1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 104. ze dne 16. dubna 1907.
3
title
Sportovní věstník.
4
article
Athletika a sportovní hry.
** Výbor S. K. Slavia odpovídá na zasláno
hráčů, které uveřejnila včera Nár. Politika a které
i my dnes současně s odpovědí výboru S. K. S. do
listu zařaďujeme:
** Od hráčů S. K. Slavia, kteří provádějí
oposici proti nynějšímu vedení klubu, došel nás včera
odpoledne níže umístěný projev se žádostí z
uveřejnění. Jestliže mu propůjčujeme místo přes to,
že dříve byl dodán jinému listu, činíme tak jen z ne-
ochvějné věrnosti k zásadě, »budiž slyšena i druhá
strana«. Zasláno zní:
»Podepsaní členové prvního a druhého mužstva
Slavie, dále kolegové Fiering, Jirkovský, Úzký a Ant
a Josef Vosátkové v resoluci ze dne 13. února 190
výboru S. K. Slavie odevzdané prohlásili svým čest-
ným slovem a podpisem, že se rozhodli, nemajíce
k nynějšímu vedení klubu důvěry tak dlouho, pokud
výbor tenbude trvati v tomže složení, za prvé even-
tuelně druhé mužstvo S. K. Slavie nenastupovati
S K
Fiering
Jirkovský
Vosátka
Slavia
výbor S . K
5
article
Výbor S. K. Slavie zavázal se do mimořádné valné
hromady mandáty své složiti a vzhledem k tomuto
závazku odložili jsme výkon usnesení svého až do
té doby, kdy by dle učiněného slibu výboru zvolen
byl výbor nový. Majíce na zřeteli prospěch klubu,
učinili jsme výboru S. K. Slavie návrh na dohodu.
v němž obmezili jsme přání svá na míru nejmenší
výbor neuznal ani za hodno o návrhu našem jed-
nati a přes dané slovo usnesl se znovu v celku kan-
didovati. Mimořádná valná hromada nepřijala pak na
základě tohoto usnesení výboru jeho demisi. Vzhle-
dem k prohlášení ze dne 13. února 1907 pod čest-
ným slovem danému nepokládáme za slučitelno se
svojí sportsmanskou ctí, abychom na čestném zá-
vazku svém, obsaženém v prohlášení shora citova-
ném, něco měnili a nemůžeme proto, vázáni tímto
závazkem po tak dlouho, pokud výbor Š. K. Slavie
na svém nynějším složení trvati bude, za S. K. Slavii
nastupovati. O tom s upřímnou lítostí české spor-
tovní obecenstvo zpravujeme. V Praze, dne 13. dubna
1907. JUC. Jindřich Baumruk, J. Hejda, Miloslav
Jeník, Rud. Krummer, Bohuslav Milda, Jan Starý
Em. Benda, Josef Hromádko, Jenda Košek, František
Majzl, Josef Pulchert, Sláva Vaněk, Josef Bělka.
S K
Baumruk
J Hejda
Miloslav Jeník
Krummer
Mild
Jan
Stará
em
Benda
Hromádka
Košek
František majznout
Pulchert
Vaněk
Bělka
Praha
Slavia
6
article
Gustav Jahn, K. Kotouč, Václav Mozol, Jarka Ren
ner, Richard Veselý.
Odpověď výboru S. K. S. zní:
Nár. Politika ze dne 15. t. m. přináší proti pode-
psanému výboru S. K. Slavia namířené prohlášení.
které nutí nás z obvyklé reservy vystoupiti a české
veřejnosti poskytnouti plné pravdy. — Nynější výbor
byl téměř ve stejném složení zvolen poprvé na valné
hromadě S. K. S. dne 6. února t. r. svo bodnou vol-
bou hlasujícího členstva, způsobem zcela legálním a
stanovami klubu předepsaným. Výbor mimo obvyklé
rozdělení funkcí se ve své činnosti dále ani nedostal,
když již ve schůzi dne 13. února byla témuž nasta-
vena noha písemným prohlášením 23 členů mužstev,
které v nejpodstatnější části své má toto znění:
»Nemohouce očekavati, že by se u strany, ve výboru
klubu nyní výhradně zastoupené, přesvědčení na
valné hromadě oně slavnostně projevené tak v krátké
době bylo změnilo a že by titiž, kteří součinnos
naší v roce minulém za nic cenili, činnosti naší
v roce nastávajícím větší ceny přikládali, nemůžeme
k nynějšímu vedení klubu míli důvěry. Prohlašujeme
proto beze všeho nátlaku s jakékoliv strany z vlast-
ního přesvědčení svým čestným slovem a podpisem,
že jsme se rozhodli tak dlouho, pokud výbor S. K.
Jahn
K Kotouč
Václav mozol
Ren
Veselá
K S
S K
psaný výbor S . K
Slavia
7
article
Slavia trvati bude v nynějším složení svém, za prvé
a eventuelně druhé mužstvo S. K. S. nenastupovati.«
Valná hromada klubu zvolila svůj výbor na celý
rok, ale 23 hráči uznali za dobré již za týden po
volbě korigovat samovolně usnesení valné hromady
způsobem radikálním, byť i nesportmanským tím, že
pošlapali odepřením své součinnosti vzácnou u nás
již disciplinu zúplna. Výbor nepoužil moci stanovami
jemu poskytnuté, nýbrž odpovéděl s umírněním ihned,
doslovně: »Výbor prohlašuje, že v zájmu klubu nej-
bližší valné hromadě, kterou sám svolá, dá k dispo-
sici své mandáty«.
Toto písemné, všemi výbory podepsané prohlá-
šení, sděleno bylo členům mužstev s tou podmínkou
že mužstva navzájem vykonávati budou své sportovní
povinnosti bezvadně, což také přislíbeno bylo. Do-
hoda takto docílená byla však dodržována pouze
jednostranně, totiž výborem, neboť jak všeobecně
známo, již k cestě do Pešti celá řada nejlepších
hráčů odepřela svoji součinnost, ač výbor pro celé
první mužstvo dovolené vymohl!
Ještě však trapnějším a pro pravého sportsman
zahanbujícím byl okamžik, kdy ve schůzi před an-
glickými zápasy místo návrhu na sestavení mužstva
odevzdal zástupce kapitánův výboru lístek, kde opět
osmnáct členů mužstev prohlašuje, že nenastoupí.
Jen krajní energii výboru podařilo se této národní i
sportovní ostudě zabrániti. A to vše stalo se v době.
kdy měla mužstva demisi výboru v kapse, kdy plnil
se každý slušný požadavek hráče! — Heslo zákulis-
ních i veřejných statistů tohoto sportovně nezdravé-
ho hnutí znělo však bíti a štváti výbor, nechť činí
cokoliv, bez ohledu na prospěch klubu a sportu.
Pešť
Slavia
8
article
Za těchto rozčilujících okolností pracoval výbor nad-
lidsky, čehož důkazem jsou podrobné referáty, na
valné hromadě dne 10. t. m. přednesené.
V této mimořádné valné hromadě dal výbor dl
svého prohlášení ze dne 13. února t. r. mandáty své
k disposici a vypsal nové volby. Nepřijala-li tato
valná schůze klubu jeho demisi, jest to pouhým dů-
kazem, že převážná většina členstva klubu, s poměry
lépe obeznalá nežli širší obecenstvo býti může
touto opětnou volbou projevila souhlas s činností
výboru a vyslovila mu důvěru.
O neústupnosti výboru nemůže tu býti řeči, na-
nejvýše o neústupnosti valné hromady, která ratifi-
kovala značnou většinou původní své usnesení ze
dne 6. února a jejíž rozhodnutí respektovati má hráč
právě tak jako každý jiný člen. Odstavec ve včerej-
ším zaslánu mužstev, že výbor dal slovo, již nekan
didovat, jest zřejmou nepravdou, neboť podobného
slibu nejen že výbor nedal, ale také ho nikdo a ni-
kdy na výboru nežádal. Snávrhem mužste
na dohodu na prospěch klubu má se to
stejně, jako se slibem mužstev konati
do mimořádné valné hromady svoji
sportovní povinnost.
Teprve k večeru dne 9. t. m,, tedy takořka ně-
kolik hodin před valnou hromadou, kdy se již tušilo,
že většina členstva asi neschválí jednání mužsteva
jejich rádců, dostavila se ku předsednictvu klubu
9
article
3členná deputace s návrhem na kompromisní kandi-
dátní listinu toho druhu, že umístila všechny své
vůdce, ponechala z výboru osoby již původně kom-
promisní, ale z předáků strany odpůrné nezařadila
nikoho! Přes to jednal výbor ještě téže noci o této
listině, ale rozhodl se s ohledem na naprostý nedo-
statek času ku vyjednávání mezi stranami ponechati
valné hromadě, aby o kandidaturách a kandidátech
sama rozhodla. Na konec připomíná výbor ještě, že
onen domnělý písemný závazek mužstva z 13. února
t. r. již platně nepozůstává, jak každý nepředpojatý
uznati musí, nebot:
1. Každý z podepsaných hrál již za nynějšího
výboru a upustil tedy již od svého prohlášení.
2. Výbor dodržel své slovo a dal mimořádné valné
hromadě k disposici své mandáty. 3. Výbor poslední
valnou hromadou zvolený není téhož složení jako
dříve, jelikož 2 členové výboru byli novými nahra-
ženi. Poukaz na čestné slovo jest tentokráte pro po-
řadatele této secese uzdou, na které mají býti udr-
ženi ti, kteří rádi by se ku plnění svých povinností
navrátili. Přijmeme rádi každého, kdo ke společné
práci a činnosti se navrátí, ale zasaditi klubu
smrtelnou ránu tím, že připustíme, aby byla dána
výhost každé disciplině, aby kdykoliv menšina trium-
fovala nad většinou, to prostě nemůžeme a nesmíme.
V Praze, 16. dubna 1907. Výbor S. K. Slavia.
Praha
Slavia
10
article
* S. K. Slavia v. Wacker (Halle) 7 : 2.
Zápas zajímavý známými vnějšími okolnostmi i
průběhem samotným. Team Slavie sestaven z těchto
hráčů: Gordon (brankář); Kolář, Ring (obrana); Vo-
pálecký, Jirkovský, Herbinger (záloha); Bárta, Tausik,
Zátka, Malý, Mirka (útok). Gordon a Ring handika-
pováni churavostí; mínění své o zařaďování nemoc-
ných lidí do mužstev jsme vyložili v celé řadě článků
na jiném místě. Churavý člověk nemá hráti; Slavia
však pracuje za okolností naprosto výjimečných,
které nejen ospravedlňují tento čin, nýbrž povyšují
jej na akt obětavosti a projev lásky ke klubu. Tím
trapněji ovšem musí se dotýkati každého slušného
pozorovatele projevy, jakými náhodné chyby, ze-
jména Ringovy — způsobené jen churavostí — jistá
část obecenstva provázela. Posmívati se raněnému
lvu dovede i myš; člověk však, jenž má srdce na-
pravém místě, nebo zná kterýkoli návod k slušnému-
se chování aspoň podle desek z výkladní skříně
knihkupeckého krámu, ovšem něco podobného neučiní.
Wacker
Gordon
Ring
Jirkovský
Herbinger
Bárt
Tausik
Zátka
Mirek
Ringův
Halle
Slavia
Ring handik
11
article
Co však říci o jinochu, jenž ještě před týdnem,
čtrnácti dny s Ringem hrál v mužstvu, jenž by do-
vedl oceniti plně míru sebezapření a dnes najednou
se mu posmívá nebo dokonce okolostojící k po-
směchu svádí! Zdaž se neodsoudil sám, nikoli jen
jako sportovec, nýbrž jako člověk?
Ti, kterým Slavia včéra svěřila obhajobu svých
barev, dostáli své povinnosti v plné míře a mezích,
vytčených jejich silami. Statečný Ring, nezmarný
Jirkovský a obětavý Malý byli jádrem teamu a pevnou
oporou svým mladým druhům, kteří s nadšením pod
jejich rozvážným vedením se bili za opuštěnou zá-
stavu.
Jest něco dojímavého v lásce a obětavosti hochů,
kteří zvedají prapor pohozený muži, v sebezapření
Zátkově a Tausikově, kteří neváhají hráti dva zá-
pasy za odpoledne, když toho klubový zájem vyža-
duje. Mocná síla jejich příkladu zajisté se nemine
účinkem na ty, kdož včera jen z malichernýcha
Ring
Jirkovský
Malá
Zátkův
Tausikův
Slavia
12
article
sryšel a viděl, mimovolně zaujalo jeho mysl. Převaluje se
s boku na bok naslouchal zpěvu stále ještě v dáli zazní-
vajícímu, jakož i tlukotu slavíka, rozléhajícímu se na
blízku, při čemž upíral zrak na hvězdnaté nebe, které
naň hledělo skrze skuliny přístřešku.
Ponenáhlu všecky tyto zvuky počaly zanikati a vzda-
lovati se . . . tišeji a tišeji, až konečně po všem okolí
rozhostilo se mrtvé ticho.
13
article
Skrýš.
Skrýš.
K dalšímu vývoji našeho vypravování je nám nyní
nutno vzdáliti se asi na osm verst od Mariinské, do ves-
nice Černěva.
Černěvo, rozložené po obou stranách cesty, je nyní
už zcela téměř zanedbané, díky hlavní silnici, která vede
ve vzdálenosti asi osmnácti verst. Zde ženou jenom stáda
dobytka a projíždějí tudy vozy z okolních vesnic. Středem
vesnice táhne se neveliká rokle, takže prošli-li jste jednu
polovinu vesnice, nedostanete se nikterak na druhou
stranu, aniž byste se octli dříve v hloubi rokle; půda je
tak vláčná a bahnitá, že není s to udržeti pravidelný tok
potůčku, jenž rozlévá se na všecky strany a proměňuje
celé to místo v hustý kal, místy úplně zanešený. Zde od-
jakživa váznou vozy a kola se boří. Přes most, vypínající
se v levo na sloupech, je jízda patrně ještě nebezpečnější;
je to jeden z mostů, o němž se říká, že nohy nemaže, ale
kosti láme. V pozdní době podzimní, když přestanou deště
a mrazem ztuhne bláto, rozryté kopyty a koly, cesta přes
14
article
»Ale nevšímej si jich! Slyšíš, co povídá žena? Co
na tom!« řekl stařec, »máte čisté svědomi, nemusíte se
tak pro to trápit. Žijte si sami pro sebe, nikoho si ne-
všímejte. Pánbůh vás jistě neopustí. A co je nejhlavnější,
kmotře, ty nesmíš tak upadat duchem,« dodal káravým
tónem, »musíš býti ženě co možná ve všem nápomocen,
jářku, musíš pracovat, o všecko se starat . . . Takhle
z toho nic nekouká . . .«
»Achich!« zasténal Nudla, jejž opět počal dusiti
kašel, »není žádné pomoci . . . Už jsme se všude tuze
moc zadlužili, nezmůžeme to . . . tak už jsme upadli, že
už za nic nestojíme. Teď nám začali už zase vyhrožovat,
jak se dověděli, že panstvo přijede . . . chtějí ža-
lovat ! . .«
»To snad jen tak povídají, možná, že páni ani ne-
přijedou . . .«
»Ba přijedou, dědoušku, jistě přijedou. Předešlý
týden psali o tom správci, že jistě přijedou,« podotkla
Kateřina.
Timofej věděl všecko do podrobna jako jeho žena
o příjezdu panstva, a přece její slova účinkovala naň
právě tak, jakoby slyšel nejnovější zprávu. Nesmělí, bojácní
lidé vždy netrpělivě očekávají, že se jim bude odporovati,
anebo že jsou klamáni tím, čemu oni sami věří a co je
již zcela jisté.
Při posledních slovech Kateřiny Timofej už nadobro
zmalomyslněl. Plácl rukama na kolena, zavrtěl hlavoua
projevil přání, že by chtěl okamžitě zemříti.
»O to jen Pánaboha prosím,« dodal, skloniv hlavu
na prsa.
„Přestěhovalci“,
achich
Nudl
Kateřina
Timofej
Kateřina Timofej