1
masthead
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administrac
na měsíc 2 K — b
ve filiálkách
Praha
2
masthead
Ca »Národní Listv.
Ca
národní Listv
3
masthead
V Praze, v sobotu dne 5. ledna.
Praha
4
masthead
K číslu 5.
čisle v Praze za 2t
a na venkově za 3e
Praha
5
article
NAk
NAk
na měsíc 2 K 30h
Poštou-
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80b
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Boj o dolnorakouskou V. kurii.
Z Vídně, 5. ledna. Sociální de-
mokraté svolávají na dnešek a zejtřek
v obvodu V. kurie, ve kterém se konati bude
v pondělí užší volba mezi drem. Adlerem
a Prochazkou, šest schůzí, na kterých
promluví také noví poslanci Schuhmeier
a Pernerstorfer. Jedna bude če-
ská. Na té promluví bývalý poslanec Joseí
Steiner.
Také němečtí radikálové v V. kurii
kremžské nelení. Svolávají do Kremže na
zejtřek ráno valné schůze proti Gessman-
novi.
Adler
Prochazka
Schuhmeier
Pernerstorfer
Steiner
Naka
Vídeň
Kremže
6
article
K řeči dra. Bärenreithra.
Z Vídně, 5. prosince. Dvakráte ba tři-
kráte podškrtává »Neue Freie Presse«
ono místo řeči bývalého ministra obchodu
dra. Bärenreithra, skutečného vůdce
německého velkostatku z království českého,
kde naléhal na vládu, aby sama vybu-
dovala majoritu. »Řeč p. dra. Bären-
reithra — praví list — kdyby se
z ní odvodily poslední důsledky, byla by
projevem opposice neb aspoň polemiky proti
nynějšímu ministerstvu. Mezi názory páně
Körbrovými a p. Bärenreithro-
vými je po minulosti ministerstva protiva.
Kabinet chtěl býti neutrálním. To je credo
jeho politiky. Proti tomuto obrací se dr.
Bärenreither s celou rozhodností a za
souhlasu voličů německého velkostatku. Neu-
tralita je neslučitelna se skutečnou dělností
sněmovny.
Takové je mínění německého velkostatku.
Situace vyrostla přes neutralitu. Skutečná
práce vyžaduje pracovního plánu a ochot-
ných stran, které se s vládou dorozumějí.
Jinými slovy: dr. Bärenreithe
žádá, by vláda dala podnět k utvoření ma-
jority, se kterou by chtěla pracovat, krisi
zd olat a ústavu zachránit. Tento požadavek,
který je v úplném odporu s dosavadní po-
litikou kabinetu, není však toliko výrazem
osobního mínění. Naopak důtklivě se vyslo-
vuje v provolání německého velkostatku. Ten
chce utvoření pracovní majority a věří, že
vláda je povolána vyhověti nutné této po-
třebě. Politika pracovního plánu však sahá
daleko za passivitu, která se ve skutečnosti
vyčerpává odklady, a jejímž celým úspěchem
je volba delegace nebo kvotové deputace.
doktor
Bärenreither
Bärenreith
Vídeň
Neue Frei Presse
Neo
7
article
Užší volba za V. kurii brněnskou.
Z Brna, 5. ledna. Jak již stručně
sděleno, německý volební výbor pro V. kurii
konal včera večer schůzi, na které se usnesl
vydati k nastávající volbě zvláštní prohlá-
šení. Praví se v něm, že německý kandidát
Schüler přes snahy odpůrců dostal ma-
joritu brněnských hlasů, čímž podán důkaz,
že Brno je německým městem. (!) Protože
však — pokračuje se v resoluci — nechceme
se při nastávající užší volbě dáti přehlaso-
vati spojenými odpůrci, zejmena venkovských
okresů, nemáme žádné příčiny vstupovati do
užší volby. Proto vyzýváme své stoupence,
by se jí nezúčastnili, naproti tomu však sou-
středili všechny své síly na zápas, který se
konati bude dne 10. ledna ve městské
kurii«.
Státní němčina a volby za V. kurii.
Z Berlína, 5. ledna. »Vossische Ztg.«
praví o čtvrtečních volbách v Rakousku
»Vláda z výsledku jejich může nabýti po-
znání, že je marnou a nebezpečnou
snahou, odbývati pohrdavě ná-
rodní problemy v Rakousku a
vynášeti proti nim sociální a ho
spodářské starosti. Dokud nebude
úspěšně rozřešena národnostní otázka, je-
jímžto jádrem a stěžejným bodem je otázka
jazyková, zejmena pak zákonné stanovení
státní němčiny, nemůže se pomýšleti na ne-
rušenou a stálou práci v oboru hospodář-
ském a sociálním, třebas i byla sebe pil-
nější. Sociální demokraté pak mohou z ny-
nější zkušenosti čerpati poznání, na kterou
stranu musejí útočiti, kde musejí užíti svých
Předplacení
a inseráty
přijímá administrac
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Schüler
Brno
Berlín
Rakousko
Vossische Ztg
8
article
sil, nemají-li konati práci planou, nýbrž poli-
tickou. Úspěchy jim kynou v boji proti kleri-
kálnímu ohlupování lidu, balamucení lidua
vykořisťování lidu«.
Volby v haličském velkostatku.
Ze Lvova, 5. ledna. V haličských vel-
kostatcích, které, jak známo, volí podle
okresů, hrozí tentokráte tuhý zápas. V Žol-
kiewě ucházejí se o mandát bývalý poslanec
v Krakově Sokolo wski, bývalý poslanec
ve Lvově dr. Duleba, prof. Starzynski
a bývalý poslanec ve všeobecné skupině brod-
ské Ladislav Gniewosz. V okresu novo-
sadeckém stojí proti sobě bývalý posl. Petr
Górski, velkostatkář a president soudu
Kostka; v bocheňském velkostatkářském
okrese zápasí Ant. Górski a bývalý po-
slanec Popowski.
Volby v obchodních komorách
haličských.
Ze Lvova, 5. ledna. V obchodní ko-
moře lvovské kandidován je dosavadní její
poslanec Piepes, v brodské bývalý po-
slanec za Przemyšl dr. Koli s z er.
Osobní.
Z Vídně, 5. ledna. Řediteli úrazové
pojišťovny dělnické pro Moravu a Slezsko
dru. Aloisu Kletterhoferovi v Brně
udělen byl titul vládního rady.
Odsouzen k vůli kontrolnímu shro-
máždění.
Ze Lvova, 5. ledna. V Przemyšlu od-
souzen byl záložník Czerniak, který se
na kontrolní schůzi nehlásil slovně, nýbrž
mlčky odevzdal setníkovi svůj vojenský pas,
vojenským soudem do vězení na 3 měsíce.
doktor
Duleba
profesor
Starzynski
Gniewosz
Górski
Antonín
Piepes
Koli
Kletterhofer
Czerniak
Lvov
Krakov
Vídeň
Morava
Slezsko
Brno
9
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 5. ledna. (C.-B.) Císař pro-
půjčil báňskému lékaři v Příbrami dru.
Arpádovi Křížovi v uznání jeho výteč-
ných služeb titul a hodnost vrchního bán-
ského lékaře.
Císař
Kříž
Vídeň
Příbram
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vrbí v louce.
Od Popelky Bilianové.
Od lesa dolů rozběhl se širý úpad, jenž
v rovině potokem byl zaskočen.
Blíž lesa černala se zoraná pole a v ní-
žině, kam až oko dohlédlo, vinul se nepřetržitý
pás lučin.
A zelené lučiny, širé a rovné jakoby je
vysoustruhoval, zrovna k tanci vybízely úměr-
ností i rozměry svými.
A když z jara zakvetly bohatou nádherou
smavého kvítí a jemný větřík měkce vlnil bo-
haté jejich koberce, tak připadalo duši, že zde
ustláno jest vonné lože lidskému štěstí.
Ba i z podzima, když v temnou, hlubokou
čerň se odíval blízký les a čerstvé brázdy rolí
honosily se hnědou lící úrodné prsti, zelený pás
lučin vinul se v dálku jako v duši vezdy živý
pruh nadějí.
A tak bylo zde na lukách od staletí snad
všecko rovné a hladké jako ze soustruhua
bystrý potok spokojeně bublal podle zelených
břehů.
A najednou uprostřed zelených, rovných
lučin objeví se tmavší kopeček, zmizí po seno-
seči, vzroste však hnedle zas nad otavu, padne
opět s ní, aby po roce tím bujněji vzrostl nade
všecky traviny.
Kopec vrbí uprostřed luk.
S podivem hleděl naň hospodář, kde se
vzalo, tu se vzalo, daleko široko proutí zde
nevidět.
A když zde vyrostlo, ať zde tedy zůs tane
kdo vi, proč to dobré, myslí si hosp odář
vrbí tudíž rostlo a bujelo vesele na rovné plo-
šině luk.
Zelený ostrůvek jeho upoutal v podivu
každé oko, neboť čněl zde jako nenadálá zá-
hada duše lidské.
Bilianová
11
article
Podzim byl již na závěsech a otavy na
doběrku.
I sedlák Jíra odvážel již poslední vůz
otavy od vrbiček, ale asi dvě tři kupky nebylo
již možno pod pavezu dostat, bude potřeb
z rána pro ně dojeti.
Chasa vybrala se již také z louky k do-
movu, jen Mančka Jírova ještě shrabávala
kolem vozu roztroušenou otavu.
Měsíček vycházel, však Mančka vůz do-
honí, jen ať jede napřed.
Vůz jel a Mančka nechala otavu otavou
zašla za vrbí, kde měla umluvenou schůzku
s Tomanem Záveských.
Nečekala dlouho, když od polí na louku
bystrým krokem přikvačí statný chasník.
Schvátil Mančku do náruče a líbal ji, kam
jen mohl.
Děvče přitulilo se k němu a za chvilk
teskně se rozplakalo na šuhajově hrudi.
S otavou vůz byl již kdo ví kde, šero lou-
dilo se v kraj, měsíc přes vrcholky stromů pro-
hlížel si krajinu a vrbí do svého stínu skrývalo
milence.
Šuhaj mlčel. Jednou rukou vinul děvče
k sobě, druhou hladil je po vlasech.
»Tomane, věř mi to, nepřežiju, abys mi
odešel,« vzlykalo děvče.
»Mančko moje — a což to všecko platno!
Svoji nemůžeme být, co tedy zbývá jiného, než
abych odešel. Div mi srdce nepuká, ale co
dělat! Vaši mi tebe nedají, však by mi pantáta
klanicí nakřesal, kdybych o tebe řekl a na ná-
ves by mne ze vrat vyrazil. Nemožno jinak,
než abych odešel, ty časem zapomeneš a já už
někde ve světě zapadnu se svým hořem.
Jíra
Manček Jírův
Měsíček
Manček
Toman Záveský
Toman
12
article
Mančko moje, mám tě rád nad svůj život,
tyhle ruce do krve bych si upracoval, abych tě.
uživil — — Mančko, proč pak nejsi chudobna
jako já!« toužil hoch a smutně líbal dívčinu
po vlasech.
»A co mi do bohatství bez tebe, uteku
s tebou kraj světa do ciziny nebo, Tomane,
věř mi to, jak odejdeš, skočím do tůně pod
borovíčkem!« vášnivě naříkala dívka.
»Mančinko, měj přece rozum, nevyváděj
takhle, není to nic platno, umoudři se, « chlá-
cholil hoch dívku a znova vroucněji vinul ji
k sobě.
»Skočím do tůně, skočím, věř mi, To-
mane,« zase s pláčem tvrdila dívka.
V zadu za vrbím něco zticha zašelestilo,
šmyk šmyk — cvaknutí — milenci sebou trhli
a uskočili — před nimi stál pantáta a stáčel
v ruce uříznuté pruty.
»Tak — do tůně skočíš — do tůně pod
borovíčkem, počkej, ty nezdárné děvčisko, já ti
dám tůni, já ti dám borovičko!« a pantáta
hbitě mrskal svižnými pruty po dívčině, kam se
Mančka ani muk, Toman stál jako socha.
A ve mžiku již přiskočil, jednou rukou
chytil Mančku, aby ji ochránil ran otcových,
druhou rukou zakrýval si obličej a zvláště oči,
neboť teď rány prutů dopadaly na něho.
A pantáta mrskal ze všech sil a stále jen
vedl svou: »Já ti dám tůni, já ti dám boro-
víčko!« Rány jen se chumelily, ale pantáta ko-
nečně přece jen ustal, neboť z prutů zbyly mu
v ruce jenom rozšlehané pahýly a únavou pot
mu stál na čele.
dalo.
Toman
Mančinka