2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. února 1907. Císlo 56.
4
article
Schůzi. potom skončil předseda rekto
Hlava projevem díku všem účastníkům a slovy:
»na shledanou na sjezdě« za hlučného po-
tlesku.
5
article
O reformě právnických studií.
O reformě právnických studií.
Osnova nového řádu studií právnickýc
vypracovaná výborem profesorského sboru práv-
nické fakulty vídeňské a uveřejněná ve výtahu
ve vídeňském denníku »Die Zeit« dne 21. t. m.,
děli se na dva oddíly: v provisorium, jež by
platilo až do té doby, kdy zamýšlená reform
bude vyřízena v parlamentě, a v definitivum,
stran kterého činí se vládě a říšské radě řada
návrhů. Základní myšlenkou navržené deflni-
tivní reformy jest, že první studijní oddíl, vě-
novaný studin historickému, omozuje se na tr
semestry. Historicko-právní zkouška státní mus
dle tohoto návrhu vykonána býti po třetím
semestru, takže čtvrtý semestr bude věítatelný
teprve po historicko-právní zkoušce státní. Druhý
oddil studijní bude pak trvati vždycky nejméně
pět pololetí. Podle dnes platného řádu studij-
ního, který byl zaveden zákonem ze dne
20. dubna 1893, studující jest ke skládání ře
čené zkoušky po třetím semesíru pouze opráv-
něn, nikoli však povinen a neziská, kdo složí
zkoušku tuto již po 3. semestru, oproti kole-
govi, který se zkoušce podrobí teprve po
semestrech, žádného zkrácení celkové doby
studijní.
profesorský sbor právnický
6
article
Opatření to má v zápětí, že studující z pře-
valné části skládají historicko-právní zkoušku
teprve po 4 semestru. S timto počínáním velké
většiny musí se pak počítati při zařízení před-
nášek. Zkušební předměty prvního studijního
oddilu musí býti předneseny ve třech semestrech
zkušební předměty druhého oddílu nemohou vy-
kládány býti před 5. semestrem. Celý čivrtý
semestr jest úplně ztracen pro zkušební před-
měty toho nebo onoho oddilu. Z toho, že histo-
rická kolegia prvního biennia omezena jsou na
3 semestry, ničeho nezískají obligátní přednášky
biennia druhého. Pro ně nezbývají nežli číyr
pololett, doba to překrátká, uvážíme-li, jak ob
sáhlá jest látka obou zbývajících zkoušek stál-
ních, judiciální a státovědecké. Vítám proto o
srdce návrh vídeňské komise, aby státní zkouška
historicko-právní byla po třetím semestru obli-
gátní. Rovněž mám za vhodné, aby historicko-
právní materiál, vtěsnaný do prvního oddílu stu-
dijního a činící předmět první státní zkoušky.
7
article
byl poněkud umenšen. Srovnávám se protc
i s navrženou redukcí obligátních hodin, přede-
psaných pro právo římské, německé i kano-
nické, i s uím, což též z jiných důvodů se do-
poručuje, aby pětihodinná přednáška o říšskýeh
dějinách rakouských odpadla a nahražena byl
ve 4. semestru přednáškou o dějinách rakouské
ústavy a správy. Do jisté míry by k říšským
dějinám rakouským mohlo býti přihliženo v před-
náškách o právu německém a při zkoušce
z tohoto předmětu.
Byl by to částečný návrat ke zkušebním
řádu ze dne 16. dubna 1856, dle něhož před-
mětem zkoušky z historie práv měl býti dějepis
německé říše a německého práva spojen s děje
pisem rakouským.
8
article
Jiná pronikavá změna, kterou navrhuje vl-
deňská komise, týče se počtu přednáškových
hodin. Posavadní ustanoveni, že semestr jest to-
liko tenkráte včítatelný do doby studijní, když
pro něj prokáže se návštěva kolegil nejméně 20
hodin, má býti úplně odstranéno. Minimální
počet hodin, předepsaný pro jednotlivé obligátní
přednášky, má při všech býti snížen. Studují-
címu má býti dána příležitost vzdělati se více
ve speciálních odborech. Mám za to, že plná
volnost ve výběru tom bude studujícím zabez-
pečena jen tehdy, když bude dosavadní vymě-
řování kolejného platu podle jednotlivých hodin
odstraněno a kolejné buď úplně zrušeno nebo
pevný úhrnnečný plat kolejný zaveden. Nemohu
souhlasiti se všemi navrženými redukcemi. Od-
mitl bych zejmena přilišné snížení při rakou-
ském právu občanském z 18 hodin na pou-
hých 12.
Úplně souhlasím s návrhem, aby, dokuo
nynější řád o rigorosech právnických nebude
zrušen, každé rigorosum nahrazovalo tu onu
státní zkoušku. Vždyť právnická rigorosa kryj
se co do látky téměř úplně s theoretiekým
zkouškami státními. Navrženým návratem k dří
vějšímu stavu před zákonem ze dne 20. dubn
1893 odpadly by dvojité zkoušky, které ubíra
zkušebním komisařům tolik drahocenného času
Prot. dr. L. Heyro v s k ý.
Prot
doktor
L Heyro
9
article
Potřeba reformy tohoto oboru studil un
versitních byla dávno uznávána učiteli, studuji
cími, praktiky i správou státní; a nejenom
ovšem potřeba reformy, nýbrž také rozšířen
studií těchto i na školy střední, ba i do ško
obecných rudimenta disciplin právnických zane
sona býti měla, a — ovšem měrou naprosto
pro budoucí občany státní nedostatečnou —
také zanesena byla.
Jinak ovšem bylo se snaženo o reformu
tuto s reformou veškerého řádu studijního
v posledních výběžeích od školy obecné poči
najíc, až k školství nejvyššímu. Že se stanovi
ska ryze theoretického právě v souvislosti
celou reformou školství mělo by býti jednáno
o reformě studií právnických, jest nesporno
leč v praxi příroda ani co do plánů učebních
nemiluje skoků, a dělati z mládeže pro nějakou
myšlenku, třebas dle zdání o sobě dobrou.
hned králíky pokusné, nelze as také dopo
Proto lze zaujati prozatím stanovisko vůč
moderním snahám, jež v oboru tomto zejména
co do upravení studia vysokoškolského v rámei
nynějších universit průchodu sobě zjednávají
I. Obmezení studií historických jest bodem,
o němž u nás nedávno hledíc k přednášce dra.
Moučka v právnické jednotě, živěji bylo debato-
ručiti
Moučka
uno
10
article
váno; extrémy i zde byly bezprostředními sou-
sedy: vedle názorů zastávajících historicko-právní
i čistě historická studia v posavadním rozsahu.
i dokonce jich rozšíření žádajících úplné za-
vrhování těchto disciplin. Jest nepochybno však.
že pro každého, kdož jevy sociálními se zabývá,
nutna je znalost vývoje jejich, a i právo je zjevem
eminentně-sociálním. Za to ovšem přirozeno, že
není úkolem fakulty právnické, aby vychovávala
odborníky historiky. Co pak rímského, církevního,
slovanského i německého práva se dotýče, vy-
hovují discipliny tyto zajisté požadavkům právě
řečeným, jsoůce patrnými a i dnes sledovatelnými
podklady nynějšího práva, zejména soukromého.
i výbornou propaedentikou pro každého studují
cího práv. Říšské dějiny rakouské pak mají tý
význam pro právo veřejné, aspoň v tom způsobu
jak nyní jsou vykládány.
Za to ovšem obmezení těchto disciplin nj
výše na tři semestry zdá se dostatečným.
II. Spornější jest ještě rozsah materie
iudiciální; tu ovšem mnoho praxe s sebou
mluví. Leč hledíc ku praktické potřebě, právě
nelze žádati obmezení tohoto oboru, ač není
pochyby, že by názornost vyučování, zejmén
o právech formálních, mohla mnoho prospěti
ke srozumitelnosti a rychlému chápání výklada.
Takovýchto zařízení však posud na universitách
našich není.
11
article
III. Bolavým bodem našich právnických
studií jsou materie politické, tedy zejména ve-
řejné právo (pokud do iudiciální materie ne-
spadá) a politická oekonomie, k níž nanky so-
ciální se druží. Že péče těmto předmětům vě-
novaná jest nepatrná, jejich pak vědecká i prak-
tická důležitost eminentní, jest známo. Rozšířen
a prohloubení studií těchto, zastrčených nyn
mezi iudiciálními materiemi, i ubíjených ne
odstrkovaných nyní pravidelně studiem k iudi-
ciální státní zkoušce, jest postulátem ne-
odvratným.
Snad dalo by se tomu odpomoci tak,že
ke třem semestrům historickým připojily by s
tři judiciální a k těmto tři politické; studium
by se tím prodloužilo sice na 41%. snad, při
nějakém přidání semestru (třeba filosoficko- socio-
logického), i na 5 let, leč není to již nyní
v medicině? A nedalo by se ničeho ubrati zby-
tečně dlouhým studiím gymnasijním, při nichž
tatáž materie až třikráte se opakuje? Kdybs
pak bylo lze i třeba po každém oddilu studi
složiti státní zkoušku z oddílu prodělaného, hle.
jak by se nabylo nerušeného času pro studinm
následujtcíi
IV. Žádá se na fakultě právnické rozšířent
studií filosofických a sociologiekých. Nelze ovšem
upříti, že existuje zde též fakulta filosofická.
jež k podání všeobecných filosofických nauk je-
dině jest povolána: leč studium toto mělo by
býti ponecháno zálibě každého jednotlivce, ne-
boť doba polyhistorů už minula.
12
article
Za to ovšem speciální, k potřebě iuristické
se vížíci kolegia filosofická mohla by býui před
nášena dobře buď u připojení na jednotliv
discipliny (na př. právo trestní), nebo, pok
tak úzké souvislosti nemají, v semestru posled-
ním. Totéž platí o sociologii, jejíž souvislos
s politickou cekonomií a i trestním právem,
často i civilním, jest patrná. Vedle těchto ovšem
musilo by místa najíti také právo mezinárodni.
V. Že za nynější doby skládání dvojích.
obsahem celkem stejných zkoušek: stáťnic a ri-
goros, jest luxusem, netřeba podotýkati. Zat
ovšem při modu výše zmíněném nebyly by
zkoušky státní nikterak zbytečnými, kdyby za-
vedl se jiný způsob dosažení doktorátu-
VI. Právnický doktorát — jednotný, či do-
ktoráty dva — a jak hodnosti te nabýti —to
jsou otázky ještě dnes diskutované, a nedodisku
tované. Že pro praxi jest potřebí znáti v hlav-
ních rysech celý obor práva, a tuto znalost zkou-
škami státními prokázati, považují za jisté,
jsem v tom svém mínění velice utvrzen zkuše-
nostmi, jichž jsem měl příležitost nabýti v Ně-
mecku.
Za to ovšem doktorát, jsa hodností akade-
mickou, má býti výsledkem nikoliv pouhé zna-
losti pro službu postačující, nýbrž zejména prů-
kazem způsobilosti k další samostatné práci vě-
decké. A tu jistě není ani fysicky možno, aby
někdo vědecky obsáhl celý obor práva najedneu,
zde jest takřka vědeckou podstatou doktorátu
diktováno, aby mohl býti specialisován, ať n
historický, iudiciální neb politický, ať i třeba n
více způsobů.
13
article
Zda bude zachován system rigoros, či práce
seminární s připojenou zkouškou ústní, je cel-
kem lhostejno.
VII. V novější době objevuje se také prou
proti povinným kolegiím, nebo aspoň snahy z
jejich obmezením. Nelze však jinak, než systé-
mem povinných kolegií dociliti jednak toho, aby
celý systém určité nauky byl přednesen, a aby
také zabezpečiló se jakési ueelené průměrn
vzdělání absolventův. Ze ovšem přílišný objem
kolegií povinných rozptyluje, resp. látku neztrá-
venou zanechává, zdá se nepochybným.
Za to ovšem jest rozhodně povinností, b
bylo se postaráno o hojná kolegia speciální, se-
mináře vědeckou zdatnost velice podporující
konečně ovšem také o různé nauky, jež dle sve
povahy pro právníka zvláštní důležitost mají, n
př. účetnictví. Účastenství na nich ovšem, ne-
hledíc snad k účelům zvláštním, budiž fakulta-
VIII. Konečně ovšem bývají vyslovována
různá přání vzhledem k tomu, že prý universita
nevychovává pro praxi. To spočívá ovšem z části
na opakování bezmyšlenkovém toho, co snad
jako bonmot bylo kdes proneseno, z částio-
všem na mylných předpokladech. Universita, in-
stitut eminentně vědecký, není jakousi příprav-
kou pro praxi. Že však základy vědecké pro kaž-
dého úspěšného pracovníka v praxi jsou nejen
velmi užitečny, ale i nevyhnutelny, jest snad ne-
sporno, nehledíc ovšem k některým, abych tak
řekl „nádennickým“ zaměstnáním právnickým.
Jest ovšem přirozeno, že při volbě kolegi
obligátních dlužno na potřeby praxe bráti zřetel
Docent dr. Drachovský.
tivní.
doktor
drachovský
fakultaVIII
14
title
Francouzský a český kapitál
15
article
do Polska!
Polsko
16
article
Polský publicista Antoine de Zwan uve
řejnil ve velkém pařížském žurnálu »Gil Blase
článek, zasluhující bedlivou pozornost našieh
finančních a obchodních kruhů, jimž je též čá-
stečně adresován. Pan Zwran líčí nynější sta
nejprůmyslovějšího města ruského Polska, pol-
ského Manchestru Lodi. Toto město továren
následkem revolučních bouří z velké části zti-
chlo ve své lomozné činnosti, připomínající nej-
větší střediska průmyslová ve Westfálsku, v An-
glii, v sev. Americe. Vypukly bouře dělnické.
jež však nebyly pouze rázu sociálního. Byla to
též revoluce národní. Polský dělník
vzchopil se proti pruskému továrníkovi, chtel
setřást se sebe jho panovačnosti a vyděra čstvi
německého kapitálu. Němcům, kteři nahroma-
dili v Lodi sta milionů, nastaly nesnesitelné p-
méry a konečně zavřeli své továrny. Chtějí opu-
stiti nebezpečnou půdu v Lodi. A již se hlásí
podnikaví Belgičané o jejich místa. Ale Poláci,
jak ujišťuje pan Zwan nejen ve svém článk
v »Gil Blas«, ale i v soukromém dopisu nám
adresovaném, volají po kapitálu fran-
couzském a českém, kterému by se ote-
vřelo nesmírné pole práce.
Antoine Zwan
Gil Blas
Zwran
Němec
Belgičan
Polák
Zwan
Polsko
Westfálsko
severní . Amerika
17
article
Naši čtenáři jsou informováni ze slovanské
části rubriky zahraniční, jak řádí hlad v Lodi.
kde stávky a vzpoura dělníků způsobily stav
anarchistický, znemožnily výrobu a naposled
zarazily všechen pracovní život v městě, kde te
140.000 lidí strádá hladem.
Pan Zwan líčí, jak náhle, po americku
se vzmohlo průmyslové město Loď. Před sto
lety bylo vesnicí, teď má 360.000 obyvatel.
Ohromné továrny a průmyslově závody zaplavo-
valy ještě před málo měsíci ruskou říši až n
dalný východ a kolosalní bohatství čťastných
jednotlivců vzalo tu náhlý vznik. Toto průmy-
slové Eldorado stalo se jevištěm osudné kata-
strofy. Je to jen důsledek revoluční rozhára-
nosti, lomeující základy ruské vlasti. V Lodi,
kde vládla do nedávna horečná činnost a sta
komínů továren chrlilo dým k obloze, je te
smutný klid. Dělníci nechtějí pracovati a továr-
níci opustili své závody, kde se necítili bez-
pečnými.
Zwan
18
article
Polský publicista, používající tribuny pa-
řižského žurnálu, dokazuje, že události v Lo
nezpůsobila jen revoluce soc-
ální, neboť kdyby se tu jednalo o otázku so-
ciální, byla by věc již dávno vyřizena nějakým
kompromisem mezi dělníky a zaměstnavateli.
Ale zde jde o otázku kmeno vo u
národní, jež se neslýchaným způsobem při-
ostřila.
V Lodi bydli 60 000 židů, 70.000 Němeů
a více jak 200.000 Poláků. Moc spočívá v rukou
— Němců. Poláci jsou proletáři, kteři pracuji
pro německý kapitál. Slovanský trpný živel otroei
německé rozpínavosti a podnikavosti. Němci na-
hrabali tu sta milionů, aniž země měla z toho
nejmenší zisk. Statky a zámky Němeů zbohatlýeh
z polské práce jsou v říši německé a Berlin zá-
sobuje všechny potřeby německých blahobytníků
v Lodi. V tomto městě, jež je jen z pětiny ně-
mecké, vycházejí tři velké německé žurnály, ma-
jíci tendenci rozhodně protislovanskou. Polské
listy chudě životí. Německé divadlo prosperuje
a polské zbankrotělo. Židé jako všude, kde cít
převahu německou, jsou poněmčení.
A tak vzbouřili se polští pariové proti ně-
meckým nabobům a usurpatorům. Došlo k ná-
silnostem a hrozným krveprolitím, k vraždám
i krádežím, k strašným důsiedkům revolučního
výbuchu roztrpčenosti a záští dlouho potlačova-
ného lidu.
Poněvadž bouře v Lodi nabyly rázu více
národního nežli sociálního, nebylo naděje na jieh
brzké utišení. A němečtí továrníci odpověděl
vzdorem. Odvezli své ohnivzdorné pokladny za
hranice a zastavili výrobu.
Od toho dne je tisíce dělnictva bez prác
Polští dělnici jsou neústupní ve svém odboji.
Nechtějí býti více ve své vlasti utiskováni, ne-
chtějí býti tím, čím jsou ubozí čínšti kuliové
v jižní Africe. Jedná se jim o to, aby ne-
vládli v Lodi více Němci.
Něme
Polák
Němec
Berlín
jižní Afrika
19
article
Milionáři němečtí vrátili se do Německa s pe-
nězi nahromaděnými v Polsku. Ať tam zůstanou.
Návrat do Lodi by jim mohl být neblahým.
Autor zajímavého článku v »Gul Blasu« se
dovídá, že se již tvoři konsorcium belgických
kapitalistů, kteří chtějí koupiti německé továrny
v Lodi a ptá se, proč ne kon sorei um
franeouzské?
A v dodatku, který nám pan Zwan zaslal
dovolává se též kapitálu čes ké h
a píše :
»Oč jde? O boj proti Němeům! A kdo je
zná lépe nežli ti, kteří jím vzdorují od staleti
Jde o hájení národa slovanského, jazyka slo-
vanského, hospodářských zájmů slovanských
na všech těch terenech dobili Čechové jíž tolik
vítězství, že mohou býti mocnými a neocenitel-
nými pomocníky v kampani protiněmecké.
Mají mezi námi příliš obdivovatelů, ab
nebyli přijati s otevřenou náručí: jejich vytrva
lost, jejieh zkušenost, jejich vysoká kultura,
jejich duševní pružnost, to vše mluví v jejich
prospěch. Často jsme litovali, že Čechové za
nedbávají, ano skoro zapomínají své bratry
polské.
Dnes Polsko, Lod, nabízejí e
jim, otevirajíce nové pole expans
jejich kapiťálu, jejich podnika-
vosti a jejich bojovnému tempera-
mentu.
»Zátím co polský proud bez ustání hloda
jící ve převlace německé, jež nás děli od Čech
teď ve Slezsku zmenšil prostor nás dělfcí,
nechť Čechové přijdou, aby vám pomohli zkro-
titi rozpínavost německou v Lodi. Budou slouži
své i naší věci. Najdou náležitý prospěeh
hmotný a dokáží skutek vlastenecký : to je
zdravá a dobrá politika.«
Pan Antonín Zwan nám lichotí s pravou
polskou galantností, ale jeho slova mají přízvui
tak upřimný, jsou tak vážně míněna, že zaslu-
hují, aby se jich povšimly naše příslušné kruhy
Zwan
Čecho
Německo
Polsko
Lod
Čechy
Slezsko
20
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 24. února. (Zemská volebn
oprava.) Také solnohradský sněm chtěl pro-
vésti volební opravu ve smyslu všeobecného
rovného hlasovacího práva. Včera dodala však
zemská politická správa solnohradskému sněmu
výnos ministerstva vnitra, v němž se prohla-
šuje, že vláda nemůže souhlasiti se zavedením
všeobecného, rovného a přímého volebníh
práva pro zemské sněmy a že nemůže také
uznati souvislost mezi reformou říšského voleh-
ního řádu a opravou sněmevních volebních řádů.
Souhlasí však, aby se poskytlo volební právo
i těm vrstvám obyvatelstva, jež ve sněmech
dosud zastoupeny nejsou. Sněm vzal tuto notu
zemské správy na védomi a přikázal ji ústav-
nímu výboru.
Prohlášení vlády, zaslané sněmu solnohrad
skému, souhlasí s podobnými projevy, učiněným
Praha
výnos ministerstvo vnitro
21
article
vládou loni na sněmu kraňském a letos ne-
dávno v zemském výboru terstském.
V Praze, 24. února. (Cena otisk
volebních listin.) Z vídeňské radnice
vyšla zpráva, že cena jednotlivého otisku voleb-
ních listin, jenž na žádost voliče musí býti vy-
dán, bude ve Vídni kolisati od 40 do 100
dle lidnatosti jednotlivých volebních okresů vl-
deňských a dle počtu objednaných výtisků. Tak
vysoká cena volebních listin odůvodňuje se tím
že na sestavaní původní volební listiny bude
třeba najati mnoho pomocných pracovných sil
a že počet objednavatelů bude poměrné ne-
patrný. »Arb. Ztg.« právem poznamenává k této
zprávě, že obec má právo na objednateli otisk
neb opisu volební listiny žádati náhradu jenz
výdaje, spojené s vyhotovením opisu neb otisku.
nikoli však také náhradu za ty výdaje, které
jsou spojeny s původním sestavením listin: V -
lební listiny musí každá obec dát sestaviti, i když
si jich kopii neobjedná nikdo. Kdyby se cena
otisku stanovila tak vysoko, jak zamýšlí obee
vídeňská, byl by zmařen dobrý úmysl, jenž vedl
zákonodárce k ustanovení, že každý volič ma
právo otisk volební listiny si koupiti, aby moh
její správnost kontrolovati.
Praha
Vídeň
22
article
V Praze, 24. února. (Z volebníh
ruchu.) Maloruští soci alisté v Haliči
jmenovali dosud čtyři kandidáty pro příští volby
do rišské rady. V okrese baligrodském kani
duje vůdce ruských socialistů Semen Vityk
v bučačském lékař dr. J arosevič a v okres
tarnopolském O stapěuk. Socialisté postave
své kandidáty ještě v okresích nadvorenském.
stanislavovském a přemyšlském.
V Praze, 24. února. (Podmínky hl
dovlclch ruských studentů.) Kdy
byl včera vyšetřující soudce dr. Franke sděl
uvězněným ruským studentům, že senát zem-
ského soudu se usnesl, propustiti je všechny
bez kauce z vyšetřovací vazby až na pět obža-
lovaných, studenti vyžádali si nějaký čas n
rozmyšlenou. Večer pak prostřednictvím dr.
Franke zaslali presidiu vrchního zemského soudu
podmínky, za kterých jsou ochotn
opustiti vězení. Žádali, aby spolu s nim
bylo propuštěna z vazby i posledních pět jich
soudrohů, aby žádný ruský student nebyl už
zatčen, a aby se vrehní zemský soud zavázal
že nedá vyslati na ruské hranice kolegy K r at
a Rašlnského, kteří jsou ruští poddaní
v případě, když budou odsouzeni. Obhájce stu-
dentů, dr. Fedak, nabídl se soudu, že složí
kauci za zbývajících pět stadentů a zejmena
za oba ruské příslušníky po připadě až do výše
100.000 K. Rozhodnutí soudu mělo se stát
dnes, v neděl.
doktor
J arosevič
Franke
Fedak
Praha
Halič
23
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Obocní samospráva v Bosně a Horcegovině.
V Bosně je nyní na denním pořadu bojz
obecní samosprávu. Znamení k němu dáno pře
rokem v Mostaru. Odtud se boj znenáhla roz-
šiřoval po druhých městech a městečkách oku-
povaných zemí.
Rakousko zastalo v Bosně a Hercegovině
otomanský zákon o úpravě správy městských
obcí (sbeledijí“), jejž v celosti převzalo a vneslo
do sborníku zákonů z r. 1874—80. Prodlením
let ale se ukázalo, že turecký ten zákon je pro
Rakousko-Uhersko příliš svobodomyslný a ne-
odpovídá účelu, který si Rakousko vytklo, vstu-
pujíc do Bosny. A tak okupátorka začala oto-
manský zákon „opravovati“ řadou nařízení,
vesměs k tomu směřujících, aby volebního prá-
va požívali především c. k. úřadnici a po nich
pokud možno malý počet nezávislých občanů,
kteří by vždycky byli v menšině a nikdy by ne-
mohli učiniti usnesení, vládě nepříjemné. Na-
proti tomu úradnický aparát by se staral, aby
ve správě městských obcí jen vůle sarajevské
vlády docházela platnosti
Boseň
Mostar
Rakousko
Boseň a Hercegovina
Uhersko
Bosna
24
article
C. k. úřadníci v městských zastupitelstvech
nikdy neztratili s očí, k čemu tam jsou, a cho-
vali se vždycky jako vládní stvůry a jako metla
na okupovaný národ. Málo pomálu městská za-
stupitelstva nic jiného nedělala, leč brala vo-
chranu rakousko-uherské kolonisty a jiným půdu
připravovala. Jim dáváno o překot měšťanství,
dětem německých kolonistů zadávána stipendia.
založená pravoslavnými srbskými národovei, ci-
zincům zadávány všechny práce na účet měst-
ských obcí, aby si cizinci kapsu namazali, pod-
nikány stavby obcím nepotřebných, jen účelům
vlády sloužících budov, regulovány ty části měst.
kde bydlejí cizinci, kdežto zatím ty čtvrti, kde
bydlejí domorodci, hynou ve smradu a nečistotě.
zakládány sady a hříště, stavěny veřejné záchod-
ky na místech, která si domorodci vyhlidli k jiným
účelům — v Sarajevě na př. postaven veřejný
záchodek na místě, vybraném pro pomník bás-
níka Simy Mimtinoviče — podpisovány všeliké
adresy oddanosti Kallajevi, Burianovi a j.
Jim
Burian
Sarajevo
25
article
Tito drzí a beztaktní lidé v městských za-
stupitelstvech výslovně o cobě mluvívají, že jsou
představiteli cizinců, a nikoli občanstva.
Občanstvo tento neřád dlouho mlčky sná-
šelo a bylo tím pasivnější, čím okupátoři výboj-
nější. Žádný slušnější a poctivější občan nedal
se voliti do obecního zastupitelstva.
Ani v mostarském městském zastupitelstvu
neseděli zvolenci občanstva, nýbrž vládní stvůry,
vládními mameluky otrocky zvolené na diktat
ze Sarajeva. Nicméně stalo se, že mostarské
městské zastupitelstvo před rokem vypracovalo
opravený obecní statut a podalo jej sarajevské
vládě ke schválení. Vláda mu schválení nedala
ale počátek boje za obecní samosprávu byl dán
a stal se všeobecným heslem obyvatelstva měst
i městeček v okupovaných zemích.
Avšak stanovisko všech není jednotné. Jedni
jsou pro zlepšení samosprávy a očistu od cizích
elementů tak, aby se stal návrat k zákonité půdě,
která byla dána ještě vládou tureckou. Druzí pal
tvrdí, že je třeba nejprve dobyti uskutečnění
hlavního požadavku, t. j. zodpovědnosti sarajev
ské vlády národu.
Sarajevo
26
article
Americko-japonský konflikt.
Americko-japonský konflikt.
Páv. dopis „Nár. Listů''1)
„Morning-Post“ přináší zajímavý úvodní
článek o japonsko-americké krisi. Poukazuje se
v něm na důležitost otázky, jež má býti rozře-
šena. Za to, že sto japonských dítek bude opět
připuštěno do škol v San Francisku, jest japon
ské dělnictvo vyloučeno ze Spojených stát.
Co řekne Japonsko tomuto ponižujícímu opa-
tření? Bude-li japonským dělníkům odpírán
vstup do Unie, nastane ovšem reciprocita vůči
dělníkům americkým. Ale svolí senát k jakému-
koli ponížení americké dělnické třídy, jež se
skládá ze svobodných občanů? Lze o tom po-
chybovati. Kromě toho než Japonsko svolí k to-
muto ustanovení, může naléhati, aby práva,
uznaná smlouvou z r. 1894, byla respektována
a úplně provedena. Spojené státy zahájily dva
spory, aby Kalifornii donutili ku provádění do-
tyčných ustanovení smlouvy. Vyhrá-li Kalifornie
oba procesy, jakou záruku bude míti Japonsko
proti možnému nepřátelstvi San Franciska
v blízké budouenosti?
Změna přijatá kongresem neodstraní ni-
kterak obtíží, poněvadž vystěhovalectví z Japon-
ska do Spojených států přímo nezapovídá. Ve
skutečnosti jest to jen provisorní opatření, jimž
se má uklidniti pobouření v Kalifornii. Poměry
mezi Spojenými státy a Japonskem budou vy-
žadovati další úpravy, což znamená, že za ne-
dlouho bude třeba nové smlouvy. Není asi jisto,
že přítomné rozhodnuti kongresu se uskuteční
dříve, než zmíněná smlouva.
„Morning-Post“ potvrzuje, co jsem stále
tvrdil, že malá příhoda v San Francisku má svý-
mi bezprostředními i dalšími náslodky světovou
důležitost. Záležitost tato není ještě definitivně .
vyřízena, k tomu schází velmi mnoho.
San Francisko
spojený stát
Japonsko
Kalifornie
Sana Francisko
MorningPost
27
article
J. Coudurier.
J Coudurier
28
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Živnostenské kandidatury. Včera otiskli jeme
bez poznámky projev »Ústředního voleb-
ního výboru živnostnictva«, dnes dle
informace, již jsme obdrželi na kompetentním
místě, uvádíme skutečný průběh posavadního
jednání, z něhož vysvitne, kdo jednal správně
a upřímně a kdo naopak.
Na podzim minulého roku ustavil se v Praze
zmíněný »Ústřední volební výbor živnostenský«
z řad přivrženců »Zemské jednoty živnosten-
ských společenstev«, jenž prohlásil, že pokládá
ustavení se strany živnostnické jako politické za
záhubné pro živnostnictvo samo a že tudíz
bude se domáhati poslaneckých mandátů od po-
litických stran.
Před tím již zahájila agitaci volební »Ž ie
nostenská rada budějovická«, kter
byla v nejprudším odporu se »Zemskou jed-
notou« a jež zamýšli zříditi samostatnou poli-
tickou stranu živnostnictva.
Zástupci »Ústředního volebního výboru živ-
nostenského«, v Praze ustaveného, oznámili též
naší straně výše uvedené své usnesení. Ja k dr.
Herold tak prof. Fiedler odpověděli
jim, že strana naše je ochotna kan-
didovati do říšské rady živnost-
níky, již se k naší straně hlásí,
upozornili však zároveň zástupee
výboru na to, že dle naší organi-
sace výkonný výbor může kandi-
dovati jen toho, na kom usnesou
se místní důvěrníci. Po těchto rozmlu-
vách »Ústřední volební výbor živnostenský« po
celé měsíce naší straně žádného návrhu nepodal.
Herold
Fiedler
Praha
29
article
Mezitím jednáno bylo mezi Staročechy, mla-
dými stranami a našemi zástupci o so u s t re-
dění stran. Naší jednatelé nejprve žádali,
aby po dohodě o společný program dův ěr-
níci všech koncentrovaných s tran
v jednotlivých okresích se sešli
a vybrali nejzpůsobilejší kandi-
dáty. Proti tomu však se postavily mladé
strany a hned žádaly v městech o
mandáty pro dra. Baxu, Choce, K lo-
fáče, Fresla atd. ale ani jednoho živnost-
níka nenavrhovaly. Když se jednání protaho-
valo a naši důvěrníci naléhali na to, by věděli,
na čem jsou, usnesl se výkonný výbor náš na
tom, že jest nutno jednání o koncentraci urvch-
liti a zároveň učinil určitou nabídku ml a dý m
stranám na 10 mandátů městský ch
s tím doložením, že mladé slrany jsou povinny
na účet ten kandidovati jednoho maléh
úřadníka a jednoho malého živ-
nostníka, ježto stále tvrdily, že k nim tyto.
stavy z velké části náleží. Mladé strany nepři-
jaly tuto nabídku, nýbrž žádaly, by vedle
koncentračních kandidátů z jejich řad bylyá
skupiny volební ponechány voleb-
nímu boji mezi naší stranou a je-
jich organisacemi. Tuto nabídku, jež
stála v příkrém odporu s účelem koncentrace,
volební výbor i výkonný výbor naší strany za-
mítl a selrval na dřívějším usnesení.
Baxa
Choc
Fresl
30
article
Při tom sluší poznamenati, že mladé strany
žádaly 2 mandáty pro radikální pokrokáře, již
se vůbec vyjednávání nezúčastnili a o nichž
posl. dr. Baxa a Klofáč sami pochybovali, ž
podmínky koncentrační přijmou. Naši důvěrníci
upozorňovali vedení strany čím dále tím důrazněji,
že uvedení kandidáti mladých stran nemají v do-
týčných okresích půdu a varovali před přijetím
jejich kandidatur, ježto tím vydají se okresyty
sociálním demokratům.
tgomto stadiu vystoupil na jeviště opět
ústřední volební výbor živnosten-
ský; žádal na koncentračním výboru pro živ-
nostnictvo 5 mandátů, z nich 4 pro živnostníky
a 1 pro úřadníka. Z osob těch byly 3 označeny
za Mladočechy a 2 za radikály. Na o táz ku
dra. Herolda, jak se výbor za-
chová, kdyby na koncentraci ne-
došlo a strana naše žádaný počet
mandátů živnostníctvu povolila,
nemohli dáti zástupci určitou od-
pověd, poznamenavše jen, že by
živnostnictvo v boji podporovalo
tu stranu, jež mu vyjde nejv íce-
v s tř í c.
Odpověď ta je zajisté srozumitelná, kdo-
věděl o stálých stycích tohoto výboru s mladými
stranamil
V koncentračním komitétu počaly nyní
mladé strany nalehati na to, by kandidatury
živnostenské platily za neutrální, t. j. aby
připadly k tíži straně svobodomyslné a né jim.
Připomínáme znovu, že mladé strany mezi
svými 10 kandidáty neměly ani jednoh
živnostníka.
Strana naše naproti tomu dále prohlásila,
že jest hotova mimo pp. Březnovského
Kratoch vila kandidovati ještě dva živnost-
níky, ovšem stoupence naší strany, jež navrhuje
»ůstřední volební výbor zivnostenský« a vyslo-
doktor
Baxa
Klofáč
Herold