1
masthead
4. prosince 1907. Číslo 335.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Thun, aniž vyrovnání provedl, a konečně v obeu
polovicích říše nastal nezákonitý stav.
Za Körbra bylo uzavřeno příměří mezi nín
a Széllem, dle kterého hospodářské poměry v obou
polovicích říše byly upraveny.
Za ministerstva hr. Badena, když německá
obstrukce nejvíce bouřila, jednalo se v klubu
českých poslanců o postavení k rakousko-uher-
skému vyrovnání. Rovněž tak se dělo za mini-
sterstva hr. Thuna, v němž zasedal dr. Kaizl
jako finanční ministr. Bylo usneseno, bude-li
vyrovnání lepší dosavadního, že
pro takové zlepšení Češi hlosovati mo-
hou. Dnes mají býti opět upraveny poměry
mezi oběma polovicemi říše. Musím říci, že je
nynější vyrovnání lepší, mnohem
lepší než posavadní. Není snad velikou
zásluhou předlitavských ministrů, že se jim po-
dařilo při tomto vyrovnání uhájiti zájmy této
polovice říše mnohem lépe než za dřívější doby
se dálo.
Náhoda tomu chtěla, že uherské vyrovnání
se dělo letos v létě, v době velké finanční krise
v Uhrách. A v té době vláda Košutova, vláda
strany, která nejvíce bojovala proti dřívějším
vládám uherským, k vůli vyrovnání konečně
musila, chtěla-li převzíti vládu, zavázati se na
nejvyšších místech, že vyrovnání pro-
vede. A nyní v Uhrách strana neodvislosti.
strana osmačtyřicátníků, strana, která potírala
každé spojení s ostatními zeměmi rakouskými,
která trvá na stanovisku osobní unie, musi.
chce-li býti při moci a vládě, použiti vými-
nečného zmocňovacího zákona, aby
vyrovnání provedla.
A proč? Protože tato strana poznala, že
otázka rakousko-uherského vyrovnání jest pro
ní otázkou politické moci.
Thun
Széll
Baden
Kaizl
Čech
Košutův
Uhry
5
article
Kdyby se dalo předpokládati, že by ob
strukci bylo vyrovnání rakousko-uherské zma-
řeno, nastala by dvojí možnost. Buď by zůstaly
poměry, jak byly upraveny mezi Körbrem a
Széllem, což bylo by na neprospěch této
polovice říše, nebo by vláda vzhledem k tomu,
co se děje v Uhrách nyní, použila všech pro-
středků buď rozpuštění říšské rady, neb § 14.
aneb získati by hleděla jinou koalici v parla-
mentě za tím účelem, aby provedla toto vyrov-
nání.
Při posouzení otázky té tedy neptám se
co nám vláda Beckova slíbila a zdali nám vů-
bec něco slíbila, nýbrž táži se, jaké taktiky
máme se chopiti v tom okamžiku, když j s m
utvořili „Národní klub“ a když po-
čtem hlasů tohoto klubu můžeme u pevnit
svou politickou moc. (Výborně.)
Já po zkušenostech 20letých na sliby
vlády, třeba by hypotekárně byly vtěleny.
mnoho nedám. Vlády slibovaly, a i když
chtěly plniti své sliby, neměly nikdy tolik času,
aby tak učinily-
Nojvětší záruka politických úspěchů mus
býti ve vlastní sile, musí býti ve vědění,
že poslanci čeští jsou důležitým fakto-
rem, že každá vláda musí jednat
tak, aby jim vyhověla.
My dnes máme jistou část moci, byt
dnes nebyla silnou. Máme ji opustiti, aniž by-
chom tím českému národu nějakých konkrétníe!
úspěchů zjednali, nebo máme se jí držeti, aby
chom ji přes všeliké překážky ještě roz mno-
žovali?
Uhry
národní klub
6
article
Jest jisto, že ministři češti do kabinetu
Beckova vstoupili s přesně vymez-
ným programem, že sledování a dosážen
tohoto programu bude pro ně tvořiti vademecum.
Budou-li naši ministři moci splniti tent
program, nikdo nemůže určitě zabezpe-
čiti, jako nikdo nemůže zodpověděti otázku
zdali by, když by všichni mladočešti poslanci do
oposice proti rakousko-uherskému vyrovnání
vstoupili, dosáhli splnění svých požadav-
ků, splněni svého programu.
Na říšské radě se poměry dnes v podstatě
změnily, změnily se posice národních stran, ne-
boť uprostřed nich jsou sociální demokraté.
kteří rozhodnou, kdyby se přidali buď k Něm-
cům nebo ke Slovanům, o majoritě parlamentu.
Pevné tudíž majority na říšské radě
neni. Následkem toho ministerstvo, které se
nazývá parlamentním, neni skutečně par-
lamenlním. Toto ministerstvo jest jen výbe.
rem jednotlivých politických stran, které maji
řešiti určité správní úkoly.
K novému politickému seskupení stran
v parlamentě nedojde, dokud otázka ra-
kous ko-uherského vyrovnání bud
ležeti jako těžký balvan na veřej-
ném životě. Dokud vláda bude potřebovat
jednotlivých stran k vůli vyrovnání, jest nevol-
nicí těchito stran. Ani se 67 českými, ani se
150 německými poslanci vláda neprovede rakou-
sko-uherské vyrovnání a nemůže tedy nyní dě-
lati ani českou, ani německou poli
tiku.
Pevná
Beckov
Německo
7
article
Až balvan rakousko-uherského vyrovnáni
bude odklizen, pak otázky národní
politické stanou se předmětem
vážné diskuse, pak budou veškeré sily
uvolněny, pak řešení české otázky
bude záležeti na našich českých
poslaneích, pak řešení české otázky s t ane
se důležitým předmětem víden-
ského parlamentu. Řešení této záleži-
tosti bude na nás samých záležeti, neb správné
řešení nikdy neočekávám pouze od vlá-
dy. Všechny vlády podle svého způsobu obíraly
se českým problémem, každáv vláda zakrvá
cela se na tomto problému, každá vláda, když
učinila rozmach k jeho řešení směřující, musila
Proto my sami musíme míti určitý aktu ál
ní program pro řešení české otázky
a musíme věděti, jakým způsobem by se řešen
české otázky stalo ve prospěch náš. O pro
gramu tom promluvím příště.
Jestli na schůzi v Karlíně řekl poslane
Klofáč, že musí dojíti k novým punktacim, mu
sím říci podle svých zkušenosti, aniž bych vě-
děl, čím se obírají jednotliví ministři, nebo sán
bar. Beck, že tomu nevěřim. (Výborně.)
Věci se neopakují. Řešiti otázku politiekou
a národní při nějakých konferencích, do nichž
by přišli zástupcové obou národů, pokládám za
věe dnes téměř překonanou. Když se pod-
nikání takové nedařilo za doby, kdy Češia
Němci byli zastoupeni jedinou stranou, tím méno
se dařiti bude dnes, kdy Češi a Němci jsou roz-
tříštěti v pět nebo šest stran. Kdyby jedna stra-
na, ať česká neb německá učinila nějaké kon-
cese, využitkovala by toho druhá strana k tomu,
aby ji potřela. Takové konference, kde by seděl
jíti.
Klofáč
Češius
Čech
Němec
Karlín
8
article
vedle sebe dr. Eppinger, dr. Herold, Wolí a Klo-
fáč, Iruban a Licchtenstein atd., jsou nemysli-
telné. Tak naivním není ani vídeňský minister
ský předs., aby se domníval, že by se takto pro
blém český mohl řešiti. — Otázka česká, má-li
se řešiti, musí se státi státní potřebou
která svojí hodnotou bude si zjednávati půdu
tím, že se dokáže nemožnost dosavadních po
měrů.
Vysvětlil jsem objektivně politiekou situne
naši na říšské radě a jen tolik ohci říci, že nene
pravda, že bychom my, poslanei svobodomyslní.
byli vládní stranou. Ne proto, že bych se
bál slova vládní. Přál bych si, aby čeští po-
slanci mohli býti skutečně vládní stra-
nou. Tou by mohli býti jen tehdy, kdyby měl
v rukou vládu a také vládli. My vládní
stranou nemůžeme býti, poněvadž vládu v rukou
nemáme, poněvadž nevládneme. My dnes mů-
žeme podporovati vládu tenkrát, když se pře-
svědčíme, že ona bude nás podporovati, a ne-
budeme ji podporovati, jakmile nebude zasluho
vati této podpory.
Mohu dnes prohlásiti, že jsme úpla
neodvislí, a že kroky svéibudoucne
hodláme zaříditi dle prosrěchu
národa. (Výborně.)
Může o správnosti postupu našeho vze-
jíti pochybnost. Pochybnosti ta-
kové, vycházejíli z opravdov
péče o budouenost národa, iso u-li
výsledkem obav, založených n
trpkých zkušenostech našeho ná-
roda, nikomu nezazlívám a dlužno
je vážně pojímati a ceniti. Jenom ne-
smí pochybnosti změniti se ve strannické pode-
zřivání našeho přesvědčení a našich snah. Věru.
nikdo není neomylným, ani my ne. Ani pře-
mrštěná důvěra ve vlastní pře-
svědčení, ani nedostatek vlastn
pevné vůle nesmí býti vodítkem
rozumné politiky. (Hlučný potlesk.)
doktor
Eppinger
Herold
Wolit
Kt
9
article
Nezapomínejme jednoho. My bychom mohli
každou schůzi naplniti těžkými žalobam
na příkoří, které se českému náro-
du dálo, Žaloby ty jsou jen slova, a nenásle-
duje-li po nich čin, nenásleduje-li příslušný pro
jov energie, pak žaloba jest pouhým
nářkem. (Pollesk.)
My víme, že vedeme těžký boj. Celým ne-
štěstím naším jest, že jsme odkázáni na ú z ký
pruh země, že náš národ je malý.
Profo musíme užiti všech prostředků, aby-
chom sesilili, abychom z úzkého, řekl bych vě-
zení celých stalotí, byli vysvobozeni,
abychom dostali se na volnější prostr an-
ství, kde bychom mohli dokázati
že jsme silni a mocni. Proto musí býti
naše delegace pevná, silná, musí vědět
co chee. Hlavy vzhůru! My dnes máme
pevné odhodlání na nastoupene
dráze za prospěch český a slávu
našeho národa jíti dál a dále a ne
povoliti ani na okamžik.
O tuto naši pevnou vůli o drazí se vše
chny překážky, rozplynou se vešker
obavy v niveč. (Výborně! Ilučný, dlouho
trvající demonstrativní potlesk.)
Po řeči poslance dra. Iierolda promluvil
pan dr. Tobolka a pan Kysela. Po jeho návrhu
byla jednomyslně odhlasována důvěra poslan
cům svobodomyslným.
Na to schůze za povznesené nálady skon
čena.
doktor
Tobolka
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. prosince. (Delegace.) Z
nedělní Wekerlovy návštěvy ve Vídni konána.
jak již sděleno, také porada obou ministerských
předsedů se společnými ministry říšskými, věno
vaná delegacím. Poněvadž poměry v obou parla
mentech jsou dosud nejasny, nebylo možno
určiti přesně den, na který se mají delegace
svolati. Všeobecně však prohlášeno dle »Pest
Lloydu« žádoucím, aby se delegace sešly 20
prosince. Poněvadž od toho dne do konce roku
odpadne několik svátečních dní o Vánocích
mimo to i ustavení delegací a příjem jich u pa
novníka zaberou dosti času, zbudou všeho všudy
asi dva nebo tři pracovní dni, jež budou věno
vány zatímnému rozpočtu na přišti rok.
Z Pešti, 2. prosince. (Svolání cho
vatského sněmu.) Dle zpráv, došlých ze
Záhřeba, chorvatský sněm bude svolán teprve
na den 12. prosince, aby vyřídil zalimný roz-
počet na r. 1908. Poněvadž chorvatští poslanei
mají pochybnost, může-li chorvatský sněm za-
sedati současně se sněmem uherským, když se
v tomto projednávají předlohy, společné Uhrám
i Chorvatsku, svolána porada chorvatské dele-
gace, aby rozhodla, jak se mají chorvatští po-
slanci zachovati ke svolání sněmu, jež jim
znemožní účastniti se v Pešti rokování o zmoeňo
vacím zákoně.
Lloyd
Praha
Vídeň
Pešť
Záhřeb
Chorvatsko
11
article
V Praze, 2. prosince. (Co stojí jeden
universitni posluchač.) Antisemitský
„Volksbl.“ je proti zřízení samostatné vlašské
university v Rakousku a aby svůj odpor proti
ní odůvodnil, vypočítává na základě úřadních
zpráv, že vlašská universita by stála ročně asi
600.000 K, tedy částku mnohem většl, než na
jakou Vlachové v Rakousku mají právo. Ve
svých výpočtech „Volksbl.“ udává mimo jiné
co stojí státní pokladnu jeden posluchač na ra
kouských universitách a ze zpráv těch vychazi
na jevo, že nejlaeinější jsou i nyní po-
sluchači české university praž-
ské. Státní náklad na jednoho posluchače če-
ské právnické fakulty obnáší pouze 37 K (ve
Vidni 41 K, ve Lvově 58, ve Styr. HIradci 81.
v Praze na německé universitě 90, v Inšpru
ku dokonce 201 K). Jeden český filosof stoji
ročně 253 K (ve Vídni 268, ve Lvově 275
v Praze na německé universitě 619, v Čer-
noveích dokonee 755 K). Lacinější mediky ma
pouze Videň (295 K); český medik stojí ročně
517 K, německý medik v Praze 800 K, ve Lvo-
vě až 1133 K. Theologové jsou laeinější
Inšpruku, ve Lvově a ve Vídni; český theolo
v Praze stojí 305 K, německý v Praze však
687 K. Tato čísla znova dokazují, jak maceš-
sky se k českému vysokému školství chová vi-
deňská vláda.
V Praze, 3. prosince. (Polské h la s
o slovanské vzájemnosti.) Družný
projev všech slovanských klubů na říšské radě
ve příčině pruského vyvlastňovacího zákona stále
ještě zaneprazdňuje polské časopisy. »Dzien.
Vlach
Styr
Videň
K Theologus
Inšpruka
Praha
Rakousko
Lvov
Vídeň
Čer
Lvo
univerzita 90
univerzita 619
12
article
Pol.« vyslovuje nejvřelejší díky všem pobratim-
cům za mužné, rozhodné vystoupení, že se jedno
myslně postavili po bok Polákům a před forum
Evropy vznesli protest proti harbarstvu pruskému.
»Bránice náse — praví »Dz. Pol.« — »Slo-
vané brání i sebe, neboť nynější akce pruské
vlády jest jen jeden moment v oné dějinné tra-
gedii, která se od věků odehrává mezi germán-
ským a slovanským světem . . . Nikdy ještě
Evropě nevyslovena tak jasně shoda zájmů světa
slovansko-románského a sboda jich názorů oproti
světu germánskému. Proti výbojnosti a násilí
teutonskému vystupují obrysy koalice slovansko-
románské, koalice vzdělanosti, civilisace a spra-
vedlnosti proti barbarství, násilí a bezpráví. Ta-
kové momenty jsou etapami v dějinách lidstva,
tvoří mezníky v dějinách. Pro nás Poláky« —
dodává »Dz. Pol.« — »význačný onen den
musí býti ukazatelem, kde máme hledati pod-
pory a pomoci v těžké situaci. Ukazuje nám,
že se ryehle blíží chvile, v níž musíme pro-
vésti revisi své dosavadni tak-
tiky, svých politických method
kdy svůj boj proti Němcům, boj na život a na
smrt musíme opřiti o širokou základnu
solidárnosti s ostatním Slovan-
stvem. Chceme li ten zápas vésti účinně, s na-
dějí ve šťastný výsledek, musíme jej rozšířiti na
všechna místa, v nichž živlu slovanskému hroz
přemoc německá, musíme zápas vésti společně
s našimi bratry, musíme ve slovanském světe
zaujíti stanovisko, odpovídající naší minulosti
ale převzíti také a plniti vše ch ny
povinnosti, spojené s takovým sta-
noviske m.«
Pol
Polák
Němec
Evropa
13
article
»Galičanin«, jenž podobně, jako parlamentní
zástupci strany staroruské, vyslovil vřelý souci
s Poláky za příčinou neslýchaného útoku pruské
vlády, vrací se k dávně své myšlence a rad
Polákům, aby změnili svůj poměr k Rusku.
poněvadž své dějinné poslání mohou splniti
pouze ve spolku s národem ruským. Ruský
národ vyžaduje na Polácích jen jednu věc: aby
se chovali k Rusku upřímně. »Gaz. Narode
resguje na tolo vyzvání listu staroruského
praví: Nepopíráme, že mezi námi a slovanským
východem jest množství bodů doteku. Nepochy-
bujeme také, že shoda a harmonie mezi ná-
rodem ruským a polským jest zárukou jieh
trvalé, šťastné budoucnosti. Takově harmonie
vyžaduje společný zájem obou velkých národů
slovanských. Ale co mohou Poláci v té věc
učinit? plá se »G. N.«? Ať nám »beati possi-
dentes« umožní národní existenci, ať nám daj
práva, která nám patři, a od toho okamžik
nebudou nuceni naříkati si na naši neupřímnost
Polák
G N
Rusko
14
title
Politické zprávy zahraničné.
15
article
V Praze, 3. prosince.
Praha
16
article
Ruská vláda a ústava. t
Máme za dostalečně dokázáno, že car
přeje, aby ústava, jíž dobrovolně národu dal.
trvala a se rozvijela ke blahu ruského nároua
i státu. V tomtéž smyslu pracuje mp. Stolypin
a je caru věrným pomocníkem.
Proti ústavě ze zásady jsou dvě frakce
krajní pravice a krajni levice. Krajní leviceje
revoluční, ale v třetí dumě bude odsouzen
k bezvýznamnosti, nedostane-li se jí posily o
kadetů! Krajní levice nechce žádnou ústavu
chce samodržaví. Ale bylo již mnohokrát vyjas
něno, že ústava v Rusku není opakem samo
državí a nevylučuje se s ním navzájem. Pojen
o samodržavi, kterému holduje krajní pravice
není národně ruský
Krajní pravice dumy sestává z poslaneů
části „Svazu ruského národa“, té části, kterí
se radikalismem rovná straně revoluční, poku
jde o odpor proti konstituci.
Stolypin
Rusko
svaz ruský národ
17
article
Dne 29. listopadu konala se v Petrohrad
schůze „Svazu ruského národa“, v níž před
seda dr. Dubrovin rozhodně se vyslovil pro nt
nost, aby třetí duma byla rozehnána. Podle jeho
slov hlavním nepřítelem národa je A. I. Gučkov
vůdce okťabristů, kterážto strana středu čin
dumu dělnou. Právě proto, že je dělná, je třet
duma v očích dra, Dubrovina mnohem nebezpeč
nější druhé i prvé dumy, protože druhá a prv
neměly tolik zrádné chytrosti, jako třetí duma
Řeč svou dr. Dubrovin zakončil slovy: „Musíme
spasiti vlasť, musíme trvati na tom, aby hosudar
stvenná duma byla rozpuštěna. Naše vlasť je
trpitelka umučená. My zahojíme rány její svou
láskou, svou ochotou, vyhověti každé potřeb
ruského národa! Dolů třetí dumu, ať žije same
državí!“
Schůze projevila souhlas s míněním předse
dovým a orgán „Svazu ruského národa“, „Rus
skoje Znamja“, napsal v tom duchu nadšený
úvodní článek.
Článek byl zkonfiskován a vydavatelstve
uložena pokuta 3000 rublů.
Svoboda tisku to není, ale důkaz nepochyb
ný, že vládě Stolypina záleží na tom, aby dum
trvala a zdárně pracovala.
Nová vyzvědačská aféra ve Francii.
V přístavním městě Toulonu přišlos
na stopu nové vyzvědačské aféry. Zpráva působ
trapně na veřejnost. francouzskou, roztrpčenou
tak častými připady vyzvědačství. Poslední udá-
lost týká se lodního praporečníka, klerý se po
kusil opatřiti si plány řiditelné vzducholod
»Patrie«, klerá, jak známo, je »nezvěstnáe
Dále bylo zjištěno, že byly prodány do cizin
plány jistého podmořského člunu
nea
doktor
Dubrovin
Gučkov
Stolypin
Petrohrad
Rus
Francie
Toulon
svaz ruský národ
ruský národ
Patria
18
article
Vážný stav Viléma I.
Vážný stav Viléma I.
Vážný stav ten přes všechno popírání jev
se zajisté v tom, že Vilém II. prodlouží svů.
pobyt na Higheliffu o celý týden. K návštěvě
holandské královny přibude Vilém II. až 12. pro
since.
Z boje Polákův proti předlohám protipolským
Jednou z nejúčinnějších řečí sobolní schůz
pruského sněmu o předloze vyvlastňovací byla
řeč Poláka šl. Dzienchowského, z níž
»Korresp. kancelář« přinesla jen dvě věty. Řeč
nik kritisoval nejen vládní předlohu, nýbrž
vládu pruskou samu co nejostřejí. Ministerské
řeči na Východ nejsou než parádami a zprávy
úřadníků nemohou lam býti uestranny, protože
úřadníci jsou skorem bez výminky členy proti
polské jednoty. Proti vyvlastnění byli by
Němci Poznaňska, jak by se hlasováním zjistie
mohlo. Živou veselost vzbudil řečník, když
zminil se o stesku Némeův, že se prý Polác
rozmnožují jako králici. Doporučil totiž jak
radikální prostředek, aby vláda dala v Poznan
sku odstřelovat všecky čápy. Poláci krvácel
za Prusko nejednou na bojištích a taky nyní
»sklizejí« vděk. Řečník dospěl na konec k pře-
svědčení, že vyvlastnění jest nejen eticky nepři
pustné, nýbrž přímo komunistické a revo-
luční.
Vilém
Vilém II
Polákův
Němec
Poznaňsko
Polák
Prusko
19
article
ne
Osud protipolské předlohy.
Nejvlivnější orgán konservativců pruských
píše velmi nepříznivě o vyvlastňovací předloze
proti Polákům. Doznává, že jest zasáhnutím do
majetkových práv. I ti konservativci, kteří věři,
že stát »musí« sáhnouti k této krajní zbrani
proti Polákům, žádají, aby projednávání před-
lohy se protáhlo, protože osadnická komise
pruská má ještě na dvě léta dost půdy zadá
vati. Většina tohoto i příštího snému dá vládé
dost nutných prostředkův proti Polákům do ru
kou, ale o připustnosti vyvlastňování strany ne
jsou si ještě samy jisty a proto se musí pone
chati jim dosti času otázku tu sludovati
»Berl. Tegbl.« pochybuje, ustoupl-li vlád-
konservativeům tak dalece, aby na dvě léla vy
řízení předlohy oddáhila, ale případný konflik
mezi vládou a konservativci měl by následky
v zápěti, jichž nelze ani dohlédnouti.
Ještě dozvuk aféry Eulenburg-Moltkovy.
v V Berlíně se po odhaleních procesu Harde
nova stále ještě — poklízí. Tentokrát zakroče-
ním až z Paříže odstraněn jiný člen pověst-
ného kroužku Liebenberg- Eulenburgova, známy
vyslanecký rada Lecomte. Nevráli se již na své
místo do Berlína a jmenován členem mezi-
národní finanční komise v Aténách. Nástupcem
jeho v Berlině jmenován baron Teodor Berck
heim, tajemník ministerstva vnějších věcí
v Paříži. Jest zajímavo, že Berkheim, jenž jes
rodem Elsasan, jest příbuzným i některých
funkcionářů — německých
Polák
Berl
Hardem
Lecomte
Berck
Berkheim
Paříž
Berlín
Atény
V Berlín
EulenburgMoltkův
LiebenbergEulenburgův
Elsasan
20
article
Události v Marokku
Francouzské listy živě kritisují posledn
velkou řeč Bůlowovu, pokud se dotýká věe
marockých. Hlasy se dosti různí. Dva nejváž-
nější žurnály politické posuzují řeč německého
kancléře dosti nestejně. »Temps« chváli korekln
stanovisko Bülowovo, kdežto »Journal des D-
bals« je nespokojen a vidí v řečí pokračován
německé marocké politiky z r. 1905. V řeč
Bülowově jsou jisté narážky, z nichž patrno, že
Německo se nehodlá vzdáti práva na kritiku
a oposici.
Velmi nepříjemně se dotkl francouzskýeh
kruhů článek »Nordd. Allg. Zlg.« o Marokku,
pojednávající o posledních událostech na hra-
nieích marocko-alžírských. Pařížské žurnály vidí
v článku německého listu odpor s posledním
prohlášením knížete Bülowa a dovozují, že
ochrana alžírských hranic je záležito st
francouzskou, netýkajlcí se Ně-
mecka. Narážka německého listu, že Francie
obsazením Udždy chtěla události vyprovokovati,
označuje se jako směšnost a zlomyslnost. Tez
»Berl. Tagbl.« oštře se ozval proti nejapnému
výpadu »Nordd. Allg. Ztg.«, kterým se poško
zuje nejen dobrý poměr obou států, ale i váz
nost německé politiky.
Podle madridských úřadních zpráv usídl
se plukovník Santa Olalla v Tangeru. Špa-
nělské vyslanectví nemohlo dosud upraviti všecky
záležitosti v Rubatu, ale označuje dosavadní
siluaci za uspokojivou. Za události v Casa-
blance musí marocká vláda dáti zadostučinění
a Francii a Španélsku nahraditi škody. Dále
musí být co nejdřive sestavena komise na po
tlačení podloudnictví se zbraně mi
Poslední telegrafická zpráva z Paříže sdě
luje také depeši generála Druda: M u le
Hafid opustil 28. listopadu M arake š
odtáhl do Rabatu. Na radu Muleje Haſlda vzda
se kmen Mediaků úmyslu táhnouti na Casa blanku.
Bülowův
Bülow
Berl
Santa
Olall
Druda
Mediaka
Maroko
Německo
Francie
Tanger
Casa
Paříž
Mulea
M u le Hafid
21
title
Mistři pekařšti z Prahy a předměst
o stávce pemocníků a o zdražován
Praha
23
article
Včera odpolodne konala se v „Louvre“ na Ferdi-
nandově třídě schůze mistrů pekařských, velmi čelne
navštívená. Predsedal starosta společenstva p. Ko-
trba. Za magistrát byl přítomen sekrelář p. JUC. Vik.
za instruktorát komisař p. Burda, za obchodní komor
p. dr. Hendrych, dále vrchní živnostenský inspokto
p. Jareš a inspektor stravoven p. Klemínek.
Starosla p. Kotrba líčil v dolši řečí příčiny
vznik, jakož i vývoj nynější stávky pekařského děl-
nictva v Praze a tvrdil, že dělnictvo v dílnách byl
spokojeno, ale že sociá lně-demokratičtí předáci jeh
do stávky je přímo vehrali. Zmiňuje se o inspeklo-
rovi stravoven p. Klemínkovi, kterému vylýká, ze
stravovný na zvláštní jeho oběžník postavily se pří-
mno do služeb předáků průžského dělnictva pekař-
ského. Dohoda je dnes stižena a mistří musí na tom
trvati, aby se dělnictvo vrátilo do dílen a aby si ka-
ždý zaměstnavatel se svými dělníky upravil sám pra-
covní a mzdové podmínky. Dle nynějšího stavu věci
jednotliví mistři nebudou moci přijati do práce vše-
chno bývalé svoje dělnictvo, protože obchody n
dlouhou dobu jsou ohromeny
Inspektor p. Klomínek vysvětluje vydn
oběžníků stravovnám, ale jest ve vývodech svých
stále přerušován.
Pan Jandač odůvodňuje vyvolání stávky je-
dině tím, aby se dělnickým pekárnám, které si zrovn
nejléne nestály, pomohlo na nohy a jo prolo, poně-
vadž zamýšlené jich zcentralisování se nepodařilo
Vysvětluje dále, že v dělnických pekárnách deělniciv
bylo a jest daleko hůře placeno, nežli uvedeno jes
v cenníku.
Vik
doktor
Hendry
Jareš
Kotrba
Klemínk
Klomínek
Jandač
Louvre
Ferdi
Praha
24
article
Pan. Tvrdík v prudké řeči vytýkal i úřadům
státním i jiným, že uslupují před lerrorem dělnictv
a že dostatečným způsobem nechrní samoslatné živ-
nostníky. Klade důraz na nutnou záchranu stavu ži-
nostenského.
Posl. Goiger mluví o zd.: potravin
uvádi, že mouka zdražila se v pocs lních měsícic
o 402%, kmín o 110%, mák o 100%, omasíky c 302
a uhli o 207%. K tomu přistupují zvýšené daně
mezdní boje a stálé zdražování všech potřeb Dále
bursovní spekulace. Potřebí jest otevření hranic, jakož
i pevné organisace, která by se dodělala takových vý-
sledků, jako strana agrární. Vláda je krajně siran-
nická.
Tajemník společenstva p. Nosek přečell polon
zprávu o stávce a resoluce
Dne 11. listopadu opustilo pomocnictvo pekařske
dílny a po své schůzi nedostavilo se více do práce.
problásivši stávku. Jako příčinu této stávky udává
dělnictvo, že jeho požadavky, kleré mistrům pekař-
ským předložilo, příjaly nebyly. Toto tvrzení dělni-
civa však nespočívá na pravdě. Když před časem
dělnictvo pekařské proslýchati nechálo, že ti svý-
mi příjmy a mzdou nespokojano jest, prohlásili mistři
pekařští dělnictvu ochotu mzdové poměry dělnictv
upraviti. Za tím účelem byl za pomoci 6 dělnictvem
delegovaných pomocníků a 6 mistrů za přitomnosti
živnostenského komisaře návrh cenníku na dobu tr
jet stanoven. Dělnictvo mělo však úskočný úmysl.
tvto povolené požadavky. tedy cenník ujednaný jako
Tvrdík
Posl
Nosek
25
article
kolektivní smlouvu v platnost uvésti. Při valné hro
madě mistrů pekařských schválen a přijat cenník
ujednaný. Přijotí kolektivní smlouvy vyloučeno. Než
dělnictvo uvedeno v omyl nepravdivými zprávami
zlákáne záludnými vyhlídkami, přistoupilo na mistry
s novými požadavky a to ještě většími, než ujednaný
cenník stanovil. Požadavky tyto byly takově, že po
jejich promyšleni mistři pekařští příšli k tomu na-
hledu, že jsou nepřijatelny, jelikož by pro mi-
stry nekařské zkázu a to nejen pro dobu přítomnou.
nýbrž i pro budoucnost znamenaly. Byla v nich jen
zminka o platoch, jaké dělnictvo dostávati má, avšak
o povinnostech dělniciva ani potuchy. Zkrátka ře-
čeno: „Mnoho peně a hodně mnálo práce.“ Po nepři-
jetí techto požadavků vypukl boj, delnictvo zahájil
stávku.
Prvé dny stávky minuly klidně; dělnictvo oče-
kávalo, že mislři pekařští, vidouce solidarilu jeho.
povolí požadavky, totiž cenník nový, dělníky samým
bek dohody s mistry sestavený. Než, jak již uve-
deno, nemohli mistii pekařšti přece sebe do zkázy
uvrhnouti. Tu chápalo se dělnictvo všech možných
prosliedků, aby mistry pekařské k povolení a schvá-
lení řečených požadavká donulilo. Pouzito takovýcio
zbrání, za které by se i jen trochu stuďu schopný
člověk styděti musil.
26
article
Aby však pomocniclvem veřejnosti sugerovan
obviněni mistrů pekařských, že draholu požívatin
zavmili, vyvráceno bylo, slouziš vážené veřejnost
následující k vědomí: Mezi soudným obecensivem je
dnes naprusto nesporno, kde příčina zdražování po-
travin věží a kdo zdražování tolo zavinil
„Z práce se rodí chléb, zahálka jest pak počátel
všech nepravostí!“ — Debata na říšské radě zave-
dená proti zdražování potravin nejlépe dokázala, že
každoročně milieny národního jmění stávkami ke
ztrátě přicházejí. Bylo řečeno též přímo straně so-
ciálně demokratické, že hlavním vinníkem na zdražo-
vání potravin jest strana tato sama. A jestiť těž loto
tvrzení správné, jak stávka pomocnictva dokázala.
Neboť pomecnictvo pekařské mělo úmysl, zdražením
pracovní síly pekařské výrobky podražití. Jest to pří-
mo nepochopitelně, aby dělník za šestidenní prácí.
klerou beze vší zodpovědnosti a s malou dovedností
vykonává, 35—40 korun týdenní mzdy požadoval,
a jest to nepravdou, když pak tento dělník o strá-
dání a o nedostatku mluví. A k těmto úskočně ne-
aprávněný stesk vedoucím lidem přispěchali na po-
moc a jako podporovatelé mistři pekařšlí, kteří ve
svém pachténí po zisku a ziskávání obchodů se s ni-
mi spolčili a na dktát dělnictva — od strany soci-
álně demoklatické pocházející — přistoupili. Jést na
bíledni, že takovýmto skutečným, beze vší obchodní
kalkulace provedeným zvyšováním platů pracovních,
ko kterémuž se pak stále stoupající zdražování suro-
vin druží, nebprávněně zdražování potravin závi-
něno jest. Na základě uvedeného usnesli se mistři
pekařští, této schůzi přítomní, na následující
28
article
My shromáždění mistři pekařští zaujímáme roz-
hodné stanovisko proti zdražování potravin a uvádí-
me vážené veřejnosti ve známost, že své obchody
k rozeznání od oněch obchodníků se zbožím pekai
ským a též i od těch mistrů pekařských, kteří na po-
žallavky dělnictva přistoupili a tím se k původcům
zdrazování přidali, společenstevním znakem opatříme.
aby tím obecenstvu umožněno bylo, v nich své po-
třeby hraditi a tažto pravým zdražovatelům potrav n
nevědomky udilená podpopa odňata byla.
II. rezoluce:
My mistři pokařští, na veřejné schůzl dnes dne
3. prosince 1907 shromáždění prohlašujeme tímto ne-
zřízené a hnusné útoky dělniciva, kleré toto na po-
pud svých předáků podniká a jimiž se namáhá verei-
nosti přosvěděení vnutiti, že mistři pe-
kařští drahotu polravin zavinili, za
čirou nepravdu.
Přičinou této drahoty jest průměrné. 60% obná-
šející zdražení všech k výrobě pečiva nuiných su-
ravin. Okolncsti, které toto zdraženi surovin zavi-
nily, jsou: Uzavření hranic, oclranné clo, bursovní
spekulace. Z uvedeného vysvilá jasně, že obvinění.
na mistry pekařské uvaleně, že zdražování potravin
zavinili, jest nepravdivé a odmílají shromáždění mi-
stři pekařstí tolo obvinění s veškerým důrazem
nejrozhodněji
Resoluce byly schváleny a schůze ukončena.
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Němci národnostní dorozumění vládou
chystané nezaplatí!« Výsledek rozmluvy vídeň-
ského dopisovatele »Brüxer Zlgu.« s německým
ministrem krajanem Pesehkou jest pro tu chvili
nejdůležitějším dokumentem pro posouzení stavu
a vyhlidky smiřovací akee čes ko-
německé, kteráž v připravě se nachází, at
chce o ní kdo věděti co, či nechce
Co jest na slovech německého krajana ministra
nejnápadnější, toť okázalá vyzývavost, s jakou
vemluviti se ráčil do velitelského tónu
vůči »národnímu protivníku«, vůči nám Čechům,
pan Peschka, což není bez významu, uváží-li
se, že mluvil s mosteckým novinářem účelně
pro tisk. »Musí« a »nesmí«, toť každé druké
slovo pana Peschky ministra. Od Němců ne-
směji býti žádány »žádné nacionální oběti,
jež by národnost německou poškozovaly«, dí
německo-nacionalista bez portefeuillu ve vládě
Beckově. Ministr německého Volksratu pro Čechy
neví, ale tuší, že Češi budou ochotn
k vyrovnání s podmínkou oběti svých skuteč-
ných základně státních a výslovně uzákoněných
práv, ale on to tuši. Oprava zemského voleb-
ního řádu stojí přede dveřmi, Němci moho
zmařiti každou změnu volebního řádu »a již
tato okolnost zakazuje přímo Čechům
Němce k nějakému boji vydráž-
diti«, di pan ministr Peschka podle originálu
v »Brüxer Zigu«. Jaký jest smysl této pohrůžky
bezpříkladného státníka Peschky? Němei nesmějí
býti vydrážděni k boji, aby nezmařili — nový
volebni řád, na základ národnostníh
rozdělení poslavený. Neboť další rozkaz
německé krajanské Excelence »národnímu pro-
tivniku«, ochotou »Brůxer Zigu« zprostředko-
vaný, zní takto: »Dále může zemská volební
oprava utvořena býti jenom podle vzoru říš-
ského volebního řádu a podmiňuje tudíž
národnostní ohraničení okresů od místa k místu«.
Němec
Brüxer
Čecho
Peschek
Beckův
Čech
Brüxer Ziga
Čechy
30
article
Aby Češi zachránili tuto předlohu, která obsa-
huje zkázu jednoty země a její národnostní
ohraničení, nesmi Němce drážditi, »s píše
musí podle mého náhledu«, dí výtečný Peschka,
»právě se zřetelem na zemskou volební reformu
a nevyhnutelné při ní spolupracovnictví Němeů
hleděti, aby zjednali obstojnou dohodu (»passa-
bles Einvernehmen«) s nimi.« A důsledek z to-
hoto politicko-psychologického rozboru P'esch kova,
který nám v něm nepřikládá přes příliš licho-
tivou úlohu po stránce zdravého rozumu, jest
ten: »Myslím tudíž, že nálady v příčině národ-
nostního dorozumění s Čechy nejsou zrovna ne-
příznivy a snad jest dorozumění možno«
Na základě národnostního rozdělení?
Šetřme ohněm až do boje a spokojme se pro
dnešek klidným, chladným: Nikdy a ujištěním,
že naproti každé »eneržii«, která by chtěla při-
kročiti na tomto základě k řešení českoněme-
ckých otázek, najde národ český dosti své staré
osvědčené eneržie, aby zmařil takovou dohodu,
dorozumění, smír anebo jaké slovo jest na ji-
stých místech přijemněji k slyšení než »punk-
tace«. Že J. Ex. Pěschka má na myslí jen onen
smír, který všichni Němci myslí, t. j. rozpac
Čech na dvě správní provineie, naprostou výluke
Čech
Němec
Peschek
Čechy