1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pátek 27. března 1903.
Praha
4
article
Naranní a odpol. list
předplácí se
v Praze v administrati
na něske . . . . . . 2 K-
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvaji donáškot
za ne
sa stnt Lta . . . . 7 K c0 k
va slíalkáck:
na měsío . . . . . . 2 K. 30h
Pešlou:
na rrleta . . . . 9 K o0
s dvejí zisllko
na pallsl
.. . k e
ns fivrt pta
Praha
Pešla
5
article
Ozdravění zemských financí.
Ozdravění zemských financí.
V anketě o ozdravění zemských financí
která uspořádána byla ve dnech 7.—14
března t. r. v ministerstvu financí výslechem
delegálů zemských výborů a odborníků vlá-
dou přímo jmenovaných, máme opětněo
nový doklad více, jak znamenitého vzoru
anglického u nás čistě po rakousku je zne-
užíváno k tomu, aby se na pohled nestran-
ným pláštěm zakrylo stanovisko vlády, které
by jinak narazilo na svorný odpor činitelů
rozhodujíeích, ne-li dokonce aby akutní, ne-
odkladná otázka tímto pohodlným způsobem
přece mohla býti zas odložena a zůstalo při
dosavadní rozbáranosti a zmatcích. Hubené
výsledky poslední ankety vídeňské, zrestrin
gované na nejubožší minimum předsedajícím
panem ministrem financí, řadí se tak zcela
důstojně k nedávným anketárním podnikům
vládním v otázce uhelné a neméně důležité
otázce dnešní bezměrné drahoty potravin. Je
skutečně až k zoufání, pozorujeme-li, jak
lehkovážně a povrchně centralistický režim
chápe se nejživotnějších hospodářských úkolů
této říše.
6
article
Jediným ziskem, ceny arci jen theoreti-
cké, celého vleklého jednání o otázkách
zemskofinančních s nekonečnými připravami
a předběžnými poradami je — finančně-
statistická publikace, ministerstvem k účelům
této ankety zvlášť zpracovaná, která v ne-
jednom směru přinaší zajímavý materiál
srovnávací, jakého až dosud postrádáno.
Vzhledem k tomu, že otázka moderní úpravy
finanční politiky zemské je v popředí pil-
ných úvah a předmětem nesčetných porad
a pamětních spisů již po celá desítiletí, je
příznačným důkazem úžasné skromnosti, jíž
nás rakouské vlády naučily, jsme li nuceni
s jistým dostiučiněním konstatovati po tolika
letech, že slavná vláda pořídila si už aspoř
nezbytný základ statistický. K čemu vlastně
máme ústřední statistickou komisi, shledává-li
si svou cestou ke každé otázce odborné
ministerstvo potřebný materiál ještě samo,
je ovšem záhadou jen v rakouském hospo-
dářství možnou. Ostatně ne toliko při této
příležitosti statistické publikace budou pomalu
tak jediným, co bude lze na rakouském mi-
nisterstvu financí pochváliti.
ar
7
article
Přítomná publikace ovšem nepodává nic
v zásadě nového. Ukazuje dle možnosti přes-
nými a vzájemně srovnatelnými čísly o všech
korunních zemích předlitavských bez vý-
jimky, jak celá dnešní neudržitelná finanční
líseň zemí kotví v tom, že přikázány jim
důležité, s postupujícím díferencováním ho-
spodářské práce a sociálním tříděním obyva-
tetstva stále rostoucí úkoly veřejnosprávní
na úhradu jich však ponechány jim nepa
trné, nepohodlné a pokroku neschopné zdroje
příjmů, které tak stačiti mohly jako proviso
rium pro prvé začátky ústavního života
Stát obsadil všecky zdroje veřejných příjmů
a klade houževnatý odpor proti jakékoli
trochu jen volnější finanční samostatnost
zemské.
A když už v nezbytí něco povoliti musí
jako naposledy některým zemím samostatnou
pivní dávku zemskou, zůmyslně upraví sazbu
berní tak, aby hned z předu znemožnil sku
tečný a plný úspěch a další vybudování zem
ské berně. Jiného smyslu přece nemohlo mít
povolení maxima jen 1 K 70 h pivní dávky
z 1 hl na místo 2, resp. 4 K zeměmi žá
daných, čímž jen království naše zkráceno
o slušnou milionovou sumu ročně, nehledě
ani k tomu, že ze značné části zaokrouhleno
faktické zdražení piva hned o 4 K nahoru.
Nic necharakterisuje tuto nezdravou situnci
lépe než okolnost, že země tonou v obrov-
ských deficitech, zatím co stát vychloubá se
půlstamilionovými přebytky.
8
article
Publikace jinak sestavuje ještě řadu pře
hledů pro takové eventuality řešení olázky
(úděly, všeobecnými dotacemi a speciálním
subvencemi pro určité účely správní), prot
nimž každý upřímný zastance autonomie
jemuž jde o trvalé zjednání nápravy, mus
hned z předu co nejrozhodněji protestovati
Za ubohý výsledek posledních pora
vídeňských spadá zodpovědnost jen na fin.
ministra dra. Kórytowského sama. Nejen pro
výběr osob (národ český na př. byl zastoupen
jen dvěma delegáty), nejen že postaral se
o to, aby příčiněním vládou jmenovaných
expertů dostaly se do debaty otázky, defini-
tivní řešení finanční tísně zemské oddalujíeí
a aby svorný souhlas všech zástupců zem-
ských proti jakémukoli obmezování samo
správy byl porušen theoretickými projevy
centralistními, nýprž už hned z předu ten-
denční formulací dotazníků, sugerující přímo
odpovědi jen takové, jež by se hodily ne
upřímným záměrům nynější vlády. Toto
strannictví, na něž bylo svého času již na
tomto místě podrobněji poukázáno, bylo tak
nechutné a očité, že samy německé listy do-
znaly, že finančnímu ministru nejde v anketě
o sanaci zemí, nýbrž v prvé řadě o zjed-
nání nových příjmů pro stát, jichž chce do-
cíliti zvýšením daně lihové. Z tohoto že část
by pak milostivě koncedoval zemím, shrábnuv
prve pro sebe aspoň 10—15 mil. K. Bez
ohledné své tendenci dal pan Korytowski
také průchod v závěrečném, skutečně po-
vedeném resumé, kde pánům expertům po-
děkoval sice za jejich rady, ale prohlásii
kategoricky, že vláda provede jen zvýšen
Kórytowský
Korytowski
9
article
daně lihové o 40 K na hl, z čehož si hodlá
značnou část ponechati pro sebe náhradou
za úbytek z neprovedeného dosud snížení
daně cukerní a ostatek dle poměru konsumu
rozvrhnouti na jednotlivé země. Nemůže být
věru většího sesměšnění ankety nad takové
resumé. O některých zdrojích příjmových
pokud byly navrženy, prohlásil dále, že mohou
býti zavedeny jen státem. S povděkem kon
statoval, že o přidělení některých daní výno-
sových zemím mluvili toliko dva experti
většina že tedy souhlasí s vládou, která po-
dobná opatření pokládá za nemožná. Na
soustavu t. zv. všeobecných dotací konečně
že nelze vůbec pomýšleti, poněvadž nelze
najíti klíč, dle něhož by se všeobecným sou-
hlasem mohly býti rozdíleny. Nejvýš ještě
připustil státní subvence k speciálním účelům.
ale ovšem nikterak tak »dalekosáblé«, jak
byly s některých stran žádány. »Nežádejte
příliš mnoho, pánové, věc mohla by se snadno
státi nebezpečnou,« pravil doslovně.
Nemůže býti povrchnějšího nazírání na
věc, než jaké se zračí v tomto výroku. Rok
za rokem hromadí se desítimilionové deficity
zemské a jedná-li se post tot diserimina
o konečnou nápravu, myslí pan ministr, že
to spraví několik málo milionů, jež na nás
zbudou ze zvýšení daně lihové (na nás
10
article
ostatně méně než na jiné, poněvadž konsum
kořalky, bohudík, je u nás poměrně menší)
Z prohlášení Korytowského je nade vši
pochybu jasno, že nynější vláda, v níž za-
sedají přece někteří vyslovení autonomisté
přívrženci federalismu, autonomii zemí ne-
přeje, protože nechce vážně starati se o zmo-
dernisování finančního jejího základu, protože
zásadně vystupuje proti samostatně autonomii
finanční. A poznatek tento jest rýstražným
mementem pro českou delegaci jak na radě
říšské, které nejpozději při obnově finančního
plánu daňového v roce 1909 bude zaujmouti
otevřené stanovisko i vůči reformě financ
zemských, nýbrž i poslancům zemským, jichž
předním úkolem bude nespokojiti se bídným
a nedostatečným provisoriem, jaké nabízí
vláda. Souhlasíme proto plně s resolucí, ne-
dávno poslanci mladočeskými usnesenou, dle
níž ke zjednání nápravy financí král. českého
»nestačí ani zvýšení zemské přirážky, ani
úděly z výnosu daní státních, ani všeobecná
dotace ze státní pokladny« a jen jako nej
nutnější provisorium připonštíme, »aby zatím
stát jako konkurenční činitel přispíval k ná-
kladu na národní školství a místní dráhy«
— ovšem bez jakékoli újmy dosavadnímu
vlivu samosprávy nyní i v budoucnu. Nutno
jen dodati přání, aby se delegace česká re
solucí tou také neustupně řídila a neupustila
v žádném případě od požadavku vybudování
»soustavy samostatných berní zemských«
(v níž by ovšem nesměly chyběti pružné
daně nepřímé, zejména spotřební) a to sou-
stavy »úplně nezávislé na finanční soustavě
státní«, která jedině zjednati může trvaloua
úplnou nápravu.
11
article
Nutno ovšem také ihned vypracovatia
usnésti se na definitivním plánu, z jakých
součástek žádoucí zemská soustava (ale sku-
tečně soustava-!) daňová má sestávati. Jest
dosud tolik pochyb — a zbytečných — mezi
námi samými. Programy různé byly již vy
pracovány, ale vždy došly i v českých řa-
dách málo ohlasu. Problém ovšem není
z nejprůhlednějších a nejsnádnějších, ale ne
řešitelným rozhodně není.
V anketě samé poukazů na nové zdroje
zemských důchodů bylo poměrně málo. Vět
šinou staré, dávno známé návrhy, trpící ze
jména tím, že opatřují sumy celkem jen ne
patrně. Z dosavadních úryvkových zpráv
které o anketě byly uveřejněny, nelze ovšem
také vyčisti, pokud finanční efekť různých
těch návrhů byl podrobně rozebrán. Jen na
dva momenty slušelo by ještě upozorniti
jednak že nebylo zmínky o zcela praktickém
návrhu, svého času s české straný učiněném,
aby zemím přenechána byla celá daň pivní,
tedy pozemštění státní daně pivní, jehož čí-
selný efekt byl by nesporný, jednak na otázku
zemské dávky z uhlí a rud. Bylo ná
12
article
padným, s jakým úsilím modifikoval projekt,
v anketě nejprve posl. drem. Heroldem
navržený, v příčině zemských výrobních daní
na přirozené poklady země, ve prospěch
státu zrovna theorelik, prof. Redlich,
v čemž ovšem došel souhlasu p. finančního
ministra. Nemůže býti o tom pochyby, že
— půjde-li vývoj věcí v dosavadních kole-
jích — tento neobyčejně lukrativní zdroj ve-
řejných příjmů shltne opět stát. Podnět
k této dávce vyšel již před mnoha lety od
prozíravých politiků českých a vývoj poměrů
uhelných, jak co do množství těžby, takco
do fluktuací cenových, dal jim plně za pravdu
Není o tom pochyby, návrh podobný je
v dnešní době rozhodně nepopulární. Ne
sluší však proto přehlížeti jeho neobyčejnou
finanční zdatnost, dále prudké kolísání v ce-
nách uhelných, jež by v drobném prodej
zajisté význam dávky takové značně oslabilo
konečně bylo by nutno současně provést
energický zákon kartelní, jenž by umělé
hnaní cen do výše dle možnosti zamezil
Vzhledem k zálusku státního fisku doporou-
číme znovu projekt kompetentním kruhům
ke zralé úvaze.
Herold navržený
profesor
Redlich
13
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 26. března.
Rozpočtový výbor pokračoval dnes v roz
pravě o vysokých školách. Poslanci čeští, slo
vinští a ruští lumočili svoje požadavky o univer
sitách. Ministr vyučování dr. Marchet byl dnee
celý der ve výboru, slova se však neujal. De-
bata rozlila se do proudu širokého a potrvá po-
dle všeho ještě zejtra. Rozpočet ministerstva
vyučování, jak se věci dnes mají, nebude sehvá-
len výborem před koncem budoucího týdne. Po
tom následovati bude rozprava o ministerstvu
justice. Dojde tedy k tomu, čeho se vláda nej-
více bála: že bude se ve výboru rozpočtovém
jednati o nejkritičtějších resortech, o minister
stvu vyučování a justice v době, kdy zasedá
parlament.
Pokus, podniknutý dnes bar. Beckem na
veliké konferenci skoro dvě hodiny trvající, pe
kus o zkrácení a urychlení rozprav ve výboru
rozpočtovém, zůstal marným. Byl také podnik-
nut příliš pozdě, nehledě k tomu, že způsobem
v pravdě nezodpovědným promarněn byl celý
měsíc leden, aniž rozpočtový výbor se sešel. Po-
slanei čeští nemají viny nejmenší, že diskuse
ve výboru rozpočtovém protahuje se už d
ötvrtého měsíce. Uskrovnili se ve svých výkla
dech, jakkoli mají k steskům a žalobám příčin
hojně. Vlastní vinu, že rozpočtová rozprava ve
výboru nabyla neobvyklého rozměru časového
mají skupiny dvě: napřed sociálně-demokrati
cká, potom křesťanskosociální. Rozpočtový vý
bor jest komise, ve které se pracuje věcně, nen
to řečnický klub a není to místo pro krasořeč
nění. Vláda nemůže býti sprošténa zodpověd
nosti, že tento neblahý stav trpěla, ba že jej pří
mo umožňovala stálým odkladem rozprav o vě
cech vyučovacích a jusličních — ze strachu
před Němei.
doktor
Marchet
Beck
Vídeň
14
article
Ministerský předseda bar. Beck po celý den
dnes konal konference. Na večer svolai do par
lamentu ministerskou radu, které se zúčastní
všichni členové kabinetu, vyjímaje dra. Mar-
cheta, který zůstati musil ve výboru rozpočt
vém, proteže tam křesťanští sočiálové od jeh
přítomnosti učinili závislým konání debaty vů-
bec. Před ministerskou radou měli ministři dr
Fiedler a Prášek konferenci s drem. Pacákem
drem. Kramářem a drem. Heroldem. Pezornos
vyvolala zvláště konference, k níž svoláni na
rychlo ministrem drem. Gesamannem křesťanšt
sociálové na 1 hodinu s poledne a která trvala
celé dvě hodiny.
Poslanec Klofáč podal ve výboru resolue
o české universitě moravské, předevčírem v „N
Listech“ ohlášenou. Vzhledem na zdráhání s
křesťanských sociálů, hlasovati pro všeobecnou
resoluci dra. Žáčka, nabývá resoluce Klofáčova
zcela jiného rázu, nežli jaký by měla, kdyby se
navrhovatelé resoluce platonické a neurčité
mohli dovolávati podpory stran německých vů-
mne
Beck
Fiedler
Prášek
Pacák
Kramář
Herold
Klofáč
doktor
Klofáčův
Mar
15
article
V drooném prodejí:
ranní čísla o sobě . . . za 9h
odlpoladní
. . . na žk
Ve Hislkách sa venkovs
ranní čola. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 44
Inseráív
plati se kstově sapřel
Přadplacení a inserty přijímá sdmini-
strace Marianské alicl č.3.
Tam ancházají se též redakce
tiskirna a ezpedice „ Národníck Lista“
Rukopisy su novraceji
Národníck List
16
article
bec a křesťansko-sociální zvláště. Protože se
nesplnily podminky, za kterých
resolüce Záčkova byla sepsána,
smluvena a potom podána, pozbyla
resoluce ta podstaty, neboť každý roz-
umný člověk řekne si: nehlasují-li Němci pro
resoluci bez terminu a bez udání sídla pro če-
skou universitu moravskou, netřeba bráti na ně
dále nižádného zřetele, Slované mohou,
podporováni jsouce Vlachy, Ru-
muny a všemi sociálními demokra
ty, přijati resoluci, obsahující určitý tremin
také určité sídlo.
Poslanec Šrámek dotkl se ve své dnešní
řeči, pokud jde o moravskou universitu, veskrze
korektní věci, která dosud na přetřes se nedo
stala, totiž stanoviska poslanců českých k reso-
luci německé, vyzývající vládu, by zřídíla něme-
ckou universitu v Brně. Poslanei češt
byli odhodláni hlasovati pro tuto
resoluci německou, by takto dokázali,
že při české universitě brněnské aejde j im
o národní výboj, nýbrž o kulturní
a vyučovací ústav. Poslanec Šrámek pro-
hlásil, že on nebude pro resoluci německou hla-
sovati. Soudíme z prohlášení toho, že nezůstane
mezi poslanci českými sám. Bylo by chováním
věru prapodivným, kdyby Čechové položili blasy
své na prospěch německé university brněnské,
která nejen jest úplně zbytečnou, ale kterou
Němei nemyslí ani vážně — vždyť to
nepokrytě přiznal poslaneč Wolí dnes ve vý-
boru — Němci však všichni bez rozdílu a bez
výjímky hlasovali by proti resoluci české, k to-
mu upravené tak, jak si přáli Němei
sami. Tak daleko nesmí býti stupňována česká
smířlivost, aby hladila ruku německou, která
nás nemilosrdně poličkuje.
Němec
Slovan
Vlach
Šrámek
Čecho
Němei
cka univerzita v Brno
17
article
Zpravodaj o položce „vysoké školy“, d.
ryt. Biliňski, pravil ve svém proslovu, že tou do
bou jest aktuální toliko universita ruská a vlaš-
ská, nepřímo naznačil tím tedy, že moravská
universita česká není aktuální. Moh! tak
mluviti vzhledem na chování se
vlády a Němeů k požadavku, klerý byl
vysloven již před 6 léty na veřejných schůzích
v markrabství konaných v ten rozum, že česká
universita moravská nemůže býti nikde jinde
než jedině v Brně. Kdykoli však poslanei
čeští nalehali na vládu, by podnikla nějaký sku-
tek nebo nějaký viditelný krok, jenž by se mohi
právem považovati za zajištění vysbkého účení
universitního na Moravě, buďsi položkou v roz-
počtu, buďsi předlohou s terminem byť sebe
vzdálenějším, přece však přesně stanoveným
vždy bylo namitnuto počkejte! Napřed se
řeklo, až bude po volební refor mě,
potom se pravilo, až bude hotovo nakou-
sko-uherské vyrovnání, nyní má se
opětně čekati, až se bude dělat rozpo-
četna rok 1909.
Praví se, že resoluce drem. Žáčkem na-
vržená není tuctovou, že resoluce ta má jádro,
zrno, cenu, význam a dosah, že jest semenem,
položeným do země, ze kterého vzrůsti může
rozložitý kmen české university brněnské, ž
však může také zvadnouti, uschnouti a setliti.
My zajisté srdečně si přejeme, aby símě.
resolucí Žáčkovou hozené do půdy parlamentní.
vyrostlo již v rozpočtu na rok 1909. Avšak pů-
vodcové resoluce té, připouštějíce mož-
nost, že stane se také opak, přiznali tím, že-
resoluce ta nemá pro český náro
ceny. Cenu míti může jedině hotová
událost a tou jest pouze zákon o zří-
zení české university moravské
Žáček
Žáčkův
Mohan
Brno
Morava
český univerzita moravský
19
article
Literatura.
Literatura.
Nové české knihy,
Ceský slovník.
20
article
(Česko německý slovník. Za pomoci čelných o
Borníků sestavil prof. dr. J. Herzer. Sešit 1.—27
80 hal. A—nemocný V Praze 1901—1908. Str
1056. Nákladem J. Otty.)
Dávně jsou již u nás snahy o vytvoření úplněho
slovnika jazyka českého, ale dosavadní realisace jich
vytvořila jen česko-německé slovníky, arci číla
obrovská a monumentální, Jungmannův a Koltův
Obě arci naším polřebám dnes již neslačí; iniciativě
prof. Pastrnka podařilo se vzbuditi v III. Ulidě Aka
demie zájem o konečné vypracování takovéholo úpl-
ného Slovníka českého — doufejme, že snaha t
nezůstane v počátcích
Zatím pokusila se firma Ottova nedostatek aspoi
částečně nahraditi. Místo slovníka historického
výkladného poříditi aspoň praktický a příruční,
němž by veškera lálka našeho jazyka byla snesena
a německy tlumočena. Něco podobného asi, jako
Německu firma Langenscheidtova svými francouzsko-
německými, anglicko-německými atd. encyklopaedi-
ckými slovníky skutečně vytvořila; byl to nový tyr
slovníka, jenž bez přitěže učeného apparštu podal
na malém místě přec daleko víc materiálu, nežii de-
savadní práce vědecké. Muretův slovník anglicko-ně-
mecký, ve sbírce té ve dvou svazcích vyšlý, obsahuje
na př. mnohem více materiálu než největší do te
doby díla anglická Murrayovo a slovník Century.
profesor
doktor
J Herzer
J Ott
Koltův
Pastrnek
Ottův
Murrayův
Centura
Praha
Jungmannův
Německo
Langenscheidtov
Muretův slovník
21
article
Je to možno provésti, poněvadž skladatel takového
slovníka praklického nepotřebuje slovníka sestavo-
vati z dlouholetých sbírek, nýbrž užije za záklan
praci svých předchůdců. 1 tak arci, při ohromnýcl
rozměrech territoria anglického jazyka na obou he-
misférách a při nesmírně bohaté i velmi staré litera-
tuře anglické, jest podník lakový práce velmi trudná
a velmi svizelná.
V našich poměrech je věe mnohem snazší; živo
náš nedotkl se takřka ještě celé řady oborů — ter-
minologie dvorské, diplomalické, námořní .., ještě
nemáme, jiné, jako vojenská, železniční atd., existuj
jenom na papíře; nemluvím ani o rozlehlosti terri-
torialní ani o bohalství literatury. Pracemi Koltovým
a Bartešovými je dán novému slovnikáři takový pod
klad. že na něm může dále bezpečně a rychle pr
covali
Účelem praklického slovníka není arci hiroma
dění příkladů; naopak, z toho, co nahromadili Kol
a Bartož, má vybrali obratně dogmatický vzor jediný
má slovo zastaralá a nesprávná vymýtiti — a místa
tak nabylého užiti k nejrožsáhlejšímu vykořistěn
terminů cdlorných, často Cechovi sáměmu nezná-
mých. Má hleděti předně a hlavně ke copii verbo-
rum; a má obsahovati aspoň tolik, kolik obsahují
dosavadní lexika. Věcí techniky jest potom, aby uži-
tím vhodných zkratek a značek i přes tuto hojnos
slovník nerostl do rozměrů nedohledných.
Náš slovník proti těmlo cizojazyčným trpí ve-
likou vadou: vychází strašně zvolna, takže první se-
šity zastarávají. Po sedmi letech dospěl skoro tak
daleko, jako monumentální Gebauerův Slovník sta-
ročeský, jehož složení a úprava pro tisk vyžadovala
přec daleko větší práci i průpravu; za takových okol-
ností bude třeba desítek let, nežli bude ukončen
A celý ohromný Slovník Jungmannův vyšel v pět
letech.
Koltův
Bartešový
Cech
Gebauerův
Jungmannův
22
article
Material jazykový — to je vada hlavní = nen
v něm obsažen všecek. Jen v posledním sešitě (27
scházejí z posledního Dodatku Kottova na př. slova
navraždití se, návštěvnice, návštěvnictvo, nažehlený
nebesklon, nebohatý, nečasový, nedbala, nedochůdný
nedochůdnost, nedochvilný, nedokřtěný, nedopitný, ne
dostudovaný, nedovzdělaný, nehřích, nechovalý, ně
kolikaliberní, několikeronásobný, nekonvertovaný, ne-
lidový, nemaní atd., tedy hezká řádka, ač na př. slova
„nebohatý“, „nedostudovaný“, „nelidový“... mnohem
spíše v něm bude Němec hledati, nežli slov „neby-
lice“ nebo „nelap“, klerá do slovníku zbytečně jsou
pojata
Kottův
Němec
23
article
Jiná veliká vada je neujasněnost plánu. Slovník
patrně neví, ce chce. Toho cpěl důkaz z posledního
sešitu. Dosud pod ne- uváděly české slovniky slože-
niny adjektivné (nešťastný), substantivné (neštěstí)
atd., ale slovesa (mimo některá s pozměněným vý
znamem, jako „nenáviděti“) odkazovaly k přísluš-
nému slovesu kladnému: tedy nebýti viz býti, neklásti
viz klásti. Je to způsob zajisté jediné možný. Ale ně-
jakým prapodivným popletením pojmů náš slovník
pojal a tlumočí také záporná slovesa: nebýti na
příklad na dvou sloupcích! (rozumí se, že všechno to,
co zde jest, bylo už vyloženo anebo mělo býti vylo-
ženo pod „býti“), nedati skoro sloupec, nechtíti
skoro sloupec, nemíti skoro dva sloupce (o men-
ších, jako nedělati atd, nemluvě) atd. Je to na-
prostě mrtáhní místem, neboť nikdo „nechtěl“ nebude
hledati než pod schtíti“, jsou tedy tyto sloupce ztra-
ceny — a i když by někdo hledal zde, nebude mrzu-
tosti konce. Neboť tento nerozum nemá methody,
pojal na př. nekoupali se = nicht baden, ale nepojal
nekouřiti = nicht rauchen; pojal nekřičeti = nich
schreien, ale nepojal nekrákati = nicht krächzen
pojal nekřižovati = nicht kreuzigen a nepojal (čtenál
může říci libovolnou složeninu, jistě nebude ve slov-
níku) atd. Patrně slovníkář nevěděl, co činí. A to je
(pro slovník) vada největšít
Jinak slovník jeví snahu, pěkně přehledně český
material jazykový srovnati, podává vysvětlení a klas-
sifiace celkem dosti správné a bude zajisté po do-
končení dobrou příručkou praktickou. Ale škoda, z
(při svých rozměrech mohl) nám aspoň provisorn
nenahradí stále a stále čekaný úplný slovník český
24
article
O jazykové otázce u soudů v Čecháchi vyda
onehdy stručný spisek jazykem němockým Jan Li-
wenbach. Duchem a úkolem svým je práce ta česká
Celým svým obsahem podává a provádí důkaz, že
u všech soudů v celém království českém jsou jak
český, tak německý jazyk rovnoprávny. Důkazy ve
spisku zařaděné čerpány jsou převládající většinou
z úřadních aktů, jsou ledy zbudovány na platných
a ve skutečnosti již prováděných zákonech; takové
je české stanovisko vůbec. Při práci své použil Lö-
wenbach methody historické. Načrtal nejprve vývoh
iazykového práva v království českém od 15. stoleti
až do přítomnesti, aby tím způsobem dovodil, klerak
zelý vývoj práva jazykového v zemi české zplodil a
zakořenil dvojjazyčnou rovnoprávnost v celé zemi.
V tomto eddílu práce Löwenbachovy je právě nyní
nejčasovější ta čásť, která rozebírá a právnicky zji-
šťuje skutečný a pravý smysl zrovna teď pověstného
čl. 13. josefinského všeobecného řádu soudního
jeho poměr k obdobnému, o 15 let mladšímu soud. r
západchaličskému. Lěwenbach přijímá za svoje vý-
klady, čbsažené ve spise Karla Rohana (c judikatule
nejvyššího soudu v olázce jazykově a o ustanovenici
§ 13. všeob soud. řádu a § 14. západohaličského
soudního řádu), že pojmy jazyka v zemi obvyklého
a jazyka u soudu obvyklého se různí a že jazykem
u soudu obvyklým dlužno rozuměti každý jazyk, je-
hož se u scudů v zemi vůboc užívá. — V dalších
částech své práce zaznamenává Löwenbach všechny
důležilé a směrodalné nálezy nejvyšších soudů na
doklad uznané rovnoprávnosti hlavně při úřadováno
soudů se stranami, mimo to však při úřadním řízení
soudů v zemi české vůbec. tedy i při úřadování t. zv.
Jan
Löwenbachův
Rohan
Löwenbach
všeobecný soud . řád
25
article
vnitřním. Potom podává jasný a vystižný přehled
jazykových sporů, jež na podnět Národní rady ně-
mecké způsebily soudy chebské. — Velikou předností
spisku je přísná jeho objektivnost a věcnost, podpo
rovaná hojnými citáty příslušných ustanovení zá-
kenů, konečných nálezů a rozhodnutí nejvyšších sou
dů i vědecké literatury. Löwenbach nevystupuje
s vlastními úsudky, nýbrž — na prospěch věcí i sve
práce — dovolává se výkladů i úsudků čelných
uznaných odborníků, jež liferaturou staly se věde-
ckým, osvětovým i politickým stalkem veřejnosti
Citáty z odborné literatury dosvědčují solidnost auto-
rovy práce. Löwenbach ji končí odhodlaným, pront-
kavým i záslužným rozborem politiky, jakou nynějš
vlada provozuje vůči národnostnímu sporu, nezá-
konným jednáním chebských soudů znova podníce-
nému Tu vystupuje Löwenbach vším právem z pa-
trně reservy, kterou si ukládal a již plně doslál v
historicko-právní čásli svého spisku. I praví: „Mini-
sterstvo nemělo odvahy, aby se rozhodně postavil
na slanovisko plalných zákonů a platného práva
nýbrž musilo použíti nejrůznějších vytáček, musilo
se zahraditi za formule, které sice stálnicky znějí.
ale právnicky jsou naproslo neudržitelny a obecnému
právnímu peřádku prospěti nemohou.“ O známé od-
povědi ministra práv dra. Kleina na t. zv. chebsko
dotazy v poslanecké sněmovně ofše Lö wrenbachi o od
Löwenbach
doktor
Klein
26
article
F. Flajšhans.
F. Flajšhans.
volávání se vlády na judikaturu, maje za právní ná
zor zásadně a theoreticky pochybený, že odpověd
ministrova pli právně kritickém rozboru neobslojí
jazyková olázka jest otázkou ústavní a jako taková
nepodléhá ve smyslu přislušných státních základnícl
zákonů výroku soudcovskému. — Takový je hlavní
obsah spisku Löwenbachova. Nemá sice vše, co s
k jazykové olázce u soudů v království českém vzla-
huje, zejména v něm až na malou zmínku chyb
pojednání o povaze a právech jazyka českého jako
vnitřního jazyka úřadního, ale přes lo splňuje po-
slání, jež sám si byl určil: důkaz o rovném právu
jak češtiny, tak němčiny při všech soudech v zemi
Spisek Löwenbachův vyšel jako zvláštní otisk stati
původně obsažených v 5. a 6. sešit? II. ročníku „Če-
chische Revue“,
F Flajšhans
Löwenbachův
28
article
* »Zlalá Praha«, velký obrazový lýdenník v na
kladatelství J. Otty v Praze. Dnešním číslem (ročník
XXV. čís. 27) vstupuje »Zlatá Praha« do druhého
pololetí a přináší několik zdařilých reprodukcí obraze
našich předních maliřů. Jsou to v první řadě: »Za
jatý obr« od Jaroslava Panušky a rep odukce kraji
náře Ferdinanda Engelmüllera. Dále zasluhují zmínky
»Vymleté břehy« od Rud. Béma, »Na kluzišti« o
Jos. J. Loukoty a »Úlovek« od L. Vacátky. V druho
části tohoto uměleckého lýdenníku jsou zobrazený
poslední časové události, z nichž jmenujeme: Pra
covna Jos. Hlávky, vynášení rakve z Pantheonu,
pohřeb Jos. Hlávky v Praze (15. března t. r.), podo-
bizna prof. dra. Jos. Kalouska (k jeho sedmdesátým
narozeninám), Edmonda de Amicis (k ůmrtí slavného
italského básníka), dále vyobrazení nového zdokona
leného přistroje pro telegrafii bez drátu, stanice bez
dráté telegrafie v Nauen v Prusku a válečné loďstvo
americké na zkušební plavbě. Ve slovesné části.
která i tentokráte vyniká příspěvky význačných jmen
literárních, je mimo jiné pokračování velkého, histo-
rického románu »Bratrstvo« od Al. Jiráska, nové
básně Em. ryt. z Čenkova »Památeční kniha rodiny
Alšovské«, hístorická črta od R. J. Kronbanera
kromě toho zajímavé články a posudky z krubů
uměleckých, literárních a společenských. Výstavní
časopis »Zlaté Prahy«, který vychází čtrnáclidenně
a přináší zajímavé články z letošní Jubilejní vý-
stavy, doprovázené obrazy, dostávají předplatitele
»Zlaté Prahy« zdarma. Čtvrtletní předplatné činí
K 5.75 i s pošt. zásilkou. Redaktorem jest A. B
Dostál. obrazovou část řídí V. Olfva.
J Ott
Panuška
Engelmüller
Bém
J Loukota
L Vacátko
Hlávek
doktor
Kalousek
Jirásek
em
Kronbaner
A B Dostál
V Olfv
Praha
Jos
Nauen
Prusko
Čenkov
Zlalý Praha
zlatý Praha
Edmond jít Amicis
29
article
* Časopis pro pěstování matematiky a fysiky
Redaktoři pp. dr. K. Petr, dr. Boh. Kučera a Lad
Červenka. Ročníku XXXVII. čís. 3. má bohatý obsah
Stanovení jistého mnohonásobného integrálu. Sdíl
M. Lerch v Brně. O jisté ploše bikvadratické, jež
souvisí s teorií komplexu os rotačních ploch kuželo-
vých, jdoucích třemi danými body. Napsal L. Seifert
prol. v Plzni. Uvedení v II. větu thermodynamickou
Napsal dr. Jos. Thevrer, ř. prof. báňských vysokých
škol v Přlbrami. O rovnicích diferencišlních pro in
variantní útvary. Naapsal K. Petr. Zobecnění theoremu
o přímce Simsonově. Dr. Ant. Pleskol v Plzni. Úvod
do vektorové analyse Napsal řed. Ant. Libický. (Po-
kračování.) Věstník literární přináší posudky knih.
Příloha k Časopisu pro pěstování matematiky a fy-
siky cenné práce četných spolupracovníků.
* Jose! Rosenzweig Moir: »Zahrady
živola«. Verše. Knihovna mladých autorů. Pořádí
J. Veselý.
*Gabriele d'Annunzio: »San jaraího
jitra«. Moderní bibliotéka. Král. Vinohrady. Nákladem
Fr. Adámka.
Teréza Nováková: »S kamenité stezky-
Vilímkova knihovna
* Zájmy všelidské, časopis kulturní, zastávajíce
sdružení všeho lidstva, s přílohami ilustrované před-
nášky a přírodovědecké rozhledy mládeže. Řidl
dr. Alex. Batěk, ilustrují J. Matějka, E. Weicherta
sl. M. Srbova. Do roka 10 čísel za 3 K mimo přílohy.
které pro předplatitele Zájmů: Přednášky za 4 k
20 h, Rozhledy za 60 h. Redakce i admin. v Plzni,
na Lochotíně.
page
doktor
Kučera
Červenka
M Lerch
L Seifert
Jos
profesor
Simsonův
Antonín
Libický
Rosenzweig Moira
J Veselá
Annunzio
Král
Adámek
Vilímkův
Alex
Batěk
J Matějek
E Weichert
Brno
Plzeň
Jos
Francie
Teréza Nováková
Lochotín
30
article
*Rozmarné přihody DIl II. Řada 25 drobných
humoresek. Píše Jiří Sahula, ilustruje K. L
Thuma. Nákladem Politického družstva tiskového
v Hradci Králové. Vydáno jako 11. číslo knihovny
»Obnovy«. 320 stran, 1 K 80 h.
Antal Stašek: Na rozhraní, román, seš.
9—-11. J. Olto
Alexěj F. Pisemskij: Hořký osud — Svě-
tová knihovna, č. 637 —638. J. Otto
Joris Karl Huysmans: Vypsání jeho lite
rární tvorby a její význam náboženský. Napsal Frt
Odvalil. (Knihovna nového věku Sv. 1.) Cena 2k
Nákl. vlastní.
Ruská slovesnost, sestavil K. Štěpánek
Seš. 6. Fr. Šimáček
Spisy A dolfa Heyduka XLIV. Oldřich
Božena. Idylla. 4. vyd. J. Otlo.
Domácí vševěd. Seš. 31. (d. II. 6). Mlék
kravské — Mramor. Fr. Šimáček.
Adolí Heyduk: Apel k trůnu. Za vraždy
v Černové. Jar. Burian. Písek.
Hanuš Jelínek: Melancholikové, studie
z dějin sensibility v literatuře francouzské. J. Otto.
1908.
Dr. Max Křepínský: K roztřídění a původu
legend o sv. Řehoři. Král. česká spol. nauk. 1907.
Fr. Drtina: Universita a universitní extense.
»Unie.« 1907 Nákl. vlast.
Týž: Přírodní vědy a Vzdělání humanitní. Otisk
z České Mysli. Nákl. vlast
Týž: Význam pansofických snah Komenského
Otisk z Paedag. Rozhledů. Nákl, vlast.
Týž: Skolství a učitelské vzdělání v Americe
Otisk z Paedag. Rozhledů.
A. Pikhart: Slarpšpanělský zpěvník. (Sborni
světové poesie sv. 94) Česká Akademie.
Almanach České Akademi e 1908. Ro
Dila II
Sahula
K L Thuma
Stašek
J Olto
F Pisemskij
Huysmans
Frt Odvalil
K Štěpánek
František
Šimáček
Heyduk
Oldřich Božena
Apel
Burian
Jelínek
Otta
doktor
Křepínský
svatý . Řehoř
Král
Drtina
Komenský
A Pikhart
svatý . 94
Hradec Králové
Písek
Amerika
Český Akade e
Český akademie
d . II . 6
Slarpšpanělský zpěvník