1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 86. ze dne 27. března 1908.
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Ze správy státních drah.
Z Vídně, 26. března. (K. k.) Správa st. drah
slíbia, jak známo, při zrušení deklasifikací, zave-
dených až do konce r. 1907 v místním tarilu rak
st. drah u některých drohů skupiny: železo a železné
zboží, že tyto nákladní slevy budou zachovány ještě
po určitou přechodní dobu při vývozu do ciziny.
jakož i při vývozu do Uher. Pokud jde o vývoz do
ciziny, bylo to provedeno v klasifikaci zboží obvyklou
všeobecnou formulí. Pokud jde však o dovoz do
Uher, bylo původně v úmyslu poskytnouti tarifni
slevy jen dle relací v přislušných přimých náklad
ních sazbách z rak. podacích staníc. Avšak se zře-
telem na obtíže, jež staví se v cestu hladkému, při-
měřeně urychlenému uspokojení požadavků, odbodlala
se nyní správa st. drah povohti předovším rovněž
všeobecně tuto slevu pro vývoz do Uher. V tomto
směru obsahuje již dodatek k místnímu nákladnímu
tanifu rak. st. drah, jenž bude vydán 1. dubna, na-
řízení, že zmíněné, až do 31. prosince 1907 trvavší
deklasifikace zůstávají povšechně v platnosti až do
30. června, do které doby lze očekávati definitivní
uspořádání této záležitosti a to netoliko pro vývoz
do ciziny, nýbrž i pro přímě zásilky do Uher a do
zabraného území.
Z anglo-rakouské banky
Z Vídně, 26. března. (K. k) V dnešní valné
hromadě Anglosrakouskébanky sehváleny
byly návrhy dozorči rady a správní radě uděleno
a slanhe
absolutorium.
rod
Dividendy.
Z Terslu, 26. března. (K. k.) Dnes konala s
76. řadná valná hromada priv. Assicurazioní Gene-
rali. Úhrnný zisk za r. 1907 páčí se na 5.311 008 K.
Od 31. hřezna t. r. bude vyplácena dividend
600 frank ů ve zlatě na akcii.
Insolvence v Německu.
Z Kolína n. R., 26. března. (»Köln. Zlg.«) Velků
obilní firma »Kaufmann a Siege!« v Düssel
dorfu zastavila platy.
Köln
Velek
Kaufmann
Siege
Vídeň
Uhry
Německo
Kolín
8
article
st. Z Pešti, 26. března. (Zvl. telgr. »Nár
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 11 000 q
o 5—10 hal. levněji. Platila za 50 kg: pše-
nice tisská 785 kg K 12 10, 77.5 kg K 12.—.
75 9 kg K 11.95, pešťská 79 kg K 12. 05, stolno-
bělehradská 78 kg K 11.90, tolenská 78 k
K 11.95, skladní 74 9 kg K 11 60, 74 2 kg
K 11 45; žito (— 7 5 hal.) K 10 3719; o v es
K 7 85—8.20; ječmen (— 5 hal.) K 7 10-
kukuřice (— 2 5 hal.) K 6 574.
Terminový obchod byl mdlý na
mírné počasl.
K večeru znamenala: pše nice na duben
K 11.46, na říjen K 9.71; žito na duben
K 10.26, na fljen K 8 50; oves na duben
K 7.61; kukufice na květen K 6.61.
řepka na srpen K 16.55.
Sádlo po K 136.—; jiné zboží beze
změny.
Ústřední dobytčí th ve sv. Marku.
(Týdenní zpráva od 23.—-26. března.)
Na hovězí trh přihnáno více o 631 kusů
krmného a méně o 48 slabého skotu než mínulý
týden. Přímo dodáno měně o 15 kusů než minulý
týden. Méně dodaly Dolní Řakousy (132) a Halio
(63). Příhon z Čech a Moravy, odkud dochází nej
lepší zboží, množí se. Trh byl mdlý pro bojnoo na
bídku ve všech druzích dobytka a ceny vesměs
klesly. Kupci, majíce hojný výběr, chovali se zdrže
livě a obchod byl těžkopadný. Hojný příhon přivábil
mnoho kupců z Čech a Moravy, již hojně kupovali
na lacinější peníz.
Arciprima barevní voli z českých, moravských
uberských továren, jichž bylo hojně, prodávali se
o 2 K levněji. Barevní uherští a habičti Ja. vol
ztratili za mdlé tendence 2—4 K. Obchod s pr
středními voly haličskými, jichž bylo poskrovnu, by
mdiý a spadly jim 3—4 K. Spatnější druhy, zejmen
panští voli uheršií šli zle na odbyt pro skrovnou
poptávku a prodávali se o 4 K levněji.
Platil
Sádlo
svatý . Marek
Pešť
K 11.95
Čechy
Morava
kg
ječmen
Clio
9
article
Býků bylo 125 kusů nad potřebu a proto spadly
jim 2—3 K.
Slabý skot prodával se o 3—4 K za 100 k
levněji.
Z příhonu, v němž bylo z Čech 78, z Moravy
207 kosů, prodáno: do Vídně 3262. do Dol. Rakou
520, do Čecb 78, na Moravu 61, do Haliče 18, do
Přímoží 14 a 167 kusů nedoprodalo se.
Na trh s vepřovým dobytkem dopraveno byle
vzhledem k minulému týdnu o 755 tučných veprů
více, avšak o 90 masných vepřů méně. Smýšlení pl
obchodě s lučnými vepři nebylo jednotné. Tězkých
tučných vepřů bylo sice na trhu o 720 více neel
v minulém týdnu, ale zboží jakosti skulečně prvn
bylo méně nežli minule. Poněvadž ceny sádla se ná-
sledkem dobré poptávky dobře udržely a ceny neso-
lené slaniny ještě stouply, byla po lučných vepřích
první jakosti a po těžkých středních druzích dobrá
poptávka; zboží to udrželo poslední ceny. Nabídka
lehčích a starých tučných vepřů, jagož i selskych
prasat byla na poptávku příliš velká; smýšlení bylo
za vleklého vývoje obchodu mdlé a ceny klesly prot
minulému týdnu o 1—2 hal. Z těchto druhů nepro-
daly se 874 kusy.
dnsžn
Přímožit
Čechy
Morava
Vídeň
Dolo
Halič
10
article
Nabídka masných vepřů ztěží stačila na úhradu
polřeby, zvýšené účastenstvím četných přespolních
kupců. Velmi čilá byla poptávka zvláště po těžkých
druzích, jichž ceny stouply o 2 h vůči minuiému ty-
dnu Živá byla také poplávka po momvských mas-
ných vepřích, jichž bylo na trhu 977 a kteří se pro-
dávali až i po 117 hal. za 1 kg Při prodeji lehčícl
a slabších druhů bylo smýšlení klidnější, než také
tyto druhy znamenány o 2 hal. za 1 kg výše nežli
v minulém týdnu. Lehčích masných vepřů neprodalo
se 586, poněvadž následkem vysokých cen koupěchti-
vest cchabla. Z příhonu se prodalo: do Vídně 11.387
kusů, do Dolních Rakous 249, do Horních 124, do
Čech 439, na Moravu 37 kusů; 1460 kusů se ne-
lot snn
prodalo.
Na rhu ověím bylo jen 247 oveí; také kupeů
bylo málo. Následkem skrovné pabolky byl obcho
nejatrný, útvar cen nepravidelný. Do Čech nakládalo
se asi 150 ovcí a z úterního trhu 150 ovcí první ja-
kosti do Belgie
Na trh s telaty dopraveno bylo asi o 350 kust
méně nežli v minulém týdnu. Poněvadž- je nyní- telat
potřeba, zvyšovali majetníci vzhledem ke zmenšené
nabílce ceny; podařilo se jim dosíci za télata první
jakosti cen o 4—6, za lehčí druhy o 6—8 hal. za
1 kg vyšších nežli v minulém týdnu. Následkem
zvýšených cen obchod v poledne uvázl; je pochyb-
no, udržíllí se zvýšené ceny
Nabídka poražených vepřů byla o něco slabší
nežli v minulém týdnu. Poněvadž obchod s živým
zbožím nedodával podněty v žádném směru, byl ob
chod zcela prostřodní, za pomalého vývoje a udrže-
ných cen minulého týdne
Vídeň
Dolní Rakousy
Čechy
Morava
Belgie
kg
11
article
Na vedlejší trhy s živými vepři dopraveno bylo
2092 masných a 879 tučných veprů. Dobrá byla po-
ptávka po masných vepřích, takže zvýšené ceny
hlavního trhu se udržely. Úterní ceny tučných vepř
udržely se za obchodu zcela klidného nezmněněny.
Na vedlejší trh s hovězím dobytkem přihnán
bylo 162 kusů krmných a 6 kusů nízkého dobytka
Poněvadž hlavní trh byl hojně obeslén, byl dnes ob-
chod uplně klidný; smýšlení bylo stejně mdlé jako
u ponděli,
12
article
OEchiod s poraženými ovcemi byl klidný za cen
nezměněných.
Na trhu s jehňaly je potřeba dle saisony dobrá
Při obchodě s jehňaty první jakesti bylo smýšlení
poněkud slabší nežli minulě, poněvadž těžkého zboží
bylo na trhu mnoho, než ceny přece se udržely. Ob-
chod s lehčími jehňaty byl pozvolný, beze změny
Pohyb cen: Jalečný dobytek: voli nejlepší
jakosti, barevní 93—102, nejlepší jakosti uherští
84—88, haličstí I. 00—00, voli 1. jakosti ba-
revní 84—92, uherští voli 78—82, haličtí 82 68.
voli prostřední, barevní 76— 82, uher. 64 —76, haličt
72—80, voli IIl jakosti barevn! 58—75, uherští 4
až 62, haličtí 64—70. Voli z pastvin —.—, I. ja
kosti — až —, bosenští voli od — až —, 1. jakosti
—.—, býci od 50 do 66 I. jakosti 67 až 78.
krávy 52 68. krávy I. jakosti 69—84, buvoli 44 - 48.
buvoli I. jakosti 50 54. drobný dobytek 36—50.
vepři uherští I. jakosti 110—116, prostř. 105——109.
lehčí 98—104, staří 26 100, podsvinčata haličsk
82— 100, I. jak. 102—110, podsvinčata mor. 102—117
ovce živé 50 až 56, ovce živé I. jakosti 60 - 68
ovce poražené. 84— 94, ovce první jakosti 96 až
108, telata poražená 92—136, telata poražená
I. jakosti 138—148, telata živá — až —, telata živá
I jakosti — až —, vepři poražení 104—112. vepři
poražení I. jakosti 114—120, selata 106— 124, lehči
126 až 132, jehňata 14—44, nejlepší jakosti —.—
korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 kg
mimo daň potravní.
cen
Ob
uherský I
kg
13
article
Videňský lrh na drobný dobylek.
Z Vídně, 26. března. Přivezeno: 4342 telat, 297
prasat živých, 2175 zabitých, 247 ovcí živých a 25
zabitých a 3160 jehňat. Telat bylo o 380 méně nei
minulý týden, pročež tendence upevnila se, také pr
lepší odbyt la zboží připlatily 4—6 b, prostředním
a špatnějšímu 8—10 h. Prasata živá prodávána t
jako na hlavním trhu úterním, zabitá jako pře
týdnem. Ovcí bylo málo, kupců též, ceny beze
změny. Jehňata placena jako jindy.
Znamenala: telata zabitá K 0.96 —1.44; prasal
tučná živá K 1.02 1.16 a zabitá K 1.9)4.—-1 . 16
masná živá K 0.84—1.10, zabitá K 1..06—1.16, po
váhou až K 1.32; ovce živé K 0.50—0.64, laké Č e
a zabité K 0.80—1.12 vše za kg; jehňata K 15—44
za pár.
Z Paříže (la Vilette), 23. března. (Ovčí trh.
Tend-nce pevná, ceny stouply dle kvabity zboží o
až 2 ctm. na 1/2 kg. Nedoprodáno mále. Znamenáno
ovce franc. od 89 112 ctm. za půl kg masné váhy
Přímo do jatek dopraveno do 23. t. m. 6405 kusů
z nichž zbylo tam 22. t. m. 1251 kusů.
anketa o lihovém kontingentu.
Vídeň
Paříž
Č e
kg
14
article
Za předsednictví ministra financí dra. šl. Kory
towského byla dnes zahájena porada experto
o novém rozdělení lihového kontin-
sentu mezi průmyslové a hospodářske
lihovary. Z pozvaných členů poredního sboru
pro zdanění lihu, jakož i z jiných expertů doslavil
se mezi jiným: sv. pán Baralta (z Budišova)
Josel Bauer (z Pohledu), Arnošt Berka (z Prahy)
Adolí Braun (z Pruhy), dr. Bedrich hr. Deym
(z Nemyšle), dr. Vilém Ellenbogen (z Vídně)
Josef Fischer z Toporivců), Jindřich Janot
z Opav.), Juline Kraus (z Prahy), dr. Osvald
Malburg (ze Smiřic), Ludvik Peter (z Krásného
Března), Olto Primavesi (z Olemouce), dr. Bedr
princ Schwarzenberg (z Tochovic), Františe
Sajfert (z Bělé). Josef Staroštík (z Hunčovie)
Mořic Steindler (z Benešova), Václav Topi
(z Višeňovic), Max Wertheimer (z Pardubie) a
Josef Wolibauer (z Perneggu)
doktor
Kory
Josel Bauer
Berek
Braun
Bedrich
Deym
Ellenbogen
Fischer
Janot
Julin Kraus
Osvald Malburg
Ludvik
Bedr
Schwarzenberg
Františ Sajfert
Staroštík
Steindler
Václav Topi
Wertheimer
Wolibauer
Budišov
Praha
Nemyšl
Vídeň
Toporivec
Opava
Smiřice
Tochovice
Bělá
Hunčovie
Benešov
svatý . pán
Baralta
Olto Primavesi
15
article
Ministr financí dr. šl. Korytowski uvítal do-
stavivší se experty a pak pravil: Se zřetelem na dů-
ležitý předmět, o němž bude nám dnes rokovati, a se
zřetelem na velký kruh interesentů soudil jsem, že
jest v zájmu věcí, abych nepřeslal jen na svolání
poradního sboru, jenž jest dle stanov ponelním
orgánem vlády, nýbrž abych tento kruh odborníků
sesilil ještě pozváním dalšího počtu expertů. Myslím.
že vyhověl jsem tím zejména též oněm interesentům,
kteří dle svého názoru nejscu v poradním shoru do-
statečně zastoupeni, a obrátni se tudíž na mne s po-
dáním, abych vyslechl a prozkoumal též jejich tužby
v otázce lihového kontingentu. Předmět ankety jest
pánům znám z dotazníku zaslaného zároveň s po-
zvaním a mohu tudíž naň jen poukázati. Dtíve než
bude zahájeno rokování o jednollivých bodech toho
dolazníku, chci pánům podati některé zprávy o roz-
hodnuti vlády o příslušných ryze státně-finančnleh
otázkách.
doktor
Korytowski
16
article
Již několik měsíců není žádným lajensstvím
že je vláda nucena zabezpečiti si značně zvýšení stát-
ních příjmů a k tomute účelu hledati nově příjmove
zdroje. Požadavky na státní rozpočel, který již pře-
kročil obrovskou číslici dvou miliard, rok za rokem
neobyčejně stoupaji, takže zachování rovnováhy ve
státním rozpočtu již za normálních poměrů a za nor
málního hospodářství půsohi největší oblíže. Za těch-
to ckolnosti jest tudiž zcela vyloučeno podniknout
značné nové státní výdaje bez zvláštního značného
zvýšení příjmů. V poslodní době však vyskytla se
řada zvýšených požadavků, jež nedají se na dá.e
odkládati a které vyžadují velkých peněz. Připomí-
nám na příklad jen neodkladnou přimo skci k sanaci
zemckých linanci, potřebu pro nastávající zvýšeni
důstojnických platů a mzdy mužstvu, pro náhrady
rodinám chudých záložníků, povolaných ke cvičem
pak nezbytnou nutnost velmi značné úpravy naší
stální železniční silě, konečně starobní a invalidní
pojisťování. Tyto státní výdaje vyžndují i při nej-
větší šelrnosti peněz, které jen z nejnepatrnější části
mehou býti hraženy normálním vývinem nynějších
zdrojů státních příjmů; jest tudíz nezbytné nulno
nalézti nové zdroje. Nejpřísnější zkoumání celého
bernictví vedlo tudíž k závěrku, že v prvé řadě ko-
žaleční daň dlužne považovati za berne
zdnoj, jehož zvýšení jest oprávněno a
z něhož také lze očekávati znamenité příjmy
17
article
Nelze popírati, že kořalka jest u nás již dnes
poměrně výnosným zdrojem daní. Oproti většině ji-
ných států na světě dlužno však prohlásiti, že vy-
měra naší kořaleční daně jest oproti většině
jiných států ještě značně nižší, a to i poku
jde o státy, v nichž berní zdroje nejsou tak zatíženy.
jako u nás. Poukazují především na Francii, kde dař
z kořalky činí mimo Pařiž okrouhle 210 K, v Pa-
říži však okrouhle 380 K z hektolitru čistého alko
Francie
18
article
V Anglii činí dokonce 456 K na hektolitr čistého
alkoholu, v Belgii 190 K, v Hollandsku 240 K, v
Švédsku 128 K, v Norsku 204 K, v Severní Americe
230 K. V Rusku, kde, jak známo, je lihový monopol
činí kupní cena za hektolitr akoholu 510 K, ve kte
réžto číslici jest obsažena daň nejměně 400 K. V Ně
mecku kořaleční daň nyní ovšem jen málo převyšujo
daň naši, nesmí se však zapomínati, že také tan
se jedná o to, aby nějakou formou byla tato dni
značně zvýšena. Vláda se nyní odhodlala navrhnout
zákonodárným sborům zvýšení lihové daně o 50 ha
lérů na litru čistého alkoholu. Podotýkám
hnod, že uherská vláda chce zvýšení 40 h a to tak
že se zřetelem k nynější přirážce 10 h po provedení
tohoto zvýšení bude kořaleční daň v obou státnícl
územích opěí stejně veliká a tím bude také urovnána
neshoda, kterou velmi krutě pociťujo průmysla
obchod.
Pokuď jde o nynější zemědělské výrobní boni-
likace, jsem nucen sděllti, že vláda rovněž v do-
hodě s uherskou vládou navrhne zákonodárným ubo-
rům snížení platných bonifikačních sazeb pro kon-
tingentovaný lih o 4 K, pro exkontingent o 2 K.
takže v budoucnosti bonifikační sazby pro zeměděl-
holu.
ské lihovarniciví budou dle průměrně denní výreby
Anglie
Belgie
Švédsko
Norsko
severní Amerika
Rusko
19
article
činiti 2, 4 a 6 K pro konlingent a 2 a 4 K pro
exkontingent na 1 hl. Jakž vysvítá z těchto sazeh.
zůstane i na dále nezměněno nynější rozlišování me-
zi bonifikacemi různých skupin lihových. K tomuto
opatření odhodtala se vláda v uvážení, že během
roku kontingent zemědělských lihovarů a náslodkom
toho také bonifikační spotřeba pro st. pokladnu ne-
ohyčejně vzrostly a ze také prémie, zakládající se
na kontingentačním systému, již po léta zeměděl-
skému lihovarnletví zabezpečuje dostatečnou ochra-
nu. Aby však za tento úbytek bylo poskytnuto li-
hové výrobě jisté náhrady, je vláda v dohodě
uberskou ochotna zvýšiti míru napjotí mezi oběma
daňovými sazbami o obnos, o který zmenšcny byly
kontingentační bonilikace, to jest ze 20 na 24 k
na hl alkoholu. Dále pánům sděluji, že vývozní
bonilikace za kořalku má býti pozměněna
v systému a to tak, že se upustí od omezování roč-
ního obnosu, za to však bonifkační sazba bude
povně stanovena v obnosu, odpovídajícím průměru
posledních let, okrouhle 7 h za 1 1 alkoholu.
Tato změna, kterou zjednodušuje se podstalně
vyplácení bonifikace, vyhovuje opětně Hlumočenému
přání průmyslu. Zjednává se mu zejména tím jasnějš
situace, neboť nyní může nabývali vědomosti o sku-
tečném obnosu bonilikace teprve několik měsíců pře
skončením kampaně. Konečně vylučuje se dnešn
omezení, že kořalky smí být použito bez zdaněn
k výrobě ocla, jen vpočte-li se do kontingeniu,
konečně provádí se po léta již žádané zrušení kon-
trolních poplatků za kořalku použitou bez zdanění.
20
article
Pokud jde o podrebné otázky, jež jsou před-
mětem rokování, nechci je nikterak předstihovati.
Avšak jen na jedno bych poukázal, že lze doulat
úspěšně řešení télo obližné otázky jen, bude-li n
všech stranách největší umírněnost a zdrželivost. Ne-
obyčejně četný kruh pozvaných expertů je zajiste
dostatečným důkazem, že jsem co nejvíce vyhově
přání intaresentů, aby jejich kruhy byly co nejvíce
zastoupeny. Prosím pány, aby, odpovídajíce na otáz-
ky, neřídili se stanoviskem idividuálních zájmů.
nýbrž měli stále na mysli zájmy celého průmyslu
všech jeho zůčastněných odvětvi
Anketa měla zahájit potom povšechně roko-
vání o ministrových vývodech. Ale k návrhu jednoho
účastníka od ní upuštěno proto, že každý účastník
za rokování o jednollivých otázkách může dotknouti
se také ministrových vývodů.
21
article
Zahájeno hned rokování o I. olázce. (Slano-
vení výše veškerěho kontingentu.) Třeba
že neshodovaly se vývody o očekávaném úbytku
spotřeby následkem nastávajíeího zvýšení daní, vy-
slovili se přece konečně téměř všichni řečníci v ten
smysl, aby nynější kontingent 1,017.000 hl také pro
budoucnosi byl zachován. S mnoha stran uváděno
za důvod, že spolřeba dlo průměru posledních dve
let přovýšila toto množství asi o 10.000 hl a mime
lo uváděne, že umežněn bude správnější odhod
daní povinné spotřeby, až zavedena bude všemi řeč-
níky za nulnou označovaná oprava daně z lihu pro
paušalované lihovary, které spekulačním využitko-
váním dnes platných ustanovení docilují výroby, jež
mnohonásobně převyšuje jejich nynější poplatnost.
Otázka druhá (Na kolik rolů má být
stanoven vždy kontingent?) byla převáž-
nou většinou expertů zodpověděna v tom smyslu.
že v zájmu stabilisování poměrů musí býti žádáno.
aby kontingent stanoven byl na 10 let. Jednotliv
znalci spatřovali v 10letě periedě přílišné ztížení
pro zakládání nových hospodářských palíren a vyslo-
vili se pro periodu 5letou.
Otázku „Kterým palírnám má přiznán
býti právní nárok na podíl kontingen-
tu?“ zodpověděli esperti v ten smysl, že oprávněný
nárak na kontingent mají všecky dosavadní palíry.
jež měly definilivní kontingent a dále palírny ho-
spodářské, jež 1. ledna 1908 zahájily výrobu.
Rokování o olázce, týkající se výše podílu kon-
tingentového pro palírny, jež nově budou založeny
nebylo v dnešní schůzi ukončeno a pokračování od
ročeno na zejtřek.
22
article
z Vídně, 26. března. (K. k)
Vídeň
23
article
Ze světových trhů obilních.
Ze světových trhů obilních.
(Pův. zpráva » Nár. Listůe.
T. Nyní jest státe více zřejino, že dlouhotrvajle
a na sníh chudá zima neuškodila stavu osení, poně
vadž nebylo ostrých mrazů. Nejen přezimování, ale
i jarní výsav děl se za příznivých vyhlídek. [ Pěkné
počasí, které dostavilo se v tomto týdnu, působí na
rozvoj osení velmi příznivě. O situaci v cizině došly
tyto zprávy: zemědélské poměry na západě Evropy
zvláště v Anghi a Francii, jsou uspokojivé. Podabn
v Německu, ač na počátku týdne stěžováno si ještě
na noční mrazy. Vážná poškození tím nepovstala
poněvadž ve dne bylo tepleji. Z podunejských zem
docházejí zprávy příznivé. Turecko, poněvadž vy-
htídky na sklizeň jaou dobré, zrušilo bezcelnost do-
vozu obilí. Také v Rusku nastalo tání, přehled nelz
si však ještě získati. Prozatím jsou přívozy stíženy
špatnými cestami. O stavu v Severní Americe se nyn
praví: Pro zimní osení bylo počasí všeobecně pří
zoivo a vzrůst osení činí uspokojivé pokroky. Jarn
výsev hladce pokračuje. Pozoruhodny jsou tak
zprávy z Indie. Ukazují, že sice mnoho mohlo bt
napraveno, že však přes to osevná plocha jest skorem
o třetinn menší než loni. Australie posílá i nadále
jen horší druhy. Ohromné jsou vývozy Argentiy
V minulém týdnn zasláno odtamtnd 4.75 mil. bi
pšenice oproti 575 mil. hl v předcházejícím týdnu
a 3.7 mil. hl před roken. Celkem zasláno od počátku
ampaně 438 mil. hl oproli pouze 27 6 mil. hl v roc
toňském.
tnčman
Evropa
Francie
Německo
Turecko
Rusko
severní Amerika
Indie
Austrálie
Combi
24
article
Na svělovém trhu obilním nenastalo v minulém
týdnu význačných rměn v cenách. Jest to o důkat
více, jak značný odpor detos klade se poklesu cen,
V roce loňském, když došty zprávy o nepříznivén
přezimování, naslal ihned vzestup. Letos zůstávaj
oříznivé zprávy skorem něpovšimnuty, ač provázeny
jsou ochromující stagnaci a ač opatření svělového
trhu jest nyní bobaté Že vývozní místa snaží s
udrželi ceny na výši, jest ssmozřejmo. Stejně přiro-
zeno jest, že Argentina používá poklesu týdenníh
vývozu, aby žádala o půl fr. více. Že však dovozní
země (jako Anglie) udržují ceny, vysvětluje se tím
že dochásejicí zboži, koupené v obdobi haussy, jes
zatíženo ztrátami, jež nepripouštějí dalšího po-
klesu cen.
deo
Argentina
Anglie
25
article
Viditelné zásoby pšenice Ameriky činily na po-
čátku lýdne 14.2 mil. hl oproti 14 6 před týdnema
16.7 v téže době roku loňského. Zde tedy poklns
trvá. Dovozy ze západních míst a atlantských pří-
stavů byly sice poněkud větší než před týdnem
(1.4 mil. hl oproti 1.3 mil.), což však vyrovnáno
většími vývozy: 350.000 hl oproti posledním 20U.000
hl Lhůty až do konce týdne zpevňovaly, teprve na
konec povolily. Nový York znamsnal pšenici pohoto-
vou 1011/2—1001/,, na kvělen 1031/4.— 1021/%, n
červenec 971/2——963/% centu,
Viditelné zásoby pšenice a mouky v Evropy od-
hadovány na počalku týdne na 32.2 mil. hl. oprot
32 v týdnu předcházejícím a oproti 28.2 v téže dob
roku 1907. Do Evropy pluje nyní 21.5 mil. hl. oprot
1715 v r. 1907.
V Angli klonilo se sice smýšlení ku povolnosti
poklesy nejsou však značné.
Ve Francii převládalo ochablé smýšlení, poně-
vadž nabídka převažuje a poněvadž příznivé počas
stlačuje tendenci. Paříž znamenala na běžný měsí
22.15—22.—, na příšt měsíe 22. 30—22..25, na březen-
červen 22.50—22.60, na květensarpen 22.45 — 22.40 f .
Poznání, že vlastní sklizeň byla přece vydat
nější, než bylo očekáváno, se v Německu stále víc
uplatňuje. Berlin znamenal na květen 207.50—2 7.15
na červenec 209—210, na září 190.25—192.— mk
Vzestup pozdějších lhůt jest důsledek nočních mrazů
kturé prý na severu a východu poškodily osení.
Vývoz obilin z Ruska v této kampaní činí u po
rovnání s rokem loňským: pšenice 1.62 mil. bl
Nová York
Evropa
Angl
Francie
Paříž
Německo
Berlín
Rusko
22.60
26
article
žita 6.1 mil. hl. (8.5), ječmene 25.9 mil, h
(23.2).
(25.8), kukuřice 5.3 mil. hl. (2.8), ovsa 6.4 mil. bl
(10.2). Ruské trhy měly uhájenou tendenci
Na tuzemských trzích podléhalo smýšlení ně-
kolikerému kolísání, jež vycházelo z pešťského trhu
lhůt. „V Pešti chybí však spakulaci veškera podpora
poněvadž nemá venkovského zákaznictva. Jest ovlá-
dána kulisou, které stači nejmenší kolisání, aby vy-
rovnala své denní engagementy. Pohotově zboží koně
týden o 10 hal. levnější, ponávadž příznivé počasía
příznivá zpráva ministerstva orby nutí majitele
k ochotnější nabídce. Z téhož důvodu povolily i lhůty
Pesť znamenala na duben 11.90—11.60, na řijen
9.87— 9.70.
Zájem pro žito byl větší, tak jako vůbec jes
koupěchtivost pro chleboviny očividná, ukáží-li majitel
jistou ochotu. Pohotové zboží zlevnilo o 10 hal.
Lhůty znamenaly v Pešti na duben 10.66—10.48, n
říjen 8.68—8.50. V Berlíně bylo smýšiení při zvý
šené domácí nabídee povolné. Znamenána byla do
dávka na květen 202—201, na červenec 197 20—196.75
marek.
Výsev ovsa jest skoro ukončen a poněva
počasí uspokojuje a obchod vázne, povolovaly dosu
vysoké ceny a kursy. Pešť znamenala na duhen
7.85—7.64. V Berlíně jest obchod malý a chabý, na
bídka nikoli oaléhavá. Znamenána tam dodávka na
květen 165.25—165.—, na červenec 168 75 —168.30
marek.
Vidítelné zásoby kukuřice v Americe činily
na počatku týdne 2.4 mil. hl oproti 2.9 před týdnem
a oprati 4.6 v téže době 1907. Dovozy ze západ-
ních míst a atlantských přístavů činuly 1.8 mil. h
oproti 1.2 v týdnu předcházejícím.
Pesť
Pešť
Berlín
27
article
Vývozy v té době poklesly s 530 000. hl n
100.000 hl. Přes to konstatuje Cincinnati Price Cur-
rent: Zásob pro výsev kukuřice není mnoho. Hl avně
proto měl Nový York dendenci pevnou a končil na
květen 751/2 centu oproti 74/4 poslední soboty na
červenec 72/% proti 71 1/2 cenlu.
Do Evropy pluje nyní 2.2 mil. hl kukuřice
oproti 2.5 v týdnu předcházejícím a oproti 2.7 sou
časně 1907.
Avšak nyní nemnoží se v svropských konsum-
ních zemích jen lapiatské nabídky, nýbrž i z du
najských zemí. Poněvadž však pohotového zbož
není nadbytek, kursy zpevnily. Barlín znamenal n
květen 149—151, na červenec 144—145.75 mk. —
V tuzemském obchodě došlo dosti lodních zásilek
v dobrém stavu. Ceny oslabily. Pešť znamena! n
květen 6.70— 6.63.
Obchod s moukou utvářil se poněkud přízni
věji. Neboť třebas že se k novým uzávěrkám ne
ochotně přistupuje, dochází k nim přece, neboť zá
znamy jsou namnoze vyčerpány a dlouho zachová
vaná zdrželivost konsumu uutí k čílejšímu dispono
vání u ávěrkami.
Zanedbávány jsou jemné mouky. Krmná mouk
jest chabá, otruby sotva uhajeny, ač jich neni nad
bytek. Na trzích zahraničních bylo smýšlení klidné
ceny stálé, klonily se však ke zpevnění. Nový Yurk
znamenal stále 4.40 dol. za Spring Wheat Clears z
barrel po 88 kg. — V Anghi zůstala domácí i cia
mouka nezměněna. Paříž znamenala Fleurs de Pari
na hřezen 30.05—30 20, na duben 29.85 —30.—; na
březen-červen 29.80—30.1 7, na květen-srpen 29.80 až
30.— franků.
Barlín
Clears
Pari
Evropa
Pešť
Paříž
Cincinnati Price Cur
cent
kg
28
article
Z lhů peněžních (26. března). Stav německé
říšské banky se znovu značně zlepšil. Kovový po
klad stoupí o 23.4 mil. marek na 946.4 mil. mk.
portefeuille poklesl o 15 mil. na 934.8 mil. mk. Daně
prostá zásoba bankovek stoupla ze 166.5 mil. mk. na
188.2 mil. mk. Opruti loňsku jeví se již velmi značné
zlepšení. Kovový poklad jest o 46 mil. mk. většía
portefeuille směnek o 77 mil. mk. menšl. — Kone
března přinese ovšem značně napjetí. Před rokem
zhoršil se stav k ultimu o 515 mil. mk.
Praha. Při dosti pevném trhu sjednány n
dnešní burse závěrky akcií České banky Unton za
korun 247.—, akcil Ži vnostenské banky korun 239.—
a akcií První českomoravské strojírny K 900.—, za
akcie České průmyslové banky (bez kuponu) kla-
deno K 415.—. Jinak podáváno zu akcie: Prvaí
české tov. orientálských cukrov. K 250.—, »Merkuru«.
směn. akc. spol. K 613.—, První pražské zastavárny
K 403.—, První české akc. pojišť. na život K 27 3.—
kolínské továrny kávových nabražků kornn 870.—
pivovaru v Čes. Budějnvicích K 805.—, České spo
lečnosti pro průmysl cukerní K 170.—, strojíro
Daňkovy K 465.—, Pražské úvěrní banky K 520.—
Hospod. úverní banky K 390.50, Podolské cementárny
K 200-, Znjišťovací banky K 147.——, Králohra
deckého úvěrního ústavu K 445.—, Pražské paro
plavobní společnosti po Vitavě a Labi K 600.—
První české rafinerie v Modřanech korun 360.—
pentze.
Daňkův
Praha
Modřany
Kone
Český banka
Unton
Český průmyslový banka
první český akciový
úvěrní banka
Znjišťovace banka
Prvaí český tov
29
article
VIdeň. Na počátku bursy působily lepší zprávy
z Nového Yorku a vývody nčmeckého říšského kan-
oléte přízmvě. Obchod byl zase skrovný a jenom
akcie státní dráhy tvořity výminku. Na polednl burse
potevala nechuť, protože také v Berlíně následkem
slahších zpráv amerických bylo rozladění. Teprve ke
konci se koupěchtivost v kulise oživila, zejménav
akciích státní dráhy. Z bankovních papírů akci
banky pro země rakouské měly poptávku, akcie
státní dráhy byly doble upevněny, lombardy kupo-
vány pro Berlín, alpinky a rýmavské trpěly prodeji
ve šraňku hirtenberské a Šsodovy měly vyšší kursy.
Akcie společnosti »Elbemüh!« stouply o 12 K ná-
sledkem příznivého odhadování dividendy. Tr
k ukládání nevykazuje zvláštních změn; na eskompt
ním trhu peníze nezměněny: 41/4—1/% proc.
Berlín. Smýšlení na dnešní burse bylo cel-
kem dosti příznivé. Na trhu penělním snížen sou-
kromý diskont o 1/s proc. a rovněž gatha penět
k oluimu trochu zlevnila. Obchodů docíleno ovšem
velmi málo. Na trhu hodnol baňských převládaly na
sklonku bursy drobné realisace, čimž kurs vedou-
cích hodnot mírně snlžen, Jinak setkáváme sev
akciích domácích bank, při některých titrech ka-
sovně obchodovaných s malými přískoký kursovými.
Nový York
Berlín
30
article
Americké dráhy přechodně hledány. Zajem upoutaly
na se z rakouských hodnut dráha jižní, konečně
státní a kreditky. Ru ké renty i akcie bank klidny
za uhájených kursů. Soukromý diskont 4“ . pro
Peníze k ullimu 53/4
Valná hromada Ústřední banky českých spoll-
lelen. Ke spravě, uvetejněné ve včerejším ranním
čísle, dodáváme některé podrobnosti o průběhu valn
hromady. Tato konána ve dvoráně »Merkuru«
velmi četné účasti. Dostavilo se 370 akcionářů, za
stupujících 7980 akcií s 2221 hlasy, Mimo to pozo
rovali jsme valnou čásť úřadnicíva Ústřední banky
— zajisté zjev na valných hromádách dosti vzácný
ad sympatický. Valnou hromadu zahájil předsedap
dr. Gustav Pöschl, který vítal zvláště mumočesk
hosty. Když byl přečíen protokol minulé velné hro-
mady, přečtena p. vrehn, ředitelem Patkem ob-
sažná zpráva, přinášející věcně i formou mnoho no-
vého, odlšného. Výteh ze zprávy, která byla jedno-
blasně schválena, přinesli jsme již včera. Valná hro-
mada usnesla se na to na následujícím rozdělení či-
stého zisku za r. 1907 docíleného K 602.258.40
b zajišťovacímu fondu zást, listů a bank. dluho-
pisů K 26 397.92, reservnímu fandu spolu s nezd.
Zaj
doktor
Pöschl
31
article
ažiem K 75.000.— emisse akci! K 101.397.92
412% dividenda na K 10,000.000. — akciového kapi
tálu K 450.000 —, převádí se na rok příští 25.162 K
56 b, celkem K 602.958.40. Reservní fondy vzrosily
lelošní dotaci na K 398.838.—, takže hodnota jedne
akcie K 400.— nomínale, obnáší K 416.—. Na kupo
č 5 akcil I., II., III. a IV. vydání vyplácí se tudiž
od 9. dubna počínaje, dividenda K 18.— t. j. 41/2 0.
na pokladnách centrály i u všech filišlek. Došlo pak
k některým pozoruhodným projevým, které svědčily
o známém zájmu, jaký o vývoj Ústřední banky jev
se zvláště v mimočeském slovanském světě, a loto
inlermezzo podobalo se značně všeslovanskému ho-
spodářskému sjezdu v menáím měřítku. První ujalse
32
article
sfova dr. Fl. Lupu, předs. bukovinské zemské banky
a zemský poslanec, po něm pak dr. Vedelj a k-
vié z Bělehradu, který přinesl pozdrav srbského hosp.
světa a líčil zásluhy Ústřední banky o něj, dále dr
B. Wittlin, advokát ze Lvova, pak akcionář Š p-
čák, který děkoval správě za upřímný a moderní
poměr k úřadnictvu, žádal přítomné funkcionáře ven-
kovských ústavů, aby vzali si z Ustřední banky pří-
klad a žádal konečně správu banky, aby přívedl
otázku zřízení náhrad. ústavu pensliního ke zdár-
nému konci: pak promluvil ještě p. Pelda, dr.
Brliá z Brodu n. S., Bontescu, úřadník banky
v Brně, Pečenka, dirig. fil. ve Lvově. Provedeny
pak volby a zvoleni za členy výboru dozorčího pra
ústav hlavní: Antonín Čížek, ředitel Občanské zá-
ložny v Pardubicích, Josef Kettner, vrchní účetní
Mestské spořilelny pražské v Praze. Josef Radský.
předseda spořitelny města Turnova, Čeněk Riedl, fe-
ditel Okresní hospodářské záložny v Čáslavi, Antonín
Stolz, předseda ředitelství Spořitelny kral. města Něm.
doktor
Vedelj
Wittlin
Pelda
Brliá
Bontescu
Čížek
Kettner
Radský
Riedl
Stolz
Lupo
Bělehrad
Lvov
Brno
Pardubice
Praha
Turnov
Čáslav
Německo
ústřední banka
doktor B
úřadník banka
okresní hospodářský záložna
Pečenka
33
article
Brodu, Alois Vait, správce Rakovnické spořitelny
Rakovníce: pro pobočku v Brně: Josef Čermák, maj.
mlýna, starosta a předseda spořitelny ve Vel. Mezi-
říči, Petr Kompiš, hlavní účtovník banky »Tatry«v
Turč. sv. Martinu, Ferdinand Kratochvíl, dirigení
Cyrillo Methodějské záložny v Brně, Hugon ŘRanltch
ředitel obchodní akademie v Prostějevě, člen ředitel-
stva Směnárny úvěrního spolku záložny a zastavárny
v Prostějově, Sáva Raica, sekretař fy. » Viktorin«.
institut di credit si de economie, Arad; pro pobočku
ve Vídni: Karel Leopold, c. k. sekretář ministerstva
financí ve Vídni, Lazar Milošav, ředitel »Centratní
kreditni zavod« v Novém Sadu, MUDr. Cyrill Opatrný
lékař, předseda záložny ve. Vídní VII., Slavko Ožboí,
prokurista»Hrvatska eskomptna a mjenačna banka«
Brod n. S., Václav Získal, c. k. vrchní účetní rada
ve Vídni; pro pobočku ve Lvově: Eugen Kusiba.
ředilel Towarzystva zal. rolnego v Przemyálu, JUD
Kosta Lewicki, advokát ve Lvově, Franlišek Syrový
tajemník banky »Slavie«, generální zastupitelství ve
Lvově, JUDr. Bernard Witlina, advokál, předseda
»Powszechnego Zwiszku na wlasnej pomocy opartych
gal. stow. zarobkowých i gospodarskych ve Lvově
pro pobočku v Terstu: Mato Goajkovié, velkaobcho-
ník a starosta srbské pravoslavné církevní obc
v Terstu, Franjo Kučinič, redaktor »Trščanského
Lloydu« v Terstu, JUDr. Olakar Rybář, advokát
zemský poslanec v Terstu, Ferdinand Vondráček.
velkoobchodník v Terstu.
Alois Vait
Čermák
Kompiš
svatý . Martin
Kratochvíl
Viktorin
jít economie
Karel Leopold
Milošav
Centratní
MUDr
Cyrill
Slavko Ožboe
Získal
Kusiba
Towarzystva
Kosta Lewický
JUDr
Witlin
Zwiszko
Kučinič
Lloyd
Olakar Rybář
Vondráček
Brod
Rakovník
Brno
Vela
Hugon
Prostějeva
Prostějov
Arad
Vídeň
Nový Sado
Lvov
Przemyál
Terst
Tatra
Cyrillo Metodějský záložna
obchodní akademie
Sáva Raica
ministerstvo finance
mjenačno banka
Slavia
Mata Goajkovié
34
article
Přijmy drah. Příjmy státní dráhy od 11.
do 20. t. m. činily 1,795.529 (— 69.119 oproti de-
finit. a +- 36.106 oprotí provis. loň ským). Od i
ledna příjato 13,616.089 (— 178 142 oproti defi nit.
+- 571.491 oproli provis.). — Jižní dráha přijala
od 11. do 20. t. m. 3,560 565 K (— 67.454 oprt
definit. a +- 184.741 oproti provis.) a od 1. ledna
24,908.178 K (+- 98 197 oproti defimit. a +. 1.56 1.559
kor. oproti provis.
jítfinito
jižní dráha
+184.741
1.559 kora
35
article
Nová emise státních půjček německých. Na ber-
tínské burse kolovaly zprávy, že lze v brzku oče-
kávati emisi 400 mil, mk. čtyřprocentní říšské
pruské státní půjčky, při čemž použito prý bud
téhož způsobu, jako u lednové emise 49% prusk
půjčky.
Finanění stav Ruska. Rusko nepomýšli ne
uzavření zaliramčni půjčky v roce 1908. V tomt
směru není ledy radno věřiti některým zprávám
opačného znění. Rozpočet ruský v celku vykazuj
až dosud přebytek a ministr financí snaží s
všechny nároky ostatních odborů pokud možno
obmeziti. Ovšem bude třeba jistého obnosu k vý-
platě pokladních poukázek v r. 19.9 splatných, kter
byly umístěny v Paříži. Za tím účelem vydána bud
vnitřní půjčka v obnosu 150 mil. rh.
Rakouský Lloyd. Bilance rak. Lloydu za rok
1907 jest již ukončena a zkoumají ji nyní presideno
a oba viceprasidentí. Bilanční schůze konána bude
asi 2. dubna. Jak se proslýchá, činí čistý zisk asi
1.7 mil. K t. j. neplných 6ln z akc. kapitálu 28
mil. K. Dle stanov dlužno nejdříve poukázati 59
reservnímu fondu. Na to rozděluje se dividenda 4 .
Ze zbytku pak připisuje se potovina reservnímu
fondu do té doby, dokud nečiní 100 kapitálu.
Z toho vyplývá, že nebude asi lze vypláceti 5
dividendu, jak až dosud se očekávalo, spíše možn
očekávati dividendu 41/299.
Německá banka o konjunktuře. Ve včerejší valné
hromade německé banky byto sděleno o vyhlidkách,
že všeobecná situace jest lepší, než v roce loňském
a že dnes jest měně starostí než tehdy ohledně vy.
pukoutí všeobecné krise. Dividenda stanovena n
12 procent.
Lloyd
Rusko
Paříž
36
article
»Hibernia«. Předevčírem projednávána byla před
prvním civilním senátem říšského soudu v L' psku
žaloba pruského fisku na prohlášení neplatnosti usne-
sení společnosti »Hibernia« ze dne 4. prosince 1900
ohledně vydání 10 mil. mk. prioritních akcií. Řišský
soud odložil prohlášení rozsudku na 8. duban t. r.
Železná ruda v Elsenštsinu. Majitel dolů Schmid-
Pěnička z Teple nalezl při pokusném vrlání v Eisen-
šteinu, kde kdysi hojně se dolovalo, 56procentní že-
leznou rudu a polne v nejbližší době s dolová ním.
Z amerického trhu žalezářského oznamuje »Iron
Age«: V posledních deseti dnech docházely nové za-
kazky jen řidce a zlepšení, které nastalo znenáhla od
počálku roku, nemohlo se udržeti. Zpráva ocelářského
lrustu o vzrůstu zakázek byla nesprávně vykládána.
Stav jeho zakázek rovnal se v prosinci 28 pracentům,
v březnu 50 procentům výkonnosti. Těžísko situnce
spočívá v obmezené poptávce železnic, které v nor-
málních dobách vyzadují 60 procent výkonnosti prů-
myslu.
Banky, záložny a spořitelny.
Stav zakousko-uherského banku 23. březn
1908. (K. k.) Oběh bankovek 1705,922 000K
(— 27,571.000 K), kovový poklad 1490,521.000
(+ 5,468.000) K, zásoba směnek 403.568.000
(— 36.049.000) K, lombardy 79,526.000 K
(— 523 000 K), zásoba bankovek daně pro-
stých 184,599.000 K (+ 33,040. 000 K).
Schmid
Pěnička
Eisen
Hibernia
Iron Age
zakouskýuherský banka
37
article
Frhy peněžni,
Frhy peněžni,
VIdeňská bursa.
38
article
Závěrečné kursy
Renty:
26, března 24. března
4procentní papírová květnová ..
97.55 97 60
99.50 99.50
4 2procentní . únorová . .
97.50 97.45
4procentní stříbrná lednová . ..
4.2procentní , dubnová ..
99.65 99.65
116.30 116.55
4procentní zlatá rakouská . ..
4procentní korunová rakouská . .
9770 87 70
88 — 88.—
3/sprocentní korunová (invest.).
111.45 111. 65
4procentní zlatá uherská . . ..
93.50 93.60
4procentní korunová uherská.
83 85 83. 95
31/zprocentní kor. (invest.) uher..
91 90
ruská půjčka . . . . . . ..
Losy
Celé státní z r. 1860 . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . ..
vídeňské komunální . . . te.
tisské. . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . .
Zástavní listy
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
B1/proc. Hypot. banky kr. českého
41aproc. bank. dl. úp. Čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4 %
i sbantpenks. tmol
Česká průmyslová . . . .
«»Union« . . . . . ..
Čes
ústřední banka
Český průmyslový
39
article
150 40 150. 60
213 25
261.50 261.75
451.50 451.50
590.— 503.—
149.—
148.5
41
article
188. 25
188.25
rne
—.— 97.95
—.— 97. 95
—.— 98.65
—— 90.70
—.— 9975
100.— 100.—
11i a