2
masthead
NÁRODNÍ ISTY
národní Ist
3
masthead
15. května 1901
5
article
výboru o investičním programu, 1. čtení finančníh
zákona, zpráva immunitního výboru o trestní záleži-
tosti posl. Voglera. Mimo to — praví předseda —
hodlá ve středu 22. t. m. a následující dni konaii
večerní schůze, aby projednal se zákon o hornictví
Posl. Choc navrhuje, aby se dala na pořad
příští schůze zpráva sociálněpolitického výboru.
Posl. Pernerstorfer poukazuje na zále-
žitost hornického zákona a protestuje proti odkládání
této tak pilné věci. Jsou obavy, že panská sněmovna
nebude míti na předlohu pokdy a horníci budou
zkráceni.
V dalších vývodech ruší řečníka předsedaj a ně
kteří poslanci.
Posl. Pernerstorfer: Jedná se o horník
styďte se
Posl. Ellenbogen: Nemohou se dočkat, aby
se obohatili.
Poslanec Pernerstorfer navrhuje konečně
aby příšti schůze byla zejtra a nejbližším článkem
pořadu hornický záken a pro případ, že by návrhy
jeho propadly, aby příšti schůze byla v pátek s týmž
jednacím pořadem, po případě v sobotu. Kdyby
i tento návrh propadl, ať je příští schůze v ponděl
s týmž programem. Příští týdene musí se zákon vy-
říditi.
Poslanec Schuhmeier: Konec sněmovny
nestane-li se tak.
Posl. Pernerstolrfer žádá, by se o každěm
jeho návrhu konstatovalo, kolik hlasů bylo pro
proti.
Při hlasování, jež dálo se za pokřikování soci
álních demokratů a Všeněmců, Pernerstorferovy ná-
vrhy propadly 134 proti 30 hlasům.
Konečně propadl také Chocdv návrh a schůze
skončeňa v 9 hod. večer.
Příští bude v pondělí 20. t. m. ve 3 ho
odpo
Vogler
Posl
Choc
Pernerstorfer
Schuhmeier
Pernerstorferův
hornický záken
konec sněmovna
6
article
Panská sněmovna.
Z Vídně, 14. května.
(Teléfonická zpráva »Nár. Listů«.)
Sněmovna pairů měla dnes dlouhou schůz
s hojným jednacím půřadem a četně navštl
venou. Považme, dostavilo se sedesátšes
lordů! Mezi nimi také nově jmenovaní do-
životní a také jeden dědičný. Tímbyl mladý
hr. Kolovrat se vzezřením v pravdě ml-
diekým, jest mu teprve 24 let, Seděl na pravici.
Dva sluhové vedli podo paží nového sená-
tora, dv. r. Macha, dříve v Praze působivšího.
Vlekl se takřka ke svému křeslu na levici, kde
nsadil se vedle dv. r. Beer a. Vzadu pak vedl
prof. Jagič svého bývalého kollegu dv.r.
Musatfiu, který stejně jako Mach musil
se opírati o hůl. President obchodní a živno-
stenské komorý pražské p. Wohanka uvádě
oba české koryfeje Jaroslava Vrchlické h
a dra. Antonína D vořáka. Oba usedli na
polské lavici vedle sebe.
Tak se to patří1 Poesie s hudbou ve spolku.
Oba složili přísahu jazykem českým. P ři té t
příležitosti nemůžeme opomenont
pokárati dávný nešvar v této sně-
movně, že se přisežní formule vý
hradně čte jazykem německý m.
Ve třihodinném rokování vyřízení ve všech
instancích zákon o sirotěích pokladnách a zákon
o titulu inženýrském. Onen může býti nyní před
ložen k sankci, tento musí býti podán ješte
poslanecké sněmovně.
Kolovrat
Mach
Beer
profesor
Jagič
Musatfia
Wohanka
Vrchlický
Vídeň
Praha
poslanecký sněmovna
7
article
Z Vídně, 14. května. (C. B.)
Předseda kn. Windischgrätz tlumočil sou
strast sněmovny nad úmrtím arcikněžny Gisely
dcery arciknížete Josefa.
Noví členové, hr. Kolovrat, Frida - Vreh
lický, Dvořák, Zumbusch a Zschokke, sklá
dají slib.
Předseda věnoval vzpomínku j arcibiskupu
Isakoviči a po vyřízení došlých spisů přešlo se
k jednacímu pořadu.
Zákony: o zrušení erárních mýt silničních
přívozních přikázán výboru rozpočtovému, — o po
plateích při převodu jmění 9člennému výboru zvlášt
nímu, — o nové organisací obchodních a průmy
slových komor rovněž zvláštnímu výboru; — zákor
o margarinu 15člennému stálému výboru národo
hospodářskému, jenž se teprv zvolí.
Předseda splnomocňuje se přikázati kořalečn
předlohu, až bude přijata poslaneckou sněmovnou
rozpočtovému výboru, zákon o sečtení živnosten
ských závodů příštímu výboru národohospodář
skému.
Předloba použití části přebytku spio leč
ných státních pokladen (ref. dr. Edelmann
schválena po řečí ministra spravedlnosti bar. Spens
Boodena v 2. a také ve 3. čtení bez debaty; rovně
předloha o prodloužení činžovní svobody pro nové
stavby v Krnově, N. Jičíně a Celovci.
Potom konalo se 2. čtení zákona o inženýr
ském titulu.
Windischgrätz
Gisela
Josef
Kolovrat
Dvořák
Zumbusch
Zschokke
Isakovič
doktor
Edelmann
Vídeň
Krnov
N . Jičín
Celovec
Frida
8
article
Po zpravodaji ujal se slova ministr vyučován
dr. Hartel, uvažuje o titulových změnách zahranič
ných i nejnovějších domácích, děkuje výboru, že po
stavil se na vládní stanoviště a chce povolit inženýr-
ský titul absolventům vysoké školy zemědělské, jež
složí přísné a nákladné zkoušky diplomově i kultur-
ním technikům. Ministr by rád, aby vážnost vysoké
zemědělské školy získala nabylím neomezeného práva.
Děkuje výboru laké, že zastal se zájmů technik a oče-
kává od vlády, že postará se o jejich povznesení, což
není prý lak snadno. Vyučovací správa má nesnáze
při obsazování míst. Ať vyjednává s domácími nebo
zahraničnými učiteli, musí dělali nabídky, jež pře-
sahují míru zákonných platů, neboť tací mužové mají
nemalé vedlejší příjmy a jsou-li učiteli, také kolejné.
Jinozemské ústavy mívají také své velké londy.
kdežto v Rakousku musí platiti všecko stát. Míst-
nosti dosavadních ústavů jsou nedostatečny a třeb
je rozšiřovati. Ministr líčí úpravu platů professorův
a zlepšené poměry ostatního pomocného personálu.
zmiňuje se o zavedení kursu kulturní techniky
v Praze a Brně, zřízení dvou oddělení na české
technice brněnské. Poměry v místnoslech pražských
jsou velice nepříznivě. Některé odbory a ústavy
budou umístěny v nové budově knihoskladu.
V dohledné době ústavy německé techniky budou
umístěny definitivně na slupských pozemcích, kde
bude postavena také nová budova pro českou techníku.
Hartel
Rakousko
Praha
Brno
9
article
Ve Vídni získalo se stavbou třelího patra a vystaví
se ústav elektro-technický a potom jiné ústavy.
S Brnem vyjednává se o rozšíření německé techniky
a koupi místa pro techniku českou a smlouvy budou
možná záhy uzavřeny. Ministr slibuje, že vláda ne
ustane ve své péči o technické školy a žádá, by se
předloha schválila.
Dv. r. Zoll v podrobném rokování o § 1. na-
vrhl obnovení vládní předlohy a propadne-li jeho
návrh, byl by rád, aby inženýrského titulu mohli
dosíci také absolventi hospodářské školy krakovské
Bylo by neprávem, kdyby zacházelo se s absolventy
vysoké školy zemědělské přísněji než s posluchači
technik, jak děje se v 8 1. dle textu navrhovanéh
zvláštním výborem, kde žádá se na oněch diplomová
zkouška, aby směli používati inženýrského titulu.
Referent opřel se Zollovu návrhu a § 1. by
přijat beze změny, jak jej výbor navrhl.
Konečně schválen též ostatek zákona bez debaty
laké ve 3. čtení.
Konečně vykonáno několik voleb a schůze skon
čena ve 3 hod. 55 min. odpol.
Za člena delegace zvolen Max Mauth ne r, za
náhradníka dr. ryt. Schreinier.
Mauth
doktor
Vídeň
Brno
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 14. května.
Makedonie.
Jak vidno z posledního čísla orgánu Make-
donského komitétu, členové tohoto bulharského
sdružení nevzdali se záměru vyvolati v Míake-
donii a Drinopolsku revoluci, v níž prý jest
jediná spása. List dokazuje Makedoncům, že si
pomoci musejí sami, vlastní silou. Z velmoní
žádná jim nepomůže, ani nemůže. A kdyby se
za povstalce postavil některý svobodný bal-
kánský stát, nezištně by to neučinil: Bulharsko
by chtělo mít osvobozenou Makedonii pro sebe
Srbsko taktéž. Nejvíce, píše řečený orgán, Ma-
kedonci varovati se musejí Ruska, neboť ono
je stát zpátečnický, ktený užívá všech kultur-
ných prostředkův, aby šířil reakci, a krom toho
je hrabivý a zištný. (To píšou Bulhaři, ruskou
krví a ruskými penězi osvobození!) Nic tak
Makedonii nehrozí, jako výbojná balkánská po-
litika Ruska. Mnohem spíše by se Makedonci
mohli smířiti s politikou rakouskou.
»Výbojnou« nazývají dnešní Balhaři bal
kánskou politiku Ruska, jež po sto let bojoval
za svobodu všech Balkánců, nejen slovanských
zřídilo jim samostatné státy a trůny a sobě ne
nechalo pídě země lu Véru, nikdo nemůže divit
se Rusům, že nepospíehají s posláním novýeh
vojů na Balkán a že mnozí mají nedůvěru k
všem Slovanůml
zj
Nová ruská půjěka.
Za návštěvy p. Deleasséa v Petrohrad
byla smluvena pravidla nové ruské státn
půjčky, právě uveřejněná.
Makedonec
Bulhar
Vér
Rus
Praha
Makedonie
Míake
Bulharsko
Srbsko
Ma
Rusko
Balkán
Petrohrad
11
article
Půjčka bude obnášeti 159 mill. rub. =
424 mill. fr. Uskutečněna bude skupinou pa
řižských peněžníků, s pařížským Rotsildem
v čele. Kromě toho zúčastní se půjčky 4 banky
ruské. Půjčka určena na stavbu železných dráh
Ruská vláda zkonsoliduje některé menší půjčky
učiněné za tím účelem loni a hlavní sumi
obrácena bude na další stavbu dráhy sibiřské
Ruská vláda zavazuje se platit 4%, úrok a
vzdává se do r. 1916 práva půjčku tuto spla
titi nebo konvertovati,
Podvody na ruských dráhách.
»Kie« nedávno odhalil veliké pod
vody, páchané na jihozápadní ruské dráze
Vinníky jsou Židé, a úřadnici dráhy. Podvody
dály se tím způsobem, že úřadníci fingoval
podnikavým Židům, jakoby byli od nich pře
vzali k dopravě veliké zásilky, které se »ztra-
tily«. Stát musil zasilatelům hraditi ztrátu
podnikatelé ehrábli hotové peníze a vyplati
úřadníkům provisi. Staly se pokusy, aby odha-
lení »Kiea« bylo prohlášeno za výmysl
zatím ale objeveny stejné podvodné manipulace
i na dráhách v království polském a každým
dnem objevují se větší jejich rozměry. Dosu
napočteno, že ruský erár podvodně připraven
o 315 mill. rub. Vinníci jsou zatýkáni. V jedné
kavárně varšavské, kde byla tajná židovská
bursa, bylo zatčeno 40 osob do podvodů za
pletených.
Žid
12
article
Nový kamenný most v Praze.
Nový kamenný most v Praze.
(Dokončení.)
Pilíř na západním břehu Střeleckého ostrova jes
založen způsobem pneumatickým. Celková jeho dělk
měří 218 m.
Dil mostu přes malostranské rameno skládá s
ze tří clliptických oblouků klenbových o rozpjel
31.91 m., 28.69 m. a 25.64 m. Dva návodní pilíře
v tomto dílu spočívaji na caissonech pneumaticky
spuštěných, jsou v základech 26.7 m. dlouhé a- 8 m.
široké. Celý most má 9 otvorů a 10 pilířů. Při-
bližným výpočtem se stanovilo, že za normální vody
následkem postavení nových piliřů vzedme se vod-
as o 2.4 cm. a při velké vodě vzdutí to bude měřiti
9 cm.
Na rubu kleneb v celé šířce mezi parapety
po celé délce mostu, tedy i nad nadezdívkami jedno-
tlivých pilířů zřízena jest 10 em. silná vrstva cemen-
tového betonu, na níž nanesena jest 3 cm. tlustá
vrstva asfaltu litého, aby chráněny byly klenby před
vnikáním vody, která prosákne dlažbou a náspem a
která nemohouc asfalt proniknouti sbíháse k otvorům
na nejnižších místech zůstaveným, v nichž jsou
zasazeny mosazné trubky o průměru 8 cm.; těmito
trubkami voda prosáklá odkape do řeky. Takových
odvodnění rubu kleneb jesl celkem 12.
Násyp nad vrstvou asfaltovou jest z většího
dílu rum stavební, tedy vápenitý, na něm jest mezi
obrubami chodníkovými 15 cm tlustá vrstva betonu
vápenného — pokud stačila výška — a na lé dlažb
žulová 18 cm. silná ve vrstvě písku 5 cm. silné.
Praha
Dila most
centimetr
13
article
Uprostřed vozovky (vozové dráhy) položeny jsou
dvoje koleje elektrické dráhy, střed od středu 3 m.
vzdálené, tak že po stranách zbývá dosti místa, aby
vozy nákladní nerušeně vedle tramwayových pro-
jížděti mohly. Voda z vozovky stéká skrze železné
mříže u obrub chodníkových do litinových rour,
zasazených do otvorů, zůstavených v klenbách blíž
závěrku; na celém mostě jest celkem 18 odvodnění
jízdní dráhy; litinové roury mají vnitřní světlý
průměr 20 cm. Po obou stranách vozovky jsou
chodníky, jichž obruby jsou na cihelné podezdívce
chodníky mají na předmostí šířku 5 m., na ostatních
dílech mostu šířku po 2.82 m. s ochozy nad pilíři
jsou mosaikové v mallě vápenně. Pod mosaikovou
dlažbou chodniku proti vodě položena jsou po celé
délce mostu potrubí plynovodu a vodorovná lana
telefonu (v tvárnicích kameninových a lana elektro-
vodná k účelům osvětlovacím a pohonovým. Po
chodníkem na straně po vodě jest položeno potrub
pošty pneumatické.
centimetr
14
article
Hlavní korunující římsa mostu jest bohatě člán
kovaná s konsolami ze žulý do hladka zpracovanými
Nad hlavní římsou jest kamenné zábradlí z hra-
natých kuželek z pískovce hořického, jehož spodní
i krycí desky jsou žulové, do hladka zpracovaně
Dříky postamentů a dělících zábradlí jsou žulové
to jednak ze žuly modré, jednak ze žuly červeně.
Na pilířcích žulových nad závěrky jednotlivých
kleneb jsou tak zvané kombinované stožáry elek-
trické (pro obloukové lampy a zároveň pro vrchn
vedení dráhy). U vchodu na předmostí jest zábradl
ukončeno mohutnějšími pilířky jako podstavci k figu-
rální výzdobě ukončení mostu. Na pilířích pobřežních
ostrova Střeleckého přerušeno jest zábradlí mohut-
nějšími pilíři žulovými, jež sloužiti mají taktéž za
podstavce figurální výzdobě mostu; na ostrovním
pilíři a to na straně po vodě jest zábradlí plné, na
straně proti vodě jest sestup schody na ostrov.
15
article
Jednotlivé pilíře v ohlavích jsou ve výši patek
průčelných segmentů ukončeny kordonovou římsou
nad touto jest a všech nových návodních pilířů další
část až pod spodní hranu římsy půlkruhová, na
vnější straně z kvádříku ze žuly červené, jemně
bossované, uvnitř ze zdiva lomového. Nad kordony
návodního pilíře pod ostrovem Žofínským a na obou
pillřích ostrova Střeleckého jsou stély ze žuly žluté.
po stranách pak zežuly červené na vnějšku, uvniti
z kamene lomového. Na prvním návodním pilíři ra-
mene staroměstského a na pobřežním pilíři malo-
stranském jsou po obou stranách domky, v půdoryse
tvaru čtvercového o straně 3.98 m, na liených plochách
z pískovce hořického, uvnitř pak z cihel; tři tyto
domky mají strop betonový do železných nosníků
stěny jejich obloženy jsou korkovými, 5 cm silnými
deskami na maltu hydraulickou kladenými. Podlaha
všech domků jest xylolithová ze 2 cm silné vratvy
xylolithu, nanesené na 10 cm silnou vrstvu beto-
novou.
Všechny čtyři domky ukončeny jsou stříškou
báňovitou, vnitřní konstrukce dřevěné, pokrytou
plechem měděným.
Dva domky stojící po pravé straně při vstupech
na most určeny jsou pro výběrčí moslného, levý
Podlaha
Žofínský
centimetr
16
article
domek na předmostí slouží k umístění transformátorů
elektrických, levý na straně malostranské vyhražen
jest účelům obchodním. Osvětlení a pokud se týče
vytápění domků, děje se olektřinou.
Název »Most císaře Františka« vytesán jes
v pískovci ve vlisu domků pravostranných u vchodu
Na zadní stěny všech 4 domků budou umístěny vo-
tivní desky s historickými a technickými daty.
O průběhu stavby mostu. Dne 29. března 189
započato bylo se stavhou mostu. Nejprvé berančny
jehly pomocných lešení k dopravě potřebného mate-
riálu pro stavbu pilířů, na to pak zatloukány jebly
pro lešení potřehná k montování a zavěšování cais-
sonů. Beranění jehel provádělo se beranidlem ručním
dřevěným a beranidlem parním. Touže dobou stavěn
byl vedle změrem po vodě nový, prozatímní most,
k jehož postavení ustanovena byla krátká doba 5 mě-
síců. R. 1898 pokračovala práce směrem od levého
břehu k pravému; nejdříve totiž postaveno bylo
lešení ví rameni malostranském a odtud přešlo se do
ramene staroměstského. Když pak dne 13. červenc
1898 otevřen byl zatímný most a když starý řetězový
moust bourati se počal, rozvinula se práce vešker
utěšeně.
František
17
article
Průkěhem r. 1898 založeny byly všechny nove
návodní pilíře a vyzděny do výše normální vody
pobřežní pilíře vystavěny byly do téže výše jak
návodní.
Všední běh prací přerušen byl dnem 3. srpna
1898 slavností položení základního kamene. Dne
toho totiž usazen byl na skálu caisson návodníh
pilíře, druhého od levého břehu ví ramení malostran
ském. Slavnoslní akt zahájil u přítomnosti četných
hodnostů a členů obecní representace starosta JUDr
Jan Podlipný ře f, v níž zmínil se o pokroku a důle-
žitosti komunikací pro zájmy veřejně. Projevil přání
aby pamětní listina, jež se do mostu vkládá, nebyla
nikdy svědectvím toho, že dnešního dne byl most
zakládan, nýbrž aby zůstala skryta tam, kam se dnes
klade, ve skrýši tajemné. — Po tom přečetl pamětn
listinu.
Podlipná
18
article
Roku 1899 pokračováno bylo v započatých pra-
cí h. Osazeny ohlavní caissony pilíře na východním
břehu ostrova Střeleckého. Jakmile nebezpečí velik
vody minslo a led odplaval, počato bylo v měsíc
březnu beraněním jehel přo skruží a pomocná leňení
pro dopravu klenbových kvádrův a lašení pro pojezdn
jeřáby. Veškerá práce soustředěna byla tentokráte
v rameni staroměstském.
Na základě ohledání a dobrozdání znalců byly
střední části návodního pilíře pad ostrovem Žofin
ským a obou pilířů na březích ostrova Střaleckého
založeny na caissony způsobem pneumatickým.
Vyskružení kleneb konalo se až malta zatvrdla
a to tak, že ke každému hrnci, jichž bylo při klenb
největsího rozpjetí 120 a na nichž, vyznačeno dělen
svisné po 1 em, postaven jeden dělník. Na dané zna-
mení vytáhli všichni dělníci jednu zátku z otvoru
v hrnci a počalí naň paličkou klepati, následkem če-
hož režný písek počal otvořem vybíhati a skruže
spuštěno o 1 cm, načež se otvory zátkami opětně
uzavřely. Na to prohlédnuta byla klenba a strojem
změřeno ssednutí její v závěrku. Pak se skruží spu-
stilo opět o cm a lak se postupovalo, až byla klenba
úplně volna. Ssednutí kleneb bylo různě v mezíeh
3.—24 mm.
1a
ský
centimetr
mm
19
article
Roku 1900,hned po veliké vodě, počzla se sta-
věti skruží pro klenby v rameni malostranském, vy-
zdívány parapetní zdi a postupně osázovány římsn
a zábradlí. Průběhem roku tohoto zaklenuty byly
oblouky malostranské a v srpnu vyskruženy; dn
konce roku osazena byla po celé délce římsa a vět-
ším dílem i zábradlí. Rub kleneb byl pokryt vrstvou
belonu 10 cm silnou a na tu nalita 3 cm silná vrstva
asfaltu. Mimo to vystavěny byly téměř úplně schody
na ostrov a výběrčí domky, a na most navezen
upěchován byl násyp.
Na počátku r. 1901 kladla se potrubí plynová
vodní, lana elektrická a telefonní a trubky pneuma-
tické pošty
Zároveň polož ny byly koleje dráhy elektrické
zřízena dlažba vozovky žulovými kameny na pod-
kladu betonovém a mosaíková dlažba ch dníků. Na
počálku měsíce května pak byla stavba mostu úplne
skončena.
K vůli zajímavosti budiž uvedeno, jaké množstv
asi toho kterého materiálu při stavbě tohoto nového
žulového, klenntého mostu upotřebeno byo
Žulových kvádrů bylo spotřebováno 12.600 m
Lomové zdivo měří v celku asi 11.320 m“; —
pískovce hořického upotřebeno 560 mě: belonu jes
celkem 4620 m2. Cihelné zdivo vykazuje as 980 mí
Spotřebováno bylo 14.150 m lemového kamene
štěrku 3240 m', vápna 2,050.000 kg. cementu
2,170.000 kg. písku 5800 m .
Na skruže, lešení pomocná, na štětování stěny
na pilety comprimační použité dříví vykazuje 3750 m
Veškeré caissony važily úhrnem 490.497 kg; na
sazove cí (hausses) plechy 130.000 kg.
centimetr
m 2
kg
20
article
Ke konci některé personaliea
Most stavěn dle konkurenčního návrhu »Budoue
nost«, který vypracovali: Janů Josef, inženýr (j 1892)
Soukup Jiří, inženýr a Balšánek Ant., architekt.
Plány podrobné pracovala a stavbu mostní řídil
zvláštní městská kancelář mostní, v níž zaměstnáni
byli: Soukup Jiří, vrchní inženýr jakožto přednosta
do června r. 1899. Kaplan Rudolf, inženýr a řídíc
stavby, zástupce přednosty do června r. 1899 a po
tom přednosta až do konce stavby; Pavlanský Jaro
slav, inženýr, Trča Václav, inženýr. Mimo to přidě
leni na výpomoc a ke stálému dozoru: Grüner Jin
dřich, stavitel, Nehasil Vlastimil, dozorce (polír).
Janů
Soukup
Balšánek
Jiří
Kaplan
Trča
Nehasil
Grüner Jin dřich
21
article
Architektonickou úpravu řídil p. Balšánek Ant.
architekt, Vrchní dozor nad stavbou a kancelá
mostní měli pp. Srdínko Josef, městský stavební rada
až do konce r. 1898, Václavek Josef, městský sta-
vební rada, od počátku r. 1899 do ukončení stavby
V dozorčí komisi stavební, složené z členů za
stupitelstva obecního byli pp. Petrlík Kristian, ja
kožto předseda, Beneš Viktor, Hubáček Frant., Kopp
Antonín, Münzberger Bedřich, Pasovský Vratisl av
Seifert Jan, Velflík Al. Vojtěch.
Stavba zadána byla firmě: G. Gregersen a sy
nové, podnikatelství stavební v Pešti, pobočný závou
v Praze, kterou zastupoval při stavbě Odön Greger
sen ze Saagu, inženýr
Technické úřadnictvo firmy pro stavbu mostu
bylo: Breitenbach Karel, vrchní inženýr, Čeřovský
Josef, inženýr a Belada Bohumil, inženýr; Suchome
Edvard, správce lomů.
Žulu, z níž jest most vystavěn, dodávaly tyte
české lomy: arcivévodský v Konopišti, Jana Cin-
groše v Pizni (u Volšan), Hejreta Josefa v Plzni
Duchoně a Habady v Březí, Hajníka Josefa v Čer
nísku. Chomouta Hynka v Šebanovicích, Palečka
Maxe v Čes. Krumlově, Pokorného Jarosl. v Krtech
Přibyla Vojtěcha v Časkovicích, knížecí schwarzen-
bergské ve Vorlíku, firmy G. Gregersen v Jesenicích
a Voráčově u Rakovníka.
Červepá žula jest z lomu rtišovického u Mlilína
žlutá od Železného Brodu.
Ozdobné a obtížnější práce kamennické obstarali
arcivévodské lomy v Konopiátí, Cingroš Jan v Plzn
a Víšek Josef na Král. Vinohradech.
Balšánek
Srdínko
Josef
Václavek
Petrlík
Beneš
Hubáček
František
Kopp
Antonín
Münzberger
Bedřich
Seifert
Jan
Velflík
Al
Vojtěch
G Gregersen
Greger
Karel
Čeřovský
Belada
Jan Cin
Duchoň
Habada
Hajník
Čer
Hynk
Paleček
Max
Cingroš
Plzn
Víšek
Král
Pešť
Praha
Březí
Šebanovice
Čes . Krumlov
Krty Přibyl Vojtěch
Časkovice
Jesenice
Voráčův u Rakovník
Železný Brod
Konopiátit
pro stavba most
Suchome Edvard
Hejret Josef v Plzeň
22
article
Pískovec na parapety a kuželky z lomů hoři
ckých, dodával Jés. Víšek na Král. Vinohradech. Lo-
mový kámen a štěrk jest z Davle, z lomů Václ. Ne
kvasila, stavitele v Karlíně. Písek se dobýval z Vitavy
a dodávala ho správa městských náplavek v Praze
Cement a vápno dodávala Podolská cementárna
akciová společnost k vyrábění a zužitkování staviv
v Praze. Cihly dodávaly: kanálky Dvořák a Fischer
v Letkách; stavební cihly Václav Prášek v Praze
Caissony dodaly a zmontovaly firmy: Pražská
akciová strojírna v Praze (dříve »Ruston a spolek «)
František Ringhoffer, továrna na stroje na Smíchově
Fanta a Jireš, strojírna v Praze. Jeřáby pojezdné do
dávala firma Josef Holub v Libni. Stavební dříví do
dáváno bylo firmou Jan Černoborský v Praze. Iso
lační vrstvu asfaltovou zhotovil K. Wiesner, továrna
na asfalt v Praze. Dlažbu vozovky a mozaiku chod-
níkovou pracovala firma Ruth a Kafka v Praze.
Lodi byly od Karla Mayera na Smíchově a J-
sela Šíleného v Týně nad Vltavou
Dovoz strojů, kamene a všech ostatních potřeh
obstarali Václav Kessler, povozník v Praze, Srnec
a synovci v Karlíně.
Korková isolace do výběrčích domků zhotoven
byla firmou Josef Tekl v Praze a v Nymburce.
Osvětlení elektrické a koleje položily elektrick
podniky král. hlav. města Prahy. Stožáry osvětlovae
dodaly knížecí hanavské železárny v Komárově
Plynovod zaváděla kancelář plynáren král. hlav
města Praby.
Víšek
Král
Cihla
Fischer
letka
Prášek
Ruston
Ringhoffer
Fanta
Jireš
K Wiesner
Ruth
Kafka
Mayer
Kessler
Srnec
Tekl
Lo
Davle
Karlín
Písek
Praha
Praha Caisson
Smíchov
Libeň
Týn nad Vltava
Nymburk
Komárov
Praba
Josef Holub
Jan Černoborský
23
article
Střechy z měděného plechu, masky a festony
pracoval Jindřich Kosík, klempíř v Praze. Vodovo
kladla kancelář vodárenská.
Modely na uměleckou výzdobu provedl, dle de
tailních plánů pana arch. Balšánka, Vilém Amort
akademický sochař. Umělecko-sochařskou práci vy
konal Palouš Ferdinand, mistr kamennický v Praze.
Práce kovolitecká a ozdobná jest od firmy Ben-
delmayer a Červinka v Praze. Práci pozlacovačskou
obstarali: Rudolí Sedláček, Jindřich Novák v Praze-
Nátěr stožárů světelných a dráhových vykona
Karel Gebhard. Truhlářskou práci zřídil O. Štěpánek
v Praze. Zámečnická práce jest od Jindřicha Hrnčíře
v Praze.
Kosík
Vodův
Balšánek
Amort
Palouš
Ferdinand
Sedláček
Novák
Karel Gebhard
O Štěpánek
Hrnčíř
Praha
Benadelmayer
Červinka
24
article
Lic a rub.
Lic a rub.
(Zkruhů poslaneckýc h.)
V Praze, 1 4. května.
ně Klub svobodomyslných lidových poslanců
českých na říšské radě vede v poslanecké sně-
movně obrovskou akci, směřujíeí k dosažen
dvou hospodářských vymožeností prvního rádu
akci na pořízení regulace mnoha českých řek
na splavnění obou hlavních toků českých, Vltavy
a Labe.
Lid český pozoruje tuto akci a provázíj
plnými sympatiemi a povzbuzuje poslance k vy-
trvalosti.
Rychlým krokem spějí ku předu politick
události veřejného zájmu. Jedná stíhá druhou
střediskem jsou neustále poslanci národní strany
svobodomyslně; jejich napjetí ducha poutá, ba
podmaňuje tak, že se méně pozornesti věnuje
těm, kteři v poslanecké sněmovně jsou jim jako
členově našeho národa sice nejbliže, ale v my-
stích svých stojí od nich nejdále. Jsou to po
slanci strany národně sociální al ještě, více česk
strany agrárníl
Hlavní čeští agrárníci vynakládali vše,e
při úzkém svém duševním obzoru dovedlis
Vymysliti, by dalokosáhlou akci poslanců ná
rodní strany svobodomyslné, opatřiti naší vlast
regulaci a pak splavnění našich hlavhích řek —
znesnadnili a zkazili.
Praha
Vltava
národní strana
25
article
Nebylo by divu, kdyby české voličstvo
aspoň to, jež zástupce české strany agrární vy
slalo letos v lednu do Vídně na úkor jednol
tostí českého poselstva, požadovalo od svýc
agtárníckých veličin také jakézi účty. Snadse
tak ještě stane. A pak účtování bude dost
těžké, neboť ukáže se, že poslanci strany agrárn
nepracovali na horké půdě vídeňské samostatně
že jejich konání nevycházelo z jedné demokra
tické české hlavy, nýbrž že jim bylo našeptá
váno a konečně vnuknuto z hlavy jiné, z jiněho
společenského syěta.
Ne, mluvme přímo: našeptavačem, ba du-
ševním vůdeom českých ngrárniků je prlíi n
Bedřich Schwarzenberg. Tato nej-
mladší ratolest dýnastie Schiwarzenbergů má v
likou ctižátost. Prine Bedřich chce mí
větší moc a chce hráti větší roli, než k jak
mu dopomoci chce a může kurie velkých statků.
Budiž! Ale v prostředeích je tento vysoký ka
valír zrovna tak málo vybíravým, jako kterýkol
bursovní spekulant. On na příklad pracovai
k tomu, by se čeští poslanci stali součásti pra-
vice, on za vlády hrahěte Thuna pojednáva
ve Vídni každý rozhodný jich pohyb, ale
zatím doma připravoval proti nim vzpouru.
Schwarzenberg
Bedřich
Thun
Vídeň
26
article
On to byl, jenž s vůdei »združení českých země-
dělců« mival důvěrné a tajné konference, kte-
rými připravoval domácí válku Čechů s Čechy
odboj českě strany agrární proti národní straně
svobodomyslné. A zůstane navždy temným ne-
pěkným stínem na vůdcích českých a grárníku,
že tito zdemokrati« dali se hrdým, ale přetvařují-
cím se aristokratem veštvati do boje proti svo-
bodomyslným, ale při tom lidovým poslancům
českým. A zůstane druhým, stejně temným
a téžkým stínem, lpícím na českých agrárnicích,
že se stejně chovají i nyní v poslanecké sně
movně a to v situaci jasné všem. Tu musíme se
věru tázati, proč se tak děje. Známe příčinu. J
tak nízká a mrzká, že věru stydno vysloviti ji.
Ale, pravda nezná ustoupiti zlobě, děl nesmrtelny
náš Jan Kollár. Tedy s pravdou ven! Jo faktum,
že čeští agrárníci jen proto brojí proti akci svo-
bodomyslných poslanců českých, čelící k dosažení
úpravy a splavnění našich řek, poněvadž — jak
ten nejzuřivější mezi nimi se vyslovil — zdan
akce té byl by velikým úspěchem poslanců ná-
rodní strany svobodomyslné, úspěchem, jehož
odpůrci její nyní před volbami si nepřejí. Kdyby
na tuto věc otázán byl agrárník poslanec Rataj,
zajistě že by, nechce-li tháti, musil potvrditi toto
naše rozpoznání, založené na zkušenosti. Tal
jednají ve Vídní čeští agrárníci. Hájí tím zájmu
českého lidu? Nikoli. Moudřejšími pány byli vy-
hlédnuti za bourače a stali se jimi, buď ze zlosti
nebo z nevědomosti. Na čí prospěch? Snadse
rozbřeskne aspoň některým z nich, až se nauči
jasně viděti kol a kol, dovedou-li mysliti a ucíti-
také ozon — vědoml.
Čecho
Kollár
Rataj
Tal
Vídeň
28
article
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná středeční příloha „Nančný Obzor“
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná středeční příloha „Nančný Obzor“
— K volbám do sněmu království če
ského, Vzhledem k tomu, že letos na podzim
budou se konati volby poslanců pro sněm krá
lovství českého, je na čase, by přípravy, za-
hájené před třemi měsíci, vedením národn
strany svobodomyslné, byly ve všech městech
a místech organisovány příslušnými činiteli
Ústřední volební výbor, doplniv se zástupei
jednotlivých výrobních vrstev, právě se ustavil.
V předsednictvu zasedají vedle předsedy výkon-
ného výboru národní strany svobodomyslné pana
poslance dra. Václava Škardy, pánové: Frant.
Niklfeld, rolník, místopředseda českého od-
boru zemědělské rady, zemský poslaneca
starosta v Přibyslavi, a Václav Němec, zlatník
zatímní předseda obchodní a živnostenské ko-
mory pražské a zemský poslanec v Praze
jednatelem je zemský poslanec pan JUDr. L
dislav Dvořák v Praze. Zástupcem » Nár
Listů« v ústředním volebním výboru je redaktor.
zemský poslanec pan Josef Anýž. — Vý
konným výborem národní strany svobodomyslné
byly rozeslány různé dotazy; žádá se slušně
by byly laskavé zodpověděny — pokud se tak
ještě nestalo — do 8 dní.
— Politické fantasii výstředně opti
miemem přibarvené oddává se »Trautenauer
Wochenblatt«, orgán německo-pokrokové strany
Upomínaje na výrok dra. Kramáře o tom, že
jedině možnou většinou v Rakousku jest většin
Čechů s Němci, kteráž ovšem daleko jest vzdá-
Škarda
František
Václav Němec
JUDr
Dvořák
Anýž
Vý
Kramář
Čecho
Němec
Přibyslav
Praha
Rakousko
národní strana
bor zemědělský rada
Trautenauer Wochenblatt
29
article
An
An
lena, píše list: »Němci a Češi v Rakousku spo-
jení byli by mocí neodolatelnou. Jsouce spolu
dorozuměny, mohly by obě strany Rakousko
učiniti mladým, jeho základy mohly by oper-
niti, mohly by vynutiti Rakousko se svobodnou
školou, svobodným tiskem a společně mohly by
v hospodářském směru udávati tón. Čechové
jsou nejpracovitější, kulturně nejpokročilejs
kmen mezi Slovany, k tomu svobodomyslní
v ohromné většině. Chtějí-li však Češi podati
důkaz své upřímné náklonnosti k míru, musl
se vymanit ze vlivu feudála, kteří zajisté nikdy
nedomáhají se blaha lidu, nýbrž povždy dávají
se vésti úzkoprsou politikou zájmů rodinných.
Češi musí se jednou pro Vždy zříci seběklamu,
že se jim ve spolku s junkery a popy podaří
němectví v Čecháchpovaliti. Beznadějnost ta-
kových plánů musila- jim býti dávno jasnou,
jakož i ta okolnost, že vášnivým potíráním
Němec
Čech
Čecho
Rakousko
Slovan
30
article
Němců jenom sami sobě škodí, že však vlastně
jenom tahají kaštany z ohně pro věčně kazi-
míry, kteří se za kulisami vynasnažují, aby
spolujití obou národních kmenů zmařili. Práv
jednání feudálů v průplavní otázce jest vhodno,
aby Mladočechům otevřelo oči. Výhody, kteréž
by zemi a celě říši stavbou vodních průplavů
vzešly, byly již tolikráte číselně dovozeny. Lee
vždy, kdykoli se v Rakousku chystal hospodár-
ský aneb politický pokrok, vetřela se do toho
klerikálně-feudální chasa. Konečně však doroz-
uměli se vůdčí němečtí a čeští politikové o pro-
jednání velkého hospodářského díla. A tu jest
úkolem obou národů, aby ničivé živly oddalo-
valy. Ovšem jsou vyhlídky německo- českého
vyrovnání ještě v daleké dálce, ale přes to mo
hou se strany, kteréž se staví proti smiřen
s Němci, na to připraviti, že se přes ně přejde
k dennímu pořádku. Onomu kmeni slovanskému
kyne v Rakousku rozhodující úkol, který se
odhodlá Němcům nabídnouti ruku k poctivému
Němec
Lea
Rakousko
31
article
společnému postupu. Všeněmci ničeho ne-
poškodí, aniž komu prospějí. Jakmile nastan
klidná práce, zmizí strana tato tak rychle, jak
vznikla. Němci budou ještě hledanými spojenei,
již proto, že ve směru národním nejen chiěji
zíli, ale také žiti nechati. O jich přátelství bude
se ještě ucházeno. A to by byl ten správný po-
řádek v Rakousku . . .« Podáváme zúmyslně
obšírně znění lyricko-politického výlevu německu-
liberální touhy, aby se posouditi mohl situačn
názor jistých německo-liberálních kruhů, jimž
se nechce položiti do hrobu, kopaného jim tak
čile právě těmi nenáviděnými Všenémci zrovna
v severních Čechách. Je to nejvýš zajímavé, ž
němečtí liberálové hledají spásu před žrutnýmí vše-
německými jovci mandátu ve spojenství s Čechy.
Tak daleko již došly kombináce v ěležení libe-
rálně mohykánském v Čechách! Jediné je na
tomto politickém vidění pravdivo, a sice podo-
tknutí, že česko-německé spojensťví, je li jaké
možno, jest velice daleko vzdáleno.
Němec
Rakousko
Čechy
32
article
Pakliže němečtí liberálové se domnívají, že jest
možno, aby Češi upustíli od revindikace svých
jazykových nároků v nejdůslednějším rozsahu
rovného práva a míni-li, že by se snad smířili
s nějakým stavem, v němž by slevovati musili
ze svého jazykového a státoprávního programu,
mýlí se ohromně, a jich polifický úsudek
dlužno nazvati marastickým. Kéž nikomu nena-
padne, že by český národ mohl vejítí s Némee
v mír dříve, než splněny budou jeho požadavky
ve směru jazykovém do poslední písmeny a net
se v otázce národnostní octne na úrovni na vla
stejné s národnostním postavením našich Némců,
než bude mu zjednána úplná satisfakce za po-
hany v boji za právo utržené. Svahy a boky
politické sopky se sice hospodářsky zelenaji,
avšak těsně vedle nich dýmá horká láva na
znamení, že stojíme všichni stále na půdě vul-
kánu. Jen malounko je zapotřebí a scenerie
může se změniti každé chvíle. Nic nemůže býti
pak směšnějšího než pokoušeti se za télos-
tuace o pastýřské selanky míru.
— Souhlas s postupem poslanců českých
v akci pro vodní stavby projevily: M ěstská
rada v Ml. Boleslavi, společenstv
oděvních živnosti v Poděbradech,
městská rada v Jičíně, Hospod ár-
ský spolek pro okoli vlkavské v
Všeja nech.
— Z Vídně, 14. května. Dnes dostavíl
se do sněmovny deputace městské rady
benešovské záležející ze starosty pan
Pánka a městského radního p. dra. Ta ue-
siga, aby nalehala na urychlení kroků směru-
jících ku sestátněnl vyšštho gym-
nasia v Benešově. Deputaci předvadl
posl. dr. Fořt ministru Rezkovi jakož
ministru vyučování dru. Hartlovi. S oběma
ministry byla otázka do podrobna projednána,
tak že naděje na brzké zdárné její vyřízen
jest celkem oprávněna.
Čech
Pánek
doktor
Fořt
Hartl
Boleslav
Poděbrady
Jičín
Vídeň
Benešov
M ěstská rada
33
article
— Z České Skalice. (Původ. zpráva.)
Obecní zastupitelstvo usneslo se ve schůzi dne
10. t. m. na projevu souhlasu s ná-
vrhem klubu českých svobodomyslných poslanců
na radě říšské na změnu vládní předlohye
vodních cestách a na zaslání telegrafické
žádosti, aby návrh tento co nejdříve byl uzá-
koněn a regulace a kanalisování středníhe
Labe od Mělníka až do Jaroměře, eventuálně
do Dvora Králové n. L., na prvém místě záko-
nem bylo zabezpečeno a realisováno nákladem
státním, by těžce ohrožené Polabí opět hospo-
dářsky bylo posíleno a soutěže s cizinou schop-
ným učiněno. Projev tento se žádostí zaslán byl
10. května panu předsedovi minist. Ar. šl.
z Körbrů, klubu českých lidových poslanců
klubu velkostatkárů.
— Z Čáslavi, 14. května. (Zvl. tel. »N.
Listů.«) Při dnešních volbách okresního starosty
a okresního výboru v Čáslavi zvoleni byli pá-
nově: okresním starostou dr. Jan Zim mer,
advokát v Čáslavi, členy výboru Fr. M ů ler,
ředitel velkostatku ve Žlebech, Fr. Tetřev
inženýr v Čáslavi, Josef Bruder, starostav
Ronové, Josef Komberec, starosta ve V
čanech, Čeněk Havránek, starosta v Dol
Bučicích a Václav Runčík, nadlesní v Hra-
běšíně.
— Cesta císaře a krále do Prahy.
Po zahájení včerejší schůze městské rady sta-
rosta p. dr. Srb sdělil, že obdržel officiální
zprávu, že panovník zavítá dne 13.
června do královské Prahy a že
návštěva jeho zde potrvá čtyři
dny. Panovník zúčastní se též slavnostníh
posvěcení nového kamenného mostu. Jmenem
presidia rady městské učinil starosta následu-
doktor
Jan Zimbabwe
Bruder
Ronová
Komberec
Havránek
Runčík
Srb
Český Skalica
Labe
Mělník
Jaroměř
Dvůr Králové
Čáslav
Francie . M ů
Francie
Dolo Bučice
Praha
Ara
královský Praha
Körbr