paroplavební společnost »Hamburk Amerika Liniee prý hodlá zavésti též paroplavbu na Nilu a tím konkurovati s anglickými poddanými v Egyptě. Ministr zahraničních záležitostí markýz of L ans- downe odpověděl, že není mu nic podobného známo, že však o věci té se sbude informovati.

Denní zprávy. — Žádné české deklarace celní ! Stížnost pražského velkoobchodníka se suknem pana Č Bašteckého, který v hájení práva českého jazyka proti šikanám celnice zjednal si nepopí- ratelné zásluhy, podaná u říšského soudu na finanční ministerstvo, jež schválilo odmítání če- ských celních deklarací pražským celním úřa- dem, byla včera, jak již telefonicky sděleno, odmítnuta. Stížnost podána na základě dvou případů, v březnu t. r. sběhlých. Pan Baštecký v obou případech předložil na celním úřadě za účelem vyclení zboží veškeré nutné dokumenty i s celní deklaraci, ale úřad od- mítnul přijetí těchto listin z důvodu prý, že jsou vyhotoveny v jazyce českém, odvolávaje se na § 65. o clech a monopolech, po- dle kteréhož celní deklarace při všech celních úřa- dech, vyjma italského správního obvodu, vý- hradně musi býti vystavovány v jazyce německém.

Stížnost pana Bašteckého u veškerých instancí a posléze i c. k. fin. ministerstvem odmítnuta, pročež podal stížnost na ministerstvo k říšskému soudu pro rušení či. 19. zákl. stát. zákonao rovnoprávností jazyků. Odmítavý nález říšského soudu, včera prohlášený, opírá se hlavněo § 65. celního řádu, pražským úřadem cítovaný i dovozuje, že nestalo se porušení čl. 19. stát. zákl. zákonů. Srovná-li se tento nejnovější ná- lez říš. soudu s proslulým jeho nálezem, vyda- ným ve stížnosti pp. Bašteckého a Topiče v při- čině českých celních kvitancí dne 22. října 1904, jímž dáno stěžovatelům za právo a povinnost celních úřadů vydávati české kvitance prohlá- šená, dojde se k eklatantnímu právnímu zásad- nímu rozporu, který vynikne tím ostřeji, až znžm bude včerejší říšský nález s důvody po- drobně. Říšský soud prohlásiv dne 22. října vůbec, že vydáváním německých celních kvi- tancí porušuje se rovné právo českému jazyku a národu čl. 19. z. s. z. zaručené dodal, že monopelní a celní řád nemá žádného ustano- vení o německém jazyce celních kvitancí, na- opak jsou celní kvitance aktem styků úřadních se stranami, a styky tyto upravují se čl. 19.

Vykládá-li nyní říšský soud, že podání strany k celnímu úřadu není stykem úřadu se stranou, nachází se v rozporu se svým lonským názo- rem, anebo výslovné formální ustanovení cel- ního řádu, dovolávané celním úřadem pražským i fin. ministerstvem, stojí v příkrém rozporu se samým zásadním ustanovením čl. 19 a jest tu- díž samo sebou porušením rovnéh práva jazyka i národa českého, zákl. stát. zákony zaručeného, nehledě uni k pa- tentu z r. 1848 drem. Heroldem při bouřlivém jednání produkovanému, kterýmž staví se čeština vůbec na roveň němčině v jakémkoli úřadním jednání. Rovnost tato nemůže žádným Ordnun- gem porušena býti, tím méně celním řádem, je- hož vlašská výjimka sama sebou už jest poru- šením zákl. stát. zákonů o rovném právu. § 65. tohoto řádu mimo to nutí příslušníka českého národa učiti se němčině a ohrožuje jej ve vol- ném provozování jeho obchodní živnosti. Jeho ustanovení jest tudíž veskrze nezákonné musí tudiž všemi zákonnými prostředky potl- ráno býti. — V zájmu Slezska. Poměry ve Slezsku jsou pravou karrikaturou na zákonitost a nor- mální právní stav. Základní zákony státní tam neplatí a byrokracii tamější, která až na nepa- trně výjimky je německá, ponecháno hospodařiti jak se ji líbí, jen když se to děje na větší slávu Němectva. Slezsko jako by nenáležel vůbec ve svazek státu, který třeba jim nebyl, aspoň se namáhá zdáti se státem právním.

Jazyk většiny obyvatelstva se trpí jen jakoby z milosti a sice jen tam kde naprosto by byla správa a justice nemožná, kdyby byla ve- dena německy. Školství tam upraveno způso- bem, jenž je pravým paskvilem ne pouze na poměry národní, nýbrž i v ohledu vychovatel- ském. Ve školách obecných, právě tak jako na ústavech středních a odborných jen jedině ve- doucí je myšlenka: germanisovat slovanské děti. Slovanskému obyvatelstvu je údělem všude bez- práví a úřadové centrální nejen že jsou oporou byrokratické zlovůle, namířené naproti obyva- telstvu slovanskému, nýbrž z Vídně dokonce do- cházejí nařízení ve směru poněmčovacím. Zdá se, jakoby Vídeň z otrocké pokory naproti státu

jemuž byla nucena před více než stopadesáti léty větší a krásnéjší díl Slezska postoupiti, sou- stavně se namáhala, aby stát ten, až mu napadne sáhnouti také po rakouském zbytku Slezska, neměl obtíže při polykání této zbylé kůstky. Jinak kázal by jí pud sebezachování posilovati ty, kteří mohli by býti Rakousku přirozenou oporou v boji o existenci. Se strany povolaných činitelů činí se, co možno je, aby poměry ve Slezsku se zlepšily. Však hříchy, nahromaděné za celá století, nedají se odstraniti přes noc, zejmena když uváží se, že národnost naše v Slezsku je počtem poměrně nejmenší a že ná- sledkem stoletého útisku pozbylo obyvatelstvo če- ského původu oně nezbytné svěžesti a sily ke vzdoru. jež v bojí za každý duševní statek je nezbytná Český člověk ve Slezsku nedá se porovnati s českým člověkem v Čechách a na Moravě. V této třeti zemi koruny české třeba jinak po- stupovati, jinak si počínati — aspoň v této periodě — než v Čechách, tam zapotřebí je taktu a důkladné znalosti poměrů při práci ná- rodní. Nejméně ale je na místě, byť i v úmyslu chvalitebném, v parlamentě nasazovati páku ve prospěch jazyka našeho a národa našeho vůbec.

Tak daleko u nás vůbec ještě nejsme, aby par- lament mohl býti pokládán za zdroj bojovné sily o interessy národa. Taktika věci naší prospěšná právě ve Slezsku musí býti zcela zvláštní, ne- má-li dobrá naše věc trpěti. Tu třeba ne pouze radikálných slov, pronesených mocným prsním tónem, nýbrž opatrnosti, vytrvalosti a klidného posuzování poměrů. S toho stanoviska sluší též pohlížeti na předvčerejší pokus posl. Choce: prospěti národní věcí ve Slezsku. Nepopíráme, že měl úmysl dobrý, avšak v politice nerozho- duje vždy jen vše dobré, nýbrž i okolnosti je provázející: vhodná doba a dobrá příprava k akci. Však toho i onoho se především národ- ním socialistům ve vídeňské sněmovně nedostá- valo. Tolik připomenouti pokládáme za svou povinnost. — Úmrtí. Dne 7. t. m. zemřel ve Svija- nech-Podoli ve věku 61 roků majitel mlýna pan Josef Bernard, býv. starosta okresu turnovského a bývalý poslanec sněmu království českého. Zvěčnělý těšil se v širém vůkoli pro svou přímou, bodrou povahu, pro svou pocti- vost a nezištnost neobmezené důvěře, vážnosti i úctě. Byl upřímným stoupencem národní strany svobodomyslné a všech vlasteneckých podniků horlivým podporovatelem. Čest jeho památce Pohřeb bude dne 10. t. m. o 10. hod. dopole- dní na hřbitov toukovský.

— Všem přátelům Slezska připomínáme, že v po- lovici tohoto měsíce zavítá do našeho města výprava českých dětí ze Slezska. Nadšeně a obětavě uvítá Praha každoročně výpravy českých dítek z Pošumaví a severních Čech, tím radostněji uvítá zajisté výpravu slezských dětí, jež je vůbec prvou a krásně svědčí o vzrůstu českoslezské vzájemnosti. U pratří Poláků každá návštěva polských dětí ze Slezska je radostnou událostí, jež mile vzruší veškeré vlastenecké vrstvy polské. A přece Krakov — kamž obyčejně dojíždějí — je v nejbližším sousedství a nevyžaduje tudíž taková pouť žádných zvláštních nákladů a obětí. Jinak je s výpravou českých dětí slezských do Prahy. Právě proto jest naší povinností, abychom tím vřeleji malé hosty slezské uvítali a všemožně se postarali, aby po- byt v Praze se jim stal po celý život nezapomenutei- ným, aby nynější výprava se vydařila co nejlépea

stala se každoročním zvykem a vydatným prostřed- kem ku pěstování opravdové vzájemnosti se Slezskem, jehož tak lehce zapomínáme, ač bychom dařiti je měli právě pěčí a láskou největší. Po přání slezských kor- porácí obstará Moravsko-slezská beseda pohostění mi- lých hostí. Přátelé Slezska a veškeré vlastenecké in- stituce naše tento úkol, jenž jde nad její finanční síly, zajisté jí všemožně ulehčí. Našli se již také obětaví jednotlivcí, kteří slezskou drobotinu u sebe ubytují, jiní pak, kteří je podělí různými dárky na památku z Prahy. Jména jejich budou uvedena příště. Sl. Mě- šťanská beseda usnesla se počastovati slezské žáčky večeří. Doufáme, že krásné tyto příklady dojdou ná- sledování. Program pobytu sestaven tak, aby poutní- čkové shlédli vše, co Praha krásného a památného skýtá, a nejlepší dojmy odtud si odnesli. — Dotazy vyřizuje a event. příspěvky příjímá jednatel Mor.- slezské besedy inž. z. výb. Josef Rotnázl, Praha II.

Jenštejnská ul. 6. — Císařské maněvry v jižních Gechách. Za pří- činou nastávajících manévrů v krajině strakonickéa volyňské, při nichž císař a král bude přítomen, činí se rozsáhlé přípravy k ubytování jeho družiny. Zámek štěkenský na rychlo béře na sebe čistou tvářnost a opravy, dosud a loni neprovedené, nyní zímníčně rychle se dokončují. Císař sídliti budev zámku štěkenském, ostatní pak generalita, cizí vo- jenští přidělenci, sídliti budou v ostatních budovách velkostatku štěkenského a ve farní budově. K uví- tání císaře utvořen bude ve Štěkné jako loňského roku zvláštní uvítací výbor. Zprávy, že manévryi letos budou odřeknuty, byly z kompetentních míst vyvráceny. V krajinách, kde budou se konati, nyní dostatečně prší, takže nelze se obávati nedostatku vody pro vojsko a koně. Jako první vlaštovky pří- budou do Volyně již v srpnu (22.) dva generálové, důstojníci a větší počet vojska a koní. — Studontské neclehárny. Oznámené žeriální vý- pravy do cizích zemí jsou nejsnolellivějšími snám

Elízicích ne pelsdnin. Takovýchi náElaďnýcl cest mnohou si ověem dopřáti jen synové majetnějšísl rodin, leč jes již také postaráno o studenty méně ma- jetné, aby dle svých skrovnějších prostředků podnikli o prázdninách nějakou cestu k osvěžení a poučení. Péčí Klubu českých turistů a za přispění čet- ných spolků a lidumilných jednotlivců, jakož; blaho- vůlí obecních správ, podnikův a ústavů zřízeny budou o letošních prázdninách po všech končinách zemí že- ských již po deváté studentské noclehárny, v nichž dostane se cestujícím studentům levného, na četných místech pezplatného noclehu a laciné stravy. Právě vydaný seznam nocleháren tvoří pěknou knížečku o 40 stranách, dle níž může si student sestaviti nejen cestovní program, ale i rozpočet skrovných výloh. jichž feriální cesta vyžaduje. Bude zřízeno 227 noc- leháren ve 209 místech, a sice v Čechách 155, na Moravě 50 a ve Slezsku 4 noclehárny. Síť nocleháren jest tak upravena, že v krajinách četněji navštěvova- ných jsou noclehárny od sebe ve vzdálenostech den- ního pochodu. Seznamy rozeslány byly již v počtu přes 12.000 výtisků ředitelstvím škol středních a od- borných, u nichž nechť se studenti o ně hlásí. Ostat- ním studentům vydává kancelář Klubu če- ských turistů v Jungmannově třídě č. 15 ve všední dny od 5 do 7 hod. odpol. na stu- dijní průkaz seznamy a průkazy k návštěvě nocle- háren po 10 hal. Nastanou- li v době do prázdnin nějaké změny, budou ve veřejných listech oznámeny.

— Rozhledna v Ústí n. Orl. (Pův. dopis.) Po delší dobu zabýval se Okrašlovací spolek ústecký myšlen- kou, zříditi na nejvyšším bodě v blízkém okolí Ústí, na Andrlově Chlumu (558 m nad mořem) rozhlednu. K myšlence této sváděla podnikavé členstvo rozkošná vyhlídka, která z místa toho v širý kraj se rozevírá, na jedné straně skýtajíc vděkuplný pohled do vnitra Čech, na druhé do Moravy. Dlouholetými sbírkami neúnavného členstva a morálním působením místních pp. učítelů Hýbla, Kociána, Mazánka, Ne- špora a vzácné obětavosti p. Viléma Andresaa jiných činitelů podařilo se sehnati slušný obnos, za který dle návrhu místního stavitele p. Hernycha, bude možno poříditi rozhlednu 32 metry vysokou, z pevného trámoví zbudovanou, o několika patrech, nahoře s lucernou a ochozem. Zkouškami zjištěno, že s vrcholku jejího otevře se oku rozhled, objímající roviny, pahorky a hory české od pohraničních hor- ských hradeb Krkonoš a pohoří Orlického až aluboko do nížiny tabské, ba i k samotné Praze. Rozhledna ústecká zbudována bude dle rozhledny bouzovské na Moravě a bude čtvrtou v širošírém okolí; jsouť dosud rozhledny jen na Vrchomezi, na Sněžníku v horách Orlických a Zámeckém vrchu u Bouzové. V neděli dne 2. t. m. položen byl za značné účastí občanstva úste- ckého, jehož ochotou sbírky na rozhlednu tak utěšeně rostly, základní kámen k rozhledně. Základy její budou, jak toho při výšce rozhledny a při panujících prud- kých větrech nutno, masivní; z kamene a betonu. Slavnost položení základního kamene měla ráz ro- dinné, místní festivity. Prosloveno několik vřelých slov s přáním zdaru, jednak starostou města drem.

Vicenou, jednak okresním starostou p Jelín- kem a členy Okrašlovacího spolku. Do měsíce má ušlechtilý tento podník Okrašlovacího spolku býti hotov, takže v polovici měsíce srpna Bude již nad modravým Chlumem čarokrásných, hlubokých lesův ústeckých vzrůstati hlava rozhledny. Dojista, že pěkná a následováníhodná snaha ústeckého Okrašiovacího spolku odměněna bude také četnou návštěvou turistů, kteří, ubírajíce se o ietošních prázdnínách do hor Orlických, neopomenou navštiviti pohostinné město Ústí nad Orlicí, jehož romantické okolí podává ná- vštěvníku vzácné bohatství nepřebraných krás přírod- ních. Výborné spojení s Prahou i Brnem umožňuje vděčný celodenní výlet z obou těchto měst. U roz- hledny zřízena bude p. Františkem Pávkem z Velké Řetové útulná letní restaurace. — Stávka v Pražské gumové továrně ve Vyso- čanech byla dnes, po pětinedělním trvání, skončena. Prostřednictvím c. k. okresního hejtmanství v Karlíně prohlásilo tovární ředitelství, že je ochotno, ze starého dělnictva 118 osob za podmínek, při začátku stávky platných, ihned do práce přijmouti, dalším 23 osobám dle možnosti během příštích týdnů zaměstnání po- skytnouti, kdežto 10 osobám, mezi nimi vůdcůma dělnikům válcovny, jichž vinou ztávka povstala, to- várna uzavřena zůstane. — Nebezpečné místo na trati slektrické dkráhy jest nároží Jerusalemské ulice a Havlíčkova náměstí.

Stejně nebezpečným jako nároží Jámy a Vodičkovy ulíce, kde nebezpečí zmírněno tím, že motorové vozy jezdí tudy velmí zvolna. Ale tato volnost zavedena teprve po srážce motorového vozu s kočárem starosty měst pražských. Kdyby se týž kočár dostal do styku s elektrickým vozem u Jerusalemské ulice, i tam jízda byla by zmírněna. Na omluvu řidičů elektrických vozů slouží ovšem ta okolnost, že mají býti ostražitější kočí, ale když nedává pozor jeden, alespoň má bdít druhý. Co ze včera odpoledne na tomto nároží stalo, nezavinil řidič motorového vozu, nýbrž kočí Joze Kolář z čís. 838—VII., jedoucí z drožkou č. 361. Vys razil z Jerusalemské ulice na koleje elektrické dráhy v tom okamžiku, když přijížděl motorový vůz č. 42. Nastala srážka, která mohla mít nejvážnější následky. Drožka, na příč koleji postavená, byla několik kroků po dlažbě vlečena, kůň byl povalen a na zadní noze zraněn. Drožka byla poškozena a sedící v ní mali pan Schveiger jen šťastnou náhodou unikl zranění. U motorového vozu byl roztříštěn reflektor. Případ měl v zápětí značné shromáždění obecenstva. — 91lstý stařec zi zoufnl. V Chomutově oběsil se dne 6. t. m. 9iletý soukromník Fardinand Kreisl. Skhl si na život z omnzelostí života. — Na útěku s kobercem. Do üomu č. 8 v Hybern- ské ulici, kde nalézá se závod na čistění koberoů Emila Gerstla, vloudil se včera odpoledne 86letý kni- hařský pomocník Eduand Rospíšíl a odcizil kofiere v ceně 80 korun. Z oldemným břemenem vyšel z domu, aniž byl někým zpozorován. Když ale v Seno- vážné ulici v jednom hostinci chtěl kobezec prodatí uvalil na sebe podazření a byl zatčen. — Bondu v plamunscí. Na zahiraňě hostince p Ant. Hilgärtnera v čís. 10 ve Velkém Břevnově po- stavené dřevěná bouda počala včera o 5. hod. odpol. hototi. Za přispění sousedů dvl ohalí uhašen zákv;