ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a805d150-7596-11dc-b9f4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: place 76, person 123, work 5, org 24
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
27. března 1908
4 masthead
Císlo 88.
5 article
v Brně, provázený současnými položkamí v řádném rozpočlu státním. O to musí býti usilováno, k tomu musí býti pracováno. Re- soluce, která rozmnožuje sto resolucí podaných a přijatých za nynějšího rozpočtového jednání výborového na rok 1908 ještě o jednu resoluci naprosto neposkytuje záruk, že takové faktum v dozírné době shlédneme. Závidíme tomu, kdo v ně věří — jeho san- kvinismus, jeho důvěrnost a jeho optimismus ve věci té. Avšak politika předlitavská vůbec zvláště vývoj její v posledních dvou letech uči- nil z nás houževnatě skeptíky a pesi- misty.
Brno Re
6 article
z Vídně, 26. března. (K. k.) Rozpočtový výbor rokoval dál o položce »Mimsterstvo vyučování, vysoké školy«. Posl. Šrámek žádá ministra, by hájil nejen rovnoprávnost katolických, nýbrž i rovnoprávnost neněmerkých studujících na německých universitách. Ve Wahrmundově záležitosti je pro stanovisko, jež v ní zanjme soud. Nejde o poručníkování vědy nebo o znásilnění vědecké svobody, nýbrž jen o to, aby- chom nalezli prostředky proti štvanicím, jaké ne- smějí býti ve spořádaném právním státě. Lituje, že posl. d'Elvert prohlásil zřízení česk universily na Moravě za politickou záležitost. Brno jest jedině možným místem pro českou universitu jest již po desítiletí kulturním střediskem českého obyvatelstva na Moravě. Nejen zřízením české uni- versity v Brně, také dalším hospodářským rozvojem českého lidu na Moravě dospěje se k tomu, že český národ také v obecním zastupitelstvu brněnském na- bude většiny. Český národ nedá si libiti národnostní veto Němců v universitní olázce a ohražuje se roz- hodně proti vládnímu systému, který by skutečně toto národnostní veto Němeů chtěl uznati. Po d'Elvertově prohlášení a proto, že také němečtí po- slanci, již nejsou tolik zúčastněni na moravské uni- versitní otázce, budou hlasovati proti Žáčkově reso- luci, řečník je nucen hlasovati proti resoluci Němců.
Posl Šrámek Elvert Němec Elvertův Žáčkův Vídeň Morava Brno
7 article
Dale doličoval nutnost úpravy nynějších vy- sokých škol. Žadal ministra, by vyhověl přáním po zřízení nových seminářů na bohoslovecké fakulle české university v Praze a na bohoslovecké fakultě v Olomouci. Ostatně přimlouvá se za návrhy dra Kramáře, žádá však zvláště zřízení stolice socialního práva na právnických a stolice pro socialní lékařství na lékařských fakoltách. Také česká technika brněnská potřebuje rozsáhlé úpravy. Řečník nabádal konečně všechny zástupce ne- německých národností ve výboru, všechny německé poslance, kteří nemají přímého zájmu na otázce české university, aby hlasovali pro Žačkovu resoluci. Posl. Klofáč pravil, že vlády dopouštějí se dávno na neněmeckých národnostech zločinů v oboru školství. Budoucnost Rakouska záleží výhradně na vývoji jednotlivých národností. Rakousko a němectví ne- jsou již totéž. Stěžoval si do úmyslného zanedbá- vání české university a techniky v Praze a pojednává o opatřeních nutných k vypravení obou vysokých škol. Otázka zřízení druhé české university na Mo- ravě není ptázkou politickou, nýbrž prostě kulturní nutností. Stát je povinen — dle stitních základních zákonů — ji zříditi. Český národ žádá jasnoua určitou odpověď. Není ani třeba zřizovati novou universitu, ale obnoví se jen stará (olomoucká), jejíž jedna fakulta podnes existuje. Oslatní byly zrušeny pouhým cís. nařízením a lím mohou býti obnoveny. O místě university rozhodují jen věcné důvody.
Dale Žačkův Posl Klofáč Oslatní Praha Olomouc Rakousko
8 article
Universita může býti zřízena jen v Brně, ve středi- sku duševního a hospodářakého života země. Poně- vadž plané resoluce nemají žádnou cenu, řečník činí tento návrb: Rozpočtový výbor zmocňuje vládu, aby se zřetelem na sliby po léta opakované. jakož i se zřetelem k tomu, že moravská universita v Olomouci byla pouhým čís. nařízením jen částečně zrušena a proto její fakulty mohou býti stejným způsobem doplněny, učinila konečně vše- chny přípravy, aby tato moravská uni- versita s českým vyučovacím jazy- kem byla v Brně, jediném to dnes pro universitu vhodném místě, zřízena a počátkem školního roku 1909/10 ote- vřena. Čeho k tomu tř ba, buď pojato již do řádněho rozpočtu na rok 1909 při jeho předběžném sestavování. Posl. Wolf prohlašuje ministrovovo stanovisk v zá ežitosti Wahrmundově za zcela správné. Soudí, že je směšno, chodí-li urpotní odpůrci soubuje s kordy, nápodobí li fermy sludentského života, jež celou svou podstatou vznikly z národního bnutí. Český náro má skutečně kulturu, již sluší uznati, kulturu, v niž jeví se mnoho zdatného úsilI. Avšak stupeň věde ckého rozvoje a míra síly, již posud v sobě k vlast- nímu vědeckému životu vyvinuly, dostačuje zrovna aby prokázala právo na zachování dosavadní jedné university. Němci v Čechách soudí, že druhá česká universita byla by také pro Němce v Čechách vy značným národním nebezpečím, ať už by byla zři- zena v Brně nebo v českém městě. Budeme — praví — hlasovati proti zřízení II. české university, pře jeme však Čechům, aby jich nynější universita byla dle všech požadavků moderní vědy vybudována
Posl Wolf Němec Čecho Brno Olomouc Čechy
9 article
Emil Tréva!: Antiky. Nákl. vlast. J. K. Šlejhar: Erzänlungen u. Skizzen. Sla vische Bibliothek B IX J Otto. Hugo Salus: Die Blumenschale. Gedichite. Langen Münceen. Em. Tezza: Pochi proverbi lituani — Venezia. Ferrari. Ouido M. Vyskoči!: Zvonice Novela. Dlust . A. Kašpar. (Šnajdrova knihovna lidové výchovy. I.) Snajdr — Kladno. Maloš Marten: »Cyklus rozkoše a smrli.e S obrazovou výzdobou slečny Zdenky Brannerovy Nakladatel B. Kočí. V Pra e 1907. Sťran 214 vel. za K 7.50.
Trév Šlejhar Otta Hugo Salus Münceen M Vyskoč A Kašpar Šnajdrův Brannerův Venezia Kladno Maloše Marten Erzänlungen u . Skizdit die Blumenschale
10 article Hudba.
Hudba. + Zpěvohra Národního divadla. V plném prou- du saisony zije se — z pohostinských her. Ještě jsme se nerozloučili s milým hostem, pí. Boguckau, a již mezi jejím vyslupováním debutoval host nový, sl. Mira Koroščova, Chorvatka, jež, připravujíc se pro jeviště německá, vystupovala před příchodem d Prahy na městském divadle v Opavě. U nás zvolila si Aidu, k níž ji předurčovati zdá se její zjev. Je bez masky hotovou Aidou, krásného profilu, imposantni postavy. Podání její jest velmi pečlivé a dobře již dnes z hruba ovládá obtížnou roli, ač rozpaky začá tečnice tísní ještě plné rozvinuli hlasu, brání detail- nímu propracování, jakému mohli jsme se nedávno obdivovati ve výkonu sl. Deslinnovy, a zatězují hiru která z okruhu několika stereotypních posunů nevy- chází. O dosahu vlohy jeji musily by nás teprve přesvědčiti další výstupy. Obecenstvo přijalo pěvkyni vlídně. Rostoucí zájem provází hry pí. Marie Bogu- cké. Ve stredu viděli jsme ji v nové partii, jako Markétku. Co chvalného pověděno o její Taťaně a Violettě, většinou, třeba ne tak intensivně, vztahuje se i na její Markétku. Umění pěvecké, sympatičnost hlasu a celého živého naturelu hostova zaujmou také v této úloze. Mně líbí se její podání zvláště o chvíle, kdy začne trpěli. Tu je pl. Bogucká velmi oduševnělá, do nitra prohloubená. Proto kladu výjev ve chrámě a v žaláři z výkonu jejího nejvýše. Že těšíme se na další její hry, netřeba ani připominsti.
Koroščův Chorvatka Aida Marie Bog Markétka Praha národní divadlo městský divadlo v Opava
11 article
Vždyt obecenstvo dalo to již na jevo, co chvíli pro pukávajíc v hlasité pochvaly a podlesk umělkyni jež dovede tak uchvacovatl + Na koncertě, který pořádán bude dne 28 t. m. o 3. hed. odpol. v Národním domě na Kr. Vino- hradech ve prospěch chudých kandidálek učitelství. kromě p. prof. A. Krásy, virtuosa na violoncelloa sl. E. Vrchlických, jichž obou skvělé úspěchy v Brně jsou ještě v čerstvé paměli, účinkuje těž Miss May Mard-Mayeró, mladistvá žákyně prof. Ševčíka, kter apronikavým úspěchem koncertovala ve Vídnia v Reichenhalu. U příležitosti 55. narozenin Vrchli- ckého sestaven program z jeho básní, jež recituje mistrova dcera, sl. Eva Vrchlických a zl. M. Suchán- budeme se srdečně těšiti, dosáhnou li jich uznání- hodné kulturní snahy nejkrásnějších pokroků. Pokud jde o požadavek zřízení německé university na Mo- ravě, prohlašuje řečník, že nehledě k tomu, že by zřizení německé university na Moravě oslabilo pa- teně návštěvu německé university v Praze, nepo- třebují si Němci toho ani z jiných důvodů tak tou- žebně přáti. Řečník vítá pak ohlášenou reformu právnických studií a doporučuje reformu v tom sm slu, aby theologie byla úplně přikázána jedno- tlivým církvím a za to aby na universitách na místě fakulty theologické byla zřízena fakulta pro sociální vědu a státní vědu. Navrhuje resoluci o univ. profe- sorech, kteří odešli do výslužby před 1. říjnem 1898.
profesor A Krása E Vrchlický Misso May Mayeró Ševčík Vrchlický M Suchán Němec Brno Morava Praha národní dům na Králové Vinohrad fakulta pro sociální věda
12 article
V odpolední schůzi poslanec Staně prohlásil, že bude hlasovati pro Klofáčovu i pro r- soluci všeobecnou. Ministrova prohlášení o zemských školdozorcích, nebyla uspokojivá. Třeba předloby kterou by jejich postavení bylo upraveno. Poukazuje dále na nutnost lepší úpravy nynějších vysokých škol. zvláště české techníky v Brně, žádal, by při ní bylo otevřeno kulturnětechnické oddělení. Tské německé technice v Brně nedostává se prý ještě mnohých nut ných oddělení. Přimlouvá se, aby pro studující z ob- čanského stavu byly zřízeny zvěrolékařské vysoké školy, naléhá na zřízení české vysoké školy zvěro- lékařské, urychlení novostaveb české tecbniky v Brně a prohlašuje konečně, že v zájmu pokojného spulužití národů a jich zástupců by bylo svrchovaně žádou- cím, aby v těchlo kulturních otázkách dosáhlo se dc hody a nečinily se z nich otázky politické.
Stana Klofáčův Brno český vysoký škola zvěrolékařský
13 article
Poslanec Žitník žádal zřízení slovinských po- boček na středních školách, zHzení utrakvistické nižší obchodní školy a průmyslové školy, značnějšího za- vádění slovinského jazyka jako jazyka vyučovacího na středních školách a odůvodňoval zevrubné poža- davek zřízení jihoslovanské university, po případě za- tím právnické fakulty v Lublani. Poslanec Hoímann-Wellenhot přimlouval se za lepší postavení zemských a okresních školdo zorců. Křižácká výprava proti Wahrmundovi pohnula širokými vrstvami obyvatelstva a napomenula je, že musí býti na stráži proti kterikálním útokům. Zaklá- dání nových universit znamenalo by politováníhodné a nejvýš nehospodářské tříštění sil a prostředků. Brojí zvlášť urputně proti právnícké fakultě slovinské. O rovnoprávnosti studujících v oboru vyučova- cím nelze pochybovali, avšak žádná vyučovací správa nemůže svobodomyslné a národně citicí studenty nutit, aby považovali studenty klerikální za soudruhy rovnocenné Posl. Onciul přednesl přání o černovické uni versitě. Posl. dr. Drexe! přimlouval se za zlepšen služného učitelských adjunktů na theologických fa- kultách. Doufa, že dle vysledku soudního řízení bu- dou učiněny též další kroky ve Wabrmundově zále- žitosti. S ministrovými vývody o studentských spolcíel v podslatě souhlasí a nabáda německé poslance, by působili na studenty, aby na universitní půdě nasta jistý mír. Posl. Morsey přimlouval se za úpravu techni ckých vysokých škol. Nynější chvíle politického napjetí a jitření nezdá se mu vhodnou k řešení vysokoškolské otázky, která dotýká se tolik národní a polilické cillivosti. Frof. Wahrmund konal o svých názorech přednášky, jež jsou vyloženým rou- hačstvím.
Žitník Hoímann Wellenhot Wahrmund Posl doktor Drex Morse Lublaň Wabrmundov zála
14 article
Posl. dr. Sylvester doporučoval resoluei loňského sjezdu vysokoškolských učitelů v Salepurku, která týká se autonomie vysokých škol a postavení univ, profesorů. O zřízení německé vysok školy na Moravě navrhl jménem 9členného výboru a jménem moravských poslanců tuto reso- luci: »V uvážení, že německé obyvatelstvo Moravy má oprávněný nárok na universitu ve vlastní zemi. vyzývá se vláda, aby co nejdřive uskutečnila zřízení university s německými přednáškami na Moravě, a neprodieně zahájila žádoucí přípravné kroky«. Posl. dr. Velich pojednal o postavení mimo- řádných profesorů, jež vyžaduje naléhavé nápravy. Jednou pro vždy udělované remunerace buďte reser- vovány pro soukromé docenty. Neplacení mimořádní profesoři, kteří jsou zároveň asistenty, nechiť od svého jmenování obdrží mimo remuneraci jako asistenti ještě pevnou remuneraci 2000 K. Nejdéle po třecl letech má se jim dostati systemisovaného platu. Po uplynutí pěti 5letí buď mimořádný profesor auto- maticky ad personam povýšen na řádného profesora.
Posl doktor Sylvester Velich pojednat Salepurk Morava
15 article
Řečník probíra poměry a přání právnické, medicinské a filosofické fakulty české university v Praze, žadá. by pražské české poliklinice dostalo se subvence v téže výši, jak má ji vídeňský poliklinický ústav, líčí neudržitelné poměry na pražské české vysoké škole technické a zvláště na zemědělském oddělení a uvádí v závěrku věcné důvody pro zřízení drubé české universily v Brně. Poslanec Romančuk stěžoval si do odstrká- vání ruského národa ve školském oboru. Skutečné potřeby šesté německé university není; v této zále- žitosti nerozhodují kulturní, nýbrž politicke ohledy. Není proti zřízení nové německé univer sity, ale nesmí se tak státi na újmu jiných národ ností. Rusově nemají dosud žádné vysoké školy. Po třeba ruské university ve Lvově je větší a oprávně nější než každého jiného národa v Rakousku, ba i českého. Rusové budou bojovati všemí prostředky za uskutečnění tohoto požadavku. Poslanec Glsbiňski prohlásil, že založením nových universit nesmí trpěti úprava dosavadních. O české universitě soudí jako dr. Kramář. Pukud se
Romančuk Rusův Rus Glsbiňski Brno Lvov Rakousko filosofický fakulta český univerzita v Praga český poliklinika český vysoký škola technický
16 article
kova, jež se zdarem recitovala v Plzni, přednese me lodram: „Cikánovy housle“ Písně na slova Vrchli- ckého zapěje mladistvá dcera mistra Ženíška, sl. Runa Zeniskova a p. Jar. Nevole. Doprovod na pianě laskavě převzala pí. E. Scheichlová. Lístky ke kon certu po 3 K, 2 K a 40 h k dostání v knihkupectvi Urbánkově a Topičově na Ferdinandově třídě. + Orchostr vídeňských hudebních umělců při- jede k nedělnímu koncertu v sesílení na 80 mužů. Zájem, jaký vzbudil koncert jest za poslední léta u nás nevídany. K četným objednávkám venkovským sdělujeme, že pouze za obnos předem zasion možno lístky reservovat. Rovněž oznamuje pořadatel- stvo, že vzhledem k nesmírné rezii nemožno dáti listky za ceny snížené, o ně. zvláště z venkova hromadně bylo žádáno. Volné líslky, mim- redokcím denních listů, vydávány nebudou. Dirigent mistr Nedbel přijede již dnes do Prahy. List- ky v předprodeji na sedadla po 3, 4 . 5 K. k stán po 1 a 2 K, lože 20 K dostati lže v hudebním a kla- vírním závodě Mojmira Urbánka v Praze, Hlávkův palác. +XXI. pěvecko-hudební večer posluchačstva soukremé Českoslovanské akademie hudby a zpěvu v Praze, Karlova ul. 223, uspoládán bude v pátek dne 27. března 1908 o 6. hod. večer. Zpevy dopro- vází pí. prol. akademie M. Lukešová-Vopálkova,
Cikánův Ženíšek Nevole E Scheichlová Urbánkův Topičův M Lukešová Vopálkův Plzeň Ferdinandov třída Praha Karlov ulice Nedbel Mojmiro Urbánek Hlávkův palác . + XXI
17 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Výbuch dynamitové palrony. Z Paříže, 26. března. Při stavbě drahy z Chamonixu na švýcarské hranice byli včera usmrecni dva dělníc výbuchem dynamitové patrony. Třet dělník byl těžce zraně n. = Aféra bankéře Rochefla. Z Paříže, 26 března. Když včera o půl 7. hodině Rochette vy- cházel v průvodu dvou strážníků ze své bankovní kanceláře v rne Saint Georges, kamž byl za účelem jištění jistých okolností dopraven, uspořádal mu dav, sl romážděný před domem, v němž se nalézali zvláště jeho zřízenci, dodavatelé a akcionáři. hlučné ovace. Z okolí musili býti přivolání policisté, aby zabráníli vypřažení koní. Nálad akcionářů jest poněkud důvěřivější, poněvadž do- movní prohlídky v Bangue Franco-Espagnole Credit Minier ukázaly, že obsah pokladen neodpovídá úplně šířeným pesimistickým názorům a listy po- kládají prozatímní propušťění Rochetta na svobodu za možné. Praví se, že Rochelte byl mezi kandidáty jemž se na Nový rok měl uděliti kříž čestné legie. Zejtra má se poprvé zodpovídati před policejním soudem z obvinění pro zneužiti důvěry. Senátor Charles Humbert, kterému chtěl Rochette svěřiti řízení »Petit Journalu«, prohlásil včera, že již před 14 dny žádal ministra spravedlnosti Brianda, aby dal záležitost Rochettovu prostudovati, zdali by ne- stačilo zbaviti Rochetta jeho okolí, které jest pro mteresenty nebezpečno. Clemenceau dává prohlásit že u žádného úřadu a u žádné osobnosti nepůsobi ve prospěch Kochettův.
Rochefl Rochelte Humbert Petit Briand Clemenceau Kochettův Paříž Chamonix Saint Georges Bangue Franco Espagnola Credit Minier
18 article
týče oslatních národností, pokládá přání po založení vlastních universit za odůvodněné s tím předpokla- dem, že universita sloužila by pouze pěstování vědy a nevzbuzovala námitky, pokud se týče místa, kde by měla býti zřízena, v politickém a národnostním směru. Co nejrozhodněji ohražuje se řečník proti tomu, aby Rusové reklamovali pro sebe polskou uni- versitu lvovskou, protože přičleněny k ni byly ruské učitelské stolice. Poláci budou hlasovati pro resoluci poslance Korošce. Sblížení mezi Rusy a Poláky bylo by možné, kdyby bylo jen dobré vůle na obou stranách. Poslanec ryt. Vasilko prohlásil, že na pod- kladě zákonného stanovení polského charakteru uni- versity Ivovské za současného přiznání práva Rusům na »ukrajinskou« universitu mohlo by dojíti k do- hodě. Universita ta může však býti pouze ve Lvově.
Rus Polák Koroška Vasilko Lvov
19 article
Poslanec Conci přidal se k vývodům řečníků proti Wahrmundovi. Pokud se týče zřízení právnické fakulty vlašské, prohlašuje, že všechny národnosti tohoto státu musí pokládati za svou povinnost zasa- zovati se o to, aby právě oné národnosti při žádosti o vysokoškolské vyučování a zvlaště pokud se týče právnické fakulty, dáno bylo příznivé vyřízení, která vytvořila povšechně základy právnické vědy a na jejíž nejslavnějších universitách vznikly všecky vědy vůbec. Zdá se, že vláda nyní má v úmyslu učinsli konec abnormálním poměrům v tomto směru, avšak pokud se týče místa, kde vlašská právnická fakulta má býti zřízena, plány nezdají se býti vhodnými. aby uspokojily přání vlašského národa. Otázka místa, kde universila zřízena býti má, měla by býti poklá- dána za čistě vnitřní záležitost vlašského obyvatelstva. Navrbuje resolnci, o níž výslovně prohlašuje, že není jeho vlastní, nýbrž že vznikla spolupracovnictvím velmi vážných činitelů. Zní: »V uvážení okolností, že vlašská národnost v Rakousku postrádá dosu právnické fakulty s vyučovaci řečí vlaš- kou, která nahradila by po dlouhá lela existující vysokuškolské kursy, vyzývá se vláda, aby co nejdříve a se vším důrazem postarala se, aby studentům vlašské národ- nosti v Rakousku dostalo se vhodné náhrady tohol nedostatku.« Příští schůze bude z ejtra.
Conec Rakousko právnický fakulta vlašský národ
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. března. (Universitní re- soluce.) Mezi námitkami, které Němci uvá- dějí proti zřizování nových neněmeckých vyso- kých škol, jest i ta, že staré university rakouské nejsou náležitě vybudovány a dokud nebudou opatřeny vším, co potřebují, aby mohly náležitě působiti, nelze prý zakládati nové. Na tuto ná- mitku odpovídá dnešní terstská „Edinost“. Uzná- vá, že jsou na starých universitách nedostatky, které nutno odstraniti; ba je v zájmu samého státu, aby opatřil potřebné na to prostředky. Ale — pokračuje — rozhodně se musíme opříti to- mu, aby se nedostatky na starých vysokých ško- lách odstraňovaly na účet těch, kdo nemají dosud nijaké vysoké školy. Není-li některá ně- mecká vysoká škola dostalečně dotována, nesmí to býti záminkou, aby se Slovanům vysoké školy vůbec odpíraly. Takové oprávněné stanovisko mělo by k universitní olázce zaujíti veškero slovanské veřejné mínění. Slovanšti poslanci ne- měli by dovolovati, aby vláda a Němci uskuteč- ňovali v této otázce heslo: do, ut des. Dáti jest třeba nejprvé tomu, kdo nemá dosudničeho. Máme-li se domoci svého vy- sokého kulurního požadavku, musíme napjati voškeru energii. Tu nestačí sebe krás- nější resoluce, které snad mají svůj aka- demický význam, ale jichž vlastní účel spočíva v tom, aby pomohly vládě z úzkých. Kromě re- solucí jest třeba takého pestupu a také taktiky která by vynutila provedeni toho, co se v reso- luci žádá. Dokud nespatříme positivních čino — konči „Edin.“ — zůstaneme skoptiky vůči různým blokům a jich resolucím.
Němec Edina Praha Slovan
21 article
V Praze, 26. března. (Bankovní otáz ka v Uhrách.) Orgán Andrássyovy ústavní strany „Budap. Tagbl.“ ostře odsuzuje nynějš snahy strany neodvislosti, jež chce ihned vy- nutiti zřizení samostatné cedulové banky pro Uhry. Proti snahám těm mluví všichni odbor níci, znající finanění poměry v Uhrách. Odbor- níci předpovídají, že zadlužené Uhry, zřídí-lis samostatnou banku, ztrati úvěr v sousedním státě (Rakousku) a neznámá valuta ochladí po- vážlivě také zahraničné kapitalisty, na jichž po- moc se posl. Hollo naděje tak bezpečně. Bylo ukázáno že Rakousko, odmítajíc houfně uher ské cenné papíry, může uvésti uherské banky v nesnáze a sehuati v samotných Uhrách potřeb- ný základní kapitál jest holou nemožností. Tin však rozpadávají se v niveč všechny možnosti, s nimiž počílá posl. Holló a jeho přátelé. Rakou- sko však při tom ničeho neztratí, poněvadž Uhry budou i potom, až budou míti samostatnou ban- ku, povinny odváděti své příspěvky na společno potřeby říšské i na civilní listu panovníkovu v uznaně dobré valutě rakouské. Ale i kdyby- chom při zakládání samostatné banky vyvázli se zdravou oží, upadneme v ehronické zdražení peněz, jež ohrozí náš skromně klíčící hospo- dářský život. Ze všech těch důvodů „Budap Tagbl.“ pokládá za naprostou lehkomyslnost. chce-li strana neodvislosti vehnati Uhry do pod- niku, jenž nemá vůbec na spěch a jehož zdan jest více než pochybný.
Andrássyův Budap Uher Tagbl Praha Uhry Rakousko samostatný banka
22 title
Politické zprávy zahraničné.
23 article
V Praze, 26. března.
Praha
24 article
Zadostučinění ruským slavjanofilům. O schůzi politického klubu petrohradského v níž rokováno o otázce slovanského sjezdua v níž gen. Volodimirov ruské slavjanofily vy- vrhl ze Slovanstva, přicházejí pořád nové po- drobnosti. Na obranu slavjanofilů vystoupili pp. Miljutín a Bašmakov, redaktor „Journ. de Set Péterspourg“. O řeči A. A. Bašmakova píše re- ferent: To nebyla hudba, to nebyla arie čaro- krásné opery, to nebyl přednos nadšeného bás níka — ne, to bylo něco ještě lepšího, ještě mo- hutněji duši uchvacujícího. Někdy, při odhalent pomníku Puškinova v Moskvě slyšeli jsme řeč F. M. Dostojevského, jež unesla přečetné obe- censtvo tak, že upadlo v extasi a začalo se lí- bati. A. A. Bašmakov mluvil jen v malém sálo a před nevelkým kruhem posluchačů, ale řeč jeho olektrisovala je nadšením takovým, že po- tlesk následoval za každou frazi. Háje Slovanský spolek petrohradský, uvedl, že jen na tureckou vojnu vydal půl druha milionu rublů a možn řici, že on sám vedl válku s Otomanskou Por- tou. A za to mu ještě dělají výčitky! K „novoslovanům“ se řečník obrátil slovy „Máte-li v minulosti, přílomnosti i budoucnost něco lepšího, než jsme my dali, ven s tím! Alo vy dosud nie takového nemáte, proto se učte u svých velikých učitela!“ Účinkem řečí A. A. Bašmakova zaželinán rozkol mezi „staroslovany“ a „mladoslovany“ tak že uznána nutnost, aby slovanský sjezd beze dlení byl volán, ale aby jej svolaly obě strany společně.
Péterspourg Bašmakův Puškinův M Dostojevský Bašmakov Ala Moskva
25 article
Konec je potěšlivý. To by neznamenalo po- krok slovanské myšlenky a uvědomění, kdyby obnovená činnost byla zahájena křivdou na sta- rých a slavných pracovnících, upíráním jejieh významu a zásluh. Pan Vergun ve schůzi one správně ukázal na sjezdy slovanských novinářů. kde, jak dosvědčil, chladily se hrany tak hlubo- kých sporů, jako je ruskopolský a srbskochor- vatský. S tímto nehlučným, alo přece značným výsledkem slovanského jednotění na západě Ru- sové při svém novém vystoupení v arenu slo- vanské myšlenky již musejí počítat. I u nich se musejí ohladiti hrany sporů, rozvoji slovan- ské myšlenky překážejících. Jak trapně by pů- sobilo na slovanské účastníky obmýšleného sje- zdu, kdyby na něm zastoupeny byly všechny slovanské národy a všechny jejich strany,a scházeli by jen ruští slavjanofilé, kleří dosud vykonali pro slovanskou myšlenku nejvíc! Ta- kové zahájení nové akce nebylo by slibné, vždy! by se každý jednotlivec i každá skupina obávati musíli, až něco velkého pro Slovanstvo vykonají, že budou podobně odkopnuti a nevděkem za- hrnuti, jako se nyní děje ruským slavjanofilům. Pravíme to jako lidé úplně nestranní. Na šemu národu ruští slavjanofilé vždycky málo rozuměli a proto nás neměli v přílišné lásce. Dckud byli v síle, všecka jejich snaha se nesla na Balkán a pro nás se jim nedostávalo ani srdce, ani prostředků — toto poslední budiž uvedeno jako fakt a nikoli jako výčitka. Ale právě prote jsme oprávněni i povinni povznésti svého hlasu na obranu ruských slavjanofilo preti křivditelům.
Vergun Balkán
26 article
„Veselá vdova“ v Sarajevě. Kdyby bosenské vládě záleželo na tom, aby v Sarajevě byl pokoj, nedovolila by další provo- zování Lehárovy operety, když se tím obyvatel- stvo dráždí. Ale podle všech známek drážděn sarajevských domorodců jest úmyslem vlády úřadů. Druhé představení operety dálo se za asistence jízdy i pluku pěchoty v úplné vá- lečné výpravě. Obyvatelstvo uposlechlo vyzván „Srbské Rěči“, a zachovalo úplný klid. Uřad- níci zahrnují účinkující věnci, patrně aby de- monstrovali proti Sarajevanům za to, že jejieh městské zastupitelstvo nedávno jim jako všem cizincům odňalo obojí volební právo. Kdyby úřadníci v městském zastupitelstvu sarajevském byli více přihlíželi k tomu, aby městu prospí- vali, než aby v něm dělali vládní stvůry, měst- ské zastupitelstvo by nebylo učinilo onoho usne- sení, jež okupačnímu úřadnictvu není ke cti. Ale ke cti mu není ani beztaktné dráždění na- rodního citu okupovaného obyvatelstva.
Lehárův Sarajevan Sarajevo
27 article
Německý císař v Benátkách. Čarovné město na lagunách vítá s koketerií uvadlé krasavice německého císaře, který zajisté našel zálibu v theatrální okázalé mis-en-acěne svého setkání se »spojencem« Viktorem Ema- nuelem. Benátky odvykly poněkud hráti nějakou politickou roli a proto je tím pochopitelnějš enthustasmus ohnivých Benátčanů, kteři maji příležitost manifestovati pro velkou polilickou ideu. Přátelství německo-italské nebylo v p slední době nezkalené. Vyskytovaly se všelijaká nedorozumění a v Berlině nevrle hleděli na Italii, dvořící se Francii i Velké Britanii. Kan- cléř kn. Bülow sice si zavtipoval o francouzsko- stalském valčíku, ale příliš vesele a bezstarostně se netvářil. Setkání obou panovníků v Benátkách vyjasní aspoň na chvíli zachmuřený obzor troj- spulku. Že schůzka Viléma II. s Viktorem Ema- nuelem není pouze aktem zdvořilosti a má též politické pozadí, tomu nasvědčuje přitomnost ministra zahraničních věcí Tittona a německého vyslance v Kvirinalu hr. Montsea. Na tuto okol- nost aspoň s důrazem poukazují německé listy Ovšem na druhé straně zase je nápadná nepři tomnost kn. Bülowa, jenž ani se nezmínil v své řeči ze dne 24. t. m. o schůzce benálské. Slavnosti benátské byly ovšem velmi oká- zalé a pestré. Po lagunách zněla hudba a zpěv.
Viktor Ema Benátčan Bülow Vilém II Benátky Berlín Francie Velká Británie
28 article
Válečné lodi italské, shromážděné před palácem královským, kde se široce otvírá Canale Grande, zahřměly hromadným výstřelem, když přistál loď, přivážející oba panovníky. Markovo náměsti bylo přeplněno jásajícím obecenstvem, jemuž se oba mocnáři okázali v oknech paláce králov- ského. Italské listy vítají německého cisaře s růz- nými stupnicemi nadšení. Řimská »Tribunae vidí ve schůzce benátské dobré znamení pro alianci německo italskou. »Tribuna« přikládá schůzce význam především zdvořilostní a mínl, že nebude o ní vydáno ani úřadn sdělení, poněvadž není prý co říci »Giornale d'Italia« připominá neobyčejnou srdečnost, s jakou král přivítal císařské man- žele. Na obou stranách naučili se teď oceňovati přednosti aliance, a byla-li nějaká nedorozumění, jsou teď prý odstraněna. »Corriere d'Italia« nevěří, že schůzka be- nálská má zvláštní politickou důležitost. Nic se nemůže změnit, neboť styk obou států je abso- lutně srdečný ! Radikální »Secolo« naproti tomu vidí ve schůzce událost politickou a myslí, že b al- kánská otázka bude hlavním předmětem hovoru obou panovníků. Ale Italie nemá nic dobrého k očekávání, poné- vadž jeji zájmy na Balkáně se kříží ze zájmy německými. Dle dnešní telegrafické zprávy z Benátek odebral se král Viktor Emanuel s mini- strem Tittonem o 10. hodině dopolední na »Hohenzollern«. Oba mocnáři vystoupili pak na pevninu, provázení ministrem Tuttonem, vy- slancem sv. pánem Jenischem a kníže tem Max Egonem Fürstenberge m.
Markův Viktor Emanuel Jenisch Fürstenberge Balkán Benátky Canale Grand Giornale d ' Italia Corriere d ' Italia
29 article
Události v Marokku.
Maroko
30 article
Z Rabatu se oznamuje do Tangeru, že mehalla o 2000 mužích, vedená bratrem Ab- dula Azize, se vydala na pochod k jihu. Jiná mehalla, podporovaná silným kmenem Šladů, se blíží k Fezu. O Muleji Halidu se sdě- luje, že má nedostatek peněz, zbraní a střeliva a že lidě se mu rozprchavají zpátečním pochodem k území marakošskému s ublrajl. Roosevelt a trusly. Pařížský »Matin« přináší překvapující prohlášení presidenta Roosevelta, který se vyslovuje ve prospěch — trustů! Pravil: Ne- jsem nepřítel trustů, jsem spíše nepřítelem ne- přátel trustů. Konečně nepřátelé trustů jsou demagogy a demagogie, ať se jeví v jakékoliv podobě, najde ve mne vždy nepřítele. Ale jsem neoblomný strážce zákonů a to musí být. V naší zemi, kde vše jde obřími kroky v před, byly utvořeny velké finanční společnosti, jež dosáhly tak strašné moci, že byly přesvědčeny, že svou tíhou rozdrtí i zákon. To však nikdy nepřipustím. Proto nastal boj. Ale boj není na- mířen proli všem velkým finančním společnostem, ale jen proti těm, jež se nepodro- bují zákonu. Mluvil-li jsem o »bohatých, kteří přestupují zákon«, nechtěl jsem říci, že všichni milionáři jsou zločinci. Mám jen ty na zřeteli, kteři drze se stavi proti zákonu, a to je mé plné právo. Neboť bohatství je mnohem méně nežli chudoba omluvou pro porušení zákona.
Aba Aziz Roosevelt Tanger Matin
31 article Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory.
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Výslava měst a míst komorního obvodu praž- ského. Jako Praha předslaví se na výstavě nejen zobrazením svého moderního pokroku, nýbrž i svých starobylých krás, tak pokud se týče ostatních měst, chystá se pro výstavu úhrnný přehled alespoů nej- význačnějších rysů v rázovilosti měst, míst a krajů komorního obvodu — uskutečnění myšlenky, která, nehledě k jejímu kulturně bistorickému významu, jak pro tuzemce tak i pro cizí návštěvníky má stejný asi zájem. Král. hlav. město Praha znázorní ve vlastní výstavní budově svůj novodobý rozmach. Exposice ostatních větších měst a míst komorního obvodu umístěna bude v pavilonu, vystavěném archi- tektem Justichem ve východní části výstavištěu cesty, probíhající rovnoběžně se zadní frontou prů- myslového palace v dolní části výstaviště; stavba, zabírající plochu 1200 čtver, metrů, jest již botova, s instalací výstavních objektů započne se jižv příštím měsíci. Z obvodu komorního zú astní se této exposice města: Bubeneč, Č. Brod, Chrudim, Karlín, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Nymburk, Nusle. Podě- brady, Slané, Smíchov, Král. Vinohrady a Žižkov.
Král Praha Bubeneč Č . Brod Chrudim Karlín Kladno Kolín Kutná Hora Nymburk Nusle Slaný Smíchov Vinohrady Žižkov živnostenský komora výstaviště
32 article
Kromě toho bude i větší počet menších měst v této exposici zastoupen. Nejvýznačnějšími výstavními ob- jekty tohoto oddělení budou zajisté velká dioramata měst Kotné Hory a Žižkova — obrovské obrazy hi- storických motivů od akad. malíře prof. Ad. Licb- schera. Diorama, vystavované obcí žižkovskou, je účinně koncipovaným výjevem památné bitvy pod Vítkovem. Kutná Hora vystaví také řadu plastických kopií, vynikajících svých slaveb a pamatek, dále ukázky svého hornictví. Město Kutná Hora nešetří nákladu na svoji exposici, která upoutá jak svým bohatým a zajímavým obsabem, tak i vkusnou svojí úpravou. Výjevy z dolování v uhelné pánvi kladen- ské znázorněny budou na velkém dioramatu král. horního města Kladna. Obec vinohradská, vykazující největší vzrůst a nejmodernější ráz ze všech českých měst, znázorní mohutný svůj rozvoj. Poutavým od- dílem s bohatau sbírkou historických památek za- stoupeny budou i Poděbrady. Exposicemi podobnébo druhu zúčastní se i ostatní města komorního obvodu. Ve všeobecném oddělení této výstavy vyhraženo největší místo exposici Zemského svazu ku povzne- sení návštěvy cizinců, jež obsahovati bude pohledy na nejpůvabnější krajiny v obvodu komorním av Čechách vůbec. Menší města vystavovati budouv tomto oddělení. Zemský svaz okrašlovacích spolků znázorní v diagramech postup zalesňovací akce v okolí pražském a v působišti spolků ve Svazu sdruženýchi, které rovněž vystaví panoramata nejkrásliějších krajů. v kterých působí. Spolek českých fázeňských lékarů a české fernální osady účastní se také této exposice, jejíž pestrost a skvěla úprava osvědčí zajisté nej- větší přitažlivost všech návštěvníků jubilejní vý- stavy.
profesor Ada Kotný Hora Žižkov Vítkov Kutná Hora horní město Kladno Poděbrady Čechy Dior spolek v svaz
33 article Velká protestní schůze
Velká protestní schůze proti nejnovějším násilnostem Maďarů na Slovácích koná se dnes v pátek dne 27. března o 128. hod. večerní ve velkém sále na Žofíně. Na schůzi promluví spisovatel Karel Kálal, redaktor Bohdan Pavlů a někteří poslanci. Josef Anýž, zemský posl., dr. K. Baxa, zem.a říš. posl., dr. J. Herben, red., Adolf Heyduk, spisovatel, prof. dr. T. G. Masaryk, říš. posl. dr K. Mattuš, řed. Julius Myslík, red. dr. Fr. Soukup, říš. posl., dr. J. Scheiner, adv., Ant. Švehla, předseda tiskového družstva »Venkov«, Fr. Táborský, spisovalel.
Maďar Slovák Kálal Pavel Anýž K Baxa doktor J Herben Heyduk profesor T G Masaryk K Mattuš Julius Myslík Soukup J Scheiner Švehla Táborský Žofín Francie
34 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Co nejvice zarmucuje v nynější bezpří- kladné politické bidě české, toť malost, plochost a mělkost naší politické veřejnosti a těch, kteří předstírají, že ji slouží. S určitostí možno tvrditi, že žurnalistika, obstarávající záležitosti vládních stran českých, ani dalekého tušení ne- má o velikosti katastrofy, která stiha národ český touto dobou, o nesmírnosti právní a existenční loupože na če- ském lidu, prováděné společností Beck-Pesehka- Titta-Wesselly. Ta okolnost je sama sebou úžas- nější než strašná soutěska, do níž věc českou za- vedli její vůdcové. Mužové, kteří povoláni jsouce v čelo národa, neb sami se tam postavivše, převzali nejen zodpovědnost za jeho osud, ale také po- vinnost svrchovaného nebezpečí národního, to jest povinnost poplachu, podnícení národa k či- nům záchrany, povinnost výkladu o znehodno- cení, snížení jeho významu, jeho platnosti jako národa, mužové, kteří by měli státi každodenně před tváří potupeného českého lidu s plamen- ným líčením hanby, jaká se mu děje, kteří by
BeckPesehko Titta
35 article
měli otrlé burcovati, vlažné svou vřelostí uná- šeti, a z křemene národního vykřísnouti jiskru k zapálení ohně, jaký by jinak všechen česko- slovanský lid za normálních poměrů jedním plá- polem už byluchvátiti musil — co činl tito mužové?1 Skutkům jich ponecháváme odpověď! Zkrátka i kruhy vůděi i tisk je- jich všemožně snaží se o utlumení hlasu nespokojenosti národa o zlehčení, ano zatajení významu každého nového katastro- fálního poselství ve věcech jazykových i univer- sitních. Největší vopřítel jejich jest, kdo nehodlá přihlížeti nečinně k této propagandě lhostejnosti národní, ku porobě, jaké nebylo dosud rovno v politiekých dějinách našich a kdo připominí jim svatou, třeba sebe tvrdší povinnost. Přede- včírem musíli jsme slyšeti od „lidového (!l) svobodomyslného listu“ řadu nadávek, počínají- cích novinářským žonglérstvím a končících „po- matenosti“ a včera byl to agrárně-ministerský denník, který nás navštívil se vzorníkem svých líbeznosti za naší domněnku, že jsme považovali jeho oposiční záchvat z minulého týdne za pro-