ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 a88293d0-7685-11dc-89fe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 74, place 40, org 9, work 4
1 masthead
4. prosince 1907. Číslo 335.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana3.
4 article
Thun, aniž vyrovnání provedl, a konečně v obeu polovicích říše nastal nezákonitý stav. Za Körbra bylo uzavřeno příměří mezi nín a Széllem, dle kterého hospodářské poměry v obou polovicích říše byly upraveny. Za ministerstva hr. Badena, když německá obstrukce nejvíce bouřila, jednalo se v klubu českých poslanců o postavení k rakousko-uher- skému vyrovnání. Rovněž tak se dělo za mini- sterstva hr. Thuna, v němž zasedal dr. Kaizl jako finanční ministr. Bylo usneseno, bude-li vyrovnání lepší dosavadního, že pro takové zlepšení Češi hlosovati mo- hou. Dnes mají býti opět upraveny poměry mezi oběma polovicemi říše. Musím říci, že je nynější vyrovnání lepší, mnohem lepší než posavadní. Není snad velikou zásluhou předlitavských ministrů, že se jim po- dařilo při tomto vyrovnání uhájiti zájmy této polovice říše mnohem lépe než za dřívější doby se dálo. Náhoda tomu chtěla, že uherské vyrovnání se dělo letos v létě, v době velké finanční krise v Uhrách. A v té době vláda Košutova, vláda strany, která nejvíce bojovala proti dřívějším vládám uherským, k vůli vyrovnání konečně musila, chtěla-li převzíti vládu, zavázati se na nejvyšších místech, že vyrovnání pro- vede. A nyní v Uhrách strana neodvislosti. strana osmačtyřicátníků, strana, která potírala každé spojení s ostatními zeměmi rakouskými, která trvá na stanovisku osobní unie, musi. chce-li býti při moci a vládě, použiti vými- nečného zmocňovacího zákona, aby vyrovnání provedla. A proč? Protože tato strana poznala, že otázka rakousko-uherského vyrovnání jest pro ní otázkou politické moci.
Thun Széll Baden Kaizl Čech Košutův Uhry
5 article
Kdyby se dalo předpokládati, že by ob strukci bylo vyrovnání rakousko-uherské zma- řeno, nastala by dvojí možnost. Buď by zůstaly poměry, jak byly upraveny mezi Körbrem a Széllem, což bylo by na neprospěch této polovice říše, nebo by vláda vzhledem k tomu, co se děje v Uhrách nyní, použila všech pro- středků buď rozpuštění říšské rady, neb § 14. aneb získati by hleděla jinou koalici v parla- mentě za tím účelem, aby provedla toto vyrov- nání. Při posouzení otázky té tedy neptám se co nám vláda Beckova slíbila a zdali nám vů- bec něco slíbila, nýbrž táži se, jaké taktiky máme se chopiti v tom okamžiku, když j s m utvořili „Národní klub“ a když po- čtem hlasů tohoto klubu můžeme u pevnit svou politickou moc. (Výborně.) Já po zkušenostech 20letých na sliby vlády, třeba by hypotekárně byly vtěleny. mnoho nedám. Vlády slibovaly, a i když chtěly plniti své sliby, neměly nikdy tolik času, aby tak učinily- Nojvětší záruka politických úspěchů mus býti ve vlastní sile, musí býti ve vědění, že poslanci čeští jsou důležitým fakto- rem, že každá vláda musí jednat tak, aby jim vyhověla. My dnes máme jistou část moci, byt dnes nebyla silnou. Máme ji opustiti, aniž by- chom tím českému národu nějakých konkrétníe! úspěchů zjednali, nebo máme se jí držeti, aby chom ji přes všeliké překážky ještě roz mno- žovali?
Uhry národní klub
6 article
Jest jisto, že ministři češti do kabinetu Beckova vstoupili s přesně vymez- ným programem, že sledování a dosážen tohoto programu bude pro ně tvořiti vademecum. Budou-li naši ministři moci splniti tent program, nikdo nemůže určitě zabezpe- čiti, jako nikdo nemůže zodpověděti otázku zdali by, když by všichni mladočešti poslanci do oposice proti rakousko-uherskému vyrovnání vstoupili, dosáhli splnění svých požadav- ků, splněni svého programu. Na říšské radě se poměry dnes v podstatě změnily, změnily se posice národních stran, ne- boť uprostřed nich jsou sociální demokraté. kteří rozhodnou, kdyby se přidali buď k Něm- cům nebo ke Slovanům, o majoritě parlamentu. Pevné tudíž majority na říšské radě neni. Následkem toho ministerstvo, které se nazývá parlamentním, neni skutečně par- lamenlním. Toto ministerstvo jest jen výbe. rem jednotlivých politických stran, které maji řešiti určité správní úkoly. K novému politickému seskupení stran v parlamentě nedojde, dokud otázka ra- kous ko-uherského vyrovnání bud ležeti jako těžký balvan na veřej- ném životě. Dokud vláda bude potřebovat jednotlivých stran k vůli vyrovnání, jest nevol- nicí těchito stran. Ani se 67 českými, ani se 150 německými poslanci vláda neprovede rakou- sko-uherské vyrovnání a nemůže tedy nyní dě- lati ani českou, ani německou poli tiku.
Pevná Beckov Německo
7 article
Až balvan rakousko-uherského vyrovnáni bude odklizen, pak otázky národní politické stanou se předmětem vážné diskuse, pak budou veškeré sily uvolněny, pak řešení české otázky bude záležeti na našich českých poslaneích, pak řešení české otázky s t ane se důležitým předmětem víden- ského parlamentu. Řešení této záleži- tosti bude na nás samých záležeti, neb správné řešení nikdy neočekávám pouze od vlá- dy. Všechny vlády podle svého způsobu obíraly se českým problémem, každáv vláda zakrvá cela se na tomto problému, každá vláda, když učinila rozmach k jeho řešení směřující, musila Proto my sami musíme míti určitý aktu ál ní program pro řešení české otázky a musíme věděti, jakým způsobem by se řešen české otázky stalo ve prospěch náš. O pro gramu tom promluvím příště. Jestli na schůzi v Karlíně řekl poslane Klofáč, že musí dojíti k novým punktacim, mu sím říci podle svých zkušenosti, aniž bych vě- děl, čím se obírají jednotliví ministři, nebo sán bar. Beck, že tomu nevěřim. (Výborně.) Věci se neopakují. Řešiti otázku politiekou a národní při nějakých konferencích, do nichž by přišli zástupcové obou národů, pokládám za věe dnes téměř překonanou. Když se pod- nikání takové nedařilo za doby, kdy Češia Němci byli zastoupeni jedinou stranou, tím méno se dařiti bude dnes, kdy Češi a Němci jsou roz- tříštěti v pět nebo šest stran. Kdyby jedna stra- na, ať česká neb německá učinila nějaké kon- cese, využitkovala by toho druhá strana k tomu, aby ji potřela. Takové konference, kde by seděl jíti.
Klofáč Češius Čech Němec Karlín
8 article
vedle sebe dr. Eppinger, dr. Herold, Wolí a Klo- fáč, Iruban a Licchtenstein atd., jsou nemysli- telné. Tak naivním není ani vídeňský minister ský předs., aby se domníval, že by se takto pro blém český mohl řešiti. — Otázka česká, má-li se řešiti, musí se státi státní potřebou která svojí hodnotou bude si zjednávati půdu tím, že se dokáže nemožnost dosavadních po měrů. Vysvětlil jsem objektivně politiekou situne naši na říšské radě a jen tolik ohci říci, že nene pravda, že bychom my, poslanei svobodomyslní. byli vládní stranou. Ne proto, že bych se bál slova vládní. Přál bych si, aby čeští po- slanci mohli býti skutečně vládní stra- nou. Tou by mohli býti jen tehdy, kdyby měl v rukou vládu a také vládli. My vládní stranou nemůžeme býti, poněvadž vládu v rukou nemáme, poněvadž nevládneme. My dnes mů- žeme podporovati vládu tenkrát, když se pře- svědčíme, že ona bude nás podporovati, a ne- budeme ji podporovati, jakmile nebude zasluho vati této podpory. Mohu dnes prohlásiti, že jsme úpla neodvislí, a že kroky svéibudoucne hodláme zaříditi dle prosrěchu národa. (Výborně.) Může o správnosti postupu našeho vze- jíti pochybnost. Pochybnosti ta- kové, vycházejíli z opravdov péče o budouenost národa, iso u-li výsledkem obav, založených n trpkých zkušenostech našeho ná- roda, nikomu nezazlívám a dlužno je vážně pojímati a ceniti. Jenom ne- smí pochybnosti změniti se ve strannické pode- zřivání našeho přesvědčení a našich snah. Věru. nikdo není neomylným, ani my ne. Ani pře- mrštěná důvěra ve vlastní pře- svědčení, ani nedostatek vlastn pevné vůle nesmí býti vodítkem rozumné politiky. (Hlučný potlesk.)
doktor Eppinger Herold Wolit Kt
9 article
Nezapomínejme jednoho. My bychom mohli každou schůzi naplniti těžkými žalobam na příkoří, které se českému náro- du dálo, Žaloby ty jsou jen slova, a nenásle- duje-li po nich čin, nenásleduje-li příslušný pro jov energie, pak žaloba jest pouhým nářkem. (Pollesk.) My víme, že vedeme těžký boj. Celým ne- štěstím naším jest, že jsme odkázáni na ú z ký pruh země, že náš národ je malý. Profo musíme užiti všech prostředků, aby- chom sesilili, abychom z úzkého, řekl bych vě- zení celých stalotí, byli vysvobozeni, abychom dostali se na volnější prostr an- ství, kde bychom mohli dokázati že jsme silni a mocni. Proto musí býti naše delegace pevná, silná, musí vědět co chee. Hlavy vzhůru! My dnes máme pevné odhodlání na nastoupene dráze za prospěch český a slávu našeho národa jíti dál a dále a ne povoliti ani na okamžik. O tuto naši pevnou vůli o drazí se vše chny překážky, rozplynou se vešker obavy v niveč. (Výborně! Ilučný, dlouho trvající demonstrativní potlesk.) Po řeči poslance dra. Iierolda promluvil pan dr. Tobolka a pan Kysela. Po jeho návrhu byla jednomyslně odhlasována důvěra poslan cům svobodomyslným. Na to schůze za povznesené nálady skon čena.
doktor Tobolka
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. prosince. (Delegace.) Z nedělní Wekerlovy návštěvy ve Vídni konána. jak již sděleno, také porada obou ministerských předsedů se společnými ministry říšskými, věno vaná delegacím. Poněvadž poměry v obou parla mentech jsou dosud nejasny, nebylo možno určiti přesně den, na který se mají delegace svolati. Všeobecně však prohlášeno dle »Pest Lloydu« žádoucím, aby se delegace sešly 20 prosince. Poněvadž od toho dne do konce roku odpadne několik svátečních dní o Vánocích mimo to i ustavení delegací a příjem jich u pa novníka zaberou dosti času, zbudou všeho všudy asi dva nebo tři pracovní dni, jež budou věno vány zatímnému rozpočtu na přišti rok. Z Pešti, 2. prosince. (Svolání cho vatského sněmu.) Dle zpráv, došlých ze Záhřeba, chorvatský sněm bude svolán teprve na den 12. prosince, aby vyřídil zalimný roz- počet na r. 1908. Poněvadž chorvatští poslanei mají pochybnost, může-li chorvatský sněm za- sedati současně se sněmem uherským, když se v tomto projednávají předlohy, společné Uhrám i Chorvatsku, svolána porada chorvatské dele- gace, aby rozhodla, jak se mají chorvatští po- slanci zachovati ke svolání sněmu, jež jim znemožní účastniti se v Pešti rokování o zmoeňo vacím zákoně.
Lloyd Praha Vídeň Pešť Záhřeb Chorvatsko
11 article
V Praze, 2. prosince. (Co stojí jeden universitni posluchač.) Antisemitský „Volksbl.“ je proti zřízení samostatné vlašské university v Rakousku a aby svůj odpor proti ní odůvodnil, vypočítává na základě úřadních zpráv, že vlašská universita by stála ročně asi 600.000 K, tedy částku mnohem většl, než na jakou Vlachové v Rakousku mají právo. Ve svých výpočtech „Volksbl.“ udává mimo jiné co stojí státní pokladnu jeden posluchač na ra kouských universitách a ze zpráv těch vychazi na jevo, že nejlaeinější jsou i nyní po- sluchači české university praž- ské. Státní náklad na jednoho posluchače če- ské právnické fakulty obnáší pouze 37 K (ve Vidni 41 K, ve Lvově 58, ve Styr. HIradci 81. v Praze na německé universitě 90, v Inšpru ku dokonce 201 K). Jeden český filosof stoji ročně 253 K (ve Vídni 268, ve Lvově 275 v Praze na německé universitě 619, v Čer- noveích dokonee 755 K). Lacinější mediky ma pouze Videň (295 K); český medik stojí ročně 517 K, německý medik v Praze 800 K, ve Lvo- vě až 1133 K. Theologové jsou laeinější Inšpruku, ve Lvově a ve Vídni; český theolo v Praze stojí 305 K, německý v Praze však 687 K. Tato čísla znova dokazují, jak maceš- sky se k českému vysokému školství chová vi- deňská vláda. V Praze, 3. prosince. (Polské h la s o slovanské vzájemnosti.) Družný projev všech slovanských klubů na říšské radě ve příčině pruského vyvlastňovacího zákona stále ještě zaneprazdňuje polské časopisy. »Dzien.
Vlach Styr Videň K Theologus Inšpruka Praha Rakousko Lvov Vídeň Čer Lvo univerzita 90 univerzita 619
12 article
Pol.« vyslovuje nejvřelejší díky všem pobratim- cům za mužné, rozhodné vystoupení, že se jedno myslně postavili po bok Polákům a před forum Evropy vznesli protest proti harbarstvu pruskému. »Bránice náse — praví »Dz. Pol.« — »Slo- vané brání i sebe, neboť nynější akce pruské vlády jest jen jeden moment v oné dějinné tra- gedii, která se od věků odehrává mezi germán- ským a slovanským světem . . . Nikdy ještě Evropě nevyslovena tak jasně shoda zájmů světa slovansko-románského a sboda jich názorů oproti světu germánskému. Proti výbojnosti a násilí teutonskému vystupují obrysy koalice slovansko- románské, koalice vzdělanosti, civilisace a spra- vedlnosti proti barbarství, násilí a bezpráví. Ta- kové momenty jsou etapami v dějinách lidstva, tvoří mezníky v dějinách. Pro nás Poláky« — dodává »Dz. Pol.« — »význačný onen den musí býti ukazatelem, kde máme hledati pod- pory a pomoci v těžké situaci. Ukazuje nám, že se ryehle blíží chvile, v níž musíme pro- vésti revisi své dosavadni tak- tiky, svých politických method kdy svůj boj proti Němcům, boj na život a na smrt musíme opřiti o širokou základnu solidárnosti s ostatním Slovan- stvem. Chceme li ten zápas vésti účinně, s na- dějí ve šťastný výsledek, musíme jej rozšířiti na všechna místa, v nichž živlu slovanskému hroz přemoc německá, musíme zápas vésti společně s našimi bratry, musíme ve slovanském světe zaujíti stanovisko, odpovídající naší minulosti ale převzíti také a plniti vše ch ny povinnosti, spojené s takovým sta- noviske m.«
Pol Polák Němec Evropa
13 article
»Galičanin«, jenž podobně, jako parlamentní zástupci strany staroruské, vyslovil vřelý souci s Poláky za příčinou neslýchaného útoku pruské vlády, vrací se k dávně své myšlence a rad Polákům, aby změnili svůj poměr k Rusku. poněvadž své dějinné poslání mohou splniti pouze ve spolku s národem ruským. Ruský národ vyžaduje na Polácích jen jednu věc: aby se chovali k Rusku upřímně. »Gaz. Narode resguje na tolo vyzvání listu staroruského praví: Nepopíráme, že mezi námi a slovanským východem jest množství bodů doteku. Nepochy- bujeme také, že shoda a harmonie mezi ná- rodem ruským a polským jest zárukou jieh trvalé, šťastné budoucnosti. Takově harmonie vyžaduje společný zájem obou velkých národů slovanských. Ale co mohou Poláci v té věc učinit? plá se »G. N.«? Ať nám »beati possi- dentes« umožní národní existenci, ať nám daj práva, která nám patři, a od toho okamžik nebudou nuceni naříkati si na naši neupřímnost
Polák G N Rusko
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 article
V Praze, 3. prosince.
Praha
16 article
Ruská vláda a ústava. t Máme za dostalečně dokázáno, že car přeje, aby ústava, jíž dobrovolně národu dal. trvala a se rozvijela ke blahu ruského nároua i státu. V tomtéž smyslu pracuje mp. Stolypin a je caru věrným pomocníkem. Proti ústavě ze zásady jsou dvě frakce krajní pravice a krajni levice. Krajní leviceje revoluční, ale v třetí dumě bude odsouzen k bezvýznamnosti, nedostane-li se jí posily o kadetů! Krajní levice nechce žádnou ústavu chce samodržaví. Ale bylo již mnohokrát vyjas něno, že ústava v Rusku není opakem samo državí a nevylučuje se s ním navzájem. Pojen o samodržavi, kterému holduje krajní pravice není národně ruský Krajní pravice dumy sestává z poslaneů části „Svazu ruského národa“, té části, kterí se radikalismem rovná straně revoluční, poku jde o odpor proti konstituci.
Stolypin Rusko svaz ruský národ
17 article
Dne 29. listopadu konala se v Petrohrad schůze „Svazu ruského národa“, v níž před seda dr. Dubrovin rozhodně se vyslovil pro nt nost, aby třetí duma byla rozehnána. Podle jeho slov hlavním nepřítelem národa je A. I. Gučkov vůdce okťabristů, kterážto strana středu čin dumu dělnou. Právě proto, že je dělná, je třet duma v očích dra, Dubrovina mnohem nebezpeč nější druhé i prvé dumy, protože druhá a prv neměly tolik zrádné chytrosti, jako třetí duma Řeč svou dr. Dubrovin zakončil slovy: „Musíme spasiti vlasť, musíme trvati na tom, aby hosudar stvenná duma byla rozpuštěna. Naše vlasť je trpitelka umučená. My zahojíme rány její svou láskou, svou ochotou, vyhověti každé potřeb ruského národa! Dolů třetí dumu, ať žije same državí!“ Schůze projevila souhlas s míněním předse dovým a orgán „Svazu ruského národa“, „Rus skoje Znamja“, napsal v tom duchu nadšený úvodní článek. Článek byl zkonfiskován a vydavatelstve uložena pokuta 3000 rublů. Svoboda tisku to není, ale důkaz nepochyb ný, že vládě Stolypina záleží na tom, aby dum trvala a zdárně pracovala. Nová vyzvědačská aféra ve Francii. V přístavním městě Toulonu přišlos na stopu nové vyzvědačské aféry. Zpráva působ trapně na veřejnost. francouzskou, roztrpčenou tak častými připady vyzvědačství. Poslední udá- lost týká se lodního praporečníka, klerý se po kusil opatřiti si plány řiditelné vzducholod »Patrie«, klerá, jak známo, je »nezvěstnáe Dále bylo zjištěno, že byly prodány do cizin plány jistého podmořského člunu nea
doktor Dubrovin Gučkov Stolypin Petrohrad Rus Francie Toulon svaz ruský národ ruský národ Patria
18 article Vážný stav Viléma I.
Vážný stav Viléma I. Vážný stav ten přes všechno popírání jev se zajisté v tom, že Vilém II. prodlouží svů. pobyt na Higheliffu o celý týden. K návštěvě holandské královny přibude Vilém II. až 12. pro since. Z boje Polákův proti předlohám protipolským Jednou z nejúčinnějších řečí sobolní schůz pruského sněmu o předloze vyvlastňovací byla řeč Poláka šl. Dzienchowského, z níž »Korresp. kancelář« přinesla jen dvě věty. Řeč nik kritisoval nejen vládní předlohu, nýbrž vládu pruskou samu co nejostřejí. Ministerské řeči na Východ nejsou než parádami a zprávy úřadníků nemohou lam býti uestranny, protože úřadníci jsou skorem bez výminky členy proti polské jednoty. Proti vyvlastnění byli by Němci Poznaňska, jak by se hlasováním zjistie mohlo. Živou veselost vzbudil řečník, když zminil se o stesku Némeův, že se prý Polác rozmnožují jako králici. Doporučil totiž jak radikální prostředek, aby vláda dala v Poznan sku odstřelovat všecky čápy. Poláci krvácel za Prusko nejednou na bojištích a taky nyní »sklizejí« vděk. Řečník dospěl na konec k pře- svědčení, že vyvlastnění jest nejen eticky nepři pustné, nýbrž přímo komunistické a revo- luční.
Vilém Vilém II Polákův Němec Poznaňsko Polák Prusko
19 article
ne Osud protipolské předlohy. Nejvlivnější orgán konservativců pruských píše velmi nepříznivě o vyvlastňovací předloze proti Polákům. Doznává, že jest zasáhnutím do majetkových práv. I ti konservativci, kteří věři, že stát »musí« sáhnouti k této krajní zbrani proti Polákům, žádají, aby projednávání před- lohy se protáhlo, protože osadnická komise pruská má ještě na dvě léta dost půdy zadá vati. Většina tohoto i příštího snému dá vládé dost nutných prostředkův proti Polákům do ru kou, ale o připustnosti vyvlastňování strany ne jsou si ještě samy jisty a proto se musí pone chati jim dosti času otázku tu sludovati »Berl. Tegbl.« pochybuje, ustoupl-li vlád- konservativeům tak dalece, aby na dvě léla vy řízení předlohy oddáhila, ale případný konflik mezi vládou a konservativci měl by následky v zápěti, jichž nelze ani dohlédnouti. Ještě dozvuk aféry Eulenburg-Moltkovy. v V Berlíně se po odhaleních procesu Harde nova stále ještě — poklízí. Tentokrát zakroče- ním až z Paříže odstraněn jiný člen pověst- ného kroužku Liebenberg- Eulenburgova, známy vyslanecký rada Lecomte. Nevráli se již na své místo do Berlína a jmenován členem mezi- národní finanční komise v Aténách. Nástupcem jeho v Berlině jmenován baron Teodor Berck heim, tajemník ministerstva vnějších věcí v Paříži. Jest zajímavo, že Berkheim, jenž jes rodem Elsasan, jest příbuzným i některých funkcionářů — německých
Polák Berl Hardem Lecomte Berck Berkheim Paříž Berlín Atény V Berlín EulenburgMoltkův LiebenbergEulenburgův Elsasan
20 article
Události v Marokku Francouzské listy živě kritisují posledn velkou řeč Bůlowovu, pokud se dotýká věe marockých. Hlasy se dosti různí. Dva nejváž- nější žurnály politické posuzují řeč německého kancléře dosti nestejně. »Temps« chváli korekln stanovisko Bülowovo, kdežto »Journal des D- bals« je nespokojen a vidí v řečí pokračován německé marocké politiky z r. 1905. V řeč Bülowově jsou jisté narážky, z nichž patrno, že Německo se nehodlá vzdáti práva na kritiku a oposici. Velmi nepříjemně se dotkl francouzskýeh kruhů článek »Nordd. Allg. Zlg.« o Marokku, pojednávající o posledních událostech na hra- nieích marocko-alžírských. Pařížské žurnály vidí v článku německého listu odpor s posledním prohlášením knížete Bülowa a dovozují, že ochrana alžírských hranic je záležito st francouzskou, netýkajlcí se Ně- mecka. Narážka německého listu, že Francie obsazením Udždy chtěla události vyprovokovati, označuje se jako směšnost a zlomyslnost. Tez »Berl. Tagbl.« oštře se ozval proti nejapnému výpadu »Nordd. Allg. Ztg.«, kterým se poško zuje nejen dobrý poměr obou států, ale i váz nost německé politiky. Podle madridských úřadních zpráv usídl se plukovník Santa Olalla v Tangeru. Špa- nělské vyslanectví nemohlo dosud upraviti všecky záležitosti v Rubatu, ale označuje dosavadní siluaci za uspokojivou. Za události v Casa- blance musí marocká vláda dáti zadostučinění a Francii a Španélsku nahraditi škody. Dále musí být co nejdřive sestavena komise na po tlačení podloudnictví se zbraně mi Poslední telegrafická zpráva z Paříže sdě luje také depeši generála Druda: M u le Hafid opustil 28. listopadu M arake š odtáhl do Rabatu. Na radu Muleje Haſlda vzda se kmen Mediaků úmyslu táhnouti na Casa blanku.
Bülowův Bülow Berl Santa Olall Druda Mediaka Maroko Německo Francie Tanger Casa Paříž Mulea M u le Hafid
21 title
Mistři pekařšti z Prahy a předměst o stávce pemocníků a o zdražován
Praha
23 article
Včera odpolodne konala se v „Louvre“ na Ferdi- nandově třídě schůze mistrů pekařských, velmi čelne navštívená. Predsedal starosta společenstva p. Ko- trba. Za magistrát byl přítomen sekrelář p. JUC. Vik. za instruktorát komisař p. Burda, za obchodní komor p. dr. Hendrych, dále vrchní živnostenský inspokto p. Jareš a inspektor stravoven p. Klemínek. Starosla p. Kotrba líčil v dolši řečí příčiny vznik, jakož i vývoj nynější stávky pekařského děl- nictva v Praze a tvrdil, že dělnictvo v dílnách byl spokojeno, ale že sociá lně-demokratičtí předáci jeh do stávky je přímo vehrali. Zmiňuje se o inspeklo- rovi stravoven p. Klemínkovi, kterému vylýká, ze stravovný na zvláštní jeho oběžník postavily se pří- mno do služeb předáků průžského dělnictva pekař- ského. Dohoda je dnes stižena a mistří musí na tom trvati, aby se dělnictvo vrátilo do dílen a aby si ka- ždý zaměstnavatel se svými dělníky upravil sám pra- covní a mzdové podmínky. Dle nynějšího stavu věci jednotliví mistři nebudou moci přijati do práce vše- chno bývalé svoje dělnictvo, protože obchody n dlouhou dobu jsou ohromeny Inspektor p. Klomínek vysvětluje vydn oběžníků stravovnám, ale jest ve vývodech svých stále přerušován. Pan Jandač odůvodňuje vyvolání stávky je- dině tím, aby se dělnickým pekárnám, které si zrovn nejléne nestály, pomohlo na nohy a jo prolo, poně- vadž zamýšlené jich zcentralisování se nepodařilo Vysvětluje dále, že v dělnických pekárnách deělniciv bylo a jest daleko hůře placeno, nežli uvedeno jes v cenníku.
Vik doktor Hendry Jareš Kotrba Klemínk Klomínek Jandač Louvre Ferdi Praha
24 article
Pan. Tvrdík v prudké řeči vytýkal i úřadům státním i jiným, že uslupují před lerrorem dělnictv a že dostatečným způsobem nechrní samoslatné živ- nostníky. Klade důraz na nutnou záchranu stavu ži- nostenského. Posl. Goiger mluví o zd.: potravin uvádi, že mouka zdražila se v pocs lních měsícic o 402%, kmín o 110%, mák o 100%, omasíky c 302 a uhli o 207%. K tomu přistupují zvýšené daně mezdní boje a stálé zdražování všech potřeb Dále bursovní spekulace. Potřebí jest otevření hranic, jakož i pevné organisace, která by se dodělala takových vý- sledků, jako strana agrární. Vláda je krajně siran- nická. Tajemník společenstva p. Nosek přečell polon zprávu o stávce a resoluce Dne 11. listopadu opustilo pomocnictvo pekařske dílny a po své schůzi nedostavilo se více do práce. problásivši stávku. Jako příčinu této stávky udává dělnictvo, že jeho požadavky, kleré mistrům pekař- ským předložilo, příjaly nebyly. Toto tvrzení dělni- civa však nespočívá na pravdě. Když před časem dělnictvo pekařské proslýchati nechálo, že ti svý- mi příjmy a mzdou nespokojano jest, prohlásili mistři pekařští dělnictvu ochotu mzdové poměry dělnictv upraviti. Za tím účelem byl za pomoci 6 dělnictvem delegovaných pomocníků a 6 mistrů za přitomnosti živnostenského komisaře návrh cenníku na dobu tr jet stanoven. Dělnictvo mělo však úskočný úmysl. tvto povolené požadavky. tedy cenník ujednaný jako
Tvrdík Posl Nosek
25 article
kolektivní smlouvu v platnost uvésti. Při valné hro madě mistrů pekařských schválen a přijat cenník ujednaný. Přijotí kolektivní smlouvy vyloučeno. Než dělnictvo uvedeno v omyl nepravdivými zprávami zlákáne záludnými vyhlídkami, přistoupilo na mistry s novými požadavky a to ještě většími, než ujednaný cenník stanovil. Požadavky tyto byly takově, že po jejich promyšleni mistři pekařští příšli k tomu na- hledu, že jsou nepřijatelny, jelikož by pro mi- stry nekařské zkázu a to nejen pro dobu přítomnou. nýbrž i pro budoucnost znamenaly. Byla v nich jen zminka o platoch, jaké dělnictvo dostávati má, avšak o povinnostech dělniciva ani potuchy. Zkrátka ře- čeno: „Mnoho peně a hodně mnálo práce.“ Po nepři- jetí techto požadavků vypukl boj, delnictvo zahájil stávku. Prvé dny stávky minuly klidně; dělnictvo oče- kávalo, že mislři pekařští, vidouce solidarilu jeho. povolí požadavky, totiž cenník nový, dělníky samým bek dohody s mistry sestavený. Než, jak již uve- deno, nemohli mistii pekařšti přece sebe do zkázy uvrhnouti. Tu chápalo se dělnictvo všech možných prosliedků, aby mistry pekařské k povolení a schvá- lení řečených požadavká donulilo. Pouzito takovýcio zbrání, za které by se i jen trochu stuďu schopný člověk styděti musil.
26 article
Aby však pomocniclvem veřejnosti sugerovan obviněni mistrů pekařských, že draholu požívatin zavmili, vyvráceno bylo, slouziš vážené veřejnost následující k vědomí: Mezi soudným obecensivem je dnes naprusto nesporno, kde příčina zdražování po- travin věží a kdo zdražování tolo zavinil „Z práce se rodí chléb, zahálka jest pak počátel všech nepravostí!“ — Debata na říšské radě zave- dená proti zdražování potravin nejlépe dokázala, že každoročně milieny národního jmění stávkami ke ztrátě přicházejí. Bylo řečeno též přímo straně so- ciálně demokratické, že hlavním vinníkem na zdražo- vání potravin jest strana tato sama. A jestiť těž loto tvrzení správné, jak stávka pomocnictva dokázala. Neboť pomecnictvo pekařské mělo úmysl, zdražením pracovní síly pekařské výrobky podražití. Jest to pří- mo nepochopitelně, aby dělník za šestidenní prácí. klerou beze vší zodpovědnosti a s malou dovedností vykonává, 35—40 korun týdenní mzdy požadoval, a jest to nepravdou, když pak tento dělník o strá- dání a o nedostatku mluví. A k těmto úskočně ne- aprávněný stesk vedoucím lidem přispěchali na po- moc a jako podporovatelé mistři pekařšlí, kteří ve svém pachténí po zisku a ziskávání obchodů se s ni- mi spolčili a na dktát dělnictva — od strany soci- álně demoklatické pocházející — přistoupili. Jést na bíledni, že takovýmto skutečným, beze vší obchodní kalkulace provedeným zvyšováním platů pracovních, ko kterémuž se pak stále stoupající zdražování suro- vin druží, nebprávněně zdražování potravin závi- něno jest. Na základě uvedeného usnesli se mistři pekařští, této schůzi přítomní, na následující
28 article
My shromáždění mistři pekařští zaujímáme roz- hodné stanovisko proti zdražování potravin a uvádí- me vážené veřejnosti ve známost, že své obchody k rozeznání od oněch obchodníků se zbožím pekai ským a též i od těch mistrů pekařských, kteří na po- žallavky dělnictva přistoupili a tím se k původcům zdrazování přidali, společenstevním znakem opatříme. aby tím obecenstvu umožněno bylo, v nich své po- třeby hraditi a tažto pravým zdražovatelům potrav n nevědomky udilená podpopa odňata byla. II. rezoluce: My mistři pokařští, na veřejné schůzl dnes dne 3. prosince 1907 shromáždění prohlašujeme tímto ne- zřízené a hnusné útoky dělniciva, kleré toto na po- pud svých předáků podniká a jimiž se namáhá verei- nosti přosvěděení vnutiti, že mistři pe- kařští drahotu polravin zavinili, za čirou nepravdu. Přičinou této drahoty jest průměrné. 60% obná- šející zdražení všech k výrobě pečiva nuiných su- ravin. Okolncsti, které toto zdraženi surovin zavi- nily, jsou: Uzavření hranic, oclranné clo, bursovní spekulace. Z uvedeného vysvilá jasně, že obvinění. na mistry pekařské uvaleně, že zdražování potravin zavinili, jest nepravdivé a odmílají shromáždění mi- stři pekařstí tolo obvinění s veškerým důrazem nejrozhodněji Resoluce byly schváleny a schůze ukončena.
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Němci národnostní dorozumění vládou chystané nezaplatí!« Výsledek rozmluvy vídeň- ského dopisovatele »Brüxer Zlgu.« s německým ministrem krajanem Pesehkou jest pro tu chvili nejdůležitějším dokumentem pro posouzení stavu a vyhlidky smiřovací akee čes ko- německé, kteráž v připravě se nachází, at chce o ní kdo věděti co, či nechce Co jest na slovech německého krajana ministra nejnápadnější, toť okázalá vyzývavost, s jakou vemluviti se ráčil do velitelského tónu vůči »národnímu protivníku«, vůči nám Čechům, pan Peschka, což není bez významu, uváží-li se, že mluvil s mosteckým novinářem účelně pro tisk. »Musí« a »nesmí«, toť každé druké slovo pana Peschky ministra. Od Němců ne- směji býti žádány »žádné nacionální oběti, jež by národnost německou poškozovaly«, dí německo-nacionalista bez portefeuillu ve vládě Beckově. Ministr německého Volksratu pro Čechy neví, ale tuší, že Češi budou ochotn k vyrovnání s podmínkou oběti svých skuteč- ných základně státních a výslovně uzákoněných práv, ale on to tuši. Oprava zemského voleb- ního řádu stojí přede dveřmi, Němci moho zmařiti každou změnu volebního řádu »a již tato okolnost zakazuje přímo Čechům Němce k nějakému boji vydráž- diti«, di pan ministr Peschka podle originálu v »Brüxer Zigu«. Jaký jest smysl této pohrůžky bezpříkladného státníka Peschky? Němei nesmějí býti vydrážděni k boji, aby nezmařili — nový volebni řád, na základ národnostníh rozdělení poslavený. Neboť další rozkaz německé krajanské Excelence »národnímu pro- tivniku«, ochotou »Brůxer Zigu« zprostředko- vaný, zní takto: »Dále může zemská volební oprava utvořena býti jenom podle vzoru říš- ského volebního řádu a podmiňuje tudíž národnostní ohraničení okresů od místa k místu«.
Němec Brüxer Čecho Peschek Beckův Čech Brüxer Ziga Čechy
30 article
Aby Češi zachránili tuto předlohu, která obsa- huje zkázu jednoty země a její národnostní ohraničení, nesmi Němce drážditi, »s píše musí podle mého náhledu«, dí výtečný Peschka, »právě se zřetelem na zemskou volební reformu a nevyhnutelné při ní spolupracovnictví Němeů hleděti, aby zjednali obstojnou dohodu (»passa- bles Einvernehmen«) s nimi.« A důsledek z to- hoto politicko-psychologického rozboru P'esch kova, který nám v něm nepřikládá přes příliš licho- tivou úlohu po stránce zdravého rozumu, jest ten: »Myslím tudíž, že nálady v příčině národ- nostního dorozumění s Čechy nejsou zrovna ne- příznivy a snad jest dorozumění možno« Na základě národnostního rozdělení? Šetřme ohněm až do boje a spokojme se pro dnešek klidným, chladným: Nikdy a ujištěním, že naproti každé »eneržii«, která by chtěla při- kročiti na tomto základě k řešení českoněme- ckých otázek, najde národ český dosti své staré osvědčené eneržie, aby zmařil takovou dohodu, dorozumění, smír anebo jaké slovo jest na ji- stých místech přijemněji k slyšení než »punk- tace«. Že J. Ex. Pěschka má na myslí jen onen smír, který všichni Němci myslí, t. j. rozpac Čech na dvě správní provineie, naprostou výluke
Čech Němec Peschek Čechy