ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a8c88ed0-75c7-11dc-a0e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 37, org 16, person 79, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, v pondělí 25. února 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 56.
4 masthead
Na ranní a odpol. llst, přsdl plscí s ree Praze v adninist
ree Praga
5 article R o roi densnko
R o roi densnko vo nlislksa
7 article
s be . roston na čtrrk i si s drojí záal n2
8 title
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
9 article Stíhání ruských stndentů v Haliči.
Stíhání ruských stndentů v Haliči. Ze Lvova, 25. února. Včera o 2. hodině odpol. byli všichni ruští studenti propuštěni. Shluklo se ve třídě Batoryově naproti vězenské budově na 15 000 Rusů, kteří u spořád al vězňům universitním ovace. Když tito vykročili z věznice, odevzdaly jim posluchačky universitní vavříno vý věnec a zasypávaly je kvítí m.- Průvod asi 15.000 lidí odebral se pak, maje ruské vězně ve svém středu, do ruského národního domu, kde připravena byla pro vězně potrav a. Obrovský ten průvod, ve kterém šli všichni ruští po- slanci na sněmu zemském a všichni ruští universitní profesoři a vůbec všichni čelní Rusové, byl mohutnou ná- rodní manifestací. Stávka hladem trvala 86 hodin. 20 vězne onemocnělo. Ze Lvova, 24. února. (K. k.) Ze 63 ru- sínských studujících, kteři mají byti z vazby propuštěni bez kauce, bylo 20 studujících vět- šinou donuceno vězení opustiti; násilím se však proti nim nezakročilo. Ze Lvova, 24. února. (K. k.) Vrchní zemský soud dnes rozhodl, aby též ostatních pět, ve vyšetřovací vazbě se nacházejících ru- slnských studujících bylo propustěno n svobodu po složení kauce 30. 000 . Ze Lvova, 24. února. (K. k.) Kolem3. bodiny odpoledne byli po s ložení kau ce 30 000 K propuštěni na svobo d všichni rusínští studující, kteří byli ještě ve vyšetřovací vazbě. Vyznamenání místodržitele království českého Z Vídně, 24. února. (K. k.) »W. Zis oznamuje: Císař udělil mistodržiteli královstv českého, Karlu hr. Coudenhovov i, brilaniy k velkokříži řádu Leopoldova
Rus W Zis Karel Halič Lvov Vídeň Leopoldov národní dom
10 article
Relorma bytů.
11 article
Z Vídně, 24. února. K. k.) Za velnii četné účasti zástupců státních a samosprávných úřadů konala se dnes ustavující s ch ů z ústředny pro reformu bytů v R kousku. Schůze se zúčastnili mezi jinými ministr vnitra svob. pán Blenerth, místodržitei hr. Kielmansegg, odboroví přednostové dr. Meyer dr. Hasenöhrl a šl. Webern a členové panské aněmovny kn. Karel Anersperg, hr. Lanekoronsl a ryt. Schöller, jakož i několik městských rad- ních. Vládní rada M aresch zahájil schůzi pro- slovem, v němž účastníky ovital a prohlásil, že úkolem nového spolku je prové st reformu bytů a nalézti střední cestu mez potřebným a žádoucím a mezi možným a do- sažitelným. Na to přednášel prof. Rau ch b erg (z Prahy) o cílech a úkolech ústředny a vytk nejdůležitější části reformního programu. Přede vším třeba se domáhati decentralis a ce v osazování a zároveň rozlehlosti měst. Továrny třeba stavěti na venkově. Dále jest třeba účelného vybudování a rozšíření, jakož i obrození měst. K tomu jest potřebi moder- ního zákona o vyvlastňování, mo- derního stavebního řádu a zákona o bvte ch. Mimo to třeba zreformovati dan z bytů. Ministr vni tra svob. pán Bie- nerth reaguje na některé poznámky prof Raneh-
Blenerth doktor Meyer Hasenöhrl Webern Anersperg Schöller Rau Bie Raneh Vídeň Praha
12 article NARC
NARC berga, zvláště o tuberkulose a prohlásil, že vláda snaží se již po léta působiti na přesné pro- vádění zdravotních předpisů v by- tech. Ministr vítá zároveň s povděkem, ž ústřednou pro reformu bytů vzniká spolek, jenž vládu v té příčině účelně a účinně chce pod- porovati. Veřejná správa musí vycházeti vstrí všem podobným snahám a ministr vnitra též na- tidl, aby spolku tomuto byla udě- lena subvence 2000 K. (Hlučná pochvala) Když promluvili ještě člen panské sněmovny kn Auersperg. který jako příznivec ústředny daroval též 2000 K a městský radní Winar ský, jakož i dr. A uspitzer, byly stanov en bloe schváleny. Na to byly vykonány volby Presidium něm říšského sněmu u císaře Viléma Z Berlína, 24. února (K. k.) Císsr Vilém přijal dnes ve slyšení předsedu a místopředsedy říšského sněmu a rozmlouval s nimi přes ho- dinu. Po slyšení u císaře byli přijati ve slyšení císařovnou. Z Berlína, 24. února. (K. k.) Císař Vilém vyslovil se, přijav ve slyšení předsednictvo řiš ského sněmu s velkým uspokojením o vý- sledku voleb; volby prý dokázaly že lze sociální demekraty zdolati Císař doufá pevně, že toto vědomí potrvá v lidu i po volbách. Dále zmínil se císař o vý- znamu osad a přál si, aby, pokud možno, četní poslanci přesvěděili se též osobně cestami do osad o jejich hodnotě
Auersperg Vilém Císař Berlín panská sněmovna
13 article
Národní armáda v Anglii. Z Portamonthu, 23. února. (K. k.) Ministr vojenství Haldane pravil ve své řeči,ž hodlá, bude-li parlament souhlasiti, vyzvati zemi k zavedení národní armády nikolie v duchu militarismu, nýbrž proto, že jest pře- svědčen, že mužské obyvatelstv zorganisované k obrané země, jes jednou z nejlepších záruk míru. Dělnice v tabákových továrnách stávkují. Z Hendaye, 24. února. (K. k.) Dělnicez městnané v tabákových továrnách v San Seba- stianu z ahájily s tá v k u. Tlupy stáv kujíelek prochá zejí ulicenni. Státní rada Martens v Římě. Z Říma, 24. února. (K. k.) Státní rada 5l. M ar tens odevzdal dopoledne u různýeh osobností svou návšulvenku. V poledne konal se v ruském velevyslanectvu hostina na počesl státního rady, již se zúčastnili ministr záležitostí zahraničních Tittoni, státní podtajemník Pom- pilj, velevyslanci, rako usko-uherský, německý, francouzský, velkobritanský, turecký, Spojených států a španělský, vyslanci švédský a srbskýa m. personál velevyslanectva ruského. Z Říma, 24. února. (K. k.) Král Vikto Emanucl přijme zejtra dopoledne státního radu sl. Martensa ve slyšení. V úterý bude miti Mar- tens v ministerstvu záležitostí zahraničních po- radu s Tittonim. Večer uspořádá ministr zahra- ničních záležitostí na počest ruského hosta ho- stinu Ve středu bude na ruské m velevyslanectví audience. Obnovená doprava. Ze Lvova, 24. února. (K.k.) Na trati Str j Lawoczne bude doprava zboží opět dne 25. zahájena. Z Marokka. Z Tangeru, 24. února. (K. k.) „Ag. Havas) oznamuje: Od několika dní zahájili zástupcové mocnosti a delegáti sultánovi bližší styky, což
Haldane Tittoni Vikto Emanucl Anglie Portamonth San Seba Řím spojený stát Mar Lvov Maroko Tanger rada Martens státní rada 5 rada slečna
14 article NILIS
NILIS se projevuje tím, že byly utvořeny spole- čné komise ku provedení oprav usnesených na konferenei algeci rasské. Jedna z těchto komisí zabývá se sta- novením předpisů pro dovoz loveckých a přepy- chových zbraní a třaskavin, druhá stavebními záležitostmi měst a ustancvením o uklá dání zboží a třetí veřejnými pracemi a jich zadáváním. Schválené zákony v Uhrách. Z Pešti, 24. února. (K. k. uher.) Úradní list uveřejňuje schválení církevních zákonů, zděla- ných zemskou synodou uherské reformované církve, zahájenou 10. listopadu 1904. Sbírka zá- konů přináší schválený zákon o rozpočtu na rok 1907. Turecko a Bulharsko. Z Cařihradu, 23. února. (K. k.) V zaháje- ném zvláštním vyjednávání mez Tureckem a Bulharskem bude se dl bulbarských zpráv rokcvati o těchto záležito- stech: 1. o právomoci zástupeů obchod ních ; 2 o stanovení národností; 3. o právu domovském; 4.0 otázce muftiň v Bulharsku ; 5.o konečné úpra- vě hranic, 6. c řízení při vydávání stíhaných osob; 7. c právní pomoci a soudní ochraně a 8. o připojení železničním.
Nilis Uhry Pešť Turecko Bulharsko Cařihrad
15 title
Ruské události.
16 article Volby do řišské dumy.
Volby do řišské dumy. Z Petrohradu, 23. února. (P. T. A.) A do 11. hod. večer došly zprávy o zvolení 419 poslanců do říšské dumy. Mezi zvolenci jes 75 příslušníků stran monarchických (28 mon- archistů a 47 členů pravice), 13 umírněných 258 členů levice (2 členové strany pokojné o novy, 1 demokratický opravár, 29 členů strany práce, 9 sociálních revolueionářů, 25 pokro kářů, 70 kadetů, 41 sociálních demokratů a člen ostatní levice. ) Pokud jde o politické příslušenství ostat- ních zvolenců, nenastala od včerejšího dne žádná změna. Z Petrohradu, 24. února. (K. k.) „Petro- hradská telegrafni agentura“ sděluje: Dosu bylo zveleno 448 poslanců do dumy, 85 náleží stranám monarehistickým (30 monarchistů a 55 členů pravice), 42 jest umirněných (Oktabristi členové strany právního pořádku, monarchistict demokraté, členové středu a 14 členů ostatníc stran un. rněných), 276 náleží levici (členové strany pokojné obnovy, 1 demokratický opravář, polrokovci, členové strany dělnické, 72 kadeti, 48 sociálních demokratů, 11 sociálních revolu- cionárů, 88 členů ostatních stran levice). O statne se od včerejska uile nezměnilo.
Petrohrad Petra uno
17 article
Pekelný stroj v domě hr. Vitta. Z Potrohradu, 24. února. (K. k.) „Petro- hradská telegrafní agentura“ sděluje: Některé petrohradské listy tvrdily, že soudním vyšetřo- váním, zavedeným následkem nedávno v domě hr. Vitta nalezených pekelný c strojů, se zjistilo, že stroje tyto byly ne- škodny. Jsme zmocněni prohlásiti, že soudní odborní znalci pekelné stroje 21. t. m. prozkou- mali a se přesvědčili, že každ, pekelný stroj obsahoval až 31/4 libry třaska- vin značné výbušnosti, a že výbu byl by bezpochyby nastal zahřátím nebo otře- sem. Hodinovým přístrojem, jímž byly pekelné stroje opatřeny, nemohl výbuch býti způsoben, neboť přístroj tento byl neobratně sestaven. Kdyby byl nastal výbuch, byla by se sbořila část domu i hlav ní zdi
Hodinův Potrohrad Petra
18 article
Střední strana v říšské dumě. Z Petrohradu, 24. února. (K. k.) P. T. A. oznamuje: Ministr vnitra zakáza! v še- ruský sjezd strany národní s vo- body, chystaný na den 27. t. m. Ústřední výbor této strany nepovažuje tudíž za vho dné svolati sjezd vůbec snad do Helsingťorsu, ovšem bude se tam však před zahájení říšské dumy konati porada po- slaneů strany o další taktice strany, ktelk usiluje nyní o to, aby v dumě vznikla s ilná střední strana, jež čelila by netolik krajní pravici, nýbrž i krajní levici, nevybočo- vala by však z mezí loyalní záko n - dárné čin n o s ti. Oloupené továrny. Z Berlína, 24. února. (K. k.) Wolfova kan- celář sděluje z Lodi: Dvě zdejší továrny byly přepadeny asi 30 ozbrojenci. Lupiči ulou- pili značný obnos peněz, zranili smrtelně syna jednoho továrníka a uprehl Schůze a projev české inteligence. (Původní zpráva »Národních Listo- ) (Dokončení.) Na schůzi české inteligence, konané pěči výkonného výboru národní strany svobodomyslné dne 22. t. m., promluvil po prof dru. Němcovi poslanec dr. Karel Kramář. Po stručném úvodu pravil, že si od schůze slibuje velice mnoho prospěsného pro národ, pro- budoucí dráhy česke politiky i pro příšti působnost národní strany svobodomyslně. V národní straně svobodomyslné působil a účastní se činnosti mnoho inteligence; le rovněž mnoho inteli gence stranilo se dosud po- litické práce. Inteligent, duševní pracovník,je zpravidla celou svou povahou individualista.
Wolfův Němec doktor Kramář Petrohrad Berlín národní lista národní strana
19 article
Proto se velice těžko organisuje a nesnadno umisťuje se v politické strané, nesdíleje s mno- hými stejný názor světový. Jestliže u velikýeh národů inteligence nechce podrobiti se vůli celku, aby se udržela nutná kázeň, budiž ; leč v našem národě byl by zjev takový znamením. nepřizni- vým, poněvadz jeme národem malým a poně- vadž zdemokratisováním rolebního řádu nastala jistá reakce proti inteligunci, jež dosud dával směr práci politické. Řekneli se, že my jsme tím vinni, není t neupřímnost. V dřivějších bojich byla do lidu házena hesla, která se dnes msti; selské bnu vzbudili jsme my. Objevuje se tedy reskce ši- rokých vrstev proti inteligenci. Kam až se do- spělo, dosvědčuje výjev z voličské schůze když kdysi bylo kandidatoví poslaneciví výtý- káno, že noumí číst ani psát, zvolal, kdosi- »tim lépe pro náse a tento výkřik odměněn byi potleskem. Právě u nás jsou tedy povinnosti inteligence k veřejnému životu větší než u národů jiných. Proto také dlužno litovati, jestliže národní strana svobodomyslná pracovala hlavně v parlamentě jinde nikoli. Tim způsobem zmenšovaly se její styky s veřejností a porozumění pro její politiku ochabovalo tak, že již nastávalo odcizení. Přestávalo se pouze na kritisování politiky, proti přemoci vedené, kterou jen podrobným výkladem, velmi nesnadným, lze správně vysvě- tlit. A přece bez spojení s národem nelz v politice vůbec, zejmena vídeňské, úspěšně pracovati. Spojitost ta vyžaduje pilné a silné práce a k té voláme českou inteligenci. Když jsme se zasazovali o všeobecné rovné
20 article
V drobném prodejt: rnani č6slo o sobě . . . Ra z h odpsledni . vo allakách na veskov rinníšelo. . . . . . . . 19k Inseratr plati ze hotově napřol. Předplacení a innerty přijímiá admin skrace v Marlanské slicí č. s. usn sereateklearčskcsr Rakopisy se novraeeji
21 article
právo hlasovací, věděli jsme, že s jeho zavode- ním spojeno je velké risiko a že je velkým ne- bezpečim pro národ, který by ho nebyl hoden- Proto je povinností všech dobře smýšlejících, aby národ na úrovni, pro všeobecné rovné právo hlasovací potrebné, udržovali; k tomu nutna jest nová organisace. Dnes projevila zde pro ni česká inteligence plné pochopení; tím nalazla správné misto pro svou činnost v pirodé. Ona rozšiří nyní duševní život politický na nová pafe činnosti kulturní i hospodářské, jež právě inteligence vzdělává. V oboru hospodářském v první řadě inteligence dovede zabrániti, aby hnutí stavovská nedostala se na scestí. Dovede tak působiti hlavně přimými styky a příslušnými vrstvami občanskými. Usneselli se toto shro- máždění na společném projevu, uvidí z něho všecka veřejnost, že česká inteligence, uznávajíc význam doby, chce se také organisovati, ale nikoli stavovsky, nýbrž na prospěch kulturního života našeho národa. Pak nebude také na dlouho možným hnut proti inteligenci, jež dnes zřejmě se objevuje. Přispěje k tomu v první řadě organisace du- ševní práce ve straně a se stranou. Toto shromáždění není nahodilé, není d- lem nálady, nýbrž účelným příznakem doby. Proto slusí dvojnásob je vítati s myslí čistou jako zjev velikého pokroku, jako nové zahájení lepší činnosti naší strany. Dovolte — končil dr. Kramář — abych tomuto šťastnému počinu zvolal svoje upřímné »Na zdar! (Na zdar! Vý- borně! H učný potlesk.) Na výzvu předsedy rektora profesora dra. Hlavy vyložil pak zpravodaj profesor dr.
doktor
22 article
Fiedler stručně zásady pro součinnost inteli- gence v národní straně svobodomyslné. Podstata součinnosti té záleží v tom, že se inteligenci zaruči vliv na řízení strany, a že se utvoř pracovní odbory, v nichž se inteligence přím zúčastní řešení daných otázek. Budou to odbory školský, pro veřejnou správu, pro záležitosti národohospodářské atd. V těchto odborech bude- třeba ukázati, že jnteligence plně ovládá také olázky stavovské. Inženýr List vyslovil přání, aby náležité provedena byla organisace všech oborů tisku. Organisace dosavadní, pokud jde o národní stranu svobodomyslnou, naprosto nestačí. Dr. Tobolka naznačil pak na přání pos. dra. Kramáře proje ty podniků hidových, nichž inteligenee nalezne šíroké pole pro svoji působnost, i když se nezúčastní přímé práce- politické. I pomýšli se na nový podnik revuální, na další vydávání »Sborníku spisů politických a národohospodářských«, stalo se opatření, aby v brzku vydán byl populární spisek o otázkách stavovských jako počátek nově sbírky poučné četby populární. Dále upozornil dr. Tobolka na činnost tiskového odboru výkonného výboru, na konferenci zástupeů krajinského tisku, poukázal na nové rubriky »Národních »Listů« a na snahy. o zřízení levného tisku novinářského. Předseda rektor Hlava upozornil, že pro- gramový návrh, který byl tištěný dán účastní- kům k disposici, bude předložen sjezdu. Potom přečeti návrh osvědčení české inteli- gence (v »Národních Listech« dne 23. t. m. již. uveřejněného) Osvědčení bylo po krátké rozpravě formál- ního rázu jednohlasně přijato. Roz- pravy této zúčastnili se prof. dr. Flajšhans, dr. Škarda, dr. Prušák, dr. Kramář, dr. Pilat, dr. Weinfurter, prof. dr. Heveroch a jiní.
Fiedler doktor Tobolka Kramář profesor Flajšhans Škarda Prušák Pilat Weinfurter Heveroch
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Carlo Goldoni. (Ke dni 25. úno r a.) Starší komedie jtalská zřidka zabloudí n naše divadlo. Jest nám přiliš odlehlá, cizl. Musilo by tu býti zvláštní divadlo retrospek- tivní, které by bylo živým zreadlem literární bi- storii, která jinak více méně zůstává mrivouli- terou. Nové divadlo má však několik úloh na- jednou, nestačí ani na výpravu několika domá- cích novinek, které se běhom roku objeví, je tlačeno operou a jak ty všechny staré steskya výmluvy zní, kde pak Vega a Calderon, kde Gozzi a Goldoni, kde Holberg a Marivaux, kde docela antické a jině starší komedie atd. atd. Takhle jen nějaká divadelní slavnost, ně- jaké jubileum, výroční den narozenin neb úmrti volkého cizlho dramatika nuti k sáhnutí po hre síaršího data, polozapomenuté neb tlící v archi- vech divadelních. Vytáhne se tedy, opráší, se- hraje a odloží zas . . . do přištího jubilea. Akt piety byl vykonán, více žádati ani nelze. Impulsu k revisi dramatického díla oslavence. ku prohloubenějšímu studiu jeho fysiognomie, k obohacaní repertoiru jeho u nás novými překlady tím se rovněž nedostane, není n to času, potřeby domácí maji svůj silnější im- perativ a zase ten stesk na operu, na málo činoherních večerů atd. atd. Nevytýkám toho, ličím jen pravdivý stav věci. Bylo tak vždy a bude asi ještě dlouho tak. Celou řadu cizích velkých dramatiků bude znáti divadelní naše obecenstvo jen z jednoho a téhož, abych tak řekl, jubilejního kusu. Ale zaplať pán bůh aspoň za to, mohlo by býti ještě hůře Tedy letos oslavujeme Goldonial
Goldoni Vega Calderon Gozzi Holberg Marivaux
24 article
Carlo Goldoni byl také jedním z těch. kleré démon divadla od kolébky posedl. Jemu bylo divadlo životem a život divadlem zrovn jako našemu Tylovi. Jen pokud spřežen byl s divadlem, tvořil a pracoval, odloučen od di- vadla ztrácel smysl života a odumíral až za- bynul. Pro divadlo bil se celý život. A bil s v theorii i v praxi. Nejlíp svěděí o tom vlastní jeho třísvazkové paměti, které jsou vlastně více dějinami a statistikou jeho her, nežli ději jeho vlastního, vnitřního života. Syn lékaře modenského oddal se studi práv a na prvních edicích svých her píše s hrdě »avvocato Veneto«. Ale především byl diva- delním básníkem cestující divadelní společnost podnikatele Medebaca. Asi čtrnácte let pracoval pro tuto firmu (1740—1754), dodávaje hry s úžasnou plodností, která připomíná staré špa- nělské dramatiky. Tak za jedinou sezonu (1750 napsal, jak známo, šestnáct veseloher a to jako v soutěži, přímo sázkou. *) A mezi těmito takřk improvisovanými kusy jsou některé z Goldoni nejlepších. Roku 1761 opustil Goldoni Benátky a tím začla hvězda jeho shasínati. Ži vot v Pa- řiži, kam se odstéhoval, povolán k divadlu Théatre Italien a později ke dvoru k vyučování královských dcer italštině, nesvědčil příliš jeho pohyblivému a na ovzduši divadelní zvyklému duchu. Psal již málo a psal francouzsky : ješte dvě komedie a ony paměti námi již zmíněné. Konec života byl mu ztrpčen, tak že se at časem v nouzi oeifoval.
Goldoni Tyl Veneta podnikatel Medebaca Goldoni Benátky Théatre Italien
25 article
*) Událost tato jest námětem znamenité hry no vějšího dramatika italského Paola Ferraria »Goldoni a jeho nových šestnáct komedií.« Viz Teatro satto di Paolo Ferrari, Milano, Treves 1890 Ovšem má divadlo Goldonovo v první fade největší význam svůj pro Iialii. Zde ustupuje nad jiné plodný a životný básník dramatický reformatorovi, jenž se právě v čas do stavil, kdy jej nejvíc bylo zapotřebí. Obě staré mohutné haluze italské dramatické tvorby, jak komedie ryze lidová, čili »commedia del' artet zvaná tak i sestra její komedie klasická, zvaná »dotta« (učená) byly v úpadku. První rozbujela až do krajností, druhá uvádala a schla nedo- statkem pravých talentů básnických. Bylo po- třebí nového muže, který bý vlil čerstvé nové krve do churavého těla Thalie italské. Ten, kdyby i theoreticky byl nechtěl, nemohl se vy- hnouti úloze reformátora, spadlať mu sama v klin jako jablko přezrálé. Kašparády a ne- smysly, které prováděla první, a nuda, kterou omrazovala diváky i čtenáře druhá, nebyly prosté dále snésitelny. Šťastná a štědrá náhoda dala hned lékaře dva: Goldona a Gozza. Byla sťastna,
Paola Ferrario Goldoni Teatro Paola Ferrari Milano Treves Goldonovo commedia del ' artet
26 article
ale byla by byla štědřejší, kdyby byla spojila obě tyto velké úlohy v jednu, snad mohl pak italské dramatice vzniknouti její Moliěre. Ale nám jest dlužno počitati s fakty — a zabývati se prozatím jen jedním z obou lékařů — s Goldonem. Práce a život Goldonia staly se bojem. Bo- jem proti staré škole. A boj ten vedl na nůž až zoufale. Škoda velká, že k jeho vloze tk přirozené a bohatě plynoucí se nedružilo trochu vic vzdělání a znalosti staré komedie a pře- chůdců. Goldoni byl pravým ditětem přírody. T stačí básníku, ale je to málo pro reform átora. Ferdinando Meneghezi, obránce Goldonia proti neslýchaným a nezřizeným útokům krilika Ba- rettia, sám přiznává, že Goldini neznal ani ko- medie Ariostovy, ba ani Mlacehiavelliovu » Mandra- golu«. Ale Goldoni neodpovídal učenými polemi kami, nýbrž novými kusy a odpovídal tak dlouho až zvítězil. Bylo by dnes nanejvýs nespravedliv čísti útoky Barettiovy a ignorovati apologisty Goldoniovy: Gherarda de' Rossi, Domenie Gavia a zmíněného již Meneghezia. Tento po- slední sám vyváží ostatní obhájce Goldoniovy Dnes ovšem patří celé tyto úporně polemiky minulosti, jinak zapomenutí. Pro nás jest a bude asi vždy nejzajímavější úsudek Voltsirův, který asi nejvíc popudil a podráždil Barettia a sved jej k jízlivostem a přehmatům neobyčejným.
Goldoni Ferdinando Meneghezi Goldonio Goldin Ariostův Mlacehiavelliův Mandra Barettiův Gavia Goldoniův Voltsirův Barettius Goldonia Gherard jít ' Ross
27 article
Dlužno ovšem abstrahovati od bombastického výrazu doby. Zní takto: »Můj pane, malíři a synu přírody, miluji vás od tě doby, co vás čtu. Viděl jsem vaši duši ve vašem díle. Řekl jsem: Ejhle, zd člověk počestný a dobrý, který očistil scenu italskou, který má obraznost ve vynalezání který píše rozumně. Ach, jaká jest vaše plod- nost! můj pane, jaká ryzost a jak sloh mi při- padá přirozený, lehký a přijemný! Vyrval jste svou vlast z rukou harlekýnů. Chtěl bych na- zývati vaší komedii »Lialii od Gothů osvobo- zenou«. Vaše přátelství mne ctí a okouzluje. Přeji vám, pane, nejdelší, pokud možno život a nejšťastnější, třeba nemůžete býti sám nesmrtelným, jako jméno vaše jest. Chystáte m udělati velkou česť a již jste mi způsobil nej- aětší potěšení. Na zámku de Ferney v Bourgogni, 24. září 1760.« List je psán vlašsky, ale má francouzskou doušku, která zvlášť pro ješitnost Voltairovu jest charakteristická. »Mám česť vás, pane, po fřancouzsku uji- stiti, že máte ve mně nejrozhodnějšího přl- vržence a nejupřímnějšího obdivovatele a již ted nejlepšího přitele, jakého vůbec můžete najíi ve Francii. A to platí vice, nežli když se pod- píši jako váš nejoddanější a nejposlušnější slu- Voltaire. « žebník.
Goth Ferney Voltairův Voltaire Francie
28 article
Později poslal ještě Voltaire po senator Capacellovi Goldonovi francouzské verše, jichž obsah jest pro musu Goldona ještě mnobem lichotivější. Nestojí za překonávání obtíží s pře- kládáním a proto je podávám prosou: »ve všech zemích je teď zálibou týrati talenty a tak s Goldonia kritiky rvou se straníci. — Nevě dělo se, kterak soudili jeho spisy a v při této vzata Příroda za rozhodčího soudce. — A ona pravila nepřátelům a kritikům bez přetvářky toto: Každý autor má své nedostatky, ale tento Goldoni mne vymaloval.« Báseň jest velmi střízlivá, ale posledni řádkou trefeno opravdu do živého. Patrno, ž velký duch velkému duchu neukřivdí. A zároven označil tím Voltaire to, co jest na Goldoniovi nejlepší, co jej činí opravdu nesmrtelným — jeho věrnou malbu přírody, odku kypí životnost jeho figur i pravdivo s jeho prostředí, že nejlepší z jeho her ne- stárnou a nesestárnou.
Voltaire Goldon Něva
29 article
Rozlet velkého genia básnického nebyl údělem Goldonia. Ale genristou byl jedním z největších. Byl pravý malít miniatur své doby. Jest snadno vytýkati mu nedostatek velkých idei ethiekých — ty nebyly jeho kolbištém, o třímal se vždy raději zlaté cesty prostřední mo- rálky měšťácké, která tak dobře hověla potřebám davu. Jemu se vůbec o morálku v pravém slova smyslu ani nejednalo, celý jeho způso připominá někdy víc staré mistry maliře v Nizo- zemi a v Belgii. Jest posvícení, kermess. T stačí. Nač tam vkládat ideje jiné než jídla, pitl, tance a trochu toho smyslného požitku. Právem o divadle jeho praví Sismondi: »Divadlo Gol- donia připadá mi jako veliký a lidnatý trh, kde potkáváme lidi všech povah i stavů.« Def- nice docela správná. Snad jen Shakespenre by snesl v jistém směru takovou a to jest již veliká chvála. A myslím, že ještě jest u Gol- donia více odstínů, zvláště pokud jde o vrstvy nižší, jiehž byl malířem přímo nedostižným nepřekonatelným.
Sismondi Def Niza Belgie Golo divadlo Golo zlatý cesta prostřední mo
30 article
Otevřete hry jako jsou jeho »Venkovaná« — »Todero Brontolon« — »Nový dům«, jaké to bohatství typů a situací, odstínů v barvé i kresbě! A jaká vše prochvívá láska k tomu lidu nižších ba nejnížších vratev — až dojemná někdy prostotou a prozářená vnitřní ušlechtilostíl I největší jeho nepřitel, Baretti, vyellil v něm dobrého člověka a nedopustil na jeho povahu stínu. Měl ovšem také slabé stránky a mnohé tam, kde zůmyslně ch těl být básníkem, kde chtěl ličiti a kresliti povahy jako byli na př. Tasso a Moliěre. Velké pathos nebylo jeho polem, lyrický kothurn zůstal mu vždy cizí. Trocha triviálnosti byla mu za to vždy bližšía dlužno říci, že si zakoketoval s ní nejednou i vic, nežli dobrý vkus snášel. Ale za to jeho humor byl skvostný, škoda jen, že někdy přiliš lpí na titěrnostech a že zvlášť v jeho b e- nátský komediích utkvěl na jargonu, čímž se stal nepřeložitelným a těžko záživným narodům jiným. Snad v tom také jest jeden z důvodů, že nepronikl do ostatní Evropy, jak by byl zasloužil. Výtka velkého a světlého vzoru Moliěrova dá se ovšem těžce vyvrátiti. »Ilalský Moliěre« nepoví právě mnoho, ale povrchnímu posuzo- vateli — a tím jest každé vělší obecenstvo — tento přívlastek snad stačl. Ale Goldoni byl víc — aspoň pro s v ůj lid. Italský vůbec a benátský, kde strávil nej- šťastnější leta svého života, zvlášť. Vrátil italské komedii dar dialogu, třeba jen občanského řekněmež i šosáckého někdy, ale vždy životné- ho, jiskrněho, vtipného, který tryskal jako zá- zrakem ze srdce lidu. Ovšem to vše ocení daleko líp rozený Vlach než sebe více a ochot- něji vnímající cizinec. Ale Croesem byl tento benátský advokát — Croesem snad pěší jen Musy, ale při tom knězem i maliřem života, což pro divadlo ko- J. V. nečně nejvíc e rozhoduje.
Venkovaná Todero Brontolon Barett Tasso Moliěre Goldoni Vlach Croes čnít Evropa Musa Nová dům divadlo koJ . V Ilalský Moliěre