ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 a8c0c0e0-66c4-11dc-b140-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 14 celkem · entity: place 11, person 45, work 9, org 3
1 article
nádob, nalezených v hrobě. Péče osvědčená při pohřbu dosvědčuje také, že onen lid věřil ve svět záhrobní a měl náboženství, jež učilo, že život ne- božtíků na onom světě závisí od obřadů, jež rodina po smrti jeho vykoná. Avšak musilo to býti dávno před historickými dynastiemi Egypta, kdy nebožtíci pohřbívání byli vždy natažení po celé délce a ovi- nuti obvazy. Mimo to tehdáž již známo bylo uží- vání kovu a písmo. Nejpozdější datum, jež možno připisovati této mrtvole, jest as rok 6000 př. Kr.
Egypt
2 article
= Monokl a divoši. Zvláštním způsobem za- chránil se Angličan Walter L. Bennett za poslední vzpoury Ašantů z nebezpečí života. Bennett jest geo- metrem a meškal letos v květnu v Bibianihie, obci na rozhraní mezi Sesvi a Ašantskem, půl třetího dne pochodu západně od Kumassi. Jediný běloch v jeho blízkosti byl mladý horník, pátrající po rudáchv Akrokerri. Oba Angličané, kteří se považovali za sou- sedy, ačkoli bydleli dosti daleko od sebe, dověděli se o vzpouře Ašantů tím, že byli náhle opuštěni všemi svými černochy. Kovkop šel hledat ochranu do Eheahenu. Pohlavár vesnice slíbil mu ochranu a vyčastoval jej hojnou hostinou, avšak po hostině vrhli se obyvatelé obce na Angličana, stloukli jej, až byl bez sebe, načež mu uřízli hlavu. Když Bennett chtěl opustit svoje bydliště, zaslechl o této hrozné události a očekával, že jej stihne podobný osud. Na radu jednoho z domorodců odebral se ku pohlaváru Dunkotů. Byl v jeho chýži vlídně přijat a pohostěn a slíbena mu též ochrana. Ale tak bylo se dálo rov- něž nešťastnému kovkopovi. V této kritické situaci si vtiskl Bennet do oka svůj monokl, od něhož se ani na Zlatém pobřeží nebyl odloučil. »Skleněné oko« způsobilo malému černochu, jednomu ze synů pohlavárových, nemalou zábavu. Vypukl v řehotavý smích. Dunkotové utvořili kruh kolem Angličana, je- hož mimořádnéloko je nanejvýš bavilo. »Musil jsem se svým monoklem provésti několik šprýmů,« vypravo- val Bennett, »a získal jsem Dunkoty dokonale tím, že jsem vtiskl monokl do oka jedně z žen pohlavá- rových, jež hrda tímto vyznamenáním, nemálo se tím pyšnila.« Bennett byl zachráněn. Jeho monokl posloužil mu i při hledání zavražděného kovkopa.
Angličan Bennett Bennet Musil Ašantsko
3 article
Dunkotové poskytli Bennettovi ozbrojený průvoda po mnohodenním pochodu, plném strádání, dostal se bezpečně ku pobřeží, kdež oznámil úřadům zločin domorodců, načež vyslána výprava na potrestání Eheahenu. = Neplatí poštovného. Slávou neobmeze- ného sproštění poštovného honosí se kolonie Kosme v Paraguayi. Tam stačí hoditi dopis do poštovní skřínky. O frankování postará se poštmistr na útraty obce. Kosme jest osada anglických socialistů, zalo- žená r. 1894, zcela na základě společenstva. Půda náleží společně všem kolonistům, práce se stejno- měrně rozděluje, rovněž i výtěžek z práce. Od roku 1895 má Kosme poštovní úřad. Správa pošty svě- řena obcí jedinému kupci v kolonii. V jeho krámě nalezá se též jediná schránka na dopisy. Vláda pa- raguayská udělila majiteli krámu titul poštmistra a platí iu za vykonávání poštovní služby a dopravo- vání zásilek, což dvakráte týdně koná 12letý hoch. do nejbližší poštovní stanice, vzdálené 13 angl. mil. měsíčně 30 shillingů v poštovních známkách. Jak- koli suma tato zda se nepatrna, stačila až dosud vždycky na frankování veškeré korrespondencev kolonii. = Zbloudilá služka. Z Paříže se oznamuje Felicie Bassonova, 17letá Normanka, jež teprve před nedávnem přibyla z venkova do Paříže, nastoupila
Dunkotová Bassonův Normanka Paraguay Paříž
4 article
těchto dnů svoji službu. Prvního dne k 11: hodině poslala ji její paní s pětifrankem nakoupit v blíz- kých krámech na snídani. Když všechno obstarala, nedovedla milá služka nalézti cestu k domovu. Blou- dila hodinu s košem na ruce. Pak se konečně od- hodlala, tázati se u jednoho nároží mimojdoucíhoo radu: »Zbloudila jsem; nemohl byste mi povědět, kde moje paní bydlí?« tázala se se slzami v očích. — »V které ulici to je?« — »To nevím; nenapadlo mi, poptat se na to.« — »Jak se jmenuje vaše paní ? — »To také nevím; zapomenula jsem to.« — »To je hloupá historie. V tomto případě může vám pomoci toliko somnambula. Znám jednu a dovedu vás k ní.« — A milý pán uvedl nebohé děvče do restaurace se ženskou obsluhou. Zde musila Normanka vydat. malou částku peněz, jež ještě měla při sobě, načež pán jednu z dívek uvedl v »magnetický spánek«, načež hádačka, pitvorně sebou kroutíc, volala jakoby ve spánku: »Vidím ... jest to blíže divadla.« — »Potřebuji adresu,« naléhal magnetisér. »Dívejte se, chci tomu.« — »Počkejte ... Vidím. . . Jest to ulice d'Amboise, číslo 5.« — Podle rady, již jí dal bypno- tisér, než ji propustil, odebrala se Normanka, dosud hluboce vzrušená tím, co právě viděla, ku policej- nímu strážníku a žádala jej, aby ji doprovodil podle udané adresy. Bylo to policejní komisařství, kdež prostodušná Normanka vypravovala svoje dobrodruž- ství. Tu jí dali s sebou strážníka, jenž podle adresy kupcovy na balíku, jejž měla v koši, zjistil ulici tak se milá Felicie šťastně dostala ke své velitelcev ulici de Bretagne.
Normanka Vidím Ambois Felicie jít Bretagne
5 article
= Umělé a přirozené indigo. Dopis ma- jitele plantáží nedaleko Kalkutty obsahuje zajímavé údaje o účincích vynálezu umělého indiga na ma- jitele plantáží. »Výroba indiga,« praví, »stává se pro nás stále obtížnější, zejmena po vynálezu umělého indiga, jež nám hrozí odejmouti veškeré výhody. Roku 1895 prodával jsem 80 liber indiga po 20 lst. Letos mohu žádati toliko 12 lst. To jsou následky umělého indiga. Avšak nedáme se bez boje vytlačiti z trhu. Jsmeť pevně odhodláni vyráběti svoje indigo mnohem levněji. Dříve jsme se domnívali, že to »pagodový strom«, jímž bylo třeba toliko zatřásti, aby nám házel zlaté plody do klína. Tehdáž hospo- dařili jsme slepě, neukládajíce ničeho pro hubená léta. To vše se změnilo a my musíme učiniti ne- zbytná opatření. Pokouším se nyní prodávati své indigo po 7 Ist. Máme teď také svoje chenuiky, kteří nám dovedou poradit a poněvadž takovýto převrat. ovšem nemůže se státi přes noc, doufáme, že za několik let budeme moci prodávati 80 liber indiga po 5 lst. Pak nám umělé indigo nebude již překážet a my opět dobudeme postavení, z něhož jsme byli vytlačeni.
Ist LST
6 article Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze. Dne 26. prosince 1900: Gnadová Emilie, dcera finančního rady, 57 roků, 349—III. Bergmann Bohuslav, syn úřadníka, 15 dní, 531—III. Klein Filip, soukromník, 71 rok, 1122—II. Glattauer Heř- man, obchodník, 89 roků, 61—II. Soukup Rudolf, syn zámečníka, 8 měsíců, 236—VII. Bernhartová Kateřina, vdova po cestujícím, 79 roků, 257—III. — Ve všeobecné nemocnici: Hummer Ignác, horník, 22 roky. Cibulková Antonie, manželka truhláře, 29 roků. — V chorobinci: Zehrer Čeněk, krejčí, 72 roky. — U milosrdných sester: Švejcarová Kateřina, vdova po kupci, 56 roků. Kvasnička Josef, bednář, 61 zok.
Bergmann Bohuslav Klein Soukup Rudolf Kateřina Antonia Kvasnička Josef Praha Glattauer Heř Gnadová Emilie Hummer Ignác Zehrer Čeněk Švejcarová Kateřina
7 article
Metsorolagleká pozorování na rozhledně na P atříně 325 metrů nad mořem. Dne 31. prosince 1900 a 1. ledna 1901 9 h. več. 7 h. ráno 2 n. odp. 7287 733.6 735.3 Tlakoměr Teploměr C. — 5.6 — 9.6 — 9.4 Vlhko . . . . 80 Obloha . . znna zaena jasná sz.
vlhko
8 article Síla větru . slaho mírný slabý
Síla větru . slaho mírný slabý Teplota nejvyšší ve stínu — 0.4 na slunci — 0.3 Teplota nejnižší ve stínu — 9.80. při zemi — 11.79. Slunce svítilo O hod. Prům. rychlost větru za hod. v km. 24.7 Srážky v mm. 0.8. Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo Ve středu dne 2. ledna. Odpoledne o 3. hod. Představení pro li d. Nad naši sílu. Hra o dvou dějstvích. Norsky napsal Björnstjerne Björnson. Přeložil Jaroslav Kvapil. Režisér Jaroslav Kvapil. Listky pro toto představení prodávají se za ceny lidových představení činoherních. Ve středu dne 2. ledna. 98. hra v předpl. 2. čtvrtka. Perníková chaloupka. Opera o třech obrazech. Hudbu složil Engelbert Humperdinck. Text napsala Adéla Wettová. Přeložil Aug. E. Mužík. Režisér: Robert Polák. Dirigent: Moric Anger. Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hod.
Král Björnstjerne Björnson Kvapil Engelbert Humperdinck Wettová Aug E Mužík Robert Polák Praha Norsko národní divadlo km mm Moric Angra
9 article
Konec po 9. hod
10 article Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradeci.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradeci. Ve středu 2. ledna. Začátek o 1/27. hod. Čtyřicátéšesté lidové představení za polo- viční ceny. Po druhé: Pekla splozenej. Sensační hra o 9 obrazech. Dle anglického románu napsal J. Kühnl. Zejtra se hráti nebude. Divadlo jest náležitě vytopeno.
Král Čtyřicátéšesta J Kühnl Pištěkův divadlo
11 article Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově. Ve středu 2. ledna. Začátek o 7. hod. 17. hra v předplacení (lichá). U otce Prokopa. Veselohra o 1 jednání. Napsal Beno Jacebson, prel. J. Kubík ml. Na to: Sny o lásce. Komedie o 1 jedn. Napsal M. Dreyer, přel. A. Spáčil. Ku konci: Poručík v civilu. přeloži Veselohra o 1 jedn. Napsa! G. Kadelburg. J. Kühnl. Režisér p. Jan Kubík.
Prokop Jacebson J Kubík M Dreyer A Spáčil Napsa G Kadelburg J Kühnl Kubík Smichov Švandův divadlo
12 title
Dll
13 title
Prml.
14 article
Z naší vesnice do Bogdanovska počítalo se deset verst přes pole, ale lesem tam bylo více než o polovinu blíže. Povedlo-li se mně odbýti si výborně hodinu (bylo k tomu potřebí naučiti se osmi stranám z francouzské literatury od Vilmexa) v takové dni, ctěný můj vycho- vatel p. Kereti z provincie a básník romantické školy (de l'école Hernani et des Orientales, jak se sám jmeno- val), při tom náruživý, ale nešťastný lovec, vyšel si po obědě asi k sedmé hodině v lovecké čepici na hlavě,s ručnicí v ruce a loveckou brašnou přes rameno. Za ním vylítla jeho krásná fena, Sylva, ohař polského plemene a s radostným štěkáním vyskočila mi na prsa. — Kdo mne miluje, půjde za mnou! zvolal slav- nostně Kereti a Sylva, bratr Lev i já jsme běželi o závod k ohradě. — Chovejte se dobře, děti! volal s balkonu hlas matinčin. — Líbej za nás Galečku, Lve! žádala sestra, sto- jící vedle matinky.
Hernani Orientales Sylva Lev Bogdanovsko