ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a8cd22b0-75c7-11dc-8526-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: org 3, person 35, work 3, place 29
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. února 1907. Císlo 56.
4 article
Schůzi. potom skončil předseda rekto Hlava projevem díku všem účastníkům a slovy: »na shledanou na sjezdě« za hlučného po- tlesku.
5 article O reformě právnických studií.
O reformě právnických studií. Osnova nového řádu studií právnickýc vypracovaná výborem profesorského sboru práv- nické fakulty vídeňské a uveřejněná ve výtahu ve vídeňském denníku »Die Zeit« dne 21. t. m., děli se na dva oddíly: v provisorium, jež by platilo až do té doby, kdy zamýšlená reform bude vyřízena v parlamentě, a v definitivum, stran kterého činí se vládě a říšské radě řada návrhů. Základní myšlenkou navržené deflni- tivní reformy jest, že první studijní oddíl, vě- novaný studin historickému, omozuje se na tr semestry. Historicko-právní zkouška státní mus dle tohoto návrhu vykonána býti po třetím semestru, takže čtvrtý semestr bude věítatelný teprve po historicko-právní zkoušce státní. Druhý oddil studijní bude pak trvati vždycky nejméně pět pololetí. Podle dnes platného řádu studij- ního, který byl zaveden zákonem ze dne 20. dubna 1893, studující jest ke skládání ře čené zkoušky po třetím semesíru pouze opráv- něn, nikoli však povinen a neziská, kdo složí zkoušku tuto již po 3. semestru, oproti kole- govi, který se zkoušce podrobí teprve po semestrech, žádného zkrácení celkové doby studijní.
profesorský sbor právnický
6 article
Opatření to má v zápětí, že studující z pře- valné části skládají historicko-právní zkoušku teprve po 4 semestru. S timto počínáním velké většiny musí se pak počítati při zařízení před- nášek. Zkušební předměty prvního studijního oddilu musí býti předneseny ve třech semestrech zkušební předměty druhého oddílu nemohou vy- kládány býti před 5. semestrem. Celý čivrtý semestr jest úplně ztracen pro zkušební před- měty toho nebo onoho oddilu. Z toho, že histo- rická kolegia prvního biennia omezena jsou na 3 semestry, ničeho nezískají obligátní přednášky biennia druhého. Pro ně nezbývají nežli číyr pololett, doba to překrátká, uvážíme-li, jak ob sáhlá jest látka obou zbývajících zkoušek stál- ních, judiciální a státovědecké. Vítám proto o srdce návrh vídeňské komise, aby státní zkouška historicko-právní byla po třetím semestru obli- gátní. Rovněž mám za vhodné, aby historicko- právní materiál, vtěsnaný do prvního oddílu stu- dijního a činící předmět první státní zkoušky.
7 article
byl poněkud umenšen. Srovnávám se protc i s navrženou redukcí obligátních hodin, přede- psaných pro právo římské, německé i kano- nické, i s uím, což též z jiných důvodů se do- poručuje, aby pětihodinná přednáška o říšskýeh dějinách rakouských odpadla a nahražena byl ve 4. semestru přednáškou o dějinách rakouské ústavy a správy. Do jisté míry by k říšským dějinám rakouským mohlo býti přihliženo v před- náškách o právu německém a při zkoušce z tohoto předmětu. Byl by to částečný návrat ke zkušebním řádu ze dne 16. dubna 1856, dle něhož před- mětem zkoušky z historie práv měl býti dějepis německé říše a německého práva spojen s děje pisem rakouským.
8 article
Jiná pronikavá změna, kterou navrhuje vl- deňská komise, týče se počtu přednáškových hodin. Posavadní ustanoveni, že semestr jest to- liko tenkráte včítatelný do doby studijní, když pro něj prokáže se návštěva kolegil nejméně 20 hodin, má býti úplně odstranéno. Minimální počet hodin, předepsaný pro jednotlivé obligátní přednášky, má při všech býti snížen. Studují- címu má býti dána příležitost vzdělati se více ve speciálních odborech. Mám za to, že plná volnost ve výběru tom bude studujícím zabez- pečena jen tehdy, když bude dosavadní vymě- řování kolejného platu podle jednotlivých hodin odstraněno a kolejné buď úplně zrušeno nebo pevný úhrnnečný plat kolejný zaveden. Nemohu souhlasiti se všemi navrženými redukcemi. Od- mitl bych zejmena přilišné snížení při rakou- ském právu občanském z 18 hodin na pou- hých 12. Úplně souhlasím s návrhem, aby, dokuo nynější řád o rigorosech právnických nebude zrušen, každé rigorosum nahrazovalo tu onu státní zkoušku. Vždyť právnická rigorosa kryj se co do látky téměř úplně s theoretiekým zkouškami státními. Navrženým návratem k dří vějšímu stavu před zákonem ze dne 20. dubn 1893 odpadly by dvojité zkoušky, které ubíra zkušebním komisařům tolik drahocenného času Prot. dr. L. Heyro v s k ý.
Prot doktor L Heyro
9 article
Potřeba reformy tohoto oboru studil un versitních byla dávno uznávána učiteli, studuji cími, praktiky i správou státní; a nejenom ovšem potřeba reformy, nýbrž také rozšířen studií těchto i na školy střední, ba i do ško obecných rudimenta disciplin právnických zane sona býti měla, a — ovšem měrou naprosto pro budoucí občany státní nedostatečnou — také zanesena byla. Jinak ovšem bylo se snaženo o reformu tuto s reformou veškerého řádu studijního v posledních výběžeích od školy obecné poči najíc, až k školství nejvyššímu. Že se stanovi ska ryze theoretického právě v souvislosti celou reformou školství mělo by býti jednáno o reformě studií právnických, jest nesporno leč v praxi příroda ani co do plánů učebních nemiluje skoků, a dělati z mládeže pro nějakou myšlenku, třebas dle zdání o sobě dobrou. hned králíky pokusné, nelze as také dopo Proto lze zaujati prozatím stanovisko vůč moderním snahám, jež v oboru tomto zejména co do upravení studia vysokoškolského v rámei nynějších universit průchodu sobě zjednávají I. Obmezení studií historických jest bodem, o němž u nás nedávno hledíc k přednášce dra. Moučka v právnické jednotě, živěji bylo debato- ručiti
Moučka uno
10 article
váno; extrémy i zde byly bezprostředními sou- sedy: vedle názorů zastávajících historicko-právní i čistě historická studia v posavadním rozsahu. i dokonce jich rozšíření žádajících úplné za- vrhování těchto disciplin. Jest nepochybno však. že pro každého, kdož jevy sociálními se zabývá, nutna je znalost vývoje jejich, a i právo je zjevem eminentně-sociálním. Za to ovšem přirozeno, že není úkolem fakulty právnické, aby vychovávala odborníky historiky. Co pak rímského, církevního, slovanského i německého práva se dotýče, vy- hovují discipliny tyto zajisté požadavkům právě řečeným, jsoůce patrnými a i dnes sledovatelnými podklady nynějšího práva, zejména soukromého. i výbornou propaedentikou pro každého studují cího práv. Říšské dějiny rakouské pak mají tý význam pro právo veřejné, aspoň v tom způsobu jak nyní jsou vykládány. Za to ovšem obmezení těchto disciplin nj výše na tři semestry zdá se dostatečným. II. Spornější jest ještě rozsah materie iudiciální; tu ovšem mnoho praxe s sebou mluví. Leč hledíc ku praktické potřebě, právě nelze žádati obmezení tohoto oboru, ač není pochyby, že by názornost vyučování, zejmén o právech formálních, mohla mnoho prospěti ke srozumitelnosti a rychlému chápání výklada. Takovýchto zařízení však posud na universitách našich není.
11 article
III. Bolavým bodem našich právnických studií jsou materie politické, tedy zejména ve- řejné právo (pokud do iudiciální materie ne- spadá) a politická oekonomie, k níž nanky so- ciální se druží. Že péče těmto předmětům vě- novaná jest nepatrná, jejich pak vědecká i prak- tická důležitost eminentní, jest známo. Rozšířen a prohloubení studií těchto, zastrčených nyn mezi iudiciálními materiemi, i ubíjených ne odstrkovaných nyní pravidelně studiem k iudi- ciální státní zkoušce, jest postulátem ne- odvratným. Snad dalo by se tomu odpomoci tak,že ke třem semestrům historickým připojily by s tři judiciální a k těmto tři politické; studium by se tím prodloužilo sice na 41%. snad, při nějakém přidání semestru (třeba filosoficko- socio- logického), i na 5 let, leč není to již nyní v medicině? A nedalo by se ničeho ubrati zby- tečně dlouhým studiím gymnasijním, při nichž tatáž materie až třikráte se opakuje? Kdybs pak bylo lze i třeba po každém oddilu studi složiti státní zkoušku z oddílu prodělaného, hle. jak by se nabylo nerušeného času pro studinm následujtcíi IV. Žádá se na fakultě právnické rozšířent studií filosofických a sociologiekých. Nelze ovšem upříti, že existuje zde též fakulta filosofická. jež k podání všeobecných filosofických nauk je- dině jest povolána: leč studium toto mělo by býti ponecháno zálibě každého jednotlivce, ne- boť doba polyhistorů už minula.
12 article
Za to ovšem speciální, k potřebě iuristické se vížíci kolegia filosofická mohla by býui před nášena dobře buď u připojení na jednotliv discipliny (na př. právo trestní), nebo, pok tak úzké souvislosti nemají, v semestru posled- ním. Totéž platí o sociologii, jejíž souvislos s politickou cekonomií a i trestním právem, často i civilním, jest patrná. Vedle těchto ovšem musilo by místa najíti také právo mezinárodni. V. Že za nynější doby skládání dvojích. obsahem celkem stejných zkoušek: stáťnic a ri- goros, jest luxusem, netřeba podotýkati. Zat ovšem při modu výše zmíněném nebyly by zkoušky státní nikterak zbytečnými, kdyby za- vedl se jiný způsob dosažení doktorátu- VI. Právnický doktorát — jednotný, či do- ktoráty dva — a jak hodnosti te nabýti —to jsou otázky ještě dnes diskutované, a nedodisku tované. Že pro praxi jest potřebí znáti v hlav- ních rysech celý obor práva, a tuto znalost zkou- škami státními prokázati, považují za jisté, jsem v tom svém mínění velice utvrzen zkuše- nostmi, jichž jsem měl příležitost nabýti v Ně- mecku. Za to ovšem doktorát, jsa hodností akade- mickou, má býti výsledkem nikoliv pouhé zna- losti pro službu postačující, nýbrž zejména prů- kazem způsobilosti k další samostatné práci vě- decké. A tu jistě není ani fysicky možno, aby někdo vědecky obsáhl celý obor práva najedneu, zde jest takřka vědeckou podstatou doktorátu diktováno, aby mohl býti specialisován, ať n historický, iudiciální neb politický, ať i třeba n více způsobů.
13 article
Zda bude zachován system rigoros, či práce seminární s připojenou zkouškou ústní, je cel- kem lhostejno. VII. V novější době objevuje se také prou proti povinným kolegiím, nebo aspoň snahy z jejich obmezením. Nelze však jinak, než systé- mem povinných kolegií dociliti jednak toho, aby celý systém určité nauky byl přednesen, a aby také zabezpečiló se jakési ueelené průměrn vzdělání absolventův. Ze ovšem přílišný objem kolegií povinných rozptyluje, resp. látku neztrá- venou zanechává, zdá se nepochybným. Za to ovšem jest rozhodně povinností, b bylo se postaráno o hojná kolegia speciální, se- mináře vědeckou zdatnost velice podporující konečně ovšem také o různé nauky, jež dle sve povahy pro právníka zvláštní důležitost mají, n př. účetnictví. Účastenství na nich ovšem, ne- hledíc snad k účelům zvláštním, budiž fakulta- VIII. Konečně ovšem bývají vyslovována různá přání vzhledem k tomu, že prý universita nevychovává pro praxi. To spočívá ovšem z části na opakování bezmyšlenkovém toho, co snad jako bonmot bylo kdes proneseno, z částio- všem na mylných předpokladech. Universita, in- stitut eminentně vědecký, není jakousi příprav- kou pro praxi. Že však základy vědecké pro kaž- dého úspěšného pracovníka v praxi jsou nejen velmi užitečny, ale i nevyhnutelny, jest snad ne- sporno, nehledíc ovšem k některým, abych tak řekl „nádennickým“ zaměstnáním právnickým. Jest ovšem přirozeno, že při volbě kolegi obligátních dlužno na potřeby praxe bráti zřetel Docent dr. Drachovský. tivní.
doktor drachovský fakultaVIII
14 title
Francouzský a český kapitál
15 article
do Polska!
Polsko
16 article
Polský publicista Antoine de Zwan uve řejnil ve velkém pařížském žurnálu »Gil Blase článek, zasluhující bedlivou pozornost našieh finančních a obchodních kruhů, jimž je též čá- stečně adresován. Pan Zwran líčí nynější sta nejprůmyslovějšího města ruského Polska, pol- ského Manchestru Lodi. Toto město továren následkem revolučních bouří z velké části zti- chlo ve své lomozné činnosti, připomínající nej- větší střediska průmyslová ve Westfálsku, v An- glii, v sev. Americe. Vypukly bouře dělnické. jež však nebyly pouze rázu sociálního. Byla to též revoluce národní. Polský dělník vzchopil se proti pruskému továrníkovi, chtel setřást se sebe jho panovačnosti a vyděra čstvi německého kapitálu. Němcům, kteři nahroma- dili v Lodi sta milionů, nastaly nesnesitelné p- méry a konečně zavřeli své továrny. Chtějí opu- stiti nebezpečnou půdu v Lodi. A již se hlásí podnikaví Belgičané o jejich místa. Ale Poláci, jak ujišťuje pan Zwan nejen ve svém článk v »Gil Blas«, ale i v soukromém dopisu nám adresovaném, volají po kapitálu fran- couzském a českém, kterému by se ote- vřelo nesmírné pole práce.
Antoine Zwan Gil Blas Zwran Němec Belgičan Polák Zwan Polsko Westfálsko severní . Amerika
17 article
Naši čtenáři jsou informováni ze slovanské části rubriky zahraniční, jak řádí hlad v Lodi. kde stávky a vzpoura dělníků způsobily stav anarchistický, znemožnily výrobu a naposled zarazily všechen pracovní život v městě, kde te 140.000 lidí strádá hladem. Pan Zwan líčí, jak náhle, po americku se vzmohlo průmyslové město Loď. Před sto lety bylo vesnicí, teď má 360.000 obyvatel. Ohromné továrny a průmyslově závody zaplavo- valy ještě před málo měsíci ruskou říši až n dalný východ a kolosalní bohatství čťastných jednotlivců vzalo tu náhlý vznik. Toto průmy- slové Eldorado stalo se jevištěm osudné kata- strofy. Je to jen důsledek revoluční rozhára- nosti, lomeující základy ruské vlasti. V Lodi, kde vládla do nedávna horečná činnost a sta komínů továren chrlilo dým k obloze, je te smutný klid. Dělníci nechtějí pracovati a továr- níci opustili své závody, kde se necítili bez- pečnými.
Zwan
18 article
Polský publicista, používající tribuny pa- řižského žurnálu, dokazuje, že události v Lo nezpůsobila jen revoluce soc- ální, neboť kdyby se tu jednalo o otázku so- ciální, byla by věc již dávno vyřizena nějakým kompromisem mezi dělníky a zaměstnavateli. Ale zde jde o otázku kmeno vo u národní, jež se neslýchaným způsobem při- ostřila. V Lodi bydli 60 000 židů, 70.000 Němeů a více jak 200.000 Poláků. Moc spočívá v rukou — Němců. Poláci jsou proletáři, kteři pracuji pro německý kapitál. Slovanský trpný živel otroei německé rozpínavosti a podnikavosti. Němci na- hrabali tu sta milionů, aniž země měla z toho nejmenší zisk. Statky a zámky Němeů zbohatlýeh z polské práce jsou v říši německé a Berlin zá- sobuje všechny potřeby německých blahobytníků v Lodi. V tomto městě, jež je jen z pětiny ně- mecké, vycházejí tři velké německé žurnály, ma- jíci tendenci rozhodně protislovanskou. Polské listy chudě životí. Německé divadlo prosperuje a polské zbankrotělo. Židé jako všude, kde cít převahu německou, jsou poněmčení. A tak vzbouřili se polští pariové proti ně- meckým nabobům a usurpatorům. Došlo k ná- silnostem a hrozným krveprolitím, k vraždám i krádežím, k strašným důsiedkům revolučního výbuchu roztrpčenosti a záští dlouho potlačova- ného lidu. Poněvadž bouře v Lodi nabyly rázu více národního nežli sociálního, nebylo naděje na jieh brzké utišení. A němečtí továrníci odpověděl vzdorem. Odvezli své ohnivzdorné pokladny za hranice a zastavili výrobu. Od toho dne je tisíce dělnictva bez prác Polští dělnici jsou neústupní ve svém odboji. Nechtějí býti více ve své vlasti utiskováni, ne- chtějí býti tím, čím jsou ubozí čínšti kuliové v jižní Africe. Jedná se jim o to, aby ne- vládli v Lodi více Němci.
Něme Polák Němec Berlín jižní Afrika
19 article
Milionáři němečtí vrátili se do Německa s pe- nězi nahromaděnými v Polsku. Ať tam zůstanou. Návrat do Lodi by jim mohl být neblahým. Autor zajímavého článku v »Gul Blasu« se dovídá, že se již tvoři konsorcium belgických kapitalistů, kteří chtějí koupiti německé továrny v Lodi a ptá se, proč ne kon sorei um franeouzské? A v dodatku, který nám pan Zwan zaslal dovolává se též kapitálu čes ké h a píše : »Oč jde? O boj proti Němeům! A kdo je zná lépe nežli ti, kteří jím vzdorují od staleti Jde o hájení národa slovanského, jazyka slo- vanského, hospodářských zájmů slovanských na všech těch terenech dobili Čechové jíž tolik vítězství, že mohou býti mocnými a neocenitel- nými pomocníky v kampani protiněmecké. Mají mezi námi příliš obdivovatelů, ab nebyli přijati s otevřenou náručí: jejich vytrva lost, jejieh zkušenost, jejich vysoká kultura, jejich duševní pružnost, to vše mluví v jejich prospěch. Často jsme litovali, že Čechové za nedbávají, ano skoro zapomínají své bratry polské. Dnes Polsko, Lod, nabízejí e jim, otevirajíce nové pole expans jejich kapiťálu, jejich podnika- vosti a jejich bojovnému tempera- mentu. »Zátím co polský proud bez ustání hloda jící ve převlace německé, jež nás děli od Čech teď ve Slezsku zmenšil prostor nás dělfcí, nechť Čechové přijdou, aby vám pomohli zkro- titi rozpínavost německou v Lodi. Budou slouži své i naší věci. Najdou náležitý prospěeh hmotný a dokáží skutek vlastenecký : to je zdravá a dobrá politika.« Pan Antonín Zwan nám lichotí s pravou polskou galantností, ale jeho slova mají přízvui tak upřimný, jsou tak vážně míněna, že zaslu- hují, aby se jich povšimly naše příslušné kruhy
Zwan Čecho Německo Polsko Lod Čechy Slezsko
20 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 24. února. (Zemská volebn oprava.) Také solnohradský sněm chtěl pro- vésti volební opravu ve smyslu všeobecného rovného hlasovacího práva. Včera dodala však zemská politická správa solnohradskému sněmu výnos ministerstva vnitra, v němž se prohla- šuje, že vláda nemůže souhlasiti se zavedením všeobecného, rovného a přímého volebníh práva pro zemské sněmy a že nemůže také uznati souvislost mezi reformou říšského voleh- ního řádu a opravou sněmevních volebních řádů. Souhlasí však, aby se poskytlo volební právo i těm vrstvám obyvatelstva, jež ve sněmech dosud zastoupeny nejsou. Sněm vzal tuto notu zemské správy na védomi a přikázal ji ústav- nímu výboru. Prohlášení vlády, zaslané sněmu solnohrad skému, souhlasí s podobnými projevy, učiněným
Praha výnos ministerstvo vnitro
21 article
vládou loni na sněmu kraňském a letos ne- dávno v zemském výboru terstském. V Praze, 24. února. (Cena otisk volebních listin.) Z vídeňské radnice vyšla zpráva, že cena jednotlivého otisku voleb- ních listin, jenž na žádost voliče musí býti vy- dán, bude ve Vídni kolisati od 40 do 100 dle lidnatosti jednotlivých volebních okresů vl- deňských a dle počtu objednaných výtisků. Tak vysoká cena volebních listin odůvodňuje se tím že na sestavaní původní volební listiny bude třeba najati mnoho pomocných pracovných sil a že počet objednavatelů bude poměrné ne- patrný. »Arb. Ztg.« právem poznamenává k této zprávě, že obec má právo na objednateli otisk neb opisu volební listiny žádati náhradu jenz výdaje, spojené s vyhotovením opisu neb otisku. nikoli však také náhradu za ty výdaje, které jsou spojeny s původním sestavením listin: V - lební listiny musí každá obec dát sestaviti, i když si jich kopii neobjedná nikdo. Kdyby se cena otisku stanovila tak vysoko, jak zamýšlí obee vídeňská, byl by zmařen dobrý úmysl, jenž vedl zákonodárce k ustanovení, že každý volič ma právo otisk volební listiny si koupiti, aby moh její správnost kontrolovati.
Praha Vídeň
22 article
V Praze, 24. února. (Z volebníh ruchu.) Maloruští soci alisté v Haliči jmenovali dosud čtyři kandidáty pro příští volby do rišské rady. V okrese baligrodském kani duje vůdce ruských socialistů Semen Vityk v bučačském lékař dr. J arosevič a v okres tarnopolském O stapěuk. Socialisté postave své kandidáty ještě v okresích nadvorenském. stanislavovském a přemyšlském. V Praze, 24. února. (Podmínky hl dovlclch ruských studentů.) Kdy byl včera vyšetřující soudce dr. Franke sděl uvězněným ruským studentům, že senát zem- ského soudu se usnesl, propustiti je všechny bez kauce z vyšetřovací vazby až na pět obža- lovaných, studenti vyžádali si nějaký čas n rozmyšlenou. Večer pak prostřednictvím dr. Franke zaslali presidiu vrchního zemského soudu podmínky, za kterých jsou ochotn opustiti vězení. Žádali, aby spolu s nim bylo propuštěna z vazby i posledních pět jich soudrohů, aby žádný ruský student nebyl už zatčen, a aby se vrehní zemský soud zavázal že nedá vyslati na ruské hranice kolegy K r at a Rašlnského, kteří jsou ruští poddaní v případě, když budou odsouzeni. Obhájce stu- dentů, dr. Fedak, nabídl se soudu, že složí kauci za zbývajících pět stadentů a zejmena za oba ruské příslušníky po připadě až do výše 100.000 K. Rozhodnutí soudu mělo se stát dnes, v neděl.
doktor J arosevič Franke Fedak Praha Halič
23 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Obocní samospráva v Bosně a Horcegovině. V Bosně je nyní na denním pořadu bojz obecní samosprávu. Znamení k němu dáno pře rokem v Mostaru. Odtud se boj znenáhla roz- šiřoval po druhých městech a městečkách oku- povaných zemí. Rakousko zastalo v Bosně a Hercegovině otomanský zákon o úpravě správy městských obcí (sbeledijí“), jejž v celosti převzalo a vneslo do sborníku zákonů z r. 1874—80. Prodlením let ale se ukázalo, že turecký ten zákon je pro Rakousko-Uhersko příliš svobodomyslný a ne- odpovídá účelu, který si Rakousko vytklo, vstu- pujíc do Bosny. A tak okupátorka začala oto- manský zákon „opravovati“ řadou nařízení, vesměs k tomu směřujících, aby volebního prá- va požívali především c. k. úřadnici a po nich pokud možno malý počet nezávislých občanů, kteří by vždycky byli v menšině a nikdy by ne- mohli učiniti usnesení, vládě nepříjemné. Na- proti tomu úradnický aparát by se staral, aby ve správě městských obcí jen vůle sarajevské vlády docházela platnosti
Boseň Mostar Rakousko Boseň a Hercegovina Uhersko Bosna
24 article
C. k. úřadníci v městských zastupitelstvech nikdy neztratili s očí, k čemu tam jsou, a cho- vali se vždycky jako vládní stvůry a jako metla na okupovaný národ. Málo pomálu městská za- stupitelstva nic jiného nedělala, leč brala vo- chranu rakousko-uherské kolonisty a jiným půdu připravovala. Jim dáváno o překot měšťanství, dětem německých kolonistů zadávána stipendia. založená pravoslavnými srbskými národovei, ci- zincům zadávány všechny práce na účet měst- ských obcí, aby si cizinci kapsu namazali, pod- nikány stavby obcím nepotřebných, jen účelům vlády sloužících budov, regulovány ty části měst. kde bydlejí cizinci, kdežto zatím ty čtvrti, kde bydlejí domorodci, hynou ve smradu a nečistotě. zakládány sady a hříště, stavěny veřejné záchod- ky na místech, která si domorodci vyhlidli k jiným účelům — v Sarajevě na př. postaven veřejný záchodek na místě, vybraném pro pomník bás- níka Simy Mimtinoviče — podpisovány všeliké adresy oddanosti Kallajevi, Burianovi a j.
Jim Burian Sarajevo
25 article
Tito drzí a beztaktní lidé v městských za- stupitelstvech výslovně o cobě mluvívají, že jsou představiteli cizinců, a nikoli občanstva. Občanstvo tento neřád dlouho mlčky sná- šelo a bylo tím pasivnější, čím okupátoři výboj- nější. Žádný slušnější a poctivější občan nedal se voliti do obecního zastupitelstva. Ani v mostarském městském zastupitelstvu neseděli zvolenci občanstva, nýbrž vládní stvůry, vládními mameluky otrocky zvolené na diktat ze Sarajeva. Nicméně stalo se, že mostarské městské zastupitelstvo před rokem vypracovalo opravený obecní statut a podalo jej sarajevské vládě ke schválení. Vláda mu schválení nedala ale počátek boje za obecní samosprávu byl dán a stal se všeobecným heslem obyvatelstva měst i městeček v okupovaných zemích. Avšak stanovisko všech není jednotné. Jedni jsou pro zlepšení samosprávy a očistu od cizích elementů tak, aby se stal návrat k zákonité půdě, která byla dána ještě vládou tureckou. Druzí pal tvrdí, že je třeba nejprve dobyti uskutečnění hlavního požadavku, t. j. zodpovědnosti sarajev ské vlády národu.
Sarajevo
26 article Americko-japonský konflikt.
Americko-japonský konflikt. Páv. dopis „Nár. Listů''1) „Morning-Post“ přináší zajímavý úvodní článek o japonsko-americké krisi. Poukazuje se v něm na důležitost otázky, jež má býti rozře- šena. Za to, že sto japonských dítek bude opět připuštěno do škol v San Francisku, jest japon ské dělnictvo vyloučeno ze Spojených stát. Co řekne Japonsko tomuto ponižujícímu opa- tření? Bude-li japonským dělníkům odpírán vstup do Unie, nastane ovšem reciprocita vůči dělníkům americkým. Ale svolí senát k jakému- koli ponížení americké dělnické třídy, jež se skládá ze svobodných občanů? Lze o tom po- chybovati. Kromě toho než Japonsko svolí k to- muto ustanovení, může naléhati, aby práva, uznaná smlouvou z r. 1894, byla respektována a úplně provedena. Spojené státy zahájily dva spory, aby Kalifornii donutili ku provádění do- tyčných ustanovení smlouvy. Vyhrá-li Kalifornie oba procesy, jakou záruku bude míti Japonsko proti možnému nepřátelstvi San Franciska v blízké budouenosti? Změna přijatá kongresem neodstraní ni- kterak obtíží, poněvadž vystěhovalectví z Japon- ska do Spojených států přímo nezapovídá. Ve skutečnosti jest to jen provisorní opatření, jimž se má uklidniti pobouření v Kalifornii. Poměry mezi Spojenými státy a Japonskem budou vy- žadovati další úpravy, což znamená, že za ne- dlouho bude třeba nové smlouvy. Není asi jisto, že přítomné rozhodnuti kongresu se uskuteční dříve, než zmíněná smlouva. „Morning-Post“ potvrzuje, co jsem stále tvrdil, že malá příhoda v San Francisku má svý- mi bezprostředními i dalšími náslodky světovou důležitost. Záležitost tato není ještě definitivně . vyřízena, k tomu schází velmi mnoho.
San Francisko spojený stát Japonsko Kalifornie Sana Francisko MorningPost
27 article
J. Coudurier.
J Coudurier
28 article Volební ruch.
Volební ruch. Živnostenské kandidatury. Včera otiskli jeme bez poznámky projev »Ústředního voleb- ního výboru živnostnictva«, dnes dle informace, již jsme obdrželi na kompetentním místě, uvádíme skutečný průběh posavadního jednání, z něhož vysvitne, kdo jednal správně a upřímně a kdo naopak. Na podzim minulého roku ustavil se v Praze zmíněný »Ústřední volební výbor živnostenský« z řad přivrženců »Zemské jednoty živnosten- ských společenstev«, jenž prohlásil, že pokládá ustavení se strany živnostnické jako politické za záhubné pro živnostnictvo samo a že tudíz bude se domáhati poslaneckých mandátů od po- litických stran. Před tím již zahájila agitaci volební »Ž ie nostenská rada budějovická«, kter byla v nejprudším odporu se »Zemskou jed- notou« a jež zamýšli zříditi samostatnou poli- tickou stranu živnostnictva. Zástupci »Ústředního volebního výboru živ- nostenského«, v Praze ustaveného, oznámili též naší straně výše uvedené své usnesení. Ja k dr. Herold tak prof. Fiedler odpověděli jim, že strana naše je ochotna kan- didovati do říšské rady živnost- níky, již se k naší straně hlásí, upozornili však zároveň zástupee výboru na to, že dle naší organi- sace výkonný výbor může kandi- dovati jen toho, na kom usnesou se místní důvěrníci. Po těchto rozmlu- vách »Ústřední volební výbor živnostenský« po celé měsíce naší straně žádného návrhu nepodal.
Herold Fiedler Praha
29 article
Mezitím jednáno bylo mezi Staročechy, mla- dými stranami a našemi zástupci o so u s t re- dění stran. Naší jednatelé nejprve žádali, aby po dohodě o společný program dův ěr- níci všech koncentrovaných s tran v jednotlivých okresích se sešli a vybrali nejzpůsobilejší kandi- dáty. Proti tomu však se postavily mladé strany a hned žádaly v městech o mandáty pro dra. Baxu, Choce, K lo- fáče, Fresla atd. ale ani jednoho živnost- níka nenavrhovaly. Když se jednání protaho- valo a naši důvěrníci naléhali na to, by věděli, na čem jsou, usnesl se výkonný výbor náš na tom, že jest nutno jednání o koncentraci urvch- liti a zároveň učinil určitou nabídku ml a dý m stranám na 10 mandátů městský ch s tím doložením, že mladé slrany jsou povinny na účet ten kandidovati jednoho maléh úřadníka a jednoho malého živ- nostníka, ježto stále tvrdily, že k nim tyto. stavy z velké části náleží. Mladé strany nepři- jaly tuto nabídku, nýbrž žádaly, by vedle koncentračních kandidátů z jejich řad bylyá skupiny volební ponechány voleb- nímu boji mezi naší stranou a je- jich organisacemi. Tuto nabídku, jež stála v příkrém odporu s účelem koncentrace, volební výbor i výkonný výbor naší strany za- mítl a selrval na dřívějším usnesení.
Baxa Choc Fresl
30 article
Při tom sluší poznamenati, že mladé strany žádaly 2 mandáty pro radikální pokrokáře, již se vůbec vyjednávání nezúčastnili a o nichž posl. dr. Baxa a Klofáč sami pochybovali, ž podmínky koncentrační přijmou. Naši důvěrníci upozorňovali vedení strany čím dále tím důrazněji, že uvedení kandidáti mladých stran nemají v do- týčných okresích půdu a varovali před přijetím jejich kandidatur, ježto tím vydají se okresyty sociálním demokratům. tgomto stadiu vystoupil na jeviště opět ústřední volební výbor živnosten- ský; žádal na koncentračním výboru pro živ- nostnictvo 5 mandátů, z nich 4 pro živnostníky a 1 pro úřadníka. Z osob těch byly 3 označeny za Mladočechy a 2 za radikály. Na o táz ku dra. Herolda, jak se výbor za- chová, kdyby na koncentraci ne- došlo a strana naše žádaný počet mandátů živnostníctvu povolila, nemohli dáti zástupci určitou od- pověd, poznamenavše jen, že by živnostnictvo v boji podporovalo tu stranu, jež mu vyjde nejv íce- v s tř í c. Odpověď ta je zajisté srozumitelná, kdo- věděl o stálých stycích tohoto výboru s mladými stranamil V koncentračním komitétu počaly nyní mladé strany nalehati na to, by kandidatury živnostenské platily za neutrální, t. j. aby připadly k tíži straně svobodomyslné a né jim. Připomínáme znovu, že mladé strany mezi svými 10 kandidáty neměly ani jednoh živnostníka. Strana naše naproti tomu dále prohlásila, že jest hotova mimo pp. Březnovského Kratoch vila kandidovati ještě dva živnost- níky, ovšem stoupence naší strany, jež navrhuje »ůstřední volební výbor zivnostenský« a vyslo-
doktor Baxa Klofáč Herold