ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a9025f60-8d74-11dc-835f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 87, place 58, org 6, work 1
1 masthead
Strana z.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
července 1909.
4 masthead
Císlo 208.
5 article
daně, která má býti uvalena na pozemkový ma- jetek. Nehodlá nikterak zatížiti zemědělstvi, které má již tak dosti těžké postavení. Změna jednoho článku předlohy naznačuje zřejmě, že nová fiskální opatření nevztahují se na pozemiky, jichž se skutečně využívá v zájmu zemědělství. Jisto je, že dojde ještě k jiným podobným změnám a lze souditi, že rozpočet, až bude úplně propracován vládou i oposicí, nebude již tak nepřijatelným návrhem zákona, jak se tvrdí. Návrh ovšem zřejmě směruje proti velko- statkářům, ale landlordi nemohou počítati na podporu šírokých vrstev voličstva. Lidové vrstvy a střední třída pocitují stále více potřebu, uči- niti pomalu, ale jistě konec jistým feudálním přežitkům, které dávají do rukou malého počtu osob pozemkový monopol, jenž prospívá pouze privilegovaným držitelům tohoto monopolu. Liberální strana potírá rozhudně tento mo nopol, ale má velký respekt před kapitálem. Ne- hodlám tu srovnávati obě stanoviska, konstatuji je pouze. Nesmí se zapomínati, že liberální strana se rekretuje z valné části z kruhů prů- myslových a obchodníků, kteří se sami domohli jmění a jejichž pozemkový majeték záleží jen z letních sídel, jež stojí mnoho peněz a nevy- nášejl nic vzhledem k tomu, že bylu koupenu v posledních dvaceti nebo třiceti leléch za vy- sokou cenu, tak že neposkytují výhod feudál nich panství, zděděných vysokou šlechtou, je mosů jich výtěžek jest ohromný.
6 article
Ovšem vyslovuje se také mínění, že libe- rálové, útočice takto na monopol pozemkový připravují cestu socialismu, jenž směřuje prol kapitálu v jakékoli formě. Liberálové prováděj fiskální reformu, která prospěje střední třídě. jejíž uznanými vůdci jsou. Až tato třida zmo- nopolisuje zase kapítály, které hájí ve svén vlastním zájmu, bude sama předmětem útoku lidových vrstev, které se vrhnou na tuto druhou formu monopolu, totiž monopol peněz. n Kdyby nebylo na neštěsti příliš populárního hesla »drahé pivo«, jež bude zniti na všech řečništích konservativní strany (přes to, že vůd- cové její nechtějí býti pokládání za přátele ne- střídmosti), věřil bych, že všeobecné volby kdyby k nim doslo letos na podzím, přinesly by liberalní strané vítězství a dostatečnou většinu, aby mohla podržeti vládu ještě v druhém zá sv konodárném obdobi. Ona část rozpočtu, která zatěžuje ohrom nými dávkami licence výčepnické a tím nepřímo způsobuje zvyšování cen piva a lihovin v drob- ném prodeji, může způsobiti liberálům mnoho zla, ale pád jejich, kdyby byl způsoben opatř ním, jež nemůže zavrhovati žádný přítel stříd mosti, byl by těměř slavný a mohl by jim po několika letech zajistiti nově volební vitězství J. Coudurier.
J Coudurier
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. července. (Poláci se u chá- zejí o přízeň Ukrajinců.) Když se vy- skytly první zprávy, že posl. Udržal jménem Slovanské jednoty vyjednává s předsedou ukra- jinského klubu, Romančukem, o jakési sblížent obou parlamentních skupin, orgán prof. Gla- biňského psal tehda, že polské kolo Ukrajinee rádo dopřeje Slovanské jednotě, poněvadž Ukra- jinci jsou všude živel podvratný. Ale neminui měsíe a prostřednictvím „Dzien. Poznaň.“se dovídáme, že polské kolo se vážně uchází o přá- telství Ukrajinců. V poslanccké sněmovně poměry se v po- slední době velice přiostřily — sděluje vídeň- ský zpravodaj „Dzien. Poznaň.“ — a k tomu ke všemu i v polském kole nastal rozklad. Ve sněmovně většína nejistá, několik hlasů roz- hoduje o nejdůležitějších otázkách. Od tě doby, co vznikla Slovanská jednola, začala lieitace o hlasy ukrajinské. Ukrajinci projevili ochotu sblížití se se Slovanskou jednotou, ale dosud k ní nepřistoupili, čekajíce patrně na ofertu s druhé strany. Ministr Biliňski, aby Ukra- jince zradil od sblížení se Slovanskou jednotou, počal s nimi vyjednávati na vlastní vrub. Jest pochopitelno, že dříve, než se Ukrajinci mohou mohlo, přec padali, zem líbali, až bylo hrozno Za zdraví pak vojáků, těch všech hrdinských reků, i všech věrných landverů, právě silných českých lvů, práznili sme sklenice, děla řvala velice, zem se třásla, sláva zněla z každé ulice. i Již svou úpravou, složením a způsobem tisku zajímají r. 1800 tisky. jež vydával J
Polák Udržal Gl Ukrajinec Biliňski Uker Praha Romančuk Poznaň
8 article
Dlabač, ve formě dopisů vojákům českým na bojiště a českých vojáků domů z válečného tábora. Dobře Dlabač vystihl, jak dopisy, přeložené a složené podle tehdejšího zvyku, budou lákati již svým zevnějškem. Vý- borný znalec dějin českých postaral se vedle vábivé úpravy o vroucí nadšení, čerpané z dě- jin české síly a českého bohatýrství. Z veškeré literatury tehdejší tyto listy Dlabačovy podávaj věrný obraz tehdejších snah a tehdejšího neli- čeného, až snad příliš horlivého roznícení u buditelů, vlasteneů tehdejších. Dlabačovi životo- piaci obyčejně zapomínaji na vzáené tyto a dnes skoro úplně zapadlé kuriosní tisky Dlabačovy- Stejný účel, jako uvedené básně a jiné spisy, měla činohra, složená od Jana Ru- líka pod názvem: Vlastenský mladý rekruta, kdež vystupují historické osoby, Oldřich, kníže české, Břetislav, princ a syn Oldřichův 12letý, Děpolt, řiditel vojska, Miro- slav, mladik 13letý, mladý rekruta a Řipan,
Dlabačov Jan ruthenium Oldřich Břetislav Oldřichův Děpolt Dlabačov Mira
9 article
Kochan, dobrovolní vojáci. Děj čerpán z minu- losti, ale celý ráz divadla, řeči osob jmenova- ných jsou vlastně přeneseny z r. 1809 do doby knižete Oldřicha. Řipan představuje se Děpol tovi: Dovolte, pane oficír, abych tak mluvil. jako myslím, a jak před Bohem a naším kníže- tem hotov jsem mluviti. Já pravím, má krev není za peníze, ani na prodej. Nechť subě jiný cení krev svou jak chce, prodá, zač chce, já přicházím z pouhé lásky, kterouž k svému pánu země mám a chci pro něj, i pro svou vlast. jak dlouho moci budu rukama hejbati, bojovat. a to i z přirozené povinnosti! Miroslav, pový- šený pak od Oldřicha za druha prince Břeti- slava, bubnuje a zpívá: Rychle vlastenci, jen rychle, do pole sobě pospěšme, nepřiteli vstřie jdem mile, cestu meči mu zamezme. On vlast naši tuze straší, udatnost však neodstraší. My věnců skropených za kořist, zisk, nebledáme. jen krásnějšího věnce z nich, lásky, pokoje ža Č. Zibrt. ni dáme!
Kochan Oldřich Miroslav Břeťa Děpol Č . Zibrt
10 article
připojiti k německo-polské většině, musí se do cíliti nějaké dohody Poláků s nimi. V tom směr tedy ryt. Biliňski počal s Ukrajinci vyjednávati. Ale posl. Stapiňski, jenž tlačí Ukrajince do oposiční Slovanské jednoty, aby rozbil ny nější většinu a vládu as ní povalil i ryt. Biliř ského, učinil Ukrajincům své nabídky. To ne dalo prof. Glabiňskému a začal přímo jak přeseda polského kola vyjednávati s Ukrajinci takže posl. Romančuk obdržel nabídky současně se tří stran. Z dopisu „Dz. Poznaň.“ nevysvítá, jak úspěch měly dosud polské nabídky. Ale soudě dle resoluce, přijaté ondyno na lvovské schůzi ukrajinských poslanců, do sblížení s Poláky jes zatim dále než do sblížení Ukrajinců s oposiční Slovanskou jednotou. Ukrajinci sice dosud ne- uzavřeli nijaké formální smlouvy se Slovanskou jednotou, ale rozhodnuvše se pro oposici proti vládě, učinili tím značný krok navstřic Slovan- ské jednotě.as sbno V Praze, 27. července. (Haličské ohn - s ko.) Pokyn polouřadní „Köln. Ztg.“ rakouské vládě, aby přitáhla úzdu haličským Polákům nedovolila jim hatiti germanisační dílo pruské vlády ve Slezsku, pobouřil polský tisk haličský.
Ukrajinec Stapiňski profesor Glabiňský Romančuk Dz Polák Köln Poznaň Praha Slezsko Slovan
11 article
„Nov. Reí.“ popírá, že by se Německo nevměšo valo do vnitřních záležitostí rakouských. Kdyby se přikládala patřičná váha tomu, co se v urči- tých momentech v Německu píše a mluví, dávno by už byla vznikla všeevropská koalice na po- trestání onohe státu i jeho národa. Proto nikdo prý nesmí Polákům miti za zle, že pohosťují v Krakově své sourodáky za sousední říše, hle- dající tam odpočinku a útěchy za stálého pro- následování. Ale to všechno se děje veřejně, poněvadž Poláci nemají příčiny straniti se světla Prote také se oprou všelikému pokusu, jehož účelem by bylo spoutati jich národní solidár- nost. Kdyby Německo vskutku chtělo požádati rakouskou vládu o nějakou vzájemnou úsluhu za služby, které berlínská vláda poskytla bar.
Polák Německo Krakov
12 article
Aelrenthalovi v době jeho bosenského dobro- družství, polská delegace ve Vídni najde v sobě dosti odvahy, aby proti tomu protestovala ener gickým „Hands off!“ s V Praze, 27. července. (Cyrillo-metho dějský sjezd na Velehradě.) V Praz začal nedávno vycházeti „Velehradský Věstník“ psaný ruským jazykem, ale tištěný latinkou, je- hož účelem je sblížení církve východní pravo- slavné se západní římsko-katolickou. Za tými účelem pořádají se na Velehradě sjezdy cyrillo mcthodějské, přístupné zástupcům obou církvi Letošní velehradský sjezd bude se konati o 30. července do 3. srpna. Jediným ruským re- ferentem bude protojerej berlínské vyslanecké církve ruské, Malcev. Mimo něho budou re- ferovati vlašský augustián, Aurel Palmieri dávno už se zabývající myšlenkou sblížení obou církví. Z Cařihradu přibudou dva učenci v obor byzantinských dějin, členové řádu assumpcio nistů, Jugis a Salaville. Za Francouze bude pří tomen P. A. Gratieux, za Němce jezuila Straub za Chorvaty Svetozar Rittig, profesor dakovského semináře, ze Lvova ruský duchovní Jan Bocian. z Vídnavy ve Slezsku prof. Adam Bukowski kroměřížský archivář P. Fr. Snopek. Z laiků při- hlásili referáty docent petrohradské university dr. A. Jacimirský a prof. krakovské uni versity Marian Zdziechowski. Jednací řeč sjezdovou jest buď ruština nebo latina. Jiné ja- zvky jsou vyloučeny.
Malcev Palmieri Francouz Gratieux Němec Straub Chorvat Rittig Bocian profesor Bukowský Snopek doktor A Jacimirský Zdziechowski Vídeň Velehrad Cařihrad V Praga
13 title
Politické zprávy zahraničné.
14 article
V Praze, 27. července.
Praha
15 article
rnso s a Ku přijezdu českých hostí do Varšavy. Kn. Zdislav Lubomirski jako před seda výboru pro uvítání Čechů ve Varšavě vy- dal provolání k obyvatelstvu varšavskému, v němž praví:e e Minulého roku vypravily se různé skupiny našich rodáků do Čech, aby shlédli výstavu v Praze. Kdokoli tam přijel z Polska, byl uvitán se zápalem. Přijetí přesahovalo hranice poho- stinnosti a stalo se projevem bratrských citů ná- roda k národu. O rolníky naše dělili se čeští rolníci, aby jim ukázali svá hospodářství a mohli je pohostiti ve svém dvoře. Nedostává se slov, aby se vyjádřila ona z hloubi srdce plynoucí přízeň, jakou tehda projevovali jménu polskému. Pobyt v Čechách vyryl v duších Poláků nesmazatelné vzpomínky. Shlédli národ hodný podivu a následování. Téměř z mohyly, do které je vrhla přemoc německá, naší pobratimci se zdvihli vlastní silou a vírou v budoucnost. Obro- dili se prací. A dnes svítí příkladem délnosti a vlastenectví, budí podiv kulturou a zámož- ností. Či přízeň takového národa může nebýt cenným ziskem? Čechové ohlásili nám nyní svou návštěvu. Návštěvě té dávají ráz plný vážnosti. Posílaji do Polska vynikající zástupce všech tříd, všech ústavů společenských i národních. Jak přijmeme pobratimce? Předovším srdce k srdci, jak se stalo v minulém roce. Oni vědí, že nemáme or- gonisací a ústavů, majících právo veřejně vy- stůpovati. Vše to musí nahraditi dobrá vůlea zápal jednotlivých občanů. S nimi ať se naši hosté setkají na každém kroku. Posvátny jsou povinností pohostinství. Pro nás jsou dvojnásob- ně posvátny. Srdce k srdci! ot av omrdbhn Rusové v Persii.
Lubomirski Čecho Rus Varšava Čechy Praha Polsko Persie
16 article
Otázka návratu ruského vojska z Persie není dosud rozhodnuta. Dle výroku ruského di- plomata, zabývajícího se věcmi perskými, na od- volání ruských vojsk z Tavrisu a Kazvina bude možno pomysliti teprve tehdy, až v Persii za- vládne úplný klid a pořádek. Dle zpráv, dochá- zejících z Persie, mezi nacionalisty a fidaji nen úplného dorozumění a prote také se nedostává záruky, že nedojde na občanskou válku. Přitomnost ruského vojska, které se jinak nevměšuje ve vnitřní spory perské, jest však nejlepší ochranou Rusů a cizinců vůbec před možnými výtržnostmi. Perské obyvatelstvo je s ruským vojskem spokojeno, poněvadž v něn našlo dobře platícího konsumenta různých per- ských produktů a kromě toho v okolí Tavrisu a Kazvína přestaly loupeže od té doby, co se tam usadilo ruské vojsko. Také osud sesazeného šacha není dosu rozhodnut. Přestěhuje se za nedlouho do Ruska. ale příšti jeho pobyt není ještě určen. Psalo se, že mu bude vykázáno sídlo v Kaluze, ale se strany úřadní se to popírá. Bud se přestěhuje do Oděssy anebo na Krym, kde prý se vyjed nává o koupi nádherného zámku Alupky, vysta- věného v prvé polovině minulého století kníž. Voroncovem. Podobně se s ruské strany vyvrací, ze Zilli-Sultane se stane perským vladařem na dobu nezletilosti nynějšího šacha. Zilli-Sul- tane není vůbec přítelem nynějšího osvoboditel- ného ruchu v Persii. Sám ještě nedávno veřejně vystoupil proti ústavě. Jest to dobře známo per- ským obhájcům ústavy, a proto je vyloučeno. aby ho povolali za vladaře. Zilli-Sultane nen vůbec v Persii populárným.
Rus Voroncov Persie Tavris Rusko Kaluga Oděssy Krym ZilliSultan Zilli Sula Sultan
17 article
Car v Německu Car dlí dnes na zámku Hemmelmarku ná- vštěvou u bratra Vilémova, prince Jindřicha Zůstane tam dva dny. Koluje zvláštní pověst že choť Jindřichova odpluje s carskou rodinou do Francie (?) i Anglie. Kol zámku Hemmel marku jsou rozestaveny stráže. Celníci, četníci námornici konají hlídku na cestě mezi přísta- vistém Barby a zámkem. V okolí i na zámku jsou četní ruští policejní úřadníci. Blelrlfnst socialisté uspořádali schůzi s profestem proti carské návštěvé v Německu. Mluviti bude sám Karel Liebknecht. Carskou rodinu uvítal dnes časně ráno v přístavišti prine Jindřich velkovévodkyně Hessenská. Ve čtvrtek car od- pluje z Hemmelmarku do Anglíe a do Cher bourgu ve Francii k návětěvé Edvarda VII. Falliéress; za společně svě plavby do Rusk navšuví pak, jak již sděleno i Viléma II.
Jindřich Liebknecht Edvard VII Vilém II Německo Vilémov Jindřichov Francie Anglie Rusk
18 article Kielu.
Kielu. Rodinná roztržka v Orleánském rodu. V odbočné této linii královského rodu Bourbonů vypukl trapný spor rodinný. Alfone španělský, syn prince Antonina Orleánského, vévody z Galliery, upadl do nemilosti u španěl- ského dvora, poněvadž proti vůli, ano bez vě domi otce, oženil se s protestantskou princez. nou Beatricí Sasko-Koburgskou. Otec obdržel náhle depeši: »Drahý otče !. Těší mne, žeT mohu tímto oznámiti, že Beatrice a já jsme se dali oddati — Alfons.« Otec na to, jak jsme již dříva sdělili, odpověděl, že se synem takým, jenž porušil prý čest svou a synovskou úctu, nechce nic míti. Princ Antonín sám ženat jest Eulalií, tetou krále španělského. Žije s ní roz veden. Hezounká manželka jeho syna, Beatrice, jest sestrou ženy rumunského následníka sestrou ženy ruského velkoknížete Cyrilla. 10zo0 lBno Anglické dreadnoughty. K prohlášením, učiněným v anglické velk sněmovně o stavbě obrněných válečných lodí typu dreadnougbtů, oznamují se z Londýna zajímavé podrobnosti. President kabinetu Asquith uvedl, že je nutná stavba dalšlch čty prvotřidních lodí, neboť od března, kdy byl předložen námořní rozpočet, cizina udělala velké pokroky. Italie a Rakousko-Uher- sko usnesly se ve svém programu budovati čtyry obrněnce nejnovějšího typu. V obou ze- mích pokračuje se s nesmírnou horlivostí na zbrojení námořním. Čtyry uvedené koráby mají býti hotovy do března 1912. K letošnímu pro- gramu pravil premier ministr, že dvě blijtie v n lodi Budou jestě během tohot roku spuštěny na moře. Z druhých dvou lodí bude jedna křižákem ještě větší ry- chlosti nežli »Invincible«, neboť lze očekávati. že jinde budou postaveny ještě mocnější lodi poněvadž je v zájmu anglického obchodu, aby
Bourbon Antoninus Saska Beatrice Alfons Antonín Asquith Kiel Galliera Londýn Rakousko Uhry lBno
19 article
Anglie mohla potřiti každou cizí bitevní lod Anglická stavební zdatnost námořních lodh je větší nežli německá a jisté nedostatky v mon tování děl byly odstraněny. Činí-li se porovnání mezi anglickým s německým loďstvem, nelež v tom nějaké nepřátelství k Ně- mecku. Není pražádného důvodu v širém světě k nějakému sporu mez oběma státy. Před třemi roky vyslovila anglická vlád přání, rychlý vzrůst zbrojení tu tam zmírniti. Jak dřivější tak i nynější před- seda ministerstva mluvili několikráte v tomto smyslu. Ve skutečnosti pro tři léta byla stavb lodí zmonšena. Mohla tak učiniti, neboť by pře- kročila opravdovou potřebu, kdyby další lodi stavěla, a vzniklo by nebezpečí, že za několik let by tyto lodí zastaraly, jak to bylo s koráby, postavenými před poriodou Dreadnoughtů. Z ty tři roky stavěla Anglie 8 lodí, kdežte Ne- mecko zbudovalo 11 lodí. Dosud mohla Anglie čekati a též letos neni nižádný důvo ku poplachu. Ale tak to nemůže trvati, poněvadž po 10—15 letech mohla by pře- stati anglická převaha, kdyby Anglie na dále stavěla méně prvotřídních lodí nežli kterákoli jiná mocnost. Ale dvěře jsou otevřeny, učkoliv jsme tři létn čekali. Ještě stále si přejeme dosáhnout dlohodnutí s jinými mocnostm o výdajích na válečné loďst v o. mene me Nová známka napjetí anglo-německo-rakouského Nová známka napjatých poměrů mezi Angli s jedné a Německem i Rakouskem s druhé strany jeví se vedle odřeknuté návštěvy Edua dovy v Išlu i v tom, že ohlášená návštěva ně- meckého následníka v Anglii, ktert se teď v červenci vykonati mohla, jest rovněž odřeknuta a tento rok se již vůbec konati ne bude.
Angl Anglie Německo Rakousko Išlu
20 article
Domnělá přihoda švédsko-ruská. Podle zprávy některých lodivodů švédskýc objevily se čtyři ruské torpedovky pobliž Herno- sundu v sev. Švédsku, ač ku přístavům švéd- ským, jež nejsou válečny, smějí se dle předpisů starých jen tři cizí vojenské lodi zároveň při- bližiti. Objevení lodl těch, kteréž vykonaly prý i měření dna mořského, překvapilo prý tím více, protože právě na blízku manevruje loďstvo švědské. Vláda švédská vyšetřuje však teprve. je-li udání lodivodů správné. Poměr švédsko- ruský vzhledem na švédský zálusk na Finsko není ovšem beztak valně příznivý. Popravy v Persii. Jest zvláštním, že revoluce, sotva zvítěi začínají obyčejně novou éru, jež by značiti měl volnost pro každé stanovisko politické, žalářo váním i pop ra v a mi. Nová vláda v Pers zřídila hned po dosazení dva nikoliv řádné nýbrž vojenské a tudíž výminečné soudy Dva stoupenci bývalého šacha byli již k smrt odsouzeni. V nynější době zvýšené zloby proti če skému školství dolnorakouskému pamatujte také zvýšenou měrou na jeho podporu. Vzpomeňme při každé přiležitosti spolku »Komenský« který pečuje o vzdělání českých vídeňských dítel v jazyku mateřském.
Komenský Švédsko Finsko Persie
21 article O sociálním postavení stavu živnostenského.
O sociálním postavení stavu živnostenského. Místní organisace národní strany svobodomy slné v Řtokycanech pořádala 26. července politickou schůzi veřejnou, na níž promluvil p. zemský posla- nec Josef Krejčík „O sociálním postavení stave živnostenského,“ Schůzi zahájil p. J. B. Zápotoč ný, předseda zdejší organisace, uvítav přítomné uděliv slovo p. řečníku, kterýž promluvil tuto řeč. Drazí přátelé! Sešli jsme se pod dojmem dvou politických událostí: uzavření ústředního parlamentu říšského a nesvolávání zemského sněmu král. če ského pro zvůli Němců z Čech. Říšský parlamení svolaný poprvé na základě všeobecného práva hla sovacího, nesplnil nadějí doň kladených, nepřivodi blahobyt ani spokojenost, naopak nastalo všeobecné zklamání. Jaké jest dědictví posledních dvou lett Pokud se Čechů týče: chebská revolta soudcovská Bienerthovy krajské rozdělovací předlohy a jazykový zákon. A z Vídně nadále trvá útisk slovanských na rodností. bezpráví na našich menšinách, veliká, stál- vzrůstající břemena, sociální nespokojenost na všec stranách a děsná drahota, jaká nebyla už 40 letr a jet hrozí státi se katastrofální nejen rodinám dělnickým nýbrž i všem občanským vrstvám Taková bilance jest ovšem čirým zklamáním Vláda zůstala rezhodujícím, ba absolutním faktorem a parlament v nynějším složení i nadále bezmocným strojem. Jen forma se změnila. Nejsme zajisté pro tivníci všeobecného práva hlasovacího, avšak tak jak se provedlo — sufrage universelle — neodpovidá ideálům — massy vítězí nad středními stavy, nat duchem národnosti. Též ve Francii a v Německu vyskytují se podobné potíže, podobný zjev a hledaj se nové formy, ovšem při zachování demokratických zásad.
Krejčík Zápotoč Němec Čecho Bienerthův Čechy Vídeň Francie Německo organizace národní strana
22 article
Jaký vliv, tážeme se, měl nový řád volební n průmysl a naše obchodní a výrobní kruhy? Řekně- mež krátce, že veskrze nepříznivý. Zástupcové prů- myslu, obchodu a řemesel až na pranepatrné vý jimky jsou z ústředního parlamentu vytlačeni. Vláda proto jaksi na usmířenou zařídila železniční radu nyní živnostenskou radu říšskou. Jsou to náplasle z nouze pro třídy výrobní, vytlačené z parlamentu Také se bájilo o „čistých“ volhách, o pravém pro jevu náloda. Zatím se dnes utvářily volby, jež stoj tisicové naklady a jež může podniknouti jen kapita lista nebo penězi hojně zásobená strana. Též náro nostní zájmy ustupují do pozadí a v politice domí nují zájmy čistě stavovské, dnes hlavně agrární socialistické. Měslský stav střední jest ke své škodo v politice popelkou
23 article
Kterak se tudlž vůči dané siťuaci má živnost nictvo a cbchodnictvo zachovati? Může prý sice pro jevovat své mínění při volbách říšských, zemských do zastupitelstev okresních i obecních a do odboro- vých korporací. Avšak živnostnictvo, které bývalo doposud sborem rozhodujícím, není při všeobecném právu hlascvacím v městech více rozhodujícímři nitelem Důležitým činitelem ovšem zůstává ještě stále prcto, zvláště při volbách, hlásí se mu přátelé „vžd ochotní“: strana staročeská, radikální, realistická sociálně demokratická a nejhorlivěji strana náro ních „dělníků“ čili národně sociální, ochotně nablze jící živnostníkům své služby. Přirozeno, že se živ nostnictvo táže, ke které straně mělo by se připojit K seciální demokracii, jejíž řady se rekrutují zvlá ště z průmyslového dělnictva a personálu obchod ního? Strana tato jest však hotová negace nárol nosti a čirá negace středního stavu měšťanského tedy také stavu živnostenského, a program její hlást pozvolné vyhlazení individuálního snažení a pozvl né kommunisování veškerých prostředků výrobnícl čili vyvlastnění měšťanských Uříd. Českoslovanská sociální demokracie ovšem dnes s tímto programen opatrně zachází, vidouc horoucí lásku českého lidu k národu, ale Marx a Lasalle i jiní zakladatelé mai to v programu. Musíme doznati spravedlivě, že naše statečné penšiny v německých městech, skládající se z valné části z přívrženců této strany, přece jen plní své povinnosti k národu našemu a plní je sta tečně. Vzpomínám na schůzi v Hostomicích u Duch cova u příležitesti loňíské stávky školské, kdež jsen mluvil k několika stům dělnictva, jež věrně držeio při své české mateřské řeči a škole. Avšak hospodár ský program této strany nedá se sloučiti se zájmy českého živola.
Marx Hostomice
24 article
Jest pak na řadě strana národně sociální, zalo- žená naší národní stranou svobodomyslnou. Chtel jsme organisovati národně cítící řady dělnictva ku podpoře svobodomyslných idejí. Tato strana dnes českému živnostnictvu nejvíce slibuje a fakticky jej kandidáty volívají mnozí, zejména mladší živnest- níci. Avšak jest strana ta k živnostnictvu upřímnou? Včera byla čistě dělnická, dnes zase úřadnická, zejtra zřízenecká, pozejtří učitelská a najednou opěť živ- nostenská a obchodní a slibuje národu vše možné Ale divná věc. Po nejkrásnějším článku v jejích or- gánech ve prospěch živnostníků, když obrátíme diat nalezneme na třetí stránce jejích časopisů stálou rubriku „Mzdové spory a stávky“, kde opět orga nisuje dělnictvo proti zaměstnavatelům, proti živ nostníkům, preti mistrům i proti obchodníkům. A kde jsou parlamentní zástupcové těto strany — živnost- níci a dělníci? Redaklor Klořáč, advokát dr. Hliňak soudce dr. Šviha, úřadník Sláma, úřadník Buříval JUC. Choc, učitel Lisý, Ph. Mag. Žemlička a par Fresl, který byl však následkem kompromisu voler i Mladočechy. Nuže, kde jsou ti živnostenští zástup- cové této strany, kde jest přátelství k živnostnictvu? Vidno tu, že živnostnictvo české sloužilo až dosud této straně za hlasovací materiál.
doktor Hliňak Šviha Buříval Choc Lisá Mag Žemlička Fresl Redaklor Klořáč
25 article
Proto dlužno založiti silnou stranu středních stavů měšťanských. Buržoasie, kteréžto slovo zn u nás jako posměšek, jest ve Francii čestným titu- lem. Byl to přece stav měštanský — brave et honett bourgeois — obchodník, živnostník, úřadník i učitel literát i učenec, kteří vybojovali před sto lety v Francii svobodu občanskou a založili silný střední stav, který tam rozhoduje v politice do dnešníeh dnův. I u nás musí se měštanskéi strany svorně spol- čiti, abychiom uhájili drahocenně stalky občanskě politickou svobodu a práva českého národa. Jen pevná organisace středního stavu městského zachová živnostnictvo. Společenstva a pouhá odbo- rová organisace nestačí. Politická organisace musí tu s odborovou jíti ruku v ruce. I zde zůstalo živnost- nictvo pozadu. Jiné stavy, úřadníci, učitelé, gažist vůbec a zejména dělnictvo i naši agrárníci dávno organisaci provedli za účelem zlepšení poměrnv. Dělnictvo jmenovitě mnohého již docílilo: krat5“ n - by pracovní, vyšší mzdy, nemocenské pokladny a úrazovny, zákonitý nedělní klid, živnostenské sondy, socišlní pojišťování atd. My, národní strana svob- domyslná, přejeme zajisté každému stavu zlepšenh jeho existence ve všech směrech. A jako živnostníci pamatujeme, že finanční zlepšení stavu úřadnického, učitelského i dělnického znamená posílení kupní síly našich zákazníků, kteří jsou pak zase dobrými odběrateli našich českých živnostníkův. Avšak při tom nesmí se zapomínati také na zlepšení a ustavič- ně zlepšování poměrů živnosteniských.
Francie
26 article
Mnemi Doporučoval jsem politickou organisaci, protoze veškeré nutně sociální reformy vyžadují obrovských náhladův a otázky tyto musí býti prováděny politi- ckými stranami v parlamentě. Při dnešním systěmu daňovém nejcitelněji doléhají veškerá břemena n ty, kdož platí daň pozemkovou, domovní a výdělko- vou, prolože na tyto daně navázán jest nespravedli- vý přírážkový systém. Přirážkami musíme držeti celé finanční hospodářství zemské, okresní, školní i obec- ní. Ti, kteří platí pouze daň příjmovou, jež jest osvo- bozena od přirážek, jsou na tom poměrně nejlépe a celá tiha veřejného fondu leží na těcb, kdož mus odváděti přirážky, a to jsou stavy výrobní. Bude tudiž nutno, aby naše strana svobodomyslná smě- řovala k tomu, aby tento nespravedlivý systém da- ňevý od základů byl pozměněn. A kterak docílí ziv- nostnictvo náprávy? Musíme k tomu hleděti, aby zá- stupci průmyslníků, živnostníků a obchodníků byl volení do veškerých korporací veřejné správy at v plném počtu, na kolik zástupců dle své početnosli i poplatnosti mají práva. Takto nutno domnáhati se vlivu na veřejné hospodářství a regulovat veřejné poměry živnostenské. Ovšem nutno to činit v mou- dré a rozšafné dohodě s ostatními měšťanskými sta. vy a jednati nutno dříve, než bude přílís pozdě,
27 article
Kdo má však prováděti tuto načrtnutou polii- ckou a živnostenskou organisaci? Jedině velká a po- liticky vlivná sírana. Hislorie národní strany svobo- domyslné nám praví, že ona jest k tomu nejpovo- lanější a nejschopnější; ona od svého založení byla par excellence stranou českých stavů střednícha dnes ještě representuje téměř jediná veškeré české měštanstvo. Národní strana svobodomyslná měla vždy a má i dnes zástupce všech stavů městských ve své delegaci; ona měla a má poslance ze všech stavů, zejména ze živnostnictva, úřadnictva, ona s angažovala pro učitelstvo tak, až mezi obyvatelstvenn ztratili jsme na venkově popularitu. Strana svobodo- myslná na sněmu král, českého upravila poměry
Strana svoboda
28 article
úřadníků samosprávných, okresních i obecních, zlep- šila poměry lékařův obvodních i úřadnictva zem- ského. Strana naše nejen že se starala, ale ona již uskutečnila pro živnostnictvo celé řady důležitých podníků, školství odborné rozšířeno a založena prů- myslová musea. Naši poslanci vedli pomocnou akci pro zivnostnictvo, pečují na sněmu i v obchodníeh komorách o zřízení zemské živnostenské rady, o sla- robní pojištění a budujeme na reformě živnostan- ského úvěrnictví, zlepšujeme společenstva. Ba i naši sgrárníci, když jsou upřímnými, musí loyálně dc- znati, ža téměř veškerá důležitá zařízení pro naše zemědělství (reforma zemědělské rady, meliorace atd.) v minulých dvaceti letech původ svůj vzala v národní straně svobodomyslné. Jako důležitý b programu naší strany prohlašují zde veřejně, že po- važuji za nutnou dohodu upřímnou a spravedlivou s českým dělnictvem. Nikdo se s naší strany nestaví proti spravedlivým požadavkům našich pomocníkův, Jest jen třeba docíliti zde soulad s ostatními pon.áry. Tato činorodá minulost naší strany a vykonaná práca pro živnostnictvo jest nejlepším toho dokladem, že živnostnictvo také pod praporem této strany nalezne nejúčinnější ochrany svých práv a svých zájmův. Pracujme tudíž k tomu, abychom utvořili silnou a svornou stranu ve prospěch národal
29 article
Mnoho dá se provésti pro živnostnictvo na sně- mu král. českého, byť k tomu vláda neposkytovala příležitosti. Avšak my, Čechové, nebudeme mičeh vykupovati od Němců, neboť nemáme, z čeho by- chom rozdávali. Němci potřebují sněmu snad již ci- telněji pež my pro své vlastní zájmy a z posledníc projevů jejich viděti jest, že slepá ulička, do které svévolně vyvolaným vystupováním vběhli, dosti j liž mrzt. My však sami máme u vlády starý, nevy- rovnaný účet. Česká universita v Drně, zavedení opětně zákonitého stavu u soudů v král, českém, dále spravedlivé vybudování českých menšinových škol a větší počet českých úřadníků ve všech mini- sterstvech, jak nám dle práva náleží — to jsou naše nejbližší požadavky, od nichž ustoupiti nemůžeme. Vedle toho na zemském sněmu můžeme sice s na- šimi krajany německými jednati o jejich přáních, desideriích, ale kdyby sebe více nám hrozili zave- dením mimoústavního stavu, raději dále vyčkáma vytrváme, neboť nebudeme trhat král. české ni pro nějaké límotné škody. (Dlouhotrvající potlesk.) Přednáška pana poslance odměněna byla hojným potleskem, načež se rozpředla živá dobata, do ní zasáhli zejména pp. E. Peršl, místopředseda spo- lečenstva smíšených živností, J. Ryba, dr. Vorel, p. Stašek, A. Bauer, Frant. Zrzavecký ap poslanec J. Krejčík.
Čecho Němec E Peršl J Ryba doktor Vorel Stašek A Bauer František Zrzavecký J Krejčík Drno Český univerzita
30 article
Ke konci schůze navržena byla tato resoluce: „Účastníci veřejné schůze, konané v Rokyca- nech dne 26. července 1909, vyslechnuvše referát poslance sněmu král. českého, pana Josefa Kroj- číka v Praze, o sociálním postavení českého živnost- nictva, žádají delegaci svobodomyslnou, která m mezi sebou nejlepší praktické i theoretické znalc otázky živnostenské, aby pracovala dále úsilovni o lepší a význačnější hospodářské a sociální posta- vení středních stavů, živnostnictva, obchodnietva. úradnictva, učitelstva a občanstva měst vůbec. Za dosavadní práci ve prospěch stavů těchto rrojevují shromáždění národní straně svobodomyslně svůj srdečný dík.“ Resoluce byla přijata proti dvěma hlasům a n to schůze p. předsedou Zápotočným ukončen poděkováním účastníkům a zejména panu poslanci za jeho skyostnou řeč. a un vel záv Tar ptme nea lei shor ivraao vila ale eal
Josef Zápotočná Praha Tara