Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

4. prosince 1907. Číslo 335

4 article

V Třebiči jako v Náchodě zavládla největší bída V Rakousku se činí opatření teprve, když tekla krev. Ani samosprávné sbory nečiní ničeho k úlevě bídy obyvatelstva. Jeho strana bude hlasovati pro pilnost (Hlučná pochvala.) Po doslovu navrhovatele dra. Hajna, jenž trval asi hodínu navrhl posl. Kalina ukončení schůze, žádaje za zjištění poměru hlasů. Návrh propadl všemi proti 3 hlasům a po věcné oprávě posl. Lisého pilnost Hajnova ná- vrhu zamítnuta. Sněmovna rokovala dál o pilném návrhu posl. Silberera a sp. na snížení poštovních a lelefonních poplatků. Posl. Silberer odvolává návrh, ač je velmi vážný pro velkou část obyvatelstva. Nechce prý se zřetelem ke krátké době pro vyřízení rozpočtu vyrovnáni převzíti zodpovědnost, že ohrožuje vy- rovnání a ostalně byl prý ubezpečen, že telefonní poplatky budou od 1. ledna 1908 sníženy. Doráží urputně na odb. šéfa Wagnera, který prý je vinen zvýšením a děkuje nynějšímu ministru obchodu, že se nedal zkostnatělostí tohoto odb, šéla odvrátil od snížení telefonních poplatků. Ukázal mu, že nad odb. přednostou je ministr i především parlament. (Hlučná pochvala) Dále projednával se pilný návshi posl. A Grossa (Krakov) na rozmnožení pohotových oběžných peněz. Posl. dr. Gross praví, že Halič má nejméně pe- něz. Žádá je jen pro osoby schopné úvěru, jež jsou v Haliči zrovna tek, jako jinde. O nutnosti vysoké úrokové míry u Rak-uher. banky není přesvědčen.

Hajn Kalina Lisý Hajnův Posl Wagner doktor Gross Náchod Rakousko Krakov Halič

5 article

Nenahlíží, proč by se měla naše úvěrní schopnost obmezovat a prosí za přijetí pilnosti. Posl. Mikla s vzdal se slova a k návrhu posl. Bisterera debata uzavírá se. Proti pilnosti není zapsán žádný řečník. Posl. Sland (hlavní řečník pro) poukazuje n velice nepříznivě finanční poměry Haliče, jež by mohly způsobiti katastrofu nejen tam, nýbrž v celém Rakousku. Apeluje na vládu, aby zavčas zakročila, a prosí za přijetí návrhu. Posl. Gross vzdal se doslovu, načež pilnos návrhu zamítnuta a projednával se pilný návrh Ma- sarykův na uhájení svobody vyučování a volnosti vyzokých škol. Posl. Masaryk praví, že mu nejde o žádnou ob strukci. Sněmovna musí konečně jednou promluvit též o duševním chlebu. Bylo by chybou, kdyby ve chvili, kdy jsou vzrušeny všechny university a uči telé, parlament nezaujal postavení k těmto mani festacím. Naše university věru nejsou převratnými ústavy; naopak jsou společensky a politicky konser vativní. Arci mezi moderním vědecko-filosofickým světovým názorem a tím, čemu učí theorie zjevení a filosofie katolické církve, je rozpor. (Hlasy odporu.) Poukazuje na Syllabus z r. 1864. Věda na universi- tách je založena na zkušenosti; požaduje kritiku volnost, uznává zákonnost, panující ve všemmíru. v dějinách a společnosti. Naproti tomu tvrdí církevní theorie, že její východiskem je zjevení, v theoreti- ckém ohledu sv. písmo, v praktickém ohledu zázrak.

Posl Mikl Gross Masaryk svatý . písmo Halič Rakousko Ma

6 article

Církev pohlíží na přírodu, společnost a dějiny jaka nedelerminované. V indexu Lva XIII. jsou napsána jména mužů nám vědecky drahých. Katoličtí muži, ba kněží, pokoušeli se překlenouti hlubokou propast mezi svělovým názorem katolicko-cheologickýma moderním, ale Řím je odmítl. Rečník vzpomíná no- vého Syllabu, encykliky a motu propria papežova, jež byly uznány katolickým sjezdem a konferencí biskupů. Za celým hnutím stojí rakouská hierarchie a to je rukouská aristokracie v jiném vydání, Pomýšlí-li se na dobytí universit, jakým právem a jakými prostředky? Žádáme svobodu pro sebea pro vás. Odpor.) Věda nemůže ustoupiti. Boj proli církevní autoritě vyplňuje století. Celý moderní svě- tový názor jest scelená soustava, jež osvědčila se a prokázána byla výsledky a vymoženostmi věde- ckými prakticky ve všech oborech. Slovo o incelok- tuální, umělecké a hospodářské inferioritě katolicis- mu je torminus technicus u katolických spisovatelů.

Syllaba Řím Lev XIII

7 article

(Hlučný odpor.) Klasickým příkladem jest Jan Nepo- mucký, jehož neštěstím bylo, že vůbec peexistoval. (Hlučná veselost. Dlouhotrvající hlučný odpor.) Předseda domlouvá řečníkovi, aby neodchy- loval se od zdůvodňování pilnosti. Posl. prof. Masaryk: Jsou zajisté mravní zá- sady, k nimž věda dospívá, avšak tu a am pojímají se jinak, zajišťují však vědě budoucnost. Také mezi katoliky v tom neb onom mnozí vynikh. Avšak v ton nespočívá ještě věda. Vědou rozumíme jednání lidí. kteři vědí, co se ví a co se nevi, lidí, kteří sebe a jiné kritisují, přejí sobě a jiným svobodu a jsou snášen- liví. Proti tomu uvádí ze víra, autorita. Žádná kritika. nýbrž důvěra a víra, domýšlivost hraničící až na fanatismus, censura, nesvoboda, nesnášemlivost, ulla- čování, syllabus, index Řečník líčí rozdíl mezi moderní vědou a theolo- gil. Věda vyspěla, a takovou zůstane svou methodou.

Jan Nepa Posl profesor Masaryk

8 article

Poukazuje na spisy Msgra, Scheichera, který uznává potřebu cirkevní reformy v hlavě i údech a zcela správně vídi ve státních církvích největšího nepřitele rakouského kalolicismu, od něhož očekává pohromu pro eírkev a stát. V katolickém světě samém bojuje se o theologickou školu. Ve vaší straně samé zuří boj o školu, a nyní chcete nám odníti naši školu. založenou na vědě? Prote soudim, že dobytí univer- sií tak uzpůsobenou theolegií a církví se vyloučene. Můžete poškoditi školu, ale křesťanství nepro- spějete. Proživáme velkolepý proces odcirkevňovací Chceme vyšší náboženství, než jest vaše církevní. (Hlučný odpor.) Křesťansko-sociální taktika může vám jen uško- diti. Vyčítáte nám nedoslatky školství. Známe dů kladně nedostatky moderní školy a přejeme si, aby byla reformována. Nejsme spokojeni, zvláště n s rakouskou správou, jež tu pokulhává za civilisova- resolucí z 15. května 1792 toto rozhodnutí také schválil. (Akta státní rady čís. 2479 ex 1792; c. a kr. domáci, dvorský a státní archiv.) Na základě této resoluce vydala spojená dvorská kancelář nařízení českému guberniu, aby vypsalo konkurs a zařídilo vše, co tato re- soluce ukládá. Gubernium vskutku konkurs na toto místo vypsalo, s ročním platem 600 zl. a jako vedlejší povinnost profesora české řeči literatury na universitě uvedlo, »své mínění dáti, když král. gubernium za potřebné uzná, aby tu neb onu věe, kteráž k jeho úřadu přináleží, dobře vyjádřil a vysvětlil.« (Znění tohoto kon- kursu v plném obsahu uvádí Bačkovský v Ději- nách této stolice. »Vlast« III. roč., str. 751.)

Prot Bačkovský Scheicher

9 article

Žádosti pak postoupili studijnímu konsessu, který guberniu navrhl terno: František Pelel, Franti- šek Tomsa a Karel Tham; z tohoto terna vy- slovilo se gubernium pro Pelela a zaslalo spisy tehdejšímu direktoriu in cameralibus germanicis et hungaricis et in publico politicis germanicco, kteréž ve svém přednesení ze 17. prosince 1792 doporučilo návrh gubernia. Přednesení toto před- loženo bylo dne 17. prosince 1792 státní radě k rozhodnutí a zde k návrhu referenta stát. rady v. Izdenezy byl návrh gubernia jednohlasně dopo- ručen panovníkovi k přijetí, což panovník resoluc z 21. prosince 1792 také schválil. (Akta státní rady) 5940 ex 1792; dom., dvor. a státní arehiv.) Timto způsobem byl Pelel jmenován pro- fesorem jazyka a literatury české na pražské universitě, kterouž stolici dne 13. března 1793 také nastoupil; jeho vstupní řeč byla bez veli- kých ilusí do budoucnosti (srov. E. Denis: L Bohéme depuis la Montagne-Blanche, I , str 633.); netušiliť tehdejší buditelé českého ná- roda, že v tomto období počíná mohutný obro- zovací proces, a že národ český slaví svoje vzkřišení . ..

František Pelet Franti Tomsa Tham Pelet E Denis L Bohéme depuis le MontagneBlanche

10 article

Dr. Bohumil Baxa. nými sláty. Chceme pro sebo svobodu a vy hájíle sesvělštění a církevní mamon. (Hlučný odpor.) Na poznámku prohlašuje řečník, že za jeho mládí pomohl mu katolický kaplan. Podpora nebyla ostatně tak velká. Hlavní věcí je však, že ubohý onen kaplan byl lidmi k smrti uštván. (Hlučné volání. Fuj! mozi sociálními demokraty a českými radikály.) Nejsem odpůrcem náboženství, nebyl jsem v ži- volě ani vteřinu atheislou; avšak stydím se mluviti s vámi o svých náboženských citech. (Hlučná po chvala a pollesk mezi sociálními demokruty a český mi radikály.) Musím zde mluviti jako Čech, jako syn národn jenž zrodil Husa. Ten nebude ve své většině Jikdy klerikální. Národ český první v husitské reformaci rozbil poula Říma. Obrození našeho národa na sklonku XVIII. století, jež bylo většinou způsoben liberálními opatřeními josefinismu, ozbrojení na zá- kladech daných Palackým a Havlíčkem, tyto kulturní, mravní a náboženské záhlady našeho znovuzrození odporují tomu, oč usiluje strana křesťansko-sociální Domáháme se politické i kullurní samosprávya samospráva kultury existuje. (Pochvala) Rečník vzpomíná při té příležilosti dra. Eduarda

doktor Baxa Hus Palacká Havlíček Eduard Čechy Řím

11 article

Grégra, který se jako věrný syn českého ná rodu tak výmluvnými slovy ohradil proti škole konfesionáln dle návrhu prince Liechtensteina, a vyslovuje naději že také kolegové ze strany mladočeské i agrární budou pamětliví, že jako synové českého národa nikdy nikdy nebudou společně pracovati s klerikalismem, ať jesí jakéhokoliv druhu. (Pochvala) Účelem jeho návrhu je konstatovali, je-li většina sněmovny klerikální nebo protiklerikální. Žádá-li zá- ruky, chce tím říci, že mu prohlášení ministra Mar- cheta, když odpovídal na dotaz posl. Ofnera, Hocka a Kurandy, nedoslačují. Buď zjištěno, že vládu. jako celek nemá nic společného s tendencemi a zámyslyi projevenými na katolickém sjezdu. Je na čase, aby- chom si v této lidové sněmovně ujasnili, chceme li provozovati svobodomysinou politiku, nebo sloužiti klerikální převratné straně. (Ilučná pochvala a po- tlesk.) Ministr dr. Marchet soudí, že musí zabývati se tím, co prof. Masaryk uvedi ve svém posledním pilném návrhu. Tento návrh a momenty v něm obsa- žené mají vnitřní souvislost s dolazem, který podali nedávno poslanci dr. Olner, Hock a Kuranda. Dle své povinnosti řekl jsem při první příležitosti, jež se mi vůbec nahodila, sněmovně názor svůj i vlády.

Grégr Liechtenstein Ofner Hocek Kuranda Marchet profesor Masaryk doktor Olner Hock Mar

12 article

Odmill jsem všechny výtky, jež byly učiněny univ. profesorům, způsobem co nejrozhodnějším. Prol jsem také vyslovil svůj názor, má nebo nemá-li být zachována svoboda učení a vyučování na universi- tách. Prohlásil jsem: Stále byla svoboda učení bádání nedotknutelnou svátostí vysokých škol r- kouských a na tom se také v budoucnosti nic ne- změní a změniti nesmí. To jest mým programem a progrumem vlády. za niž jsem zde promluvil. Mohl jsem tedy prohlásiti pouze, že na tento svrchu zmíněný dotaz odpověděl jsem 22. m. m. Avšak v pilném návrhu prof. Masu- ryka jest obsaženo poněkud více, totiž přání nebo žádost, vyzývající vládu, aby podala sněmovně zá- ruky proti dobytí universit.

13 article

Byl jsem jaksi v rozpacích, když jsem tulo žá- dost četl (Veselost.) proto, že tyto záležilosti jsou zajištěny st. zákl. zákony v čl. XIV. a XV. Nepřihlí- žím-li k tomu, že našim universitním prolesorům byli činěny jisté výtky, což dle měho názoru a de názoru profesorů, pokud měli aspoň příležitost se o tom vyjádřiti, je již vyřízeno, mohu řici, že záruky na ochranu svobody vyučování a studia, svobody vědy, svobody víry a svědomí, posl. Masarykem žá- dané, jsou v článcích těch obsaženy. Momenty, které jsem zde zdůraznil, a jež přeje si p. poslanec míti chráněny, jsou tytéž, které tvoří základ každého moderního státu. Každá vláda, jež správně chápe svůj úkol, ůplně a bezpečně chrání tyto základní zásady moderního stálu a snaží se je v ka- žděm směru a proti každému útoku bezpodmínečně a neporušeny udržeti. Myslím, že tím zodpovědě! jsem projev přání posl. Masaryka a tím mu úplně vyhověl. (Hlučný souhlas a pollesk; ministru blaho- přejí.) Posl. hr. Sternberg: Ve chvíli, kdy jde o živolní zájmy milionů dělnictva a slanovení pragmatického poměru mezi Rakouškem a Uhrami, je podání ta- kového pilného návrhu při nejmenším Irivolitou.

Masaryk Posl Uhry

14 article

(Hlučný odpor.) Je frivolitou, činiti podkladem pil- ného návrhu řeč promluvenou mimo sněmovnu a jen proto, aby nám byly opět ze „kovány všechny these, jež jsme již 30 let zvykli slyšeti z úst profesora Ma- saryka. Jeho řeč je pouhým výtažkem z milionů Bacherových a Benediktových formulí. Vylíčil dobyt universit, o čemí. mluvil dr. Lueger, jakoby šlo o to, aby Řím a klerikálové dobyli universit. Tak to dr. Lueger nikdy nemyslil. Lueger, který jest lidovým zástupcem, pravil pouze: My, jako zástupci lidu, chceme university vymanili z rukou mezinárodního kapilálu a dobyti je pro lid. (Hlučná pochvala potlesk.) Řečník poukazuje na velký význam škol a vy- učovacích ústavů pro mravní výchovu mládue; lidu nemůže býti hostejno, jsouli profesoři na výši mrav- nosti nebo ne. Prohlásil-li posl. Masaryk sniversily za sociálně-konservativní, neví patrně, co je to so- ciálně-konservalivní, anebo pravil vědomou neprav- du, neboť z našich universit staly se vychovávaci ústavy národu a náboženství nepřátelské mládeže jak svědčí o tom hnutí všeněmecké a hnutí „Plyě od Ríma“, jakož i náš veřejný život. Mluvil-li posl. Masaryk dnes o nepřeklenutelném rozporu, jenž děl vědu od theologie, pak se asi od července podstatně změnil. Tehdy prohlásil výslovně, že mezi vědou a kato- licismem není rezporu. Dějiny dokazují, že nejvzdě- lanější a nejvice vynikající muži byli dobrými kato- likky. Posl. Masaryk je poslední, jenž může mluviti

Bacherův Benediktová formule Lueger doktor Masaryk Posl Řím profesor Ma

15 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Polskou literaturu dramatickou zastihla veliká ztráta smrtí Stanislawa Wyspiaúskéhe, jenž pokládán všeobecně za nejmobutnější zjev mezi moderními dramatiky polskými. Zemřel v Krakově 29. min. měsíce předčasně v 39. roce svého věku. Teprve před nedávnem slavil na scéně tamního městského divadla veliký úspěch překladem klasi- ckého díla Corneillova »Cida«, jejž sám vy- pravil dekoračně i scénoval. Wyspiaňski umělecky začal tvořiti původně jako maliř, jsa žákem slavného mistra polského Matejky. Literárně vystoupil v lá- boře »mladé Polsky«, kdež zaujal ihned přední místo vedle Stanislawa Przybyszewského, když tenlo modernista, jenž původně patřil mladé literatuře ně- mecké, začal psáti polsky. Wyspiaňski napsal ně kolik básnicky silných dramat, k nimž čerpal látku z prostředí antického, brzy však přešel k látkám výrazně a silně nacionálním. Jeho »Warsza- wianka« (Varšavanka) a jmenovitě »Wesele« (Svatba) znamenaly pronikavé a prudké vítězství na scéně — nejprve v Krakově, pak i ve Varšavě a ve Lvově. V posledních letech byl horečně plodný,a zemřel právě v době, kdy polské dramatické umění očekávalo od něho nejslibnější žeň.

Wyspiaúskéh Corneillův Cid Matejka Przybyszewský Wyspiaňski Warsza Varšavanka Krakov Polsko Wesel Varšava Lvov

16 article

V Petrohradě oslavily literární kruhy jubileum půlstoleté činnosti literární, vědeské i veřejné vy- nikajícího kritika Konstantina Konstanti- noviče Arseněva. Je mu 70 let, a jeho »Kri- tické studie o ruské literatuře« jsou ve mnohém ohledu směrodatny pro posuzované tam představitele ruského románu, poesie a satiry let šedesálýcha sedmdesátých (Někrasova, Saltykova, Korolenka a jejich družin literárních). V kritice byl Arseněv zá- stupcem školy realistické, řídě se zásadami Belin- ského a Dobroljubova. Byl po léta a jest dosud publicisticky činný v revni »Věstník Evropy« Arseněv jest v Petrohradě advokátem, a tamní uni- versita jmenovala jej nyní svým čestným členem.

Konstantinos Konstanti Arseněv Někrasov Saltykov Korolenko Dobroljubov Petrohrad Evropa

17 article Hudba.

Hudba. + Z České jednoly pro orchestrální hudbu. Ge- nerální zkouška sboru filbarmonického spolku »Be- sedy brněnské« s orchestrem za řízení p. Rudolfa Reissiga a za spoluüčinkování solistů pí. Marie Mu- silové, pp. Miroslava Lazara a Lad. Němečka jest den koncertu v sobotu dopoledne o 10. hod. v Ru- dolfině. Přístup k ní mají pouze abonenti a li, kdož vykáží se vstupenkami k večernímu koncertu, jek lze dosud obdrželi u pp. F. A. Urbánka, Ferd. třída (vedle Nár. divadla), M. Urbánka, Jungmannova tř. (Hlávkův palác) a v kanceláři Českého Filharmoni- ckého družstva, Václavské nám. č. 53. o církevních relormách; on zpronevěřil se své pů- vodní víře a proto zajisté není povolán, aby katoli- ckou církev reformoval. Prof. Masaryk prohlásil také. že nebyl žádný sv. Jan Nepomucký. Má-li některý svatý skoro na každém nároží měst v zemích svato- václavské koruny pomník, je neuvěřilelno, prohla- šuje-li český učenec, že tento světec neexistoval. Prof. Masaryk poukázal právě tímto tvrzením na nebezpečí, jež nám hrozí, svěřímelli svou mládež takovému učiteli, který jménem vědy hlásá světu nejzřejmější lži. Povolání Masaryka do Prahy mělo v zápětí, že všechnu mládež zkazil a odnárodnil.

Reissig Marie Miroslav Lazar Němeček F A Urbánek Ferd M Urbánek Jungmannův Masaryk Nepomucký profesor Český Filharmoň Václavský já Praha spolek » Be národní . divadlo Hlávkův palác

18 article

Masaryk to byl též, který prohlásil, že rukopis krá- lovédvorský je padělán, aniž to mohl dokázati. Tím poskvrnil památku největších můžů českého národa, Safaříka a Palackého. Masaryk zdá se býti vůbec vševědem v nevédomosti. (Hlučná veselost a volání: Výborně) To jest politický kašpár a ne přední Bojovník za vzdělání a vyznání víry lidstva. Chceme promí- chati profesory jako hrách a kroupy, ony profesory, jichž úkolem jest, aby dále pracovali na základě da- ných výsledků bádání. Žádáme pořádek a cit povin- nosti, aby lidé, kteří z university odcházejí, byli věrnými sluhy státu a muži obělavými pro iid. Ve dli jsme boj proti federalismu a klerikalismu a oboje jsme porazili na hlavu a nyní bojujeme proti mezi- národnímu kapitálu, proti cizímu panství a moci z hraničního zlata. A ve znamení tohoto boje žádáme by ústavy, v nichž vzdělává se naše mládež, byly vráceny lidu, jemuž náležejí. V Rakousku klesla věda následkem vládnoucích klik na nejnižší stupeň. Také profesoři nejsou lid bez chyb, jak dokazuje případ prol. Beera. Prof. Ma sarykovi jsou Hus a Komenský alfou a omegou če ského národa, avšsk tito lidé, kteří sami byli nejpo kročilejšími duchy středověku, pronásledovali by dnea prof. Masaryka nejvíce. Řečník hájí jako jediný zástupce křesťansko-se- cišlního směru v Čechách křestanský socialismu proti výtkám posl. Masaryka a prohlašuje, že nebo- juje za moc duchovenstva, nýbrž za křesťanský svě- tový názor v jeho ušlechtilejší formě. (Pochvala.

Masaryk Palacký Beer ma Hus Komenský profesor Rakousko Čechy

19 article

Boj tento vede jménem křesťanské víry za lásku k blížnímu, abychom dožili se nového věku všeobec né podpory všech stavů a povolání. Jedinou snahou jeho strany jest uznání, láska a vděčnost lidu. Reč prof. Masaryka je dokonalým výplodem rakouského systému. Ve znamení vědy a za ochrany rakouské vlády byla podána obecenstvu úplná, s vědou ne slučitelná konfuse. Viděli jsme, že rakouská vláda m jen jediný cil, aby zalíbila se totiž Bachrovi a Be- nediktovi. Nechali jsme do nynějšího ministerstva vstoupiti nové ministry a nasypali jsme takto do skříně min. předsedy „Zacherlinu“. (Hlučná veselost.) Stojíme na stanovisku, že každý znamenitý člověk má se státi profesorem. Tak daleko jsme však nedo- spěli, aby křesťané byli vůbec vylučováni Žádáme svobodu a spravedlnost, ovšak neznáme university. z níž by byli křesťané vyloučeni a musíme v re- publice učenců, již máme, udělati pořádek. Pokud jd o pilný návrh, prohlašuji — končí řečník — že vši- chni tento návrh schválime, poněvadž se budeme tě- šiti, osvobodí-li naše university, ne od klerikalismu, nýbrž od zmatků a demoralisace, kterou zde prof

profesor Masaryk Benedikt

20 article

Masaryk bránil. (Hlučná pochvala a potlesk. Rečníku se . mnoha stran blahopřeje.) Posl. Mahler prohlašuje, že dobylí universit zna mená zrušení svobody bádáni a universita přestává býti jediným východiskem duševního rozvoje. Vý- roky, že university jsou půdou převratných ideí, ber náboženství a vlastenectví, jsou osočováním. Židov- ský národ spatřuje v universitách posvátné poklady lidské vzdělanosti a považovali bychom za zločin na lidstvu, kdybychom zbavili je jich účele. Proto sledujeme též s tak živou účastí zápas, jejž národy vedou o dosažení svých vysokých škol. Odepí- rati některému národu jeho vysokou školu je zločinem na duchu lidstvaa lidskosti. (Pochvala.) Revoluční nebo podvralné vědy není, poněvadž věda celcu svou podstatou nesleduje žádné tendence.

Masaryk Posl Mahler

21 article

Není a nemůže býti vědy, jež by čelila proti nábo- ženství. Jak nesprávným je tvrzení, že university jsou půdou pro socialismus, o tom svědčí, že ani jedna ze stolic národního hospodářství v Rakousku není obsazena sociálním demokratem. Luegrova řeč byla diktována záští proti vědě a jejim učeníkům. Řečník zastává se studující mládeže, jež je vždy ochotnou zasaditi se celou svou osobností za poža- davky svého národa a za ideální statky. V té příčině není rozdílu mezi německými, slo- vanskými a židovskými studujícími. Řečník kriti- suje v další své řeči pochybenou byrokralickou učeb ní osnovu na rakouských středních školách, jež sni žovány jsou na cepovací ústavy. Jeho strana hájí národněst, demokracii a pokrok Ohražuše se proti výtce, jakoby židovští národova byli stranou zpátečnickou, stranou zakukleného kle- rikalismu. Jako Rakušan prohlašuje, že vysoké školy jsou u nás zatím ještě rakouské a musí býti každému bez jakéhokeliv ohledu svobodně přístupny. V po- sledním útoku tkví opětný pokus, aby židé byli so- ciolozicky zničeni. Přijímají-li radostně a ocholně ve- škerá břemena, domáhají se též stejných práv, aby mohli netoliko jako vlastenci zemříti, nýbrž i jako vlastenci žíti. Není nic naléhavějšího, než žádati ji- stotu pro ochranu svobody, vědy a bádání, pro svo- bodu víry a svědomí. Nejlepší ochranu proto lze na- lézti v této sněmovně samě, semknou-li se opravdu pokrokoví lidé, bude-li si každý jednotlivec vědom svých povinností jako pracovník pro blaho svého ná roda. (Hlučná pochvala) Rokování bylo na to skončeno. Konec schůze v 7.15 hod. več. P.ští bude zejtra v 11 hod. dopol.

Luegrův Rakušan Rakousko

22 article Různé zpravy.

Různé zpravy. Vzducholoď „Patrie“ uletěla. Z Paříže, 3. prosince. O řiditelné lodi »Patrie- nedošlo posnd žádných určitých zpráv, a potvrdí-li se úsudek znalců, že spadla do Atlantického oceánu, sotva se tak brzy zví o jejím konečném osudu. Po- slanec Charles Humbert pravil ve sněmovně, že balon krátce před tím, než uletěl, byl doplněn 200 m plynu, poněvadž byl úmysl připravili jej pro zpá- teční plavbu do Verdunu. Tím se vysvětluje jeho dlouhý pobyt ve vzduchu. Doplňování plynem bylo by snad správným, kdyby se dalo vykonati na chrá- něném místě, takto však stihá vinníky těžká zodpo- vědnost. Velící major vojenské vzduchoplavecké stanice prohlásil vůči kritice dotyčných opatření: »Přes tuto politování hodnou ztrátu dal bych dnes právě tyté: rozkazy jako minulou sobotu. Pokládali jsme za po- vinnost cti, dopraviti »Patrii« vlastními prostředky do Verdunu, poněvadž jsme věděli, že jsme s druh strany hranice pozorováni. Poručik Lenoir, jenž vstoupil do loďky, aby vypustil plyn, chtěl v lodce zůstati, ať se stane cokoli. Nárazem větru byl sra- žen k zemi, jinak byl by konal šílený let s ba- lonem.« Nyní pracuje se horlivě na řiditelné vzducholodi »République«, jež bude míli 36.000 m“ obsahu a dělku 61 m. Motor má 75 HP. a rychlost a nosnost bude větší než u »Patrie«. Dohotovena má býti do jara r. 1908. Pokusy, konané s řiditelnou vzducholodí »Vilie de Paris« za přítomnosti zástupce ministra války. měly uspokojivý výsledek. Očekává se, že tento balon vykoná plavbu do Verdunu ještě rychleji než »Patrie«. Dříve však chce ministr války v loďce »Ville de Paris« podniknouti osobně pokusnou plavbu. Z Londýna, 3. prosince, (K. k.) Die telegramu z Glasgova byla odpoledne spatřena vzduchol »Patrie« nad městem.

Humbert Paříž Verdun Vilie jít Paris Villa jít Paris Londýn Patria Poručik Lenoir HP

23 article

= Loupež ve vlaku. Z Kolína n. R., 3. pro) since. V Mohuči byl nalezen mladý muž, jedouei z Frankfurtu do Barmenu, ve vlaku omdlelý. Udal, že ve vlaku usnui a ve spánku byl oloupen o ho- dinky, řelízek a tobolku s 280 markami. Ztráta jej rozčilila tak, že omdlel. Na své přání byl zavezen do Kolína, kde se jeho stav tak zhoršil, že musil býti dopraven do nemocnice. = Srážka vlaků. Z Londýna, 3. prosince (K. k.) U stanice Porthu (Wales) vjel včera nákladní vlak na vlak osobní. Poraněno bylo 31 o sob Z Vídně, 3. prosince. (K. k.) Ve zprávě o pora- dách vyrovnacího výboru rel. Pergelt zabývá se ko- nečně všemi eventualitami pro případ, že by vyrov- nání nebylo uskutečněno, a dospívá k závěrku, že předložené vyrovnání zajisté má mnohé nevýhody. avšak srovnají-li se objektivně světlé a stinné stránky vyrovnacího díla, je pro toho, kdo si nepřeje boje k vůli boji, politicky a zvláště se stanoviska hospodářského příznivější a vhodnější je při- jmouti. Rakousko zajisté nemá na vyrovnání většího zájmu než Uhry a také nemá m cnějších důvodů, proč by se obávalo hospodářské vlády s Uhrami I když smluvní úprava musí považovati se za nej- správnější formu řešení vzájemných otázek bospo- dářských, protože je v zájmu obou částí, můžeme jinak klidně pohlížeti na dalši vývoj věcí. Uváží-li se však společné styky, jež za všech okolností mezi oběma státy zůstanou a vymykají se všeliké změně, a vzhledem na dobrý sousedsky přátelský poměr mělo by se na obou stranách vyjednávání konati klidně a pokojně, aby nezůstal židný osten uraže- ného cilu. Vzhledem na tyto úvahy doporučuje vý bor, aby dílo vyrovnací bylo přijato beze změny.

Kolín Mohuč Frankfurt Londýn Porth Wales Vídeň Rakousko Uhry

24 article

Z Vidně, 3. prosince. (K. k.) V dnešní poradě klubovních předsedů prohlásil také min. předseda bar. Beck nynější situaci za velmi vážnou. Sně- movna má pouze do 21. t. m. čas rokovali o vyrov- nání a zatímném rozpočtu. Ve shrnování návrhů tkví nebezpečný praejudic. Bude-li — což zdá se mu téměř jistým — Masarykovu návrhu přiznána pil- nost, budou míti sociálně demokratičtí navrhovatelé dostatečnou příležitost, aby v meritorním rokování přednesli své pozměňovací návrhy. Rovněž mohlo by se za meritorního rokování o cukerní dani použíti Chocova návrhu ve formě pozměňovacího návrhu. Min. předseda poukázal ke konci opět na vážnou si- situaci záležející v tom, želposlanecká sněmovna má pouze 16 dní času ku práci a žádá, hy návrhy před- sedy dra. Weiskirchnera byly schváleny. Když posl. dr. Sylvester, dr. Kramář dr. Lueger přidali se k vývodům dra. Weiskirch- nera a posl. dr. Adler a Seitz přimluvili se z sloučení obou pilných návrhů, oznámil předseda, že návrh Masaryků i návrh Chocův o cukerní dani dá projednati zvlášť a to bez jiných návrhů.

Beck Masarykův doktor Sylvester Kramář Lueger Adler Seitz Masaryk Chocův

25 article Poslanec JUDr. J. Herold o nynějš politické situaci.

Poslanec JUDr. J. Herold o nynějš politické situaci. Místní organisace národní stra- ny svobodomyslné na Král. Vino- hradech konala v pondělí 2. t. m. večer ve velikém sále „Národního domu“ za předsed- nietví MUDra. Sommera četně navštívenou schůzi členů této organisace. Ve schůzi byly nejprve projednány otázky organisační a zvolen důvěrnický sbor, načež požádal předseda dr. Sommer přítomného říšského poslance dra. J. Herolda, aby podal zprávu o nynější poli- tické situaci. Posl. dr. Herold, byv bouřlivě uvítán vyslovil se o této aktuální otázce v podstatě takto: „Jest zajisté přáním každého opravdového Čecha, aby u nás o všech poměrech bylo jasno a ahy si občanstvo utvořilo úsudek, zdali konáni našich poslanců je správné čili nie. Bylo mojí snahou, aby poslanci čeští na říšské radě, zvolení na základě všeobecného hlasovacího práva, tvořili silný, mocný šik jed- notný, aby váhou a počtem svých hlasů mohl? v parlamentě zjednati českému národu největší politickou moc. Když jsem před 6 lety v klubu národní strany svobodomyslné přednášel jen theoreticky o nových cestách české politiky, pozoroval jsem. že u mnohých povstal dojem, jako bych opouštěl mladočeský program. To, co tenkráte jsem jen theoreticky nazna- čil jako nový program, to mocí událostí stává v aktuální politikou českého národa. Ve staré poslanecké sněmovně, zvolené na základě censu, třídily se strany podle zásadních politických programů. Poslanci tehdejší, opíra- jíce se o jisté privilegované vrstvy národa, mohli počítati s tím, že jakýmkoli postupem, jen když veden byl dle určitého směru zásadní politiky národní, pracovati budou ve prospěch svého ná- roda, ve prospěch svých voličů, kteří od nieh nechtěli nic jiného, než aby se starali o prove- dení postulátů českých, aby hájili česť a slávu českého jména.

JUDr Král Mudra Sommer doktor Herold Posl Čecho organizace národní stra národní dom

26 article

Po zavedení všeobecného hlasovacího práva nastala taková proměna smýšlení a cítění veške- rého lidu, že se každý plá svého poslance po určité práci hospodářské, po hájení jeho zájmů. Dnes poslanec jest mnohem více odvislým o mocného veřejného mínění než dříve. Při volbách voličstvo české — dlužno to konstatovati bez jakéhokoliv úsudku — zamillo návrh jednotné volby nových poslanců; po vol- bách bylo jasno, že česká delegace vstoupila do vídeňského parlamentu rozdrobena a že tato rozháranost v říšské radě mohla by býti osud- neu národu českému. Ozývaly se proto hlasy, žádajíci, aby se češti poslanci ve Vídni sjedno- tili a utvořili pevnou jednotu, která by se vahou svojí mohla zasazovati o splnění českých poža- davků. Po mnohém úsilí bylo takové jednoty dosa- ženo svazem českých poslanců. Tento svaz, třebas založený na dosti volných zákla- dech, umožnil, že jsme ve vídeňském parlamentě neposkytovali obraz rozháranosti. Později ob- jevilo se nutným, upraviti poměr poslaneů če- ských k vládě a k ostatním stranám v parla- mentě.

Vídeň

27 article

My poslanci svobodomyslní měli jsme v no- vém parlamentě posíci velice obtížnou. Z králov- stvi českého bylo vysláno pouze 14 poslanců svobodomyslných do říšské rady, a v kabinet barona Becka zasedali dva z nich jako ministři. Vláda Beckova nemohla opírati svoji existenei o těchto 14 nebo 15 poslanců svobodomyslných. ba ani o 25 členů „Českého klubu“, a tím byla posice našich ministrů velice seslabena. Proto před podzimním zahájením říšské rady v době zasedání českého sněmu činily se horlivé pokusy, aby se docílilo shody mezi če- skými poslanci, aby utvořena byla pevná organi- sace, která by zjednala oporu našim ministrům, aby mohli říci, že jsou tlumočníky většiny českých poslanců a aby měli za sebou takový počet poslanců, kteří by jejich postavení mezi ostatními ministry německými a polským upevnili a dodali jim váhy a autority.

Beck

28 article

Tento pokus se však hned nezdařil, ač- koli ze začátku byla naděje na zdar. Co bylo dů- vodem tohoto nezdaru, nechci dnes zkoumati. Já podle svého zvyku nepřikládám nikomu vinu toho, že jsme na začátku podzimního zasedání v říšské radě nestáli sjednoceni. My cítili jsme plnou váhou nemožnost situace nr š v říšské radě. Citili jsme, že nemůžeme tvořiti sami o sobě pro české ministry podporu vydatnou. Proto naši ministři dr. Pacál a dr. Fořt přikročili k rozhodněmu skutku,e podali svoji demisi, poněvadž chtěli uvolniti dráhu k nové formaci, chtěli umož- niti sjednosení českých poslanců, chtěli dáti na jevo, že jen tací ministři mohou v Beckově kabinetě něco platiti, kteří mohou se opírati o většinu českýcl poslanců. (Výborně.) Klub náš ve Vídni na to učinil usne sení zásadní, že na této demisi našich mi- nistrů musíme trvati, a že otázka vstupu někte- rého z našich poslanců do kabinetu Beckova bude závislou jedině od toho, utvoří-li se s po- lečný klub českých poslanců na říšské radě. Veškeré naše úsilí směřovalo k tomu, aby zde společný klub byl. Možná, že se jednání te na škodu české věci poněkud protáhlo. Dost možná, že kdyby se byly po- měry ráz na ráz vyvíjely, jak jsme si to předsta- vovali, že by bylo nedošlo k další rekonstrukci kabinetu Beckova. Nestalo-li s tak, nestalo se to naší vinou; nechci říci, bylo-li to vinou někobo jiného. V osudný onen pátek, kdy se stalo konečné rozhodnutí, bylo rozhodnutí to prací celého dne; tehdy byly napjaty všechny síly, abychom kone- čně mohli říci: 70 českých poslanců bude tvořiti jednotný klub a vyšle své zástupce do kabinetu, kteří se budou moci o tento společný klub opřiti.

Pacál doktor Fořt Beckův Vídeň Beckov

29 article

Aby resort tomu neb onomu připadl, považuji za věc, která nepadá na váhu. Naše strana po- četně slabší nemohla činiti nárok ra dva mi- nistry a důvodně souhlasila, aby příslušník jiné strany vzat byl do kabinetu. Toto sloučení českých poslanců nedálo se za tím úče- lem, aby se utvořila česká vládní stra- na, nýbrž stalo se z té příčiny, aby zde byla silná strana, která by pak rozhodo- vala o taktice českébo poselstva. Byli jsme odhodláni pro případ, že by jiné stra- ny české řekly: Půjdeme do oposice, jíti s nimi, a kdyby sé rozhodly pro aktivní politiku, kterou i my jsme sobě přáli, rozhodnouti se pro tuto politiku a tak společný klub český umožniti. V tom záleží známý obrat. (Výborně! Tak jest.) Dnes jsou dva Čechové v kabinetě. Ovšem celý svět ví, že toto ministerstvo jest minister- stvem pro rakousko-uherské vyrov nání. Druhá byla otázka, jak se postaví čeští po- slanci při rakousko-uherském vyrovnání. Roz- umí se samo sebou, že v tom okamžiku, když národní klub vyslal dva své příslušníky do mi- nisterstva, jehož nejhlavnějším úkolem jest ra- kousko-uherské vyrovnání, tím vlastně zodpově- děna byla druhá otázka, jak se totiž čeští po- slanci postaví k tomuto vyrovnání, až dojde k hlasování. (Tak jest!) Rakousko-uherské vyrovnání musí se po- suzovati s dvojího stanoviska, se stanoviska státoprávního, politického a s stanoviska hospodářského.

Čecho Roza Rakousko národní klub

30 article

Slyšíme nyní velice často tvrditi, že ten, kdo bude hlasovati pro rakousko-uherské vyrov- nání, bude tím hlasovati pro dualism a pro porušení českého státního práva. Tato námitka, kdyby byla pravdiva, byla by vážná a já musím říci jako člověk, který celý svůj politický život věnoval otázce státoprávní, že bych nebyl scho- pen toho, abych jednal proti státnímu právu českému. O státní právo tu však nejde. Státoprávní poměr mezi tak zvanými polo- vinami rakousko-uherské monarchie, který spo- čívá v tom, že byl uznán samostatný uherský stát, tento státoprávní poměr byl v roce 1867 definitivně upraven, tenkráte se stal zákonem a bilaterální smlouvou; není pravda, že by se teprve nyní jednalo o zavedení to- hoto dualismu. My, kteří jsme pamětníky největší státo- právní akce naší na sněmu království českého za doby fundamentálních článků, nezapomněli jsme, co tehdá bylo v nich obsaženo. Na před- ním místě prohlásili čeští poslanci tehdy, kdy se přikročilo k řešení státoprávní otázky české, že poměru, ve který vešel král uherský r. 1867, nechtějí se dotýkati a jej měniti. (Výborně.) O tento poměr se dnes při rakousko-uher- ském vyrovnání již nejedná. O co se jedná? Vyrovnání nynější jest vlastně aktem, který udržuje posavadní společenství mezi oběma polovinami říše.

31 article

My jako dříve, také nyní neuznáváme stavu právního, který byl tehdáž v r. 1867 ujed- nán a uzákoněn. (Tak jest.) Dle tehdejšího vyrovnání byly naproti Uhrám všechny ostatní země shrnuty do jednoho sboru jako smlouvající strana, my však trváme na tom, že konečná úprava království a zemí předlitavských se musí díti ve prospěch české státní samostatnosti. Otázka ta však netýká se vyrovnání, nýbrž řeší při něm jen otázky jino- Jest pravda, že rakousko-uherské vyrovnání má význam veliké otázky politické. Když v roce 1867 zákony tyto se tvořily, stáli Němci, kteří tehdy měli většinu na říšské radě, před faktem, že to, co uherský říšský sněm jim diktoval, mu- sili přijmouti. Oni to tehdy přijali za tím úče- lem, aby svou nepřirozenou nadvládu a majoritu v této polovině říše udrželi. Během dalších let využili Uhři zákonných ustanovení ve svůj prospěch a na hospodářskou škodu obyvatelstva druhé poloviny říše. (Tak jest !) Pokud se Němcí báli, že by mohli pozbýti své nadvlády, kdyby při rakousko-uherském vy- rovnání činili Uhrám nějakou oposici, dotud ovšem ustupovalo Rakousko před Uherskem každé téměř otázce.

Němec Uher Němce Uhry Rakousko Uhersko

32 article

Když se poměry změnily a vlády předlitav- ské mohly při vyrovnání rakousko-uherském opt- rati se i o jiné poslance na říšské radě, začali Němci proti rakousko-uherskému vyrovnání bro- Jak známo, ve vídeňském parlamentě je veliká německá strana, která snad bude hlasa- vati proti vyrovnání rakousko-uherskému, která hlásá úplnou celní rozluku obou polo- vin říše, poněvadž se domnívá, že Cislajtanie jako samostatné celné území bude nucena utvo- řiti celní svazek s Německem a tím bude přičleněna k německé říši. Když byl povolán hrabě Badeni v čele mini- sterstva, převzal úkol, smiřiti Čechy. Toto smíření Čechů mělo směřovati k tomu eíli, aby nové vyrovnání rakousko-uherské mohlo býti uskutečněno i tenkráte, když by některá strana německá mu kladla odpor. Tenkráte nedošlo k vyřízení předloh vyrovnacích: německá ob- strukce zmařila vyrovnání. Po Badenovi přišel rodé.

Němec Cislajtanie Baden Čecho Německo Čechy