Periodikum ALTO Viewer

1 article

mokelským rychlíkem přijel kníže Otto Windischi- grätz Knížecí manželé ubytovali se v hotelu „U mo- dré hvězdy“. Na král. hradě na Hradčanech doposud není vztý- čen prapor jako na hradebních baštách.

Windisch Hradčany

2 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Žádné vyrovnaci konference! Nebylo sice o tom ani nejmenší pochyby, ale včera to slyšel dr. Eppinger z nejvlastnějších úst předsedy ministerstva bar. Becka na hostině u místo- držitele. Bar. Beck zmocnil dra. Eppingra, aby prohlášení jeho uveřejnil. A prohlášení toto zní: „Zdá se, že na německé straně bylo účelu ná- vštěvy panovníkovy v tom smyslu špatně poroz- uměno, jakobych průběhem návštěvy té měl já zavésti jednání o národnostní do- rozumění. Takový úmysl jest mne dalek, neboť rozumím do té míry politice, abych na- hlédl, že za této doby o takovém úmyslu ne- může býti ani řeči. Jsem ovšem ochoten v každé době podporovati veškeré pokusy, směřujíeí k vyrovnání protiv, než nikoli přílišnými slovy, nýbrž v konkretních případech činy.“ To je pří- mé vyvrácení zprávy sobotní „N. Fr. Pr.“ o po- zvání 12 českých a 12 německých politiků k bar. Beckovi a těší nás, že předseda ministerstva vy- vrátil ji téměř týmiž důvody, jimiž jsme doka- zovali nemožnost takového jeho podnikání. Snad se nyní uklidní i největší politik v národě če- ském, býv. říš. posl. Klofáč. Také německý mi- nistr krajan Prade popřel v rozmluvě s redak torem „Boh.“ veškerou možnost smiřovaček v této době a zvláště za návštěvy panovníkovy v Praze.

Eppinger Beck Klofáč Prade Francie Praha

3 article

— Ke včerejší uvítaní řečt starosty praž- ského dra. Groše mají listy německého kasina několik podotknutí. »Pr. Tgbltu« zdá se, že dr. Groš neměl poznámku, že Češi domáhají se naprosté rovnoprávnosti a rovnocennosti národů vůči mocnáři pronésti zrovna v jazyce něme- ckém. To prý — podle »Pr. Tgbltu« nebylo na místě — vzhledem k výhradně českému úřa- dování pražského obecního zastupitelstva, jež prý jde tak daleko, že i pozvánky zaslané německým zástupcům k slavnostem a schůzím u příležito- sti panovníkovy návštěvy byly výhradně české. ». T.« nedovede konečně v žádné skutečné okolnost najíti oprávnění k tomu pro dra. Groše, že zrovna politický pasus své řeči pronesl jménem Němců, ale nikterak prý mu (t. j. »P. T.« starostovi pražskému) nezazlívá jeho poznámku, že po- skytl panovníkovi příležitost, že ve své odpovědi položil na to důraz, že důležité úkoly a správy velké obce vyžadují jednomyslného spolupůso- bení všech jeho obyvatel. Pocity »Pr. Tgblt.« jsou tedy jaksi smíseny, převládá v nich blaže- nost s mírným rozladěním mysle, chyba bude nepochybně v tom, že dr. Groš nepředložil svou uvítací řeč ke schválení v něm. kasinu, zastu- pujícím do jisté míry radnici »německé Prahy« profesora Sauera. Jinak podle pravdy musel by

Groš doktor Čech Němec Sauer Praha obecní zastupitelstvo

4 article

»Pr. Tgblt.« doznati, že němčina dostává se na pražské radnici a magistrátních úřa- dovnách ceny o několikanásob větší nežv kterékoli radnici obou ostatních hlavních měst českých zemí — češtině, nehledě ani k tomu, že nemůže kasiňácký list jmenovati ani jediného starostu brněnského aneb opavského, který by byl tolik rovné ceny českému jazyku prokázal, aby v něm byl při uvítání panovníka i jen ně- kolik slov promluvil. Mluvil-li starosta dr. Groš těch několik slov také německy, sluší jen vítati, že právě v němčině pronesl pasus o naprosté rovnoprávnosti a rovnocennosti. Zavdal tím pa- novníku podnět, že také německy a zajisté tudíž přímo k německému obyvatelstvu tohoto krás- ného království propověděl, že mír mezi oběma kmeny v něm spočvati může jenom na úctě před rovným právema oceněním vzájemných předností. To jsou zlatá slova a naši Němci měli by se jim naučiti nazpamět i odvyknouti si neustálým de- klamacím o vrchním právu (»Vorrecht«) a vrch- ním postavení Němců, jaké prý jim náleží v říši i zemi. Co se týče pak účastenství Němeů na jednomyslnosti všeho obyvatelstva v Praze vůči úkolům správy velkoměsta není v moci věšiny obyvatelstva Němce k této jednomysl- nosti přinutiti. Aby je Češi do sboru volili toho nežádá ani císař. A to co tuto řečeno vystačí na odpověď »Bohemii«, z jejíhož článku nelze vyčísti více než pouhou zlomyslnost. Pitnou vodou »České spořitelny« přestane se »Boh.« brzy chlubit. — Při dekoraci královské Prahy k ná- vštěvě králově šla zášť německá proti červeno- bílým zemským barvám tak daleko, že dlužno

doktor Groš Němec Čech Praha Bohemia Český spořitelna

5 article

ustrnouti nad zaručenými historkami, jež se vypravují. Dům v Sadové třídě čís. 96 náleží ryt. Rudolfu Hoschkovi. Majitel nařídil čalou- niku, aby průčelí domu vyzdobil neutrálně. Po třikráte strhány byly barvy zemské z průčelí domu, po třikráte znovu vyvěšeny. Za pachatele označují se p. Weidelni, ředitel žižkovské kap- slovky, proslulý Germán před hospodinem bydlící v prvním patře řečeného domu, a pan Egidor Richetti, sekretář »Assicurazione Gene- rali«, nájemce přízemku. Dnešní noci pánové tito strhali zemské barvy po třetí. — »Žurnalistická nesvědomitost« — to nejmírnější označení pro čin, jehož se dopustil býv. posl. Klofáč včera ve svém novém orgáně první denní zprávou, nadepsanou »Mladočeské punktace«. K účelu tomu, aby se p. Klofáč stal zase poslancem, jest schopen všeho i nej- větší neslušnosti, jaké se může dopustit český novinář a ta jest — zahrávati si s nejlepšími city národa ze sobeckých příčin. Proti reorgani- sované, se zdvojenou silou k volbám povstalé nár. svobodomyslné straně nemá národně so- ciální frakce žádné jiné strannické zbraně než osočování, že národní strana svobodomyslná připravuje nové punktace ke »splnění starých trhanských choutek německých.« Toť prý jest nespornou a nepopíratelnou pravdou pro každého, kdo má jen poněkud schopný zrak hleděti na události tak, jak jsou a ne, jak mu je nepoctiví aneb alespoň politování hodní lidé malují. Dí pan Klofáč. Zatím každý, kdo obdařen jest trochou soudnosti, musí viděti dvě věci, kteréž

Hoschk Germán Egidor Klofáč Genus

6 article

poví mu, že jen lidé politického rozumu pozba- vení mohou připouštěti i jen theoreticky mož- nost vůbec nějakých punktací. Dnes, kdy sto- jíme před říšskými volbami, z nichž povstanou nové formace stran, ježto k projevům politické vůle přicházejí nové voličské živly v neodhadné síle co do různěných zásad, mluvitio punktacích, kdy sněmu zbývá sotva jedno je- diné zasedání, jež není ani fysicky schopno, aby zahájilo aneb podniklo nějaké dílo vyrov- nací — jest politickou pešetilostí prvního řádu. Česká strana, která by se tou dobou punktací zúčastnila i jen jich pouhým obesláním, nesměla by se před českým voličstvem při volbách ani ukázati. Žádný kandidát, který by českému voličstvu, u ně- hož se o důvěru při říšských volbách uchá- zeti hodlá, nedal nejzávaznější ujištění, že nikdy nebude hlasovati pro uskutečnění známých ně- meckých požadavků vyrovnacích s roztržením země v čele, nemůže si činiti ani nejskrovněj- ších nadějí na mandát. Strana pak, která by se neostýchala zkusiti s národem nejstrašnější šidbu, jakou lze si jen představiti a po říšských volbách by se odvážila k punktacím s Němci, náležela by tou chvílí k stranám mrtvým ortel národa byl by na ní vykonán při nastáva- jících zemských volbách. A lze připustiti vůbec domněnku, aby nár. strana svobodomyslná, před kterouž stojí nový skvělý život politický, sáhla k prostředku, nejjistěji každou českou po- litickou stranu vraždícímu, k punktacím ? Vždyt by byla zasypána takovými kletbami národa,

Němec Český strana

7 article

takovými hromobitnými projevy nikoli jen nedů- věry, nýbrž i nenávistí celého národa, že by práh nové sněmovny ani překročiti se neodvá- žila !? Uváží-li klidně soudíci český člověk všechny tyto okolnosti a situace, musí sám sobě říci, že pověsti o mladočeských punktacích může šířiti nejen zlomyslná, ale všeho intelektu prázdná hlava. A krom toho na základě opětných auten- tických ujištění, jež nám znovu byla dána, můžeme prohlásiti každou zprávu o možnost dorozumění na základě německých vyrovnacích podmínek, zejména těch trhanských, za pustou, všech podstat postrádající smyšlenku, nejhlou- pější politickou báchorku. — Neodůvodněné podezřívání. V listech »spojených stran pokrokových« a v časopisech realistických debutuje volební agitace důsledně se lží, že výkonný výbor národní strany svo- bodomyslné a jeho komise volební voličstvu kandidáty vnucují i takové, které nechce a že jejich agitátoři prohlašují za hrubé porušení ná- rodní kázně a prorady na zájmech strany a tím též na zájmech národa, opováží-li se voličové neb jejich důvěrníci míti jiného ná- hledu, pokud jde o kandidáta, než páni v Praze.

Praha

8 article

Opakujeme ještě jednou a jednou pro vždy, že náteží to k nezbytným atributům strany s vo- bodomyslné šetřiti a v úctě míti přesvědčení svých příslušníků, najmě ve věcech volebních. Jisté iniciativy musí býti všude, rovněž i organisova- ného postupu ve výkonu volebním, však nezvrat- nou zásadou, kterouž vedení strany úplně je pro- niknuto, jest že nikde nesmí býti na rozhodnuti činěn nátlak, tím méně hrozbami a vynuco- váno, co sám stát chrání speciálním zákonem. Jednati jinak, bylo by hříchem proti této zá- sadě, zejména nepřípustno je nalehati na voliče, aby hned z předu nuceni byli podříditi se dik- tátu korporace kterékoli. Strana svobodomyslná, právě proto, že je svobodomyslnou, chce, aby volby staly se čistým, nefalšovaným projevem lidové vůle a vedení její z předu již odmitá co nejrozhodněji výtky, jakoby kandidáty určovalo. Vedení kandidáty pouze navrhuje, důvěrnícia v druhé řadě voličové buď návrhy schváli neb je odmítnou, však bez nátlaku, z nejčistšího přesvědčení. ese

9 article

— Osobní z pošty. Jmenováni byli konceptními praktikanty v Praze absol. právníci Ant. Titl, Jos. Dreszler, dr. Karel Trapl. Arnošt ryt. Petsch, dr. Josef Schüllinger, Jaroslav Pipek, Karei Padour, Václav Záběhlický, Rud. Braun, dr. Karel Effenberger a dr. Otto Kučera. — Přeloženi byli: kontrolor Ant. Janda ze Žatce do Prahy, oficial Ant. Krátký z Mor. Třebové do Vídně, asistenti Jaroslav Nepauer ze Sarajeva do Mostu a Josef Žák z Přerova do Sarajeva. — Na pensi dání byli: správce Ant. Medek v Teplicích- Šanově, nadoficiál Karel Bechyně v Praze.. — Na odpočinek vzat byl trvale nadkontrolor Václ. Řízek na Smíchově. — Promoce, Pan JUC. Karel Veltrubský ryt. z Veltrub rodem z Loun, c. k. místodržitelský konc. praktikant a absolvent akademie hr. Straky, bude ve čtvrtek dne 18. dubna t. r. o 101/4 hod. dopol. v promoční síni c. k. české university Karlo- Ferdinandovy v Praze na doktora veškerých práv ve- řejně povýšen. — Úmrtí. Dlouholetý a zasloužilý pokladník Zá- ložního úvěrního ústavu v Hradci Králové pan Jo- sef Šolc zesnul v neděli dne 14. dubna 1907v stáří 53 roků. Pohřeb koná se ve středu dne 17. dubna t. r. o 3. hod. odpol.

Antonín Titl Jos doktor Trapl Arnošt rýt Petsch Schüllinger Pipek Václav záběhlický Braun Effenberger Kučera Janda Nepauer Žák Medek Karel Václ JUC Karel veltrubský Straka Jo Šolc Praha Žatec Třebová Vídeň Sarajevo Most Přerov Teplice Šanov Bechyně Smíchov Veltruby Louny Hradec Králové univerzita KarlaFerdinandov Karei Padour Mor

10 article

— Z obcí předměstských. Ve schůzi městské rady na Smichově, konané dne 10. t. m. za předsednictví pana náměstka Josefa Linbarta, vzato bylo na vědomí, že císař navštíví Smíchov v pátek dne 19. t. m. Za tím účelem usneseno vyzvati ve- řejnou vyhláškou všechny majitele domů, aby své domy, jmenovitě ty, které jsou v ulicích, jimiž císař pojede, prapory a jinou dekorací v čas ozdobili. Pro všeobecnou illuminaci usneseno zapáliti slavnostní ohně a vyhledati pro ně vhodná návrší, z králov- ského hradu viditelná. Vzato bylo na vědomí, že ministerstvo nevyhovělo odvolání obce proti udělení hostinské koncese Aug. Pankovi do čís. pop. 309. Žádosti za udělení hostinské koncese do č. p. 443 po druhé doporučena příznivému vyřízení. Nápadno jest, že v četných případech, jako jsou právě oba zmíněné, uděluje okresní hejtmanství koncese přes námitky obce a naopak odepírá koncesi i při sou- hlasu rady městské, ačkoliv městská rada nejlépe místní potřebu a okolnosti zřetele hodné znáti musí. Pro vybírání poplatku za vodu usneseno, aby pro všecky domy obytné zřízeny byly minimální před- pisy a jen přebraná voda aby se účtovala dodatečně.

Linbart Aug Panek Smíchov

11 article

Ve příčině účtů za odebraný proud elektrický vyslo- veno, aby byly po projití každého měsíce co nej- rychleji vystavovány a doručovány po jich řádné revisi. Uděleno povolení ke stavbě dvou rodinných domků na bloku A usedlosti Turbové, když bylo předem zajištěno, že obci stavbami na tomto po- zemku nevzejdou žádné výlohy. Vzato na vědomí, že pan inženýr Ant. Grund z důvodů zdravotních resignoval na členství v obecním výboru, Na jeho místo povolán bude do zastupitelstva I. náhradník III. sboru pan Jos. Kavina. Schváleny provedení stavebních změn v domě čís. pop. 354 a domovní kanatisace v novostavbě pana K. Holuba v nároží ulice Zahradní a na Skalce. Usneseno, aby staré kříže z propadlých hrobů, o něž se ani po vyhlášce delší dobu nikdo nepřihlásil, byly zatím postaveny stranou ke hrobům společným a aby byly příleži- tostně prodávány. Schváleno, aby podána byla stíž- nost k správnímu soudu do rozhodnutí ministerstva orby stran příspěvku na čištění stoky pod nádražím dráhy buštěhradské. Mimo to vyřízena řada záleži- tostí chudinských, správních a j.

Turba Antonín Grund Jos Kavina K Holub

12 article

— „Sensorium“. Také včerejší svou zmínkou o sensoriu v rubrice „páté přes deváté“ dokázal reali- stický denník, že obor představ, o který jsme minule zavadili neobvyklým poněkud výrazem „sensorium“, jest mu naprosto odlehlý. Budiž. Ae „Čas“ pohybuje se i mezi pojmy, přístupnými nejprostší mysli s pře- kvapující neohebností myšlenkovou. Sensorium jako pocitové středisko mozku , „jest přece jen čidlo (!) ústrojí,“ d „Čas“ i dodává k tomu: „Nos je něco jiného než čich, sensorium něco ji- ného než sensibilita, a kovář něco jiného než ko- vadlina. Na zdar!“ Hurá! voláme my na to. Nebot svým oslňujícím nálezem, že nos je zcela něco jiného než čich, sensorium něco jiného než sensibilita, chce zajisté „Č.“ naznačiti, že se nesmí užívati jména „čidla“ nebo ústrojí na místě jména jeho činnosti. Co se týče zvláště „nosu“, jest pravý opak pravdou, uží- váť se tu jména čidla, sloužícího pocitům čichovým, dokonce i na označení duševní bystrosti. „Ten měl nos!“ říká se o člověku, který dovedl se v čas z ne- bezpečných situací vyprostiti, jako o lišáku, který v čas větřil. O „Času“ nelze tak říci, zvláště ne v tomto případě, odcházíť z aféry s čidlem čichu poněkud prodlouženým. Také v jeho mozkových cen- trech nevypadá to tuze překrásně. Neboť podle jeho návodu musily by z lidské mluvy vyloučeny býti všechny metafory, týkající se čidel a ústrojí lidských. Nesmělo by se na příklad říci ani: „Kniha jest psána vybroušeným jazykem.“ Neboť nepíše se jazykem, nýbrž pérem a jazyk se nebrousí, treba že byly se- psány pro jazyk zvláštní „Brusy“, ačkoliv jest zase vlastně nesmysl říci, že jest možno „brus psáti“,

Nos