ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 891c9c10-7596-11dc-b251-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 25, org 8, person 111, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek 27. března 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 86.
4 article
Naranní a odpol. list předplácí se v Praze v administrati na něske . . . . . . 2 K- na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvaji donáškot za ne sa stnt Lta . . . . 7 K c0 k va slíalkáck: na měsío . . . . . . 2 K. 30h Pešlou: na rrleta . . . . 9 K o0 s dvejí zisllko na pallsl .. . k e ns fivrt pta
Praha Pešla
5 article Ozdravění zemských financí.
Ozdravění zemských financí. V anketě o ozdravění zemských financí která uspořádána byla ve dnech 7.—14 března t. r. v ministerstvu financí výslechem delegálů zemských výborů a odborníků vlá- dou přímo jmenovaných, máme opětněo nový doklad více, jak znamenitého vzoru anglického u nás čistě po rakousku je zne- užíváno k tomu, aby se na pohled nestran- ným pláštěm zakrylo stanovisko vlády, které by jinak narazilo na svorný odpor činitelů rozhodujíeích, ne-li dokonce aby akutní, ne- odkladná otázka tímto pohodlným způsobem přece mohla býti zas odložena a zůstalo při dosavadní rozbáranosti a zmatcích. Hubené výsledky poslední ankety vídeňské, zrestrin gované na nejubožší minimum předsedajícím panem ministrem financí, řadí se tak zcela důstojně k nedávným anketárním podnikům vládním v otázce uhelné a neméně důležité otázce dnešní bezměrné drahoty potravin. Je skutečně až k zoufání, pozorujeme-li, jak lehkovážně a povrchně centralistický režim chápe se nejživotnějších hospodářských úkolů této říše.
6 article
Jediným ziskem, ceny arci jen theoreti- cké, celého vleklého jednání o otázkách zemskofinančních s nekonečnými připravami a předběžnými poradami je — finančně- statistická publikace, ministerstvem k účelům této ankety zvlášť zpracovaná, která v ne- jednom směru přinaší zajímavý materiál srovnávací, jakého až dosud postrádáno. Vzhledem k tomu, že otázka moderní úpravy finanční politiky zemské je v popředí pil- ných úvah a předmětem nesčetných porad a pamětních spisů již po celá desítiletí, je příznačným důkazem úžasné skromnosti, jíž nás rakouské vlády naučily, jsme li nuceni s jistým dostiučiněním konstatovati po tolika letech, že slavná vláda pořídila si už aspoř nezbytný základ statistický. K čemu vlastně máme ústřední statistickou komisi, shledává-li si svou cestou ke každé otázce odborné ministerstvo potřebný materiál ještě samo, je ovšem záhadou jen v rakouském hospo- dářství možnou. Ostatně ne toliko při této příležitosti statistické publikace budou pomalu tak jediným, co bude lze na rakouském mi- nisterstvu financí pochváliti. ar
7 article
Přítomná publikace ovšem nepodává nic v zásadě nového. Ukazuje dle možnosti přes- nými a vzájemně srovnatelnými čísly o všech korunních zemích předlitavských bez vý- jimky, jak celá dnešní neudržitelná finanční líseň zemí kotví v tom, že přikázány jim důležité, s postupujícím díferencováním ho- spodářské práce a sociálním tříděním obyva- tetstva stále rostoucí úkoly veřejnosprávní na úhradu jich však ponechány jim nepa trné, nepohodlné a pokroku neschopné zdroje příjmů, které tak stačiti mohly jako proviso rium pro prvé začátky ústavního života Stát obsadil všecky zdroje veřejných příjmů a klade houževnatý odpor proti jakékoli trochu jen volnější finanční samostatnost zemské. A když už v nezbytí něco povoliti musí jako naposledy některým zemím samostatnou pivní dávku zemskou, zůmyslně upraví sazbu berní tak, aby hned z předu znemožnil sku tečný a plný úspěch a další vybudování zem ské berně. Jiného smyslu přece nemohlo mít povolení maxima jen 1 K 70 h pivní dávky z 1 hl na místo 2, resp. 4 K zeměmi žá daných, čímž jen království naše zkráceno o slušnou milionovou sumu ročně, nehledě ani k tomu, že ze značné části zaokrouhleno faktické zdražení piva hned o 4 K nahoru. Nic necharakterisuje tuto nezdravou situnci lépe než okolnost, že země tonou v obrov- ských deficitech, zatím co stát vychloubá se půlstamilionovými přebytky.
8 article
Publikace jinak sestavuje ještě řadu pře hledů pro takové eventuality řešení olázky (úděly, všeobecnými dotacemi a speciálním subvencemi pro určité účely správní), prot nimž každý upřímný zastance autonomie jemuž jde o trvalé zjednání nápravy, mus hned z předu co nejrozhodněji protestovati Za ubohý výsledek posledních pora vídeňských spadá zodpovědnost jen na fin. ministra dra. Kórytowského sama. Nejen pro výběr osob (národ český na př. byl zastoupen jen dvěma delegáty), nejen že postaral se o to, aby příčiněním vládou jmenovaných expertů dostaly se do debaty otázky, defini- tivní řešení finanční tísně zemské oddalujíeí a aby svorný souhlas všech zástupců zem- ských proti jakémukoli obmezování samo správy byl porušen theoretickými projevy centralistními, nýprž už hned z předu ten- denční formulací dotazníků, sugerující přímo odpovědi jen takové, jež by se hodily ne upřímným záměrům nynější vlády. Toto strannictví, na něž bylo svého času již na tomto místě podrobněji poukázáno, bylo tak nechutné a očité, že samy německé listy do- znaly, že finančnímu ministru nejde v anketě o sanaci zemí, nýbrž v prvé řadě o zjed- nání nových příjmů pro stát, jichž chce do- cíliti zvýšením daně lihové. Z tohoto že část by pak milostivě koncedoval zemím, shrábnuv prve pro sebe aspoň 10—15 mil. K. Bez ohledné své tendenci dal pan Korytowski také průchod v závěrečném, skutečně po- vedeném resumé, kde pánům expertům po- děkoval sice za jejich rady, ale prohlásii kategoricky, že vláda provede jen zvýšen
Kórytowský Korytowski
9 article
daně lihové o 40 K na hl, z čehož si hodlá značnou část ponechati pro sebe náhradou za úbytek z neprovedeného dosud snížení daně cukerní a ostatek dle poměru konsumu rozvrhnouti na jednotlivé země. Nemůže být věru většího sesměšnění ankety nad takové resumé. O některých zdrojích příjmových pokud byly navrženy, prohlásil dále, že mohou býti zavedeny jen státem. S povděkem kon statoval, že o přidělení některých daní výno- sových zemím mluvili toliko dva experti většina že tedy souhlasí s vládou, která po- dobná opatření pokládá za nemožná. Na soustavu t. zv. všeobecných dotací konečně že nelze vůbec pomýšleti, poněvadž nelze najíti klíč, dle něhož by se všeobecným sou- hlasem mohly býti rozdíleny. Nejvýš ještě připustil státní subvence k speciálním účelům. ale ovšem nikterak tak »dalekosáblé«, jak byly s některých stran žádány. »Nežádejte příliš mnoho, pánové, věc mohla by se snadno státi nebezpečnou,« pravil doslovně. Nemůže býti povrchnějšího nazírání na věc, než jaké se zračí v tomto výroku. Rok za rokem hromadí se desítimilionové deficity zemské a jedná-li se post tot diserimina o konečnou nápravu, myslí pan ministr, že to spraví několik málo milionů, jež na nás zbudou ze zvýšení daně lihové (na nás
10 article
ostatně méně než na jiné, poněvadž konsum kořalky, bohudík, je u nás poměrně menší) Z prohlášení Korytowského je nade vši pochybu jasno, že nynější vláda, v níž za- sedají přece někteří vyslovení autonomisté přívrženci federalismu, autonomii zemí ne- přeje, protože nechce vážně starati se o zmo- dernisování finančního jejího základu, protože zásadně vystupuje proti samostatně autonomii finanční. A poznatek tento jest rýstražným mementem pro českou delegaci jak na radě říšské, které nejpozději při obnově finančního plánu daňového v roce 1909 bude zaujmouti otevřené stanovisko i vůči reformě financ zemských, nýbrž i poslancům zemským, jichž předním úkolem bude nespokojiti se bídným a nedostatečným provisoriem, jaké nabízí vláda. Souhlasíme proto plně s resolucí, ne- dávno poslanci mladočeskými usnesenou, dle níž ke zjednání nápravy financí král. českého »nestačí ani zvýšení zemské přirážky, ani úděly z výnosu daní státních, ani všeobecná dotace ze státní pokladny« a jen jako nej nutnější provisorium připonštíme, »aby zatím stát jako konkurenční činitel přispíval k ná- kladu na národní školství a místní dráhy« — ovšem bez jakékoli újmy dosavadnímu vlivu samosprávy nyní i v budoucnu. Nutno jen dodati přání, aby se delegace česká re solucí tou také neustupně řídila a neupustila v žádném případě od požadavku vybudování »soustavy samostatných berní zemských« (v níž by ovšem nesměly chyběti pružné daně nepřímé, zejména spotřební) a to sou- stavy »úplně nezávislé na finanční soustavě státní«, která jedině zjednati může trvaloua úplnou nápravu.
11 article
Nutno ovšem také ihned vypracovatia usnésti se na definitivním plánu, z jakých součástek žádoucí zemská soustava (ale sku- tečně soustava-!) daňová má sestávati. Jest dosud tolik pochyb — a zbytečných — mezi námi samými. Programy různé byly již vy pracovány, ale vždy došly i v českých řa- dách málo ohlasu. Problém ovšem není z nejprůhlednějších a nejsnádnějších, ale ne řešitelným rozhodně není. V anketě samé poukazů na nové zdroje zemských důchodů bylo poměrně málo. Vět šinou staré, dávno známé návrhy, trpící ze jména tím, že opatřují sumy celkem jen ne patrně. Z dosavadních úryvkových zpráv které o anketě byly uveřejněny, nelze ovšem také vyčisti, pokud finanční efekť různých těch návrhů byl podrobně rozebrán. Jen na dva momenty slušelo by ještě upozorniti jednak že nebylo zmínky o zcela praktickém návrhu, svého času s české straný učiněném, aby zemím přenechána byla celá daň pivní, tedy pozemštění státní daně pivní, jehož čí- selný efekt byl by nesporný, jednak na otázku zemské dávky z uhlí a rud. Bylo ná
12 article
padným, s jakým úsilím modifikoval projekt, v anketě nejprve posl. drem. Heroldem navržený, v příčině zemských výrobních daní na přirozené poklady země, ve prospěch státu zrovna theorelik, prof. Redlich, v čemž ovšem došel souhlasu p. finančního ministra. Nemůže býti o tom pochyby, že — půjde-li vývoj věcí v dosavadních kole- jích — tento neobyčejně lukrativní zdroj ve- řejných příjmů shltne opět stát. Podnět k této dávce vyšel již před mnoha lety od prozíravých politiků českých a vývoj poměrů uhelných, jak co do množství těžby, takco do fluktuací cenových, dal jim plně za pravdu Není o tom pochyby, návrh podobný je v dnešní době rozhodně nepopulární. Ne sluší však proto přehlížeti jeho neobyčejnou finanční zdatnost, dále prudké kolísání v ce- nách uhelných, jež by v drobném prodej zajisté význam dávky takové značně oslabilo konečně bylo by nutno současně provést energický zákon kartelní, jenž by umělé hnaní cen do výše dle možnosti zamezil Vzhledem k zálusku státního fisku doporou- číme znovu projekt kompetentním kruhům ke zralé úvaze.
Herold navržený profesor Redlich
13 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 26. března. Rozpočtový výbor pokračoval dnes v roz pravě o vysokých školách. Poslanci čeští, slo vinští a ruští lumočili svoje požadavky o univer sitách. Ministr vyučování dr. Marchet byl dnee celý der ve výboru, slova se však neujal. De- bata rozlila se do proudu širokého a potrvá po- dle všeho ještě zejtra. Rozpočet ministerstva vyučování, jak se věci dnes mají, nebude sehvá- len výborem před koncem budoucího týdne. Po tom následovati bude rozprava o ministerstvu justice. Dojde tedy k tomu, čeho se vláda nej- více bála: že bude se ve výboru rozpočtovém jednati o nejkritičtějších resortech, o minister stvu vyučování a justice v době, kdy zasedá parlament. Pokus, podniknutý dnes bar. Beckem na veliké konferenci skoro dvě hodiny trvající, pe kus o zkrácení a urychlení rozprav ve výboru rozpočtovém, zůstal marným. Byl také podnik- nut příliš pozdě, nehledě k tomu, že způsobem v pravdě nezodpovědným promarněn byl celý měsíc leden, aniž rozpočtový výbor se sešel. Po- slanei čeští nemají viny nejmenší, že diskuse ve výboru rozpočtovém protahuje se už d ötvrtého měsíce. Uskrovnili se ve svých výkla dech, jakkoli mají k steskům a žalobám příčin hojně. Vlastní vinu, že rozpočtová rozprava ve výboru nabyla neobvyklého rozměru časového mají skupiny dvě: napřed sociálně-demokrati cká, potom křesťanskosociální. Rozpočtový vý bor jest komise, ve které se pracuje věcně, nen to řečnický klub a není to místo pro krasořeč nění. Vláda nemůže býti sprošténa zodpověd nosti, že tento neblahý stav trpěla, ba že jej pří mo umožňovala stálým odkladem rozprav o vě cech vyučovacích a jusličních — ze strachu před Němei.
doktor Marchet Beck Vídeň
14 article
Ministerský předseda bar. Beck po celý den dnes konal konference. Na večer svolai do par lamentu ministerskou radu, které se zúčastní všichni členové kabinetu, vyjímaje dra. Mar- cheta, který zůstati musil ve výboru rozpočt vém, proteže tam křesťanští sočiálové od jeh přítomnosti učinili závislým konání debaty vů- bec. Před ministerskou radou měli ministři dr Fiedler a Prášek konferenci s drem. Pacákem drem. Kramářem a drem. Heroldem. Pezornos vyvolala zvláště konference, k níž svoláni na rychlo ministrem drem. Gesamannem křesťanšt sociálové na 1 hodinu s poledne a která trvala celé dvě hodiny. Poslanec Klofáč podal ve výboru resolue o české universitě moravské, předevčírem v „N Listech“ ohlášenou. Vzhledem na zdráhání s křesťanských sociálů, hlasovati pro všeobecnou resoluci dra. Žáčka, nabývá resoluce Klofáčova zcela jiného rázu, nežli jaký by měla, kdyby se navrhovatelé resoluce platonické a neurčité mohli dovolávati podpory stran německých vů- mne
Beck Fiedler Prášek Pacák Kramář Herold Klofáč doktor Klofáčův Mar
15 article
V drooném prodejí: ranní čísla o sobě . . . za 9h odlpoladní . . . na žk Ve Hislkách sa venkovs ranní čola. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 44 Inseráív plati se kstově sapřel Přadplacení a inserty přijímá sdmini- strace Marianské alicl č.3. Tam ancházají se též redakce tiskirna a ezpedice „ Národníck Lista“ Rukopisy su novraceji
Národníck List
16 article
bec a křesťansko-sociální zvláště. Protože se nesplnily podminky, za kterých resolüce Záčkova byla sepsána, smluvena a potom podána, pozbyla resoluce ta podstaty, neboť každý roz- umný člověk řekne si: nehlasují-li Němci pro resoluci bez terminu a bez udání sídla pro če- skou universitu moravskou, netřeba bráti na ně dále nižádného zřetele, Slované mohou, podporováni jsouce Vlachy, Ru- muny a všemi sociálními demokra ty, přijati resoluci, obsahující určitý tremin také určité sídlo. Poslanec Šrámek dotkl se ve své dnešní řeči, pokud jde o moravskou universitu, veskrze korektní věci, která dosud na přetřes se nedo stala, totiž stanoviska poslanců českých k reso- luci německé, vyzývající vládu, by zřídíla něme- ckou universitu v Brně. Poslanei češt byli odhodláni hlasovati pro tuto resoluci německou, by takto dokázali, že při české universitě brněnské aejde j im o národní výboj, nýbrž o kulturní a vyučovací ústav. Poslanec Šrámek pro- hlásil, že on nebude pro resoluci německou hla- sovati. Soudíme z prohlášení toho, že nezůstane mezi poslanci českými sám. Bylo by chováním věru prapodivným, kdyby Čechové položili blasy své na prospěch německé university brněnské, která nejen jest úplně zbytečnou, ale kterou Němei nemyslí ani vážně — vždyť to nepokrytě přiznal poslaneč Wolí dnes ve vý- boru — Němci však všichni bez rozdílu a bez výjímky hlasovali by proti resoluci české, k to- mu upravené tak, jak si přáli Němei sami. Tak daleko nesmí býti stupňována česká smířlivost, aby hladila ruku německou, která nás nemilosrdně poličkuje.
Němec Slovan Vlach Šrámek Čecho Němei cka univerzita v Brno
17 article
Zpravodaj o položce „vysoké školy“, d. ryt. Biliňski, pravil ve svém proslovu, že tou do bou jest aktuální toliko universita ruská a vlaš- ská, nepřímo naznačil tím tedy, že moravská universita česká není aktuální. Moh! tak mluviti vzhledem na chování se vlády a Němeů k požadavku, klerý byl vysloven již před 6 léty na veřejných schůzích v markrabství konaných v ten rozum, že česká universita moravská nemůže býti nikde jinde než jedině v Brně. Kdykoli však poslanei čeští nalehali na vládu, by podnikla nějaký sku- tek nebo nějaký viditelný krok, jenž by se mohi právem považovati za zajištění vysbkého účení universitního na Moravě, buďsi položkou v roz- počtu, buďsi předlohou s terminem byť sebe vzdálenějším, přece však přesně stanoveným vždy bylo namitnuto počkejte! Napřed se řeklo, až bude po volební refor mě, potom se pravilo, až bude hotovo nakou- sko-uherské vyrovnání, nyní má se opětně čekati, až se bude dělat rozpo- četna rok 1909. Praví se, že resoluce drem. Žáčkem na- vržená není tuctovou, že resoluce ta má jádro, zrno, cenu, význam a dosah, že jest semenem, položeným do země, ze kterého vzrůsti může rozložitý kmen české university brněnské, ž však může také zvadnouti, uschnouti a setliti. My zajisté srdečně si přejeme, aby símě. resolucí Žáčkovou hozené do půdy parlamentní. vyrostlo již v rozpočtu na rok 1909. Avšak pů- vodcové resoluce té, připouštějíce mož- nost, že stane se také opak, přiznali tím, že- resoluce ta nemá pro český náro ceny. Cenu míti může jedině hotová událost a tou jest pouze zákon o zří- zení české university moravské
Žáček Žáčkův Mohan Brno Morava český univerzita moravský
18 title
FEUILLETON.
19 article Literatura.
Literatura. Nové české knihy, Ceský slovník.
20 article
(Česko německý slovník. Za pomoci čelných o Borníků sestavil prof. dr. J. Herzer. Sešit 1.—27 80 hal. A—nemocný V Praze 1901—1908. Str 1056. Nákladem J. Otty.) Dávně jsou již u nás snahy o vytvoření úplněho slovnika jazyka českého, ale dosavadní realisace jich vytvořila jen česko-německé slovníky, arci číla obrovská a monumentální, Jungmannův a Koltův Obě arci naším polřebám dnes již neslačí; iniciativě prof. Pastrnka podařilo se vzbuditi v III. Ulidě Aka demie zájem o konečné vypracování takovéholo úpl- ného Slovníka českého — doufejme, že snaha t nezůstane v počátcích Zatím pokusila se firma Ottova nedostatek aspoi částečně nahraditi. Místo slovníka historického výkladného poříditi aspoň praktický a příruční, němž by veškera lálka našeho jazyka byla snesena a německy tlumočena. Něco podobného asi, jako Německu firma Langenscheidtova svými francouzsko- německými, anglicko-německými atd. encyklopaedi- ckými slovníky skutečně vytvořila; byl to nový tyr slovníka, jenž bez přitěže učeného apparštu podal na malém místě přec daleko víc materiálu, nežii de- savadní práce vědecké. Muretův slovník anglicko-ně- mecký, ve sbírce té ve dvou svazcích vyšlý, obsahuje na př. mnohem více materiálu než největší do te doby díla anglická Murrayovo a slovník Century.
profesor doktor J Herzer J Ott Koltův Pastrnek Ottův Murrayův Centura Praha Jungmannův Německo Langenscheidtov Muretův slovník
21 article
Je to možno provésti, poněvadž skladatel takového slovníka praklického nepotřebuje slovníka sestavo- vati z dlouholetých sbírek, nýbrž užije za záklan praci svých předchůdců. 1 tak arci, při ohromnýcl rozměrech territoria anglického jazyka na obou he- misférách a při nesmírně bohaté i velmi staré litera- tuře anglické, jest podník lakový práce velmi trudná a velmi svizelná. V našich poměrech je věe mnohem snazší; živo náš nedotkl se takřka ještě celé řady oborů — ter- minologie dvorské, diplomalické, námořní .., ještě nemáme, jiné, jako vojenská, železniční atd., existuj jenom na papíře; nemluvím ani o rozlehlosti terri- torialní ani o bohalství literatury. Pracemi Koltovým a Bartešovými je dán novému slovnikáři takový pod klad. že na něm může dále bezpečně a rychle pr covali Účelem praklického slovníka není arci hiroma dění příkladů; naopak, z toho, co nahromadili Kol a Bartož, má vybrali obratně dogmatický vzor jediný má slovo zastaralá a nesprávná vymýtiti — a místa tak nabylého užiti k nejrožsáhlejšímu vykořistěn terminů cdlorných, často Cechovi sáměmu nezná- mých. Má hleděti předně a hlavně ke copii verbo- rum; a má obsahovati aspoň tolik, kolik obsahují dosavadní lexika. Věcí techniky jest potom, aby uži- tím vhodných zkratek a značek i přes tuto hojnos slovník nerostl do rozměrů nedohledných. Náš slovník proti těmlo cizojazyčným trpí ve- likou vadou: vychází strašně zvolna, takže první se- šity zastarávají. Po sedmi letech dospěl skoro tak daleko, jako monumentální Gebauerův Slovník sta- ročeský, jehož složení a úprava pro tisk vyžadovala přec daleko větší práci i průpravu; za takových okol- ností bude třeba desítek let, nežli bude ukončen A celý ohromný Slovník Jungmannův vyšel v pět letech.
Koltův Bartešový Cech Gebauerův Jungmannův
22 article
Material jazykový — to je vada hlavní = nen v něm obsažen všecek. Jen v posledním sešitě (27 scházejí z posledního Dodatku Kottova na př. slova navraždití se, návštěvnice, návštěvnictvo, nažehlený nebesklon, nebohatý, nečasový, nedbala, nedochůdný nedochůdnost, nedochvilný, nedokřtěný, nedopitný, ne dostudovaný, nedovzdělaný, nehřích, nechovalý, ně kolikaliberní, několikeronásobný, nekonvertovaný, ne- lidový, nemaní atd., tedy hezká řádka, ač na př. slova „nebohatý“, „nedostudovaný“, „nelidový“... mnohem spíše v něm bude Němec hledati, nežli slov „neby- lice“ nebo „nelap“, klerá do slovníku zbytečně jsou pojata
Kottův Němec
23 article
Jiná veliká vada je neujasněnost plánu. Slovník patrně neví, ce chce. Toho cpěl důkaz z posledního sešitu. Dosud pod ne- uváděly české slovniky slože- niny adjektivné (nešťastný), substantivné (neštěstí) atd., ale slovesa (mimo některá s pozměněným vý znamem, jako „nenáviděti“) odkazovaly k přísluš- nému slovesu kladnému: tedy nebýti viz býti, neklásti viz klásti. Je to způsob zajisté jediné možný. Ale ně- jakým prapodivným popletením pojmů náš slovník pojal a tlumočí také záporná slovesa: nebýti na příklad na dvou sloupcích! (rozumí se, že všechno to, co zde jest, bylo už vyloženo anebo mělo býti vylo- ženo pod „býti“), nedati skoro sloupec, nechtíti skoro sloupec, nemíti skoro dva sloupce (o men- ších, jako nedělati atd, nemluvě) atd. Je to na- prostě mrtáhní místem, neboť nikdo „nechtěl“ nebude hledati než pod schtíti“, jsou tedy tyto sloupce ztra- ceny — a i když by někdo hledal zde, nebude mrzu- tosti konce. Neboť tento nerozum nemá methody, pojal na př. nekoupali se = nicht baden, ale nepojal nekouřiti = nicht rauchen; pojal nekřičeti = nich schreien, ale nepojal nekrákati = nicht krächzen pojal nekřižovati = nicht kreuzigen a nepojal (čtenál může říci libovolnou složeninu, jistě nebude ve slov- níku) atd. Patrně slovníkář nevěděl, co činí. A to je (pro slovník) vada největšít Jinak slovník jeví snahu, pěkně přehledně český material jazykový srovnati, podává vysvětlení a klas- sifiace celkem dosti správné a bude zajisté po do- končení dobrou příručkou praktickou. Ale škoda, z (při svých rozměrech mohl) nám aspoň provisorn nenahradí stále a stále čekaný úplný slovník český
24 article
O jazykové otázce u soudů v Čecháchi vyda onehdy stručný spisek jazykem němockým Jan Li- wenbach. Duchem a úkolem svým je práce ta česká Celým svým obsahem podává a provádí důkaz, že u všech soudů v celém království českém jsou jak český, tak německý jazyk rovnoprávny. Důkazy ve spisku zařaděné čerpány jsou převládající většinou z úřadních aktů, jsou ledy zbudovány na platných a ve skutečnosti již prováděných zákonech; takové je české stanovisko vůbec. Při práci své použil Lö- wenbach methody historické. Načrtal nejprve vývoh iazykového práva v království českém od 15. stoleti až do přítomnesti, aby tím způsobem dovodil, klerak zelý vývoj práva jazykového v zemi české zplodil a zakořenil dvojjazyčnou rovnoprávnost v celé zemi. V tomto eddílu práce Löwenbachovy je právě nyní nejčasovější ta čásť, která rozebírá a právnicky zji- šťuje skutečný a pravý smysl zrovna teď pověstného čl. 13. josefinského všeobecného řádu soudního jeho poměr k obdobnému, o 15 let mladšímu soud. r západchaličskému. Lěwenbach přijímá za svoje vý- klady, čbsažené ve spise Karla Rohana (c judikatule nejvyššího soudu v olázce jazykově a o ustanovenici § 13. všeob soud. řádu a § 14. západohaličského soudního řádu), že pojmy jazyka v zemi obvyklého a jazyka u soudu obvyklého se různí a že jazykem u soudu obvyklým dlužno rozuměti každý jazyk, je- hož se u scudů v zemi vůboc užívá. — V dalších částech své práce zaznamenává Löwenbach všechny důležilé a směrodalné nálezy nejvyšších soudů na doklad uznané rovnoprávnosti hlavně při úřadováno soudů se stranami, mimo to však při úřadním řízení soudů v zemi české vůbec. tedy i při úřadování t. zv.
Jan Löwenbachův Rohan Löwenbach všeobecný soud . řád
25 article
vnitřním. Potom podává jasný a vystižný přehled jazykových sporů, jež na podnět Národní rady ně- mecké způsebily soudy chebské. — Velikou předností spisku je přísná jeho objektivnost a věcnost, podpo rovaná hojnými citáty příslušných ustanovení zá- kenů, konečných nálezů a rozhodnutí nejvyšších sou dů i vědecké literatury. Löwenbach nevystupuje s vlastními úsudky, nýbrž — na prospěch věcí i sve práce — dovolává se výkladů i úsudků čelných uznaných odborníků, jež liferaturou staly se věde- ckým, osvětovým i politickým stalkem veřejnosti Citáty z odborné literatury dosvědčují solidnost auto- rovy práce. Löwenbach ji končí odhodlaným, pront- kavým i záslužným rozborem politiky, jakou nynějš vlada provozuje vůči národnostnímu sporu, nezá- konným jednáním chebských soudů znova podníce- nému Tu vystupuje Löwenbach vším právem z pa- trně reservy, kterou si ukládal a již plně doslál v historicko-právní čásli svého spisku. I praví: „Mini- sterstvo nemělo odvahy, aby se rozhodně postavil na slanovisko plalných zákonů a platného práva nýbrž musilo použíti nejrůznějších vytáček, musilo se zahraditi za formule, které sice stálnicky znějí. ale právnicky jsou naproslo neudržitelny a obecnému právnímu peřádku prospěti nemohou.“ O známé od- povědi ministra práv dra. Kleina na t. zv. chebsko dotazy v poslanecké sněmovně ofše Lö wrenbachi o od
Löwenbach doktor Klein
26 article F. Flajšhans.
F. Flajšhans. volávání se vlády na judikaturu, maje za právní ná zor zásadně a theoreticky pochybený, že odpověd ministrova pli právně kritickém rozboru neobslojí jazyková olázka jest otázkou ústavní a jako taková nepodléhá ve smyslu přislušných státních základnícl zákonů výroku soudcovskému. — Takový je hlavní obsah spisku Löwenbachova. Nemá sice vše, co s k jazykové olázce u soudů v království českém vzla- huje, zejména v něm až na malou zmínku chyb pojednání o povaze a právech jazyka českého jako vnitřního jazyka úřadního, ale přes lo splňuje po- slání, jež sám si byl určil: důkaz o rovném právu jak češtiny, tak němčiny při všech soudech v zemi Spisek Löwenbachův vyšel jako zvláštní otisk stati původně obsažených v 5. a 6. sešit? II. ročníku „Če- chische Revue“,
F Flajšhans Löwenbachův
28 article
* »Zlalá Praha«, velký obrazový lýdenník v na kladatelství J. Otty v Praze. Dnešním číslem (ročník XXV. čís. 27) vstupuje »Zlatá Praha« do druhého pololetí a přináší několik zdařilých reprodukcí obraze našich předních maliřů. Jsou to v první řadě: »Za jatý obr« od Jaroslava Panušky a rep odukce kraji náře Ferdinanda Engelmüllera. Dále zasluhují zmínky »Vymleté břehy« od Rud. Béma, »Na kluzišti« o Jos. J. Loukoty a »Úlovek« od L. Vacátky. V druho části tohoto uměleckého lýdenníku jsou zobrazený poslední časové události, z nichž jmenujeme: Pra covna Jos. Hlávky, vynášení rakve z Pantheonu, pohřeb Jos. Hlávky v Praze (15. března t. r.), podo- bizna prof. dra. Jos. Kalouska (k jeho sedmdesátým narozeninám), Edmonda de Amicis (k ůmrtí slavného italského básníka), dále vyobrazení nového zdokona leného přistroje pro telegrafii bez drátu, stanice bez dráté telegrafie v Nauen v Prusku a válečné loďstvo americké na zkušební plavbě. Ve slovesné části. která i tentokráte vyniká příspěvky význačných jmen literárních, je mimo jiné pokračování velkého, histo- rického románu »Bratrstvo« od Al. Jiráska, nové básně Em. ryt. z Čenkova »Památeční kniha rodiny Alšovské«, hístorická črta od R. J. Kronbanera kromě toho zajímavé články a posudky z krubů uměleckých, literárních a společenských. Výstavní časopis »Zlaté Prahy«, který vychází čtrnáclidenně a přináší zajímavé články z letošní Jubilejní vý- stavy, doprovázené obrazy, dostávají předplatitele »Zlaté Prahy« zdarma. Čtvrtletní předplatné činí K 5.75 i s pošt. zásilkou. Redaktorem jest A. B Dostál. obrazovou část řídí V. Olfva.
J Ott Panuška Engelmüller Bém J Loukota L Vacátko Hlávek doktor Kalousek Jirásek em Kronbaner A B Dostál V Olfv Praha Jos Nauen Prusko Čenkov Zlalý Praha zlatý Praha Edmond jít Amicis
29 article
* Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Redaktoři pp. dr. K. Petr, dr. Boh. Kučera a Lad Červenka. Ročníku XXXVII. čís. 3. má bohatý obsah Stanovení jistého mnohonásobného integrálu. Sdíl M. Lerch v Brně. O jisté ploše bikvadratické, jež souvisí s teorií komplexu os rotačních ploch kuželo- vých, jdoucích třemi danými body. Napsal L. Seifert prol. v Plzni. Uvedení v II. větu thermodynamickou Napsal dr. Jos. Thevrer, ř. prof. báňských vysokých škol v Přlbrami. O rovnicích diferencišlních pro in variantní útvary. Naapsal K. Petr. Zobecnění theoremu o přímce Simsonově. Dr. Ant. Pleskol v Plzni. Úvod do vektorové analyse Napsal řed. Ant. Libický. (Po- kračování.) Věstník literární přináší posudky knih. Příloha k Časopisu pro pěstování matematiky a fy- siky cenné práce četných spolupracovníků. * Jose! Rosenzweig Moir: »Zahrady živola«. Verše. Knihovna mladých autorů. Pořádí J. Veselý. *Gabriele d'Annunzio: »San jaraího jitra«. Moderní bibliotéka. Král. Vinohrady. Nákladem Fr. Adámka. Teréza Nováková: »S kamenité stezky- Vilímkova knihovna * Zájmy všelidské, časopis kulturní, zastávajíce sdružení všeho lidstva, s přílohami ilustrované před- nášky a přírodovědecké rozhledy mládeže. Řidl dr. Alex. Batěk, ilustrují J. Matějka, E. Weicherta sl. M. Srbova. Do roka 10 čísel za 3 K mimo přílohy. které pro předplatitele Zájmů: Přednášky za 4 k 20 h, Rozhledy za 60 h. Redakce i admin. v Plzni, na Lochotíně.
page doktor Kučera Červenka M Lerch L Seifert Jos profesor Simsonův Antonín Libický Rosenzweig Moira J Veselá Annunzio Král Adámek Vilímkův Alex Batěk J Matějek E Weichert Brno Plzeň Jos Francie Teréza Nováková Lochotín
30 article
*Rozmarné přihody DIl II. Řada 25 drobných humoresek. Píše Jiří Sahula, ilustruje K. L Thuma. Nákladem Politického družstva tiskového v Hradci Králové. Vydáno jako 11. číslo knihovny »Obnovy«. 320 stran, 1 K 80 h. Antal Stašek: Na rozhraní, román, seš. 9—-11. J. Olto Alexěj F. Pisemskij: Hořký osud — Svě- tová knihovna, č. 637 —638. J. Otto Joris Karl Huysmans: Vypsání jeho lite rární tvorby a její význam náboženský. Napsal Frt Odvalil. (Knihovna nového věku Sv. 1.) Cena 2k Nákl. vlastní. Ruská slovesnost, sestavil K. Štěpánek Seš. 6. Fr. Šimáček Spisy A dolfa Heyduka XLIV. Oldřich Božena. Idylla. 4. vyd. J. Otlo. Domácí vševěd. Seš. 31. (d. II. 6). Mlék kravské — Mramor. Fr. Šimáček. Adolí Heyduk: Apel k trůnu. Za vraždy v Černové. Jar. Burian. Písek. Hanuš Jelínek: Melancholikové, studie z dějin sensibility v literatuře francouzské. J. Otto. 1908. Dr. Max Křepínský: K roztřídění a původu legend o sv. Řehoři. Král. česká spol. nauk. 1907. Fr. Drtina: Universita a universitní extense. »Unie.« 1907 Nákl. vlast. Týž: Přírodní vědy a Vzdělání humanitní. Otisk z České Mysli. Nákl. vlast Týž: Význam pansofických snah Komenského Otisk z Paedag. Rozhledů. Nákl, vlast. Týž: Skolství a učitelské vzdělání v Americe Otisk z Paedag. Rozhledů. A. Pikhart: Slarpšpanělský zpěvník. (Sborni světové poesie sv. 94) Česká Akademie. Almanach České Akademi e 1908. Ro
Dila II Sahula K L Thuma Stašek J Olto F Pisemskij Huysmans Frt Odvalil K Štěpánek František Šimáček Heyduk Oldřich Božena Apel Burian Jelínek Otta doktor Křepínský svatý . Řehoř Král Drtina Komenský A Pikhart svatý . 94 Hradec Králové Písek Amerika Český Akade e Český akademie d . II . 6 Slarpšpanělský zpěvník