1
article
Z Prešpurku, 4. ledna. (C.-B.) Dnes
večer konalo několik tisíc nezaměstna-
ných schůzi, jež měla klidný průběh. Po-
tom pokusilo se několik set nezaměstnaných
vnikneuti do města, ale byli policií rozptýleni.
Z Prešpurku, 4. ledna. (C.-B.) Arci-
vévoda Bedřich odejel dnes odpoledne se
svými dcerami Marií Kristinou, Marií Annou
a Marií Jindřiškou na návštěvu své sestry
královny vladařky španělské do
Madridu,
Z Madridu, 4. ledna. (C.-B.) Vzhledem
na chování se obyvatelstva města Mal a gy
při stroskotání lodi »Gneisenau« propůjčila
královna vladařka městu příjmení »vele-
pohostinné«
Z Londýna, 4. ledna. (C.-B.) Admira-
lita uveřejňuje notu, v níž prohlašuje, že
není pravda, že posádka válečné lodi »Bar-
fleur« se na nejzazším východě vzbouřila.
Jenom několik mužů provinilo se prý nepa-
trným nepořádkem, což však bylo ostatním
mužstvem odsouzeno. Tři muži byli zatčeni.
Z Londýna, 4. ledna. (C.-B.) Alfréd
Milner byl jmenován guvernérem trans-
vaalským i státu oranžského. Hutehinso
byl jmenován guvernérem kolonie kapské,
Me Callum, dosavadní guvernér Nového
Fundlandu, guvernérem Natalu a Goo
A dams, dosavadní resident v zemi Be-
čuanů, zástupcem guvernéra státu oranž
ského.
Bedřich
Marie
Kristin
Anna
Jindřiška
Milner
Hutehinso
Prešpurk
Madrid
Mala
Londýn
Natal
Admira
I Callum
Be
2
article
Volební porážka sociálních demo-
la kratů v Čechách. sre
Sensační událost, že z 18 mandátů páté
kurie, v níž se volí dle všeobecného přímého
a rovného hlasovacího práva, že v této nejli-
dovější volební kurii v Čechách sociální demo-
kraté jenom jediný mandát si uhájili, snaží se
zdejší hlavní tiskový orgán jejich vysvětliti —
jakožto »přechodnou episodu« těmito prý fakty.
Především prý záští »měšťáků« k dělnictvu.
Z této sobectvím prý živené nepřízně spolčili
prý se měšťáci obou národností proti dělnictvu
a nyní, po docíleném vítězství, »sbíhá se jim
voda v ústech při pomyšlení, že by mohli libo-
volně dělnictvu snižovat mzdu a prodlužovat
dobu pracovní a nerušeně trávit ovoce práce
dělnické«... Co tuto hlavní orgán sociální de-
mokracie tvrdí, je holá, vědomě pronášená ne-
pravda, aspoň co se týče »měšťáckých« tříd
českých. Zde není a nebylo nikdy žádné zášti
nebo nepřízně k dělnictvu, nýbrž trvá to-
liko důvodný odpor proti beznárodně smýšlející
a protinárodně jednající straně v dělnictvu;
tím méně bylo kdy v národní straně svobodo-
myslné nějaké snahy proti spravedlivému upra-
vování čili zvyšování mzdy dělnické aneb proti
Čechy
národní stranit svoboda
3
article
»Tak do tůně, ty nezdaro bohaprázdná, do
tůně — a táta s mámou k smrti by se pro ni
uplahočili, pro ni, nekalotu odrodilou. A řekla
jsi již tátovi a mámě, co a jak, či jsou oni
lidožrouti snad a hamonníci bez citu? Já, ples-
nivec šedivý, kde je holka, chodí jako smutná
jíva, aby se jí něco snad nepřihodilo, jdu po
ni a ona nezdara nezdárná do tůně skočí, do
tůně a táta s mámou nic — a div ještě že
statek rodičům neprokleje na duši. Což pak ne-
jsme tvojí rodiče, po bohu nejpřednější, abys
řekla tak a tak, s Pánembohem, vezmi koho
chceš, my tu s tebou již dlouho nebudeme,e
pantáta nedomluvil, Mančka skočila k němu, po-
věsila se mu na krk s výkřikem: »Tatínku,«a
rozplakala se mu na hrudi.
»No, tak vidíš, a ty chlapisko, když holka
nemá rozumu, aspoň ty's jej měl mít — no,
ty's, pravda, měl rozum, ale po svojí hlavě.
Což je starý Jíra nějaký lidožrout nebo co?«
pantátovi zaskočilo v hrdle. Toman schvátil jeho
ruku a horoucně ji líbal a pantáta viděl v záři
měsíce, jak mu po krku chlípí krev od ran
prutů.
»No tak, už jen se vezměte, ještě abych
se na stará léta dostal do lidských hub,« pravil
pantáta. Byl dosti bohat, Mančka jediné dítě,
pozdních letech narozená, tož tedy, ať je sťast-
nou. A ty, Tomane, jářku, ten krk si zavaž,
ať mi s fim takhle nejdeš nad lidi,« dodával.
Však což Toman dbal několika šlehů, když
dostal Mančku.
A mladí, šťastní manželé od těch dob
ochraňovali památné vrbí jak oko ve hlavě.
Na širé plošině luk naskočil zelený pahrbk
jako nenadálá záhada v lidské duši.
Jíra
Toman
4
article
zkracování pracovní doby: v obou těchto vě-
cech hájila naopak naše strana vždycky poža-
davků dělnictva, pokud nebyly přepjaty přes
míru možnosti, a tak tomu bude i na příště.
Není tedy naprosto pravda, že by »spo-
lečné hospodářské a sociální zájmy« českéa
německé strany »měšťácké« byly svedly v alli-
anci proti dělnictvu. Proti dělnietvu, jak
průběh a výsledek čtvrtečních voleb ukazuje
vůbec žádného spolku nebylo, neboť byli právě
vydatnou a rozhodující pomocí našich volitelů
zvoleni kandidáti dělníků — národníc h.
Další příčinou porážky sociální demokracie
v Čechách jest prý »neuvědomělo s
lidu«, jenž prý nedovede pochopiti politiku
zásadnou, tedy sociální, a sleduje politiku he-
slovou. Zde už orgán sociální demokracie do-
cela práší do větru. Pravý opak jeho tvrzeníje
pravdou: zrovna uvědomělost, národní
sebevědomí a zralé pojímání skutečných potřeb
celku vede naše voličstvo do zápasu proti so-
ciální demokracii, která právě mezi méně uvě-
domělým lidem vzbuzováním planých, klam-
ných aneb docela utopických nadějí přívrženstvo
verbuje, jak už nesčíslněkrát na příkladech bylo
ukázáno.
Pravda jest toliko, a před tím by hlavní
orgán sociální demokracie neměl uzavírati očí,
že zvítězila při čtvrtečních volbách idea ná-
rodnosti nad heslovou politikou, jež pro
hmotné a třídní zájmy zavrhuje aneb aspoň do-
cela stranou staví idealní snahy národní a to
zcela bezdůvodně, ježto snahy po zabezpečen
národnosti a vymožení rozsáhlé samosprávy na
základě našeho státního práva praktickýma
oprávněným snahám dělnictva nikterak na úkor
nejsou, nýbrž naopak také, a to vynikající mě-
rou, hmotné povznesení a sesílení všech vrstev
národa za účel mají.
Čechy
5
article
Národně uvědomělé voličstvo, měšťan-
ské i dělnické, uznalo za nutné omeziti proti-
národní, našim státoprávním a jazykovým sna-
hám úporný vliv sociálně-demokratických poli-
tiků a způsobilo jim porážku jenom prot
a ze žádné nepřízně k dělnictvu, kteréž mezi
námi nebylo, není a nebude. A idea národnost
byla zajisté hlavní vzpruhou i na straně něme-
cké, neboť tam porazili sociální demokraty ná-
rodní radikálové. Zvítězila tedy myšlenka ná-
rodnostní nad internacionalismem a z toho měl
by rakouská vláda i sociální demokracie čerpati
poučení, že tato myšlenka dosud neochabuje
že každá rozumná politika s ní musí počítat.
Pravdu má však hlavní orgán sociální de-
mokracie české, an praví: »Výsledky právě
odbytých voleb do páté kurie ukazují, že děl-
nictvo tvoři dosud v Čechách menšinu
obyvatelstva.« Ano a zajisté! Ale právě
proto je docela neoprávněný diktát, že pátá čili
všeobecná kurie náleží dělnictvu aneb dokonce
jedné toliko straně dělnictva, a mělo by z to-
hoto — arci poněkud opozděného poznání —
vyplynouti pro sociální demokracii poučení, že
nikoli z nevraživého odporu proti obecným sna-
hám národa, nýbrž toliko z rozumného a účel-
ného přilnutí k nim, ze zdravého kompromisu
s nimi vzejíti může pro všechno dělnictvo prak-
tický zisk a slušné poměrné zastoupení ve všech
zastupitelských sborech. Avšak to světlo ještě
nevychází.
Čechy
6
article
věru volitelů, kterou mu již při předešlých volbách
7
article
Politický klub pro okres milevský
i bechyňský
Politický klub pro okres milevský
i bechyňský
svolal na neděli dne 30. prosince 1900 veřejnou
scbůzi volitelů do Milevska do hotelu Vodňan-
ských. Dostavíli se téměř všichni pp. volitelé IV.
a V. kurie z okresu milevského a mnoho pp. volitelů
z okresu bechyňského. Přítomni byli kandidáti po-
slanectví Loula, Holanský a Kožmín. O průběhu
schůze, v níž vystoupili a též řádné fiasko si utržili
volitelé sociálně demokratického smýšlení, kteří je-
dině za obec sepekovsku v tomto okresu volebním
zvoleni byli, chceme podati stručnou zprávu.
Předseda politického klubu pan JUDr. M. Kotnen
oznámil, že politický klub svolal schůzi voltelů, aby
se stala definitivní úrada o osobě kandidáta posla
nectví pro IV. i V. kurii. Připomíná, za jakých okol.
ností byla říšská rada rozpuštěna a nové volby vy
psány. Vláda očekává, že naše příslovečná domácí
nesnašelivost opět se objeví a že pak volby vypadnou
v její prospěch.
K návrhu pana Hrubanta, mlynáře z Hánova.
zvolen akklamací za předsedu schůze p. Jan Kazi
mour, člen výboru rady zemědělské a rolník v Pří-
lepově, za místopředsedu p. Frant. Dvořák, člen okr
zastupitelstva a rolník v Sepekově, a za zapisovatele
p. JUC. Bohumil Barda, adv. koncipient v Milevsku
Pan Kožmín praví, že přichází do této schůze
jaksi náhodou, jelikož o svolání jejím nevěděl. Jeda
však Milevskem na schůzi volitelů, kterou na odpo-
ledne sám svolal do Bernardic, zvěděl o této schůzi
a zúčastnil se jí. Ví, že situace není mu příznivou,
že politický klub, který tuto schůzi svolal, nebude
jeho kandidaturu doporučovati. Spoléhá však na du-
věnovali.
kurie
Loula
Kožmín
JUDr
M Kotnen
Hrubant
Hánův
Jan
Kazi
František
Dvořák
Bard
Milevsko
Vodňany
Sepekov
rada zemědělský a rolník
8
article
Program svůj vyložil prý již při schůzi svolané
panem Čepkem. Stojí na stanovisku strany svobodo-
myslné, na stanovisku státního práva českého i má
za to, že dnes žádný poslanec v král. českém na
jiném stanovisku státi nemůže a nebude. Jsou jisté
důležité úkoly, kterých se pro ten čas musí dobývati
na radě říšské. Prohlásil jsem ve svém okresu, že
za nynější vážné doby kandidovati nebudu. Přijal
jsem však kandidaturu teprve, když ve schůzi obec-
ních starostů svého okresu a také z jiných stran
důtklivě jsem byl žádán, abych kandidoval. Nejsem
odbojníkem strany svobodomyslné, neboť stojím pevně
na jejím stanovisku.
Pan Karel Loula pravil mimo jiné: Jsem
kandidován stranou svobodomyslnou, na kterou
všechny strany, které v národě našem v poslední
době vznikly, prudce útočí. Ač upřímný rolník, jsem
přívržencem strany této od počátku a ujišťuji vás
z plného přesvědčení, že kdybych viděl, že poselstvo
strany svobodomyslné jen v některém bodu zane-
dbává požadavky rolnictva, živnostnictva, obchod-
nictva, dělnictva atd. — neboť všechny stavy tyto
svorně musí dohromady pracovati ve prospěch ná-
roda — zřekl bych se strany této. Poněvadž však
vím z vlaslní zkušenosti parlamentní, že strana svo-
bodomyslná veškerých těch požadavků vždy se do-
máhala a domáhá, proto se hrdě k této straně hlásím.
Volby nynější vypsány jsou následkem obstrukce
svobodomyslných poslanců českých, která skončila
dne 8. července tím, že byla říšská rada rozpuštěna.
Vláda rozpuštěním parlamentu sledovala zajisté
určitý plán; viděti to i z toho, že volby vypsány
byly na tak dlouhou dobu. Počítalať vláda Körbrova
na naši nešťastnou povahu, že my totiž v těžkých
dobách na místě, abychom svorně pracovali, se oby-
čejně tříštíme a napadáme druh druha.
Čepek
Loula
Körbrův
strana svoboda
9
article
Na vás jest, velectění pánové, abyste bedlivě
tyto okolnosti uvažovali, neboť máte při těchto
volbách rozhodnouti o tom, zda souhlasíte se zmí-
něným vystoupením poslanců svobodomyslných na
radě říšské, či s vládou. Vláda počítala na to, že
v národě českém povstanou různé strany zájmové a
zkušenost poučila nás, že strany ty skutečně vy-
stoupily. Vidíme však, že všichni kandidáti těchto
stran říkají dnes: »My stojíme na tomtéž stanovisku
jako strana svobodomyslná, avšak nemůžeme se
s touto stranou spojiti«. Nuže, proč potřebí jest tako-
vého tříštění, když zásadní bod programu politického
je stejný, totožný
Nevidím v tom nikterak vážné jednání těch
stran, a vytkl jsem již v předešlé schůzi p. Čepkovi,
že v jednání jeho nemohu viděti, než zájmy osobní,
a zprávy novin potvrzují, že tyto pohnutky jedině
řídí jednání předáka strany Sdružení českých země-
dělců p. Práška a rovněž i p. Kubra (Hlas: Osobní
spor s Krumbholzem !) A tyto osobní spory má pak
odpykati celý národ český! Já nevnucují se nikomu
Slibuji vám jen tolik, jestliže mne poctíte opět svoj.
důvěrou při nastávající volbě poslance za okres váší
že co možno bude, budu pracovati ve prospěch ná-
roda českého a ve prospěch svých volebních okresů,
ač-li ovšem situace utváří se tak, aby v říšské- radě
mohlo se pracovati.
Čepek
Prášek
Kubr
Hlas
sdružený český země
Krumbholz
10
article
Při kandidatuře své jsem úplně prost jakých-
koliv osobních aspirací.
Pan Václav Raiber, měšťan a cukrář v Mi-
levsku, praví, že vystoupení několika kandidátů
v tomže okresu za tutéž kurii musíme co nejostřeji
zavrhnoutí. Nemůžeme v tom spatřovati než ukojení
osobní ctižádosti, vědouce ostatně a rádi přiznávajíce,
že poslanectví nepřináší hmotný zisk, nýbrž spíše
škodu těm, kdož mandáty přijmou.
Řečník připomíná dále, že voličstvo milevské při
poradní schůzi své o osobách kandidátů - volitelu
jednomyslně se usneslo, že k zachování disciplinya
jednoty v národě českém zvolí za volitele jen ty
osoby, kteří se zaváží voliti za poslance muže, na-
vržené výkonným výborem národní strany svobodo-
myslné.
Kandidátům strany sociálně-demokratické nebo
jich agitátorům ukážeme dvéře (Volání se strany
sociálních demokratů: Vy můžete někoho vyhazo-
vati? Buďte rád, že tu jste ! Hlasy odporu.) Vyvinula
se prudká slovní potyčka mezi přívrženci sociální
demokracie a ostatními voliteli, kteréž předseda
marně snaží se zvoncem i napomínáním přítrž uči-
niti. (Volá se: Odvolat!) Pan Raiber prohlašuje,
že slov svých neodvolá.
Teprve když většina shromážděných volitelů dů-
razně napomenula sociální demokraty, aby hlásili se
o slovo u předsednictva, chtějí-li mluviti, a nevyru-
šovali řečníků, utišila se vřava a p. Raiber pokra-
čuje v řeči své.
Raiber
národní strana svoboda
11
article
Praví: Co se týče kandidatur pp. Louly a Kož-
mína, nezáleží na osobnostech. Kdyby p. Kožmín
byl kandidován klubem strany svobodomyslné a p.
Loula samostatně se ucházel o mandát, byli by
volitelé našeho okresu snad všechny hlasy dali p.
Kožmínovi, neboť mezi osobnostmi neviděti co do
programu a způsobilosti žádného rozdílu, vždyt
v obou vidíme upřímné Čechy.
Avšak jako stoupenci strany musíme trvati při
kandidatuře p. K. Louly.
Pan Kožmín odporuje názoru, že kandiduje pro
ukojení osobní ctižádosti. Kandidatura byla mu na-
bídnuta velikým počtem volitelů.
Pan Raiber praví: Bude-li vláda vídeňská vi-
děti, že již při těchto volbách jsme se roztříštili, vy-
píše v krátkém čase volby znova, doufajíc, že do-
mácí naše nesvornost ještě více vzroste. (Sociální
demokraté volají: »Ať žije agrární strana!« Shro-
máždění volají oproti tomu: »Výborně!« Hlučný
smích.)
Na to přihlásil se ke slovu p. Vojta Holanský
a proslovil delší řeč, která provázena byla častými
projevy souhlasu. Končil slovy: Vídíme, že jest třeba,
abychom všichni bez rozdílu stavů a stran vystupo-
vali za jedním cílem osvobození národa českého, a
toho docílíme jedině, budeme-li svorni
Pan Raiber připomenul, že strana agrární asi
nebude se stotožňovati se sociální demokracií. My
Loula
Kož
Kožmín
K Loula
Raiber
Shro
Vojta
Čechy