ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a9370bf0-660c-11dc-a6fc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 57, work 7, person 118, org 8
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 15. května 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 133.
4 article
Na rauní a odpol. llsty přodplání sea v Praze v administrani na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvojí čonáškou na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve shalkách: 2 K 30h na něsíc . . Poštou: na měsíc 3ke na čtvrt leia . . . s drojí zirilkon na nřale . .. . . na čtvrt leta . . . . 11 K s0h
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le e 10 stranáel.
Praha le e 10 stranáel
6 article Neklid na jihovýchodě evrop ském.
Neklid na jihovýchodě evrop ském. Z Turecka a ze zemí balkánských při- bývá zpráv i pověstí, jež všecky se daj shrnouti co do svého významu v jedinou větu: na jihovýchodě evropském se opět něco kutí a očekává. Po řadě vystřídalyse v poslední době zvláště otázky: o případ- ném připojení zemí okkupovaných, což pře- třásalo se v peštských a chorvatských časo- pisech a leží zvláště na srdci i některým poslancům, jak z rozprav na radě říšské v posledních dnech vedených známo (na př- Biankini); dále otázka makedonská a sou- peření Srbů a Bulharů v zemi této; zakro- čení zástupců velmocí v Bulharsku proti činnosti makedonského komitétu tamního, projevy ruského velevyslance Zinovjeva Cařihradě v záležitosti propagandy téhož ko- mitétu. Došly zprávy i o stanovisku Rusk k záležitosti makedonské jakožto otázce, jež tyžaduje šetrnosti ke všem tamním národ nostem jak slovanským, tak řecké a rumun- ské (kucovlašské); sem spadají i pověsti o domnělé vojenské konvenci Ruska se Srb- skem, jenž nevalně šťastně daly do oběhu anglické »Times«, dále sem náležejí pověsti o obavách sultána před domnělými podniky Mladoturků, nejnověji pak vystupuje do po- předí po pokusech o zřízení tak zvaného trojspolku balkánského (Bulharsko, Srbsko, Černá Hora), sblížení Rumunska a Řecka, jejichž králové právě se setkali v Opatii, kdež ode dvou dnů konají zcela důvěrné porady. V témž okamžiku, kdy se událo totc zajímavé setkání dvou panovníků, v pomě rech balkánských zvláště zaujatých, ozna- muje se z Říma, že po delší dobu se v jednává mezi Ruskem, Francií a Italií o zá- ležitosti makedonské.
Srba Bulhar Srb Turecko Bulharsko Rusk Rusko Srbsko Černá Hora Rumunsko Řecko Řím Francie Zinovjev Cařihrad
7 article
Italie jevila dosud zvláštní zájem hlavně o pobřeží Albanie, a zdá se proto, že v po- slední době všímá si pečlivěji poměrů na Balkáně vůbec. V Římě dle zprávy vzpome nuté se předpokládá, že záležitost make donská záhy se přiostří a že snad způsobí vzplanutí celé evropské východní otázky Zajímavo jest též, že se připouští, jako by Italie v této příčině postupovala proti svým spojencům (proti kterému ?). Proto zasluhuje povšimnutí nedávná cařihradská zpráva «Petrohradských Vědo- mostí«, že velmoci připomněly Turecku, že jest povinno provésti v Makedonii opravy dle usnesení berlínského kongresu. Starotu- recká strana, jako vůbec, vzpírá se i nyní ještě všem reformám a vojenští hodnostové při dvoře sultánově radí k válce, jež prý tak jako tak pro Makedonii vzplanouti musí Ruský velevyslanec Zinovjev sdílí as totéž přesvědčení a proto se snaží udržet Turky v evidenci co do válečné náhrady Rusům dosud nedoplacené; vedle toho rovněž zasluhuje povšimnutí, že konány byly v poslední době v Petrohradě porady, k nimž byl pozván i stařičký generál Ignatěv, ně kdejší velevyslanec ruský v Cařihradě a tvůrce míru sv. štěpánského. Finanční nesnáze, jež jsou ostatně v Tu recku stále na denním pořádku, způsobily v poslední době zajímavé soupeřství mezi Berlínem a Ottomanskou bankou v nabídce nové půjčky, při čemž berlínský vyslanee všemožné výhody sliboval. Nicméně se podobá, že vliv německého vyslance není již tak všemohoucí jako dříve, ba jsou známky množící se nechuti proti Němcům mezi Turky. Tak oznamují právě časopisy berlínské, že německá komise, vy slaná, aby ohledala území pro železnou trao z Bagdadu do Bassory, musila se vrátiti
Zinovjev Turek Rus Ignatěv Němec Albánie Balkán Řím Turecko Makedonie Petrohrad Cařihrad Berlín Bagdád Bassor petrohradský věda
8 article
s nepořízenou, protože obyvatelstvo se po stavilo nepřátelsky proti ní. Zvláštní roztrpčení při dvoře sultánském způsobilo, že vyslanec německý porušil tu recký domácí řád a mír, nařídiv, aby byli vpuštěni do sultánských komnat pro hosty (selamlik) jacísi nezvaní turisté němečtí, coz dotklo se tak nemile sultána, že zakázal na dále přistup všem cizincům, vyjma členy diplomacie. Toto podráždění při dvoře sultánském vysvětlují namnoze agitací mladotureckou,a snaží se i zajímavou srážku poštovnictví tu reckého s poštami evropských států vyložiti jako snahu Turecka, aby se pohodlněji mohlo dopátrati styků svých emigrantů s do- mácími nespokojenci. Pro poměry na jihovýchodě evropském stačí skutečnost, že od neděle dne 6. t. m. vede se tuhý a ostrý spor o další trvání evropských pošt na území tureckém. Spor tento připravovalo Tunecko již po delší dobu. Připomínáme, že právě v první polovici května minulého roku kolo- vala novinami zpráva, dle níž zvláštním iradem sultánským bylo poddaným Turecka zakázáno užívati pošty cizinecké. Vyšší ně- mecký úřadník poštovní p. Hoene tehdy pro váděl opravy na poště turecké, patrně za tím účelem, aby vláda turecká v příhodný oka mžik, odvolávajíc se na vlastní poštovnictví, mohla odstraniti na svém vlastním územ poštovnictví cizích států, totiž Francie, Ra- kouska, Německa a Anglie.
Turecko Francie Německo Anglie
9 article
Tyto pošty cizí, jež spojují nejčilejší a nejdůležitější místa turecká, strhly na se skorem všecku dopravu, čímž ovšem trp poštovní důchod turecký. Mimo to vedesi vláda turecká i stížnosti různé na způsob služby cizích pošt, jakoby nedbaly smluva předpisů censurních (ohledně tiskopisů z ci- ziny docházejících), ba jakoby i podporovaly podloudnictví dovozem nevyclených krajek. hedbáví a jiného podobného zboží. Turci pokoušeli se dosud všemožně, aby zbavili tyto cizinecké pošty obliby, podnikal četné celní revise zásilek, zakazovali dopravu zásilek cizineckých pošt po tureckých drá- hách, ba v poslední době snížili na svých vlastních poštách poplatek o 20% a když to vše nepomáhalo, sáhli v neděli dne 6. t. m.
Turek
10 article
k násilí, zmocnili se zásilek a doručilije vlastními zřízenci. V pondělí na to dali vyslanci rovněž násilím vyzvednouti z vlaků došlé zásilky, obsadivše námořníky a zřízenci svými nádraží. V dopise očitého svědka líčí se pondělní zakročení velmocí následovně; Vlak přijel ve 3 hod.; turecký úřadník počne vybírati pytle s dopisy, v tom však vrchní rakouský poštovní ředitel Jünglinger a ně mecký Klint nařizují svým lidem, ab, se pytlů zmocnili. Ozve se ostré zahvizdnutía v okamžiku námořníci obkličují poštovní vozy, vyslanečtí kavasové (strážci) utvoří řadu až k východu, turecký poštovní ředitel jenž zatím přikvapil, ustupuje, když mu oznámeno, že se užije moci, bude-li překá- žeti a tak prozatím Evropa zmařila poštovní opatření Turecka. Stejné výjevy se udály v hlavních přístavech, zejmena v Soluní Náhlé zakročení Turecka proti cizín poštám vykládá se různě; jední se domní- vají, že Turecko chce zkusiti na tomto poli svou sílu vůči změněným poměrům meziná- rodním (vždyť velmoci mají mnoho starost v Číně, Africe a j.) a nepodaří-li se pošty cizí odstraniti, že svede vše na přehmat podřízených orgánů a na nedorozumění.
Evropa Turecko Soluň Čína Afrika Jünglinger
11 article
Zatim se v Cařihradě šířily všeliké po- věsti, mimo jiné i o zatýkání na základě obsahu korrespondence v neděli zadržené,a rovněž se praví, že bylo útočeno na německé vyslanectví. Po deset dní již se zabývají vyslane cařihradští uklizením tohoto poštovního kon- fliktu a posavad zachovali, jak obyčejně formální shodu, pokud se týká nesprávného postupu tureckých úřadů poštovních; zat v otázce žádané satisfakce prý se nezúčast nili vyslanci ruský a italský společné porady uvádějíce za důvod, že zásilky jejich nebyly zadrženy. Poslední zprávy z Cařihradu oznamují že veliký vezír Halil Rifat paša žádá nale havě, aby byl pro vysoký svůj věk sproštěn úřadu a spolu prý se zřizuje nové ministen stvo. V současné mezinárodní situaci zaslu hují tyto cařihradské novinky povšímnutí jakožto známky doby.
Rifat Cařihrad
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze čtyřicátá šestá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 14. května. Dosti rychlým spádem dojednána dnes no vella k dani lihové. Rokování trvalo přece ještě déle šesti hodin. Bylo by se podstatně ukrátilo kdyby polští mluvčí nebyli se vraceli ke vče rejší filipice posl. Daszyúského proti kon- servativcům polským. Poxus Davida Abra- hamowicze, referenta o předloze, pote stránce podniknutý byl potlačen hned v zá- rodku odporem Daszyúského. Zpravoda prohlásil po tom, že chce dáti sám dobrý příkla kázně a přestal. Bylo již půl sedmé hodiny večerní, když vyhlášeno, že zákon jest schválen také ve třetím čtení. Dvě hodiny zabývala se pak sněmovna postulátem, který zástávali poslanci ze zemí víno- rodých vzhledem k obchodní smlouvě rakousko italské, aby se totiž tak zv. klausule o vyclen vína italského zrušila. Toto přání vtěleno dnes plenem vzhledem na jednání o nové obchodn smlouvě s Italií v jednomyslné votum. které však nemá větší ceny, než platonická resoluce. Nastala nyní pětidenní přestáv ka. po které dojde ke druhému čtení zákona inve stičního. Slovo má v pause té výbor pr vodní stavby.
David Abra Vídeň poslanecký sněmovna
13 article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11.15 hod dopoledne Posl. dr. Fořt a soudruzi podali pilný návrh Dne 9. dubna strhla se nad krajinou českobrodskou prudká bouře s krupobitím, jakého nejstarší pamět níci nepamatují. Kroupy velikosti holubího vejce po kryly role několik centimetrů vysoko. Krupobitím byly děsně poškozeny cesty, pozemky rozervány ornice odplavena a nenahraditelná škoda způsoben na příští úrodů. Obzvláště těžce poškozeny obce Kluče, Poříčany, Lstiboř. Hořany Zbery a Škramník. Skoda způsobená jest tím citelnější, poněvadž mnohé ze zmíněných obcí i loni byly živelními pohromami poškozeny, takže jim slíben odpis daní, aniž však do dnes byla věc provedena Z příčiny té podáváme navrh »Slavná sněmovno, račiž se usnésti; »Vláda důtklivě se vyzývá, aby škody svrchu uvedené dala vyšetřiti, odpis daně loni přislíbený provedla a mim to i výdatnou pomocí státní poškozeným obcím při- spěla.
Vetter doktor Fořt Hořan Zbera Škramník Kluč Poříčany Lstiboř
14 article
Posl. dr. Dyk a sp. dotazoval se po událostech o volbách obecních v Kateřinkách (u Opavy) a po účastenství nepolitického spolku »Nordmark« ve vo- lební agitaci. Posl. dr. Pražák a sp. dotazoval se po jed nání monturního skladu č. 1 při přijímání obuvi o maloživnostníků. Polobný dolaz učinil posl. Lecher Pol. Hanich a sp. dotazovali se po odstra nění obrazu Lassalle jako vítěz nad »z' atým teletem z místnosti vzdělavacího dělnického spolku ve Hvězdově okr. hejtmanstvím česko-lipským. Posl. dr. Heller podává pilné návrhy na po volení státní podpory a odepsání daní obcím P'anenske Břežany a Dřísy v pol. okresu kariinském Rokovalo se dále zevrubně o lihové před loze, § 2. Posl. Schrott, hlavní řečník proti článku prohlašuje jmenem své strany, že celkem jsou pro předlohu, ale budou hlasovati proti textu § 2 . Po věcné opravě Plaszově odůvodňoval svů minoritní návrh posl. Thurnher. Ref. posl. D. Abrahamowiez ve svém do slovu polemisoval s vývody Korolovými a opřels včerejším vývodům Daszyňského proti polskému klubu.
Posl doktor Dyk Pražák Lecher Pol Hanich Lassalle Hvězdův Heller Schrott Thurnher D Abrahamowiez Korolův Kateřinka Opava Dřísy P ' anenske Břežany
15 article
Posl. Daszyňski: To je zneužití doslovu Mluvte o kořaleční předloze. (Pokřikování se strany posl. Malika.) Posl. Abrahamowicz prohlašuje za n pravdu vše, co Daszyňski včera přednesl. (Daszyň ski a Malik pokřikují.) Uvažuje navrhované změny a žádá konečně, by čl. 2. byl přijat dle výborového návrhu. § 2. přijímá se dle návrhu výboru se změnou na- vrženou posl. Thurnherem. Při § 3. posl. Verzegnassi poukazoval na velké potřeby jižních zemi, zvláště Gorice a Gra disky a prohlásil, že podíl připadající na Gorici dl zákona je nedostatečný Posl. Lemisch opřel se tvrzení, že Štyrsko Korutany a Krajina budou obdarovány, i Völklovu návrhu na státní kontrolu. Přijímá se konec debaty a hlavním řečníken proti článku zvolen posl. Ofner, jenž dovozoval že nesmí se přijati zákon, jímž vzbuzuje se do mněnka, že piti kořalky je vlasteneckým skutkem neboť podíly mají se ustanovovati dle spotřeby ko řalky. V některých zemích nestarají se vůbec, aby spolřeba kořalky, největšího to zhoubce dělnictva byla omezena. Zákon měl by vypadati tak, aby nikd neměl interessu rozmnožovati spotřebu kořálky. Ref. posl. Abrahamowicz ve svém doslov opřel se vývodům Olnerovým a Tambosovým, aby se podíly vyměřovaly dle počtu obyvatelstva, protože prý by to nebylo spravedlivé. Účelem předlohy není aby prospělo se zemím, kde se bere víc daně. § 3. přijímá se dle výborového návrhu a Tam bosíův návrh propadl Při § 14. prohlásil posl. Kaiser, že všeck obce budou potřebovati státní podpory, aby mohly snésti svalená na ně břemena. Vláda musí dbát, aby potřebuje-li peněz, nesháněla je vždy mezi nej chudším obyvatelstvem, uvalujíc na ně nová bře mena. (Pochvala.) Taže se, proč neplatí se dai z nápojů boháčů?
Posl Malik Thurnher Verzegnassi Štyrsko Korutany Völklův Ofner Olnerův Tambosův Kaiser Gorica
16 article
Posl. Eldersch vyčítá, že strany předstíraly vždy lásku k ústavě, ale spokojily se mlčky s po- ličkem, jejž jim zasadila dřívější vláda čl. 14. Nynějš sněmovna nedbá, aby obnovila porušenou čes parlamentu. Neprávem je, žádati peníze na lidech jimž nepovoluje se vliv na správu země. Při stano vení daní mělo by se přihlížeti také k možnost obyvatelstva a ne k poměrům v jiných zemích Žádají-li se na pracovním lidu peníze zákonodársky mělo by se jich použíti k prospěchu dělnictva. Pro testuje proti zákonu. (Pochvala.) Posl. Choc v české části své řeči přimlouv se za všeobecné hlasovací právo. V německé části pak připojuje se k výkladům posl. Eldersche o vo lebním právu do zemských sněmů. Království česk a markrabství moravské musí nabýti jiného voleb- ního práva, aby nebyly hříčkou v rukách feudáln šlechty a vlády. Řečník vyslovuje se proti postátněn škol. Postátnění to v Čechách již pokročilo do t míry, že se česká kultura nedá již rozeznat od ně- mecké. Po věcných oprávách poslancův Ofner a Schrafíla přijat 8 4. dle výborových návrhů. Při § 5. posl. Kos odůvodňoval jako zpravod minoritní votum, že haličského podílu smí se použit po 1. lednu 1900 pouze k uhradě výdaju na školy zdravotnictví a humanitní ústavy. Jeho návrh ne- směřuje — dí — proti Haliči, ale proti vládnoue tam straně. Šlechtě nesmějí se dáti do ruky žádné peníze. V Haliči neporoučí vídeňská vláda, nýbrž šlechta. V dalších vývodech byl řečník opětně, přerušo ván,- ale prolo přece pokračoval Němci a Čechové měli by se dorozumět ben Poláků a nedomáhati se jejich morální pomoci.
Posl Choc Ofner Schrafíla Němec Čecho Polák Čechy Halič Nynějš sněmovna
17 article
Posl. dr. Pacák: Nepotřebujeme vaší rady. Posl. dr. Brzorád: Jděte ke svým přátelům Všeněmcům, ti vám tleskají pochvalu. Posl. A. Hannich: To jest polské přátelství Posl. Reichstädter: Němci mu tleskají. Posl. dr. Kos: Snad mají pání Čechové špalné svědomí, že hledají pochvaly u Všeněmeů. Posl. Jaroš: Podívejte se, jak vám Všeněm tleskají! Posl. dr. Schalk: To jest nevole pocti- vých lidí. Předseda: Žádám řečníka, aby mluvil věci. Posl. dr. Kos (k Čechům): Nepotřabujete se bát; mě snahy neproníkají. Posl. Reichstädter: Vy jste řekl, že my Čechové štveme Poláky proti Němcům. Posl. A. Hanních: To jest také pravda. Posl. dr. Kos: Jak páni Mladočeši. Hlučný odpor u Čechů. Výkřiky: Žádní Mlado češi ! My jsme Čechovél Posí dr. Dyk: Jděte ven, chcete-li takové věe vypravovat. Takové věci tu nedělejtel Posl. dr. Kos: Jakmile Češi uklidili velikého Riegra a přišli sem hojným počtem, vítali jsme je jako lvy svobody. Od té doby však, co vešli ve spolek s Badenem a s polským Klubem, jejich aure- ola silně vybledla. (Pochvala u Všeněmců.) Posl. dr. Brzorád! Mluvte k věci Posl. dr. Kos: Nechcete slyšet pravdu. Posl. dr. Schalk: Má pravdu Posl. dr. Dyk: Zůstaňte při kořalce V drobném prodejii ranní čí-lo o zobě odpole tm Ve nllalkách na venkor ransí či-lo. odpolední . . . . . . . . 3h Inserá t platire hotové rapře Přečplecení a inserty přijim t zdmini- srece v Marianské ulicí č. a Tv sachávjí ss t rdsl- tiskarsa exp edkce „ Náleduich Listů lskopizy se novkaa-. nii
Posl doktor Pacák Brzorád A Hannich Reichstädter Jaroš Schalk Kos Čecho Polák Němec Mlada Dyk Čech Riegr Inserý lev svoboda
18 article
Posl. dr. Brzorád: Nechte si svá naučení Posl. Choc křičí na české poslance, kteří ho však odbývají Posl. dr. Kos: To není žádná hanba tleskati spravedlivé věci. Od té doby, co byli Čechové v spolku s polskou »šlachtou« bylo veřejné mínění o nich horší. Posl. Hořica: Neprobouzejte mrtvých, sic vám povím, že Rusíni se vždycky spojili s našimi neúhlavnějsími nepřáteli. Pamatujete se, jak povstala nynější ústava Posl. dr. Kos: Nemluvte ničeho proti Rusínům. Neprovokujtel Posl. Hořica: My jsme vás nikdy neprovoko- vali. Ale co vy tu tropíte, přesahuje všecky meze Neprobouzejte mrtvých! Vy jste vždycky byli ve spolku s našimi nejúhlavnějšími nepřáteli. (Hlučný potlesk a pochvala u. Čechů. Předseda: Žádám pány poslance, aby řeč- níka nierušíli. Posl. dr. Kos: Když ústavácká strana byla spojena s polským klubem, pozbyla také veškero vážnosti. Předseda: Žádám řečníka důtklivě, aby mluvil k věci. (Odpor v levo.) Posl dr. Kos: Mluvím k věci. Neruším Čechy Chci jen říci, že kdo se spojí s klubem polským et n pokálí se. Předseda: Mluvte k věci. Posl. Kos (pokračuje) varoval, aby se nedávaly šlechtě peníze, neboť jich nepoužije v zájmu země. Řečník byl volán třikráte k pořádku a konecn předseda mu odňal slovo. On odvolával se k sně- movně. Posl. Stein: Vyčítá-li se Polákům něco nepří jemného, řečník hned přijde o slovo. Posl. Wolí : To je násilíl Sněmovna odhlasovala, že schvaluje odnět slova, ale Walz pokřikoval: Mluvil k věci, to je násili!
Posl doktor Brzorád Choc Kos Čecho Rusín Neprovokujtel Posl Stein Polák Čechy probouzet mrtvý
19 article
Po řeči posl. ryt. Gorského byl přijat Ker- nův návrh na konec debatý a hlavní řečník posl. Kittinger přimlouval se, aby zákon nabyl plat nosti až v záři 1902. Po doslovu rel. posl. Abrahamowicze jenž opřel se některým vývodům Kosovým a žádal aby navrhované změny byly zamitnuty, následovaly věcné opravy, až konečně § 5. byl přijat die výborových návrhů a minoritní návrh Kosův propadl. Naposled schválen títul a úvod zákona, rovnět resoluce po úvodu referenta poslance Abrahamo- wicze a poslance Michejdy a potom zákon celý také ve třetím člení. Po vykonaných volbách schválena volba poslanc Klofáde po návrhu referehta poslance dra. Pražáka bez debaty. Rokuje se o výborové zprávě stran zrušení vinné klausnie. Referent posl. Marchet doporučuje výborový návrh, aby po obnovení obchodních smluv v r. 190 pro všecka vina — mimo šumivá — zavedla se auto- nomní celní sazba 20 zl. ve zlatě a nepovolovalo s snížené clo smluvní. Jen kdyby vláda, obmezujíc ob- chodní smlouvu s Italií, byla nucena k snížení tohoto cla, mohlo by se povoliti clo nejméně 12 zl. ve zlatě na bílé víno směsné, avšak jen na určité množství, aby nebylo na újmu domácímu vinařství. Této výhody nesmí se dostati po čas smlouvy žádnému jinému státu (mimo Italii) a nebylo-li by to možnů, bude platiti také naproti Italii clo 20. zl. ve zlatě. Výbor vyzývá konečně vládu, by podala předlohu přísného zákona o strojeném v ně. Referent dovozoval konečně. že soutěž francouzských vín je většt než italských.
Gorský Ker Kittinger Kosův Abrahamo Michejda Italia Italia
20 article
Ministr obchodu bar. Call ubezpečuje, že vlad zná zevrubně poměry domácího vinařství, avšak upozorňuje, že uzavření obchodních smluv velice by se znesnadnilo, kdyby zvláštní přání — jako toto ohledně vína — byla vázána parlamentním usnese- ním. Vláda troufá, že uzavře dobré smlouvy — také s Italií — tak aby byly spokojeny obě smlouvající se strany. Proto nemůže ze zásadních příčin vyslo- viti souhlas s jedním ani druhým návrhem na výši přištího vinného cla, ani nemůže zúčastniti se pří- slušné debaty. Výborová zprava bude jí doplůkem informací o žalostném stavu tuzemského vinařství o vyjednávání smluv přičiní se všemožně o odpomoc. Na předloze o strojeném víně, o níž zmiňuje se resoluční návrh, již se pracuje. Po delší dehatě, jíž zůčastnili se poslane Biankini, Robič, Kühschelm a Schrott. přijaty návrhy vinařského výboru valnou většinou. Posl. Stein protestoval proti jednání předsedy, jenž učinil prohlášení, aby zatímný rozpočet při- kázal se výboru bez 1. čtení, tak že nemohlo s mu odporovati. Protože jest úmysl přikázat rozpočet výboru bez 1. čtení, žádá předsedu, by mluvil hla- sitě, protože jeho strana bude odporovati. Konečně táže se předsedy, nedá li dnes rozdanou zprávu sociálně-politického výboru na denní pořad hned p rozpočtu. Předseda hr. Vetter praví, že ještě dnes odpoví Následují dotazy posl. Procházky, Kosa Reichstädtera a Pommera, načež předseda ustanovuje příští schůzi na pondělí 20. t. m. ve 3 hod. odp. s jednacím pořadem: doplňovací volby výborové, hlavní a speciální zpráva železničního
Biankini Robič Kühschelm Schrott Posl Stein Vetter Procházka Reichstädter Pommer
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. U pohlavárů maorských. Krajan podobiznář. K neuvěření, že by osud měl zavát právě malíře Čecha do odlehlých končin našich protinožců, aby u prostřed horské přírody novo- zélandské maloval tetované pohlaváry vymíraji cích Maorů a zachoval tak po nich trvalou pa mátku v obrazárnách soukromých i veřejných Vyslovte jméno Lindauer, a každý ma- orský náčelník bude kývati hlavou, aby dal n jevo, že svého podobiznáře zná. Jděte na pohřeb do domu kteréhokoli po- hlavára a co spatřite nad vystavenou mrivolou Spatříte olejomalbu a věrnou podobu ná- čelnikovu, vyzdobenou fábory a připomínajíe pohřebním hostům předobrou tvář zesnulého. A kdo byl tvůrcem uměleckého toho díla Zadíváte-li se do rohu velikého obrazu, poznáte podpis umělcův: Bohuslav Lin dauer. Sám jsem měl příležitost poznati na Novém Zélandě Lindauerových obrazů několik. Tetované ozdoby obličejové působí sice v cit evropského diváka trochu příšerně, ale pomníme-li, že jsme v ostrovních končinách nedávných kanibalů mluví obrazy výrazně a podobizny jsou plny věrného živola. Přednosti podobizen Lindanerových chvál se obecně. Listy domácí i londýnské přinášejí o maorských portrétech našeho krajana lichotivé zprávy, nazývajíce našeho rodáka plzeňského »prosiulým umělcem rakouským«. S věrnou podobou přenáší náš krajan na plátno také kus romantické přírody, v pozadí podivuhodné horstvo se zelenými jezery a v po- předí imponujíeí maorské kocábky, vyzdoben nádhernými řezbami dávných časů.
Čecho Lin Lindauerová Lindanerový Nový Zéland Maori
22 article
Za motiv svého tvoření vybírá pan Lindauen také postavy maorských dívek, vyvolených z ro- din náčelnických a vdechuje scéně maorskéh života celou duši uměleckou. Právě takovéto výjevy budily poslední do bou v Kensingtonském museu londýnském obecné podivení. Dočetl jsem se toho v týdenníku »T he British Australasí an« (Lond. 9. Aug 1900): »Obraz neobyčejně vzácný a vábný vysta- ven jest těchto dnů v South-Kensingtonském museu. Předmětem jest maorská dívka Tangivai Je to dílo proslulého umělce rakouského, pana Bohumila Lindaura a bylo půjčeno na výstavu od majitele Sira Waltra Bullera, meškajíelho tou dobou v Evropě. Obraz jest proveden o velikých rozměrech a představuje rozto- milou postavu typické Maorky s tváří nad míru ušlechtilou. Pozadí tvoří luzné jezer Papaitonga blízko Wellingtonu. — Ztepilá dívěina s vlasy jako havran černými opustil právě chladný živel, stojí na písčitém břehu obléká na se pláštík dovedně zhotovený z pe- říček památného ptáka kivi. Umělec zavděčil se ethnografům velice, že přenesl svou úchvatnou myšlenku na plátno a že zobrazil kus maor ského života zručností zřídka vídanou.« Neméně mocně působí Lindauerův obraz představující náčelnikovu dceru jménem Henare Roera, k níž pojí se postavy jiných družel jejich. Také tento obraz byl malován pro obra- zárnu Sira Bullera, štědrého mecenáše malír ského umění a zároveň výborného ornithologa avifauny novozélandské. Drahocenné dílo jeho The New Zealands birds budilo svého času obecný podiv mezi všemi přírodozpytci.
Lindauen Lindaur Waltr Buller Wellington Lindauerův Roer South Evropa New Zealands British Australasit an
23 article
Sir Walther Buller proslul jako výborný obhájce ve sporech vládních a maorských získal si pro znamenitou znalost maorského ja zyka, maorských zvyků a řečnický talent ve- likou úctu u všech Maorů. S přednostmi těm přibývalo slavnému advokátu zároveň bohatst a důstojenství. Obrazárna Bullerova chová v sobě cenná díla umělecká a jest ve svém způsobu jediná toho druhu. Čech Lindauer přispěl k ní měrou vrchovatou. Veřejnou výstavu svých děl pořádal par Lindauer před nedávnem a vystavil portréty vy nikajících osob novozélandských, mezi nimiž nescházel ovšem poslední maorský král Tavhia vedle bohatých pohlavárů, jako jsou: Vahanui Revi, Tamati, Vaka Nene, Patuone, Te Hira Te Kavau, Ropata a Vahavaha. Nescházela an známá průvodkyně po gejserech vakarevarev ských, zvaná Tepajer Hinerangi čili po kře sťansku Žofe. Ale nejvíce se libil Maorům Lindauerův obraz, jenž představoval posledního kněze z kasty tohungů, slepého věštce, jménem Te Ao katoa, t. j. bytost, jež objímá celý svět (m orské te ao = svět, katoa = celý). Nevi domému tomu muži, malovanému dle přírody podává sousta klečící dívka maorská a zachovává tak světce při životě. Realistické to dílo vzbu- dilo ve všech domácíeh výstavách pozornos kromobyčejnou, a budí ji nyní tím více, ježto vznešený Te Aokatoa jest již na pravdě boží Kromě Maorů maloval pan Lindauer řadu vynikajících hodnostů anglických, ať již světských nebo církevních. Celkem namaloval náš krajan asi 1000 podobizen, z nichž asi pětina před stavuje typy maorské. A náčelníci maoršti odměňovali »rakou ského« umělce slušně. Kromě 50 —60 libe
Walther Buller Čo Lindauer Tamat Vak Patuone Ropata Vahavah Maori Lindauerův Tepajer Hinerangi Vahanui Revi T Hira T Kavau
24 article
šterlingů (tedy asi 1000 korun) dal každý pohlavár českému malíři ješté drahocenn pláštíky maorské na památku. Zvláště osvědčo- valy svou štědrost k umělci ženy a Čcery po hlavárů, tak že choval pan Lindauer ve sve pracovně pěkné maorské museum. Náčelníci maorští mohli býti uznalými ježto mnozí z nich jsou pány ohromných po zemků reservačních a cení si své statky do statisíců korun. Z počátku provozoval pan Lindauer na No vém Zělandě umění folografické, ale potom za měnil negativy za štětec maliřský a od té dobu přidržuje se toho umění, jemuž se byl věnova již ve Vídni. Jako rozený Plzeňan studoval Lindauer n malířské akademii ve Vídni a rád si posu vzpomíná na Führicha. Z prvních dob jeho po chází také podobizna biskupa Jirsíka, s nímž by spřízněn, polom obrazy svatých ve chrámích mo ravských. V roce 1874 odjel Lindauer do HJamburku a přeplavil se plachetní lodí do Wellingtonu kde prodlel několik let. Střídavě pak žil brzu zde, brzy onde, doprovázeje často svého přl znivce a přitele Sira Bullera na loveckých ce stách po Novém Zélandě. Proto umí pan Lin dauer vypravovati také pěkné věci o novozé landské přírodě a mohl by svými zkušenostm rozšířiti obzor po životozpytě památného plák kivi, jehož často choval v zajetí, krmě ho masem. Hlas chuuji, chuuji často budi našeho krajana ze spaní. Odtud snad jmén kivi. Pan Lindauer měl příležitost pozorovat kivi též v přírodě a vypravuje, jak se za dne k sobě tlačí a k zemi přimačkují, aby se ukryl přod pronásledovateli.
Lindauer Plzeňan Führich Jirsík Lin Vídeň Nový Zéland
25 article
Za své návšlěvy do Prahy přinesl s sebou pan Lisdauer živé ještéry tuatary (Hat- teria punetata) a vystavil je v závodě Fričově. Byly to asi první živé hatterie, je přišly na pevninu evropskou. Zajímaví ti tvo- rové žijí jenom na severu novozélandském a to ve společnosti mořských ptáků, opouštějíce v noei ptačí brlohy, když jejich hostitelé navraeují s do svých hnizd, aby v nich noc přespali. Bylo třeba věnovati zajateům mnóho pěče, měly-li býti udrženi na živé také v tropickém kraji. Proto je pan Lindauer ochlazoval často ledem a tak jejich život prodloužil. Hatterie představují zbytek vymřelých je- štěrů z dob pravěkých a proto je chrání nyní sám zákon zemský a tresce pokutou 500 kor. toho, kdo by hatterii zabil nebo ji ze země vy- vezl. Zvláštní území mají sloužiti podivuhod- ným těmto tvorům, kteří mají za mladosti tr oči, za jakási sanktuaria. Že jsem hned po svém příchodu na Nový Zéland pana Lindauera vyhledal, rozumi se samo sebou. A pan Lindauer slzel rozkoší, když jsem počal s jeho synem hráti na housle české národní písně. Jakkoli nemluvil česky již po celých 15 let, přece hovořil plynně mateřským jazykem, a nové a nové písně rojily se mu v hlavě, čím více jsme spolu prozpěvovali. Pravil, že na české to odpoledne nezapomene celý život. Té doby prodléval pan Lindauer na krátko ve Wellingtoně. Pronajal svůj stateček ve Wood- villu v severním Zélandě na několik let a chy- stal se z jara odplouti s rodinou do Evropy. Těším se, že ho budu moci v Praze pozdraviti, Psáno ve vodách souostroví Samojského dne 22. února 1901. Josef Kořenský.
Lisdauer Fričův Lindauer Kořenský Praha Hato Nová Zéland Wood severní Zéland Evropa