Periodikum ALTO Viewer

1

16. září 1909. Číslo 256

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 3.

4 article

městského pívovaru, Václav Hoblík, knihkupec, Voj těch z Obereignerů, civilní inženýr, Matěj Dostál. krejčí, Weyvara Augustin, obchodník, Jan Drábek kolář. Schnurpfen! Vojtěch, majitel hospodářství Vojtěch Čihák, obchodník a majitel reslit. Vešker volby tyto vykonány byly téměř jednohlasně.

Hoblík Dostál Weyvar Augustin Drábek Schnurpfen Vojtěch Čihák

5 title

Ze soudní šině.

6 article Úraz na silnici v Braníku.

Úraz na silnici v Braníku. (Pře civilní.) Anna Schuhová, manželka bankovního sluhy v Podolí-Dvorcích, zastoupená (dle práva chudých) p. drem. Př. Šámalem, zahájila u zemského soudu v Prze spor proti p. Joseiu Šulcovi, velkoobchod- níku s vínem v Praze, a jeho kočímu Jiřímu Blan- dovi na zaplacení bolestného 20.000 K a náhrady za nezpůsobilost ku práci 18.000 K. Žalobkyně tvrdí, že dne 13. června 1908 o 9. bod. dopol. šla ze svého bytu v domě č. 88 ve Dvorcích s putnou na zádech k Vltavě pro vodu. Když přecházela silnici, pozo- rovala s obou stran přijížděti nákladní vozy. Vy- čkala ckamžiku, až jeden z nich přejel a za vozem spěchala na protější stranu silnice. V tom však pyla do hlavy udeřena vojí kočáru, jedoucího směrem od Braníka do Prahy. Zalobkyně byla povalena, do- stala se pod kopyta koní a bdyž se kočár zastavil, odneslí ji v bezvědomí do bytu. Schuhová lvrdí, če úraz zaviněn byl neopatrnou a rychlou jízdou ko- čího Blandy a že na tom má vinu i majitel kočáru, velkoobchodník p. Joset Šule, který v kočáře seděl a rychlou jízdu kočímu nezapověděl. Dle tvrzení žalobkyně p. Sulc jezdívá prý velmi často po silnici z Prahy do Braníka a zpět neobyčejně rychle, ba možno říci, šíleně, ač obcí, dle vydané vyhlášky.

Schuhová Šámal Joseia Šulc Jiří blána Braník Podolí Praha Vltava

7 article

jest rychlá jízda zapovězena. V den, kdy se neštěstí stalo, přikázal prý p. Šule svěmu kočímu, aby „jel na celé kolo, třehas se ty koně měli zabit.“ Dále uvádí žalolu, jaké zranění Schuhová utrpěla. Po první lékařské pomoci byla v ambulančním voze záchranné stanice dopravena do všeobecné nemoc- nice. Utrpěla zlomení zevního kotníku levé noby. četné rány menší a podlitiny krevní, velkou ránu na zadní části hlavy, tržnou ránu na prsou. Ve vše- obecné nemocnici nalézala se v ošelřování do 28. června, načež dopravena k domácímu léčení. Žalob- kyně tvrdí, že přes dva měsíce svíjela se ve straš- ných bolestech. Poněvadž p. Šule má značně jmění. jest majitelem výborně prosperujícího velkoobchodu s vínem, vlastníkem domů v Praze, jakož i několika vil v okolí Prahy, považuje žalobkyně nárok bolest- ného ve výši 20.000 K za přiměřený. Dále žádá za trvalou nezpůsobilost ku práci a odškodnění za zohyzdění obnos 18.000 K. Konečně žádá za náhradu konve, šatů, nákladů léčebných, léků, příspůvku na lepší stravu, za ušlý výdělek. K zaplacení těchto obnosů žaluje majitele i kočího kočáru.

Schuhová Praha

8 article

Zástupce žalovaných p. dr. Hofímeister při lí- čení, jež se konalo před senátem za předsednictví p. vrch. rady Devoreckého, uvedl proti žalobě, že koně, do kočáru zapřažení, jeli normálním klusem, u ruských koní obvyklým. Zalobkyně přecházela silnici, aniž se vůbec ohlédla a vstoupila náhle ve vzdálenosti 2—3 kroků před koně. Kočí strhl koně zpět, voj se zvedla a žalobkyni udeřila. Pod kopyta koní se vůbec nedostala. Když se vzpamatovala, pravila žalobkyně: „Já jsem tím sama vinna, dívala jsem se jen ku Praze,“ kdežto směrem k Braníku se nedívala, zda nějaký kočár nejede. Rychlou jízdu p. Šule kočím nikdy nenařizoval a nikdy také šíleně nejel. Kočí Blanda je u tohoto povolání 25 let, u p. Šulce slouží 6 let a dobře zná ovládati koně. Také v tomto případu trestní cestou nebyla mu nějaká vina dokázána. Proti p. Šulcovi i kočímu Blandoví provedeno líčení u okresního soudu v Nuslích pro neopatrnou jízdu, ale oha byli osvobozeni, kterýz rozsudek odvolacím senátem byl potvrzen. Zástupce žalovaných nabízel důkazy slyšením svědků a končil sdělením, že nároky žalobkyně jsou velice pře- mrštěné a navrhl rozdělení jednání o základu žalob- ního nároku Soudní senát oběma stranami nabízené důkazy připustil a za účelem předvolání svědků ličení od- ročil.

Hofímeister Devorecký Šulc Blandový Praha Braník Nusle

9 article Poslední zprávy.

Poslední zprávy. Z porady křesťansko-sociálních poslanců ve Vídni. Z Vídně, 16. září. Na radnici konala se dnes dopoledne u dra. Luegra porada křesťan- sko sociálních poslanců na říšské radě a na sněmě dolnorakouském. Věnována byla záleži- tostem školským, národním a jazykovým, uher- ské krisi a bosenským věcem. Protestováno proti plánu maďarské vlády zavésti placení ho- tovým zlatem a vymoci vojenské ústupky, tolikéž pak proti jakémukoliv nároku maďarskému na Bosnu a Hercegovinu. Bylo pak vysloveno, že uherská krise kabinetní a parlamentní nesmí býti řešena na újmu zájmů rakouských a spo- lečných. Žádní italátí zvědové. Z Vídně, 16 září. Před několika dny našl v Celover tři muže, kteří sestoupili v balonu Byli v podezření, že jsou to italští vyzvědači. Nyní byli propuštěni na svobodu. Vyšlo totižnu jevo, že jsou to lidé docela nezávadnl.

Vídeň Bosna a Hercegovina

10 article

Dr. Lueger ochuravěl. Z Vídně, 16. září. Ve 3 hod. 40 min. D . Lueger dnes na dolnorakouském sněmu žádnou akci proti Čechům nepodnikne, poněvadž o po- lednách se těžce roznemohl. O 1. hodině s po- ledne byl postižen prudkými záchvaty na po- radě křesťansko-sociálních poslanců a musi v největším chvatu zasedaeí síň opustiti. V před- síni musil několikráte a velmi silně vrhnouti. Nemohl se do svého bytu ani pěšky dostati, ný- brž musil tam býti donesen. Ulehl a povolán k němu ihned lékař. Z Vídně, 16. září. Večerní „N. F. P.“ ozna- muje, že příčinou náhlého onemocnění dra. Luegra jest zlost nad událostmi za dnešní porady poslanců křesťan- sko-sociálních, kteří se nemohli shod- nouti o postupu proti Čechům. Z Vídně, 16. září. Večerní „N. Fr. Pr.“ oznamuje. O 2. hodině odpolední vrchní městský fysikus Szon- gott destavil se k dru. Luegrovi, který mu řekl- „Mél jsem silné záchvaty vrhnutí. Nyní jest mi zase docela dobřel“ Szongott prohlásil, ž stav Luegrův není znepokojivý. Přes to se pochybuje. že ho dr. Szongott pustí do sněmu.

doktor Lueger D Lueger Čecho Luegr Szongott Vídeň Francie

11 article

Národní hospodář. Vídeňská bursa. Z Vídně, 16 září. (Zvl. telef. zpráva. Protože jest židovský Nový rok, byla návštěva bursy velmi skrovná. Nevyjasněná krise uherská přiměla spekulaci k reservě a mezinárodní pa- píry zlaciněly. Lokální trh jevil smýšlení dosti příznivé. Alpinky zachovaly pevný kurs, akcie rýmavsko muráňské zlaciněly o 3 K. Škodovky získel, opětně na zprávy, že marina učiní roz sáhlé objednávky. Ve šraňku byl zájem pro pa- píry uherské. Polední obchod zahájen za smý šlení klidného. Berlínská bursa. Z Berlina, 16. záři. (K. k.) Bursa byla ná- sledkem israelitského svátku slabě navštivena a následkem toho nenabyl obchod velkého roz- sahu. Pevnost novoyorské bursy a opětně přl- znivá zpráva „Iron Age“ o poměrech na ameri- ckém železáfském trhu, jakož i londýnská pe- něžní pohotovost měly příznivý vliv na smýšlení. Báňské hodnoty měly téměř vesměs zlepšené kursy. Pouze Lauřina huť ztratila 2% násled- kem očekávání nepříznivé roční uzávěrky. Ban- ky byly dobře uhájeny. Z drah zvýšila Baltimor- ská a Pensylvanská na zprávu novoyorskou. Také lombardy a varšavsko-vídeňská dráha byly pevné. Paroplavební akcie získaly následkem účasti za příznivých obchodních poměrů u Lloy- du. Lloyd stoupl o 176. Akcie elektrářské byly převážně nabízeny. V pozdějším průběhu sesla- bily hodnoty báňské za tichéhc obchodu částeč- ně o zlomky 1%. Denní peníze 21/2, peníze k ul- timu 41/4—5%.n e Ve druhé bursovní hodině Lauřina huťse lehce zotavila, Lloyd a americké opětně zlep- šeny. Ve třetí bursovní hodině upevnilo se smý- šlení na trhu báňském, při čemž byly vedoucími gelsenkirchenské. Také paroplavební akeie opět zvýšíly. Průmyslový trh za pohotové dosti pev- ný. Důlní akcie a akcie strojíren stoupající.

Bursa Lauřin Lloyd Vídeň Berlín Bana Baltimore Iron Age

12 article

Z amerického trhu železářského. Z Nového Yorku, 15. září. (K. k.) Odborný list »Iron Age« plše v hlidce ťohoto týdne Nejdůležitějším momentem bylo zakoupen 250 000 tun kolejnic. Obchod ve vrchním sta- vebním meterialu je čilý. V paličkách jsou zá- soby v Chicagu nedostatečné. Východní hutě prodaly Západu ocel; konsumenti z pobřeží vy- jednávají o import ocele. Zakázky ve stavební oceli jsou značné. Cena se zvyšuje o 119 dol. Belgické železo prodávalo se v prvním pololetí así za 18 dolarů franko. Nyní žádají hutě 184 dol. Proslýchá se, že z ciziny došly nabídky na basické surové železo, které jsou blízko této ceny. Mimo to se praví, že železo z Nuttel- Boroughu se nabízí s malým ziskem. Železo bude ještě dovezeno. Spplečvost Austro-Americana v Terstu vydal tento výkaz o svých dopravch příjmech: v čer- venci t. r. přijala K 1.752.985 (o 434.445 K více než leni), za leden až do července p ijala K 18,234. 608 (o 549.876 K více než v lenském soudobi), celkem tedy K 15.987.643 (o 984.321 K více než loní). Par níky společnosti vykonaly cest: v červenci tohole roku 128.157 mořských mil (o 33.096 více než loni). od ledna do července 766.289 mořských mil (o 62.6t0 méně než loni), celkem 894.446 mořských mil (o 29.514 méně než za lonské soudobí) Redukce výroby anglických přádelen, zpracujících americkou bavinu, byla v dosavadním rozsahu pro- dloužena od 27. t. m. na dalších 6 neděl. Závody ty odpočivají v pondělí a v sobotu.

Nový York Chicago Americana Terst Iron Age NuttelBorough

13 article Petrohradská bursa.

Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 16. září. (Zpráva Živnost. bankv.) 16. září 15. září 440 — Diskontní . . . . . . . . . 44001.50 319.— 312.— Baku . . . . . . . . . . . Caspienne . . . . . . . . . 4150.— 4150.— 122 — 119.— Sormovo . . . . . . . . . 230.— 226 — Rusko-čínská banka . . . . . 304.— 305.— Ruská průmyslová banka . . . 134.50 Petrohradské metallurgické . . . 157.— Kolomna - 106.— 104.5i Putilovské železo . . . . .. Fénix. 193 — 525.— 525.— Pojišťovna Salamandra . . .. 163.— Druhá pojišťovna proti ohni . . 119.— 121. Ruská proti ohni . . . . . Patrohradská bursa. 15. září. (Zpráva Zivnosten ské banky.) 4% unifikov. renía 87.12, 41/sl0 ruská renta z roku 1905 99.—, ruské losy z r. 1864 437.50. roské losy z r. 1866 331.—, ruská banka 383.— mezinárodní banka 396.50, brianské železo 113.— nikopolské železe 52.—, Hartmann 213.—, Malcov 553.—, Azovdonská banka 554.—. Z Nového Yorku, 15. září. (K. k.) Směnka n Londýn 484.75. Střibro 51 5slner árn Prhy na zbothl. lee ObIli.

Fénix Hartmann Petrohrad Bak Rusko Kolomna Nový York Londýn průmyslový banka Zivnosten ský banka Azovdonský banka Malcov 553

14 article Plodinové bursy-

Plodinové bursy- Z Vídně, 16. září. (Telel. zpráva »Nár. L. ) Návštěva trhu a tolikéž obchod násleďkem žiďov- ského svátku jsou skrovné. Smýšlení a ceny nedo- znaly žádné změny. Z Vídně, 16 září (K. k.) Plodi ny. — Za pit činou sraelitského svátku uzavřeno. Z Pešti. 16. září. (K. k.) Plodiny. — Due a zítra za příčinou israelitského svátku uzavřeno. Z Pešti, 16. září. (C.-T. B.) — Za příčinou isra elitského svátku uzavřeno. Z Liverpoolu, 16 zaří. (C.-T. B) Obilí 11.— Pšenice na prosinec, březen volna, o 1/4 bodu nižší Kukuřice na září, říjen vleklá, neznamená. Z Nového Torku. 15. září. (Telegram »Národ Listův.) Smýšlení ustáleně. Psenice pohotová 111 9/ na září 1103/ na prosinec 1061/2, na květen 1087/2 kukuřice na září 78, na prosinec 711/4, na kvě- ten —.—. Mouka (nová sklízeň) 4.50. Dovozné za obili 11/2. Cukr musk. 3.70, cukr centrif. ref. 4.20. Káva 71/4- Cukr. —n — V Praze. 15. září. (3 hod. 40 m. ) Na zprávu, že Amerika kupuje řepový cukr. trhy braly se dále směrem vzestupným. Na dnešním našem dopoledním trhu povolováno při ustáleném smýšlení za pohotové zboží K 26 80 na říjen prosinec K 24.70 franko Ústí. První depeše hamburská zněla ještě ustáleně, kdežto polední Magdeburk byl klidný. Obchod s rafinádami trpí nedostatkem zboží a cena K 75.75 ze stanic továrních nemění. Cukerní zásoby ve čtyřech hlavních přísta- vech Spojených států amerických činily včera 217.000 tun proti 240.000 tunám před týdnem a 256 000 tun. před rokem. Na ostrově Kubě páčeny zásoby v týž den na 38.000 tun proti 48.000 tunám před týdnem a 44.000 tun. před rokem.

Listův Vídeň Pešť Liverpool Praha Amerika Ústí Magdeburk spojený stát Kuba

15 article

Z Hamburku, 16. září. 2 h. 30 min. (C.- T.- B na září 11.75, 11.77, na říjen 10.90. 10.92, na listo- pad 10.85, 10.87, na prosinee 10.87, 10.90, na leden 10.95, 11.—, na únor 11.02, 11.05, na březen 11.07. 1110, na duben 11 10, 11.12, na květen 11.17, 11.20 na červen 11.20, 11.22, na červenec 11.27, 11.2 na srpen 11.35, 11..35. — Smýšlení: stálé. Počasí zamračeno. Z Magdeburku, 16. září. Ve 12 hodin. (K. p) (První číslice týkaji se kupců. druhé prodavačů.) Na září 11.75, 11.85, na říjen 10.80, 10.87. na říjen- prosinec 10.80, 10.85, na leden-březen 10.95, 10.97 na květen 11 10, 11 12, na srpen 11.25, 11.27. Smy- šlení lepší. Počasí: pošmourno. Z Londýna, 16. září. 10 hod. 45 min. (C.-T. -B.) na září 11/9 hodnota, na líjen - prosinec 10/912 hodnota, na leden-březen 10/111/4 hodnota, na srpen 11/11/4 jednáno, Smýšlení pevné. Káva Z Terstu, 16. září. (Sděluje Jindřich Weiner v Praze, zástupce terstské obchodní akciové společ- nosti.) Tendence pevná. — Na říjen 40.25 zboži 40.40 peníze, na prosinec 39.75 zboží, 39.50 peníze na březen 39.75 zboží, 39.50 peníze, na květen 397 zboží, 39.50 peníze. Z Hamburku, 16. září. 10 hod. — m. (Telegr Na září 33.50, na prosinec 33.—, na březen 31.2 na květen 31.—. Smýšlení pevné. Z Hamburku, 16. září. 2 hud. 30 min. (Telegr. Káva na září 33.25, na prosinse 32—, na březen 31.25, na květen 31.—. Smýštení klidné. Z Havru, 16. zaří. 12 hod. — min. Telegr. Káva na záři 42.25. na prosinee 40 25, na biezen 39.75 na kvělen 39 75. Smýšlení klidné. Z Brém, 15. září. Káva stálá. Repka. Z Posti, 16. září. (K. k.) Za pří činou israelitského svátku uzavřeno.

Weiner Repka Hamburk Magdeburk 10.97 na květen Londýn Terst Praha Havre Brémy Telegr

16 article

Lih. V Praze, 16. září. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Denaturovaný lih transito z Prahy ve velkém K 41.70 až 42.— Z Vídně, 16. září. (Telefonogr. »Nár. Listů«. Smýšlení se nezměnilo a znamenáno K 57. — ah 57. 60. Z Vídně, 16. září. (K. k.) Lih nezměněný. Bavlna a bavlněná příze Z Nového Yerku, 15. září. Telegafická zpráva.) »Národních Listův.) Bavtne. Závěrečné korsu v Novém Vorku: pohotová 12.70, na září 12.46. na říjen 12.43. na listopad 12 44, na prosinec 12 48. na leden 12.44. na únor 12.45, na březen 12.50, na duben 12.50, na květen 12.54 na červen —.— na červenec —.—, na srpen —.— — Smýšlení stálé. Dovoz do všech příslavů 301.000, dovoz do vniti země 9000 z., celkový do o4 39.000 žoků. Bavlna v Nověm Oilnu 125/1 Z Brém, 15. září. (Oficiální záznam bavlnář- ské buray.) Bavlna pevná, upland loco middí. 6. 5.25 Z Liverpoolu, 16. září. (C. T.-B.) Ceny 10.— Ceny o 9 bodů vyáší. Dovoa: —— Amerik. —- žoků. Smýšlení pevné. Tuky. Z Brém 15 září. Zavěrečná zpráva z bursy Soukromé záznamy. Tuky stálé, loco tubs a lirkie 64.—. Drojité vědro 65.— Z Aniverp, 15. září. Tuky na září 157.—. Petrolej Z Antvarp. 1ň. září. Petrolej ralinovaný typ bllélio, loco 22 peníze, zboží, toléž na září 2a zbuží, toléž na řijen 221/4 zboží, tatéž na list.-pro- sinec 221/2 zboží. Smýšlení pevné.

Listův C T Praha Vídeň Brémy Liverpool Amerika Tuka

17 article

Z trhů máselný chi. Od poslední naší zprávy před dvěma týdny se tvářnost máselných trhů valně nezměnila, leda že v cizině ceny ještě slouply. Znamená to v nynější době roční, kdy nabídka obyčejně stoupá, že letos máme neobyčejně pevný trh. Letos výroba másla jak u nás. tak za hranicemi zůstává malou a ježto doba pokročila, kdy konsum ve městě steupá, není vyhlídky, že by ceny v dozírné době klesly. Poptáv. ka najmě po nejjemnějších druzích másla je živá a čilá a to nejen ve městech, ale i na venkově, ježlo ly na ČESKA BANKA Kupuje a prodává cenné papíry-

Česko

19 article

Aaglo rakouská Vičaňská bankavni Jadnola Všeob. rak. poz. úvarni ústav České průmy slová . . . ČDchodai hanku Pešť.. . . Sakouský úvěrní úsluv Uherská vžesbeená úvěrnl Všsob. daposilní hnnka, . Dolnorakouská oskontnís Uberská oskentnl . . . Uhorské hypotační . : Banka pro zomů rak Hospod. švární pro Čechy „Markur“, směn. ake, sp9l. Hakpusku-uhprská Videžská banku „Union“ . Časká „Unisn Všsehocná čopravnl banka. živnpstonská banka . .

Pešť Čechy ústav Český průma Videžský banka Všsehocný čopravnl banka živnpstonský banka

27 article

ve většině evropských zemí byly velké marévry a před tím opozděné žně, kterěž pravidelně způso- bují silnější spotřebu potravin mimo města. Cizina vesměs oznamuje velmi pevný směr vysoké záznamy, o 3—55 vyšší nežli touž dobou leni. Ježto také hlavní dodavatel západních trhě Sibiř a Rusko, své záznamy zvýřil, dále ježte zá- soby po delší dobu najmě v lepších jakostech již jsou vyčerpány a také doprava po nějaký čas býln v Evropě slabší, byl pohyb trhový menší, nežli situace žádá. Z největších trhů značný vzestup vy- kazuje Kodaň, kdež se pociťuje nedostatek sibiřské nabídky a znamená tam lepší máslo průměrně 82 až 95 K. Následkem toho stouply ceny dánského másla v Londýně a na severozápadních trzích pev- niny. Včerejší záznam londýnský zní: máslo dánské 118 šilinků, irské čajové 112—114 šil., holandské 114 šil., sibiřské 98.106 šil. Holandský trh ohlašuje průměrnou cenu másla 135 zl. hasis Maastricht. Po- dobné vzestupy oznamují Hamburk (průměrná cena 120 mk.), Berlín 122 mk.), Kempten (110 mk.), Mag- deburk (125 mk), Lipsko (124 mk.), Dráždany (126 mk.) atd. Z trhů naší říše vykazuje největší přískok Pešt. kdež nepříme přiostřuje vzestup i haussa v sádle a loji. Nejjemnější máslo dnes tam stojl 280 K, nej- levnější 250 K. Ve Velsu je smýšlení velmi pevněa cení se tam máslo průměrně na K 250—260.—, Vi- deň ohlašuje nedostatek dovozů a neobyčejně vyso- kou cenu za čajové máslo, totiž až 270 K. Máslo venkovské dolnorakouské se cení až na 115 K, lepšt cizí druhy na K 125—145.—. Náš trh též je rázu pěvného, byť ceny od poslední naší zprávy arciajiž o 8—10% vyšší než loni, nevykazovaly změn zád- Z trků kávových.

Mag K Máslo Sibiř Rusko Evropa Kodaň Londýn Hamburk Berlín Kempten Lipsko Dráždany

28 article

Přes to, že dovozů de obou přístavů brasilských neubývá, nýbrž naopak přibývá (za prvních 10 dnů L. m. [poněvadž v Brasilii byly v týdnu dva svátkyl dovezeno do Santos 703.000 žoků, do Ria 133.000 ž, kdežto loni za 7 dní do Santos 312.000 ž., předloni 232.000 ž., do fia 96.000, resp. 80.00C z). udrzuje se v kruzích dobře zpravených přesvědčení, že ny- nější sklizeň brasilská bude menší nežli zněl od- had (na místě 15 jen 12 mil. z.). K tomu znějí zprá- vy o příští sklizni stále nepříznivěji. Firma Nau- mann, Gepp Co. v Santos kabelovala svým přáte- lům v Hamburku, že odkvětí rostoucí příští sklizně kávy v Sahtos bylo nedostatečné a v Riu ze místy květ dopadl velmi špalně. Za těchto poměrů pevný ráz Erasilského trhu nejen že se dobře mohl udržeti, nýbrž ještě se uvev- nil. Zajímavo jest, že známé naším čtenářům změny v celních poměrech sev. Anieriky a Německa nezpů- sobily ani tu, ani tam žádných převratů. Speciálně o Německu lze potvrditi, že konsum daleko nenirpěl té újmy, jaká se očekávala. Pohyb zahraničného obchodu v Americe i v Evropě vůbec zůstal normal- ním. Nabídka hrasilská vytrvala pcvně na svých po- žadavcích, při čemž kursy na trhu meziná rodnínm ještě stouply, což najmě lýče se terminu prosinco- vého, kterýž v tu chvíli jest předmětem čilé speku- lace, ježto na tenlo měsic jeví se značná potřeb úhmdy. Doprava z přístavů brasilských je rychlá. takže tamějši zásoby se nehromadí, jakož by při obrovských dovozech z vniirozemí jinak nastati mu- silo Obnášelať v sobotu v Santos pouze 2.03 mil. ž. proti 1.56 mil. žoků loni a 48 mil. předloni, v Riu 304.000 ž. proti 456.000, resp. 490.000 z.

Brasilia Santos Rio 133.000 ž Hamburk Rio Německo Amerika Evropa Rio 304.000 ž Naumann Gepp Company . v Santos

29 article

Jest tedy ze všeho patrno, že obrovské dovozy v obou hlavních brasilských přistavech pozbyly vše- ho vlivu, kterýž by za jiných okolností musil trhem přímo otřásti. Odebírka vypovídaných dodávek se hladce vyvinuje, tendence na mezinárodním trhu zůstala pevnou a kursy nejen blízké, ale i vzdále- nější stouply, což jest neklamným příznakem důvěry v situaci. Zpráv jiných podstatnějších není, o valo- risaci není ted ani sleclu a tak vše potvrzuje, že trh nevybočí na dlouho ničím z normálních kolejí. Devoz do naší říše v červenci činil po moři 99.334 (loni 92.837) q. od ledna do konce července 329.408 (316.209) q v ceně 32,566.000 (32.,885.796) K: coz také potvrzuje pravidelný vzestup konsumu. Dovoz po souší o něco klesl, činiv v červenci 1389 (1913) d. od ledna 11.576 (10.919) q v ceně 1,787.504 (1,714.283) K. Jateční trh Z Vídně, 16 září. (Zvl. tel zpráva.) Dopraveno 4588 telat. 1134 poražených prasat, 1938 živých vepřů, 349 poražených ovcl a 15 jehňst. Trh na skot. Z Vídně, 16. září. (Zvi telef. zpráva.) Přibnáno bylo 50 dobytěat krmných a 49 hubených. Poptávka byla skrovná a obchod vázl. Znamenáno: veli 52.—, 84—, býci a krávy

Vídeň

30 article

ných. Z hhů vaječných. Ač příčiny poslední baussy již namnoze ocha bly a většina trhů zahraničných disponuje s dostatečným množstvím vajec, přece ceny se pevně drží na vysokém slupni. V Londýně sice přílišná nabídka ruských vajec již ztlumila ostří vzestupu. tak, že možno méně cenné druhy koupiti levněji, tedy přece směr je pevný a pod 7 šil. (za 2 kopy) nelze ani ru- ské zboží obdržeti, kdežto vejce rakouská drží se pevně při 6/6—89 šil., holandská pak dokonce při 10/3—11 šil. V Paříži z Rakouska a Bulhanska po více než 8 měsíců nabídka vajec plně schází, bedna ruských desahuje tam 65—36 franků. Haličská na- bídka také u nás a v Německu není, kdežto ruské zboží se cení basis Podwoloezyska na 1.30—1.45r. za kopu. Na německých trzích ceny pevně se drží, největší vejce v Berlíně již stojí až4.30 mk. za ko- pu, nejmenší až 3.40 mk. Z našich trhů však již jen Pešť je pevného rázu a stojí tam průměrně jakos K 84—86.—, ale za velká prosvětlená vejce dlužno platit až 88 K. Ve Velsu přepjaté požadavky majitelo zaplašily poptávku překupníků, zvláště pak také proto, ž mnoho vajec dochází teď zkažených na trh. Uherské zboží tam cení na K 82—86.— za bed- nu, ruské na K 7080.—, bulharské na K 73—83.— U nás se prozatím nica nezlepšilo.

Londýn Paříž Rakousko Německo Berlín Pešť mk

33 article Vídeňská a berlínská bursa ze dne 16. září 1900.

Vídeňská a berlínská bursa ze dne 16. září 1900. Berlínská bursa Z Barilna, 16. záři. (Zpráva Živnost. bank, Zkvě Zahál. Závěr zál Rakouské kradltky . . 209 90 209.00. 210.2 162.50 182.80 slatsí úráha . . . a 24 7 24.60 Lombardy Dirkoetn 195.00 165.75 195.30 248.00 245r75 Némscka banků . . 248 75 Barl. obeh. spol. 170.80 79 .90 81.30

Zkva Zahál Némscko bank Lombard Dirkoetn

42 article

Austria“, zmaltovny Vinobsené stavsbni“ 16. zářÍ 18. záři Mostacká uhlářská. . . 302 9s Brunnský pivovar . . . - Bynamit Nobal 540.20 Iiljské (Egydy) želez. a ocal. 1175.— Hlak. ústav pro dspr. žela zn. 416.— Uhar úat. pru dopr. žal- 3475 — 39. pre půje. vagonů. lbamubí Všenhscná slekfrická 454 — Ejnktrotoch. spol. dř. Kolhun 625.— 480.— Uherská slsktriská . . 457.— aderii 479.29 Tevárny leve 423. — Naliě, karp. pstral. . . . a Gdsský pivovar . . .. 626.— 769. — Hirtenbersktá 556.75 Továrna na kábla . . . 148. — králodvar. cemant. . . Loykam-losstndel . . . 349 75

Brunnský Austria Gdsský pivovar Bynamit Nobal 540.20 Iiljský Tevárna

50 article

190.50 191.10 192.26 83 50 Dartaand. Usioa lIt. C. 83.50 295.40 Hargenská ubl. spol. 208.00 Oelseakirchen . . . 204 2 204. 70 205. 40 dasolidacs . . . 210.n0 219.40 216.00 Nimasko-lucemh. spnl. 182.29 181.75 Rýnské onetárny . 182.10 Phšnix . . . . . 196 26 193.— 200.50 207 . 20 Habanloha . . . . 169.2 189.— 58.2 182.00 93.12 82 .75 Canada . . . . . . 13.80 Batlimare . . . . 9.30 119.40 Paqust

Oelseakirchen 75 Kanada 119.40 Paqust

57 article

Luslng. pivovur . . . a Siol sírsjirna . . . . . Dankovka . . . . . . Heid strojírna . . . . Huttor k Schrantz . . . hlpská háázká . . . Kopřívnieká vozovka . . Saveručeská uholná, . Bsvorsuhoraká uhelná Hernouher. hutn Parlmsosská cemant. Plzonsky ake. ptvuvar . Poldina kut Pražsků žalezářská . . Rymavsko-muránská . . Rosicka hornická . . . Salno-uholná . . . . . Schodaicu Simmerinská vazovka Steyrermuhí . . . . s Haas kuburcu Trabovijanská uhl. . . Tabákové akclu Uh. vžach. uhulná . . . . Unien stavsbn Únisn, stav. maturlál . . Varesků žolezárny

Schrantz Poldin Pražsk hornický Haas Trabovijanská

78 article

465 - polský pod generálem Rymkiewiczem, jenž v předvečer tě bitvy přibyl právě z dalaku, prý až z Konstantinopolu. Udatností svou tento bataillon uvedl v úžas i samy Fran- couze. Hnali jsme »běláky« až pode zdí Verony. Al bitva stála toho dne polský legion 750 mrivých. Tak dostal jsem se v ony leg ony . . . Vřadili mne do třeliho, jenž byl pouze zbytečkem, kousíčkem. Ganerál Szherer počal ustupovati. Prvý a druhý bataillon ve svých divisích, třetí s polo- brigádou francouzskou a se dvěma děly za velení Ko- sinského tvořil vysunutou stráž ve Rulta-Vecchia pro oebranu tábora divisí Viktorovy a Grenierovy se strany Marenga po Castelleto. A když vojsko francouzské ne- mahlo déle obstati v této posici bez obavy, že bude ob- klíčeno, tu ti Bartkové francouzští se rozhodli k ústupu. Generál Scherer — ať z pekla nevyjdul — kázal nám dvěma stům novým rekrutům, když hlavní naš oddíl vešel do Mantue, abychom se uzavřeli v tvrzi milánské, jež sotva několik dní se brániti mohla. Věděli jsme, že co chvíle obkličí nás Rakušané a jakmile se vzdáme, že nám krky zakroutí. K našemu štěstí zahanbený Scherer vzdal se velení. Generál Moreau ihned zrušil barbarský rozkaz. Vzal nás se svými, když ustupoval za Ticino. Legion Wielgorského uzavřen byl v Mantue a naše spojení s ním přerváno. Táhli jsme s armádou vlašskou. Byli jsme v hoji pod Valencí . . . Dávná udatnost ožila, dávné se připomněly časy. Tu generál Maedonald, ustupuje z Neapole přes vysoké vlašské hory, přišel na neštěstí své nad Trebii a svedi onu nešťastnou bitvu. Potom spojil se s armádou vlašskou a dostal se pod velení generála Jouberla Boj pods Terzo a Medesimoud Zhyoul stalný Joubert, pravý voják, když ráno o hodině tretl v prvním stál šiku . .. „Poralyie.

Rymkiewicz Fran Al bitva Vecchio Viktorův Grenierův Marengo Castelleto Bartek Scherer Rakušan Moreau Wielgorský Maedonald Jouberla Joubert Konstantinopol Verona ko Neapol Trebie

79 article

úzkých jam, kam slunce nikdy se nevetře! Byly pusty, když jsi šel k přístavu, abys aspoň z moře něco ulovil na udičku ze špendliku, jakoby tam všichni lidě do jed- noho vymřeli. Když jsme se tudy polulovali jako psi bezpanšti, hledajíce aspoň, čím bychom ducha odvěžili, nejednou se nám smrt do oči podivala. Sotva že člověk opatrně vstrčil nos a oči z ulice v tmavou, chladnou síň, ihned naň zavrčel Ital, hladem zelený, nebo hlaveň bambitky přímo mezi oči vetkl, nebo šel tam po špičkách s nožem v ru- kávě jako vzleklý pes. Tu nejednou nás taková zoufalá žádost hnala od Lrlohu k brlohu . . . A výsledek vždy týž: prázdnota v útrobách. Konečně naši »Bartkové« — Massena i Soult kapi- tulovali. Zbytky legil vyšly z města k Marseillu. Bez groše v sáčku, bez bot a oděvu, v kusech rozedraných a se- tlelých hadrů, polonazl, hladovi táhli jsme do světa fran- couzskými horami. Zima byla, déšť, bída! Když si člověk, jda bos, zranil a otlačil nohy, že opuchly jako bochuíčky chleba, tu sebral ledakdes prkénko na podešev, provázkem je přivázal k noze — a jen dále! Cery spadávaly s nohou . . . Šli jsme osadami vlašskými v přímořských Alpách; tu vysmívala se nám sličná děvčata, stojíeí pře prahy domků a ukazovala na náš oděv. Jenom tornistry a čapky byly na nás celé. Ostatek samá díra. Hanba Tu teprve páni vůdcové počali v nás buditi etižádost. Tam jde náš Sloňski, chlap jako hora, jako z jediného kamene; jde krokem tvrdým, směle a hrdě. Oděv na něm bílou nili bidné na stu místech slátaný, boty jakoby hladem otvírají tlamu a jakoby křičely, že to bylo v celém šiku slyšet.

Ital Bartek Massena Soult Marseille Alpy