2
masthead
V Praze, ve středu dne 15. května 1901.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. llsty
přodplání sea
v Praze v administrani
na čtvrt leta . . . . 8 K —
s dvojí čonáškou
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
ve shalkách: 2 K 30h
na něsíc . .
Poštou:
na měsíc
3ke
na čtvrt leia . . .
s drojí zirilkon
na nřale . .. . .
na čtvrt leta . . . . 11 K s0h
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le e 10 stranáel.
Praha
le e 10 stranáel
6
article
Neklid na jihovýchodě evrop
ském.
Neklid na jihovýchodě evrop
ském.
Z Turecka a ze zemí balkánských při-
bývá zpráv i pověstí, jež všecky se daj
shrnouti co do svého významu v jedinou
větu: na jihovýchodě evropském se opět
něco kutí a očekává. Po řadě vystřídalyse
v poslední době zvláště otázky: o případ-
ném připojení zemí okkupovaných, což pře-
třásalo se v peštských a chorvatských časo-
pisech a leží zvláště na srdci i některým
poslancům, jak z rozprav na radě říšské
v posledních dnech vedených známo (na př-
Biankini); dále otázka makedonská a sou-
peření Srbů a Bulharů v zemi této; zakro-
čení zástupců velmocí v Bulharsku proti
činnosti makedonského komitétu tamního,
projevy ruského velevyslance Zinovjeva
Cařihradě v záležitosti propagandy téhož ko-
mitétu. Došly zprávy i o stanovisku Rusk
k záležitosti makedonské jakožto otázce, jež
tyžaduje šetrnosti ke všem tamním národ
nostem jak slovanským, tak řecké a rumun-
ské (kucovlašské); sem spadají i pověsti
o domnělé vojenské konvenci Ruska se Srb-
skem, jenž nevalně šťastně daly do oběhu
anglické »Times«, dále sem náležejí pověsti
o obavách sultána před domnělými podniky
Mladoturků, nejnověji pak vystupuje do po-
předí po pokusech o zřízení tak zvaného
trojspolku balkánského (Bulharsko, Srbsko,
Černá Hora), sblížení Rumunska a Řecka,
jejichž králové právě se setkali v Opatii,
kdež ode dvou dnů konají zcela důvěrné
porady.
V témž okamžiku, kdy se událo totc
zajímavé setkání dvou panovníků, v pomě
rech balkánských zvláště zaujatých, ozna-
muje se z Říma, že po delší dobu se v
jednává mezi Ruskem, Francií a Italií o zá-
ležitosti makedonské.
Srba
Bulhar
Srb
Turecko
Bulharsko
Rusk
Rusko
Srbsko
Černá Hora
Rumunsko
Řecko
Řím
Francie
Zinovjev Cařihrad
7
article
Italie jevila dosud zvláštní zájem hlavně
o pobřeží Albanie, a zdá se proto, že v po-
slední době všímá si pečlivěji poměrů na
Balkáně vůbec. V Římě dle zprávy vzpome
nuté se předpokládá, že záležitost make
donská záhy se přiostří a že snad způsobí
vzplanutí celé evropské východní otázky
Zajímavo jest též, že se připouští, jako by
Italie v této příčině postupovala proti svým
spojencům (proti kterému ?).
Proto zasluhuje povšimnutí nedávná
cařihradská zpráva «Petrohradských Vědo-
mostí«, že velmoci připomněly Turecku, že
jest povinno provésti v Makedonii opravy
dle usnesení berlínského kongresu. Starotu-
recká strana, jako vůbec, vzpírá se i nyní
ještě všem reformám a vojenští hodnostové
při dvoře sultánově radí k válce, jež prý
tak jako tak pro Makedonii vzplanouti musí
Ruský velevyslanec Zinovjev sdílí as
totéž přesvědčení a proto se snaží udržet
Turky v evidenci co do válečné náhrady
Rusům dosud nedoplacené; vedle toho
rovněž zasluhuje povšimnutí, že konány byly
v poslední době v Petrohradě porady, k nimž
byl pozván i stařičký generál Ignatěv, ně
kdejší velevyslanec ruský v Cařihradě a tvůrce
míru sv. štěpánského.
Finanční nesnáze, jež jsou ostatně v Tu
recku stále na denním pořádku, způsobily
v poslední době zajímavé soupeřství mezi
Berlínem a Ottomanskou bankou v nabídce
nové půjčky, při čemž berlínský vyslanee
všemožné výhody sliboval.
Nicméně se podobá, že vliv německého
vyslance není již tak všemohoucí jako dříve,
ba jsou známky množící se nechuti proti
Němcům mezi Turky. Tak oznamují právě
časopisy berlínské, že německá komise, vy
slaná, aby ohledala území pro železnou trao
z Bagdadu do Bassory, musila se vrátiti
Zinovjev
Turek
Rus
Ignatěv
Němec
Albánie
Balkán
Řím
Turecko
Makedonie
Petrohrad
Cařihrad
Berlín
Bagdád
Bassor
petrohradský věda
8
article
s nepořízenou, protože obyvatelstvo se po
stavilo nepřátelsky proti ní.
Zvláštní roztrpčení při dvoře sultánském
způsobilo, že vyslanec německý porušil tu
recký domácí řád a mír, nařídiv, aby byli
vpuštěni do sultánských komnat pro hosty
(selamlik) jacísi nezvaní turisté němečtí, coz
dotklo se tak nemile sultána, že zakázal na
dále přistup všem cizincům, vyjma členy
diplomacie.
Toto podráždění při dvoře sultánském
vysvětlují namnoze agitací mladotureckou,a
snaží se i zajímavou srážku poštovnictví tu
reckého s poštami evropských států vyložiti
jako snahu Turecka, aby se pohodlněji
mohlo dopátrati styků svých emigrantů s do-
mácími nespokojenci.
Pro poměry na jihovýchodě evropském
stačí skutečnost, že od neděle dne 6. t. m.
vede se tuhý a ostrý spor o další
trvání evropských pošt na území
tureckém. Spor tento připravovalo Tunecko
již po delší dobu. Připomínáme, že právě
v první polovici května minulého roku kolo-
vala novinami zpráva, dle níž zvláštním
iradem sultánským bylo poddaným Turecka
zakázáno užívati pošty cizinecké. Vyšší ně-
mecký úřadník poštovní p. Hoene tehdy pro
váděl opravy na poště turecké, patrně za tím
účelem, aby vláda turecká v příhodný oka
mžik, odvolávajíc se na vlastní poštovnictví,
mohla odstraniti na svém vlastním územ
poštovnictví cizích států, totiž Francie, Ra-
kouska, Německa a Anglie.
Turecko
Francie
Německo
Anglie
9
article
Tyto pošty cizí, jež spojují nejčilejší a
nejdůležitější místa turecká, strhly na se
skorem všecku dopravu, čímž ovšem trp
poštovní důchod turecký. Mimo to vedesi
vláda turecká i stížnosti různé na způsob
služby cizích pošt, jakoby nedbaly smluva
předpisů censurních (ohledně tiskopisů z ci-
ziny docházejících), ba jakoby i podporovaly
podloudnictví dovozem nevyclených krajek.
hedbáví a jiného podobného zboží.
Turci pokoušeli se dosud všemožně, aby
zbavili tyto cizinecké pošty obliby, podnikal
četné celní revise zásilek, zakazovali dopravu
zásilek cizineckých pošt po tureckých drá-
hách, ba v poslední době snížili na svých
vlastních poštách poplatek o 20% a když to
vše nepomáhalo, sáhli v neděli dne 6. t. m.
Turek
10
article
k násilí, zmocnili se zásilek a doručilije
vlastními zřízenci. V pondělí na to dali
vyslanci rovněž násilím vyzvednouti z vlaků
došlé zásilky, obsadivše námořníky a zřízenci
svými nádraží. V dopise očitého svědka líčí
se pondělní zakročení velmocí následovně;
Vlak přijel ve 3 hod.; turecký úřadník počne
vybírati pytle s dopisy, v tom však vrchní
rakouský poštovní ředitel Jünglinger a ně
mecký Klint nařizují svým lidem, ab, se
pytlů zmocnili. Ozve se ostré zahvizdnutía
v okamžiku námořníci obkličují poštovní
vozy, vyslanečtí kavasové (strážci) utvoří
řadu až k východu, turecký poštovní ředitel
jenž zatím přikvapil, ustupuje, když mu
oznámeno, že se užije moci, bude-li překá-
žeti a tak prozatím Evropa zmařila poštovní
opatření Turecka. Stejné výjevy se udály
v hlavních přístavech, zejmena v Soluní
Náhlé zakročení Turecka proti cizín
poštám vykládá se různě; jední se domní-
vají, že Turecko chce zkusiti na tomto poli
svou sílu vůči změněným poměrům meziná-
rodním (vždyť velmoci mají mnoho starost
v Číně, Africe a j.) a nepodaří-li se pošty
cizí odstraniti, že svede vše na přehmat
podřízených orgánů a na nedorozumění.
Evropa
Turecko
Soluň
Čína
Afrika
Jünglinger
11
article
Zatim se v Cařihradě šířily všeliké po-
věsti, mimo jiné i o zatýkání na základě
obsahu korrespondence v neděli zadržené,a
rovněž se praví, že bylo útočeno na německé
vyslanectví.
Po deset dní již se zabývají vyslane
cařihradští uklizením tohoto poštovního kon-
fliktu a posavad zachovali, jak obyčejně
formální shodu, pokud se týká nesprávného
postupu tureckých úřadů poštovních; zat
v otázce žádané satisfakce prý se nezúčast
nili vyslanci ruský a italský společné porady
uvádějíce za důvod, že zásilky jejich nebyly
zadrženy.
Poslední zprávy z Cařihradu oznamují
že veliký vezír Halil Rifat paša žádá nale
havě, aby byl pro vysoký svůj věk sproštěn
úřadu a spolu prý se zřizuje nové ministen
stvo. V současné mezinárodní situaci zaslu
hují tyto cařihradské novinky povšímnutí
jakožto známky doby.
Rifat
Cařihrad
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze čtyřicátá šestá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 14. května.
Dosti rychlým spádem dojednána dnes no
vella k dani lihové. Rokování trvalo přece ještě
déle šesti hodin. Bylo by se podstatně ukrátilo
kdyby polští mluvčí nebyli se vraceli ke vče
rejší filipice posl. Daszyúského proti kon-
servativcům polským. Poxus Davida Abra-
hamowicze, referenta o předloze, pote
stránce podniknutý byl potlačen hned v zá-
rodku odporem Daszyúského. Zpravoda
prohlásil po tom, že chce dáti sám dobrý příkla
kázně a přestal.
Bylo již půl sedmé hodiny večerní, když
vyhlášeno, že zákon jest schválen také ve třetím
čtení. Dvě hodiny zabývala se pak sněmovna
postulátem, který zástávali poslanci ze zemí víno-
rodých vzhledem k obchodní smlouvě rakousko
italské, aby se totiž tak zv. klausule o vyclen
vína italského zrušila. Toto přání vtěleno dnes
plenem vzhledem na jednání o nové obchodn
smlouvě s Italií v jednomyslné votum.
které však nemá větší ceny, než platonická
resoluce.
Nastala nyní pětidenní přestáv ka.
po které dojde ke druhému čtení zákona inve
stičního. Slovo má v pause té výbor pr
vodní stavby.
David Abra
Vídeň
poslanecký sněmovna
13
article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11.15 hod
dopoledne
Posl. dr. Fořt a soudruzi podali pilný návrh
Dne 9. dubna strhla se nad krajinou českobrodskou
prudká bouře s krupobitím, jakého nejstarší pamět
níci nepamatují. Kroupy velikosti holubího vejce po
kryly role několik centimetrů vysoko. Krupobitím
byly děsně poškozeny cesty, pozemky rozervány
ornice odplavena a nenahraditelná škoda způsoben
na příští úrodů. Obzvláště těžce poškozeny obce
Kluče, Poříčany, Lstiboř. Hořany
Zbery a Škramník. Skoda způsobená jest tím
citelnější, poněvadž mnohé ze zmíněných obcí i loni
byly živelními pohromami poškozeny, takže jim slíben
odpis daní, aniž však do dnes byla věc provedena
Z příčiny té podáváme navrh
»Slavná sněmovno, račiž se usnésti; »Vláda
důtklivě se vyzývá, aby škody svrchu uvedené dala
vyšetřiti, odpis daně loni přislíbený provedla a mim
to i výdatnou pomocí státní poškozeným obcím při-
spěla.
Vetter
doktor
Fořt
Hořan Zbera
Škramník
Kluč
Poříčany
Lstiboř
14
article
Posl. dr. Dyk a sp. dotazoval se po událostech
o volbách obecních v Kateřinkách (u Opavy) a po
účastenství nepolitického spolku »Nordmark« ve vo-
lební agitaci.
Posl. dr. Pražák a sp. dotazoval se po jed
nání monturního skladu č. 1 při přijímání obuvi o
maloživnostníků.
Polobný dolaz učinil posl. Lecher
Pol. Hanich a sp. dotazovali se po odstra
nění obrazu Lassalle jako vítěz nad »z' atým teletem
z místnosti vzdělavacího dělnického spolku ve Hvězdově
okr. hejtmanstvím česko-lipským.
Posl. dr. Heller podává pilné návrhy na po
volení státní podpory a odepsání daní obcím P'anenske
Břežany a Dřísy v pol. okresu kariinském
Rokovalo se dále zevrubně o lihové před
loze, § 2.
Posl. Schrott, hlavní řečník proti článku
prohlašuje jmenem své strany, že celkem jsou pro
předlohu, ale budou hlasovati proti textu § 2 .
Po věcné opravě Plaszově odůvodňoval svů
minoritní návrh posl. Thurnher.
Ref. posl. D. Abrahamowiez ve svém do
slovu polemisoval s vývody Korolovými a opřels
včerejším vývodům Daszyňského proti polskému
klubu.
Posl
doktor
Dyk
Pražák
Lecher Pol
Hanich
Lassalle
Hvězdův
Heller
Schrott
Thurnher
D Abrahamowiez
Korolův
Kateřinka
Opava
Dřísy
P ' anenske Břežany
15
article
Posl. Daszyňski: To je zneužití doslovu
Mluvte o kořaleční předloze. (Pokřikování se strany
posl. Malika.)
Posl. Abrahamowicz prohlašuje za n
pravdu vše, co Daszyňski včera přednesl. (Daszyň
ski a Malik pokřikují.) Uvažuje navrhované změny
a žádá konečně, by čl. 2. byl přijat dle výborového
návrhu.
§ 2. přijímá se dle návrhu výboru se změnou na-
vrženou posl. Thurnherem.
Při § 3. posl. Verzegnassi poukazoval na
velké potřeby jižních zemi, zvláště Gorice a Gra
disky a prohlásil, že podíl připadající na Gorici dl
zákona je nedostatečný
Posl. Lemisch opřel se tvrzení, že Štyrsko
Korutany a Krajina budou obdarovány, i Völklovu
návrhu na státní kontrolu.
Přijímá se konec debaty a hlavním řečníken
proti článku zvolen posl. Ofner, jenž dovozoval
že nesmí se přijati zákon, jímž vzbuzuje se do
mněnka, že piti kořalky je vlasteneckým skutkem
neboť podíly mají se ustanovovati dle spotřeby ko
řalky. V některých zemích nestarají se vůbec, aby
spolřeba kořalky, největšího to zhoubce dělnictva
byla omezena. Zákon měl by vypadati tak, aby nikd
neměl interessu rozmnožovati spotřebu kořálky.
Ref. posl. Abrahamowicz ve svém doslov
opřel se vývodům Olnerovým a Tambosovým, aby
se podíly vyměřovaly dle počtu obyvatelstva, protože
prý by to nebylo spravedlivé. Účelem předlohy není
aby prospělo se zemím, kde se bere víc daně.
§ 3. přijímá se dle výborového návrhu a Tam
bosíův návrh propadl
Při § 14. prohlásil posl. Kaiser, že všeck
obce budou potřebovati státní podpory, aby mohly
snésti svalená na ně břemena. Vláda musí dbát, aby
potřebuje-li peněz, nesháněla je vždy mezi nej
chudším obyvatelstvem, uvalujíc na ně nová bře
mena. (Pochvala.) Taže se, proč neplatí se dai
z nápojů boháčů?
Posl
Malik
Thurnher
Verzegnassi
Štyrsko Korutany
Völklův
Ofner
Olnerův
Tambosův
Kaiser
Gorica
16
article
Posl. Eldersch vyčítá, že strany předstíraly
vždy lásku k ústavě, ale spokojily se mlčky s po-
ličkem, jejž jim zasadila dřívější vláda čl. 14. Nynějš
sněmovna nedbá, aby obnovila porušenou čes
parlamentu. Neprávem je, žádati peníze na lidech
jimž nepovoluje se vliv na správu země. Při stano
vení daní mělo by se přihlížeti také k možnost
obyvatelstva a ne k poměrům v jiných zemích
Žádají-li se na pracovním lidu peníze zákonodársky
mělo by se jich použíti k prospěchu dělnictva. Pro
testuje proti zákonu. (Pochvala.)
Posl. Choc v české části své řeči přimlouv
se za všeobecné hlasovací právo. V německé části
pak připojuje se k výkladům posl. Eldersche o vo
lebním právu do zemských sněmů. Království česk
a markrabství moravské musí nabýti jiného voleb-
ního práva, aby nebyly hříčkou v rukách feudáln
šlechty a vlády. Řečník vyslovuje se proti postátněn
škol. Postátnění to v Čechách již pokročilo do t
míry, že se česká kultura nedá již rozeznat od ně-
mecké.
Po věcných oprávách poslancův Ofner a
Schrafíla přijat 8 4. dle výborových návrhů.
Při § 5. posl. Kos odůvodňoval jako zpravod
minoritní votum, že haličského podílu smí se použit
po 1. lednu 1900 pouze k uhradě výdaju na školy
zdravotnictví a humanitní ústavy. Jeho návrh ne-
směřuje — dí — proti Haliči, ale proti vládnoue
tam straně. Šlechtě nesmějí se dáti do ruky žádné
peníze. V Haliči neporoučí vídeňská vláda, nýbrž
šlechta.
V dalších vývodech byl řečník opětně, přerušo
ván,- ale prolo přece pokračoval
Němci a Čechové měli by se dorozumět ben
Poláků a nedomáhati se jejich morální pomoci.
Posl
Choc
Ofner
Schrafíla
Němec
Čecho
Polák
Čechy
Halič
Nynějš sněmovna
17
article
Posl. dr. Pacák: Nepotřebujeme vaší rady.
Posl. dr. Brzorád: Jděte ke svým přátelům
Všeněmcům, ti vám tleskají pochvalu.
Posl. A. Hannich: To jest polské přátelství
Posl. Reichstädter: Němci mu tleskají.
Posl. dr. Kos: Snad mají pání Čechové špalné
svědomí, že hledají pochvaly u Všeněmeů.
Posl. Jaroš: Podívejte se, jak vám Všeněm
tleskají!
Posl. dr. Schalk: To jest nevole pocti-
vých lidí.
Předseda: Žádám řečníka, aby mluvil
věci.
Posl. dr. Kos (k Čechům): Nepotřabujete se
bát; mě snahy neproníkají.
Posl. Reichstädter: Vy jste řekl, že my
Čechové štveme Poláky proti Němcům.
Posl. A. Hanních: To jest také pravda.
Posl. dr. Kos: Jak páni Mladočeši.
Hlučný odpor u Čechů. Výkřiky: Žádní Mlado
češi ! My jsme Čechovél
Posí dr. Dyk: Jděte ven, chcete-li takové věe
vypravovat. Takové věci tu nedělejtel
Posl. dr. Kos: Jakmile Češi uklidili velikého
Riegra a přišli sem hojným počtem, vítali jsme je
jako lvy svobody. Od té doby však, co vešli ve
spolek s Badenem a s polským Klubem, jejich aure-
ola silně vybledla. (Pochvala u Všeněmců.)
Posl. dr. Brzorád! Mluvte k věci
Posl. dr. Kos: Nechcete slyšet pravdu.
Posl. dr. Schalk: Má pravdu
Posl. dr. Dyk: Zůstaňte při kořalce
V drobném prodejii
ranní čí-lo o zobě
odpole tm
Ve nllalkách na venkor
ransí či-lo.
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserá t
platire hotové rapře
Přečplecení a inserty přijim t zdmini-
srece v Marianské ulicí č. a
Tv sachávjí ss t rdsl-
tiskarsa exp edkce „ Náleduich Listů
lskopizy se novkaa-.
nii
Posl
doktor
Pacák
Brzorád
A Hannich
Reichstädter
Jaroš
Schalk
Kos
Čecho
Polák
Němec
Mlada
Dyk
Čech
Riegr
Inserý
lev svoboda
18
article
Posl. dr. Brzorád: Nechte si svá naučení
Posl. Choc křičí na české poslance, kteří ho
však odbývají
Posl. dr. Kos: To není žádná hanba tleskati
spravedlivé věci. Od té doby, co byli Čechové v
spolku s polskou »šlachtou« bylo veřejné mínění
o nich horší.
Posl. Hořica: Neprobouzejte mrtvých, sic
vám povím, že Rusíni se vždycky spojili s našimi
neúhlavnějsími nepřáteli. Pamatujete se, jak povstala
nynější ústava
Posl. dr. Kos: Nemluvte ničeho proti Rusínům.
Neprovokujtel
Posl. Hořica: My jsme vás nikdy neprovoko-
vali. Ale co vy tu tropíte, přesahuje všecky meze
Neprobouzejte mrtvých! Vy jste vždycky byli ve
spolku s našimi nejúhlavnějšími nepřáteli. (Hlučný
potlesk a pochvala u. Čechů.
Předseda: Žádám pány poslance, aby řeč-
níka nierušíli.
Posl. dr. Kos: Když ústavácká strana byla
spojena s polským klubem, pozbyla také veškero
vážnosti.
Předseda: Žádám řečníka důtklivě, aby
mluvil k věci. (Odpor v levo.)
Posl dr. Kos: Mluvím k věci. Neruším Čechy
Chci jen říci, že kdo se spojí s klubem polským
et n
pokálí se.
Předseda: Mluvte k věci.
Posl. Kos (pokračuje) varoval, aby se nedávaly
šlechtě peníze, neboť jich nepoužije v zájmu země.
Řečník byl volán třikráte k pořádku a konecn
předseda mu odňal slovo. On odvolával se k sně-
movně.
Posl. Stein: Vyčítá-li se Polákům něco nepří
jemného, řečník hned přijde o slovo.
Posl. Wolí : To je násilíl
Sněmovna odhlasovala, že schvaluje odnět
slova, ale Walz pokřikoval: Mluvil k věci, to je
násili!
Posl
doktor
Brzorád
Choc
Kos
Čecho
Rusín
Neprovokujtel Posl
Stein
Polák
Čechy
probouzet mrtvý
19
article
Po řeči posl. ryt. Gorského byl přijat Ker-
nův návrh na konec debatý a hlavní řečník posl.
Kittinger přimlouval se, aby zákon nabyl plat
nosti až v záři 1902.
Po doslovu rel. posl. Abrahamowicze
jenž opřel se některým vývodům Kosovým a žádal
aby navrhované změny byly zamitnuty, následovaly
věcné opravy, až konečně § 5. byl přijat die
výborových návrhů a minoritní návrh Kosův propadl.
Naposled schválen títul a úvod zákona, rovnět
resoluce po úvodu referenta poslance Abrahamo-
wicze a poslance Michejdy a potom zákon celý
také ve třetím člení.
Po vykonaných volbách schválena volba poslanc
Klofáde po návrhu referehta poslance dra. Pražáka
bez debaty.
Rokuje se o výborové zprávě stran zrušení vinné
klausnie.
Referent posl. Marchet doporučuje výborový
návrh, aby po obnovení obchodních smluv v r. 190
pro všecka vina — mimo šumivá — zavedla se auto-
nomní celní sazba 20 zl. ve zlatě a nepovolovalo s
snížené clo smluvní. Jen kdyby vláda, obmezujíc ob-
chodní smlouvu s Italií, byla nucena k snížení tohoto
cla, mohlo by se povoliti clo nejméně 12 zl. ve zlatě
na bílé víno směsné, avšak jen na určité množství,
aby nebylo na újmu domácímu vinařství. Této výhody
nesmí se dostati po čas smlouvy žádnému jinému
státu (mimo Italii) a nebylo-li by to možnů, bude
platiti také naproti Italii clo 20. zl. ve zlatě. Výbor
vyzývá konečně vládu, by podala předlohu přísného
zákona o strojeném v ně. Referent dovozoval konečně.
že soutěž francouzských vín je většt než italských.
Gorský
Ker
Kittinger
Kosův
Abrahamo
Michejda
Italia
Italia
20
article
Ministr obchodu bar. Call ubezpečuje, že vlad
zná zevrubně poměry domácího vinařství, avšak
upozorňuje, že uzavření obchodních smluv velice by
se znesnadnilo, kdyby zvláštní přání — jako toto
ohledně vína — byla vázána parlamentním usnese-
ním. Vláda troufá, že uzavře dobré smlouvy — také
s Italií — tak aby byly spokojeny obě smlouvající
se strany. Proto nemůže ze zásadních příčin vyslo-
viti souhlas s jedním ani druhým návrhem na výši
přištího vinného cla, ani nemůže zúčastniti se pří-
slušné debaty. Výborová zprava bude jí doplůkem
informací o žalostném stavu tuzemského vinařství
o vyjednávání smluv přičiní se všemožně o odpomoc.
Na předloze o strojeném víně, o níž zmiňuje se
resoluční návrh, již se pracuje.
Po delší dehatě, jíž zůčastnili se poslane
Biankini, Robič, Kühschelm a Schrott.
přijaty návrhy vinařského výboru valnou většinou.
Posl. Stein protestoval proti jednání předsedy,
jenž učinil prohlášení, aby zatímný rozpočet při-
kázal se výboru bez 1. čtení, tak že nemohlo s
mu odporovati. Protože jest úmysl přikázat rozpočet
výboru bez 1. čtení, žádá předsedu, by mluvil hla-
sitě, protože jeho strana bude odporovati. Konečně
táže se předsedy, nedá li dnes rozdanou zprávu
sociálně-politického výboru na denní pořad hned p
rozpočtu.
Předseda hr. Vetter praví, že ještě dnes
odpoví
Následují dotazy posl. Procházky, Kosa
Reichstädtera a Pommera, načež předseda
ustanovuje příští schůzi na pondělí 20. t. m. ve
3 hod. odp. s jednacím pořadem: doplňovací volby
výborové, hlavní a speciální zpráva železničního
Biankini
Robič
Kühschelm
Schrott
Posl
Stein
Vetter
Procházka
Reichstädter
Pommer
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
U pohlavárů maorských.
Krajan podobiznář.
K neuvěření, že by osud měl zavát
právě malíře Čecha do odlehlých končin našich
protinožců, aby u prostřed horské přírody novo-
zélandské maloval tetované pohlaváry vymíraji
cích Maorů a zachoval tak po nich trvalou pa
mátku v obrazárnách soukromých i veřejných
Vyslovte jméno Lindauer, a každý ma-
orský náčelník bude kývati hlavou, aby dal n
jevo, že svého podobiznáře zná.
Jděte na pohřeb do domu kteréhokoli po-
hlavára a co spatřite nad vystavenou mrivolou
Spatříte olejomalbu a věrnou podobu ná-
čelnikovu, vyzdobenou fábory a připomínajíe
pohřebním hostům předobrou tvář zesnulého.
A kdo byl tvůrcem uměleckého toho díla
Zadíváte-li se do rohu velikého obrazu,
poznáte podpis umělcův: Bohuslav Lin
dauer.
Sám jsem měl příležitost poznati na Novém
Zélandě Lindauerových obrazů několik. Tetované
ozdoby obličejové působí sice v cit evropského
diváka trochu příšerně, ale pomníme-li, že jsme
v ostrovních končinách nedávných kanibalů
mluví obrazy výrazně a podobizny jsou plny
věrného živola.
Přednosti podobizen Lindanerových chvál
se obecně. Listy domácí i londýnské přinášejí
o maorských portrétech našeho krajana lichotivé
zprávy, nazývajíce našeho rodáka plzeňského
»prosiulým umělcem rakouským«.
S věrnou podobou přenáší náš krajan na
plátno také kus romantické přírody, v pozadí
podivuhodné horstvo se zelenými jezery a v po-
předí imponujíeí maorské kocábky, vyzdoben
nádhernými řezbami dávných časů.
Čecho
Lin
Lindauerová
Lindanerový
Nový Zéland
Maori
22
article
Za motiv svého tvoření vybírá pan Lindauen
také postavy maorských dívek, vyvolených z ro-
din náčelnických a vdechuje scéně maorskéh
života celou duši uměleckou.
Právě takovéto výjevy budily poslední do
bou v Kensingtonském museu londýnském obecné
podivení. Dočetl jsem se toho v týdenníku »T he
British Australasí an« (Lond. 9. Aug
1900):
»Obraz neobyčejně vzácný a vábný vysta-
ven jest těchto dnů v South-Kensingtonském
museu. Předmětem jest maorská dívka Tangivai
Je to dílo proslulého umělce rakouského, pana
Bohumila Lindaura a bylo půjčeno na výstavu
od majitele Sira Waltra Bullera, meškajíelho
tou dobou v Evropě. Obraz jest proveden
o velikých rozměrech a představuje rozto-
milou postavu typické Maorky s tváří nad
míru ušlechtilou. Pozadí tvoří luzné jezer
Papaitonga blízko Wellingtonu. — Ztepilá
dívěina s vlasy jako havran černými opustil
právě chladný živel, stojí na písčitém břehu
obléká na se pláštík dovedně zhotovený z pe-
říček památného ptáka kivi. Umělec zavděčil se
ethnografům velice, že přenesl svou úchvatnou
myšlenku na plátno a že zobrazil kus maor
ského života zručností zřídka vídanou.«
Neméně mocně působí Lindauerův obraz
představující náčelnikovu dceru jménem Henare
Roera, k níž pojí se postavy jiných družel
jejich. Také tento obraz byl malován pro obra-
zárnu Sira Bullera, štědrého mecenáše malír
ského umění a zároveň výborného ornithologa
avifauny novozélandské. Drahocenné dílo jeho
The New Zealands birds budilo svého
času obecný podiv mezi všemi přírodozpytci.
Lindauen
Lindaur
Waltr Buller
Wellington
Lindauerův
Roer
South
Evropa
New Zealands
British Australasit an
23
article
Sir Walther Buller proslul jako výborný
obhájce ve sporech vládních a maorských
získal si pro znamenitou znalost maorského ja
zyka, maorských zvyků a řečnický talent ve-
likou úctu u všech Maorů. S přednostmi těm
přibývalo slavnému advokátu zároveň bohatst
a důstojenství.
Obrazárna Bullerova chová v sobě cenná
díla umělecká a jest ve svém způsobu jediná
toho druhu. Čech Lindauer přispěl k ní měrou
vrchovatou.
Veřejnou výstavu svých děl pořádal par
Lindauer před nedávnem a vystavil portréty vy
nikajících osob novozélandských, mezi nimiž
nescházel ovšem poslední maorský král Tavhia
vedle bohatých pohlavárů, jako jsou: Vahanui
Revi, Tamati, Vaka Nene, Patuone, Te Hira
Te Kavau, Ropata a Vahavaha. Nescházela an
známá průvodkyně po gejserech vakarevarev
ských, zvaná Tepajer Hinerangi čili po kře
sťansku Žofe.
Ale nejvíce se libil Maorům Lindauerův
obraz, jenž představoval posledního kněze z kasty
tohungů, slepého věštce, jménem Te Ao
katoa, t. j. bytost, jež objímá celý svět (m
orské te ao = svět, katoa = celý). Nevi
domému tomu muži, malovanému dle přírody
podává sousta klečící dívka maorská a zachovává
tak světce při životě. Realistické to dílo vzbu-
dilo ve všech domácíeh výstavách pozornos
kromobyčejnou, a budí ji nyní tím více, ježto
vznešený Te Aokatoa jest již na pravdě boží
Kromě Maorů maloval pan Lindauer řadu
vynikajících hodnostů anglických, ať již světských
nebo církevních. Celkem namaloval náš krajan
asi 1000 podobizen, z nichž asi pětina před
stavuje typy maorské.
A náčelníci maoršti odměňovali »rakou
ského« umělce slušně. Kromě 50 —60 libe
Walther Buller
Čo
Lindauer
Tamat
Vak
Patuone
Ropata
Vahavah
Maori
Lindauerův
Tepajer Hinerangi
Vahanui Revi
T Hira T Kavau
24
article
šterlingů (tedy asi 1000 korun) dal každý
pohlavár českému malíři ješté drahocenn
pláštíky maorské na památku. Zvláště osvědčo-
valy svou štědrost k umělci ženy a Čcery po
hlavárů, tak že choval pan Lindauer ve sve
pracovně pěkné maorské museum.
Náčelníci maorští mohli býti uznalými
ježto mnozí z nich jsou pány ohromných po
zemků reservačních a cení si své statky do
statisíců korun.
Z počátku provozoval pan Lindauer na No
vém Zělandě umění folografické, ale potom za
měnil negativy za štětec maliřský a od té dobu
přidržuje se toho umění, jemuž se byl věnova
již ve Vídni.
Jako rozený Plzeňan studoval Lindauer n
malířské akademii ve Vídni a rád si posu
vzpomíná na Führicha. Z prvních dob jeho po
chází také podobizna biskupa Jirsíka, s nímž by
spřízněn, polom obrazy svatých ve chrámích mo
ravských.
V roce 1874 odjel Lindauer do HJamburku
a přeplavil se plachetní lodí do Wellingtonu
kde prodlel několik let. Střídavě pak žil brzu
zde, brzy onde, doprovázeje často svého přl
znivce a přitele Sira Bullera na loveckých ce
stách po Novém Zélandě. Proto umí pan Lin
dauer vypravovati také pěkné věci o novozé
landské přírodě a mohl by svými zkušenostm
rozšířiti obzor po životozpytě památného plák
kivi, jehož často choval v zajetí, krmě ho
masem. Hlas chuuji, chuuji často budi
našeho krajana ze spaní. Odtud snad jmén
kivi.
Pan Lindauer měl příležitost pozorovat
kivi též v přírodě a vypravuje, jak se za dne
k sobě tlačí a k zemi přimačkují, aby se ukryl
přod pronásledovateli.
Lindauer
Plzeňan
Führich
Jirsík
Lin
Vídeň
Nový Zéland
25
article
Za své návšlěvy do Prahy přinesl s sebou
pan Lisdauer živé ještéry tuatary (Hat-
teria punetata) a vystavil je v závodě
Fričově. Byly to asi první živé hatterie, je
přišly na pevninu evropskou. Zajímaví ti tvo-
rové žijí jenom na severu novozélandském a to
ve společnosti mořských ptáků, opouštějíce v noei
ptačí brlohy, když jejich hostitelé navraeují s
do svých hnizd, aby v nich noc přespali.
Bylo třeba věnovati zajateům mnóho pěče,
měly-li býti udrženi na živé také v tropickém
kraji. Proto je pan Lindauer ochlazoval často
ledem a tak jejich život prodloužil.
Hatterie představují zbytek vymřelých je-
štěrů z dob pravěkých a proto je chrání nyní
sám zákon zemský a tresce pokutou 500 kor.
toho, kdo by hatterii zabil nebo ji ze země vy-
vezl. Zvláštní území mají sloužiti podivuhod-
ným těmto tvorům, kteří mají za mladosti tr
oči, za jakási sanktuaria.
Že jsem hned po svém příchodu na Nový
Zéland pana Lindauera vyhledal, rozumi se
samo sebou. A pan Lindauer slzel rozkoší, když
jsem počal s jeho synem hráti na housle české
národní písně. Jakkoli nemluvil česky již po
celých 15 let, přece hovořil plynně mateřským
jazykem, a nové a nové písně rojily se mu
v hlavě, čím více jsme spolu prozpěvovali.
Pravil, že na české to odpoledne nezapomene
celý život.
Té doby prodléval pan Lindauer na krátko
ve Wellingtoně. Pronajal svůj stateček ve Wood-
villu v severním Zélandě na několik let a chy-
stal se z jara odplouti s rodinou do Evropy.
Těším se, že ho budu moci v Praze pozdraviti,
Psáno ve vodách souostroví Samojského dne
22. února 1901.
Josef Kořenský.
Lisdauer
Fričův
Lindauer
Kořenský
Praha
Hato
Nová Zéland
Wood
severní Zéland
Evropa