1
article
nenamítáme ničeho proti tomu, jestliže dělnictvo do-
máhá se svých požadavků a práv, ale vidíme-li, že
to dělnictvo je ve vleku známé mezinárodní chasy
(Volá se: »To není pravda!«), když slyšíme z ús
dělnických výrostků píseň: kde dřou kůži dělni-
ckou, pod národní fangličkou, tam v té zemi kalu.
špíny, tam je pravý domov můj!«, pak zajisté ne-
můžeme než s největším odporem odvrátiti se o
strany, která tak hanobí naši českou vlasť. (Volání
»Hanba sociálním demokratům !«)
Pan Hrubant, mlynář z Hánova, místopřed-
seda Politického klubu pro okres milevský a bechyň
ský, odmítá jednání sociálních demokratů, kteří pro
volávali slávu straně agrární, jakoby obě strany byly
totožnými. (Sociální demokraté vyrušují řečníka vý
křiky a polemisují s několika voliteli, od nichž jsou
okřikováni. Předseda zvoněním marně snaží se zjed-
nati klid.) Řečník vybízí na to sociální demokraty.
aby přihlásili se řádně o slovo, a zaručuje jim jme-
nem shromaždění, že budou klidně vyslechnuti. Od-
mítá dále urážku, která se mu stala, jako by byl
placeným agitátorem strany svobodomyslné. Pracuje-li
ve prospěch strany svobodomyslné, činí tak pouze
v zájmu svého národa a v zájmu svornosti, kterou
vřele při volebním osudí doporučuje.
Hrubant
Hánův
2
article
Dnes je potřebí jedině, aby ti poslanci naši,
kteří na říšské radě poslední krutý zápas hrdinsky
vybojovali, opět byli voleni. Snad při některých bu-
doucích volbách, ač-li příznivější poměry nastanou
bude možno bedlivěji uvažovati osoby kandidátů
zájmy stavovské, které jednotliví pp. kandidáti zastu-
povati míní. Proto doufá, že svorně budou nyní za
poslance voleni dosavadní pp. poslanci p. Loula
(volání: p. Kožmín!) a p. Holanský.
Pan Dušek, rolník z Přeborova, dí satiricky
že musíme si naříkati na nevděk Němců. V posled-
ním zasedání říšské rady naši pp. poslanci zahráli
jim tak pěknou hudbu, ale pp. Němci těmto českým
hudebníkům zůstali dlužni odměnu. Proto potřebí.
abychom do říšské rady opět tytéž pp. poslance po-
slali, doufajíce, že nyní nám zaslouženou odměnu
odtud přinesou.
Pan Hrubant navrhl po té, aby se hlasovalo
o přijetí kandidatury.
Oproti tomu ozval se p. V. Holanský, řka,
že vzhledem k tomu, že všichni tři dnešní kandidáti
jsou osobní přátelé, bude lépe, jestliže se o přijetí
kandidatury žádného z nich hlasovati nebude. Na
volitelích samých bude, komu své hlasy dají.
Pan Hrubant vybízí po té opětně přítomné
pp. socíální demokraty, aby se přihlásili k slovu a
své zásady vyložili.
Pan JUDr. M. Kotner poznamenává, že naší
povinností a požadavkem prosté slušnosti a vděčnosti
jest voliti opět dosavadního poslance pana Karla
Loulu.
Loula
Kožmín
Dušek
Němec
Hrubant
JUDr
M Kotner
Přeborov
3
article
Sociální demokrat p. Procházka ve zmatené
řeči snaží se vyložiti cíle strany sociálně-demokra-
tické a dochází k závěru, že když rolnictvo malé
vidí se opuštěno od všech politických stran, nuceno
jest konečně přidržeti se strany sociálně demokra-
tické, jako to učinil on a jeho přátelé. Na konec pro-
volává opět »ať žije strana rolnická !«
Pan Zítek dí: Jsem také rolník, ale pochybuji
že by bylo mnoho rolníků, kteří z plného přesvěd-
čení mohli by se hlásiti k straně sociálně demokra-
tické. Socialisté chtějí pracovati denně jen 8 hodin
kdežto rolník v čase letním pracuje denně 18 i víc
hodin.
Pan Kožmín připomíná, že p. Procházka asi
není dobře si vědom cílů a úkolů strany sociálně
demokratické. Kdyby zásady její lépe znal, pak jako
rolník nemohl by se k této straně hlásiti.
Pan Prochá zka odpovídá: »My se přidržujeme
té strany, která se o nás stará.« (Hlasy: To není
sociální demokracie.)
Pan Hrubant vyličuje stručně, jak zhoubně
vystupují sociální demokraté proti národu našemu
i proti rolnictvu jako třídě majetné, a státní právo
české zahazuji mezi staré haraburdí. Proto musí
každý upřímný Čech této straně vysloviti nejhlubší
opovržení. (Výborně! Výborně! Hlučný potlesk.)
Pan Zítek navrhl po té konec schůze, načež
místopředseda p. Dvořák ujistiv se souhlasem shro-
maždění, prohlašuje schůzi za skončenou.
O 12. hodině polední rozešlo se shromáždění
zvolna za zpěvu hymny: »Hej Slované!«
Procházka
Zítek
Kožmín
Prochá
Hrubant
Dvořák
Slovan
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Záhadná aféra. O božím hodu vánočním
rozšířila se v londýnském Westendu pověst, že tu
nalezeny stopy příšerné vraždy. Vypravováno, že
časně z rána nalezena uříznutá noha ženy v jedné
ulici blíže cirku Piccadillyského a že policie činí
vše, aby pachatele záhadného zločinu objevila. Po-
licie byla ještě méně sdílna než bývá obyčejně a
tak povstávály nejdobrodružnější pověsti. Pokud do-
sud známo, zdá se, že jakýs muž, jenž časně z rána
vyšel na dvůr mýt vozy, nalezl části mrtvoly, zaba-
leně ve starý šat. Oznámil to ihned policii, jež oka-
mžitě poslala pro lékaře. Lékař prohlásil, že žena,
jejíž pozůstatky nalezeny, byla usmrcena teprve před
nedávnem. Dvůr, kde části mrtvoly nalezeny, jest
špinavé prostranství ve výměře as 40 čtverečných
metrů, k němuž vede jediný vchod. Jest obklopen
stájí, nad níž bydlí velký počet rodin. Nikdo z oby-
vatelů neslyšel v noci nic nápadnéhe. To však není
nikterak divno, neboť stává se často, že tuláci na
tomto dvoře tráví noc. »Daily Mail« se dovídá, že
uříznutá noha nebyla nalezena ve dvoře, nýbrž že
vložena byla na vůz řeznickému učedníku, jenž roz-
vážel vánoční pečeně zákazníkům, dvěma výrostky,
avšak pozoroval to teprve pak, když oba hoši již
dávno byli ti tam. Lékařským vyšetřováním vyšlo
prý ještě na jevo, že noha uříznuta byla teprve pak,
když ostatní části mrtvoly byly již spáleny. Na ji-
ném místě nalezeno bylo prý několik kusů ženského
oděvu, což se rovněž uvádí ve spojení se zločinem.
= Smrt v plamenech. Z Dunkirku, N. Y. -
se oznamuje: »State Normal Training School« ve
Fredonii těchto dnů ráno vyhořela. Škoda způsobená
páčí se asi na 250.000 doli., jest však pojíštěním
Dunkirk
N . Y
Normal Training School
Daily Maila
5
article
hrazena. Žákyně v ložnicích ve třetím poschodí, po-
čtem 75, unikly smrti uhořením jen s velkým na-
maháním. Žádná z nich nemohla ze svých věcí pra-
nic zachrániti. Po uhašení požáru a když první roz-
čílení pominulo, vyšlo bohužel na jevo, že tři žá-
kyně, jakož i 70letý domovník Morris schází. Všechny
čtyři osoby zahynuly v plamenech. Požár vypukl o
6. hod. ráno v přízemí a šířil se tak rychle, že když
se hasiči z Dunkirku na místo dostavili, stála již
celá budova v plamenech.
= Sedmeronásobná poprava. Z Madridu
se oznamuje: Před porotou v Jaenu v Andalusii ko-
nán byl v posledních týdnech proces pro vloupání.
loupež a vraždu. Vyšetřování této aféry trvalo ne-
méně než tři leta, neboť zločin, o nějž tu jde, spá-
chán byl v noci dne 23. srpna 1897. V obci Baéza
vloupalo se pět lupičů do bytu zámožného velko-
statkáře Rafaela Biedmy, za jeho nepřítomnosti,
usmrtili jeho manželku, ztýrali ukrutně jeho dvě
dítky a sebrali sumu as 100.000 peset, jakož i různé
cenné věci, jež jim přišly pod ruku. Byli však brzy
potom četníky zatčeni. Jakožto spoluvinníci jejich
zatčeni jeden z čeledínů seňora Biedmy a stará žebračka,
jíž bylo v domě poskytnuto přístřeší. Byli obviněni,
že byli smluveni s lupiči a pustili je do domu. Všech
sedm uznáno vinnými a státní zástupce navrhl pro
všech sedm obžalovaných trest smrti, jejž také soud
nad nimi vyřkl. Ve Spanělsku konají se popravy
sprostých zločinců garotou, železným obojkem, jenž
delikventa uškrtí a zákon předpisuje, že trest ma býti
vykonán v téže obci, kde zločin byl spáchán. Bude
tudíž obci Baěze poskytnuto příšerné divadlo sedmi
šibenic.
Morris
Biedma
Dunkirk
Madrid
Andalusie
Baéza
Biedma
6
article
= Smrt potápěče. Ze Sydneye se oznamuje:
Známý australský potápěč, John Roderick, jenž po
dlouhá léta pracoval ve službách vlády Nového Jižního
Walesu, zahynul zde strašnou smrtí. Pracoval v ná-
dní potopeného parníku na Mort-docku a byl as
čtvrt hodiny pod vodou, když muž, jenž konal stráž
u čerpadla vzduchu, zvolal: »Čerpadlo jest ucpáno !e
Snažil se, udržeti je násilím v chodu, zatím co
ostatní se pokoušeli, dáti prostřednictvím ochranného
lana Roderickovi poplašné znamení. Avšak nedostalo
se jim odpovědi a poněvadž lana pod vodou byla
zapletena, minulo 20 minut, než potápěč vytažen
na povrch. Bylo ovšem již pozdě. Nešťastník byl
mrtev. Bylo patrno, že bojoval zoufalý boj o svůj
život. Ale těžký potápěčský oblek mařil veškeré jeho
úsilí uniknout.
= Tajfun v Honkonu. Z Victorie, B. C., se
oznamuje: Parník »Empress of India« přináší po-
drobné zprávy o hrozném tajfunu, který 10. listo-
padu stihl Honkon a způsobil nesmírné ztráty na
lidských životech, na lodech a na různém majetku.
Americký parník »Benjamin Sewell« a anglická dě-
lová lodice »Sandpiper« se stroskotaly. Asi 27 lodí
bylo poškozeno, při čemž 200 domorodců utonulo.
V Knowloonu a v jiných místech zuřila bouře také
takovou měrou. Parník »Empress of India« utrpěl
při té příležitosti také značné poškození.
John Roderick
Sewell
Wales
Victoria
Empress of Indio
7
article
= K aféře s rozsekanou mrtvolou, o níž
jsme již přinesli z Paříže zprávy, oznamují se ještě
následující podrobnosti: Dosud zabývá se zdejší po-
licie pátráním, aby objasnila příšerný nález rozse-
kané mrtvoly mladíka v okresu Menilmontant. Dosud
není dostatek materiálu ani pro domněnku, že tu
spáchána vražda, jež jest nejspíše na snadě, aniž pro
názor, že to jsou pozůstatky pitvané mrtvoly, ba
dosud se ani nepodařilo zjistit totožnost rozsekané
mrtvoly, ačkoli mezi četnými navštěvovateli, kteří
v posledních dnech přišli do Morgue, bylo několik
osob, jež se domnívaly, že nebožtíka poznaly. Policie
sleduje nyní dvě stopy, z nichž jedna vede do Havru
druhá pak do Vídně. Čtyři rakouští příslušníci totiž
udali náčelníku pařížské policie, panu Cochefortovi.
že nebožtík jest klenotnický agent Reimer, pohřešo-
vaný ode tří nebo čtyř měsíců. Rodina Reimerova
bydlí ve Vídni. Dvě okolnosti odporují správnosti to-
hoto udání. Délka mrtvoly nesouhlasí zcela s po-
stavou Reimerovou, jak jej jeho přátelé popsali
pan Cochefort nevěří, že se tu stala vražda loupežná,
kdežto známí Reimerovi prohlásili, že Reimer oby-
čejně míval s sebou šperky. Těchto dnů dostavil se
na policii jakýs šílenec, Charles Camille Cuny,a
udal, že se mu dostalo s nebes poslání, aby roz-
sekal všecky lidi, kdož se rouhají svatému jmenu
božímu.
Cochefort
Reimer
Reimerův
Charles
Camilla
Cuna
Paříž
Morgue
Havre
Vídeň
8
article
= Proces pro srážku lodí. Z Kodaně se
oznamuje: Před zdejším námořním úřadem počalo
těchto dnů líčení o srážce německého parníku »pi-
nus« s dánskou briggou »Danebrog«. Brigga kotvila
dne 23. prosince na zdejší rejdě, když pojednou par-
ník »Pinus« do ní vrazil a tak těžce ji poškodil, že
se během půlhodiny potopila. Přída německého par-
níku zasáhla briggu právě v prostřed boku a úplně
ji proťala. Mužstvo briggy hledalo útočiště na par
níku »Pinus«, při čemž shledáno, že německý kapi-
tán byl tak zpit, že o všem tom neměl ani potuchy.
Parník »Pinuse byl zabaven a směl plouti dále te-
prve pak, když majitelé lodi složili 28.000 dánských
korun, jež kapitán »Danebrogu« žádal jakožto ná-
hradu. Z výslechu před námořním úřadem vyšlo na
jevo, že německý kapitán, když se srážka udála, byl
tak zpit, že mužstvo parníku »Pinus« požádalo dán-
ského kapitána, aby se ujal řízení lodi a dovedl ji
do Kodaně. Tuto okolnost potvrdilo veškeré mužstvo
dánské lodi. Majitelé německého parníku budou tudíž
musit zaplatit žádanou náhradu.
= Čistý sluha páně. Z Clevelandu, O., se
oznamuje: Rev. Emmeit Waldorp jest prý duchov-
ním, hypnotistou, lupičem a zlodějem v jedné osobě.
Tak alespoň tvrdí jeho mladá manželka, která u
zdejšího soudu podala žalobu o rozvod. Jak vypra-
vuje, donutil ji tento sluha páně v Sangenawu, Mich.,
hypnotickým vlivem ke sňatku v době, kdy ještě
chodila do školy. Záhy na to prohýřil její podíla
provedl jiná darebáctví, takže jej obec vyhnala. Na
to usadil se v Detroit, kde společně s jakýmsi čer-
nochem spáchal celou řadu loupeží. Konečně byl
poslán na 90 dní do pracovny. Od té doby, co zde
bydlí, dopustil se mnohých krádeží a podvodů,a
ačkoliv tímto způsobem mnoho peněz vylákal, přece
jeho manželka zakoušela hlad a bídu.
Brigg
Pinus
Danebrog
Mich
Kodaň
Cleveland
Detroit
9
article
= Přišerny výjev na parníku. Z Janova
se oznamuje: Na lloydovém parníku »Kaiser Vilhelm-
jenž koná plavby mezi New Yorkem a Janovem,
udál se o boží hod vánoční blíže Gibraltaru příšerný
výjev. Italský pasažér, signor Viscardi, zamiloval se
mezi plavbou do mladé Italky, signory Rosy Rug-
gieriovy, avšak mladá dáma lásku jeho zamítala.
O boží hod vánoční signor Viscardi nanovo naléhal
na mladou dámu svými milostnými přísahami.
Signora Ruggieriova odešla od něho a hledala
ochranu u jakéhos mladíka, jenž byl ustanoven na
lodi jakožto tlumočník. Viscardi, vida signoru Rug-
gieriovu pospolu s tlumočníkem, byl jat zuřivostí,
vytáhl revolver a čtyřikráte na oba vystřelil. Pak se
vrhl s lodi do moře. Tlumočník i mladá Italka
byli výstřely z revolveru těžce zraněni. Oba dopra-
veni do nemocnice v Gibraltaru. Signor Viscardi ne-
mohl již býti zachráněn a utonul.
Kaiser
Viscardi
Italka
Janov
New York
Gibraltar
Rugalsko
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pan šlechtic Bärnreither o poli-
tické situaci. Ve včerejší schůzi ústavověrných
velkostatkářů měl bývalý ministr v kabinetě Thu-
nově šlechtic Bärnreither zajímavou řeč. Byla
zajímavou jednak již tím, že ohledně věcí jazy-
kových zmíněný pán soud svůj nepronesl, nýbrž
že obmezil se na to, připomenouti, že vláda má
po ruce elaboráty český i německý, že tedy
může je posoudit a to, co vhodného z nich si
vybrat neb je kombinovat. Při tom ovšem trval
pan Bärnreither velice rozhodně na státní jed-
notě rakouské. Co s touto souvisí, je známo,
není třeba to ani výslovně říci. Centralisace ne-
může býti v Rakousku jiná než německá. Ohledně
situace vyslovil se slechtic Bärnreither dosti
pessimisticky. Tím, kdyby oslabena byla ob-
strukce, ještě prý vyhráno není. Parlament bude
asi potácet se stále mezi smrtí a životem až
vláda, vyčkavši vhodnou dobu ho odročí a vlád-
nouti bude způsobem tím jako dnes na dále.
Absolutismu se pan Bärenreither neleká, nelze
věřiti v jeho trvání již z ohledu na Uhry.
Rakousku prý pomůže jen velká smělá idea,
která by státu vdechla opět život a sílu. Vláda
musí ustanoviti se na přesném pracovním pláně
a němečtí velkostatkáři slibují, že ji v tomto
směru budou pomáhat. — Velká smělá idea by
tu byla: uspokojit národy a Rakousko by
rázem jiný poskytlo obraz, než jaký skýtá
Bärnreither
Bärenreither
Th
Rakousko
Uhry
11
article
— Denunciace. Píše se nám: Znameni-
tého kollegu mají soudní úřadníci v České
Lípě. Jest to soudní adj. Haas. Týž požádal
v jakési věci o výslech okr. soud v Benešově
a tento soud poslal spisy na Vinohrady, avšak
— 6 hrůzo! — s českým přípisem. Toho si
povšiml adj. Haas, ihned namočil péro v teu-
tonské zášti a napsal presidentovi udání, že
soudní adjunkt dr. Pařízek navzdor platným
nařízením dovoluje si používati úřadní řeči
české. A tak to prošlo všemi instancemi, až to
došlo do Tábora. Odtud to poslali do Benešova
se žádostí, aby byl dr. Pařízek na »právoplatná«
jazyková nařízení upozorněn. A více nic. Adj-
Haas jistě se těšil, že jeho milý kollega nej-
méně bude pověšen a že bude mít o jednoho
»vormanna« méně. Zatím bude spis ten prách-
nivěti v registratuře, ale bude kdysi cenným
dokladem, k jakým šlechetnostem dospěl r. 1901
německý furor, řádíci i mezi státním úřad-
nictvem.
— Německé násilnosti při sčitání lidu.
Haas
doktor
Pařízek
Český lípa
Benešov
Tábor
Adj
Znamit
12
article
Malá ukázka z Podmokel: Při c. k.
celním úřadu v Podmoklech-Děčíně zaměstnáno
jest na čtyřicet zřízenců c. k. finanční stráže,
vesměs Čechů, jichž mateřský i obcovací jazyk
je český, ale ve statistice sotva shledáme, že tu
Čechové jsou. Jaký div? Někteří, zejmena svo-
bodní, archu sčítacího vůbec neviděli. Že tam
nebudou uvedeni s českou obcovací řečí, ani
dost málo nepochybují. V Podmoklech na oddě-
lenich A a B obdrželi sice svobodní zřízenci
dva sčítací archy, aby je sami vyplnili, než
archy tyto byly sčítací komisí vráceny. Přišel
respicient B., svolal sedm smělců, kteří se za-
psali s obcovacím jazykem českým a promluvil
následovně: Sčítací archy byly vráceny proto,
že nemá tam státi »böhmisch«, nýbrž deutsch,
an by se věc vykládala v tom smyslu, že kdo
napsal böhmisch, německy vůbec neumi a dle
toho by se s ním pak jednalo. Dodav ještě
že mluví za souhlasu pana vrchního celního
správce, a že kdo neuposlechne zřejmého po-
kynu, musí následky svého odporu sobě přičísti,
odešel. Tři zřízenci ihned slovo »böhmisch« škrtli
a nahradili je slovem »deutsch«, tak trojím škrt-
nutím měla matka Germanie o tři věrně syny
více. Ostatní čtyři neuposlechli a čekají na slí-
bené následky. To se zove v Rakousku sčítá-
ním lidu dle národnosti. — Stejných neurvalostí,
jaké sdělili jsme z království českého, dopou-
dnes.
Čecho
Podmokly
Děčín
Rakousko