2
masthead
V Praze, ve středu dne 2. ledna.
Praha
4
masthead
Čisle v Fraze za 2
a na venkově za St
Fraga
5
article
Nla »Národní Listy.
tanní a odpolední
předplácí se
v P raze
v adminisraci
6
article
NARU
NARU
na měsíc 2 K — p
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Pošton:
na měsíc 3 K 20b
s dvojí zásilko
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Vláda Körbrova proti předloze li
hové.
Z Vídně, 2. ledna. Nadmíru zajímavé.
ba v pravdě sensační odhalení uve
řejňuje »Neues Wiener Tagblatt«
Je to přípis ze Zadru, ve kterém se úplne
potvrzuje, co vyslovily »Národní Listy« hned.
jakmile dr. Körber společně s drem
Böhm. Bawerkem po votu dalmatského
sněmu vzali předlohu o přirážkách
zemských ke státní dani lihov
sněmům zemským, a co pronesl také státník.
jenž v této záležitosti byl činným, v novo-
ročním čísle »Národních Listů«.
Praví se pak v přípise v »Neues Wie
ner Tagblattu«: »Protože zamítnutí lihové
předlohy sněmem dalmatským mělo důsledky
také pro jiné země, budou se zajisté také
široke kruhy zabývati usnesením této korpo-
race a pátrati po motivech postu-
pu dalmatského sněmu. Především
je nepochybno, že kompromis mezi oběma
vládami ve příčině bosenských dráh v této
věci působil. Četní poslanci nepříznivým pro
Dalmacii takovým rozhodnutím byli nuceni
projeviti tímto způsobem svou nespoko-
jenost. Není však celou pravdou
praví li se, že zamítavé votum dal
matského sněmu bylo zaviněno výhradně
touto příčinou.
doktor
Körber
Böhm
Nara
Vídeň
Dalmacie
b Pošton
Neue Wiener
Neue Wie
7
article
Přes tuto nepříznivou situaci bylo b
bývalo snadno s největší lehkost
sehnati většinu pro předlohu; nejvíce
překvapilo, že 4 poslanci vládní strany, vždy
ochotní k největším koncessím vůči domácí
vládě, položili své votum proti předloze. Ne
pochopitelným bude zejmena osobám daleko
stojícím, že posl. Borčič, který je poklá
dán v zemi za ultra vládního, náležel k nej-
prudším odpůrcům předlohy a ji potíral
tónem v pravdě podrážděným. Nebudiž však
zapomínáno při tom, že slovo »vládní« ma
jen smysl, pokud je míněna vláda zem
ská. Je jisto, že by se bylo zem-
ské vládě snadno podařilo vy-
moci souhlas u některých po
slanců pro předlohu.
Protože se to však nestalo, protože
vláda naopak chovala se v této
věci zcela passivně, protože ani mi-
stodržitel ani kterýkoli jiný pán z místodrži-
telství neuznal toho potřebu, ha-
jiti vládní předlohy, nýbrž zůstavil
úkol ten úřadníkovi finanční intendance —
moment, který byl podstatně rozhodujícím
pro osud předlohy — musíme dospěti k zá-
věru, že místodržitelstvím nest a
se žádný krok, a že vládě také
nic na tom nezáleželo, by tato
předloha ve skutečnosti byla
schválena. Blízkou je naopak domněnka,
že jsou v právu ti, kdož přisuzují mi-
nisterstvu úmysl, takovou akcí podati
důkaz nemožnosti federální vlády v Rakou-
sku. Neboť pokud se týká Dalmacie, je
faktum, že by se tato předloha byla stala
zákonem, kdyby vláda byla jen dosti málo
chtěla, a kdyby zemská vláda, patrně na
pokyn z Vídně, nebyla s věcí tou naložila
demonstrativně jako se záležitostí vedlejší.
Proti opětné kandidatuře dra. Stein
wendra.
Borčič
Stein
Raka
Dalmacie
Vídeň
8
article
Z Vídně, 2. ledna. Z Běláku ozna
mují, že tam roste odpor proti opětné volbě
dra. Steinwendra. Konala se tam četně na-
vštívená schůze obchodníků a průmyslníků,
ve které bylo protestováno proti postupu
německého spolku lidového, jenž vyslovil
důvěru dru. Steinwendrovi jmenem volič-
stva, protože příslušná schůze důvěrníků
konána byla za účastenství toliko zvaných
hostí pečlivě vybraných, ze kterých odpůr
cové Steinwendrovi byli úplně vyloučeni.
Ukázalo se na této schůzi druhé, že dr
Steinwender netěší se všeobecné dů
věře Bylo prohlášeno, že svolá se schůze
na zejtřek do tamějšího kasina. Přijata re
soluce, ve které se protestuje proti methodě.
s jakou sbubnována schůze důvěrníků, mi-
nulou neděli konaná.
Sesílená opposice proti polskému
klubu?
Ze Lvova, 2. ledna. »Kuryer Lwow
ski« sděluje, že také polský rolnický posl
Stanislav Potoczek a celá polská selská
jednota se spojí s polskými stranami oppo-
sičními, s polskou stranou lidovou a stranou
Stojalowského
Potoczek
Vídeň
Bělák
Lvov
Steinwender
9
article
LSII
LSII
Přodplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Pešti, 2. ledna. (C.-B.) »Uherská te-
legr. korresp. kancelář« oznamuje ze Si-
bíně ve příčině pověstí, že se tam najímají
dobrovolníci pro jižní Afriku:
Asi 30 mladých rolníků bylo pro jižní Afriku
najato; každému zaručeno 1600 korun »na
ruku«, svobodná plavba a 12 korun denní
mzdy, avšak zdá se, že je to jenom podnik
vystěhovaleckých agentů.
Z Petrohradu, 1. ledna. (C.-B.)
»Vládní Věstník« oznamuje: Parník »Ville
de Tamatave« připlul dne 29. prosince ve-
čer s oddílem 13. pluku střelců a s první
batterií 4. dělostřelecké divise do Jalty.
Příštího jitra císař vojsko prohlédl. Později
pak dostavil se císař do kasáren livadijských,
kdež byl vojínům připraven oběd a oslovil
je následovně: »Jsem šťasten, bratři, že vi-
dím vás hrdiny, kteří jste se po těžké vý-
pravě a daleké cestě zase vrátili. Připijím
na blaho a vzkvétání proslavené střelecké
brigády 13. střeleckého pluku a batterie 4.
dělostřelecké divise. V poledne konala se
pak v paláci livadijském hostina, k níž byli
pozvání důstojníci navrátivšího se vojska.
Ville
Tamatave
Pešť
Afrika
jižní Afrika
Petrohrad
Jalta
11
article
Císař poděkoval v krátkém proslovu důstoj-
níkům za skončenou výpravu a připil na
zdar vojska. Odpoledne učinil císař v pří-
stavu jaltském návštěvu francouzskému par-
níku »Ville de Tamatave a vrátil se opět
do Livadie.
Z Drážďan, 1. ledna. (C.-B.) Králi
daři se jak náleží dobře, ale nesmí ještě vy-
cházet a musí se šetřit.
Z Madridu, 1. ledna. (C.-B.) V se-
nátě ponavrhli někteří členové většiny ve
srozumění s vládou dodatek ke smlouvě
s majiteli úpisů zahraničního dluhu, kterýmžto
dodatkem se vláda zmocňuje, aby zákon se
všemi jeho důsledky do tří měsíců po jeho
vyhlášení v úřadních novinách v platnost
uvedla. Schůze byla ukončena, aniž smlouva
byla schválena. O navrženém dodatku buge
senát příště rokovat.
Z Cařihradu, 31. prosince. (C.-B.
Smlouvy ve příčině přestavby a nového vy-
zbrojení turecké pancéřové lodi »Assar-
Ville
Tamatave
Drážďany
Madrid
Cařihrad
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Rusky napsal B. M. Přeložil Jarosl. Rokyc a n
Do Miazminského újezda zavítala neoby
čejně vzácná osobnost. Host jel vlastně do gu
bernie čepuchyňské, byl však tak neopatrný, že
naznačenou stanici jízdou prospal a probudil se
teprve před Miazminskem.
Když svůj omyl poznal, rozlobil se, láteřil
na jízdní řád, hrozil zřízencům dráhy hromem
i bleskem, ale — konec konců smířil se s osu
dem a vystoupil na Miazminském nádraží, aby
na zpáteční vlak si počkal.
Samo sebou se rozumí, že příjezd tak vzá
cného hosta nezůstal ve městě tajemstvím
zpráva o tom rozletěla se okamžitě po celén
městě.
Za chylli přiběhl na nádraží starosta, uctivě
se uklonil a ještě poníženěji se představiv, po-
žádal vzácného hosta o dovolení, aby jej se
zvláštnostmi města seznámiti směl.
Zpáteční vlak přijede až za dvě hodiny
proto pán, nechtěje tak dlouho na nádraží če
kati, milerád svolil.
Odjeli tedy, aby si prohlédli město. Jel
po břehu Hniluše, která středem města teče.
Jeli do policejního ředitelství, do škol . . .
»Kde pak je vaše radnice?« táže se host
»Na druhém břehu řeky, vašnošti !« uctivé
odvětil starosta.
»Tak tam pojedeme, dovolíte-li !« . ..
Jarosl
Rusko
Miazminský nádraží
13
article
»Připravte lodku!« zvolal pan starosta na
obecního strážníka a vyskočil z kočáru.
»Hm! Proč pak loďkou? Nemohli bychom
se přes most tam dostati?« tázal se hosti
„»Ale — ale .. . vašnosti . . .« koktal sta-
rosta. »U nás není žádného mostu!« pomáha
strážník panu starostovi.
»Mostu že nemáte?« tázal se host, udi
veně očíma mrkaje . . . »Hm ! . . . To je divné .
V tom případě se na vaši radnici nepodívám ...
Obratte, pojedeme nazpět !«
Příběh s mostem omráčil málem veškeré
obyvatelstvo miazminské; městská rada se
usnesla, že bez mostu město nenechá, buď jak
buď ! . ..
Mésto by se samo sebou bez mostu obešlo,
proto že v zimě řeka zamrzá a v létě jsou
lodičky mnohem příjemnější .. . Pravda, časem
je přechod před řeku nemožný, když na příklad
led odchází, na počátku zimy, když tříšť plave
nebo led ještě příliš slabý je a při povodní ..
Ale co na tom záleží? Dosud se bez mostu
obešli a pro obyvatelstvo nemusil by se most
vůbec stavět. Však k vůli cizincům musili roz-
hodně pro stavbu mostu hlasovati.
Přemýšleli, hádali se otcové města, jak by
nezbytný most zbudovali.
Vypsali daně na košík i na psa , . . Lé-
kárník podal návrh na zdanění strachu, ale
předloha ta byla jednohlasně zamítnuta, protože
se ukázalo, že celým Miazminskem vládnul je-
den strach: páni umírali nudou nad nezdařenou
poradou, poplatníci strachem před novými daněmi.
Most
14
article
Konečně sebrali nevyhnutelně potřebný ob-
nos na stavbu mostu a šlo nyní už jenomo
místo, kde by most vystavěli.
Starosta zamítl různé návrhy, na příklad
ten, že by most ve středu města státi měl.
Odůvodnil to tím, že by obecenstvo jenom
nového mostu ku přechodu na druhý břeh po-
uživalo, tím že by příjem z přívozu trpěla
most, který stálou vozbou náramně trpí, stálého
nákladu a opravy by vyžadoval atd.
S nejlepším návrhem vytasil se starosta sám:
most se vystaví za městem. Tím dosáhnou se
s účelem ještě tři výhody: příjem z přívozu
neutrpí žádné škody, protože nikdo, chtěje se
na druhý břeh dostati, nepůjde přes most,
který bůhví jak daleko od města vzdálen je.
Každý dá raději tu kopejku a sveze sev
loďce. Když se mostu nebude užívati, nebude
také žádných oprav potřeba a za třetí, hlavní
věc — budeme míti most — nejdůležitější po-
žadavek města.
Našli se samo sebou lidé, kteří pravili, že
je most, přes nějž nikdo nejezdí ani nechodí,
docela zbytečný
Většina však, a to budiž ku cti Miazminska
podotknuto, souhlasila s návrhem páně staro-
stovým odpovídajíc nespokojencům, že se musí
zájem města hájiti.
Most býl postaven. Zázračný most! Stoji
již deset let a stále jako nový. Ani jediné
správky dosud nepotřeboval.
Most