ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 a8c993d0-681f-11dc-a382-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 16 celkem · entity: person 44, place 15, org 4, work 3
1 masthead
Románová příloha
2 masthead
Národních Listů“ k číslu 357. ze dne 28. prosince 1900.
3 title
Různé zprávy.
4 article
= Parní prám na Bajkalském jezeře. Nej zajímavější částí velké sibiřské dráhy jest parní prám určený ku převážení vlaků na velkém a hlubokém jezeře Bajkalském ve střední Sibiři. Hory obklopu jící jezero způsobují značné obtíže při stavbě dráhy Definitivní plán velké sibiřské dráhy obsahuje trat kolem jižního konce jezera, jež by spojovala stanice na obou březích jezera. Avšak pro obtíže a značné náklady spojené s provedením prozatím záměr tento odročen. Nyní přerušena dráha jezerem ve dvě části stanice na západním břehu jest Barančiky, na vý chodním břehu Mysovaja. Spojení mezi oběma stani- cemi obstarává parní prám, jenž od polovice prosince až do května musí zároveň sloužit jako drtič ledu Podnět k této myšlence podal zajisté »Jermak«, jenž v Baltickém moři konal tak dobré služby. Parní prám, nazvaný »Bajkal«, jest větší nežli »Jermak« byl rovněž stavěn v loděnicích firmy Armstrong Wbíteworth Co. Jak jsme již svého času oznámili, byla loď rozložena a součásti její dopraveny dráhou k jezeru, kdež sestaveny opět inženýry. »Bajka!« má na hlavní palubě troje koleje, tak že může najednou dopraviti dva vlaky nákladní a jeden osobní. Vlaky vjíždějí na prám z přídy. S tímto břemenem klestí si »Bajkal« cestu rychlostí 13 uzlů ledem 3 stopy silným. Šroub na přídě opatřený zvláštním strojem vyssává vodu pod ledem na přídě, takže led puká vlastní svojí tíží. Dva hnací šrouby na zádi ženou loď rozdrcenou ledovou plochou. Cesta, již »Bajkal« urazí od břehu ke břehu, páčí se as na 60 kilometrů Na jihozápadním konci jezera nalezá se přístav s ma- jákem.
Barančik Jermak Sibiř Bajkal Armstrong Wbíteworth Company
5 article
= Zajímavé pozorování z přírody uveřej- ňuje pařížský časopis »Cosmos«. Pojednává o otázce, zdali vrabci napadají hrozny. Pozorovatel praví tom: »Mohu sprostiti vrabce obvinění, jež se často proti němu pronáší, že by totiž zaviňoval spousty na hroznech, jež se s jiné strany připisují vosáma sršňům. Onehdy stál jsem u svého okna, pod nímž pnula se rěva, jejíž hrozny byly hrozně spustošeny. As 20 centimetrů od mých očí nalézal se překrásný hrozen, jenž uprostřed svých zmrzačených soudruhů zůstal bez pohromy. Pojednou přiletěl vrávoravě sršeň již poněkud zpitý, posadil se na hrozen, oblezl jej dvakrál do kola, pečlivě jej ohledal, načež se za- stavil, přidržel se pevně svými nohami a zkoušel obě svoje čelistě na houževnaté slupce zrna. Jednou, dvakrát, třikrát obnovil bez výsledku svůj pokus, brzo na pravé, brzo na levé straně, ale zrno zůstalo ne- zranitelné. Badatelé v oboru hmyzu, kteří se snaží očistit své chráněnce z obvinění, že by byli škůdci hroznů, zdáli se míti pravdu a zdálo se, že skutečně vina spadá na vrabce. Konečně sršeň patrně unaven přestal a zdálo se, že uvažuje. Uvažování jest vyni- kající vlastností jeho rodu. Mozek sršňův, jejž po této zkušenosti považuji za nanejvýš geniální, získal záhy praktické rozluštění této obtíže. Pravil si, že čelistě jeho na vinném zrnu jen proto sklouzají jako na ledě, poněvadž chybí tu opora aspoň pro je- dinou čelisť. Kdyby na zrnu byla nějaká nerovnost podařilo by se to. Sršeň odhodlaně nanovo zachytil se zrna, opřel se o jednu čelist a otočil se na ní kolem své osy. Pod tímto úsilím slupka zrna povolila a praskla. Teď měl sršeň oporu. Také druhá čelist zaryla se do zrna a rvala a trhala je tak dlouho, až
Sršeň
6 article
zrno právě ještě kypící zdravím úplně splasklo. Sršeň nalokav se plnými doušky skvostného nektaru, klesl úplně zpit k zemi, kdež jsem jej ihned zašlápl«. = Kterak Konstantin Kanaris spálil ture- ckou admirálskou loď. Zmínili jsme se již při zprávě o úmrtí Miltiada Kanarisa, že se narodil téže noci, kdy jeho otec, slavný hrdina Konstantin Kana- ris vyhodil tureckou admirálskou loď do povětří blíže ostrova Chiu. O Kanarisovi zanechal poznámky řecký konsul v New-Yorku, D. N. Botassi, jenž ličí hrdinný čin Kanarisův následovně: Po řeži na ostrově Chiu, kdež bylo povražděno 30.000 křesťanů a rovněž tolik prodáno do otroctví, odebral se ture- cký admirál ku pobřeží Malé Asie, aby tam složil svoji kořisť, mimo jiné nejkrásnější ženy z Chiu, načež se vrátil na svoje kotviště před Chiem. Řecké loďstvo, jež nemělo nijaké skutečné válečné lodi, nýbrž toliko kupecké lodi, upravené pro válku pod admirálem Tombazisem, nemohlo se odvážiti k útoku a tak přijal Tombazis návrh Kanarisův, aby učiněn byl pokus zničiti nepřátelské loďstvo žhářskou lodí. Kanaris, jemuž se podařilo Turky oklamat, že lod jeho jest pouhou lodí kupeckou, dostal se do zátoky.
Sršeň Kanaris Miltiades Kanariso Konstantin Kano D N Botassi Tombazis Kanarisův Turek Chios NewYork Asie
7 article
Řekové měli vítr v zádech a mužstvo váhalo, poně- vadž při tomto větru byl návrat nemožný. Jen s ne- obyčejným namáháním podařilo se vůdci, přiměti vzdorující mužstvo ku poslušnosti. Zvolal na ně: »Šli jste se mnou dobrovolně. Loď má plout ku předu a vy s ní. Kdo nechce poslechnout, ať skočís paluby.« — Měsíc jasně svítil a Kanaris dostal se do středu tureckého loďstva, jež se domnívalo býti v zátoce v bezpečí. Pojednou ozval se pokřik: »Bralotta, bralotta!« (žhářská loď.) Kanaris chtěl po- mstít krev, prolitou na Chiu, zamířil přímo k admi- rálské lodí. Turci počali střílet, ale Rekové byli v krytu. Toliko Kanaris sám, stoje u kormidla, řídilv dešti kulí svoji loď k admírálské lodi. V několika minutách přirazila přída jeho lodi s hlučným tře- skem k boku lodi tureckého admirála a svými háky zapletla se do jejího lanoví. Řekové spustili čluna naskákali do něho. Kanaris zapálil pochodní doutnák a poslední skočil do člunu. Od doutnáku jvzňaly se bořlaviny v lodi naložené, vyrazilo z ní hotové pla- menné moře, jež ihned zahalilo tureckou admirál- skou loď. Z 1200 mužů na lodi nemohl nikdo uči- niti ani pokus odtrhnouti od sebe obě lodi. Zatím co
Řek Turek Reková Kanaris Chios
8 article
Řekové ve svém člunu ujížděli, slyšeli zoufalý po- křik Turků, zraněných a skákajících s paluby. Spu- štěné čluny záhy se potopily, jsouce přetíženy. Ad- mírál Rapudan paša s několika důstojníky dostal se do velikého člunu a sekajíce šavlemi do rukou plavců, kteří se chtěli zachytit, vzdálili se poněkud od ho- řící lodi, když se skácel hlavní stožár, zasáhl člun a usmrtil admirála a všechny, kdož se v něm nale- zali. Jiná žhářská loď, jež byla vyplula s lodí Kana risovou, nezpůsobila škody, poněvadž se byla od tu- recké lodi oddělila. Také mužstvo této žhářské lodi se zachránilo. Po tomto hrdinském činu odebral se Kanaris se svým mužstvem do svého rodiště Psary. Zde zuli obuv a putovali bosi k malému kostelíku jenž se nalezal na výšině za městem. Zemřelí v Praze. Dne 19. prosince 1900: Hrdličkova Vlasta dcera truhláře, 17 měsíců, 739—VII. Čejka Ladislav, syn truhláře, 2 roky, 197—VII. Musil Alois, číšník. 25 roků, 625—I. Wolf Emanuel, obchodník, 36 roků. 696—II. Neumlová Rosalie, vdova po bednáři, 7
Řek Turek Hrdličkův dcera truhlář Čejka Ladislav Musil Alois I Wolf Emanuel Ada Kano Praha Neumlová Rosalia
9 article
roků, 101—VI. — Ve všeobecné nemoc- nici: Procházková Alžběta, manželka řezníka, 57 roků. Libich Antonín, dělník, 62 roky. Kopřivová Berta, manželka hasiče, 28 roků. — V choro- bincí: Procházka Jan, vrchní číšník, 58 roků. — U Alžbětinek: Torková Marie, vdova po obuv- níku, 67 roků.
Libich Antonín Bert Jan Procházková Alžběta U Alžbětinka Torková Marie
10 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 94. hra v předpl. V pátek dne 28. prosince. 2. čtvrtka. Jiný vzdu ch. Činohra o 4 dějstvích. Napsal M. A. Šimáček. Režisén p. Josef Šmaha. Začátek o 7. hod. Konec po 1/210. hod.
Král Šimáček Šmaha Praha národní divadlo
11 article Švandovo divadlo na Smichové.
Švandovo divadlo na Smichové. Začátek o 7. hod V pátek 28. prosince. Ve prospěch rodiny J. Vilhelma. Novinka. Poprvé. Mé milé Já. Kouzelná hra lidová se zpěvy o 3 jedn. s předehrou: »V oblacích«. Napsal E. Karlweis. Přel. K. Lier. 30050 Režisér K. Lier.
Vilhelm E Karlweis K Lier Smichová Švandův divadlo
12 article Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech. Začátek o 1/27. hod. pátek 28. prosince. Čfyřicátéčtvrté lidové představení za polovlöní ceny. Chudá h o l k a. Zejtra se hráti nebude. roti nachlazení! Vlněné kazajky (vesty pletené), nakolenice, vlněné břišní pásy, Jägrovy košile, spodky, ponožky atd. vyrábí strojní pletárna
Král Čfyřicátéčtvrtý Jägrův Pištěkův divadlo
14 article
vyburcuje ze spaní, kdykoli si večer před spaním umí- níme, že se probudíme nazejtří v určitou hodinu. — Ano, spala jsem, opakovala, vidouc při světle svíček, že ru- čička na hodinách bude brzy ukazovati dvě hodiny s půlnoci. Obrátila se a pozorovala markýza, kterýž spal opí- raje po způsobu dětském svoji hlavu o ruku, kdežto druhou rukou objímal svoji ženu usmívaje se, jakoby byl usnul uprostřed polibku. — Ach, pravila pro sebe, spí jako dítě! Avšak mohl by nedůvěřovati mně, mně, kteráž mu děkuji za štěstí nevýslovné? Pošinula jím lehce; probudil se a úsměv rozšířil se po celé tváři. Polibil ruku, kterou držel v ruce své, a pohlížel na tuto nešťastnou ženu zrakem tak zářícím, že tato nemohouc snésti chtivý jeho žár, sklonila zvolna dlouhé řasy, jakoby se sama chtěla zříci nebezpečného pohledu; avšak zaclonivši takto žár očí svých, vzbuzo- vala touhu právě tímto zdánlivým odporem, takže by její manžel byl mohl ji viniti z přílišné koketnosti, kdyby byla neměla před ním skrývati tak strašlivé hrůzy. Po- zvedli oba své půvabné hlavy a projevili si obapolně vděčnost znamením, plným rozkoše, jíž zakusili. Avšak pohlednuv zběžně na rozkošný obraz, kterýž mu posky- tovala tvář jeho ženy, pravil markýz, jenž si vykládal chmury, zahalující její čelo, z návalu těžkomyslnosti, sladkým hlasem: — Nač tento zasmušilý stín, drahoušku můj? — Ubohý Alfonsi, kam myslíš, že jsem tě do- vedla? tázala se s chvěním. — Ku štěstí! — Na smrt A chvějíc se hrůzou vyskočila z lože; markýz
Alfons
15 article
zřízený, tento kříž, tyto posvátné nádoby, tento kalich — kteréž byly tajně přineseny knězem — tato vůně kadidla, vystupující k římsám stěn, k nimž pronikala dosud pouze vůně hodů, tento kněz, oděný pouze štolou přes soutanu, tyto svíčky v saloně — vše to tvořilo scenu podivně do- jímavou, jež doplňuje obraz těchto dob neblahé paměti, kdy svár občanský rozvrátil i nejsvětější instituce. Nábo- ženské obřady měly tehdy docela půvab mysterií. Novo- rozenci byli křtěni ve světnicích, v nichž sténaly ještě jejich matky. Jako kdysi chodil Pán, prostičký a chudý, těšit umírajících a mladé dívky přijímaly ponejprv tělo
Nába
16 article
Páně na témže místě, kde si večer hrály. Spojení mar- kýza se slečnou de Verneuil mělo být požehnáno tak jako mnoho jiných způsobem, který se příčil novému zákono- dárství; avšak v pozdější době tyto sňatky, jimž bylo po- žehnáno většinou na úpatí dubů, byly vesměs svědomitě uznávány. Kněz, kterýž zachovával svědomitě takto staré obyčeje až do poslední chvíle, byl z oněch mužů, kteří jsou věrni svým zásadám i v nejzuřivější bouři. Jeho hlas, neobtížený přísahou, kterouž vyžadovala republika od kněží, šířil v bouři jen slova míru. Nerozdmychoval plápolu po- žáru, jak to činil abbé Gudin, nýbrž věnoval se s mnoha jinými nebezpečnému poslání, plniti povinnosti stavu du- chovního u duší, jež zůstaly věrny katolictví. Aby dosáhl úspěchu při této obtížné službě, používal všech zbožných úskoků, jež vynucovalo pronásledování a markýz mohl jej nalézti toliko v jedné z oněch slují, jimž se říkalo ještě za naší doby »skrýše kněžské«. Pohled na tuto bledou a trpící tvář povzbuzoval tak mocně k modlitběa úctě, že to dostačilo, aby tomuto světskému salonu dodalo tvářnosti místa posvátného. Posvátný úkon, kterýž měl přinésti neštěstí i radost, se přiblížil. Než přikročil k ob- Chouaní.
jít Verneuil Gudin