V Praze, v úterý dne 16. dubna.

K číslu 104. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —b ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDN

Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Uvítání panovníka v Praze a německý tisk. Z Vídně, 16. dubna. »N. W. Tgbl.e telegrafují z Prah y: »Napjatě poslouchali všichni na perroně když primátor pražský dr. Groš ujal se v če- ské čamaře slova. Mluvil napřed česky, potom najednou povýšil hlas a bylo slyšeti slovao naprosté rovnoprávnosti a rovno- cennosti. Právě politicky markantní věta po- zdravení byla pronesena jazykem německým Myšlenka ta se ovšem libila a byla horlivě pře- třásána. Jedná se jen o to, aby tato myšlenka byla prováděna. Slovo českého purkmistra bude ještě často citováno; bude připomínáno, že uji- štění to zase jednou se stalo ve chvíli slabě.« Naproti tomu vykořisťuje »N. F. Pr.«ve zvláštní stati odpověď, kterou dal císař staro- stovi dru. Grošovi, takto: »Kdo by mohl slova císařova přijati s díky srdečnějšími, nežli Němci pražští! Oni nésti musí tvrdý, těžký boj o svoji politickou existenci. Stěžují si již po léta hořce, že se jim v hlavním městě království českého již po mnoho let odebírá úcta před právem, na kterém může býti mír vybudován.

Němci věří, že jejich předkové vystavěli toto krásné město, paláce, kostely, domy mě- šťanské a že jejich universita vyslala světloa osvětu do země, musí však tímto městem cho- diti jako cizinci. Nápisy na nárožích a na do- mech mluví řečí jim nesrozumitelnou a rovněž nápisy na tramwayi nejsou dvoujazyčné. V měst- ské správě Němci nejsou zastoupeni, ačkoliv platí o 10 procent daní z příjmu více nežli Terst nebo Štyrský Hradec a třikrát tolik, co Krakov. Praha je hlavním městem země, jež hospodářskou činností Němců, kteři vystavěli železnice, veliké hutě a světové to- várny, stala se velikou a kterou Němci spojili se světovou kulturou. Přes to jejich existence v tomto městě jest ignorována. Stejně jako v městské správě, spravedlivé nároky Němců nejsou splněny státními úřady v Praze. Něme- čtí úřadníci soustavně se vypuzují z pražských soudů. V praesidiu vrchního zemského soudu jsou sami čeští úřadníci a u místodržitelství jest vnitřní čeština skutečně v některých resortech zavedena.

Projde-li člověk seznam pošt a telegrafů v Čechách, sezná, že dosavadní pojmenování německých míst bylo nahraženo českým. Něme v Praze pociťují denně, jak se jim ubírá pro- stora k osvědčení politické existence a že jsou omezováni ve stycích obchodních a v životě společenském. Co řekl císař, je dostiučiněním pro Němce pražské a napomenutím Čechům hlavně městu. Čechů jest v Praze převalná vět šina, Němců menšina. Proto byla slova císařova adresována většině české, která nikdy ničeho neučinila, by zavládl mír a svornost, nikdy ne- ukázala respekt před právem Němců. Císař při- pomíná, nač zapomínala tak často, že v Praze žijí Němci se všemi nároky na politickou plat- nost a rovnoprávnost. Řeč císaře prohlašuje Prahu tím, čím je, městem, kde Němci plným právem, jejž uděluje jim dějinná minulost, mohou se cítiti doma. Co řekl císař hned po svém uvítání v Praze jest opětným svědectvím, že Praha jest starou půdou kultury, že dospěla ke své slávě slavný. mi tradicemi německé vědy, německého umění a německé práce. Po této řeči mohou Něm zase nadále býti utlačováni, ale nemohou být ignorováni. V řeči císařově vyslovena jest pravda, že Praha je městem obou národů a jím zů- stává.«

Beck — vyslovila se: »Jedna věc je jistou, že bar. Beck užije svého pobytu v Praze, by vešel ve styky s politickými vůdci. Přijme na 40 osob, jež mají politickou hodnost a vliv a bude se informovat o situaci v Čechách. Toliko cíl, který je postaven konáním povinnosti, umožní kabinetu seznati poměry, k čemu za- jisté se naskytá lepší příležitost na místě samém, příležitost, která nemůže býti pominuta. Baron Beck bude se informovati, t. j. přestane na tom vyslechnouti Čechy a Němce. Němci dovedou zajisté oceniti vyznamenání, které znamená pobyt Jeho Veličenstva v Praze pro Čechy. Toto vyznamenání svědčí národům oběma. Průběh pobytu panovníkova to ukáže. Co se pak týče rozmluvy, již bude míti chef kabinetu, jest neklamný důkaz, že rozpravy tyto budou rázu ryze informačního. Konečně nemůže býti také přehlédnuto, že ve dnech nejbližších přípravy k volbě dosáhnou vrcholu. Vláda má plné ruce práce s vyrovnáním uherským. Pro vyrovnací akci v Čechách tou dobou není ani času; že však císařští dnové nepovedou k zo- stření protiv, jest jisto.« Panovník a šlechta. Z Vídně, 16. dubna. »N. W. Tgbl.« ozna- muje se z Prahy: »Vysoká šlechta zamýšlela za pobytu krále v Praze pořádati několik soirée, zejména slavnost v paláci hr. Ervína No- stize, král však s povděkem návštěvu večerů odmítli«

Cesta bar. Aehrenthala do Prahy. Z Vídně, 16. dubna. »N. W. Tgbl.« te- legrafují z Prahy, že tam v neděli přibude min. zahraničních záležitostí sv. p. Aehren- thal ke krátkému pobytu. František Košut o rakousko-uherském vyrovnání Z Pešti, 16. dubna. Ve včerejší schůz strany neodvislosti František Košut dal prohlášení o vyrovnací akci, pravě: »Řídíme se zásadou, že do roku 1917. ačkoliv obchodní smlouvy jsou překážkou cel- ních šraňků mezi Rakouskem a Uherskem, přece k právnímu státu samostatného celního území zákonitě stanovenému připojena bude též ona nejdůležitější část faktického státu, podl kterého do r. 1917 resp. 1915 nebude již celní jednota, nýbrž, jako s jiným státem cel- ním, smlouva. V mezích celní smlouvy usilujeme nabýti tolik samostatnosti, kolik možno. K po- drobnostem jest třeba dlouhého jednání, ve kterém pokračujeme, jsouce přesvědčeni, že dobrý poměr mezi Rakouskem a Uherskem bude tím lepší, čím více pospolitost a třenice z ní pocházející mezi oběma polovinami říše budou uklizeny. Nikterak na to nepomýšlíme, aby celní smlouva, která má být uzavřena na nynějším základě, vztahovala se přes r. 1917, resp. 1915. Myšlenka, aby nyní již druhá smlouva celními šraňky pro dobu po r. 1917 byla uzavřena, byla zanechána, protože neho- dila se žádné straně. Ovšem musíme, nežl uzavřeme smlouvu celní do r. 1917 platnou, zahájiti vyjednávání v příčině uzavření nové celní smlouvy. Tato smlouva podle našeho od- hodlání může býti učiněna skutkem toliko pa- třičným zřízením celních šraňků, ve kterých budou zdaněny nejen věci rakouské, nýbrž také věci z jiných zemí pocházející.«

Z Pešti, 15. dubna. (K. k. uhier.) V dnešní večerní schůzi strany neodvislých prohlásil mi- nistr obch. Košut k dotazu Ludv. Hollo sa o vyrovnacím vyjednávání, že novi- nářské zprávy zakládající se na pouhých kombi- nacích nemohou býti věrohodnými, poněvadž se vyjednávání vedlo důvěrně. Potom učinil pro- hlášení, jež sdělujeme v jiném telegramu. Posl. Ludvík Hollos prohlašuje, že po- važuje vysvětlení ministra obchodu této chvíle za dostatečné a že si nepřeje dalších výkladů. Ministr obchodu Košut dodává ještě, že bankovní otázka není na jednacím pořadu a není předmětem nynějšího vyjednávání.

Panovník v Praze. Dnes o 142. hod. odpolední navštíví panovní budovu obchodní a živnostenské komory na Josef- ském náměstí. Budova jest nádherně vyzdobena pra- pory, s balkonů splývají perské koberce, spojené guirlandami, na balkonech jsou improvisovány za- hrady. U hlavního vchodu zřízen baldachýn a vestibul proměněn v čarokrásnou zahradu, v jejíž středu vy- staveno poprsí panovníka. Schodiště a koridory jsou pokryty drahocennými perskými kobérci a na chod- bách utvořeny záhony s exotickými květinami. Zase- dací síň komorní jest ozářena nesčíslnými elektri- ckými světly; v průčelí nalézá se obraz panovníkův z roku 1850, pod nímž v půlkruhu jest zahrada kve- toucích rostlin. Zde budou J. M. králi představeni: za obchodní a živnostenskou komoru: Antonín Řiv- náč, president obchodní a živnostenské komory. předseda kuratorii uměleckého a technologického prů- myslového musea, člen presidia výkonného výboru jubilejní výstavy, Václav Němec, vicepresident ko- mory, předseda správního výboru technologického průmyslového musea, předseda výkonného výboru odborné školy zlatnické, člen presidia výkonného vý- boru jubilejní výstavy, poslanec na sněmu království českého, Leon Bondy, cís. rada, zatímní předsed komory a kuratoria obou museí komorních, úřadu- jící předseda výkonného výboru jubilejní výstavy,

Karel Tichý, cís. a komerční rada, pokladniční rada obchodní a živnostenské komory, poslanec na sněmu král. českého, František Křižík, cís. rada, člen ko- mory a kuratorií obou komorních museí, člen panské sněmovny, Jan Otto, císařský rada, člen komorya kuratorií obou museí, člen výkonného výboru vý- stavníhc; Josef Sobotka, nejstarší člen komory, Otto Forchheimer, člen komory, Jan Stra- chotinský, místodrž. rada, ministerský komisař komory, dr. Rudolf Hotowetz, vládní rada, se- kretář komory, jednatel výkonného výboru jubilejní výstavy, dr. Rudolf Pilbauer, cís. rada, sekretá obchodní a živnostenské komory.

Za výkonný výbor jubilejní výstavy obvodu ob- chodní a živn. komory 1908: Josef Wohanka, cí- sařský rada, čestný předseda, člen panské sněmovny ryt. Viktor Riedl z Riedensteinu, člen ko- mory, úřadující místopředseda výk. výboru jubilejní výstavy, Karel Adámek, přísedící zemského výboru král. českého, člen výkonného výboru jubil. výstavy, dr. Josef Stych, první náměstek starosty, Joset Jirousek, člen komory, druhý náměstek starosty král. hlav. města Prahy, poslanec na sněmu král. českého. Za umělecko-průmyslové museum obchodní a živnostenské komory v Praze: Vojt. ryt. Lanna, předseda správního výboru umělecko- průmyslového musea, člen panské sněmovny, dr. Karel Chytil, ředitel umělecko-průmyslového musea, c. k. univ. profesor. Za technologické průmyslové museum obchodní a živnostenské komory v Praze: Eduard Černý vládní rada, ředitel c. k. státní průmyslové školy, dr. Vilém Exner, c. k. sekční chef, dr. Václav Schuster, náměstek sekretáře komory, ředitel tech. prům. musea. Za odbornou školu zlatnickou obchodní a živno- stenské komory v Praze: Bartoloměj Pavlíček, dvorní rada, Jiří Stibral, architekt, ředitel c.k. uměl. prům. školy v Praze. Po představení těchto osobností odebere se pa- novník do sekční síně v mezzaninu, kde je uspořá- dána výstava komise pro kanalisování řek Vltavy Labe. Informace podají J. M. králi ministr obchodu dr. Fořt, stav. rada Rubín a baron Braun. Na vý- stavce jest model mirošovského jezu, plavidla, vltav- ské dopravní lodi, sklápěcího jezu, dále plán pro- jektu regulace Vltavy uvnitř Prahy z výstavy lon- dýnské, plán kanalisace Vltavy a Labe v království českém, projekty zdýmadel atd.

Informace bar. Becka.

Z Vídně, 16. dubna. »N. Wr. Tgblt. « uve- řejňuje rozmluvy svého zvláštního zpravodaje, do Prahy vyslaného, s osobou, která je po- volanou znáti poměry ve vládních kruzích co nejpodrobněji. Tato osoba — patrně m.-p. bar

Františkovou drahou přijel dnes ráno do Prahy zvláštní hospodářský dvorní vlak a přivezl 41 sluhů, 18 koní jezdeckých a 3 koně potahové. Dnes ráno přijela z Vídně do Prahy kněžna Alžběta Mindischgrátzová, vnučka panovníka, a pod-