3
masthead
27. března 1908
5
article
v Brně, provázený současnými položkamí
v řádném rozpočlu státním. O to musí
býti usilováno, k tomu musí býti pracováno. Re-
soluce, která rozmnožuje sto resolucí podaných
a přijatých za nynějšího rozpočtového jednání
výborového na rok 1908 ještě o jednu resoluci
naprosto neposkytuje záruk, že takové faktum
v dozírné době shlédneme.
Závidíme tomu, kdo v ně věří — jeho san-
kvinismus, jeho důvěrnost a jeho optimismus
ve věci té. Avšak politika předlitavská vůbec
zvláště vývoj její v posledních dvou letech uči-
nil z nás houževnatě skeptíky a pesi-
misty.
Brno
Re
6
article
z Vídně, 26. března. (K. k.)
Rozpočtový výbor rokoval dál o položce
»Mimsterstvo vyučování, vysoké školy«.
Posl. Šrámek žádá ministra, by hájil nejen
rovnoprávnost katolických, nýbrž i rovnoprávnost
neněmerkých studujících na německých universitách.
Ve Wahrmundově záležitosti je pro stanovisko, jež
v ní zanjme soud. Nejde o poručníkování vědy nebo
o znásilnění vědecké svobody, nýbrž jen o to, aby-
chom nalezli prostředky proti štvanicím, jaké ne-
smějí býti ve spořádaném právním státě.
Lituje, že posl. d'Elvert prohlásil zřízení česk
universily na Moravě za politickou záležitost. Brno
jest jedině možným místem pro českou universitu
jest již po desítiletí kulturním střediskem českého
obyvatelstva na Moravě. Nejen zřízením české uni-
versity v Brně, také dalším hospodářským rozvojem
českého lidu na Moravě dospěje se k tomu, že český
národ také v obecním zastupitelstvu brněnském na-
bude většiny. Český národ nedá si libiti národnostní
veto Němců v universitní olázce a ohražuje se roz-
hodně proti vládnímu systému, který by skutečně
toto národnostní veto Němeů chtěl uznati. Po
d'Elvertově prohlášení a proto, že také němečtí po-
slanci, již nejsou tolik zúčastněni na moravské uni-
versitní otázce, budou hlasovati proti Žáčkově reso-
luci, řečník je nucen hlasovati proti resoluci Němců.
Posl
Šrámek
Elvert
Němec
Elvertův
Žáčkův
Vídeň
Morava
Brno
7
article
Dale doličoval nutnost úpravy nynějších vy-
sokých škol. Žadal ministra, by vyhověl přáním po
zřízení nových seminářů na bohoslovecké fakulle
české university v Praze a na bohoslovecké fakultě
v Olomouci. Ostatně přimlouvá se za návrhy dra
Kramáře, žádá však zvláště zřízení stolice socialního
práva na právnických a stolice pro socialní lékařství
na lékařských fakoltách. Také česká technika brněnská
potřebuje rozsáhlé úpravy.
Řečník nabádal konečně všechny zástupce ne-
německých národností ve výboru, všechny německé
poslance, kteří nemají přímého zájmu na otázce
české university, aby hlasovali pro Žačkovu resoluci.
Posl. Klofáč pravil, že vlády dopouštějí se
dávno na neněmeckých národnostech zločinů v oboru
školství.
Budoucnost Rakouska záleží výhradně na vývoji
jednotlivých národností. Rakousko a němectví ne-
jsou již totéž. Stěžoval si do úmyslného zanedbá-
vání české university a techniky v Praze a pojednává
o opatřeních nutných k vypravení obou vysokých
škol. Otázka zřízení druhé české university na Mo-
ravě není ptázkou politickou, nýbrž prostě kulturní
nutností. Stát je povinen — dle stitních základních
zákonů — ji zříditi. Český národ žádá jasnoua
určitou odpověď. Není ani třeba zřizovati novou
universitu, ale obnoví se jen stará (olomoucká), jejíž
jedna fakulta podnes existuje. Oslatní byly zrušeny
pouhým cís. nařízením a lím mohou býti obnoveny.
O místě university rozhodují jen věcné důvody.
Dale
Žačkův
Posl
Klofáč
Oslatní
Praha
Olomouc
Rakousko
8
article
Universita může býti zřízena jen v Brně, ve středi-
sku duševního a hospodářakého života země. Poně-
vadž plané resoluce nemají žádnou cenu, řečník činí
tento návrb: Rozpočtový výbor zmocňuje
vládu, aby se zřetelem na sliby po léta opakované.
jakož i se zřetelem k tomu, že moravská universita
v Olomouci byla pouhým čís. nařízením jen částečně
zrušena a proto její fakulty mohou býti stejným
způsobem doplněny, učinila konečně vše-
chny přípravy, aby tato moravská uni-
versita s českým vyučovacím jazy-
kem byla v Brně, jediném to dnes pro
universitu vhodném místě, zřízena a
počátkem školního roku 1909/10 ote-
vřena. Čeho k tomu tř ba, buď pojato již do
řádněho rozpočtu na rok 1909 při jeho předběžném
sestavování.
Posl. Wolf prohlašuje ministrovovo stanovisk
v zá ežitosti Wahrmundově za zcela správné. Soudí,
že je směšno, chodí-li urpotní odpůrci soubuje s kordy,
nápodobí li fermy sludentského života, jež celou svou
podstatou vznikly z národního bnutí. Český náro
má skutečně kulturu, již sluší uznati, kulturu, v niž
jeví se mnoho zdatného úsilI. Avšak stupeň věde
ckého rozvoje a míra síly, již posud v sobě k vlast-
nímu vědeckému životu vyvinuly, dostačuje zrovna
aby prokázala právo na zachování dosavadní jedné
university. Němci v Čechách soudí, že druhá česká
universita byla by také pro Němce v Čechách vy
značným národním nebezpečím, ať už by byla zři-
zena v Brně nebo v českém městě. Budeme — praví
— hlasovati proti zřízení II. české university, pře
jeme však Čechům, aby jich nynější universita byla
dle všech požadavků moderní vědy vybudována
Posl
Wolf
Němec
Čecho
Brno
Olomouc
Čechy
9
article
Emil Tréva!: Antiky. Nákl. vlast.
J. K. Šlejhar: Erzänlungen u. Skizzen. Sla
vische Bibliothek B IX J Otto.
Hugo Salus: Die Blumenschale. Gedichite.
Langen Münceen.
Em. Tezza: Pochi proverbi lituani — Venezia.
Ferrari.
Ouido M. Vyskoči!: Zvonice Novela. Dlust .
A. Kašpar. (Šnajdrova knihovna lidové výchovy. I.)
Snajdr — Kladno.
Maloš Marten: »Cyklus rozkoše a smrli.e
S obrazovou výzdobou slečny Zdenky Brannerovy
Nakladatel B. Kočí. V Pra e 1907. Sťran 214 vel.
za K 7.50.
Trév
Šlejhar
Otta
Hugo Salus
Münceen
M Vyskoč
A Kašpar
Šnajdrův
Brannerův
Venezia
Kladno
Maloše Marten
Erzänlungen u . Skizdit
die Blumenschale
10
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvohra Národního divadla. V plném prou-
du saisony zije se — z pohostinských her. Ještě jsme
se nerozloučili s milým hostem, pí. Boguckau, a již
mezi jejím vyslupováním debutoval host nový, sl.
Mira Koroščova, Chorvatka, jež, připravujíc se
pro jeviště německá, vystupovala před příchodem d
Prahy na městském divadle v Opavě. U nás zvolila
si Aidu, k níž ji předurčovati zdá se její zjev. Je bez
masky hotovou Aidou, krásného profilu, imposantni
postavy. Podání její jest velmi pečlivé a dobře již
dnes z hruba ovládá obtížnou roli, ač rozpaky začá
tečnice tísní ještě plné rozvinuli hlasu, brání detail-
nímu propracování, jakému mohli jsme se nedávno
obdivovati ve výkonu sl. Deslinnovy, a zatězují hiru
která z okruhu několika stereotypních posunů nevy-
chází. O dosahu vlohy jeji musily by nás teprve
přesvědčiti další výstupy. Obecenstvo přijalo pěvkyni
vlídně.
Rostoucí zájem provází hry pí. Marie Bogu-
cké. Ve stredu viděli jsme ji v nové partii, jako
Markétku. Co chvalného pověděno o její Taťaně
a Violettě, většinou, třeba ne tak intensivně, vztahuje
se i na její Markétku. Umění pěvecké, sympatičnost
hlasu a celého živého naturelu hostova zaujmou
také v této úloze. Mně líbí se její podání zvláště o
chvíle, kdy začne trpěli. Tu je pl. Bogucká velmi
oduševnělá, do nitra prohloubená. Proto kladu výjev
ve chrámě a v žaláři z výkonu jejího nejvýše. Že
těšíme se na další její hry, netřeba ani připominsti.
Koroščův
Chorvatka
Aida
Marie Bog
Markétka
Praha
národní divadlo
městský divadlo v Opava
11
article
Vždyt obecenstvo dalo to již na jevo, co chvíli pro
pukávajíc v hlasité pochvaly a podlesk umělkyni
jež dovede tak uchvacovatl
+ Na koncertě, který pořádán bude dne 28
t. m. o 3. hed. odpol. v Národním domě na Kr. Vino-
hradech ve prospěch chudých kandidálek učitelství.
kromě p. prof. A. Krásy, virtuosa na violoncelloa
sl. E. Vrchlických, jichž obou skvělé úspěchy v Brně
jsou ještě v čerstvé paměli, účinkuje těž Miss May
Mard-Mayeró, mladistvá žákyně prof. Ševčíka, kter
apronikavým úspěchem koncertovala ve Vídnia
v Reichenhalu. U příležitosti 55. narozenin Vrchli-
ckého sestaven program z jeho básní, jež recituje
mistrova dcera, sl. Eva Vrchlických a zl. M. Suchán-
budeme se srdečně těšiti, dosáhnou li jich uznání-
hodné kulturní snahy nejkrásnějších pokroků. Pokud
jde o požadavek zřízení německé university na Mo-
ravě, prohlašuje řečník, že nehledě k tomu, že by
zřizení německé university na Moravě oslabilo pa-
teně návštěvu německé university v Praze, nepo-
třebují si Němci toho ani z jiných důvodů tak tou-
žebně přáti. Řečník vítá pak ohlášenou reformu
právnických studií a doporučuje reformu v tom
sm slu, aby theologie byla úplně přikázána jedno-
tlivým církvím a za to aby na universitách na místě
fakulty theologické byla zřízena fakulta pro sociální
vědu a státní vědu. Navrhuje resoluci o univ. profe-
sorech, kteří odešli do výslužby před 1. říjnem 1898.
profesor
A Krása
E Vrchlický
Misso May
Mayeró
Ševčík
Vrchlický
M Suchán
Němec
Brno
Morava
Praha
národní dům na Králové
Vinohrad
fakulta pro sociální věda
12
article
V odpolední schůzi poslanec Staně
prohlásil, že bude hlasovati pro Klofáčovu i pro r-
soluci všeobecnou. Ministrova prohlášení o zemských
školdozorcích, nebyla uspokojivá. Třeba předloby
kterou by jejich postavení bylo upraveno. Poukazuje
dále na nutnost lepší úpravy nynějších vysokých škol.
zvláště české techníky v Brně, žádal, by při ní bylo
otevřeno kulturnětechnické oddělení. Tské německé
technice v Brně nedostává se prý ještě mnohých nut
ných oddělení. Přimlouvá se, aby pro studující z ob-
čanského stavu byly zřízeny zvěrolékařské vysoké
školy, naléhá na zřízení české vysoké školy zvěro-
lékařské, urychlení novostaveb české tecbniky v Brně
a prohlašuje konečně, že v zájmu pokojného spulužití
národů a jich zástupců by bylo svrchovaně žádou-
cím, aby v těchlo kulturních otázkách dosáhlo se dc
hody a nečinily se z nich otázky politické.
Stana
Klofáčův
Brno
český vysoký škola zvěrolékařský
13
article
Poslanec Žitník žádal zřízení slovinských po-
boček na středních školách, zHzení utrakvistické nižší
obchodní školy a průmyslové školy, značnějšího za-
vádění slovinského jazyka jako jazyka vyučovacího
na středních školách a odůvodňoval zevrubné poža-
davek zřízení jihoslovanské university, po případě za-
tím právnické fakulty v Lublani.
Poslanec Hoímann-Wellenhot přimlouval
se za lepší postavení zemských a okresních školdo
zorců. Křižácká výprava proti Wahrmundovi pohnula
širokými vrstvami obyvatelstva a napomenula je, že
musí býti na stráži proti kterikálním útokům. Zaklá-
dání nových universit znamenalo by politováníhodné
a nejvýš nehospodářské tříštění sil a prostředků.
Brojí zvlášť urputně proti právnícké fakultě slovinské.
O rovnoprávnosti studujících v oboru vyučova-
cím nelze pochybovali, avšak žádná vyučovací správa
nemůže svobodomyslné a národně citicí studenty
nutit, aby považovali studenty klerikální za soudruhy
rovnocenné
Posl. Onciul přednesl přání o černovické uni
versitě.
Posl. dr. Drexe! přimlouval se za zlepšen
služného učitelských adjunktů na theologických fa-
kultách. Doufa, že dle vysledku soudního řízení bu-
dou učiněny též další kroky ve Wabrmundově zále-
žitosti. S ministrovými vývody o studentských spolcíel
v podslatě souhlasí a nabáda německé poslance, by
působili na studenty, aby na universitní půdě nasta
jistý mír.
Posl. Morsey přimlouval se za úpravu techni
ckých vysokých škol. Nynější chvíle politického
napjetí a jitření nezdá se mu vhodnou k řešení
vysokoškolské otázky, která dotýká se tolik národní
a polilické cillivosti. Frof. Wahrmund konal o svých
názorech přednášky, jež jsou vyloženým rou-
hačstvím.
Žitník
Hoímann
Wellenhot
Wahrmund
Posl
doktor
Drex
Morse
Lublaň
Wabrmundov zála
14
article
Posl. dr. Sylvester doporučoval resoluei
loňského sjezdu vysokoškolských učitelů v Salepurku,
která týká se autonomie vysokých škol a postavení
univ, profesorů. O zřízení německé vysok
školy na Moravě navrhl jménem 9členného
výboru a jménem moravských poslanců tuto reso-
luci: »V uvážení, že německé obyvatelstvo Moravy
má oprávněný nárok na universitu ve vlastní zemi.
vyzývá se vláda, aby co nejdřive uskutečnila zřízení
university s německými přednáškami na Moravě, a
neprodieně zahájila žádoucí přípravné kroky«.
Posl. dr. Velich pojednal o postavení mimo-
řádných profesorů, jež vyžaduje naléhavé nápravy.
Jednou pro vždy udělované remunerace buďte reser-
vovány pro soukromé docenty. Neplacení mimořádní
profesoři, kteří jsou zároveň asistenty, nechiť od svého
jmenování obdrží mimo remuneraci jako asistenti
ještě pevnou remuneraci 2000 K. Nejdéle po třecl
letech má se jim dostati systemisovaného platu. Po
uplynutí pěti 5letí buď mimořádný profesor auto-
maticky ad personam povýšen na řádného profesora.
Posl
doktor
Sylvester
Velich
pojednat
Salepurk
Morava
15
article
Řečník probíra poměry a přání právnické, medicinské
a filosofické fakulty české university v Praze, žadá.
by pražské české poliklinice dostalo se subvence
v téže výši, jak má ji vídeňský poliklinický ústav,
líčí neudržitelné poměry na pražské české vysoké
škole technické a zvláště na zemědělském oddělení
a uvádí v závěrku věcné důvody pro zřízení drubé
české universily v Brně.
Poslanec Romančuk stěžoval si do odstrká-
vání ruského národa ve školském oboru. Skutečné
potřeby šesté německé university není; v této zále-
žitosti nerozhodují kulturní, nýbrž politicke
ohledy. Není proti zřízení nové německé univer
sity, ale nesmí se tak státi na újmu jiných národ
ností. Rusově nemají dosud žádné vysoké školy. Po
třeba ruské university ve Lvově je větší a oprávně
nější než každého jiného národa v Rakousku, ba
i českého. Rusové budou bojovati všemí prostředky
za uskutečnění tohoto požadavku.
Poslanec Glsbiňski prohlásil, že založením
nových universit nesmí trpěti úprava dosavadních.
O české universitě soudí jako dr. Kramář. Pukud se
Romančuk
Rusův
Rus
Glsbiňski
Brno
Lvov
Rakousko
filosofický fakulta český univerzita v Praga
český poliklinika
český vysoký škola technický
16
article
kova, jež se zdarem recitovala v Plzni, přednese me
lodram: „Cikánovy housle“ Písně na slova Vrchli-
ckého zapěje mladistvá dcera mistra Ženíška, sl.
Runa Zeniskova a p. Jar. Nevole. Doprovod na pianě
laskavě převzala pí. E. Scheichlová. Lístky ke kon
certu po 3 K, 2 K a 40 h k dostání v knihkupectvi
Urbánkově a Topičově na Ferdinandově třídě.
+ Orchostr vídeňských hudebních umělců při-
jede k nedělnímu koncertu v sesílení na 80 mužů.
Zájem, jaký vzbudil koncert jest za poslední léta
u nás nevídany. K četným objednávkám venkovským
sdělujeme, že pouze za obnos předem zasion
možno lístky reservovat. Rovněž oznamuje pořadatel-
stvo, že vzhledem k nesmírné rezii nemožno dáti
listky za ceny snížené, o ně. zvláště z venkova
hromadně bylo žádáno. Volné líslky, mim-
redokcím denních listů, vydávány nebudou.
Dirigent mistr Nedbel přijede již dnes do Prahy. List-
ky v předprodeji na sedadla po 3, 4 . 5 K. k stán
po 1 a 2 K, lože 20 K dostati lže v hudebním a kla-
vírním závodě Mojmira Urbánka v Praze,
Hlávkův palác.
+XXI. pěvecko-hudební večer posluchačstva
soukremé Českoslovanské akademie hudby a zpěvu
v Praze, Karlova ul. 223, uspoládán bude v pátek
dne 27. března 1908 o 6. hod. večer. Zpevy dopro-
vází pí. prol. akademie M. Lukešová-Vopálkova,
Cikánův
Ženíšek
Nevole
E Scheichlová
Urbánkův
Topičův
M Lukešová
Vopálkův
Plzeň
Ferdinandov třída
Praha
Karlov ulice
Nedbel
Mojmiro Urbánek
Hlávkův palác . + XXI
17
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Výbuch dynamitové palrony. Z Paříže, 26.
března. Při stavbě drahy z Chamonixu na švýcarské
hranice byli včera usmrecni dva dělníc
výbuchem dynamitové patrony. Třet
dělník byl těžce zraně n.
= Aféra bankéře Rochefla. Z Paříže, 26
března. Když včera o půl 7. hodině Rochette vy-
cházel v průvodu dvou strážníků ze své bankovní
kanceláře v rne Saint Georges, kamž byl za účelem
jištění jistých okolností dopraven, uspořádal mu
dav, sl romážděný před domem, v němž se nalézali
zvláště jeho zřízenci, dodavatelé a akcionáři.
hlučné ovace. Z okolí musili býti přivolání
policisté, aby zabráníli vypřažení koní. Nálad
akcionářů jest poněkud důvěřivější, poněvadž do-
movní prohlídky v Bangue Franco-Espagnole
Credit Minier ukázaly, že obsah pokladen neodpovídá
úplně šířeným pesimistickým názorům a listy po-
kládají prozatímní propušťění Rochetta na svobodu
za možné. Praví se, že Rochelte byl mezi kandidáty
jemž se na Nový rok měl uděliti kříž čestné legie.
Zejtra má se poprvé zodpovídati před policejním
soudem z obvinění pro zneužiti důvěry. Senátor
Charles Humbert, kterému chtěl Rochette svěřiti
řízení »Petit Journalu«, prohlásil včera, že již před
14 dny žádal ministra spravedlnosti Brianda, aby
dal záležitost Rochettovu prostudovati, zdali by ne-
stačilo zbaviti Rochetta jeho okolí, které jest pro
mteresenty nebezpečno. Clemenceau dává prohlásit
že u žádného úřadu a u žádné osobnosti nepůsobi
ve prospěch Kochettův.
Rochefl
Rochelte
Humbert
Petit
Briand
Clemenceau
Kochettův
Paříž
Chamonix
Saint Georges
Bangue Franco
Espagnola Credit Minier
18
article
týče oslatních národností, pokládá přání po založení
vlastních universit za odůvodněné s tím předpokla-
dem, že universita sloužila by pouze pěstování vědy
a nevzbuzovala námitky, pokud se týče místa, kde
by měla býti zřízena, v politickém a národnostním
směru. Co nejrozhodněji ohražuje se řečník proti
tomu, aby Rusové reklamovali pro sebe polskou uni-
versitu lvovskou, protože přičleněny k ni byly ruské
učitelské stolice. Poláci budou hlasovati pro resoluci
poslance Korošce. Sblížení mezi Rusy a Poláky bylo
by možné, kdyby bylo jen dobré vůle na obou
stranách.
Poslanec ryt. Vasilko prohlásil, že na pod-
kladě zákonného stanovení polského charakteru uni-
versity Ivovské za současného přiznání práva Rusům
na »ukrajinskou« universitu mohlo by dojíti k do-
hodě. Universita ta může však býti pouze ve Lvově.
Rus
Polák
Koroška
Vasilko
Lvov
19
article
Poslanec Conci přidal se k vývodům řečníků
proti Wahrmundovi. Pokud se týče zřízení právnické
fakulty vlašské, prohlašuje, že všechny národnosti
tohoto státu musí pokládati za svou povinnost zasa-
zovati se o to, aby právě oné národnosti při žádosti
o vysokoškolské vyučování a zvlaště pokud se týče
právnické fakulty, dáno bylo příznivé vyřízení, která
vytvořila povšechně základy právnické vědy a na
jejíž nejslavnějších universitách vznikly všecky vědy
vůbec. Zdá se, že vláda nyní má v úmyslu učinsli
konec abnormálním poměrům v tomto směru, avšak
pokud se týče místa, kde vlašská právnická fakulta
má býti zřízena, plány nezdají se býti vhodnými.
aby uspokojily přání vlašského národa. Otázka místa,
kde universila zřízena býti má, měla by býti poklá-
dána za čistě vnitřní záležitost vlašského obyvatelstva.
Navrbuje resolnci, o níž výslovně prohlašuje, že
není jeho vlastní, nýbrž že vznikla spolupracovnictvím
velmi vážných činitelů. Zní: »V uvážení okolností,
že vlašská národnost v Rakousku postrádá dosu
právnické fakulty s vyučovaci řečí vlaš- kou, která
nahradila by po dlouhá lela existující vysokuškolské
kursy, vyzývá se vláda, aby co nejdříve a se vším
důrazem postarala se, aby studentům vlašské národ-
nosti v Rakousku dostalo se vhodné náhrady tohol
nedostatku.«
Příští schůze bude z ejtra.
Conec
Rakousko
právnický fakulta
vlašský národ
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. března. (Universitní re-
soluce.) Mezi námitkami, které Němci uvá-
dějí proti zřizování nových neněmeckých vyso-
kých škol, jest i ta, že staré university rakouské
nejsou náležitě vybudovány a dokud nebudou
opatřeny vším, co potřebují, aby mohly náležitě
působiti, nelze prý zakládati nové. Na tuto ná-
mitku odpovídá dnešní terstská „Edinost“. Uzná-
vá, že jsou na starých universitách nedostatky,
které nutno odstraniti; ba je v zájmu samého
státu, aby opatřil potřebné na to prostředky. Ale
— pokračuje — rozhodně se musíme opříti to-
mu, aby se nedostatky na starých vysokých ško-
lách odstraňovaly na účet těch, kdo nemají
dosud nijaké vysoké školy. Není-li některá ně-
mecká vysoká škola dostalečně dotována, nesmí
to býti záminkou, aby se Slovanům vysoké školy
vůbec odpíraly. Takové oprávněné stanovisko
mělo by k universitní olázce zaujíti veškero
slovanské veřejné mínění. Slovanšti poslanci ne-
měli by dovolovati, aby vláda a Němci uskuteč-
ňovali v této otázce heslo: do, ut des. Dáti
jest třeba nejprvé tomu, kdo nemá
dosudničeho. Máme-li se domoci svého vy-
sokého kulurního požadavku, musíme napjati
voškeru energii. Tu nestačí sebe krás-
nější resoluce, které snad mají svůj aka-
demický význam, ale jichž vlastní účel spočíva
v tom, aby pomohly vládě z úzkých. Kromě re-
solucí jest třeba takého pestupu a také taktiky
která by vynutila provedeni toho, co se v reso-
luci žádá. Dokud nespatříme positivních čino
— konči „Edin.“ — zůstaneme skoptiky vůči
různým blokům a jich resolucím.
Němec
Edina
Praha
Slovan
21
article
V Praze, 26. března. (Bankovní otáz
ka v Uhrách.) Orgán Andrássyovy ústavní
strany „Budap. Tagbl.“ ostře odsuzuje nynějš
snahy strany neodvislosti, jež chce ihned vy-
nutiti zřizení samostatné cedulové banky pro
Uhry. Proti snahám těm mluví všichni odbor
níci, znající finanění poměry v Uhrách. Odbor-
níci předpovídají, že zadlužené Uhry, zřídí-lis
samostatnou banku, ztrati úvěr v sousedním
státě (Rakousku) a neznámá valuta ochladí po-
vážlivě také zahraničné kapitalisty, na jichž po-
moc se posl. Hollo naděje tak bezpečně. Bylo
ukázáno že Rakousko, odmítajíc houfně uher
ské cenné papíry, může uvésti uherské banky
v nesnáze a sehuati v samotných Uhrách potřeb-
ný základní kapitál jest holou nemožností. Tin
však rozpadávají se v niveč všechny možnosti,
s nimiž počílá posl. Holló a jeho přátelé. Rakou-
sko však při tom ničeho neztratí, poněvadž Uhry
budou i potom, až budou míti samostatnou ban-
ku, povinny odváděti své příspěvky na společno
potřeby říšské i na civilní listu panovníkovu
v uznaně dobré valutě rakouské. Ale i kdyby-
chom při zakládání samostatné banky vyvázli
se zdravou oží, upadneme v ehronické zdražení
peněz, jež ohrozí náš skromně klíčící hospo-
dářský život. Ze všech těch důvodů „Budap
Tagbl.“ pokládá za naprostou lehkomyslnost.
chce-li strana neodvislosti vehnati Uhry do pod-
niku, jenž nemá vůbec na spěch a jehož zdan
jest více než pochybný.
Andrássyův
Budap
Uher
Tagbl
Praha
Uhry
Rakousko
samostatný banka
22
title
Politické zprávy zahraničné.
23
article
V Praze, 26. března.
Praha
24
article
Zadostučinění ruským slavjanofilům.
O schůzi politického klubu petrohradského
v níž rokováno o otázce slovanského sjezdua
v níž gen. Volodimirov ruské slavjanofily vy-
vrhl ze Slovanstva, přicházejí pořád nové po-
drobnosti. Na obranu slavjanofilů vystoupili pp.
Miljutín a Bašmakov, redaktor „Journ. de Set
Péterspourg“. O řeči A. A. Bašmakova píše re-
ferent: To nebyla hudba, to nebyla arie čaro-
krásné opery, to nebyl přednos nadšeného bás
níka — ne, to bylo něco ještě lepšího, ještě mo-
hutněji duši uchvacujícího. Někdy, při odhalent
pomníku Puškinova v Moskvě slyšeli jsme řeč
F. M. Dostojevského, jež unesla přečetné obe-
censtvo tak, že upadlo v extasi a začalo se lí-
bati. A. A. Bašmakov mluvil jen v malém sálo
a před nevelkým kruhem posluchačů, ale řeč
jeho olektrisovala je nadšením takovým, že po-
tlesk následoval za každou frazi. Háje Slovanský
spolek petrohradský, uvedl, že jen na tureckou
vojnu vydal půl druha milionu rublů a možn
řici, že on sám vedl válku s Otomanskou Por-
tou. A za to mu ještě dělají výčitky!
K „novoslovanům“ se řečník obrátil slovy
„Máte-li v minulosti, přílomnosti i budoucnost
něco lepšího, než jsme my dali, ven s tím! Alo
vy dosud nie takového nemáte, proto se učte
u svých velikých učitela!“
Účinkem řečí A. A. Bašmakova zaželinán
rozkol mezi „staroslovany“ a „mladoslovany“
tak že uznána nutnost, aby slovanský sjezd beze
dlení byl volán, ale aby jej svolaly obě strany
společně.
Péterspourg
Bašmakův
Puškinův
M Dostojevský
Bašmakov
Ala
Moskva
25
article
Konec je potěšlivý. To by neznamenalo po-
krok slovanské myšlenky a uvědomění, kdyby
obnovená činnost byla zahájena křivdou na sta-
rých a slavných pracovnících, upíráním jejieh
významu a zásluh. Pan Vergun ve schůzi one
správně ukázal na sjezdy slovanských novinářů.
kde, jak dosvědčil, chladily se hrany tak hlubo-
kých sporů, jako je ruskopolský a srbskochor-
vatský. S tímto nehlučným, alo přece značným
výsledkem slovanského jednotění na západě Ru-
sové při svém novém vystoupení v arenu slo-
vanské myšlenky již musejí počítat. I u nich
se musejí ohladiti hrany sporů, rozvoji slovan-
ské myšlenky překážejících. Jak trapně by pů-
sobilo na slovanské účastníky obmýšleného sje-
zdu, kdyby na něm zastoupeny byly všechny
slovanské národy a všechny jejich strany,a
scházeli by jen ruští slavjanofilé, kleří dosud
vykonali pro slovanskou myšlenku nejvíc! Ta-
kové zahájení nové akce nebylo by slibné, vždy!
by se každý jednotlivec i každá skupina obávati
musíli, až něco velkého pro Slovanstvo vykonají,
že budou podobně odkopnuti a nevděkem za-
hrnuti, jako se nyní děje ruským slavjanofilům.
Pravíme to jako lidé úplně nestranní. Na
šemu národu ruští slavjanofilé vždycky málo
rozuměli a proto nás neměli v přílišné lásce.
Dckud byli v síle, všecka jejich snaha se nesla
na Balkán a pro nás se jim nedostávalo ani
srdce, ani prostředků — toto poslední budiž
uvedeno jako fakt a nikoli jako výčitka. Ale
právě prote jsme oprávněni i povinni povznésti
svého hlasu na obranu ruských slavjanofilo
preti křivditelům.
Vergun
Balkán
26
article
„Veselá vdova“ v Sarajevě.
Kdyby bosenské vládě záleželo na tom, aby
v Sarajevě byl pokoj, nedovolila by další provo-
zování Lehárovy operety, když se tím obyvatel-
stvo dráždí. Ale podle všech známek drážděn
sarajevských domorodců jest úmyslem vlády
úřadů. Druhé představení operety dálo se za
asistence jízdy i pluku pěchoty v úplné vá-
lečné výpravě. Obyvatelstvo uposlechlo vyzván
„Srbské Rěči“, a zachovalo úplný klid. Uřad-
níci zahrnují účinkující věnci, patrně aby de-
monstrovali proti Sarajevanům za to, že jejieh
městské zastupitelstvo nedávno jim jako všem
cizincům odňalo obojí volební právo. Kdyby
úřadníci v městském zastupitelstvu sarajevském
byli více přihlíželi k tomu, aby městu prospí-
vali, než aby v něm dělali vládní stvůry, měst-
ské zastupitelstvo by nebylo učinilo onoho usne-
sení, jež okupačnímu úřadnictvu není ke cti.
Ale ke cti mu není ani beztaktné dráždění na-
rodního citu okupovaného obyvatelstva.
Lehárův
Sarajevan
Sarajevo
27
article
Německý císař v Benátkách.
Čarovné město na lagunách vítá s koketerií
uvadlé krasavice německého císaře, který zajisté
našel zálibu v theatrální okázalé mis-en-acěne
svého setkání se »spojencem« Viktorem Ema-
nuelem. Benátky odvykly poněkud hráti nějakou
politickou roli a proto je tím pochopitelnějš
enthustasmus ohnivých Benátčanů, kteři maji
příležitost manifestovati pro velkou polilickou
ideu. Přátelství německo-italské nebylo v p
slední době nezkalené. Vyskytovaly se všelijaká
nedorozumění a v Berlině nevrle hleděli na
Italii, dvořící se Francii i Velké Britanii. Kan-
cléř kn. Bülow sice si zavtipoval o francouzsko-
stalském valčíku, ale příliš vesele a bezstarostně
se netvářil. Setkání obou panovníků v Benátkách
vyjasní aspoň na chvíli zachmuřený obzor troj-
spulku.
Že schůzka Viléma II. s Viktorem Ema-
nuelem není pouze aktem zdvořilosti a má též
politické pozadí, tomu nasvědčuje přitomnost
ministra zahraničních věcí Tittona a německého
vyslance v Kvirinalu hr. Montsea. Na tuto okol-
nost aspoň s důrazem poukazují německé listy
Ovšem na druhé straně zase je nápadná nepři
tomnost kn. Bülowa, jenž ani se nezmínil v
své řeči ze dne 24. t. m. o schůzce benálské.
Slavnosti benátské byly ovšem velmi oká-
zalé a pestré. Po lagunách zněla hudba a zpěv.
Viktor Ema
Benátčan
Bülow
Vilém II
Benátky
Berlín
Francie
Velká Británie
28
article
Válečné lodi italské, shromážděné před palácem
královským, kde se široce otvírá Canale Grande,
zahřměly hromadným výstřelem, když přistál
loď, přivážející oba panovníky. Markovo náměsti
bylo přeplněno jásajícím obecenstvem, jemuž se
oba mocnáři okázali v oknech paláce králov-
ského.
Italské listy vítají německého cisaře s růz-
nými stupnicemi nadšení. Řimská »Tribunae
vidí ve schůzce benátské dobré znamení pro
alianci německo italskou. »Tribuna« přikládá
schůzce význam především zdvořilostní a mínl,
že nebude o ní vydáno ani úřadn
sdělení, poněvadž není prý co říci
»Giornale d'Italia« připominá neobyčejnou
srdečnost, s jakou král přivítal císařské man-
žele. Na obou stranách naučili se
teď oceňovati přednosti aliance,
a byla-li nějaká nedorozumění, jsou teď prý
odstraněna.
»Corriere d'Italia« nevěří, že schůzka be-
nálská má zvláštní politickou důležitost. Nic se
nemůže změnit, neboť styk obou států je abso-
lutně srdečný !
Radikální »Secolo« naproti tomu vidí ve
schůzce událost politickou a myslí, že b al-
kánská otázka bude hlavním předmětem
hovoru obou panovníků. Ale Italie nemá
nic dobrého k očekávání, poné-
vadž jeji zájmy na Balkáně se
kříží ze zájmy německými.
Dle dnešní telegrafické zprávy z Benátek
odebral se král Viktor Emanuel s mini-
strem Tittonem o 10. hodině dopolední
na »Hohenzollern«. Oba mocnáři vystoupili pak
na pevninu, provázení ministrem Tuttonem, vy-
slancem sv. pánem Jenischem a kníže
tem Max Egonem Fürstenberge m.
Markův
Viktor Emanuel
Jenisch
Fürstenberge
Balkán
Benátky
Canale Grand
Giornale d ' Italia
Corriere d ' Italia
29
article
Události v Marokku.
Maroko
30
article
Z Rabatu se oznamuje do Tangeru, že
mehalla o 2000 mužích, vedená bratrem Ab-
dula Azize, se vydala na pochod k jihu. Jiná
mehalla, podporovaná silným kmenem Šladů, se
blíží k Fezu. O Muleji Halidu se sdě-
luje, že má nedostatek peněz, zbraní
a střeliva a že lidě se mu rozprchavají
zpátečním pochodem k území marakošskému s
ublrajl.
Roosevelt a trusly.
Pařížský »Matin« přináší překvapující
prohlášení presidenta Roosevelta, který se
vyslovuje ve prospěch — trustů! Pravil: Ne-
jsem nepřítel trustů, jsem spíše nepřítelem ne-
přátel trustů. Konečně nepřátelé trustů jsou
demagogy a demagogie, ať se jeví v jakékoliv
podobě, najde ve mne vždy nepřítele. Ale jsem
neoblomný strážce zákonů a to musí být.
V naší zemi, kde vše jde obřími kroky v před,
byly utvořeny velké finanční společnosti, jež
dosáhly tak strašné moci, že byly přesvědčeny,
že svou tíhou rozdrtí i zákon. To však nikdy
nepřipustím. Proto nastal boj. Ale boj není na-
mířen proli všem velkým finančním společnostem,
ale jen proti těm, jež se nepodro-
bují zákonu. Mluvil-li jsem o »bohatých,
kteří přestupují zákon«, nechtěl jsem říci, že
všichni milionáři jsou zločinci. Mám jen ty na
zřeteli, kteři drze se stavi proti zákonu, a to
je mé plné právo. Neboť bohatství je mnohem
méně nežli chudoba omluvou pro porušení
zákona.
Aba
Aziz
Roosevelt
Tanger
Matin
31
article
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
Výslava měst a míst komorního obvodu praž-
ského. Jako Praha předslaví se na výstavě nejen
zobrazením svého moderního pokroku, nýbrž i svých
starobylých krás, tak pokud se týče ostatních měst,
chystá se pro výstavu úhrnný přehled alespoů nej-
význačnějších rysů v rázovilosti měst, míst a krajů
komorního obvodu — uskutečnění myšlenky, která,
nehledě k jejímu kulturně bistorickému významu,
jak pro tuzemce tak i pro cizí návštěvníky má stejný
asi zájem. Král. hlav. město Praha znázorní ve
vlastní výstavní budově svůj novodobý rozmach.
Exposice ostatních větších měst a míst komorního
obvodu umístěna bude v pavilonu, vystavěném archi-
tektem Justichem ve východní části výstavištěu
cesty, probíhající rovnoběžně se zadní frontou prů-
myslového palace v dolní části výstaviště; stavba,
zabírající plochu 1200 čtver, metrů, jest již botova,
s instalací výstavních objektů započne se jižv
příštím měsíci. Z obvodu komorního zú astní se této
exposice města: Bubeneč, Č. Brod, Chrudim, Karlín,
Kladno, Kolín, Kutná Hora, Nymburk, Nusle. Podě-
brady, Slané, Smíchov, Král. Vinohrady a Žižkov.
Král
Praha
Bubeneč
Č . Brod
Chrudim
Karlín
Kladno
Kolín
Kutná Hora
Nymburk
Nusle
Slaný
Smíchov
Vinohrady
Žižkov
živnostenský komora
výstaviště
32
article
Kromě toho bude i větší počet menších měst v této
exposici zastoupen. Nejvýznačnějšími výstavními ob-
jekty tohoto oddělení budou zajisté velká dioramata
měst Kotné Hory a Žižkova — obrovské obrazy hi-
storických motivů od akad. malíře prof. Ad. Licb-
schera. Diorama, vystavované obcí žižkovskou, je
účinně koncipovaným výjevem památné bitvy pod
Vítkovem. Kutná Hora vystaví také řadu plastických
kopií, vynikajících svých slaveb a pamatek, dále
ukázky svého hornictví. Město Kutná Hora nešetří
nákladu na svoji exposici, která upoutá jak svým
bohatým a zajímavým obsabem, tak i vkusnou svojí
úpravou. Výjevy z dolování v uhelné pánvi kladen-
ské znázorněny budou na velkém dioramatu král.
horního města Kladna. Obec vinohradská, vykazující
největší vzrůst a nejmodernější ráz ze všech českých
měst, znázorní mohutný svůj rozvoj. Poutavým od-
dílem s bohatau sbírkou historických památek za-
stoupeny budou i Poděbrady. Exposicemi podobnébo
druhu zúčastní se i ostatní města komorního
obvodu.
Ve všeobecném oddělení této výstavy vyhraženo
největší místo exposici Zemského svazu ku povzne-
sení návštěvy cizinců, jež obsahovati bude pohledy
na nejpůvabnější krajiny v obvodu komorním av
Čechách vůbec. Menší města vystavovati budouv
tomto oddělení. Zemský svaz okrašlovacích spolků
znázorní v diagramech postup zalesňovací akce v okolí
pražském a v působišti spolků ve Svazu sdruženýchi,
které rovněž vystaví panoramata nejkrásliějších krajů.
v kterých působí. Spolek českých fázeňských lékarů
a české fernální osady účastní se také této exposice,
jejíž pestrost a skvěla úprava osvědčí zajisté nej-
větší přitažlivost všech návštěvníků jubilejní vý-
stavy.
profesor
Ada
Kotný Hora
Žižkov
Vítkov
Kutná Hora
horní město
Kladno
Poděbrady
Čechy
Dior
spolek v svaz
33
article
Velká protestní schůze
Velká protestní schůze
proti nejnovějším násilnostem
Maďarů na Slovácích
koná se dnes v pátek dne 27. března o 128. hod.
večerní ve velkém sále na Žofíně. Na
schůzi promluví spisovatel Karel Kálal, redaktor
Bohdan Pavlů a někteří poslanci.
Josef Anýž, zemský posl., dr. K. Baxa, zem.a
říš. posl., dr. J. Herben, red., Adolf Heyduk,
spisovatel, prof. dr. T. G. Masaryk, říš. posl.
dr K. Mattuš, řed. Julius Myslík, red. dr. Fr.
Soukup, říš. posl., dr. J. Scheiner, adv., Ant.
Švehla, předseda tiskového družstva »Venkov«,
Fr. Táborský, spisovalel.
Maďar
Slovák
Kálal
Pavel
Anýž
K Baxa
doktor
J Herben
Heyduk
profesor
T G Masaryk
K Mattuš
Julius Myslík
Soukup
J Scheiner
Švehla
Táborský
Žofín
Francie
34
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Co nejvice zarmucuje v nynější bezpří-
kladné politické bidě české, toť malost, plochost
a mělkost naší politické veřejnosti a těch, kteří
předstírají, že ji slouží. S určitostí možno
tvrditi, že žurnalistika, obstarávající záležitosti
vládních stran českých, ani dalekého tušení ne-
má o velikosti katastrofy, která stiha
národ český touto dobou, o nesmírnosti
právní a existenční loupože na če-
ském lidu, prováděné společností Beck-Pesehka-
Titta-Wesselly. Ta okolnost je sama sebou úžas-
nější než strašná soutěska, do níž věc českou za-
vedli její vůdcové. Mužové, kteří povoláni jsouce
v čelo národa, neb sami se tam postavivše, převzali
nejen zodpovědnost za jeho osud, ale také po-
vinnost svrchovaného nebezpečí národního, to
jest povinnost poplachu, podnícení národa k či-
nům záchrany, povinnost výkladu o znehodno-
cení, snížení jeho významu, jeho platnosti jako
národa, mužové, kteří by měli státi každodenně
před tváří potupeného českého lidu s plamen-
ným líčením hanby, jaká se mu děje, kteří by
BeckPesehko
Titta
35
article
měli otrlé burcovati, vlažné svou vřelostí uná-
šeti, a z křemene národního vykřísnouti jiskru
k zapálení ohně, jaký by jinak všechen česko-
slovanský lid za normálních poměrů jedním plá-
polem už byluchvátiti musil — co činl
tito mužové?1 Skutkům jich ponecháváme
odpověď! Zkrátka i kruhy vůděi i tisk je-
jich všemožně snaží se o utlumení hlasu
nespokojenosti národa o zlehčení,
ano zatajení významu každého nového katastro-
fálního poselství ve věcech jazykových i univer-
sitních. Největší vopřítel jejich jest, kdo nehodlá
přihlížeti nečinně k této propagandě lhostejnosti
národní, ku porobě, jaké nebylo dosud rovno
v politiekých dějinách našich a kdo připominí
jim svatou, třeba sebe tvrdší povinnost. Přede-
včírem musíli jsme slyšeti od „lidového (!l)
svobodomyslného listu“ řadu nadávek, počínají-
cích novinářským žonglérstvím a končících „po-
matenosti“ a včera byl to agrárně-ministerský
denník, který nás navštívil se vzorníkem svých
líbeznosti za naší domněnku, že jsme považovali
jeho oposiční záchvat z minulého týdne za pro-