ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a8a6d040-66c4-11dc-9709-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 22, person 12, org 2, work 2
1 masthead
190l
2 masthead
V Praze, ve středu dne 2. ledna.
Praha
3 masthead
K číslu 2.
4 masthead
Čisle v Fraze za 2 a na venkově za St
Fraga
5 article
Nla »Národní Listy. tanní a odpolední předplácí se v P raze v adminisraci
6 article NARU
NARU na měsíc 2 K — p ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Pošton: na měsíc 3 K 20b s dvojí zásilko Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Vláda Körbrova proti předloze li hové. Z Vídně, 2. ledna. Nadmíru zajímavé. ba v pravdě sensační odhalení uve řejňuje »Neues Wiener Tagblatt« Je to přípis ze Zadru, ve kterém se úplne potvrzuje, co vyslovily »Národní Listy« hned. jakmile dr. Körber společně s drem Böhm. Bawerkem po votu dalmatského sněmu vzali předlohu o přirážkách zemských ke státní dani lihov sněmům zemským, a co pronesl také státník. jenž v této záležitosti byl činným, v novo- ročním čísle »Národních Listů«. Praví se pak v přípise v »Neues Wie ner Tagblattu«: »Protože zamítnutí lihové předlohy sněmem dalmatským mělo důsledky také pro jiné země, budou se zajisté také široke kruhy zabývati usnesením této korpo- race a pátrati po motivech postu- pu dalmatského sněmu. Především je nepochybno, že kompromis mezi oběma vládami ve příčině bosenských dráh v této věci působil. Četní poslanci nepříznivým pro Dalmacii takovým rozhodnutím byli nuceni projeviti tímto způsobem svou nespoko- jenost. Není však celou pravdou praví li se, že zamítavé votum dal matského sněmu bylo zaviněno výhradně touto příčinou.
doktor Körber Böhm Nara Vídeň Dalmacie b Pošton Neue Wiener Neue Wie
7 article
Přes tuto nepříznivou situaci bylo b bývalo snadno s největší lehkost sehnati většinu pro předlohu; nejvíce překvapilo, že 4 poslanci vládní strany, vždy ochotní k největším koncessím vůči domácí vládě, položili své votum proti předloze. Ne pochopitelným bude zejmena osobám daleko stojícím, že posl. Borčič, který je poklá dán v zemi za ultra vládního, náležel k nej- prudším odpůrcům předlohy a ji potíral tónem v pravdě podrážděným. Nebudiž však zapomínáno při tom, že slovo »vládní« ma jen smysl, pokud je míněna vláda zem ská. Je jisto, že by se bylo zem- ské vládě snadno podařilo vy- moci souhlas u některých po slanců pro předlohu. Protože se to však nestalo, protože vláda naopak chovala se v této věci zcela passivně, protože ani mi- stodržitel ani kterýkoli jiný pán z místodrži- telství neuznal toho potřebu, ha- jiti vládní předlohy, nýbrž zůstavil úkol ten úřadníkovi finanční intendance — moment, který byl podstatně rozhodujícím pro osud předlohy — musíme dospěti k zá- věru, že místodržitelstvím nest a se žádný krok, a že vládě také nic na tom nezáleželo, by tato předloha ve skutečnosti byla schválena. Blízkou je naopak domněnka, že jsou v právu ti, kdož přisuzují mi- nisterstvu úmysl, takovou akcí podati důkaz nemožnosti federální vlády v Rakou- sku. Neboť pokud se týká Dalmacie, je faktum, že by se tato předloha byla stala zákonem, kdyby vláda byla jen dosti málo chtěla, a kdyby zemská vláda, patrně na pokyn z Vídně, nebyla s věcí tou naložila demonstrativně jako se záležitostí vedlejší. Proti opětné kandidatuře dra. Stein wendra.
Borčič Stein Raka Dalmacie Vídeň
8 article
Z Vídně, 2. ledna. Z Běláku ozna mují, že tam roste odpor proti opětné volbě dra. Steinwendra. Konala se tam četně na- vštívená schůze obchodníků a průmyslníků, ve které bylo protestováno proti postupu německého spolku lidového, jenž vyslovil důvěru dru. Steinwendrovi jmenem volič- stva, protože příslušná schůze důvěrníků konána byla za účastenství toliko zvaných hostí pečlivě vybraných, ze kterých odpůr cové Steinwendrovi byli úplně vyloučeni. Ukázalo se na této schůzi druhé, že dr Steinwender netěší se všeobecné dů věře Bylo prohlášeno, že svolá se schůze na zejtřek do tamějšího kasina. Přijata re soluce, ve které se protestuje proti methodě. s jakou sbubnována schůze důvěrníků, mi- nulou neděli konaná. Sesílená opposice proti polskému klubu? Ze Lvova, 2. ledna. »Kuryer Lwow ski« sděluje, že také polský rolnický posl Stanislav Potoczek a celá polská selská jednota se spojí s polskými stranami oppo- sičními, s polskou stranou lidovou a stranou Stojalowského
Potoczek Vídeň Bělák Lvov Steinwender
9 article LSII
LSII Přodplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
10 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Pešti, 2. ledna. (C.-B.) »Uherská te- legr. korresp. kancelář« oznamuje ze Si- bíně ve příčině pověstí, že se tam najímají dobrovolníci pro jižní Afriku: Asi 30 mladých rolníků bylo pro jižní Afriku najato; každému zaručeno 1600 korun »na ruku«, svobodná plavba a 12 korun denní mzdy, avšak zdá se, že je to jenom podnik vystěhovaleckých agentů. Z Petrohradu, 1. ledna. (C.-B.) »Vládní Věstník« oznamuje: Parník »Ville de Tamatave« připlul dne 29. prosince ve- čer s oddílem 13. pluku střelců a s první batterií 4. dělostřelecké divise do Jalty. Příštího jitra císař vojsko prohlédl. Později pak dostavil se císař do kasáren livadijských, kdež byl vojínům připraven oběd a oslovil je následovně: »Jsem šťasten, bratři, že vi- dím vás hrdiny, kteří jste se po těžké vý- pravě a daleké cestě zase vrátili. Připijím na blaho a vzkvétání proslavené střelecké brigády 13. střeleckého pluku a batterie 4. dělostřelecké divise. V poledne konala se pak v paláci livadijském hostina, k níž byli pozvání důstojníci navrátivšího se vojska.
Ville Tamatave Pešť Afrika jižní Afrika Petrohrad Jalta
11 article
Císař poděkoval v krátkém proslovu důstoj- níkům za skončenou výpravu a připil na zdar vojska. Odpoledne učinil císař v pří- stavu jaltském návštěvu francouzskému par- níku »Ville de Tamatave a vrátil se opět do Livadie. Z Drážďan, 1. ledna. (C.-B.) Králi daři se jak náleží dobře, ale nesmí ještě vy- cházet a musí se šetřit. Z Madridu, 1. ledna. (C.-B.) V se- nátě ponavrhli někteří členové většiny ve srozumění s vládou dodatek ke smlouvě s majiteli úpisů zahraničního dluhu, kterýmžto dodatkem se vláda zmocňuje, aby zákon se všemi jeho důsledky do tří měsíců po jeho vyhlášení v úřadních novinách v platnost uvedla. Schůze byla ukončena, aniž smlouva byla schválena. O navrženém dodatku buge senát příště rokovat. Z Cařihradu, 31. prosince. (C.-B. Smlouvy ve příčině přestavby a nového vy- zbrojení turecké pancéřové lodi »Assar-
Ville Tamatave Drážďany Madrid Cařihrad
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Rusky napsal B. M. Přeložil Jarosl. Rokyc a n Do Miazminského újezda zavítala neoby čejně vzácná osobnost. Host jel vlastně do gu bernie čepuchyňské, byl však tak neopatrný, že naznačenou stanici jízdou prospal a probudil se teprve před Miazminskem. Když svůj omyl poznal, rozlobil se, láteřil na jízdní řád, hrozil zřízencům dráhy hromem i bleskem, ale — konec konců smířil se s osu dem a vystoupil na Miazminském nádraží, aby na zpáteční vlak si počkal. Samo sebou se rozumí, že příjezd tak vzá cného hosta nezůstal ve městě tajemstvím zpráva o tom rozletěla se okamžitě po celén městě. Za chylli přiběhl na nádraží starosta, uctivě se uklonil a ještě poníženěji se představiv, po- žádal vzácného hosta o dovolení, aby jej se zvláštnostmi města seznámiti směl. Zpáteční vlak přijede až za dvě hodiny proto pán, nechtěje tak dlouho na nádraží če kati, milerád svolil. Odjeli tedy, aby si prohlédli město. Jel po břehu Hniluše, která středem města teče. Jeli do policejního ředitelství, do škol . . . »Kde pak je vaše radnice?« táže se host »Na druhém břehu řeky, vašnošti !« uctivé odvětil starosta. »Tak tam pojedeme, dovolíte-li !« . ..
Jarosl Rusko Miazminský nádraží
13 article
»Připravte lodku!« zvolal pan starosta na obecního strážníka a vyskočil z kočáru. »Hm! Proč pak loďkou? Nemohli bychom se přes most tam dostati?« tázal se hosti „»Ale — ale .. . vašnosti . . .« koktal sta- rosta. »U nás není žádného mostu!« pomáha strážník panu starostovi. »Mostu že nemáte?« tázal se host, udi veně očíma mrkaje . . . »Hm ! . . . To je divné . V tom případě se na vaši radnici nepodívám ... Obratte, pojedeme nazpět !« Příběh s mostem omráčil málem veškeré obyvatelstvo miazminské; městská rada se usnesla, že bez mostu město nenechá, buď jak buď ! . .. Mésto by se samo sebou bez mostu obešlo, proto že v zimě řeka zamrzá a v létě jsou lodičky mnohem příjemnější .. . Pravda, časem je přechod před řeku nemožný, když na příklad led odchází, na počátku zimy, když tříšť plave nebo led ještě příliš slabý je a při povodní .. Ale co na tom záleží? Dosud se bez mostu obešli a pro obyvatelstvo nemusil by se most vůbec stavět. Však k vůli cizincům musili roz- hodně pro stavbu mostu hlasovati. Přemýšleli, hádali se otcové města, jak by nezbytný most zbudovali. Vypsali daně na košík i na psa , . . Lé- kárník podal návrh na zdanění strachu, ale předloha ta byla jednohlasně zamítnuta, protože se ukázalo, že celým Miazminskem vládnul je- den strach: páni umírali nudou nad nezdařenou poradou, poplatníci strachem před novými daněmi.
Most
14 article
Konečně sebrali nevyhnutelně potřebný ob- nos na stavbu mostu a šlo nyní už jenomo místo, kde by most vystavěli. Starosta zamítl různé návrhy, na příklad ten, že by most ve středu města státi měl. Odůvodnil to tím, že by obecenstvo jenom nového mostu ku přechodu na druhý břeh po- uživalo, tím že by příjem z přívozu trpěla most, který stálou vozbou náramně trpí, stálého nákladu a opravy by vyžadoval atd. S nejlepším návrhem vytasil se starosta sám: most se vystaví za městem. Tím dosáhnou se s účelem ještě tři výhody: příjem z přívozu neutrpí žádné škody, protože nikdo, chtěje se na druhý břeh dostati, nepůjde přes most, který bůhví jak daleko od města vzdálen je. Každý dá raději tu kopejku a sveze sev loďce. Když se mostu nebude užívati, nebude také žádných oprav potřeba a za třetí, hlavní věc — budeme míti most — nejdůležitější po- žadavek města. Našli se samo sebou lidé, kteří pravili, že je most, přes nějž nikdo nejezdí ani nechodí, docela zbytečný Většina však, a to budiž ku cti Miazminska podotknuto, souhlasila s návrhem páně staro- stovým odpovídajíc nespokojencům, že se musí zájem města hájiti. Most býl postaven. Zázračný most! Stoji již deset let a stále jako nový. Ani jediné správky dosud nepotřeboval.
Most