1
masthead
25. února 1907. Číslo 56.
2
masthead
NARODNI LISTY.
4
article
vila zároveň žádost, by také mladé slrany na
svůj vrub dva živnostníky přijaly mez
své kandidáty. Tuto podmínku však ne-
chtěly mladé strany přijati a konečně navrho-
valy, aby strana svobodomyslná ze svého počtu
ještě jeden mandát předala pro kandida-
turu živnostnickou neutrální, t.j
aby kandidovala živnostníka, jenž není jejím
sjoupencem.
Tento návrh nemohl ovšem výkonný výbor
národní strany svobodomyslné přijati, ježto od-
poruje myšlence soustředění politických
stran a podmínce organísace každé strany,
ale vyšel znovu vstříc mladým stranám i živ-
nostnicivu. Setrvav na svém prohlášení, že bude
kandidovati 4 živnostníky, navrhl, aby
strany mladé přijaly na všech 10 mandátů
1 živnosiníka, jenž by byl příslušni-
kem strany státoprávní nebo ná-
rodně-sociální.
Ježto dále sami jednatelě mladých stran
prohlašovali, že radikální pokrokár
ke koncentraci nepřistoupí, pro-
jevil výkonný výbor náš novou ochotu vůči
stranám druhým, neboť vzdal se jakého-
koli nároku na některý ze dvou
mandátů, radikálním pokrokářům
v koncentraci přiznaných a po-
stoůpil jeden mladým stranám
druhý Staročech ů m.
národní strana svobodomyslný
5
article
Kdyby se bývalo státoprávní a národně-
sociální straně jednalo upřímně o volební do-
hodu, mohly ochotně tuto nabídku přijati, nebot
by byly získaly o 1 mandát více a byly by
vskutku dostaly 11 mandátů, neboť nevědělo seté
doby, že radikální pokrokaři na koncentraci ne-
chtějí přistoupiti. A jak se zachovali zástupcové
ústředního volebního výboru živnostnietva
Strana naše nabízela jim 4 mandáty, mladé
strany z 10 jim nabidnutých, nenabízely ani
jeden a přece zástupci živnostenského volebního
výboru vystupují proti naší straně a pomáhají
stranám mladým! Jest to jednání vážné a
upřímné?
Jest v prospěchu živnostnictva
škoditi straně naší, jež jeví pro živnostnictvo
největší ochotu a zároveň pomáhati mladým stra-
nám, které ani jednoho živnostníka kandidovati
nechtějí? Naše strana vždy pro živnostnictvo
horlivé pracovala, ona ráda kandidovati bude do
říšské rady přiměřený počet živnostníků, ale dle
své organisace může jen kandidovati muže způ-
sobilé, jež chce voličstvo. Strana na še
nemůže anebude odzeleného stolu
kandidáty diktovati, jako jiné
strany, nýbrž doporučí voličstvu
jen osoby, jež si přejou důvěrníe
volebních skupin. O překvapujícím
obratu, jenž v ústředním živnostenském výboru
nastal dohodou s »Budějovickou živnostenskou
radou«, která odporuje původnímu usne-
sení, učiněnému v Praze ohledně organisace
voleb, zatím nechceme šířili slov.
Praha
6
article
My nepokládáme za možné, aby uvědoměli
živnostníci, kteří se k naší straně tak dlouhá
leta věrně přiznávají, dali se získati pro my-
šlenku tak pochybnou, již sám ústřední volební
výbor živnostnictva označil za nestěstí pro živ-
ocpve
oo
nostnictvo sa mo.
A ještě poznámku: Naše strana loyálně
svým důvěrníkům mistním oblásila
kandidáty ústředního volebního výboru živno-
stenského. Jak na to odpověděli naši důvěrníci,
kteří z velké části jsou sami živnostníky?
Tito prohlásili, že si vyberou kan-
didáta, kterého osobně zna jí a
o kterěm jsou přesvěděeni, že
společné zájmy jejich znát bude
nejlépe hájit, že si nedaji od ni-
koho kandidáty vnucovati a ze
majímezi živnostníctvem ve sku-
piné zastoupeným lepší kandi-
dáty, než jim z Prahy ústřední vo-
lební výbor živnostenský na-
vrhuje.
Nárední strana svobodomyslná učiní dle
sil svých vše, aby důležitý stav živnostníků
vedle ostatních zájmových skupin v kandidátní
listině náležitým způsobem byl respektován
proto může s dobrým svědomím počitati na pod-
poru všech upřímných a uvědomělých živnost-
níků českých, kteří při ohledu na své zájmy
nezapomínají na interesy celonárodníl
Praha
7
article
Výkonný výbor strany národní (staro-
české) konal včera četně navštívenou schůzi,
níž předseda p. dr. K. Mattuš podal tuto
zprávu: Výkonný výbor strany národní dle
usnesení ze dne 16. září 1906 zúčastnil se zvo-
lenými zástupci svými jednání, jež k podnětu
Národní rady mělo přivoditi dohodu politických
stran českých ve příčině nastávajících voleb do
poslanecké sněmovny rady říšské. Usnesením ze
dne 6. ledna 1907 bylo zřejmě vysloveno, že
strana národní vejde v dohodu se stranami svobo-
domyslnou, státoprávní, nár.-sociálnt a po případěi
agrární k účelu společné akce volební při volbě
poslanců do řiš. rady a k účelu zřízení společ-
ného klubu českého, na radě říšské utvořeněho
ze zástupců jednotlivých stran. Zároveň byly
usnesením tím vytknuty programové body, které
by se za společné považovati mohly. Jako jiné
výše jmenované politické strany, zúčastnila se
strana agrární těchto jednání o koncentraci
stran a k určitému písemnému dotazu ze dne
19. ledna t. r. »jaké stanovisko výkonný výbor
české strany »grární zaujímá k otázce součin-
nosti všech národních sil«, odpověděl výkonný
výbor téže strany dopisem došlým dne 2
ledna t. r., že trvá pevně na svém přesvědčen
o nutnosti postupu společného všech českých
politických stran národních, pokud tytotr-
vají na zásadách národních a státoprávních.
K Mattuš
strana národní
poslanecký sněmovna
český strana
8
article
Toto soustředění českých sil může se dle ná-
hledu výkonného výboru strany agrární státi
když po volbách do sněmu zamského královstv
českého a rady říšské buď všechny národní
strany spojí se v jeden klub, anebo když bude
utvořeno volné sdružení těchto stran pro všechny
otázky, jež uznány budou za všenárodní. Vý-
konný výbor strany agrární nemohl by ale sou-
hlasiti s jakýmkoli dělením neb rozdílením počtu
mandátů poslaneckých ve skupině obci venkov
ských pro přivržence jednotlivých politickýeh
stran, kteréžto dělení by za nepřijatelný kom-
promis volební pokládati musil; za to v
městech strana agrární kandidáty své staviti ne-
míni Toť ve výtahu prohlášení výkonného vý
boru strany agrární. — Od toho dne konalose
9
article
další jednání o koncentraci stran bez účastenství
zástupců strany agrární. V dalších schůzích
zejmena ve dvou posledních, dne 18. a 20. února
t. r. konaných za přítomnosti zástupců »Ústřed-
ního volebního výboru živnostenského pro král.
české«, jednalo se především o poměr tak zv.
stran mladších ke straně svobodomyslné a o za-
stoupení živnostnictva v úhrnném poslanectvu
českém, kteréžto jednání, bohužel, k žádoucímu
výsledku nedospělo. Vypsání voleb a potřeba
mnohých příprav k nim ukládaly stranám, aby
se jednání co nejdříve ukončilo. Výkonný
výbor strany svobodomyslné usnesl se, že
všechno jednání dnem 18. února ukončeno
býti má přijetím modalit, které vzhledem
k nárokům stran tak zv. mladších byl
sdělil a když zástupeové těchto stran se vyslo-
vili, že k modalitám těm ihned přistoupiti ne-
mohou, nýbrž že do tří dnů mínění svých orga-
nisací o nich předloží, prohlásili zástupcové
strany svobodomyslné jednání s jich strany z
formálně skončené. Tím bylo veškeré po měsíce
vedené jednání prozatím bez žádoucího výsledku
skončeno. — Bylo by neúspěšné chtit posuzo-
vati jednání jednotlivých stran; my stojíme pře
nemilou skutečnosti, že přes všechnu naši do-
brou vůli nebyl dosažen velký ell, k němuž
jsme pracovali; pro nás nastává otázka, co z
nových okolností činiti jest, aby nenastal při
volbách nezměrný chaos úplným roztřištěním sil
na škodu zájmů národních; nám nastává po-
vinnost hledati prostředky, aby roztřištění to
alespoň se zmírnilo, pokud to vůhec možno. —
Ústřed
živnostenský pro král
10
article
V těchto dnech bylo nám národní stranou svo-
bodomyslnou učiněno nabidnuti, aby strana ná-
rouní vešla s ní ve spojení k účelu společného
postupu ve volbách do rady říšské i ve volbách
nejbliže příštích pro sněm zemský. — Po zra-
lém uvážení předkládáme výkonnému výboru
tyto návrhy: Strana národní vyslovuje upřímné
politování, že se nepodařilo uskutečniti koncen-
traci těch stran, které výkonný výbor měl na
zřeteli v usnesení svém ze dne 6. ledna
tohoto roku. — Aby se volební boj omezil
aspoň v užších mezich a hleděno býti moblo
k lepšímu výběru kandidátů poslanectvi.
vstoupí strana národní v jednán
s národní stranou svobodomyslnou k tomu konci,
aby se stala dohoda, platná pro celé obdob
zákonodärně, jak co do voleb pro sněm zem
aký, tak co do voleb pro říšskou radu, i co do
zřízení jednotlivých klubů. — Výkonný výbor
zmocňuje své předsednictvo, aby toto vyjedná-
vání konalo, delegáty pro ně a po případěl členy
volebního výboru ze středu výkonného výboru
jmenovalo, všechny modality s platnosti pro
stranu smluvilo a společné kandidáty v dohodě
s kruhy voličů ustanovilo. — Co do voleb ve
vankovských okresích budiž k tomu hleděno,
ahy spojenými stranami postavili se kandidát
v počtu okresů přesně omezeném, a to v okre-
sích, kde nad pochybnosť jest patrno, že roz-
hodnutí o volbě záleží na přívržencích spoje-
ných stran. — O těeblo návrzích rozpředla s
čilá debsta, již se zúčastnili pp. : prof. dr.6
Horáček, dr. Vl. Srb, dr. Štych, dr Šole, dvor
r. dr. Bráf, adj. J. Mattuš, dr. Šupich. dr. Jar
Hruška a j. — Po skončené debatě byly ná-
vrhý předsednietva velkou větsino u při-
jaty-
profesor
doktor
vládní
Srb
Štych
Šole
Bráf
J Mattuš
Šupich
Hruška
11
article
Veřejná správa
Veřejná správa
Součinnost poplatníků při ukládání
osobní dané z přijmů.
Ačkoliv zákon o přimých daních téměř plné
desitiletí jest v platnosti, přece jest dosud málo
těch, kteří jsou si vědomi, jaké škodlivé následky
vzejdou poplatníkovi, odepře-li spolupůsobiti př
vyměřování osobních daní, zejména při ukládání
osobní daně z přijmu,
Spolupůsobení poplatníka při ukládání zmí
něné daně zileží hlavně v tom, že:
1. přednosta domácnosti jest povinen
každým rokem ve lhůtě, jež k tomu je stano-
vena zemským finančním úřadem podati tak zv
seznam bytový, jenž obsshovati má mim
jiné jméno, povolání a bydliště osob k domáe-
nosti patříeích,
2. že každý poplatník, pokud jeho poplatný
příjem přesahuje ročních 2000 K má podati ve
lhůtě každoročně k tomu určené při z ná
příjmu a
3. že poplatník jest povinen k vyzvání úřadů
vyměřovacích odpovídati a o okolnostech pro
vyměřování daně rozhodných vysvětli v ky
podati.
Řádné a spolehlivé vyplnění bytových sez-
namů jest důležité zejména pro poplatníky nej-
menší, jichž roční poplatný přijem sice 1200k
převyšuje, avšak 2000 K nepřesahuje. Tito po-
platníci nejsou totiž dle zákona, nebyli-li k tomu
výslovně úřadem vyměřovacím vybíd
nuti, povinni přiznání podávati a slanovi se
přijem jejich ukládací komisí na základě pomů-
cek, jež jsou po ruce.
Avšak právě pro takové poplatniky mens
stanoví zákon určité výhody, jež plynou z urči-
tých poměrů rodinných a jiných okolností, které
nejlépe poplatníku jsou známy (na př. počet
členů rodiny v zaopatření přednosty domácno-
sti stojících a samostatného příjmu nemajících
trvalé nemoci v rodině, jiné nehody, zadlu
žení std.).
12
article
Okolnosti tyto mohou býti v seznam by-
tový, ve sloupeích pro to určených, vepsány
Tím se úřadu, i když poplatník takový přiznáni
nepodá, umožní na okolnosti ty zřetel vziti a
příslušné srážky učiniti, pokud se týče slevu n
dani poskytnouti.
Nebyl-li seznam bytový podán aneb nebyl-
řádně vyplněn a nemohly-li býti při ukládán
srážky proto předsevzaty, pak ovšem poplatniku
nezbývá, než srážek těch se domáhati teprve
odvoláním, což mimo náklad oventnálně s tim
spojený, vyžaduje větší námuhy a práce nežli
řádné vyplnění seznamu bytového.
Avšak ještě větším nepříjemnostem a ško-
dám vydávaji se ti, kteří nepodají přiznávk
přijmu.
13
article
Neboť ti, kteři již ze zákona samého po-
vinni jsou přiznávku podati (ti, jichž příjem 2000
korun ročně přesahuje), mohou již proto, že při
znání nepodali, býti trestáni pro zatajení daně
Mimo to však má kompetentní orgán vy-
měřovací právo těm, kteří povinni jsou sam
sebou přiznávku podati, jakož i oněm poplatní-
kům, jichž roční přijem 1200 K převyšuje, ale
2000 K nepřesahuje kteří však úřadem vybí-
nuti byli, aby přiznávku podali; vyměřiv daň
z moci úřadní na základě pomůcek po ruce
jsoucích. Ovšem musí před vyměřením takým
vydána býti pobídka s výslovným poukazem na
tento právní následek.
Tím přichází však poplatník o možnost vy
svěllivky podati. Kromě toho však, což jes
mnohem důležitější, přichází též o právo, aby
v odvolání skutkovým okolnostem, jež byly o
první instance zjištěny, odporoval aneb nové
okolnosti k obraně své uvedl.
Tyto následky stihnou též toho, jenž ne
uposlechne předvolání před komisi ukládací
aneb jenž odepře odpověděti k otázkám ve při-
čině uložení daně jemu kladeným. Též v tomto
případě následuje kontumace a zbaví se poplat
ník i tu možnosti, by v odvolání odporoval
zjištěným již okolnostem aneb činil nové údaje.
V. Skalský.
V Skalský
14
article
Veřejná schůze pro zrušení škol-
ného na školách všech kategorii
Veřejná schůze pro zrušení škol-
ného na školách všech kategorii
byla uspořádána včera dopoledne ve dvoraně »Hla
holu« Švazem českoslova nského studentstva. D
předsednictva zvoleni za předsedu MUC. Vrben-
ský, za místopředsedy učitel Skála a inž. C
Pavelec, za zapisovatele JUst. Rosen z w e i ga
Phst. Stuch! ík.
Referent MUC. Kraus v delší řeči podrobně
pojednal o nutnosti zrušení školného. Požadavek tent
je kulturní a proto zajisté dojde podpory u všec
politických stran. Promluvil o poměrech na vysokých
školách, pokud se týče placení kolejného a tax zku-
šebních, načež odůvodňoval, proč veřejnost má poža
davek zrušení kolejného a tax zkušebních podporo
vati. Předním důvodem je tu snaha po zlidovění vy
sokých škol. Stat vydržuje vlastně školy jen pro pri
vilegované vrstvy bohatých. Je pravda sice, že chiud
jsou od platů osvobozováni — ale žádají se na nic
zvláštní zkoušky, kdežto bohatý zaplatí a zkoušky
skládati nemusí. Dnes domáhá se přístupu na univer
situ učitelstvo a tu nechť nerozhodují prostředkyf
nanční, nýbrž jedině schopnosti.
Ing
Just
Rosen
Kraus
Vrbno
Stuch
15
article
Žádáme široké vrstvy lidové i samosprávu, aby
zrušením školného na školách naši myšlenku realiso-
valy. (Pollesk.)
Za učitelstvo obecných škol promluvil učitel Ro-
sol. Stát žádá, aby škola sloužila jeho intencím
vyhražuje si dozor na národní školství, ale při ná-
kladu na školství se stát téměř neúčastní. Povinná
docházka školní a školní plat je zřejmá nesrov nalost
a proto mnohde, uznávajíce to, školní plat zrušili
Ucitelstvo již po desítilelí domáhá se provedeňí bez-
platného vyučování, uplatňujíc tak heslo J. A. Ko-
menského: „Učiti všechny všemu“ a dobře si uvě-
domujíc, jak zvláště pro náš národ je důležito, aby
všechny jehe vrstvy měly volný přístup ke vzděláni
(Souhlas.)
Za posluchače inženýrství IngC. C. Pavele
stěžoval si na taxy colloqujjní, jež jsou příjmem pro-
fesorů. Kdyby každý posluchač zaplatil jedinou taxu
ročně, činí to 20.000 K — ve skutečnosti však plat
se na těchito laxách 50.000—60.000 K ročně. Prel
žádáme profesery, aby sami postarli se o zrušen
nespravediivých těchto tax.
ko
Pavele
16
article
Zmíniv se pak obšírněji o nedoslatcích české tech
niky, žádá konečně rovněž bezplatnost studia na vy
soké skole technické. (Potlesk.)
Učitel B. Skála jměnem Zemského ústředníh
spolku jednot učitelských prohlašuje: České učitelstve
skol národních vedle zautonomisování, zlidovění, zhu-
manisování a zesvětštění školství jeho bezplat-
nost pokládá za kardinální svůj požadavek. Prolo
v kulturím progmmu svěm, sneseném na valném
sjezdě v Praze r. 1903, žádá: „Poněvadž v zájmu
národa jest, aby všichni jeho členové pokud možno
nejvice byli vzděláni, budiž veškeré vyučování n
všech veřehých skolách vůbec naproslo bezplatně
a všechny pomůcky buďte dáný zdarma.“ — Učitel-
stvo jde tedy joště dále, žádajíc, aby, když nařízena
je na př. na školách národních povinnost návštěvy,
nebyla lato znesnadňována závorami školního platu
a opatřování pomůcek lidmi chudými. Rozvržení spra-
vedlivě lěchto povinnestí na všechny vrstvy rovno-
měrně ulomile by hrot časté antipathii proti našemu
Skála
Praha
17
article
školství, velmi ještě rozšířené v lidu. Vždyť lidu ne-
činí se školství nijak příjemným stálými platy, jež se
pro ně vybírají. Každý občan, jakmile zaěne plati
daň, slyší pořád a pořád jen slova „školní při-
rážka“. Je školní přirážka místní, okresní, zemská,
vedle toho školní plat atd. a slovo školní opakuje se
tu až k znechucení, ale jen tenkráte, když se má
platiti. Všecky ostatní potřeby zahrnuty jsou slovem
„daň“, jen školství má privilej, že je stále při pocho-
pitelné animositě proti všem platům ze všeobecnosti
vyňato. Je oprávněným tudíž i požadavek, aby při-
spěvky na školství platily se v úhrnné dani a slálým
opakováním „školních přirážek“ nebylo školství
v očích lidu znehodnocováno a znechucováno. Žádajín
tedy ještě více nežli vy, bude české učitelstvo úplně
spravedlivý a oprávněný požadavek po bezplatnost
veškerého skolství účinně ze všech sil podporovali
18
article
(Pollesk. )
Prof. dr. Drtina: Vzdělání má býti každém
příslupno zdatma. Jakýkoli plat za ně má na sobě
ráz aristokratismu. Jen.nepřátelě lidové osvěty mohou
se opírati zružení školního platu, jež mnehem snad
něji dá se prověsti na školách národních, než na
středních, odborných a vysokých, třebaže požadavel
tento je správný. Na těchto není povinné ná-
vštěvy, jako na školách národních a proto bude pro-
vedení obtížnější. Ministerstvo vyučování má tu nej-
lepší vůli povzněsti školství na vyšší úroveň, avšak
ministersto financí klade mu překážky, nechtíc povo-
liti žádný náklad. Výsledkem tohoto stálého boje mezi
oběma ministerstvy jscu nově přodpisované — vedle
školného — rozličné příplaíky, s nimiž počato na
středních školách a jež nyní zavádějí se i na ško-
lách vysokých, jak svědčí nedávno nařízený poplafek
na knihovnu universitní. Mezi naší vládou a poža-
dvky kulturními našeho národa je, abych tak řekl.
nevyrovnaný účet. Po 25 létech nepostarala se vláda
ani o tolik, aby každý posluchač měl v posluchárně
dosti místa. Stavby nových budov stále se odkládají,
adaplace provádělí se s proslulou byrokratickou
„rychlosti“. Neoddávám se naději, že záhy dojde k
zrušení platů na vysokých školách. Též i proto, že
platy ty jsou rozličně podstaty a buďe třeba proto
podrobných návrhů k jich zrušení. Jo tu kolejné, taxy
za státní zkoušky a rigorosa, poplatky immatriku-
lační a promoční. Promoce jest zbytečn ou
zastaralou formalitou i bylo by n
místě odstraníti ji a s ni i poplatk
za ni. Tyto poměry v Rakousku se nezlepší, poku
nebude zmírněn náklad na militarismus a nebude pro-
vedena odluka církve od státu. (Potlesk.)
profesor
doktor
Drtina
Rakousko
19
article
Ke slovu přihlásil se učitel p. Moravec jmě-
nem Svazu osvětového. Naše orgánisace jde ruku
v ruce s vámi a bude vás ráda podporovati. My
více než kdo jiný máme příležitost pozorovati, jak
jakékoliv poplatky za vzdělání ohrožují vzdělá vací
práci. Nám nedostává se posud pokračovacích škol,
nemáme náležitě postaráno o školy dívěí, nedostačují
knihovny a čitárny. Svaz osvětový, který obralsi
za úkol pečovati o vzdělání nižších vrstev lidových
zahájil právě akci pro zařizování knihoven ze státních
prostředků i žádá navzájem vás o podporu a spolu
slibuje pečovati, aby mezi lidem došla váše akce
ohlasu a přičiniti se všemožně o její zdar.
Slečna Šedlbaurova projevile souhlas se
zahájenou akcí za Ženský klub český, načež přijata
jednomyslně následující resoluce:
„Shromáždění na veřejné schůzi dne 24. únor
usnesli se jednomyslně na tomto projevu: Sociální
spravedlnost a kulturní rozvoj národa vyžadují, aby
veškeré školy obecné, střední a vysoké byly prosty
jakýchkoli poplátků. Proto výzýváme vládu, aby
nejkratší době veškeré školní platy a taxy na všech
veřejných školách odborných, středních a vysokých
zrušila. Jsme přesvědčeni, že naše samosprávné in-
slituce zrušení školního platu na školách národních
dosvědčí, že volná škola, prosta všech platů, je po-
žadavkem celého národa.
Usneseno, aby resoluce byla podána přímo mi-
nisterstvu.
Na to schůzi předseda doslovem před 12. hodinou
polední ukončil.
Moravec
Šedlbaurův
n svaz osvětový
20
article
Srážka vlaků v Petr špurku
u Podbořan.
Srážka vlaků v Petr špurku
u Podbořan.
Na trati c. k. rakouské státní dráhy mez
Duchcovem, Plzní a Eisensteinem
měřící celkem 262 kilometrů, v kilometru 84.
nalézá se stanice Petrspurk. Tam stala se
včera odpoledne následkem chyb-
ného postavení výhybky sráž ka
osobního vlaku s vlakem náklad-
ním. Srážka byla tak prudká, že tři osoby byly
těžce a asi 20 lehce zraněno.
Z Plzně sdělují se nám o tomto želez-
ničním neštěstí následující podrobnosti:
Osobní vlak č. 1116, který v neděli ve
12 hod. 45 minut v poledne vyjel ze stanice
Duchcova směrem k Plzni, příjel ve 3 hodiny
36 minut odpoledne do stanice Petršpurk- Jese-
nice. Následkem chybného postavení výhybly
vjel vlak na koleje, na nichž stál nákladní vlal
č. 1173. Osobní vlak jel sice zmírněnou rych-
lostí, poněvadž už vjížděl do stanice, ale srážk
byla přece prudká.
Těžce zraněni byli z cestujících
Marie Šmídlová, Josef Abeles a Adol-
Köppel z Loun. Lehce zraněno bylo as
20 osob, mezi jimiž tři železniční a tři poštovn
zřízenci. Na telegrafické sdělení o srážce by
z Plzně do Petršpurku vyslán pomocný vlak
Zranění byli převezeni do nemocnice v Plzni
v Žatci.
Při srážce byly obě lokomotivy a osm va-
gonů značně poškozeno.
Petr
Šmídlová
Abeles
Adol
Köppel
Podbořany
Duchcov
Plzeň
Eisenstein
Petrspurk
Jes
Louny
Žatec
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Valný sjezd národní strany svobodo
myalné koná se v Praze již tento týden ve
dnech 2. a 3. března t. r. První schůze
jest v sobotu v sále hotolu »Central« (Hybern-
ská ulice) o 93. hod. odpol., druhá v ne-
děli ve velkém sále ostrova Žofínského o 10.
hod. dopol. Včera počalo se s rozesíláním
pozvání. Reklamace přijímá sekreta r iá
národní strany svobodomysln
v Praze—II., Vladíslavova ulice, dům M-
šťanské basedy pražské.
— Klub sněmovních poslanců národní
strany avobodomyslné má schůzi zejtřa v úterý
o 10. hod. dopol. ve své místnosti v budově
sněmovní. Před tím o 110. hod. sejde s
v téže místnosti parlamentní komi se.
— Širší volební výbor národní stran
svobodomyslné koná schůzi dnes o 6. hod.
věčerní v místnosti výkonného výboru. Písemná
pozvání ke schůži té se nerozesílají.
— O českých dělech v německých školách
napsal v schulvereinském »Der gstrene Eekart« dr.
Praha
Žofínský
Vladíslavov ulice
národní strana svoboda
Central
II
národní stran
22
article
Hugo Hassipger pozoruhodný článek, který vy-
slovuje se ovšem s německého stanoviska prot
přijímání slovanských dětí do německých škuo
naprosto. Ačkoli jeho článek veden jest důvody
záštiplnými, přece dlužno jest uvítali jej jakožlo
německý přispěvek k odsouzení činnosti školy
germanisujíci — rdousící se již přeplněním če-
skými détmi. Dr. Hassinger nazývá německou
školu s dětmi českými a slovinskými překážkou
německé ochranné práce a konstatuje, že pro
spěch spatřovaný v tom, že aspoň část děti slo-
vanských získána bývá němectví, je-li jaký, ne-
stojí v žádném poměru ke škodě, že tolik slo-
vanských dětí naučilo se německy v německé
škole a ke škodě, již trpí německé děti společ-
ným vyučováním se slovanskými. Pedagogické
důvody proti společnému vyučování dětí různé
národnosti jiného jazyka jazykem cizím, s české
strany již nesčetněkráte osvětlené, uznány něme-
ckým pedagogem tentokráte také se strany ně
mecké jako škodné i pro německé děti. Zajíma-
vější jsou pro nás z článku Hassingrova poli
tické úvahy oportunismu školské germanisacese
stanoviska německého. Kdyby prý na Moravě.
Hugo Hassipger
doktor
Hassinger
Hassingrův
Morava
23
article
kde německé školy českými dětmi jsou pře-
plněny, bylo se podařilo v jazykově smíšených
krajích vychovati uvědomělou německou gene-
raci lidovou, jak to učinili Češi, a nikoli polo-
vičatou, němocky mluvíci, nikoli však německ
myslíci mládež, nevyhnutelný to pro-
dukt takových škol, nebyla by prý ně-
mecká vláda za posledních 30 let v půl druha
tuctu německých měst moravských tak náhle se
shroutila.
»Pohříchu hledělo se více k tomu«, dí dr. Has
singer, sabychom vykazovali více Něm
ců pro sčítání lidu, než Němců smy
šlením, a při nejbližšim ostřejším zavanutí větru
mnoho Němců prvního druhu popadalo. Řekněm
to poctivě, bylo při tom mnoho umělého
němectví, kteréž svou vnitřní prázdnotu ne
bylo s to zakrýti, a národní ztráty jeví se tudiž
většími, než jsou: Také dnes vyskytují se místa
v nichž němectví, posuzováno podl
škol. jeví se býti větším, nelž sku-
tečně jest. Je to falešná ctižádost za-
sazovali se dále pro udržení tohoto zdání, ale
je to také cližádost nákladná bojovali za vě
neudrži(elnou a při tom ještě protivníku do
rukou prohrávati prospěchy a hodnoty, jichž užití
jinde mohlo př nésti úspěch. Žádost, aby naše
německé školy odištěny byly od ci
zlch živlů co nejmenším přijímáním slovanských
dětí, narazí na odpor jistě části něm. učitelstva
Čech
doktor
Němec
Německo
24
article
Panují obavy, že by zmenšením počtu žactva také
počet tříd byl omezen, květ školy zničen
výsledek vyučování a vážnost její snížens. Od-
padnou-li však překážky shora ličené a slovan-
skými dětmi způsobené, potom doctlí německý
učitel ve škole trojtřídní právě tolik, ano i více
než může dosáhnouti ve škole pětitřídní«. Proti
očekávanému odporu německého učitelstva z dů-
vodů hmotných, namítá dr. Hassinger: »Nesmí se
zapomenouti, že naše obranné spolky sumami, je
poblceny jsou školami a zahrádkami, vychováva
jícimi německy mluvící Slovany, možno
by bylo založiti na jazykovém pomezí ústavy, slou
žící skutečně naším soukmenovcům. Kdyby však
zmenšením škol zaviněno bylo sešpatnění poměrů
učitelstva něn eckého, musely by právě německé
spolky ochrann zakročiti a škodu nahraditi. «
Zaznamenáváme vysoce zajímavý tento vý-
lev německého pedsgoga jakožto výkřik Ger-
mána, který vidí, že jeho kmen v českých ze-
mích zalyká se přívalem renegátstva školou na-
tvořeného, jako svědectví, že germanisace v na-
šich českých vlastech dostoupila dnes takových
rozměrů, že se prohledaví Němci sami nad n
děsí. A toto hrozné pro nás vědomi utápí za-
dostučinění z článku tuto citovaného!
— Úmrli. V Kolině zemřela dne 23. t. m. paní
Růžena Hlavsová roz. Kabešova, chot
účetního továrny na cukrovinky. Pohřbena bude v
úterý 26. února ve 3 hodiny odpoledne z bytu
Dolní ulici č. 68, na místní hřbitov. — Na Smíchově
zemřela minulou sobotu dne 23. února po delším
utrpení paní Anna Stejskalová rodem Bri-
skerova, choť technického sládka pana Františka
Stejskala, ve 24. roce věku svého. Pohřeb zesnulé
paní konán bude v úterý dne 26. února o 3. hodině
doktor
Hassinger
Němec
Úmrli
Hlavsová
Kabešův
Stejskalová
Bri
Stejskal
Gera
Dolní ulice
Smíchov
25
article
odpol. z domu smutku na Smíchově, Kinského třída
čís. 27 nové, na hřbitov smíchovský na Malva-
zinkách.
— Pan Josef Rlohard Rozkošný, nestor českých
skladatelů, včera ochuravěl a byl po lékařském při-
spění ponechán v domácím léčení. Mistr Rtozkošný
čítá 74 let věku svého. Zdravotní stav jeho dnes se
značně zlepšil. Četní jeho přátelé přejí mu, aby do-
sáhl úplného uzdravení.
— Redilel vlnohradského dívadla. Ve včerejší
valné hromadě spojeného družstva Narodního divan a
byl p. F. A. Subrt jmenován teditelem nového měst-
ského divadla na Král. Vinobradech.
Josef
Rlohard
Rozkošná
Subrt
Král
Smíchov
Malva
26
article
— Zemský výbor království českéiio a dvoutřídni
školy obchodní. (Z kruhů odborných.) Utěšený rozvoj
obchodních škol dvoutřídních, které od prvopočátku
byly odkázány ve všech směrech téměř na sebe, na
výsledky své práce a na porozumění nejširších
vrstev výrobních, které si téměř vynutily uznání svou
cíle svého vědomou a seriosní prací, hlási se po
době téměř dvaceti let se zvýšenými požadavky než
odůvodněnými, ke sněmu král. českého. Obchodní
školy dvoutřídní organisovány jsou na zásadě škol ve-
řejných, na základech, které označeny byly za jedině
schopné dáti školám těmto poklad rozvoje a poslání
na prospéch českého obchodu, stejně významněa
důležité to složky národního hospodářství českého,
jako zemědělství a jiných výrobních odvětví. Leč při
požadavcích za daných pomědů ne malých, které ob-
chodním školám dvoutřídním dány byly ve vínek, za-
pomínalo se, že v těžkých úkolech nutno toto školství
řádně podporovati z prostředků veřejných. Da možno
říci, že se při platných principech správních ve všech
oborech kulturní politiky země (i stát) nevolala ke
konání své povinnosti, jak tomu bylo zvykem při od-
borném škoiství jiného druhu školství průmyslové i
zemědělské). Veřejné korporace (komory, obce a ob-
chodní gromia) odhodlavše se ke zřízení a vydržování
obchodních škol dvoutřídních vším právem spoléhaly,
že rostoucí potřeba školního rozpočtu dozná vždy —
27
article
jek praktikuje se to u škol jiných — náleziiého
zřetele ve výši subvencí korporací na vydržování
školy přispivajicích, leč kdo první je zklamal v těchto
oprávněných nadějích, byl zemský výbor král če-
ského, který neuznal ani za hodna věnovati mu ně-
kolik řádek v obvyklých svých publikacích skolství
se týkajících — vyjímajíce pokračovací školy ku-
pocké. Nehledě k tomu, že dosavadní způsob úhrady
značných nákladů, kterou si vyžádá vydržování ob-
chodních škol dvoutřídních v autonomních berních
jest nanejvýše nespravedlivý proto, že obchodní školy
dvouliídní ve svých dosavadních sídlech nejsou zři-
zeny výhradně pro syny příslušníků té které obce,
nebo členy dolyčného obchodního gremia, nebo snad
dokonce pro žáky z určitého komorního obvodu, jest
zemské hospodálství v ohledu hmotném povinno se
starati o rozvoj tchoto školství proto, že jest. to
pouze a jedině v jeho kompetenci dle platné ústavy
zemské. Zákonná úprava školství odborného, tedy i
obchodního jest svrchovaným právem zákonodárným
sněmu království českého. Sněm král, českého za-
býval se poprvé touto otázkou již v r. 1892 a usnesl
se dokonce na resoluci, kterou se uložilo zemskému
výboru, aby v nejblíže příštím zasedání podal sněmu
přeolohu zákona, kterým by se definitivně a jednotně
upravily poměry na obchodních školách obojiho typu,
tedy akademií i dvojtřídek. Vyzvání tomuto zemský
výbor vyhověl jen do tě míry, že podal sněmu
zprávu a poměrech panujících na českých obchodních
če ský
28
article
školách a to na základě zevrubného dobrozdání ob-
chední a živnostenské komory prážské, ale ku po žání
předlohy zákona dotyčného nedošlo ani když jednalo
se o převzelí obecných škol řemeslnických ve správu
zemskou. Návrh na zjednání nápravy v naznačeněm
směru a vydalnější subvencování dvoutřídek českých
opěloval se pak ve sněmu i v rozpočtové komisi ně-
kolikráte, ale vždy sešlo s usnesení, které by zna-
menati mohlo krok k zahájení veřejnoprávní úpravy
školství obchodního, jejíž nutnost uznána byla již
před 15 lety. Za luto dobu potřeby škol těchto značně
stouply, ale zemský výbor po celou tu dobu pře-
hlížel rostoucí požadavky rozpočtově a navrhoval
pro ně stereotypně bez ohledu na frekvěnci, služební
a pensijní etát a sídlo, subvenci stále stejnou a vý-
znamu škol nepřiměřenou ve výší 2000 K. Docela
oprávněným jest tudíž stesk do těchto žaloslných
poměrů a do neporozumění pro osvělové potřeby če-
ského obchodu se strany zemského výboru. Obchodní
Listy, orgán to Jednoty obchodních gremií v král,
českém, obural se také v čísle 5. lelošního ročníku
touto palčivou otäzkou, kde přesvědčivě dokazuje, že
země jest povinna starati se lépe o obchodní školy
a poukazuje při tom na příspěvek, který odvádí státní
správě vyučovaci na vydržování dvou státních řema-
slnických škol v Čechách. Přispívá totiž zemské ho-
spodářství na vydržování pěti dvojtňdních škol ob-
chodních českých obnosem 10.000 K. kdežto zmíněný
příspěvek zemský na vydržování slátní řemeslnické
školy v Jaroměři a na Kladně obnáší 16.000 K.
Čechy
Jaroměř
Kladno
29
article
Značný náklad, kterého si vyžádají školy hospodář-
ské, zařízené v pravdě s přepychem, nesnese v té při-
čině žádného měřílka. Námitka, které zemský výbor
užívá vůči vydržovatelům škol obchodních, pokud
jde o požadavek zvýšených subvenci, že totiž země
nema na školy ty žádného vlivu, odpadá připome-
nutím pouhým, že obchodní školy jako ústavy veřejné
podrobeny jsou dozoru státnímnu stejnou měrou jako
zemské školy hospodářské a i zemské školy řemesl-
nické. Jest oslatně v moci sněmu král. českého, aby
v mezích řišského školského zákona vyhradil si větší
právomoc v tomto školském oboru. Melt zemský
výbar dosti času, aby sněmu podati mohl příslušnou
předlohu zákona, která by upravila poměry na ob-
chodních školách tak, že by se odstranilo dosavadní
subvenění hospodářství dusíci volnější pokrok a roz-
voj, pro který jinak dány jsou všechny podmínky.
30
article
Dlužno sice na omluvu přípomenouti, že státní správa
vyučovací nechová se příliš sympaticky vůči snahám
o úpravu poměrů skol obchodních zákonem zemským.
ale v zájmu škol těchto, najmě však dvojtřidních, jest
nutno, aby sněm král. českého v otázce této zaujal
stanovisko rozhodné a určité, Nemusit úprava zem-
ským zákonem ještě znamenati, že svaliti se má
všechna péče finanční o tyto škojy na hospodáislvi
zemské. Jest povinností rněmu král, českého, abv
postaral se o ustálení těchto neurovnaných poměrů
a prostředkem k tomu může býti nejen pozemštční.
nýbrž i postátnění. Nechceme nikterak praejudikovat
stanovisku spěmu král českého v této po vyřízeni
lak úperně volající otázce, ale máme za to, že jest
to přikazem slušnosti, aby sněm český věnoval ob-
chedním školám tutéž pozornost a tolik pěčej jako
školám zemědělským linak půsohila by dosavadní
jednostranná péče dojmem. že favonisuje se jistý
obor školský na úkor druhého stejně důležitéhoa
významného. V celém souboru ptázek pak skolství
tohoto se týkaj-cích jest prozajím nejnaléhavější vy-
datnější subvencování, dokud reforma výše vznome-
nutá nebude počata a s úspěchem skončena, ať v tě
či oné forně. Že však i u nás jesí nejvyšší čas
obchodnímu školství věnovati více péče ve sněmu
král. českého, stačí poukázati ke státní dvoutřídní
obchodní škole v Černovicích o k chystanému postát-
nění dvoutřidní obchodní školy ve Splilu a celé řady
ostatních dvoutřídek německých.
Černovice
31
article
— Advokátní kemera v král. českém konala
včera v hotelu »Central« v Prase valnou hromadu
za předsednictví pana dra. Kanfmanna. K jednatelská
zprávě vyslovil dr. Grünbaum přání, aby nálezy dis-
ciplinární rady nebyly uveřejňovány, poněvadž ne-
slouží ani k odstranění, ani ke zlepšení. Žadá však,
aby nálezy byly co nejpřísnější a případ, který se
stal, že záležitost disciplinární byla postoupena trest-
nímu soudu, aby byl vyřizen suspensí. Který případ
řečník myslí, jest všeobecně známo. Když byla pa-
mátka zesnulých 29 členů komory uctěna povstáním,
výroční zprávy schváleny. Komorní přispěvek na rok
1907 stanoven na 40 K (30 K komoře a 10 K pod-
půrnému fondu). — Mezitím vykonany volby a zvolen
do výboru komory dr. B. Haller v Liberci, do disci-
plinární rady pp. dr. Dvořák Václav, dr. Jahu Bedř.,
dr. Krützner Emanuel, dr. Nesý Petr C., dr. Pospíšil
Jaroslav, dr. Vaníček Jan, dr. Žák Karel. dr. Du-
schenes Julius, dr. Maly Josef, dr. Melnik Maxmilian.
dr. Kafka Moric a dr. Siegert Antonín. Náhradnici
pp. dr. Lokay Frant., dr. Škarda Ctibor. dr. Bloch
Rudolí, dr. Herrabeiser Karel a dr. Sluka Jindřich.
Revisory zvolení pp. dr. Mužík J., dr. Skali H. a dr.
Waldert Frant. Za zkušební komisaře pro advokátní
zkoušky zvoleni z české strany pp. doktoři Bouček
Václav. Dlahač Bedřich. Dobruský Jan, Eisell Kugen,
Hoffmeister Ad., Hubáček Karel, Jedliéka B., Klum par
L., Schwarz Ed., Stampfe Al., Šebesta K. a Žalud Jos.
Za zkušební komisaře pro soudcovské zkoušky zvo-
leni z české strany pp. doktoři: Eiselt Eogen, Ka-
doktor
Grünbaum
Haller
Dvořák
Václav
Bedř
Krützner
Emanuel
Nesý C
Pospíšil
Jaroslav
Vaníček
Jan
Žák
Karel
Julius
Malo
Josef
Melnik
Maxmilián
Kafka
Moric
Siegert
Antonín
Lokay
František
Ctibor
Bloch
Herrabeiser
Sluka
Jindřich
Mužík
Waldert
Bouček
Bedřich
Dobruský
Hubáček
Schwarz
Stampf
Al
Šebesta
Žalud
Jos
Eiselt Eogen
Liberec
Ka
Eisell Kugen
Hoffmeister Ada
Jedliéka B
Kly par L