3
masthead
července 1909.
5
article
daně, která má býti uvalena na pozemkový ma-
jetek. Nehodlá nikterak zatížiti zemědělstvi,
které má již tak dosti těžké postavení. Změna
jednoho článku předlohy naznačuje zřejmě, že
nová fiskální opatření nevztahují se na pozemiky,
jichž se skutečně využívá v zájmu zemědělství.
Jisto je, že dojde ještě k jiným podobným
změnám a lze souditi, že rozpočet, až bude
úplně propracován vládou i oposicí, nebude již
tak nepřijatelným návrhem zákona, jak se
tvrdí. Návrh ovšem zřejmě směruje proti velko-
statkářům, ale landlordi nemohou počítati na
podporu šírokých vrstev voličstva. Lidové vrstvy
a střední třída pocitují stále více potřebu, uči-
niti pomalu, ale jistě konec jistým feudálním
přežitkům, které dávají do rukou malého počtu
osob pozemkový monopol, jenž prospívá pouze
privilegovaným držitelům tohoto monopolu.
Liberální strana potírá rozhudně tento mo
nopol, ale má velký respekt před kapitálem. Ne-
hodlám tu srovnávati obě stanoviska, konstatuji
je pouze. Nesmí se zapomínati, že liberální
strana se rekretuje z valné části z kruhů prů-
myslových a obchodníků, kteří se sami domohli
jmění a jejichž pozemkový majeték záleží jen
z letních sídel, jež stojí mnoho peněz a nevy-
nášejl nic vzhledem k tomu, že bylu koupenu
v posledních dvaceti nebo třiceti leléch za vy-
sokou cenu, tak že neposkytují výhod feudál
nich panství, zděděných vysokou šlechtou, je
mosů
jich výtěžek jest ohromný.
6
article
Ovšem vyslovuje se také mínění, že libe-
rálové, útočice takto na monopol pozemkový
připravují cestu socialismu, jenž směřuje prol
kapitálu v jakékoli formě. Liberálové prováděj
fiskální reformu, která prospěje střední třídě.
jejíž uznanými vůdci jsou. Až tato třida zmo-
nopolisuje zase kapítály, které hájí ve svén
vlastním zájmu, bude sama předmětem útoku
lidových vrstev, které se vrhnou na tuto druhou
formu monopolu, totiž monopol peněz. n
Kdyby nebylo na neštěsti příliš populárního
hesla »drahé pivo«, jež bude zniti na všech
řečništích konservativní strany (přes to, že vůd-
cové její nechtějí býti pokládání za přátele ne-
střídmosti), věřil bych, že všeobecné volby
kdyby k nim doslo letos na podzím, přinesly by
liberalní strané vítězství a dostatečnou většinu,
aby mohla podržeti vládu ještě v druhém zá
sv
konodárném obdobi.
Ona část rozpočtu, která zatěžuje ohrom
nými dávkami licence výčepnické a tím nepřímo
způsobuje zvyšování cen piva a lihovin v drob-
ném prodeji, může způsobiti liberálům mnoho
zla, ale pád jejich, kdyby byl způsoben opatř
ním, jež nemůže zavrhovati žádný přítel stříd
mosti, byl by těměř slavný a mohl by jim po
několika letech zajistiti nově volební vitězství
J. Coudurier.
J Coudurier
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. července. (Poláci se u chá-
zejí o přízeň Ukrajinců.) Když se vy-
skytly první zprávy, že posl. Udržal jménem
Slovanské jednoty vyjednává s předsedou ukra-
jinského klubu, Romančukem, o jakési sblížent
obou parlamentních skupin, orgán prof. Gla-
biňského psal tehda, že polské kolo Ukrajinee
rádo dopřeje Slovanské jednotě, poněvadž Ukra-
jinci jsou všude živel podvratný. Ale neminui
měsíe a prostřednictvím „Dzien. Poznaň.“se
dovídáme, že polské kolo se vážně uchází o přá-
telství Ukrajinců.
V poslanccké sněmovně poměry se v po-
slední době velice přiostřily — sděluje vídeň-
ský zpravodaj „Dzien. Poznaň.“ — a k tomu
ke všemu i v polském kole nastal rozklad. Ve
sněmovně většína nejistá, několik hlasů roz-
hoduje o nejdůležitějších otázkách. Od tě doby,
co vznikla Slovanská jednola, začala lieitace
o hlasy ukrajinské. Ukrajinci projevili ochotu
sblížití se se Slovanskou jednotou, ale dosud
k ní nepřistoupili, čekajíce patrně na ofertu
s druhé strany. Ministr Biliňski, aby Ukra-
jince zradil od sblížení se Slovanskou jednotou,
počal s nimi vyjednávati na vlastní vrub. Jest
pochopitelno, že dříve, než se Ukrajinci mohou
mohlo, přec padali, zem líbali, až bylo hrozno
Za zdraví pak vojáků, těch všech hrdinských
reků, i všech věrných landverů, právě silných
českých lvů, práznili sme sklenice, děla řvala
velice, zem se třásla, sláva zněla z každé ulice.
i Již svou úpravou, složením a způsobem
tisku zajímají r. 1800 tisky. jež vydával J
Polák
Udržal
Gl
Ukrajinec
Biliňski
Uker
Praha
Romančuk
Poznaň
8
article
Dlabač, ve formě dopisů vojákům
českým na bojiště a českých vojáků domů
z válečného tábora. Dobře Dlabač vystihl, jak
dopisy, přeložené a složené podle tehdejšího
zvyku, budou lákati již svým zevnějškem. Vý-
borný znalec dějin českých postaral se vedle
vábivé úpravy o vroucí nadšení, čerpané z dě-
jin české síly a českého bohatýrství. Z veškeré
literatury tehdejší tyto listy Dlabačovy podávaj
věrný obraz tehdejších snah a tehdejšího neli-
čeného, až snad příliš horlivého roznícení u
buditelů, vlasteneů tehdejších. Dlabačovi životo-
piaci obyčejně zapomínaji na vzáené tyto a dnes
skoro úplně zapadlé kuriosní tisky Dlabačovy-
Stejný účel, jako uvedené básně a jiné
spisy, měla činohra, složená od Jana Ru-
líka pod názvem: Vlastenský mladý
rekruta, kdež vystupují historické osoby,
Oldřich, kníže české, Břetislav, princ a syn
Oldřichův 12letý, Děpolt, řiditel vojska, Miro-
slav, mladik 13letý, mladý rekruta a Řipan,
Dlabačov
Jan ruthenium
Oldřich
Břetislav
Oldřichův
Děpolt
Dlabačov
Mira
9
article
Kochan, dobrovolní vojáci. Děj čerpán z minu-
losti, ale celý ráz divadla, řeči osob jmenova-
ných jsou vlastně přeneseny z r. 1809 do doby
knižete Oldřicha. Řipan představuje se Děpol
tovi: Dovolte, pane oficír, abych tak mluvil.
jako myslím, a jak před Bohem a naším kníže-
tem hotov jsem mluviti. Já pravím, má krev
není za peníze, ani na prodej. Nechť subě jiný
cení krev svou jak chce, prodá, zač chce, já
přicházím z pouhé lásky, kterouž k svému pánu
země mám a chci pro něj, i pro svou vlast.
jak dlouho moci budu rukama hejbati, bojovat.
a to i z přirozené povinnosti! Miroslav, pový-
šený pak od Oldřicha za druha prince Břeti-
slava, bubnuje a zpívá: Rychle vlastenci, jen
rychle, do pole sobě pospěšme, nepřiteli vstřie
jdem mile, cestu meči mu zamezme. On vlast
naši tuze straší, udatnost však neodstraší. My
věnců skropených za kořist, zisk, nebledáme.
jen krásnějšího věnce z nich, lásky, pokoje ža
Č. Zibrt.
ni
dáme!
Kochan
Oldřich
Miroslav
Břeťa
Děpol
Č . Zibrt
10
article
připojiti k německo-polské většině, musí se do
cíliti nějaké dohody Poláků s nimi. V tom směr
tedy ryt. Biliňski počal s Ukrajinci vyjednávati.
Ale posl. Stapiňski, jenž tlačí Ukrajince
do oposiční Slovanské jednoty, aby rozbil ny
nější většinu a vládu as ní povalil i ryt. Biliř
ského, učinil Ukrajincům své nabídky. To ne
dalo prof. Glabiňskému a začal přímo jak
přeseda polského kola vyjednávati s Ukrajinci
takže posl. Romančuk obdržel nabídky současně
se tří stran.
Z dopisu „Dz. Poznaň.“ nevysvítá, jak
úspěch měly dosud polské nabídky. Ale soudě
dle resoluce, přijaté ondyno na lvovské schůzi
ukrajinských poslanců, do sblížení s Poláky jes
zatim dále než do sblížení Ukrajinců s oposiční
Slovanskou jednotou. Ukrajinci sice dosud ne-
uzavřeli nijaké formální smlouvy se Slovanskou
jednotou, ale rozhodnuvše se pro oposici proti
vládě, učinili tím značný krok navstřic Slovan-
ské jednotě.as sbno
V Praze, 27. července. (Haličské ohn -
s ko.) Pokyn polouřadní „Köln. Ztg.“ rakouské
vládě, aby přitáhla úzdu haličským Polákům
nedovolila jim hatiti germanisační dílo pruské
vlády ve Slezsku, pobouřil polský tisk haličský.
Ukrajinec
Stapiňski
profesor
Glabiňský
Romančuk
Dz
Polák
Köln
Poznaň
Praha
Slezsko
Slovan
11
article
„Nov. Reí.“ popírá, že by se Německo nevměšo
valo do vnitřních záležitostí rakouských. Kdyby
se přikládala patřičná váha tomu, co se v urči-
tých momentech v Německu píše a mluví, dávno
by už byla vznikla všeevropská koalice na po-
trestání onohe státu i jeho národa. Proto nikdo
prý nesmí Polákům miti za zle, že pohosťují
v Krakově své sourodáky za sousední říše, hle-
dající tam odpočinku a útěchy za stálého pro-
následování. Ale to všechno se děje veřejně,
poněvadž Poláci nemají příčiny straniti se světla
Prote také se oprou všelikému pokusu, jehož
účelem by bylo spoutati jich národní solidár-
nost. Kdyby Německo vskutku chtělo požádati
rakouskou vládu o nějakou vzájemnou úsluhu
za služby, které berlínská vláda poskytla bar.
Polák
Německo
Krakov
12
article
Aelrenthalovi v době jeho bosenského dobro-
družství, polská delegace ve Vídni najde v sobě
dosti odvahy, aby proti tomu protestovala ener
gickým „Hands off!“ s
V Praze, 27. července. (Cyrillo-metho
dějský sjezd na Velehradě.) V Praz
začal nedávno vycházeti „Velehradský Věstník“
psaný ruským jazykem, ale tištěný latinkou, je-
hož účelem je sblížení církve východní pravo-
slavné se západní římsko-katolickou. Za tými
účelem pořádají se na Velehradě sjezdy cyrillo
mcthodějské, přístupné zástupcům obou církvi
Letošní velehradský sjezd bude se konati o
30. července do 3. srpna. Jediným ruským re-
ferentem bude protojerej berlínské vyslanecké
církve ruské, Malcev. Mimo něho budou re-
ferovati vlašský augustián, Aurel Palmieri
dávno už se zabývající myšlenkou sblížení obou
církví. Z Cařihradu přibudou dva učenci v obor
byzantinských dějin, členové řádu assumpcio
nistů, Jugis a Salaville. Za Francouze bude pří
tomen P. A. Gratieux, za Němce jezuila Straub
za Chorvaty Svetozar Rittig, profesor dakovského
semináře, ze Lvova ruský duchovní Jan Bocian.
z Vídnavy ve Slezsku prof. Adam Bukowski
kroměřížský archivář P. Fr. Snopek. Z laiků při-
hlásili referáty docent petrohradské university
dr. A. Jacimirský a prof. krakovské uni
versity Marian Zdziechowski. Jednací řeč
sjezdovou jest buď ruština nebo latina. Jiné ja-
zvky jsou vyloučeny.
Malcev
Palmieri
Francouz
Gratieux
Němec
Straub
Chorvat
Rittig
Bocian
profesor
Bukowský
Snopek
doktor
A Jacimirský
Zdziechowski
Vídeň
Velehrad
Cařihrad
V Praga
13
title
Politické zprávy zahraničné.
14
article
V Praze, 27. července.
Praha
15
article
rnso s a
Ku přijezdu českých hostí do Varšavy.
Kn. Zdislav Lubomirski jako před
seda výboru pro uvítání Čechů ve Varšavě vy-
dal provolání k obyvatelstvu varšavskému,
v němž praví:e e
Minulého roku vypravily se různé skupiny
našich rodáků do Čech, aby shlédli výstavu
v Praze. Kdokoli tam přijel z Polska, byl uvitán
se zápalem. Přijetí přesahovalo hranice poho-
stinnosti a stalo se projevem bratrských citů ná-
roda k národu. O rolníky naše dělili se čeští
rolníci, aby jim ukázali svá hospodářství a mohli
je pohostiti ve svém dvoře. Nedostává se slov,
aby se vyjádřila ona z hloubi srdce plynoucí
přízeň, jakou tehda projevovali jménu polskému.
Pobyt v Čechách vyryl v duších Poláků
nesmazatelné vzpomínky. Shlédli národ hodný
podivu a následování. Téměř z mohyly, do které
je vrhla přemoc německá, naší pobratimci se
zdvihli vlastní silou a vírou v budoucnost. Obro-
dili se prací. A dnes svítí příkladem délnosti
a vlastenectví, budí podiv kulturou a zámož-
ností. Či přízeň takového národa může nebýt
cenným ziskem?
Čechové ohlásili nám nyní svou návštěvu.
Návštěvě té dávají ráz plný vážnosti. Posílaji
do Polska vynikající zástupce všech tříd, všech
ústavů společenských i národních. Jak přijmeme
pobratimce? Předovším srdce k srdci, jak se
stalo v minulém roce. Oni vědí, že nemáme or-
gonisací a ústavů, majících právo veřejně vy-
stůpovati. Vše to musí nahraditi dobrá vůlea
zápal jednotlivých občanů. S nimi ať se naši
hosté setkají na každém kroku. Posvátny jsou
povinností pohostinství. Pro nás jsou dvojnásob-
ně posvátny. Srdce k srdci!
ot av
omrdbhn
Rusové v Persii.
Lubomirski
Čecho
Rus
Varšava
Čechy
Praha
Polsko
Persie
16
article
Otázka návratu ruského vojska z Persie
není dosud rozhodnuta. Dle výroku ruského di-
plomata, zabývajícího se věcmi perskými, na od-
volání ruských vojsk z Tavrisu a Kazvina bude
možno pomysliti teprve tehdy, až v Persii za-
vládne úplný klid a pořádek. Dle zpráv, dochá-
zejících z Persie, mezi nacionalisty a fidaji nen
úplného dorozumění a prote také se nedostává
záruky, že nedojde na občanskou válku.
Přitomnost ruského vojska, které se jinak
nevměšuje ve vnitřní spory perské, jest však
nejlepší ochranou Rusů a cizinců vůbec před
možnými výtržnostmi. Perské obyvatelstvo je
s ruským vojskem spokojeno, poněvadž v něn
našlo dobře platícího konsumenta různých per-
ských produktů a kromě toho v okolí Tavrisu
a Kazvína přestaly loupeže od té doby, co se
tam usadilo ruské vojsko.
Také osud sesazeného šacha není dosu
rozhodnut. Přestěhuje se za nedlouho do Ruska.
ale příšti jeho pobyt není ještě určen. Psalo se,
že mu bude vykázáno sídlo v Kaluze, ale se
strany úřadní se to popírá. Bud se přestěhuje
do Oděssy anebo na Krym, kde prý se vyjed
nává o koupi nádherného zámku Alupky, vysta-
věného v prvé polovině minulého století kníž.
Voroncovem.
Podobně se s ruské strany vyvrací, ze
Zilli-Sultane se stane perským vladařem
na dobu nezletilosti nynějšího šacha. Zilli-Sul-
tane není vůbec přítelem nynějšího osvoboditel-
ného ruchu v Persii. Sám ještě nedávno veřejně
vystoupil proti ústavě. Jest to dobře známo per-
ským obhájcům ústavy, a proto je vyloučeno.
aby ho povolali za vladaře. Zilli-Sultane nen
vůbec v Persii populárným.
Rus
Voroncov
Persie
Tavris
Rusko
Kaluga
Oděssy
Krym
ZilliSultan
Zilli
Sula
Sultan
17
article
Car v Německu
Car dlí dnes na zámku Hemmelmarku ná-
vštěvou u bratra Vilémova, prince Jindřicha
Zůstane tam dva dny. Koluje zvláštní pověst
že choť Jindřichova odpluje s carskou rodinou
do Francie (?) i Anglie. Kol zámku Hemmel
marku jsou rozestaveny stráže. Celníci, četníci
námornici konají hlídku na cestě mezi přísta-
vistém Barby a zámkem. V okolí i na zámku
jsou četní ruští policejní úřadníci. Blelrlfnst
socialisté uspořádali schůzi s profestem
proti carské návštěvé v Německu. Mluviti bude
sám Karel Liebknecht. Carskou rodinu uvítal
dnes časně ráno v přístavišti prine Jindřich
velkovévodkyně Hessenská. Ve čtvrtek car od-
pluje z Hemmelmarku do Anglíe a do Cher
bourgu ve Francii k návětěvé Edvarda VII.
Falliéress; za společně svě plavby do Rusk
navšuví pak, jak již sděleno i Viléma II.
Jindřich
Liebknecht
Edvard VII
Vilém II
Německo
Vilémov
Jindřichov
Francie
Anglie
Rusk
18
article
Kielu.
Kielu.
Rodinná roztržka v Orleánském rodu.
V odbočné této linii královského rodu
Bourbonů vypukl trapný spor rodinný. Alfone
španělský, syn prince Antonina Orleánského,
vévody z Galliery, upadl do nemilosti u španěl-
ského dvora, poněvadž proti vůli, ano bez vě
domi otce, oženil se s protestantskou princez.
nou Beatricí Sasko-Koburgskou. Otec obdržel
náhle depeši: »Drahý otče !. Těší mne, žeT
mohu tímto oznámiti, že Beatrice a já jsme se
dali oddati — Alfons.« Otec na to, jak jsme
již dříva sdělili, odpověděl, že se synem takým,
jenž porušil prý čest svou a synovskou úctu,
nechce nic míti. Princ Antonín sám ženat jest
Eulalií, tetou krále španělského. Žije s ní roz
veden. Hezounká manželka jeho syna, Beatrice,
jest sestrou ženy rumunského následníka
sestrou ženy ruského velkoknížete Cyrilla.
10zo0 lBno
Anglické dreadnoughty.
K prohlášením, učiněným v anglické velk
sněmovně o stavbě obrněných válečných lodí
typu dreadnougbtů, oznamují se z Londýna
zajímavé podrobnosti. President kabinetu Asquith
uvedl, že je nutná stavba dalšlch čty
prvotřidních lodí, neboť od března, kdy
byl předložen námořní rozpočet, cizina udělala
velké pokroky. Italie a Rakousko-Uher-
sko usnesly se ve svém programu budovati
čtyry obrněnce nejnovějšího typu. V obou ze-
mích pokračuje se s nesmírnou horlivostí na
zbrojení námořním. Čtyry uvedené koráby mají
býti hotovy do března 1912. K letošnímu pro-
gramu pravil premier ministr, že dvě blijtie v n
lodi Budou jestě během tohot
roku spuštěny na moře. Z druhých
dvou lodí bude jedna křižákem ještě větší ry-
chlosti nežli »Invincible«, neboť lze očekávati.
že jinde budou postaveny ještě mocnější lodi
poněvadž je v zájmu anglického obchodu, aby
Bourbon
Antoninus
Saska
Beatrice
Alfons
Antonín
Asquith
Kiel
Galliera
Londýn
Rakousko
Uhry
lBno
19
article
Anglie mohla potřiti každou cizí bitevní lod
Anglická stavební zdatnost námořních lodh
je větší nežli německá a jisté nedostatky v mon
tování děl byly odstraněny. Činí-li se porovnání
mezi anglickým s německým loďstvem, nelež
v tom nějaké nepřátelství k Ně-
mecku. Není pražádného důvodu
v širém světě k nějakému sporu mez
oběma státy.
Před třemi roky vyslovila anglická vlád
přání, rychlý vzrůst zbrojení tu
tam zmírniti. Jak dřivější tak i nynější před-
seda ministerstva mluvili několikráte v tomto
smyslu. Ve skutečnosti pro tři léta byla stavb
lodí zmonšena. Mohla tak učiniti, neboť by pře-
kročila opravdovou potřebu, kdyby další lodi
stavěla, a vzniklo by nebezpečí, že za několik
let by tyto lodí zastaraly, jak to bylo s koráby,
postavenými před poriodou Dreadnoughtů. Z
ty tři roky stavěla Anglie 8 lodí, kdežte Ne-
mecko zbudovalo 11 lodí. Dosud mohla Anglie
čekati a též letos neni nižádný důvo
ku poplachu. Ale tak to nemůže trvati,
poněvadž po 10—15 letech mohla by pře-
stati anglická převaha, kdyby Anglie
na dále stavěla méně prvotřídních
lodí nežli kterákoli jiná mocnost.
Ale dvěře jsou otevřeny, učkoliv jsme tři létn
čekali. Ještě stále si přejeme dosáhnout
dlohodnutí s jinými mocnostm
o výdajích na válečné loďst v o.
mene me
Nová známka napjetí anglo-německo-rakouského
Nová známka napjatých poměrů mezi Angli
s jedné a Německem i Rakouskem s druhé
strany jeví se vedle odřeknuté návštěvy Edua
dovy v Išlu i v tom, že ohlášená návštěva ně-
meckého následníka v Anglii, ktert
se teď v červenci vykonati mohla, jest rovněž
odřeknuta a tento rok se již vůbec konati ne
bude.
Angl
Anglie
Německo
Rakousko
Išlu
20
article
Domnělá přihoda švédsko-ruská.
Podle zprávy některých lodivodů švédskýc
objevily se čtyři ruské torpedovky pobliž Herno-
sundu v sev. Švédsku, ač ku přístavům švéd-
ským, jež nejsou válečny, smějí se dle předpisů
starých jen tři cizí vojenské lodi zároveň při-
bližiti. Objevení lodl těch, kteréž vykonaly prý
i měření dna mořského, překvapilo prý tím
více, protože právě na blízku manevruje loďstvo
švědské. Vláda švédská vyšetřuje však teprve.
je-li udání lodivodů správné. Poměr švédsko-
ruský vzhledem na švédský zálusk na Finsko
není ovšem beztak valně příznivý.
Popravy v Persii.
Jest zvláštním, že revoluce, sotva zvítěi
začínají obyčejně novou éru, jež by značiti měl
volnost pro každé stanovisko politické, žalářo
váním i pop ra v a mi. Nová vláda v Pers
zřídila hned po dosazení dva nikoliv řádné
nýbrž vojenské a tudíž výminečné soudy
Dva stoupenci bývalého šacha byli již k smrt
odsouzeni.
V nynější době zvýšené zloby proti če
skému školství dolnorakouskému pamatujte také
zvýšenou měrou na jeho podporu. Vzpomeňme
při každé přiležitosti spolku »Komenský«
který pečuje o vzdělání českých vídeňských dítel
v jazyku mateřském.
Komenský
Švédsko
Finsko
Persie
21
article
O sociálním postavení stavu
živnostenského.
O sociálním postavení stavu
živnostenského.
Místní organisace národní strany svobodomy
slné v Řtokycanech pořádala 26. července politickou
schůzi veřejnou, na níž promluvil p. zemský posla-
nec Josef Krejčík „O sociálním postavení stave
živnostenského,“ Schůzi zahájil p. J. B. Zápotoč
ný, předseda zdejší organisace, uvítav přítomné
uděliv slovo p. řečníku, kterýž promluvil tuto řeč.
Drazí přátelé! Sešli jsme se pod dojmem dvou
politických událostí: uzavření ústředního parlamentu
říšského a nesvolávání zemského sněmu král. če
ského pro zvůli Němců z Čech. Říšský parlamení
svolaný poprvé na základě všeobecného práva hla
sovacího, nesplnil nadějí doň kladených, nepřivodi
blahobyt ani spokojenost, naopak nastalo všeobecné
zklamání. Jaké jest dědictví posledních dvou lett
Pokud se Čechů týče: chebská revolta soudcovská
Bienerthovy krajské rozdělovací předlohy a jazykový
zákon. A z Vídně nadále trvá útisk slovanských na
rodností. bezpráví na našich menšinách, veliká, stál-
vzrůstající břemena, sociální nespokojenost na všec
stranách a děsná drahota, jaká nebyla už 40 letr a jet
hrozí státi se katastrofální nejen rodinám dělnickým
nýbrž i všem občanským vrstvám
Taková bilance jest ovšem čirým zklamáním
Vláda zůstala rezhodujícím, ba absolutním faktorem
a parlament v nynějším složení i nadále bezmocným
strojem. Jen forma se změnila. Nejsme zajisté pro
tivníci všeobecného práva hlasovacího, avšak tak
jak se provedlo — sufrage universelle — neodpovidá
ideálům — massy vítězí nad středními stavy, nat
duchem národnosti. Též ve Francii a v Německu
vyskytují se podobné potíže, podobný zjev a hledaj
se nové formy, ovšem při zachování demokratických
zásad.
Krejčík
Zápotoč
Němec
Čecho
Bienerthův
Čechy
Vídeň
Francie
Německo
organizace národní strana
22
article
Jaký vliv, tážeme se, měl nový řád volební n
průmysl a naše obchodní a výrobní kruhy? Řekně-
mež krátce, že veskrze nepříznivý. Zástupcové prů-
myslu, obchodu a řemesel až na pranepatrné vý
jimky jsou z ústředního parlamentu vytlačeni. Vláda
proto jaksi na usmířenou zařídila železniční radu
nyní živnostenskou radu říšskou. Jsou to náplasle
z nouze pro třídy výrobní, vytlačené z parlamentu
Také se bájilo o „čistých“ volhách, o pravém pro
jevu náloda. Zatím se dnes utvářily volby, jež stoj
tisicové naklady a jež může podniknouti jen kapita
lista nebo penězi hojně zásobená strana. Též náro
nostní zájmy ustupují do pozadí a v politice domí
nují zájmy čistě stavovské, dnes hlavně agrární
socialistické. Měslský stav střední jest ke své škodo
v politice popelkou
23
article
Kterak se tudlž vůči dané siťuaci má živnost
nictvo a cbchodnictvo zachovati? Může prý sice pro
jevovat své mínění při volbách říšských, zemských
do zastupitelstev okresních i obecních a do odboro-
vých korporací. Avšak živnostnictvo, které bývalo
doposud sborem rozhodujícím, není při všeobecném
právu hlascvacím v městech více rozhodujícímři
nitelem
Důležitým činitelem ovšem zůstává ještě stále
prcto, zvláště při volbách, hlásí se mu přátelé „vžd
ochotní“: strana staročeská, radikální, realistická
sociálně demokratická a nejhorlivěji strana náro
ních „dělníků“ čili národně sociální, ochotně nablze
jící živnostníkům své služby. Přirozeno, že se živ
nostnictvo táže, ke které straně mělo by se připojit
K seciální demokracii, jejíž řady se rekrutují zvlá
ště z průmyslového dělnictva a personálu obchod
ního? Strana tato jest však hotová negace nárol
nosti a čirá negace středního stavu měšťanského
tedy také stavu živnostenského, a program její hlást
pozvolné vyhlazení individuálního snažení a pozvl
né kommunisování veškerých prostředků výrobnícl
čili vyvlastnění měšťanských Uříd. Českoslovanská
sociální demokracie ovšem dnes s tímto programen
opatrně zachází, vidouc horoucí lásku českého lidu
k národu, ale Marx a Lasalle i jiní zakladatelé mai
to v programu. Musíme doznati spravedlivě, že naše
statečné penšiny v německých městech, skládající se
z valné části z přívrženců této strany, přece jen
plní své povinnosti k národu našemu a plní je sta
tečně. Vzpomínám na schůzi v Hostomicích u Duch
cova u příležitesti loňíské stávky školské, kdež jsen
mluvil k několika stům dělnictva, jež věrně držeio
při své české mateřské řeči a škole. Avšak hospodár
ský program této strany nedá se sloučiti se zájmy
českého živola.
Marx
Hostomice
24
article
Jest pak na řadě strana národně sociální, zalo-
žená naší národní stranou svobodomyslnou. Chtel
jsme organisovati národně cítící řady dělnictva ku
podpoře svobodomyslných idejí. Tato strana dnes
českému živnostnictvu nejvíce slibuje a fakticky jej
kandidáty volívají mnozí, zejména mladší živnest-
níci. Avšak jest strana ta k živnostnictvu upřímnou?
Včera byla čistě dělnická, dnes zase úřadnická, zejtra
zřízenecká, pozejtří učitelská a najednou opěť živ-
nostenská a obchodní a slibuje národu vše možné
Ale divná věc. Po nejkrásnějším článku v jejích or-
gánech ve prospěch živnostníků, když obrátíme diat
nalezneme na třetí stránce jejích časopisů stálou
rubriku „Mzdové spory a stávky“, kde opět orga
nisuje dělnictvo proti zaměstnavatelům, proti živ
nostníkům, preti mistrům i proti obchodníkům. A kde
jsou parlamentní zástupcové těto strany — živnost-
níci a dělníci? Redaklor Klořáč, advokát dr. Hliňak
soudce dr. Šviha, úřadník Sláma, úřadník Buříval
JUC. Choc, učitel Lisý, Ph. Mag. Žemlička a par
Fresl, který byl však následkem kompromisu voler
i Mladočechy. Nuže, kde jsou ti živnostenští zástup-
cové této strany, kde jest přátelství k živnostnictvu?
Vidno tu, že živnostnictvo české sloužilo až dosud
této straně za hlasovací materiál.
doktor
Hliňak
Šviha
Buříval
Choc
Lisá
Mag
Žemlička
Fresl
Redaklor Klořáč
25
article
Proto dlužno založiti silnou stranu středních
stavů měšťanských. Buržoasie, kteréžto slovo zn
u nás jako posměšek, jest ve Francii čestným titu-
lem. Byl to přece stav měštanský — brave et honett
bourgeois — obchodník, živnostník, úřadník i učitel
literát i učenec, kteří vybojovali před sto lety v
Francii svobodu občanskou a založili silný střední
stav, který tam rozhoduje v politice do dnešníeh
dnův. I u nás musí se měštanskéi strany svorně spol-
čiti, abychiom uhájili drahocenně stalky občanskě
politickou svobodu a práva českého národa.
Jen pevná organisace středního stavu městského
zachová živnostnictvo. Společenstva a pouhá odbo-
rová organisace nestačí. Politická organisace musí tu
s odborovou jíti ruku v ruce. I zde zůstalo živnost-
nictvo pozadu. Jiné stavy, úřadníci, učitelé, gažist
vůbec a zejména dělnictvo i naši agrárníci dávno
organisaci provedli za účelem zlepšení poměrnv.
Dělnictvo jmenovitě mnohého již docílilo: krat5“ n -
by pracovní, vyšší mzdy, nemocenské pokladny a
úrazovny, zákonitý nedělní klid, živnostenské sondy,
socišlní pojišťování atd. My, národní strana svob-
domyslná, přejeme zajisté každému stavu zlepšenh
jeho existence ve všech směrech. A jako živnostníci
pamatujeme, že finanční zlepšení stavu úřadnického,
učitelského i dělnického znamená posílení kupní
síly našich zákazníků, kteří jsou pak zase dobrými
odběrateli našich českých živnostníkův. Avšak při
tom nesmí se zapomínati také na zlepšení a ustavič-
ně zlepšování poměrů živnosteniských.
Francie
26
article
Mnemi
Doporučoval jsem politickou organisaci, protoze
veškeré nutně sociální reformy vyžadují obrovských
náhladův a otázky tyto musí býti prováděny politi-
ckými stranami v parlamentě. Při dnešním systěmu
daňovém nejcitelněji doléhají veškerá břemena n
ty, kdož platí daň pozemkovou, domovní a výdělko-
vou, prolože na tyto daně navázán jest nespravedli-
vý přírážkový systém. Přirážkami musíme držeti celé
finanční hospodářství zemské, okresní, školní i obec-
ní. Ti, kteří platí pouze daň příjmovou, jež jest osvo-
bozena od přirážek, jsou na tom poměrně nejlépe
a celá tiha veřejného fondu leží na těcb, kdož mus
odváděti přirážky, a to jsou stavy výrobní. Bude
tudiž nutno, aby naše strana svobodomyslná smě-
řovala k tomu, aby tento nespravedlivý systém da-
ňevý od základů byl pozměněn. A kterak docílí ziv-
nostnictvo náprávy? Musíme k tomu hleděti, aby zá-
stupci průmyslníků, živnostníků a obchodníků byl
volení do veškerých korporací veřejné správy at
v plném počtu, na kolik zástupců dle své početnosli
i poplatnosti mají práva. Takto nutno domnáhati se
vlivu na veřejné hospodářství a regulovat veřejné
poměry živnostenské. Ovšem nutno to činit v mou-
dré a rozšafné dohodě s ostatními měšťanskými sta.
vy a jednati nutno dříve, než bude přílís pozdě,
27
article
Kdo má však prováděti tuto načrtnutou polii-
ckou a živnostenskou organisaci? Jedině velká a po-
liticky vlivná sírana. Hislorie národní strany svobo-
domyslné nám praví, že ona jest k tomu nejpovo-
lanější a nejschopnější; ona od svého založení byla
par excellence stranou českých stavů střednícha
dnes ještě representuje téměř jediná veškeré české
měštanstvo. Národní strana svobodomyslná měla
vždy a má i dnes zástupce všech stavů městských
ve své delegaci; ona měla a má poslance ze všech
stavů, zejména ze živnostnictva, úřadnictva, ona s
angažovala pro učitelstvo tak, až mezi obyvatelstvenn
ztratili jsme na venkově popularitu. Strana svobodo-
myslná na sněmu král, českého upravila poměry
Strana svoboda
28
article
úřadníků samosprávných, okresních i obecních, zlep-
šila poměry lékařův obvodních i úřadnictva zem-
ského. Strana naše nejen že se starala, ale ona již
uskutečnila pro živnostnictvo celé řady důležitých
podníků, školství odborné rozšířeno a založena prů-
myslová musea. Naši poslanci vedli pomocnou akci
pro zivnostnictvo, pečují na sněmu i v obchodníeh
komorách o zřízení zemské živnostenské rady, o sla-
robní pojištění a budujeme na reformě živnostan-
ského úvěrnictví, zlepšujeme společenstva. Ba i naši
sgrárníci, když jsou upřímnými, musí loyálně dc-
znati, ža téměř veškerá důležitá zařízení pro naše
zemědělství (reforma zemědělské rady, meliorace
atd.) v minulých dvaceti letech původ svůj vzala
v národní straně svobodomyslné. Jako důležitý b
programu naší strany prohlašují zde veřejně, že po-
važuji za nutnou dohodu upřímnou a spravedlivou
s českým dělnictvem. Nikdo se s naší strany nestaví
proti spravedlivým požadavkům našich pomocníkův,
Jest jen třeba docíliti zde soulad s ostatními pon.áry.
Tato činorodá minulost naší strany a vykonaná práca
pro živnostnictvo jest nejlepším toho dokladem, že
živnostnictvo také pod praporem této strany nalezne
nejúčinnější ochrany svých práv a svých zájmův.
Pracujme tudíž k tomu, abychom utvořili silnou a
svornou stranu ve prospěch národal
29
article
Mnoho dá se provésti pro živnostnictvo na sně-
mu král. českého, byť k tomu vláda neposkytovala
příležitosti. Avšak my, Čechové, nebudeme mičeh
vykupovati od Němců, neboť nemáme, z čeho by-
chom rozdávali. Němci potřebují sněmu snad již ci-
telněji pež my pro své vlastní zájmy a z posledníc
projevů jejich viděti jest, že slepá ulička, do které
svévolně vyvolaným vystupováním vběhli, dosti j
liž mrzt. My však sami máme u vlády starý, nevy-
rovnaný účet. Česká universita v Drně, zavedení
opětně zákonitého stavu u soudů v král, českém,
dále spravedlivé vybudování českých menšinových
škol a větší počet českých úřadníků ve všech mini-
sterstvech, jak nám dle práva náleží — to jsou naše
nejbližší požadavky, od nichž ustoupiti nemůžeme.
Vedle toho na zemském sněmu můžeme sice s na-
šimi krajany německými jednati o jejich přáních,
desideriích, ale kdyby sebe více nám hrozili zave-
dením mimoústavního stavu, raději dále vyčkáma
vytrváme, neboť nebudeme trhat král. české ni pro
nějaké límotné škody. (Dlouhotrvající potlesk.)
Přednáška pana poslance odměněna byla hojným
potleskem, načež se rozpředla živá dobata, do ní
zasáhli zejména pp. E. Peršl, místopředseda spo-
lečenstva smíšených živností, J. Ryba, dr. Vorel,
p. Stašek, A. Bauer, Frant. Zrzavecký ap
poslanec J. Krejčík.
Čecho
Němec
E Peršl
J Ryba
doktor
Vorel
Stašek
A Bauer
František
Zrzavecký
J Krejčík
Drno
Český univerzita
30
article
Ke konci schůze navržena byla tato resoluce:
„Účastníci veřejné schůze, konané v Rokyca-
nech dne 26. července 1909, vyslechnuvše referát
poslance sněmu král. českého, pana Josefa Kroj-
číka v Praze, o sociálním postavení českého živnost-
nictva, žádají delegaci svobodomyslnou, která m
mezi sebou nejlepší praktické i theoretické znalc
otázky živnostenské, aby pracovala dále úsilovni
o lepší a význačnější hospodářské a sociální posta-
vení středních stavů, živnostnictva, obchodnietva.
úradnictva, učitelstva a občanstva měst vůbec.
Za dosavadní práci ve prospěch stavů těchto
rrojevují shromáždění národní straně svobodomyslně
svůj srdečný dík.“
Resoluce byla přijata proti dvěma hlasům a n
to schůze p. předsedou Zápotočným ukončen
poděkováním účastníkům a zejména panu poslanci
za jeho skyostnou řeč.
a un
vel záv Tar ptme nea
lei shor ivraao vila ale
eal
Josef
Zápotočná
Praha
Tara