech těchto událostí byl ovšem
náš vývoz velice stížen. Spolek neopomenul však
žádné příležitosti, aby se u vlády zasadil o há
jení zájmů ohroženého cukerního průmyslu ra-
kouského.
Kutcher
Anglie
Japonsko
Rumunsko
Turecko
Bulharsko
Rusko
Německo
Francie
20
article
Dále se uvádí ve zprávě výroční, že podáním
vládní předlohy parlamentu o vodních dráhác
bylo vyhověno dávnému přání cukerního průmyslu
jehož splnění se zvláště horiivě domáhal místo
předseda Ústředního spolku p. Em. ryt. Pro-
skowetz.
Výroční zpráva byla schválena bez de baty a
jednohlasně. Na to podával vládní rada řed. pan
Bedř. Strohmer zprávu chemicko- technické vý-
zkumné stanice, jež byla schválena rovněž bez de
baty jednohlasně.
Když pak byl předseda sv. pán Stum mer
Tavarnoku ocenil zásluhy vystoupivších z komitétu
členů pp. řed. Svobody a majitele cukrovaru
Boschana, přikročeno k volbám. Do komitétu
zvoleni byli pp.
Bedř
Stum
Tavarnok
Boschan
21
article
Rudolf Auspitz, Vídeň. Čeněk Bachler
Hrušovany. Jan rytíř z Divišů, Přelouč. Vilém
Rudolf Auspitz, Vídeň. Čeněk Bachler
Hrušovany. Jan rytíř z Divišů, Přelouč. Vilém
Engst, Most. Karsl Fiedler. Podzámčí. Františel
Fischek. Dobrovice. Dr. Jihdřich Friess. Vídeň
Josef z Hatvany Deutschů. Hatvan. Jindřich
Janotta, Opava. Hanuš Karlík. Nymburk. Alois
Kroutil, Kolin. Karel Kufíner de Diószegh.
Diószegh. Josef Maschat. Postoloprly. Konrád
Patzenhofer ml.. Siegendori. Robert Prima-
vesi, Olomouc. Emanuel rytíř Proskowet z
Proskova a Marstorffu st., Vídeň. Vítězslav Rie d
z Riedensteinů, Praha. Justin Robert, Židlo-
cbovice. Daniel rytíř z Rothermannů, Hirm
Filip rytiř ze Schoellerů, Čakovice. Dr. Edvar
Seldl. Ždánice. Dr Hubert Skutez ky. Vyškov
August svobodný pán Stummer z Tavarnoku, Ví
deň. Julius Sukup. Napajedly. František Wagne
Choltice. Revisory účtů zvoleni pp. H. Karlík
Jul. Sukup
Polom byla valná schůze přerušena a účast
níci navšlívili společně museum pro prů m ys
cukrovarnicky
Odpoledne o 2. hod. bylo pak ve schůzi pokra
čováno a rokováno o všeobecných zále ži
tostech průmyslu cukrovarnickéh
Prvním předmětem pořadu bylo théma: »J a k
národohospodářské výhody vzešly
by domácímu průmyslu cukrovarni
ckému z projektovaných regulací řek
a umělých vodních cest?-
Referentem byl Emanuel ryt. Prosko w et
z Proskova a Marstorffu.
Řečník v úvodu zprávy své zmínil se o nastá
vající, úplné revoluci a evoluci v dopravnictví a po
dotkl, že projektovanými vodními slavbami otevřen
bude cesta na trh také oněm četným lovarům, které
byly dosud odkázány na drahé sazby železniění.
Auspitz
Bachler
Jan rytíř
Vilém
Engst
Karsl Fiedler
Fischek
doktor
Jihdřich Friess
Josef
Janotta
Hanuš Karlík
Kroutil
Kolin
Kufíner Diószegh
Josef Maschat
Patzenhofer
vesi
Emanuel
Proskowet
Proskův
Marstorff
Vítězslav ria
Justin Robert
Židlo
Daniel rytíř
rytiř
Edvar Seldl
Skutez
August svobodný
Stummer
Tavarnok
Julius Sukup
Wagne
Vídeň
Hrušovany
Diviš
Přelouč
Most
Dobrovice
Opava
Nymburk
Olomouc
Riedenstein
Praha
Rothermann
Schoeller
Čakovice
Ždánice
Vyškov
Napajedla
Choltice
Hatvany Deutsch
Sukup Polom
22
article
Rozvoj obchodu následkem toho nad míru pokročí.
jako v Německu a v Americe. Nechceme-li se ob-
meziti dobrovolně, musíme se dáti touto cestou.
Poukázav k prospěchu, který z projektu kyn
průmyslu, zejmena cukernímu a odvětvím v olázc
vývozu dosud zanedbaným, dokazoval řečník, že ani
zemědělství neodejde s prázdnou. Není rozdliu meni
průmyslem a zemědělstvím, neboť obě těsně spolu
souvisí a jenom uměle sestrojují se mezi nimi pro
tivy a odpory.
Rečník konstatuje posléze s potěšením, že také
rozpory politické ocitly se konečně na poli věcném
a projevuje naději, že myšlenka vodních dráh bude
také zdárně uvedena ve skutek, navrhuje tuto
resoluc i:
»Za příčinou valné hromadyÚstřed
ního spolku pro průmysl řepového
cukru v rakouskouherském mocná-
ství a jubilejní valné bromady Spolku
pro průmysl cukrovarnický v Čechácl
shromáždění cukrovatníci vyslov uj
vysoké vládě nejvřejší díky za inaugu-
raci rozumného vodního hospodářatví.
za předložení návrhů zákona o vod-
ních dráhách, jakož i za blahovoln
slova Jeho Excellence pana mi ni stra
vnitra, kterými vzpomenul průmy slu
cukrovarnického při předložení tohoto
návrhu zákona. Spolu vznášejí důtkli-
vou prosbu k vysoké vládě, aby za sadila
se vším svým vlivem o uzákonění tét
předlohy ještě v tomto zasedání říš-
ské rady, aby zření měla hned od prvo
počátku k přiměřenému zastoupen
průmyslových i obchodních zájmů při
ustavení obmýšleného poraduiho
sboru, aby zejmena byl vzat zřete
k zastoupení průmyslu cukrovarskéh
jakožto eminenlně zemědělského prů-
myslu, jenž zůčastněn jest vynikajíc
měrou na vodních cestách, v tomto
sbo ru.
Německo
Amerika
23
article
Resoluce ta schválena byla za velké pochvaly
jednohlasně.
Druhým předmětem rokování byla zprá v
o dosavadní činnosti mezinárodn
komise pro jednotné methody cu-
kerních rozborů. Referát podal ředitel vládn
rada p. B. Strohmer, jenž na konci svých vý
vodů navrhl tuto rosoluc i.
»Vatné shromáždění rakousko-uherských cukr
varníků v Praze dne 14. května 1901 prohlašuje, ž
je s tím srozuměno, aby ve alužbách rakousko-
uherského průmyslu cukerního stojící veřejní che-
mikové řídili se při stanovení vody v surových
cukrech předpisy usnesenými na třetím shromáždění
»Mezinárodní komise pro jednotné zkoušení cukru
v Paříži« dne 24. července 1900 a sice po ten čas
pokud dosavadní vypočítávání rendementu t. j. pa-
teronásobným popelem zmenšená polarisace svou
platnosť podrží. V případě, že by došlo ke změně
výpočtů rendementu budiž též otázka stanovení
vody poznovu projednána.«
Také tato resoluce byla jednohl a sn
přijata.
Na to referovali ještě řed. p. Egger o themalu
»Jakými úspěchy mohou se vykázat
snahy po výrobě toliko jednoho zad
ního výrobku v posledních letech?.
a p. A. Sti!t »O suché melasse«. Od pro-
jednání thématu »Novotiny ve strojnictví s ohledem
na manipulaci cukrovarnickou« bylo vzhledem na
pokročilou dobu upuštěno a účastníci odebrali s
společně na rozhlednu na Petříně. Večer navštívil
hromadně »Národní divadlo«,
Německo ruské styky obchodní. »Köln.
Strohmer
Egger
Köln
Praha
Paříž
Petřín
Německo
národní divadlo
Vatný shromážděný
24
article
Zig.« přináší v pondělním čísle svém na úvodním
místě pozoruhodný článek o obchodně-politických
problémech mezinárodního obchodu německého.
Státní politika obchodní musí si býti přesně vě-
doma svých cílů a snah. Dosavadní obchodní poli-
tika německá této podmínky nemá. Zatím co Spo
jené státy severoamerické bezohledně jdou za svým
cílem státi se střediskem světového obchodu, potácí
se Německo mezi dvěma póly, tak různými a od-
lišnými. Jest přímo životní podmínkou evropského
průmyslu, aby zrušeno bylo dosavadní výminečné
postavení Ameriky, klerá jest nejnebezpečnějším
sokem Německa. Toť základna, na než nutno vybu-
dovati německou politiku obchodní. Dohod
s Ruskem, které jest vážně interessováno na
dobrém styku s Německem a které více Německu
dodává než od něho odebírá, podává dosti prostředků,
aby i Amerika byla donucena podrobiti se obchodně-
politickému systému evropskému. Tedy dorozumění
s Ruskem proti Americe. Při tom ovšem nemusí
trpěti zájmy zemědělstva. — Hlasy podobné ozý.
vají se v Německu stále častěji a častěji. Rakouská
politika obchodní si z nich naučení nevezme?
Výroční trh na hovězi dobytek v Mni
chovicích koná se ve středu dne 22. t. m.
Německo
Amerika
Rusko
25
article
Trhy peněžni.
Z Vídně, 14. května. (Zvl. telefonogr. »Nár.
Listů«.) (Denní bursa.) Situace peněžníh
trhu, na kterémž potrval klid, se dnes jen málo
změnila. Jakkoliv cesta císařova do Čech byla
plně oceňována jako důležitá známka příznivého
obratu ve vnitřních poměrech politických a jak-
koliv příznivě působil rychlý průběh parlament-
ních prací, měly tyto momenty účinek jen na
počátku, kdy kreditky, alpinky, unionky, jakož
i některé stavební hodnoty se zlepšily. Pozděj
však zavládla úplná stagnace, kteráž měla ne-
příznivý účinek také na kursy, ačkoliv hodnoty
mnoho neklesly. Vídeňské městské dráhy byly
prodeji značně poškozeny. Ve šraňeích zhoršily
se značně akcie Ferdinandovy severní dráhy
dráhy ústecko teplické. Při závěrku officiálni
bursy byla čila poptávka po akciích severo-
západní dráhy, což odůvodňováno jednáním
klubu českého o sestátnění tohoto podniku.
Ukládací hodnoty úplně klidné. Devise a valuly
pevně. Na eskomptním trhu nezměněno.
První bankovní akcept 34 pet.
x. Z Vídně, 14. května. (Telel. »N. L.«)
(Večerní bursa.) Kreditky 696.— (po —.—)
uherské kreditky 698.—, anglobanka 281.—
bankovní jednota 487.50, unionka 566 20
Ferdinandův
Vídeň
Čechy
26
article
IHnderbanka 420.—, státní dráha 689.—, jižní
dráha 94.—, polabská dráha 513.—, severo-
západní dráha 490.—, turecké tabákové 298.50,
rýmavskomuráňské 500.—, alpinky 470 50,
(po —.—), květnová renta 98.50, uherská ko-
runová 93.05, turecké losy 108.75, marky za
hotové 117.57, na ultimo 117.58. Smýslení
klidné.
Z Vídně, 14 května. (Závěrečné úřadne
kursy.)
Únorová renta . 98.40
rak. severozáp. dr. 488. 50
společná » květ. 98.50
polabská dráha . 509.—
» » stříb. 98.05
pražsko duchcov. 181.75
rakouská » zlalá 117 95
spol. st. dr. rak.-uh. 688.—
» » kor. 97.50
jižní dráha
uherská » zlatá 117.55
silniční dr. lit. A. 258.—
» » kor.
93.05
» » » B. 256.—
státní losy 1854
181.—
dunaj. pároplaveb. 838.—
» » 1860
rakouský Lloyd . 900.—
po 500 zl. . .
140.95
prážská želez. sp. 1790.—
po 100 zl. . .
170.75
česká montan. sp. 12335.—
státní losy 1864
211.—
alpská montan. sp. 470.50
losy fisské . . .
doktor
Lloyd
Vídeň
jižní dráha
27
article
141. 60
rým. muráň. spol. 499.—
399.—
» úvěrního úst.
303 —
rak. zbrojovka
vídeň. l. komun.
391.—
vídeň. stavební sp. 166.50
turecké losy . .
108.75
peštská vagonka. —.
280.50
b. anglo-rakouská
severočeská uhlář. ——.—
487.—
vídeň. b. jednota
západočeská uhl. —.—
r. úst. pro úv poz.
mostecká uhl. sp. 816.—
rak. úvěrní ústav
696.25
Schodniea . . . 1340 —
uh. úvěrní banka
698.—
turecká tabák. rež. 297 50
419.50
b. pro země rak.
devisa německá . 117.50
vídeňská unionka 565.50
„ londýnská 240 40
česká b. Union . —.—
» pařížská . 95.60
Živnost. banka . —.—
» curýšská . 95 35
buštěbradská A
dvacétifřank . . 19. 10
B . 1130.—
marka papírová . 117.50
rubl , . 254.—
duchcov. podmok. 608.—
lvovskočernovická —.—
Po pevném průběhu byl konec slabší
následkem obchodního klidn a stonpa-
jícíbo berlinského soukromého dis-
konta. Dodatečná bursa: Polabské
512, státní dráha 689.
Eskontní sazby 31/, 34 procenta.
930.—
ústav 696.25 Schodniea
úvěrní banka
29
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. .
delší lhůly
Brussel šek a kr. lh. za 100f
delší lhůty
Němeeko šek a kr. lh. za 100 m.
delší lhůty
Londýn šek a kr. Ib. za 10 l.st
» delší lhůty -
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 li
„ delší lhůty.
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 ruble
„ delší lhůty .
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
„ delší lhůty . . .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
„ , delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . . .
Amsterodam
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
31
article
V Praze, 14. května. (Pův. zpr. »N. L. «)
Dnešní bursa minula bez obchodu a podáváno
pouze za akcie: Živnostenské banky K 270.50
České banky Union K 268.—, České společ-
nosti pro průmysl cukerní K 225.50, strojírny
Daňkovy K 498.—, strojírny Rustonovy K
270 50, akciové továrny na vyrábění umělých
hnojiv v Kolině K 432.—, První česko-
moravské strojírny K 615.—
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Officiální záznamy zněji a
Daňkův
Praha
živnostenský banka
Český banka
Union
Český společ
32
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» » Č. Budějovic 1893
»» Plzně r. 1886 ..
» » Teplice r. 1887 .
„ » Smíchova r. 1839
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp.
„ » » » mel. úpisy
» » , » želez. úpisy
Ceská prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . .
Buštěhiradská dráha . . . .
Em. 1871
dto.
dto.
„ 1872
Místní dráha N. Brod-Humpolec
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
» 1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severozápadní dráha .
lit. B.
dto.
Em. 1874
dto.
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní draha . . .
Buštéhrajská dráha . (lit. A.)
» . (lit. B.
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Humpolec
Morava
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
33
article
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouska sev.-západní dráha
dto.
(lit. B.)
Pražsko duchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německá spoj. draha .
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolině . . . . . . . .
Podolská cementárna . ..
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
Prvni česká všcob. zajišl. banka
První česká spol. pro raí cukru
(Mlodrany)
Strojnická spol. dř. Danék a spol.
Pražská železařská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston
» akc. spol. řetez. lavky
První českomorav. tov. na stroje
Berlínská bursa, 14. května. (Zvl.
telefonogr. »Národních Listů«.) Na slabší zá-
znamy novoyorské byl počátek dnešní bursy
zdrželivý. V průběhu vyvinul se trochu větší
obchod v hodnotách železářských, ježto dosly
zprávy z Porýnska o mírném zvýšení cen ně-
kterých druhů železa a jemného plechu. Konee
bursy byl bez obchodu a nemohly se nejvyšší zá-
znamy až do konce udržeti, což odůvodňováno
bylo dalším stoupnutím soukromého diskontu,
jakož i stoupáním kursu devis. Bankovní hod-
noty utrpěly realisacemi a znamenají na konec
níže než včera. Rakouské kreditky dosti pevné.
Z dopravních hodnot Kanada klidná a prou
Ferdinandův
Rakousko
Vltava
Č . Budějovice
Porýnsko
Kanada
Český akciový . pivo
první český společenský
Ruston » akciový . společenský