1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, v pondělí 25. února 1907.
Praha
4
masthead
Na ranní a odpol. llst,
přsdl plscí s ree
Praze v adninist
ree Praga
5
article
R o roi densnko
R o roi densnko
vo nlislksa
7
article
s be . roston
na čtrrk i si
s drojí záal
n2
8
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
9
article
Stíhání ruských stndentů v Haliči.
Stíhání ruských stndentů v Haliči.
Ze Lvova, 25. února. Včera o 2. hodině
odpol. byli všichni ruští studenti propuštěni.
Shluklo se ve třídě Batoryově naproti vězenské
budově na 15 000 Rusů, kteří u spořád al
vězňům universitním ovace. Když
tito vykročili z věznice, odevzdaly jim
posluchačky universitní vavříno vý
věnec a zasypávaly je kvítí m.-
Průvod asi 15.000 lidí odebral se pak,
maje ruské vězně ve svém středu,
do ruského národního domu, kde připravena
byla pro vězně potrav a. Obrovský ten průvod,
ve kterém šli všichni ruští po-
slanci na sněmu zemském a všichni
ruští universitní profesoři a vůbec
všichni čelní Rusové, byl mohutnou ná-
rodní manifestací.
Stávka hladem trvala 86 hodin. 20 vězne
onemocnělo.
Ze Lvova, 24. února. (K. k.) Ze 63 ru-
sínských studujících, kteři mají byti z vazby
propuštěni bez kauce, bylo 20 studujících vět-
šinou donuceno vězení opustiti; násilím se však
proti nim nezakročilo.
Ze Lvova, 24. února. (K. k.) Vrchní
zemský soud dnes rozhodl, aby též ostatních
pět, ve vyšetřovací vazbě se nacházejících ru-
slnských studujících bylo propustěno n
svobodu po složení kauce 30. 000 .
Ze Lvova, 24. února. (K. k.) Kolem3.
bodiny odpoledne byli po s ložení kau ce
30 000 K propuštěni na svobo d
všichni rusínští studující, kteří byli
ještě ve vyšetřovací vazbě.
Vyznamenání místodržitele království českého
Z Vídně, 24. února. (K. k.) »W. Zis
oznamuje: Císař udělil mistodržiteli královstv
českého, Karlu hr. Coudenhovov i, brilaniy
k velkokříži řádu Leopoldova
Rus
W Zis
Karel
Halič
Lvov
Vídeň
Leopoldov
národní dom
11
article
Z Vídně, 24. února. K. k.) Za velnii četné
účasti zástupců státních a samosprávných úřadů
konala se dnes ustavující s ch ů z
ústředny pro reformu bytů v R
kousku. Schůze se zúčastnili mezi jinými
ministr vnitra svob. pán Blenerth, místodržitei
hr. Kielmansegg, odboroví přednostové dr. Meyer
dr. Hasenöhrl a šl. Webern a členové panské
aněmovny kn. Karel Anersperg, hr. Lanekoronsl
a ryt. Schöller, jakož i několik městských rad-
ních. Vládní rada M aresch zahájil schůzi pro-
slovem, v němž účastníky ovital a prohlásil, že
úkolem nového spolku je prové st
reformu bytů a nalézti střední cestu mez
potřebným a žádoucím a mezi možným a do-
sažitelným. Na to přednášel prof. Rau ch b erg
(z Prahy) o cílech a úkolech ústředny a vytk
nejdůležitější části reformního programu. Přede
vším třeba se domáhati decentralis a ce
v osazování a zároveň rozlehlosti
měst. Továrny třeba stavěti na venkově. Dále
jest třeba účelného vybudování a rozšíření, jakož
i obrození měst. K tomu jest potřebi moder-
ního zákona o vyvlastňování, mo-
derního stavebního řádu a zákona
o bvte ch. Mimo to třeba zreformovati dan
z bytů. Ministr vni tra svob. pán Bie-
nerth reaguje na některé poznámky prof Raneh-
Blenerth
doktor
Meyer
Hasenöhrl
Webern
Anersperg
Schöller
Rau
Bie
Raneh
Vídeň
Praha
12
article
NARC
NARC
berga, zvláště o tuberkulose a prohlásil, že vláda
snaží se již po léta působiti na přesné pro-
vádění zdravotních předpisů v by-
tech. Ministr vítá zároveň s povděkem, ž
ústřednou pro reformu bytů vzniká spolek, jenž
vládu v té příčině účelně a účinně chce pod-
porovati. Veřejná správa musí vycházeti vstrí
všem podobným snahám a ministr vnitra též na-
tidl, aby spolku tomuto byla udě-
lena subvence 2000 K. (Hlučná pochvala)
Když promluvili ještě člen panské sněmovny kn
Auersperg. který jako příznivec ústředny
daroval též 2000 K a městský radní Winar
ský, jakož i dr. A uspitzer, byly stanov
en bloe schváleny. Na to byly vykonány volby
Presidium něm říšského sněmu u císaře Viléma
Z Berlína, 24. února (K. k.) Císsr Vilém
přijal dnes ve slyšení předsedu a místopředsedy
říšského sněmu a rozmlouval s nimi přes ho-
dinu. Po slyšení u císaře byli přijati ve slyšení
císařovnou.
Z Berlína, 24. února. (K. k.) Císař Vilém
vyslovil se, přijav ve slyšení předsednictvo řiš
ského sněmu s velkým uspokojením o vý-
sledku voleb; volby prý dokázaly
že lze sociální demekraty zdolati
Císař doufá pevně, že toto vědomí potrvá v lidu
i po volbách. Dále zmínil se císař o vý-
znamu osad a přál si, aby, pokud možno,
četní poslanci přesvěděili se též osobně cestami
do osad o jejich hodnotě
Auersperg
Vilém
Císař
Berlín
panská sněmovna
13
article
Národní armáda v Anglii.
Z Portamonthu, 23. února. (K. k.) Ministr
vojenství Haldane pravil ve své řeči,ž
hodlá, bude-li parlament souhlasiti, vyzvati zemi
k zavedení národní armády nikolie
v duchu militarismu, nýbrž proto, že jest pře-
svědčen, že mužské obyvatelstv
zorganisované k obrané země, jes
jednou z nejlepších záruk míru.
Dělnice v tabákových továrnách stávkují.
Z Hendaye, 24. února. (K. k.) Dělnicez
městnané v tabákových továrnách v San Seba-
stianu z ahájily s tá v k u. Tlupy stáv kujíelek
prochá zejí ulicenni.
Státní rada Martens v Římě.
Z Říma, 24. února. (K. k.) Státní rada
5l. M ar tens odevzdal dopoledne u různýeh
osobností svou návšulvenku. V poledne konal
se v ruském velevyslanectvu hostina na počesl
státního rady, již se zúčastnili ministr záležitostí
zahraničních Tittoni, státní podtajemník Pom-
pilj, velevyslanci, rako usko-uherský, německý,
francouzský, velkobritanský, turecký, Spojených
států a španělský, vyslanci švédský a srbskýa
m. personál velevyslanectva ruského.
Z Říma, 24. února. (K. k.) Král Vikto
Emanucl přijme zejtra dopoledne státního radu
sl. Martensa ve slyšení. V úterý bude miti Mar-
tens v ministerstvu záležitostí zahraničních po-
radu s Tittonim. Večer uspořádá ministr zahra-
ničních záležitostí na počest ruského hosta ho-
stinu Ve středu bude na ruské m velevyslanectví
audience.
Obnovená doprava.
Ze Lvova, 24. února. (K.k.) Na trati Str j
Lawoczne bude doprava zboží opět dne 25.
zahájena.
Z Marokka.
Z Tangeru, 24. února. (K. k.) „Ag. Havas)
oznamuje: Od několika dní zahájili zástupcové
mocnosti a delegáti sultánovi bližší styky, což
Haldane
Tittoni
Vikto Emanucl
Anglie
Portamonth
San Seba
Řím
spojený stát
Mar
Lvov
Maroko
Tanger
rada Martens
státní rada 5
rada slečna
14
article
NILIS
NILIS
se projevuje tím, že byly utvořeny spole-
čné komise ku provedení oprav
usnesených na konferenei algeci
rasské. Jedna z těchto komisí zabývá se sta-
novením předpisů pro dovoz loveckých a přepy-
chových zbraní a třaskavin, druhá stavebními
záležitostmi měst a ustancvením o uklá dání zboží
a třetí veřejnými pracemi a jich zadáváním.
Schválené zákony v Uhrách.
Z Pešti, 24. února. (K. k. uher.) Úradní list
uveřejňuje schválení církevních zákonů, zděla-
ných zemskou synodou uherské reformované
církve, zahájenou 10. listopadu 1904. Sbírka zá-
konů přináší schválený zákon o rozpočtu na rok
1907.
Turecko a Bulharsko.
Z Cařihradu, 23. února. (K. k.) V zaháje-
ném zvláštním vyjednávání mez
Tureckem a Bulharskem bude se dl
bulbarských zpráv rokcvati o těchto záležito-
stech: 1. o právomoci zástupeů obchod ních ; 2
o stanovení národností; 3. o právu domovském;
4.0 otázce muftiň v Bulharsku ; 5.o konečné úpra-
vě hranic, 6. c řízení při vydávání stíhaných
osob; 7. c právní pomoci a soudní ochraně a 8.
o připojení železničním.
Nilis
Uhry
Pešť
Turecko
Bulharsko
Cařihrad
16
article
Volby do řišské dumy.
Volby do řišské dumy.
Z Petrohradu, 23. února. (P. T. A.) A
do 11. hod. večer došly zprávy o zvolení 419
poslanců do říšské dumy. Mezi zvolenci jes
75 příslušníků stran monarchických (28 mon-
archistů a 47 členů pravice), 13 umírněných
258 členů levice (2 členové strany pokojné o
novy, 1 demokratický opravár, 29 členů strany
práce, 9 sociálních revolueionářů, 25 pokro
kářů, 70 kadetů, 41 sociálních demokratů a
člen ostatní levice. )
Pokud jde o politické příslušenství ostat-
ních zvolenců, nenastala od včerejšího dne
žádná změna.
Z Petrohradu, 24. února. (K. k.) „Petro-
hradská telegrafni agentura“ sděluje: Dosu
bylo zveleno 448 poslanců do dumy, 85 náleží
stranám monarehistickým (30 monarchistů a 55
členů pravice), 42 jest umirněných (Oktabristi
členové strany právního pořádku, monarchistict
demokraté, členové středu a 14 členů ostatníc
stran un. rněných), 276 náleží levici (členové
strany pokojné obnovy, 1 demokratický opravář,
polrokovci, členové strany dělnické, 72 kadeti,
48 sociálních demokratů, 11 sociálních revolu-
cionárů, 88 členů ostatních stran levice). O statne
se od včerejska uile nezměnilo.
Petrohrad
Petra
uno
17
article
Pekelný stroj v domě hr. Vitta.
Z Potrohradu, 24. února. (K. k.) „Petro-
hradská telegrafní agentura“ sděluje: Některé
petrohradské listy tvrdily, že soudním vyšetřo-
váním, zavedeným následkem nedávno v domě
hr. Vitta nalezených pekelný c
strojů, se zjistilo, že stroje tyto byly ne-
škodny. Jsme zmocněni prohlásiti, že soudní
odborní znalci pekelné stroje 21. t. m. prozkou-
mali a se přesvědčili, že každ, pekelný
stroj obsahoval až 31/4 libry třaska-
vin značné výbušnosti, a že výbu
byl by bezpochyby nastal zahřátím nebo otře-
sem. Hodinovým přístrojem, jímž byly pekelné
stroje opatřeny, nemohl výbuch býti způsoben,
neboť přístroj tento byl neobratně sestaven.
Kdyby byl nastal výbuch, byla by se sbořila část
domu i hlav ní zdi
Hodinův
Potrohrad
Petra
18
article
Střední strana v říšské dumě.
Z Petrohradu, 24. února. (K. k.) P. T. A.
oznamuje: Ministr vnitra zakáza! v še-
ruský sjezd strany národní s vo-
body, chystaný na den 27. t. m. Ústřední
výbor této strany nepovažuje tudíž za vho dné
svolati sjezd vůbec snad do Helsingťorsu, ovšem
bude se tam však před zahájení
říšské dumy konati porada po-
slaneů strany o další taktice strany, ktelk
usiluje nyní o to, aby v dumě vznikla s ilná
střední strana, jež čelila by netolik
krajní pravici, nýbrž i krajní levici, nevybočo-
vala by však z mezí loyalní záko n -
dárné čin n o s ti.
Oloupené továrny.
Z Berlína, 24. února. (K. k.) Wolfova kan-
celář sděluje z Lodi: Dvě zdejší továrny
byly přepadeny asi 30 ozbrojenci. Lupiči ulou-
pili značný obnos peněz, zranili smrtelně syna
jednoho továrníka a uprehl
Schůze a projev české inteligence.
(Původní zpráva »Národních Listo- )
(Dokončení.)
Na schůzi české inteligence, konané pěči
výkonného výboru národní strany svobodomyslné
dne 22. t. m., promluvil po prof dru. Němcovi
poslanec dr. Karel Kramář. Po stručném úvodu
pravil, že si od schůze slibuje velice mnoho
prospěsného pro národ, pro- budoucí dráhy česke
politiky i pro příšti působnost národní strany
svobodomyslně.
V národní straně svobodomyslné působil
a účastní se činnosti mnoho inteligence; le
rovněž mnoho inteli gence stranilo se dosud po-
litické práce. Inteligent, duševní pracovník,je
zpravidla celou svou povahou individualista.
Wolfův
Němec
doktor
Kramář
Petrohrad
Berlín
národní lista
národní strana
19
article
Proto se velice těžko organisuje a nesnadno
umisťuje se v politické strané, nesdíleje s mno-
hými stejný názor světový. Jestliže u velikýeh
národů inteligence nechce podrobiti se vůli celku,
aby se udržela nutná kázeň, budiž ; leč v našem
národě byl by zjev takový znamením. nepřizni-
vým, poněvadz jeme národem malým a poně-
vadž zdemokratisováním rolebního řádu nastala
jistá reakce proti inteligunci, jež dosud dával
směr práci politické.
Řekneli se, že my jsme tím vinni, není t
neupřímnost. V dřivějších bojich byla do lidu
házena hesla, která se dnes msti; selské bnu
vzbudili jsme my. Objevuje se tedy reskce ši-
rokých vrstev proti inteligenci. Kam až se do-
spělo, dosvědčuje výjev z voličské schůze
když kdysi bylo kandidatoví poslaneciví výtý-
káno, že noumí číst ani psát, zvolal, kdosi-
»tim lépe pro náse a tento výkřik odměněn byi
potleskem.
Právě u nás jsou tedy povinnosti inteligence
k veřejnému životu větší než u národů jiných.
Proto také dlužno litovati, jestliže národní strana
svobodomyslná pracovala hlavně v parlamentě
jinde nikoli. Tim způsobem zmenšovaly se její
styky s veřejností a porozumění pro její politiku
ochabovalo tak, že již nastávalo odcizení.
Přestávalo se pouze na kritisování politiky,
proti přemoci vedené, kterou jen podrobným
výkladem, velmi nesnadným, lze správně vysvě-
tlit. A přece bez spojení s národem nelz
v politice vůbec, zejmena vídeňské, úspěšně
pracovati. Spojitost ta vyžaduje pilné a silné
práce a k té voláme českou inteligenci.
Když jsme se zasazovali o všeobecné rovné
20
article
V drobném prodejt:
rnani č6slo o sobě . . . Ra z h
odpsledni .
vo allakách na veskov
rinníšelo. . . . . . . . 19k
Inseratr
plati ze hotově napřol.
Předplacení a innerty přijímiá admin
skrace v Marlanské slicí č. s.
usn sereateklearčskcsr
Rakopisy se novraeeji
21
article
právo hlasovací, věděli jsme, že s jeho zavode-
ním spojeno je velké risiko a že je velkým ne-
bezpečim pro národ, který by ho nebyl hoden-
Proto je povinností všech dobře smýšlejících,
aby národ na úrovni, pro všeobecné rovné
právo hlasovací potrebné, udržovali; k tomu
nutna jest nová organisace. Dnes projevila zde
pro ni česká inteligence plné pochopení; tím
nalazla správné misto pro svou činnost v pirodé.
Ona rozšiří nyní duševní život politický na nová
pafe činnosti kulturní i hospodářské, jež právě
inteligence vzdělává. V oboru hospodářském
v první řadě inteligence dovede zabrániti, aby
hnutí stavovská nedostala se na scestí. Dovede
tak působiti hlavně přimými styky a příslušnými
vrstvami občanskými. Usneselli se toto shro-
máždění na společném projevu, uvidí z něho
všecka veřejnost, že česká inteligence, uznávajíc
význam doby, chce se také organisovati, ale
nikoli stavovsky, nýbrž na prospěch kulturního
života našeho národa.
Pak nebude také na dlouho možným hnut
proti inteligenci, jež dnes zřejmě se objevuje.
Přispěje k tomu v první řadě organisace du-
ševní práce ve straně a se stranou.
Toto shromáždění není nahodilé, není d-
lem nálady, nýbrž účelným příznakem doby.
Proto slusí dvojnásob je vítati s myslí čistou
jako zjev velikého pokroku, jako nové zahájení
lepší činnosti naší strany. Dovolte — končil dr.
Kramář — abych tomuto šťastnému počinu
zvolal svoje upřímné »Na zdar! (Na zdar! Vý-
borně! H učný potlesk.)
Na výzvu předsedy rektora profesora dra.
Hlavy vyložil pak zpravodaj profesor dr.
doktor
22
article
Fiedler stručně zásady pro součinnost inteli-
gence v národní straně svobodomyslné. Podstata
součinnosti té záleží v tom, že se inteligenci
zaruči vliv na řízení strany, a že se utvoř
pracovní odbory, v nichž se inteligence přím
zúčastní řešení daných otázek. Budou to odbory
školský, pro veřejnou správu, pro záležitosti
národohospodářské atd. V těchto odborech bude-
třeba ukázati, že jnteligence plně ovládá také
olázky stavovské.
Inženýr List vyslovil přání, aby náležité
provedena byla organisace všech oborů tisku.
Organisace dosavadní, pokud jde o národní
stranu svobodomyslnou, naprosto nestačí.
Dr. Tobolka naznačil pak na přání pos.
dra. Kramáře proje ty podniků hidových,
nichž inteligenee nalezne šíroké pole pro svoji
působnost, i když se nezúčastní přímé práce-
politické. I pomýšli se na nový podnik revuální,
na další vydávání »Sborníku spisů politických a
národohospodářských«, stalo se opatření, aby
v brzku vydán byl populární spisek o otázkách
stavovských jako počátek nově sbírky poučné
četby populární. Dále upozornil dr. Tobolka na
činnost tiskového odboru výkonného výboru, na
konferenci zástupeů krajinského tisku, poukázal
na nové rubriky »Národních »Listů« a na snahy.
o zřízení levného tisku novinářského.
Předseda rektor Hlava upozornil, že pro-
gramový návrh, který byl tištěný dán účastní-
kům k disposici, bude předložen sjezdu. Potom
přečeti návrh osvědčení české inteli-
gence (v »Národních Listech« dne 23. t. m. již.
uveřejněného)
Osvědčení bylo po krátké rozpravě formál-
ního rázu jednohlasně přijato. Roz-
pravy této zúčastnili se prof. dr. Flajšhans, dr.
Škarda, dr. Prušák, dr. Kramář, dr. Pilat, dr.
Weinfurter, prof. dr. Heveroch a jiní.
Fiedler
doktor
Tobolka
Kramář
profesor
Flajšhans
Škarda
Prušák
Pilat
Weinfurter
Heveroch
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Carlo Goldoni.
(Ke dni 25. úno r a.)
Starší komedie jtalská zřidka zabloudí n
naše divadlo. Jest nám přiliš odlehlá, cizl.
Musilo by tu býti zvláštní divadlo retrospek-
tivní, které by bylo živým zreadlem literární bi-
storii, která jinak více méně zůstává mrivouli-
terou. Nové divadlo má však několik úloh na-
jednou, nestačí ani na výpravu několika domá-
cích novinek, které se běhom roku objeví, je
tlačeno operou a jak ty všechny staré steskya
výmluvy zní, kde pak Vega a Calderon, kde
Gozzi a Goldoni, kde Holberg a Marivaux, kde
docela antické a jině starší komedie atd. atd.
Takhle jen nějaká divadelní slavnost, ně-
jaké jubileum, výroční den narozenin neb úmrti
volkého cizlho dramatika nuti k sáhnutí po hre
síaršího data, polozapomenuté neb tlící v archi-
vech divadelních. Vytáhne se tedy, opráší, se-
hraje a odloží zas . . . do přištího jubilea.
Akt piety byl vykonán, více žádati ani nelze.
Impulsu k revisi dramatického díla oslavence.
ku prohloubenějšímu studiu jeho fysiognomie,
k obohacaní repertoiru jeho u nás novými
překlady tím se rovněž nedostane, není n
to času, potřeby domácí maji svůj silnější im-
perativ a zase ten stesk na operu, na málo
činoherních večerů atd. atd.
Nevytýkám toho, ličím jen pravdivý stav
věci. Bylo tak vždy a bude asi ještě dlouho
tak. Celou řadu cizích velkých dramatiků bude
znáti divadelní naše obecenstvo jen z jednoho
a téhož, abych tak řekl, jubilejního kusu.
Ale zaplať pán bůh aspoň za to, mohlo by
býti ještě hůře
Tedy letos oslavujeme Goldonial
Goldoni
Vega
Calderon
Gozzi
Holberg
Marivaux
24
article
Carlo Goldoni byl také jedním z těch.
kleré démon divadla od kolébky posedl. Jemu
bylo divadlo životem a život divadlem zrovn
jako našemu Tylovi. Jen pokud spřežen byl
s divadlem, tvořil a pracoval, odloučen od di-
vadla ztrácel smysl života a odumíral až za-
bynul. Pro divadlo bil se celý život. A bil s
v theorii i v praxi. Nejlíp svěděí o tom vlastní
jeho třísvazkové paměti, které jsou vlastně více
dějinami a statistikou jeho her, nežli ději jeho
vlastního, vnitřního života.
Syn lékaře modenského oddal se studi
práv a na prvních edicích svých her píše s
hrdě »avvocato Veneto«. Ale především byl diva-
delním básníkem cestující divadelní společnost
podnikatele Medebaca. Asi čtrnácte let pracoval
pro tuto firmu (1740—1754), dodávaje hry
s úžasnou plodností, která připomíná staré špa-
nělské dramatiky. Tak za jedinou sezonu (1750
napsal, jak známo, šestnáct veseloher a to jako
v soutěži, přímo sázkou. *) A mezi těmito takřk
improvisovanými kusy jsou některé z Goldoni
nejlepších. Roku 1761 opustil Goldoni Benátky
a tím začla hvězda jeho shasínati. Ži vot v Pa-
řiži, kam se odstéhoval, povolán k divadlu
Théatre Italien a později ke dvoru k vyučování
královských dcer italštině, nesvědčil příliš jeho
pohyblivému a na ovzduši divadelní zvyklému
duchu. Psal již málo a psal francouzsky : ješte
dvě komedie a ony paměti námi již zmíněné.
Konec života byl mu ztrpčen, tak že se at
časem v nouzi oeifoval.
Goldoni
Tyl
Veneta
podnikatel Medebaca
Goldoni Benátky
Théatre Italien
25
article
*) Událost tato jest námětem znamenité hry no
vějšího dramatika italského Paola Ferraria
»Goldoni a jeho nových šestnáct komedií.« Viz
Teatro satto di Paolo Ferrari, Milano, Treves 1890
Ovšem má divadlo Goldonovo v první fade
největší význam svůj pro Iialii. Zde ustupuje
nad jiné plodný a životný básník dramatický
reformatorovi, jenž se právě v čas do
stavil, kdy jej nejvíc bylo zapotřebí. Obě staré
mohutné haluze italské dramatické tvorby, jak
komedie ryze lidová, čili »commedia del' artet
zvaná tak i sestra její komedie klasická, zvaná
»dotta« (učená) byly v úpadku. První rozbujela
až do krajností, druhá uvádala a schla nedo-
statkem pravých talentů básnických. Bylo po-
třebí nového muže, který bý vlil čerstvé nové
krve do churavého těla Thalie italské. Ten,
kdyby i theoreticky byl nechtěl, nemohl se vy-
hnouti úloze reformátora, spadlať mu sama
v klin jako jablko přezrálé. Kašparády a ne-
smysly, které prováděla první, a nuda, kterou
omrazovala diváky i čtenáře druhá, nebyly prosté
dále snésitelny. Šťastná a štědrá náhoda dala
hned lékaře dva: Goldona a Gozza. Byla sťastna,
Paola Ferrario
Goldoni
Teatro
Paola Ferrari
Milano
Treves
Goldonovo
commedia del ' artet
26
article
ale byla by byla štědřejší, kdyby byla spojila
obě tyto velké úlohy v jednu, snad mohl pak
italské dramatice vzniknouti její Moliěre. Ale
nám jest dlužno počitati s fakty — a zabývati
se prozatím jen jedním z obou lékařů —
s Goldonem.
Práce a život Goldonia staly se bojem. Bo-
jem proti staré škole. A boj ten vedl na nůž
až zoufale. Škoda velká, že k jeho vloze tk
přirozené a bohatě plynoucí se nedružilo trochu
vic vzdělání a znalosti staré komedie a pře-
chůdců. Goldoni byl pravým ditětem přírody. T
stačí básníku, ale je to málo pro reform átora.
Ferdinando Meneghezi, obránce Goldonia proti
neslýchaným a nezřizeným útokům krilika Ba-
rettia, sám přiznává, že Goldini neznal ani ko-
medie Ariostovy, ba ani Mlacehiavelliovu » Mandra-
golu«. Ale Goldoni neodpovídal učenými polemi
kami, nýbrž novými kusy a odpovídal tak dlouho
až zvítězil. Bylo by dnes nanejvýs nespravedliv
čísti útoky Barettiovy a ignorovati apologisty
Goldoniovy: Gherarda de' Rossi, Domenie
Gavia a zmíněného již Meneghezia. Tento po-
slední sám vyváží ostatní obhájce Goldoniovy
Dnes ovšem patří celé tyto úporně polemiky
minulosti, jinak zapomenutí. Pro nás jest a bude
asi vždy nejzajímavější úsudek Voltsirův, který
asi nejvíc popudil a podráždil Barettia a sved
jej k jízlivostem a přehmatům neobyčejným.
Goldoni
Ferdinando Meneghezi
Goldonio
Goldin
Ariostův
Mlacehiavelliův
Mandra
Barettiův
Gavia
Goldoniův
Voltsirův
Barettius
Goldonia
Gherard jít ' Ross
27
article
Dlužno ovšem abstrahovati od bombastického
výrazu doby. Zní takto:
»Můj pane, malíři a synu přírody, miluji
vás od tě doby, co vás čtu. Viděl jsem vaši
duši ve vašem díle. Řekl jsem: Ejhle, zd
člověk počestný a dobrý, který očistil scenu
italskou, který má obraznost ve vynalezání
který píše rozumně. Ach, jaká jest vaše plod-
nost! můj pane, jaká ryzost a jak sloh mi při-
padá přirozený, lehký a přijemný! Vyrval jste
svou vlast z rukou harlekýnů. Chtěl bych na-
zývati vaší komedii »Lialii od Gothů osvobo-
zenou«. Vaše přátelství mne ctí a okouzluje.
Přeji vám, pane, nejdelší, pokud možno
život a nejšťastnější, třeba nemůžete býti sám
nesmrtelným, jako jméno vaše jest. Chystáte m
udělati velkou česť a již jste mi způsobil nej-
aětší potěšení.
Na zámku de Ferney v Bourgogni, 24.
září 1760.«
List je psán vlašsky, ale má francouzskou
doušku, která zvlášť pro ješitnost Voltairovu
jest charakteristická.
»Mám česť vás, pane, po fřancouzsku uji-
stiti, že máte ve mně nejrozhodnějšího přl-
vržence a nejupřímnějšího obdivovatele a již ted
nejlepšího přitele, jakého vůbec můžete najíi
ve Francii. A to platí vice, nežli když se pod-
píši jako váš nejoddanější a nejposlušnější slu-
Voltaire. «
žebník.
Goth
Ferney
Voltairův
Voltaire
Francie
28
article
Později poslal ještě Voltaire po senator
Capacellovi Goldonovi francouzské verše, jichž
obsah jest pro musu Goldona ještě mnobem
lichotivější. Nestojí za překonávání obtíží s pře-
kládáním a proto je podávám prosou: »ve
všech zemích je teď zálibou týrati talenty a tak
s Goldonia kritiky rvou se straníci. — Nevě
dělo se, kterak soudili jeho spisy a v při této
vzata Příroda za rozhodčího soudce. — A ona
pravila nepřátelům a kritikům bez přetvářky
toto: Každý autor má své nedostatky, ale tento
Goldoni mne vymaloval.«
Báseň jest velmi střízlivá, ale posledni
řádkou trefeno opravdu do živého. Patrno, ž
velký duch velkému duchu neukřivdí. A zároven
označil tím Voltaire to, co jest na Goldoniovi
nejlepší, co jej činí opravdu nesmrtelným —
jeho věrnou malbu přírody, odku
kypí životnost jeho figur i pravdivo s
jeho prostředí, že nejlepší z jeho her ne-
stárnou a nesestárnou.
Voltaire
Goldon
Něva
29
article
Rozlet velkého genia básnického nebyl
údělem Goldonia. Ale genristou byl jedním
z největších. Byl pravý malít miniatur své doby.
Jest snadno vytýkati mu nedostatek velkých idei
ethiekých — ty nebyly jeho kolbištém, o
třímal se vždy raději zlaté cesty prostřední mo-
rálky měšťácké, která tak dobře hověla potřebám
davu. Jemu se vůbec o morálku v pravém
slova smyslu ani nejednalo, celý jeho způso
připominá někdy víc staré mistry maliře v Nizo-
zemi a v Belgii. Jest posvícení, kermess. T
stačí. Nač tam vkládat ideje jiné než jídla, pitl,
tance a trochu toho smyslného požitku. Právem
o divadle jeho praví Sismondi: »Divadlo Gol-
donia připadá mi jako veliký a lidnatý trh,
kde potkáváme lidi všech povah i stavů.« Def-
nice docela správná. Snad jen Shakespenre by
snesl v jistém směru takovou a to jest již
veliká chvála. A myslím, že ještě jest u Gol-
donia více odstínů, zvláště pokud jde o vrstvy
nižší, jiehž byl malířem přímo nedostižným
nepřekonatelným.
Sismondi
Def
Niza
Belgie
Golo
divadlo Golo
zlatý cesta prostřední mo
30
article
Otevřete hry jako jsou jeho »Venkovaná«
— »Todero Brontolon« — »Nový dům«, jaké
to bohatství typů a situací, odstínů v barvé
i kresbě! A jaká vše prochvívá láska k tomu
lidu nižších ba nejnížších vratev — až dojemná
někdy prostotou a prozářená vnitřní ušlechtilostíl
I největší jeho nepřitel, Baretti, vyellil v něm
dobrého člověka a nedopustil na jeho povahu
stínu. Měl ovšem také slabé stránky a mnohé
tam, kde zůmyslně ch těl být básníkem, kde
chtěl ličiti a kresliti povahy jako byli na př.
Tasso a Moliěre. Velké pathos nebylo jeho
polem, lyrický kothurn zůstal mu vždy cizí.
Trocha triviálnosti byla mu za to vždy bližšía
dlužno říci, že si zakoketoval s ní nejednou
i vic, nežli dobrý vkus snášel. Ale za to jeho
humor byl skvostný, škoda jen, že někdy
přiliš lpí na titěrnostech a že zvlášť v jeho b e-
nátský komediích utkvěl na jargonu, čímž se
stal nepřeložitelným a těžko záživným narodům
jiným. Snad v tom také jest jeden z důvodů, že
nepronikl do ostatní Evropy, jak by byl zasloužil.
Výtka velkého a světlého vzoru Moliěrova
dá se ovšem těžce vyvrátiti. »Ilalský Moliěre«
nepoví právě mnoho, ale povrchnímu posuzo-
vateli — a tím jest každé vělší obecenstvo —
tento přívlastek snad stačl.
Ale Goldoni byl víc — aspoň pro s v ůj
lid. Italský vůbec a benátský, kde strávil nej-
šťastnější leta svého života, zvlášť. Vrátil italské
komedii dar dialogu, třeba jen občanského
řekněmež i šosáckého někdy, ale vždy životné-
ho, jiskrněho, vtipného, který tryskal jako zá-
zrakem ze srdce lidu. Ovšem to vše ocení
daleko líp rozený Vlach než sebe více a ochot-
něji vnímající cizinec.
Ale Croesem byl tento benátský advokát
— Croesem snad pěší jen Musy, ale při tom
knězem i maliřem života, což pro divadlo ko-
J. V.
nečně nejvíc e rozhoduje.
Venkovaná
Todero Brontolon
Barett
Tasso
Moliěre
Goldoni
Vlach
Croes
čnít
Evropa
Musa
Nová dům
divadlo koJ . V
Ilalský Moliěre