ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a93907c0-660c-11dc-867c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: org 16, person 140, work 14, place 74
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ ISTY
národní Ist
3 masthead
15. května 1901
4 masthead
Číslo 133.
5 article
výboru o investičním programu, 1. čtení finančníh zákona, zpráva immunitního výboru o trestní záleži- tosti posl. Voglera. Mimo to — praví předseda — hodlá ve středu 22. t. m. a následující dni konaii večerní schůze, aby projednal se zákon o hornictví Posl. Choc navrhuje, aby se dala na pořad příští schůze zpráva sociálněpolitického výboru. Posl. Pernerstorfer poukazuje na zále- žitost hornického zákona a protestuje proti odkládání této tak pilné věci. Jsou obavy, že panská sněmovna nebude míti na předlohu pokdy a horníci budou zkráceni. V dalších vývodech ruší řečníka předsedaj a ně kteří poslanci. Posl. Pernerstorfer: Jedná se o horník styďte se Posl. Ellenbogen: Nemohou se dočkat, aby se obohatili. Poslanec Pernerstorfer navrhuje konečně aby příšti schůze byla zejtra a nejbližším článkem pořadu hornický záken a pro případ, že by návrhy jeho propadly, aby příšti schůze byla v pátek s týmž jednacím pořadem, po případě v sobotu. Kdyby i tento návrh propadl, ať je příští schůze v ponděl s týmž programem. Příští týdene musí se zákon vy- říditi. Poslanec Schuhmeier: Konec sněmovny nestane-li se tak. Posl. Pernerstolrfer žádá, by se o každěm jeho návrhu konstatovalo, kolik hlasů bylo pro proti. Při hlasování, jež dálo se za pokřikování soci álních demokratů a Všeněmců, Pernerstorferovy ná- vrhy propadly 134 proti 30 hlasům. Konečně propadl také Chocdv návrh a schůze skončeňa v 9 hod. večer. Příští bude v pondělí 20. t. m. ve 3 ho odpo
Vogler Posl Choc Pernerstorfer Schuhmeier Pernerstorferův hornický záken konec sněmovna
6 article
Panská sněmovna. Z Vídně, 14. května. (Teléfonická zpráva »Nár. Listů«.) Sněmovna pairů měla dnes dlouhou schůz s hojným jednacím půřadem a četně navštl venou. Považme, dostavilo se sedesátšes lordů! Mezi nimi také nově jmenovaní do- životní a také jeden dědičný. Tímbyl mladý hr. Kolovrat se vzezřením v pravdě ml- diekým, jest mu teprve 24 let, Seděl na pravici. Dva sluhové vedli podo paží nového sená- tora, dv. r. Macha, dříve v Praze působivšího. Vlekl se takřka ke svému křeslu na levici, kde nsadil se vedle dv. r. Beer a. Vzadu pak vedl prof. Jagič svého bývalého kollegu dv.r. Musatfiu, který stejně jako Mach musil se opírati o hůl. President obchodní a živno- stenské komorý pražské p. Wohanka uvádě oba české koryfeje Jaroslava Vrchlické h a dra. Antonína D vořáka. Oba usedli na polské lavici vedle sebe. Tak se to patří1 Poesie s hudbou ve spolku. Oba složili přísahu jazykem českým. P ři té t příležitosti nemůžeme opomenont pokárati dávný nešvar v této sně- movně, že se přisežní formule vý hradně čte jazykem německý m. Ve třihodinném rokování vyřízení ve všech instancích zákon o sirotěích pokladnách a zákon o titulu inženýrském. Onen může býti nyní před ložen k sankci, tento musí býti podán ješte poslanecké sněmovně.
Kolovrat Mach Beer profesor Jagič Musatfia Wohanka Vrchlický Vídeň Praha poslanecký sněmovna
7 article
Z Vídně, 14. května. (C. B.) Předseda kn. Windischgrätz tlumočil sou strast sněmovny nad úmrtím arcikněžny Gisely dcery arciknížete Josefa. Noví členové, hr. Kolovrat, Frida - Vreh lický, Dvořák, Zumbusch a Zschokke, sklá dají slib. Předseda věnoval vzpomínku j arcibiskupu Isakoviči a po vyřízení došlých spisů přešlo se k jednacímu pořadu. Zákony: o zrušení erárních mýt silničních přívozních přikázán výboru rozpočtovému, — o po plateích při převodu jmění 9člennému výboru zvlášt nímu, — o nové organisací obchodních a průmy slových komor rovněž zvláštnímu výboru; — zákor o margarinu 15člennému stálému výboru národo hospodářskému, jenž se teprv zvolí. Předseda splnomocňuje se přikázati kořalečn předlohu, až bude přijata poslaneckou sněmovnou rozpočtovému výboru, zákon o sečtení živnosten ských závodů příštímu výboru národohospodář skému. Předloba použití části přebytku spio leč ných státních pokladen (ref. dr. Edelmann schválena po řečí ministra spravedlnosti bar. Spens Boodena v 2. a také ve 3. čtení bez debaty; rovně předloha o prodloužení činžovní svobody pro nové stavby v Krnově, N. Jičíně a Celovci. Potom konalo se 2. čtení zákona o inženýr ském titulu.
Windischgrätz Gisela Josef Kolovrat Dvořák Zumbusch Zschokke Isakovič doktor Edelmann Vídeň Krnov N . Jičín Celovec Frida
8 article
Po zpravodaji ujal se slova ministr vyučován dr. Hartel, uvažuje o titulových změnách zahranič ných i nejnovějších domácích, děkuje výboru, že po stavil se na vládní stanoviště a chce povolit inženýr- ský titul absolventům vysoké školy zemědělské, jež složí přísné a nákladné zkoušky diplomově i kultur- ním technikům. Ministr by rád, aby vážnost vysoké zemědělské školy získala nabylím neomezeného práva. Děkuje výboru laké, že zastal se zájmů technik a oče- kává od vlády, že postará se o jejich povznesení, což není prý lak snadno. Vyučovací správa má nesnáze při obsazování míst. Ať vyjednává s domácími nebo zahraničnými učiteli, musí dělali nabídky, jež pře- sahují míru zákonných platů, neboť tací mužové mají nemalé vedlejší příjmy a jsou-li učiteli, také kolejné. Jinozemské ústavy mívají také své velké londy. kdežto v Rakousku musí platiti všecko stát. Míst- nosti dosavadních ústavů jsou nedostatečny a třeb je rozšiřovati. Ministr líčí úpravu platů professorův a zlepšené poměry ostatního pomocného personálu. zmiňuje se o zavedení kursu kulturní techniky v Praze a Brně, zřízení dvou oddělení na české technice brněnské. Poměry v místnoslech pražských jsou velice nepříznivě. Některé odbory a ústavy budou umístěny v nové budově knihoskladu. V dohledné době ústavy německé techniky budou umístěny definitivně na slupských pozemcích, kde bude postavena také nová budova pro českou techníku.
Hartel Rakousko Praha Brno
9 article
Ve Vídni získalo se stavbou třelího patra a vystaví se ústav elektro-technický a potom jiné ústavy. S Brnem vyjednává se o rozšíření německé techniky a koupi místa pro techniku českou a smlouvy budou možná záhy uzavřeny. Ministr slibuje, že vláda ne ustane ve své péči o technické školy a žádá, by se předloha schválila. Dv. r. Zoll v podrobném rokování o § 1. na- vrhl obnovení vládní předlohy a propadne-li jeho návrh, byl by rád, aby inženýrského titulu mohli dosíci také absolventi hospodářské školy krakovské Bylo by neprávem, kdyby zacházelo se s absolventy vysoké školy zemědělské přísněji než s posluchači technik, jak děje se v 8 1. dle textu navrhovanéh zvláštním výborem, kde žádá se na oněch diplomová zkouška, aby směli používati inženýrského titulu. Referent opřel se Zollovu návrhu a § 1. by přijat beze změny, jak jej výbor navrhl. Konečně schválen též ostatek zákona bez debaty laké ve 3. čtení. Konečně vykonáno několik voleb a schůze skon čena ve 3 hod. 55 min. odpol. Za člena delegace zvolen Max Mauth ne r, za náhradníka dr. ryt. Schreinier.
Mauth doktor Vídeň Brno
10 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. května. Makedonie. Jak vidno z posledního čísla orgánu Make- donského komitétu, členové tohoto bulharského sdružení nevzdali se záměru vyvolati v Míake- donii a Drinopolsku revoluci, v níž prý jest jediná spása. List dokazuje Makedoncům, že si pomoci musejí sami, vlastní silou. Z velmoní žádná jim nepomůže, ani nemůže. A kdyby se za povstalce postavil některý svobodný bal- kánský stát, nezištně by to neučinil: Bulharsko by chtělo mít osvobozenou Makedonii pro sebe Srbsko taktéž. Nejvíce, píše řečený orgán, Ma- kedonci varovati se musejí Ruska, neboť ono je stát zpátečnický, ktený užívá všech kultur- ných prostředkův, aby šířil reakci, a krom toho je hrabivý a zištný. (To píšou Bulhaři, ruskou krví a ruskými penězi osvobození!) Nic tak Makedonii nehrozí, jako výbojná balkánská po- litika Ruska. Mnohem spíše by se Makedonci mohli smířiti s politikou rakouskou. »Výbojnou« nazývají dnešní Balhaři bal kánskou politiku Ruska, jež po sto let bojoval za svobodu všech Balkánců, nejen slovanských zřídilo jim samostatné státy a trůny a sobě ne nechalo pídě země lu Véru, nikdo nemůže divit se Rusům, že nepospíehají s posláním novýeh vojů na Balkán a že mnozí mají nedůvěru k všem Slovanůml zj Nová ruská půjěka. Za návštěvy p. Deleasséa v Petrohrad byla smluvena pravidla nové ruské státn půjčky, právě uveřejněná.
Makedonec Bulhar Vér Rus Praha Makedonie Míake Bulharsko Srbsko Ma Rusko Balkán Petrohrad
11 article
Půjčka bude obnášeti 159 mill. rub. = 424 mill. fr. Uskutečněna bude skupinou pa řižských peněžníků, s pařížským Rotsildem v čele. Kromě toho zúčastní se půjčky 4 banky ruské. Půjčka určena na stavbu železných dráh Ruská vláda zkonsoliduje některé menší půjčky učiněné za tím účelem loni a hlavní sumi obrácena bude na další stavbu dráhy sibiřské Ruská vláda zavazuje se platit 4%, úrok a vzdává se do r. 1916 práva půjčku tuto spla titi nebo konvertovati, Podvody na ruských dráhách. »Kie« nedávno odhalil veliké pod vody, páchané na jihozápadní ruské dráze Vinníky jsou Židé, a úřadnici dráhy. Podvody dály se tím způsobem, že úřadníci fingoval podnikavým Židům, jakoby byli od nich pře vzali k dopravě veliké zásilky, které se »ztra- tily«. Stát musil zasilatelům hraditi ztrátu podnikatelé ehrábli hotové peníze a vyplati úřadníkům provisi. Staly se pokusy, aby odha- lení »Kiea« bylo prohlášeno za výmysl zatím ale objeveny stejné podvodné manipulace i na dráhách v království polském a každým dnem objevují se větší jejich rozměry. Dosu napočteno, že ruský erár podvodně připraven o 315 mill. rub. Vinníci jsou zatýkáni. V jedné kavárně varšavské, kde byla tajná židovská bursa, bylo zatčeno 40 osob do podvodů za pletených.
Žid
12 article Nový kamenný most v Praze.
Nový kamenný most v Praze. (Dokončení.) Pilíř na západním břehu Střeleckého ostrova jes založen způsobem pneumatickým. Celková jeho dělk měří 218 m. Dil mostu přes malostranské rameno skládá s ze tří clliptických oblouků klenbových o rozpjel 31.91 m., 28.69 m. a 25.64 m. Dva návodní pilíře v tomto dílu spočívaji na caissonech pneumaticky spuštěných, jsou v základech 26.7 m. dlouhé a- 8 m. široké. Celý most má 9 otvorů a 10 pilířů. Při- bližným výpočtem se stanovilo, že za normální vody následkem postavení nových piliřů vzedme se vod- as o 2.4 cm. a při velké vodě vzdutí to bude měřiti 9 cm. Na rubu kleneb v celé šířce mezi parapety po celé délce mostu, tedy i nad nadezdívkami jedno- tlivých pilířů zřízena jest 10 em. silná vrstva cemen- tového betonu, na níž nanesena jest 3 cm. tlustá vrstva asfaltu litého, aby chráněny byly klenby před vnikáním vody, která prosákne dlažbou a náspem a která nemohouc asfalt proniknouti sbíháse k otvorům na nejnižších místech zůstaveným, v nichž jsou zasazeny mosazné trubky o průměru 8 cm.; těmito trubkami voda prosáklá odkape do řeky. Takových odvodnění rubu kleneb jesl celkem 12. Násyp nad vrstvou asfaltovou jest z většího dílu rum stavební, tedy vápenitý, na něm jest mezi obrubami chodníkovými 15 cm tlustá vrstva betonu vápenného — pokud stačila výška — a na lé dlažb žulová 18 cm. silná ve vrstvě písku 5 cm. silné.
Praha Dila most centimetr
13 article
Uprostřed vozovky (vozové dráhy) položeny jsou dvoje koleje elektrické dráhy, střed od středu 3 m. vzdálené, tak že po stranách zbývá dosti místa, aby vozy nákladní nerušeně vedle tramwayových pro- jížděti mohly. Voda z vozovky stéká skrze železné mříže u obrub chodníkových do litinových rour, zasazených do otvorů, zůstavených v klenbách blíž závěrku; na celém mostě jest celkem 18 odvodnění jízdní dráhy; litinové roury mají vnitřní světlý průměr 20 cm. Po obou stranách vozovky jsou chodníky, jichž obruby jsou na cihelné podezdívce chodníky mají na předmostí šířku 5 m., na ostatních dílech mostu šířku po 2.82 m. s ochozy nad pilíři jsou mosaikové v mallě vápenně. Pod mosaikovou dlažbou chodniku proti vodě položena jsou po celé délce mostu potrubí plynovodu a vodorovná lana telefonu (v tvárnicích kameninových a lana elektro- vodná k účelům osvětlovacím a pohonovým. Po chodníkem na straně po vodě jest položeno potrub pošty pneumatické.
centimetr
14 article
Hlavní korunující římsa mostu jest bohatě člán kovaná s konsolami ze žulý do hladka zpracovanými Nad hlavní římsou jest kamenné zábradlí z hra- natých kuželek z pískovce hořického, jehož spodní i krycí desky jsou žulové, do hladka zpracovaně Dříky postamentů a dělících zábradlí jsou žulové to jednak ze žuly modré, jednak ze žuly červeně. Na pilířcích žulových nad závěrky jednotlivých kleneb jsou tak zvané kombinované stožáry elek- trické (pro obloukové lampy a zároveň pro vrchn vedení dráhy). U vchodu na předmostí jest zábradl ukončeno mohutnějšími pilířky jako podstavci k figu- rální výzdobě ukončení mostu. Na pilířích pobřežních ostrova Střeleckého přerušeno jest zábradlí mohut- nějšími pilíři žulovými, jež sloužiti mají taktéž za podstavce figurální výzdobě mostu; na ostrovním pilíři a to na straně po vodě jest zábradlí plné, na straně proti vodě jest sestup schody na ostrov.
15 article
Jednotlivé pilíře v ohlavích jsou ve výši patek průčelných segmentů ukončeny kordonovou římsou nad touto jest a všech nových návodních pilířů další část až pod spodní hranu římsy půlkruhová, na vnější straně z kvádříku ze žuly červené, jemně bossované, uvnitř ze zdiva lomového. Nad kordony návodního pilíře pod ostrovem Žofínským a na obou pillřích ostrova Střeleckého jsou stély ze žuly žluté. po stranách pak zežuly červené na vnějšku, uvniti z kamene lomového. Na prvním návodním pilíři ra- mene staroměstského a na pobřežním pilíři malo- stranském jsou po obou stranách domky, v půdoryse tvaru čtvercového o straně 3.98 m, na liených plochách z pískovce hořického, uvnitř pak z cihel; tři tyto domky mají strop betonový do železných nosníků stěny jejich obloženy jsou korkovými, 5 cm silnými deskami na maltu hydraulickou kladenými. Podlaha všech domků jest xylolithová ze 2 cm silné vratvy xylolithu, nanesené na 10 cm silnou vrstvu beto- novou. Všechny čtyři domky ukončeny jsou stříškou báňovitou, vnitřní konstrukce dřevěné, pokrytou plechem měděným. Dva domky stojící po pravé straně při vstupech na most určeny jsou pro výběrčí moslného, levý
Podlaha Žofínský centimetr
16 article
domek na předmostí slouží k umístění transformátorů elektrických, levý na straně malostranské vyhražen jest účelům obchodním. Osvětlení a pokud se týče vytápění domků, děje se olektřinou. Název »Most císaře Františka« vytesán jes v pískovci ve vlisu domků pravostranných u vchodu Na zadní stěny všech 4 domků budou umístěny vo- tivní desky s historickými a technickými daty. O průběhu stavby mostu. Dne 29. března 189 započato bylo se stavhou mostu. Nejprvé berančny jehly pomocných lešení k dopravě potřebného mate- riálu pro stavbu pilířů, na to pak zatloukány jebly pro lešení potřehná k montování a zavěšování cais- sonů. Beranění jehel provádělo se beranidlem ručním dřevěným a beranidlem parním. Touže dobou stavěn byl vedle změrem po vodě nový, prozatímní most, k jehož postavení ustanovena byla krátká doba 5 mě- síců. R. 1898 pokračovala práce směrem od levého břehu k pravému; nejdříve totiž postaveno bylo lešení ví rameni malostranském a odtud přešlo se do ramene staroměstského. Když pak dne 13. červenc 1898 otevřen byl zatímný most a když starý řetězový moust bourati se počal, rozvinula se práce vešker utěšeně.
František
17 article
Průkěhem r. 1898 založeny byly všechny nove návodní pilíře a vyzděny do výše normální vody pobřežní pilíře vystavěny byly do téže výše jak návodní. Všední běh prací přerušen byl dnem 3. srpna 1898 slavností položení základního kamene. Dne toho totiž usazen byl na skálu caisson návodníh pilíře, druhého od levého břehu ví ramení malostran ském. Slavnoslní akt zahájil u přítomnosti četných hodnostů a členů obecní representace starosta JUDr Jan Podlipný ře f, v níž zmínil se o pokroku a důle- žitosti komunikací pro zájmy veřejně. Projevil přání aby pamětní listina, jež se do mostu vkládá, nebyla nikdy svědectvím toho, že dnešního dne byl most zakládan, nýbrž aby zůstala skryta tam, kam se dnes klade, ve skrýši tajemné. — Po tom přečetl pamětn listinu.
Podlipná
18 article
Roku 1899 pokračováno bylo v započatých pra- cí h. Osazeny ohlavní caissony pilíře na východním břehu ostrova Střeleckého. Jakmile nebezpečí velik vody minslo a led odplaval, počato bylo v měsíc březnu beraněním jehel přo skruží a pomocná leňení pro dopravu klenbových kvádrův a lašení pro pojezdn jeřáby. Veškerá práce soustředěna byla tentokráte v rameni staroměstském. Na základě ohledání a dobrozdání znalců byly střední části návodního pilíře pad ostrovem Žofin ským a obou pilířů na březích ostrova Střaleckého založeny na caissony způsobem pneumatickým. Vyskružení kleneb konalo se až malta zatvrdla a to tak, že ke každému hrnci, jichž bylo při klenb největsího rozpjetí 120 a na nichž, vyznačeno dělen svisné po 1 em, postaven jeden dělník. Na dané zna- mení vytáhli všichni dělníci jednu zátku z otvoru v hrnci a počalí naň paličkou klepati, následkem če- hož režný písek počal otvořem vybíhati a skruže spuštěno o 1 cm, načež se otvory zátkami opětně uzavřely. Na to prohlédnuta byla klenba a strojem změřeno ssednutí její v závěrku. Pak se skruží spu- stilo opět o cm a lak se postupovalo, až byla klenba úplně volna. Ssednutí kleneb bylo různě v mezíeh 3.—24 mm. 1a
ský centimetr mm
19 article
Roku 1900,hned po veliké vodě, počzla se sta- věti skruží pro klenby v rameni malostranském, vy- zdívány parapetní zdi a postupně osázovány římsn a zábradlí. Průběhem roku tohoto zaklenuty byly oblouky malostranské a v srpnu vyskruženy; dn konce roku osazena byla po celé délce římsa a vět- ším dílem i zábradlí. Rub kleneb byl pokryt vrstvou belonu 10 cm silnou a na tu nalita 3 cm silná vrstva asfaltu. Mimo to vystavěny byly téměř úplně schody na ostrov a výběrčí domky, a na most navezen upěchován byl násyp. Na počátku r. 1901 kladla se potrubí plynová vodní, lana elektrická a telefonní a trubky pneuma- tické pošty Zároveň polož ny byly koleje dráhy elektrické zřízena dlažba vozovky žulovými kameny na pod- kladu betonovém a mosaíková dlažba ch dníků. Na počálku měsíce května pak byla stavba mostu úplne skončena. K vůli zajímavosti budiž uvedeno, jaké množstv asi toho kterého materiálu při stavbě tohoto nového žulového, klenntého mostu upotřebeno byo Žulových kvádrů bylo spotřebováno 12.600 m Lomové zdivo měří v celku asi 11.320 m“; — pískovce hořického upotřebeno 560 mě: belonu jes celkem 4620 m2. Cihelné zdivo vykazuje as 980 mí Spotřebováno bylo 14.150 m lemového kamene štěrku 3240 m', vápna 2,050.000 kg. cementu 2,170.000 kg. písku 5800 m . Na skruže, lešení pomocná, na štětování stěny na pilety comprimační použité dříví vykazuje 3750 m Veškeré caissony važily úhrnem 490.497 kg; na sazove cí (hausses) plechy 130.000 kg.
centimetr m 2 kg
20 article
Ke konci některé personaliea Most stavěn dle konkurenčního návrhu »Budoue nost«, který vypracovali: Janů Josef, inženýr (j 1892) Soukup Jiří, inženýr a Balšánek Ant., architekt. Plány podrobné pracovala a stavbu mostní řídil zvláštní městská kancelář mostní, v níž zaměstnáni byli: Soukup Jiří, vrchní inženýr jakožto přednosta do června r. 1899. Kaplan Rudolf, inženýr a řídíc stavby, zástupce přednosty do června r. 1899 a po tom přednosta až do konce stavby; Pavlanský Jaro slav, inženýr, Trča Václav, inženýr. Mimo to přidě leni na výpomoc a ke stálému dozoru: Grüner Jin dřich, stavitel, Nehasil Vlastimil, dozorce (polír).
Janů Soukup Balšánek Jiří Kaplan Trča Nehasil Grüner Jin dřich
21 article
Architektonickou úpravu řídil p. Balšánek Ant. architekt, Vrchní dozor nad stavbou a kancelá mostní měli pp. Srdínko Josef, městský stavební rada až do konce r. 1898, Václavek Josef, městský sta- vební rada, od počátku r. 1899 do ukončení stavby V dozorčí komisi stavební, složené z členů za stupitelstva obecního byli pp. Petrlík Kristian, ja kožto předseda, Beneš Viktor, Hubáček Frant., Kopp Antonín, Münzberger Bedřich, Pasovský Vratisl av Seifert Jan, Velflík Al. Vojtěch. Stavba zadána byla firmě: G. Gregersen a sy nové, podnikatelství stavební v Pešti, pobočný závou v Praze, kterou zastupoval při stavbě Odön Greger sen ze Saagu, inženýr Technické úřadnictvo firmy pro stavbu mostu bylo: Breitenbach Karel, vrchní inženýr, Čeřovský Josef, inženýr a Belada Bohumil, inženýr; Suchome Edvard, správce lomů. Žulu, z níž jest most vystavěn, dodávaly tyte české lomy: arcivévodský v Konopišti, Jana Cin- groše v Pizni (u Volšan), Hejreta Josefa v Plzni Duchoně a Habady v Březí, Hajníka Josefa v Čer nísku. Chomouta Hynka v Šebanovicích, Palečka Maxe v Čes. Krumlově, Pokorného Jarosl. v Krtech Přibyla Vojtěcha v Časkovicích, knížecí schwarzen- bergské ve Vorlíku, firmy G. Gregersen v Jesenicích a Voráčově u Rakovníka. Červepá žula jest z lomu rtišovického u Mlilína žlutá od Železného Brodu. Ozdobné a obtížnější práce kamennické obstarali arcivévodské lomy v Konopiátí, Cingroš Jan v Plzn a Víšek Josef na Král. Vinohradech.
Balšánek Srdínko Josef Václavek Petrlík Beneš Hubáček František Kopp Antonín Münzberger Bedřich Seifert Jan Velflík Al Vojtěch G Gregersen Greger Karel Čeřovský Belada Jan Cin Duchoň Habada Hajník Čer Hynk Paleček Max Cingroš Plzn Víšek Král Pešť Praha Březí Šebanovice Čes . Krumlov Krty Přibyl Vojtěch Časkovice Jesenice Voráčův u Rakovník Železný Brod Konopiátit pro stavba most Suchome Edvard Hejret Josef v Plzeň
22 article
Pískovec na parapety a kuželky z lomů hoři ckých, dodával Jés. Víšek na Král. Vinohradech. Lo- mový kámen a štěrk jest z Davle, z lomů Václ. Ne kvasila, stavitele v Karlíně. Písek se dobýval z Vitavy a dodávala ho správa městských náplavek v Praze Cement a vápno dodávala Podolská cementárna akciová společnost k vyrábění a zužitkování staviv v Praze. Cihly dodávaly: kanálky Dvořák a Fischer v Letkách; stavební cihly Václav Prášek v Praze Caissony dodaly a zmontovaly firmy: Pražská akciová strojírna v Praze (dříve »Ruston a spolek «) František Ringhoffer, továrna na stroje na Smíchově Fanta a Jireš, strojírna v Praze. Jeřáby pojezdné do dávala firma Josef Holub v Libni. Stavební dříví do dáváno bylo firmou Jan Černoborský v Praze. Iso lační vrstvu asfaltovou zhotovil K. Wiesner, továrna na asfalt v Praze. Dlažbu vozovky a mozaiku chod- níkovou pracovala firma Ruth a Kafka v Praze. Lodi byly od Karla Mayera na Smíchově a J- sela Šíleného v Týně nad Vltavou Dovoz strojů, kamene a všech ostatních potřeh obstarali Václav Kessler, povozník v Praze, Srnec a synovci v Karlíně. Korková isolace do výběrčích domků zhotoven byla firmou Josef Tekl v Praze a v Nymburce. Osvětlení elektrické a koleje položily elektrick podniky král. hlav. města Prahy. Stožáry osvětlovae dodaly knížecí hanavské železárny v Komárově Plynovod zaváděla kancelář plynáren král. hlav města Praby.
Víšek Král Cihla Fischer letka Prášek Ruston Ringhoffer Fanta Jireš K Wiesner Ruth Kafka Mayer Kessler Srnec Tekl Lo Davle Karlín Písek Praha Praha Caisson Smíchov Libeň Týn nad Vltava Nymburk Komárov Praba Josef Holub Jan Černoborský
23 article
Střechy z měděného plechu, masky a festony pracoval Jindřich Kosík, klempíř v Praze. Vodovo kladla kancelář vodárenská. Modely na uměleckou výzdobu provedl, dle de tailních plánů pana arch. Balšánka, Vilém Amort akademický sochař. Umělecko-sochařskou práci vy konal Palouš Ferdinand, mistr kamennický v Praze. Práce kovolitecká a ozdobná jest od firmy Ben- delmayer a Červinka v Praze. Práci pozlacovačskou obstarali: Rudolí Sedláček, Jindřich Novák v Praze- Nátěr stožárů světelných a dráhových vykona Karel Gebhard. Truhlářskou práci zřídil O. Štěpánek v Praze. Zámečnická práce jest od Jindřicha Hrnčíře v Praze.
Kosík Vodův Balšánek Amort Palouš Ferdinand Sedláček Novák Karel Gebhard O Štěpánek Hrnčíř Praha Benadelmayer Červinka
24 article Lic a rub.
Lic a rub. (Zkruhů poslaneckýc h.) V Praze, 1 4. května. ně Klub svobodomyslných lidových poslanců českých na říšské radě vede v poslanecké sně- movně obrovskou akci, směřujíeí k dosažen dvou hospodářských vymožeností prvního rádu akci na pořízení regulace mnoha českých řek na splavnění obou hlavních toků českých, Vltavy a Labe. Lid český pozoruje tuto akci a provázíj plnými sympatiemi a povzbuzuje poslance k vy- trvalosti. Rychlým krokem spějí ku předu politick události veřejného zájmu. Jedná stíhá druhou střediskem jsou neustále poslanci národní strany svobodomyslně; jejich napjetí ducha poutá, ba podmaňuje tak, že se méně pozornesti věnuje těm, kteři v poslanecké sněmovně jsou jim jako členově našeho národa sice nejbliže, ale v my- stích svých stojí od nich nejdále. Jsou to po slanci strany národně sociální al ještě, více česk strany agrárníl Hlavní čeští agrárníci vynakládali vše,e při úzkém svém duševním obzoru dovedlis Vymysliti, by dalokosáhlou akci poslanců ná rodní strany svobodomyslné, opatřiti naší vlast regulaci a pak splavnění našich hlavhích řek — znesnadnili a zkazili.
Praha Vltava národní strana
25 article
Nebylo by divu, kdyby české voličstvo aspoň to, jež zástupce české strany agrární vy slalo letos v lednu do Vídně na úkor jednol tostí českého poselstva, požadovalo od svýc agtárníckých veličin také jakézi účty. Snadse tak ještě stane. A pak účtování bude dost těžké, neboť ukáže se, že poslanci strany agrárn nepracovali na horké půdě vídeňské samostatně že jejich konání nevycházelo z jedné demokra tické české hlavy, nýbrž že jim bylo našeptá váno a konečně vnuknuto z hlavy jiné, z jiněho společenského syěta. Ne, mluvme přímo: našeptavačem, ba du- ševním vůdeom českých ngrárniků je prlíi n Bedřich Schwarzenberg. Tato nej- mladší ratolest dýnastie Schiwarzenbergů má v likou ctižátost. Prine Bedřich chce mí větší moc a chce hráti větší roli, než k jak mu dopomoci chce a může kurie velkých statků. Budiž! Ale v prostředeích je tento vysoký ka valír zrovna tak málo vybíravým, jako kterýkol bursovní spekulant. On na příklad pracovai k tomu, by se čeští poslanci stali součásti pra- vice, on za vlády hrahěte Thuna pojednáva ve Vídni každý rozhodný jich pohyb, ale zatím doma připravoval proti nim vzpouru.
Schwarzenberg Bedřich Thun Vídeň
26 article
On to byl, jenž s vůdei »združení českých země- dělců« mival důvěrné a tajné konference, kte- rými připravoval domácí válku Čechů s Čechy odboj českě strany agrární proti národní straně svobodomyslné. A zůstane navždy temným ne- pěkným stínem na vůdcích českých a grárníku, že tito zdemokrati« dali se hrdým, ale přetvařují- cím se aristokratem veštvati do boje proti svo- bodomyslným, ale při tom lidovým poslancům českým. A zůstane druhým, stejně temným a téžkým stínem, lpícím na českých agrárnicích, že se stejně chovají i nyní v poslanecké sně movně a to v situaci jasné všem. Tu musíme se věru tázati, proč se tak děje. Známe příčinu. J tak nízká a mrzká, že věru stydno vysloviti ji. Ale, pravda nezná ustoupiti zlobě, děl nesmrtelny náš Jan Kollár. Tedy s pravdou ven! Jo faktum, že čeští agrárníci jen proto brojí proti akci svo- bodomyslných poslanců českých, čelící k dosažení úpravy a splavnění našich řek, poněvadž — jak ten nejzuřivější mezi nimi se vyslovil — zdan akce té byl by velikým úspěchem poslanců ná- rodní strany svobodomyslné, úspěchem, jehož odpůrci její nyní před volbami si nepřejí. Kdyby na tuto věc otázán byl agrárník poslanec Rataj, zajistě že by, nechce-li tháti, musil potvrditi toto naše rozpoznání, založené na zkušenosti. Tal jednají ve Vídní čeští agrárníci. Hájí tím zájmu českého lidu? Nikoli. Moudřejšími pány byli vy- hlédnuti za bourače a stali se jimi, buď ze zlosti nebo z nevědomosti. Na čí prospěch? Snadse rozbřeskne aspoň některým z nich, až se nauči jasně viděti kol a kol, dovedou-li mysliti a ucíti- také ozon — vědoml.
Čecho Kollár Rataj Tal Vídeň
27 title
Denni zprávy.
28 article K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná středeční příloha „Nančný Obzor“
K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná středeční příloha „Nančný Obzor“ — K volbám do sněmu království če ského, Vzhledem k tomu, že letos na podzim budou se konati volby poslanců pro sněm krá lovství českého, je na čase, by přípravy, za- hájené před třemi měsíci, vedením národn strany svobodomyslné, byly ve všech městech a místech organisovány příslušnými činiteli Ústřední volební výbor, doplniv se zástupei jednotlivých výrobních vrstev, právě se ustavil. V předsednictvu zasedají vedle předsedy výkon- ného výboru národní strany svobodomyslné pana poslance dra. Václava Škardy, pánové: Frant. Niklfeld, rolník, místopředseda českého od- boru zemědělské rady, zemský poslaneca starosta v Přibyslavi, a Václav Němec, zlatník zatímní předseda obchodní a živnostenské ko- mory pražské a zemský poslanec v Praze jednatelem je zemský poslanec pan JUDr. L dislav Dvořák v Praze. Zástupcem » Nár Listů« v ústředním volebním výboru je redaktor. zemský poslanec pan Josef Anýž. — Vý konným výborem národní strany svobodomyslné byly rozeslány různé dotazy; žádá se slušně by byly laskavé zodpověděny — pokud se tak ještě nestalo — do 8 dní. — Politické fantasii výstředně opti miemem přibarvené oddává se »Trautenauer Wochenblatt«, orgán německo-pokrokové strany Upomínaje na výrok dra. Kramáře o tom, že jedině možnou většinou v Rakousku jest většin Čechů s Němci, kteráž ovšem daleko jest vzdá-
Škarda František Václav Němec JUDr Dvořák Anýž Vý Kramář Čecho Němec Přibyslav Praha Rakousko národní strana bor zemědělský rada Trautenauer Wochenblatt
29 article An
An lena, píše list: »Němci a Češi v Rakousku spo- jení byli by mocí neodolatelnou. Jsouce spolu dorozuměny, mohly by obě strany Rakousko učiniti mladým, jeho základy mohly by oper- niti, mohly by vynutiti Rakousko se svobodnou školou, svobodným tiskem a společně mohly by v hospodářském směru udávati tón. Čechové jsou nejpracovitější, kulturně nejpokročilejs kmen mezi Slovany, k tomu svobodomyslní v ohromné většině. Chtějí-li však Češi podati důkaz své upřímné náklonnosti k míru, musl se vymanit ze vlivu feudála, kteří zajisté nikdy nedomáhají se blaha lidu, nýbrž povždy dávají se vésti úzkoprsou politikou zájmů rodinných. Češi musí se jednou pro Vždy zříci seběklamu, že se jim ve spolku s junkery a popy podaří němectví v Čecháchpovaliti. Beznadějnost ta- kových plánů musila- jim býti dávno jasnou, jakož i ta okolnost, že vášnivým potíráním
Němec Čech Čecho Rakousko Slovan
30 article
Němců jenom sami sobě škodí, že však vlastně jenom tahají kaštany z ohně pro věčně kazi- míry, kteří se za kulisami vynasnažují, aby spolujití obou národních kmenů zmařili. Práv jednání feudálů v průplavní otázce jest vhodno, aby Mladočechům otevřelo oči. Výhody, kteréž by zemi a celě říši stavbou vodních průplavů vzešly, byly již tolikráte číselně dovozeny. Lee vždy, kdykoli se v Rakousku chystal hospodár- ský aneb politický pokrok, vetřela se do toho klerikálně-feudální chasa. Konečně však doroz- uměli se vůdčí němečtí a čeští politikové o pro- jednání velkého hospodářského díla. A tu jest úkolem obou národů, aby ničivé živly oddalo- valy. Ovšem jsou vyhlídky německo- českého vyrovnání ještě v daleké dálce, ale přes to mo hou se strany, kteréž se staví proti smiřen s Němci, na to připraviti, že se přes ně přejde k dennímu pořádku. Onomu kmeni slovanskému kyne v Rakousku rozhodující úkol, který se odhodlá Němcům nabídnouti ruku k poctivému
Němec Lea Rakousko
31 article
společnému postupu. Všeněmci ničeho ne- poškodí, aniž komu prospějí. Jakmile nastan klidná práce, zmizí strana tato tak rychle, jak vznikla. Němci budou ještě hledanými spojenei, již proto, že ve směru národním nejen chiěji zíli, ale také žiti nechati. O jich přátelství bude se ještě ucházeno. A to by byl ten správný po- řádek v Rakousku . . .« Podáváme zúmyslně obšírně znění lyricko-politického výlevu německu- liberální touhy, aby se posouditi mohl situačn názor jistých německo-liberálních kruhů, jimž se nechce položiti do hrobu, kopaného jim tak čile právě těmi nenáviděnými Všenémci zrovna v severních Čechách. Je to nejvýš zajímavé, ž němečtí liberálové hledají spásu před žrutnýmí vše- německými jovci mandátu ve spojenství s Čechy. Tak daleko již došly kombináce v ěležení libe- rálně mohykánském v Čechách! Jediné je na tomto politickém vidění pravdivo, a sice podo- tknutí, že česko-německé spojensťví, je li jaké možno, jest velice daleko vzdáleno.
Němec Rakousko Čechy
32 article
Pakliže němečtí liberálové se domnívají, že jest možno, aby Češi upustíli od revindikace svých jazykových nároků v nejdůslednějším rozsahu rovného práva a míni-li, že by se snad smířili s nějakým stavem, v němž by slevovati musili ze svého jazykového a státoprávního programu, mýlí se ohromně, a jich polifický úsudek dlužno nazvati marastickým. Kéž nikomu nena- padne, že by český národ mohl vejítí s Némee v mír dříve, než splněny budou jeho požadavky ve směru jazykovém do poslední písmeny a net se v otázce národnostní octne na úrovni na vla stejné s národnostním postavením našich Némců, než bude mu zjednána úplná satisfakce za po- hany v boji za právo utržené. Svahy a boky politické sopky se sice hospodářsky zelenaji, avšak těsně vedle nich dýmá horká láva na znamení, že stojíme všichni stále na půdě vul- kánu. Jen malounko je zapotřebí a scenerie může se změniti každé chvíle. Nic nemůže býti pak směšnějšího než pokoušeti se za télos- tuace o pastýřské selanky míru. — Souhlas s postupem poslanců českých v akci pro vodní stavby projevily: M ěstská rada v Ml. Boleslavi, společenstv oděvních živnosti v Poděbradech, městská rada v Jičíně, Hospod ár- ský spolek pro okoli vlkavské v Všeja nech. — Z Vídně, 14. května. Dnes dostavíl se do sněmovny deputace městské rady benešovské záležející ze starosty pan Pánka a městského radního p. dra. Ta ue- siga, aby nalehala na urychlení kroků směru- jících ku sestátněnl vyšštho gym- nasia v Benešově. Deputaci předvadl posl. dr. Fořt ministru Rezkovi jakož ministru vyučování dru. Hartlovi. S oběma ministry byla otázka do podrobna projednána, tak že naděje na brzké zdárné její vyřízen jest celkem oprávněna.
Čech Pánek doktor Fořt Hartl Boleslav Poděbrady Jičín Vídeň Benešov M ěstská rada
33 article
— Z České Skalice. (Původ. zpráva.) Obecní zastupitelstvo usneslo se ve schůzi dne 10. t. m. na projevu souhlasu s ná- vrhem klubu českých svobodomyslných poslanců na radě říšské na změnu vládní předlohye vodních cestách a na zaslání telegrafické žádosti, aby návrh tento co nejdříve byl uzá- koněn a regulace a kanalisování středníhe Labe od Mělníka až do Jaroměře, eventuálně do Dvora Králové n. L., na prvém místě záko- nem bylo zabezpečeno a realisováno nákladem státním, by těžce ohrožené Polabí opět hospo- dářsky bylo posíleno a soutěže s cizinou schop- ným učiněno. Projev tento se žádostí zaslán byl 10. května panu předsedovi minist. Ar. šl. z Körbrů, klubu českých lidových poslanců klubu velkostatkárů. — Z Čáslavi, 14. května. (Zvl. tel. »N. Listů.«) Při dnešních volbách okresního starosty a okresního výboru v Čáslavi zvoleni byli pá- nově: okresním starostou dr. Jan Zim mer, advokát v Čáslavi, členy výboru Fr. M ů ler, ředitel velkostatku ve Žlebech, Fr. Tetřev inženýr v Čáslavi, Josef Bruder, starostav Ronové, Josef Komberec, starosta ve V čanech, Čeněk Havránek, starosta v Dol Bučicích a Václav Runčík, nadlesní v Hra- běšíně. — Cesta císaře a krále do Prahy. Po zahájení včerejší schůze městské rady sta- rosta p. dr. Srb sdělil, že obdržel officiální zprávu, že panovník zavítá dne 13. června do královské Prahy a že návštěva jeho zde potrvá čtyři dny. Panovník zúčastní se též slavnostníh posvěcení nového kamenného mostu. Jmenem presidia rady městské učinil starosta následu-
doktor Jan Zimbabwe Bruder Ronová Komberec Havránek Runčík Srb Český Skalica Labe Mělník Jaroměř Dvůr Králové Čáslav Francie . M ů Francie Dolo Bučice Praha Ara královský Praha Körbr