Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: work 4, place 64, person 60, org 9
1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
n 8 Jnban snj oni
Jnban
3
masthead
V Praze, ve čtvrtek 16. září 1909.
Praha
4
masthead
ědešdšl v 200
5
masthead
Číslo 256.
6
article
Na ranni avečerní listy
předplácí se
V Praze v administracii
na měsle. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
z dvojí donáškou-
na měsic. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K e2h
e fliálkáchí
na měsie. . . . . 2 K 50h
něslo. Poštou:
na čtvrt ieta : : : : S k enh
na měsiě dvojí zásílkou
na čtvrt ista . . . k o
Praha
7
article
ečerni
dání.
8
article
V drobném prodejiu
ranní čislo o sobě . . za 8 h
vočerní . . . . . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
vočorni
. . . . . . . . 5b
Inneráty
plati se hotově napřed.
Předplscení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., e.
Tam nacházejí se těž
rodakce, tiskárna a sxpedlce
„Národních Listů-
Rukopisy so nevraosjl
9
article
ttnnná
ste
10
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Svolání pěti zemských sněmů.
Z Vídně, 16. září. (K. k.) »Wiener Zlg.
uveřejňuje císařský patent z 15. záři o s vo
lání zemských sněmů českého
hornorakouského, korutanské ho,
kraňského s moravského. Palent zní
My František Josef I., z milosti boží král
uherský, král český atd. uvádíme ve všeobec-
nou známost: Zemské sněmy království českého.
arcivévodství rakouského n. Enží a věvodstv
korutanského jsou svolány na 21. září 1909 do
svých zákonných shromaždišť. Odročené na zá-
kladě Našeho rozhodnutí zemské sněmy mar-
krabství moravského a vévodství kraňského svo
lávají se k opětnému zahájení činnosti ve svých
zákonných sídlech a to: první na 21. září
druhý na 23. záři 1909.
Dáno v Našem řlšském hlavním a sídelním
městě Vídni dne 15. záři 1909 v 61. roce Naší
vlády.
Wiener Zlg
Vídeň
Enže
milost boží král
já František Josef I
11
article
František Joseť v. r.
Následují podpisy ministrů.
Protičeská akce dolnorakouského sněmu.
Z Vídně, 16. září. Jeho Excellence, tajný
rada, purkmistr města Vídně a její poslanec dr
Karel Lueger, který včera vrátil se z Lovrana,
zaháji dnes v první schůzi dolnorakouského
sněmu protičeskou akei. Podá návrh na
uzákonění osnovy, známě jménem Koliskovým
pak Axmannovým. Před lety podali tento návrh
němečtí nacionálové. Křesťanští sociálové je
tehda podporovali. Když potom Kolisko propadí
při volbách, nastrčili křesťanšti sociálové posl.
Axmanna, aby návrh Koliskův přijal a podalz
svůj. Dues dokonce sám dr. Lueger představuje
Axmanna, podávaje návrh nenáviděných druhdy
německých naeionálů a v jeho průvodu budou
tentokráte také poslanci dolnorakouského velko-
statku.
Jest dobře, že se věci- takto vyvinuly.
Aspoň vidíme jasně, kdo jest naším nepřitelem.
Byl-li ješté kdo v národě českém, jenž moh
věřiti, že křesťanšti sociálové zachovají se
k nám lépe, snášenlivěji a lidštěji, než byl
pohrobená strana liberální a pokroková — ten
myslíme, bude dnes ze svého bludu vyveden
jak se palří. Dr. Lueger, který se vydrápal na-
horu po zádech českých, podniká dnes na dolno-
rakouském sněmu atentát na tyléž Čecháčky.
kteří mu věřili, že jest demokratem, že pracuje
v duchu nebožtíka dra. Fischhofa, když roku
1884—85 ucházel se o mandáty do říšské
rady a do sněmu dolnorakouského a když do
poslanecké sněmovny vkročil po boku dra Krona-
wettra. Po dnešku rozmysli si asi zdejší Če-
chové, mají-li zase dávati svoje hlasy straně
křesťansko-sociální a jejím poslancům.
František Joseť
Lueger
Koliskův
Axmannův
Kolisko
Axmann
doktor
Čecháček
Kron
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
Věc má však ještě jinou stránku. Když
byla dělána volební reforma ve smyslu všeobee-
ného a rovného práva hlasovacího, doufalo se,
že strana křesťansko-sociální, tímto volebním
právem posílená, bude k jazykové rovnopráv-
nosti národa českého spravedlivější než byla
dřive. Kdo tak doufali — a byli to zejména
někteří naši předáci — dožili se nyní zlého
sklamání. Dnešek jest opravdu historickým dnem
pro všechny lidi v národě českém, kdož myslili,
že s drem. Luegrem a jeho stranou vešel do
radnice vídeňské, do dolnorakouského sněmu a
do říšské rady jiný duch. Jeden jest toliko
rozdil mezi drem. Luegrem a mezi stranou li-
berální: tato byla vždy k nám urpulnou a ne-
přátelskou, kdežto dr. Lueger byl napřed hladký
a úlisný jako úhoř, nabyv pak moci za české
pomoci, dělá totéž, co dělají a co by na jeho
mistě dělali němečtí nacionálové.
Návrh Koliskův a Axmannův mohl býti
pokládán za demonstrační, návrh dra. Luegra
jest opovězenou, skutečnou vojnou, na kterou
dlužno se nám dobře připraviti.
Nová německá výprava na Poštornou.
Z Vídně, 16. záři. Českou Poštornou nepo-
dařilo se útokem zdolati. Nyní bude volena
taktika jiná: oblehací. Česká Poštorná má být
sevřena německým kruhem, ba do české Pošlorné
má býti položeno těžitko nové německé vý-
Pravy. Dolnorakouský svaz bude míti tam
doktor
Lueger
Koliskův
Axmannův
Poštorná
Vídeň
Pravy
Český Poštorná
13
article
své hlavní sídlo a také poněmčovaci spolek
Südmarka chee jižní skupiny Moravského Pole
sloučiti ve Svaz, jehož sídlo bude v Poštorné.
Baron Bienerth u císaře.
Z Vídně, 16. září. Minisťerský předsed
sv. p. Bienerth byl dnes přijat panovnikem v
slyšení,z které souvisí nejen s vnitřní situací,
nýbrž také se společným rozpočtem.
Úžasné zvýšení vojenského rozpočtu.
Z Vídně, 16. září. Možno nyní přehléd-
nouti celý rozpočet, jejž chce společná vláda
předložiti delegacím. Normální dosavadní rozpo-
čet společný obsahoval vydaje obnosem 400 mi
korun, rozpočet, který bude předložen delega
eím na rok 1910, obsahuje požadavek 800 mi.
korun.
Tyto výdaje společné mají býti na r. 1910
dvojnásobny. Na mobilisaci do Bosny a Herce-
goviny se žádá 162 mil. K, na organisační opa-
tření ve vojsku 102 mil. K, na mobilisaci ma-
riny 8 mil. K, na náhradu Turecku 54 mil. K
— celkem 326 milionů K. Na vojenské stavb
53 milionů K, první lhůta na 4 Dreadnoughty,
15 mil. K jako první lhůta, na torpédové čluny
3 mil. K — celkem 71 mil. K, dohromady pak
obě summy činí 397 mil. K.
Baron Bienerth
Bienerth
Poštorná
Vídeň
Bosna
Turecko
Südmark
Dreadnoughta
14
article
Když dr. Biliňski, stav se podruhé mini-
strem financí, promluvil poprvé k úřadníkům
svého resortu, napomenul je k šetrnosti
k uskrovňování se ve výdajích atd. Ve výnosu.
který včera zaslal místodržitelstvím a zemským
výborům ve příčině sanace zemských financí
napomíná dr. Biliňski země, okresy a obce ke
spořivosti. Jsme zvědavi, zdali dr. Biliňski měl
odvahu na společné ministerské radě říci hrab.
Aehrenthalovi a hr. Montecucculimu i baronu
Schönaichovi, aby také oni byli šetrnými ve
výdajích vojenských.
Kdy bude prohlášeno jmenování soudcovské
Z Vídně, 16. září. Očekává se, že jmeno-
vání soudcovské pro král. české bude vykonáno
a vyhlášenc ještě před 1. říjnem. Tato záležitost
nalézá se nyní ve stadiu kritickém. Jde o jme-
nování dvorních radů, radů vrchního zemského
soudu, radů zemského soudu a okresníeh
soudců.
Nový místopředseda moravského sněmu.
Z Vídně, 16. září. Za místopředsedu morav-
ského sněmu — kteráž funkce jest uprázdněna
resignací ministra dra. Žáčka — navržen jest
posl. dr. Hruban.o
Nová česká střední škola ve Slezsku.
Z Vidně, 16. záři Ministr vyučování povo-
lil zřízení českého soukromého reálného gymna-
sia v Orlové ve Slezsku, počínaje školním ro-
kem 1909—10.
doktor
Biliňski
Aehrenthal
Schönaich
Hruban
Vídeň
Slezsko
Orlová
15
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 16. září. (K k.) »Wiener Ztg-e
oznamuje: Ministr kultu a vyučování jmenoval
profesora na staroměstském státním gymnasiu
v Praze Josefa Quaissera okresním škol-
ním inspektorem pro němscké školy vel školních
okresech Praha, Benešov, Karlin, Kladno, Krá-
lovské Vinohrady, Slaný, Sedlčany, Smíchov
Žižkov.
Dále jmenoval suplenta na státním gymna-
siu v Teplici-Šanově Oskara Liebena skute-
čným učitelem na státním gymnasiu s něme-
ckým vyučovacím jazykem v Uherském Hradisti
a prozatímního učitele na státním gymnasiu
v Linci dra. Pavla Zineka provisorním uči-
telem na státním gymnasiu s německým vyučo-
vacím jazykem v Praze na Starém městě. —
Ministr obchodu jmenoval poštovního kontrolora
Osmunda Häusera v Karlových Varech vreh-
ním poštovním kontrolorem v Marianských Láz-
ních. — Ministr kultu a vyučování příznal na
základě prohlášení vydržovatelů městského dív-
čiho lycea s českým vyučovaclm
jazykem v Plzni na školní rok
1909—1910 reciprocitu pro ředitele
a učitele mezi jmenovaným ústavem a stát-
ními středními školami, avšak jenom pro ty
učitelské sily lycea, které mají předepsanou
kvalfikaci pro učitelský úřad na gymnasiích
reálných školách.
Činnost vzducholodí při německých manevrech.
Z Mergentheimu, 15. září. (K. k.) Dnes
operovala na císařských manevrech vzducholod
Josef
Karlin
Lieben
Pavel Zinek
Vídeň
Praha
Benešov
Kladno
Sedlčany
Smíchov Žižkov
Šanov
Linec
Karlová Vary
marianský Láz
Plzeň
Mergentheim
Quaisser okresní škola
lovský Vinohrady
Osmunda Häuser
Wiener Ztg
16
article
»Gross« u strany modrých s jiskrovou telegrafií.
Zejtra bude vzducholod »Z. III.« prokazovat
služby straně červených.
Carova pravomoc ve věcech armády a loďstva
Z Petrohradu, 15. zářl. (K. k.) »P. t. a
sděluje: Dnes bylo uveřejněno carem Mikulášem
schválené pařízení ministerské rady k čl. 96.
základních zákonů. Dle něho podlehají bezpro-
střední sankci cara, jakožto nejvyššího velitele
vojenského, všechny legislativní otázky o orga-
nisaci pozemního a námořního vojska, jakož i
zeměbrany, dále otázky o armádní a lodní
správě i se všemi ostatními ustanoveními vo-
jenského a námořního rozpočtu, nepotřebují-li
nové asignace. Je-li třeba nových úvěrů, musí
pro ně býti opatřeny zákonným způsobem pau-
šální obnosy, při čemž podrobné údaje o jich
použití dlužno uvésti v rozpočtu. Obvyklým
zákonodárným způsobem vyřizují se speciální
otázky vojenské, vyjma takové, které vyžadují
změnu platnosti anebo zrušení platných zákonů
nebo náležejí v obor zákonodárných otázek
jiných resortů mimo vojenský a námořní.
Alliance rusko-činsko-americká.
Z Petrohradu, 16. září. (K. k.) „Novoje
Vremja“ uveřejňuje rozmluvu s čelnou osob-
ností východo-asijské politiky. Tato prohlásila
mimo jiné, že politika japonská čelí rozhodně
proti Rusku. Mohlo by vésti ke katastrofě, kdyby
se optimisticky důvěřovalo v upřímnost Japon
ska vůči Rusku. Když Taft dlel v Petrohradě,
uvažovalo se v rozhodujících kruzích o rusko-
čínsko-americké smlouvě. V tomto směru bude
se nyní opět pracovati. Je patrným úmysl Japon-
ska podmaniti si Čínu a učiniti ji svým nástro
jem.
Gross
Carův
Mikuláš
Taft
Petrohrad
Rusko
Čína
Novoj Vremja
17
article
Zvýšení důstojniokých platů ve Francii.
Z Pařiže, 16. září. (K. k.) V rozpočtové
komisi byla projednávána zpráva o zvýšení dů-
stojnických platů. Zvýšení vyžadovalo by ročně
asi 12 mil. franků, z nichž 6,700.000 frank
připadlo by na poručíky a nadporučiky. Komise
se usnesla provésti zvýšení postupně a pojala
k tomu účelu do rozpočtu na rok 1910 položku
3,600.000 franků, které má býti použito vý-
hradně ke zvýšení platů poručíků a nadporu-
Schůze rnského císaře s tureckým sultánem.
Z Cařihradu, 15. září. (K. k.). Vyjednává
se nyní mezi ruským velvyslanectvím a ture-
ckým ministerstvem zahraničních záležitosti
stanovení podrobného programu pro schůzku
sultána a carem Mikulášem. Dle něho má sl
tán navštiviti csra na »Standartu«. Proslýchá
se, že car cestou z Italie zdrží se v Cařihrad
tři dni.
Mikuláš
Francie
Cařihrad
19
article
Hrozicí válka v jižní Americe.
Z La Pazu, 16. září. (K. k.) Proslýchá se
že Peru dalo Bolivii ultimatum s výslovným
požadavkem, aby rozhodčí nález přijala aneho
zamítla.
Lord Tweedmouth.
Z Londýna, 16. záři. (K. k.) Lord Tweed
mouth zemřel včera večer v Dublíně.
Nepokoje na rusko-perských hranicích.
Z Tiflisu, 15. září. (K. k.) Z Belesuvaru
na perských hranicích se oznamuje, že se tam
vyskytly četné tlupy perských lupičů. Brigádní
velitel pohraniční stráže telegrafoval okresnímu
náčelníkovi, že 4000 Alariů tábořilo 4 versty o
horské strážnice a chystalo se přepadnouti ru-
skou stráž. Rovněž docházejí znepokojivé zprávy
z administrace v Baku.
Smlouvy se sousedy Turecka.
Z Cařihradu, 16. září. (K. k.) Dlo zpráv
listů rokovala včerejší ministerská rada o hra-
niční smlouvě s Černou Horou a poštovní kon-
venci s Řeckem.
Turecké vílězství nad Beduiny.
Z Cařihradu, 16. září. (K. k.) Listy ozna
mují vítězný boj tureckého vojska s Beduiny
nedaleko Mediny.
Poražení Kurdově.
Z Cařihradu, 15. září. (K. k.) Dle úřadní
zprávy Porty oznamuje velitel IV. sboru vítězný
boj v dersinském územi s kurdským kmenem
Hajdaranů, který dal se na útěk, nechav n
Tweedmouth
Kurdův
jižní Amerika
Le Paz
Peru
Bolívie
Londýn
Tweed
Tiflis
Bak
Turecko
Cařihrad
Řecko
Medina
20
article
místě 100 mrtvých. Turecké vojsko neměl
prý ztrát.
21
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Odpor proti požadavkům vojenské správy.
Z Pešti, 16. záři. („Mittagsztg.“) Vše-
obecné jest rozhořčení pro velike
požadavky vojenské správy právě
v nynější kritické době. Orgán strany neodvislo-
sti „Budapesť“ rozhodně odporuje novým výda-
jům vojenským ve stati, nadepsané „Nenasylný
militarismus“. Jiné listy maďarské však odpo-
rují novým požadavkům vojenským jenom, ne-
budou-li učiněny kompensace Maďarům. „Hir-
lap“ prohlašuje, že ve Vídni byli ochotni pově-
řiti stranu 48cátníků vládou, kdyby povolila
kromobyčejné požadavky vojenské správy. Tyto
však nebudou splněny, neboť v Uhrách
není ani jediné strany, která by se
snížila k otročení. K takovým úkolům
by se propůjčil jenom Kristoffy. Ve stejném
smyslu se pronáší orgán strany neodvislosti
„Budapest““, jenž prohlašuje, že hr. Appony
měl včera dlouhou rozmluvu s Košutem.
Chystané demonstrace.
Z Pešti. „N. P.Jour.“ podotýká, že ve straně
neodvislosti bojí se určitých demonstrací. Ko-
lují totiž pověsti o dobrodružném plánu, že při
odhalení pomníku Košuta v Aradě Justh položí
věnec na pomník, při čemž dojde ku projevům
pro Justha.
Pessimistické miněni.
Z Pešti, 16. září. Situace posuzuje se vše-
mi politickými stranami vesměs ponure. Pesimi-
stický názor jest stupňován výrokem hr. Appo-
nyia, jejž učinil ke svému politickému příteli
v ten smysl, že neví, zdali se s ním sejde ješt
jako ministr. Košut jede v sobotu do Aradu
k odhalení pomníku svého otce Ludvíka Košuta.
Promluví tam řeč, ale vyvaruje se všelikým na-
rážkám na okamžitou situací.
Spor mezi uherskou vládou a rumunskými
biskupy
Z Vídně, 16. září. Z Říma telegrafuj! »N.
Maďar
Appon
Košut
Justh
Appa
Pešť
Vídeň
Uhry
Budapest
ko
Arada
Arad
Řím
22
article
Fr. Pr.«, že ohledně sporu mezi maďarskou
vládou a rumunskými biskupy ve přičině vyu-
čování náboženského na obeený ch
školách rumunských jazy kem ma-
darským papežská kurie zásadně trvá n
stanovisku, že vyučování náboženské na školách
obecných konati se musi mateřským jazykem
dětí. Rumunští biskupové tedy, zakročivše proti
známé ordonanci hr. Apponye, konali jenom
svoji povinnost. Papožská stolice v této věci
byla by poslední instancí, které by se byli bi-
skupové dovolali, kdyby jiná jejich akce selhala,
V Poznani nebylo by bývalo jinak, nežli jest
nyní v Uhrách. Papežská stolice tam zakročila.
když jednání biskupa s vládou nemělo žádného
výsledku. Ovšem zakročení kurie papežské ne-
mělo dosud úspěchu. Církev může čekati.
Hrabě Apponyi na obzoru.
Z Pešti, 16. září. »Národní Listy« již
oznámily, že není vyloučena možnost, že budou-
elm ministerským předsedou stane se hrabě
Apponyi.
»Reichspost« ve věci té oznamuje: »M -
žno považovati za věc nepochybnou, že v po-
slední ministerské radě maďarske
svedli souboj obě skupiny; na
jedné straně dr. Wekerle a An-
drássy, na druhé Košut s Appo-
nyem. Jest faktum, že první pár zůstal nahoře.
Poněvadž však plán Wekerlův a Andrássův
k rozřešení krise jest spojen s hospodář-
skými a vojenskými koncesemi, kterých ve
Vídni splniti nechtějí, plyne z toho, že dr. We-
kerle a Andrássy záhy zmizl s politického je-
viště a že polom strana neodvislo s ti,
vedena jsouc Košutem a Apponyem, z ůstane
sama rozhodujícím činitelem. Na
základě projektu, který podal k rozřešení krise
známý tajemník v ministerstvu obchodu Szteré-
nyi, bude Košut jmenován na týden minister-
ským předsedou a potom vstoupi v čelo ka-
binetu hrabě Apponyi.«
František
Apponyi
doktor
Wekerle
Ana
Appa
Wekerlův
Andrássův
Andrássy
Košut
Appony
Poznaň
Uhry
Pešť
Vídeň
23
article
Výprava českého Sokolstva
v Americe.
(Pův. dopis „Nár. L. o
(Chicago a odjezd do Cleveland u.)
Po zářivém dnu sokolského sletu zbylo
nám ještě ponděli ku prohlidce města. — Na-
vštívili jsme tedy ještě dva závody, jediné toho
druhu na světě: jatky a chicagský obchodní
dům. Ličiti celé tyto podniky nebudu. Jsout
jatky podnik tak rozsáhlý, že by bylo potřebí
ku prohlídce as celého týdne. Nejlépe mluví
čísla. Jenom vepřového dobytka poráží se tu
denně 15.000 kusů a jen v jediném oddělení
pro hovězí dobytek poráží se 2000 kusů. V jat-
kách jsou umístěny také závody podružné, zá-
vody na zpracování všech vedlejších látek a od-
padku. Ani prý křik ustrašeného dobytka nezů-
stal nepoužit: zachycují prý jej do gramofonůl
Nad míru rozsáhlý je také vývozní dům,
o jehož všemožném obchodu mluví nejlépe
jednomilionový hrubý denní příjem. Všechno je
tu jako ve stroji. Ku příktadu: střihač krejčov-
ský střihá najednou na osmery spodky. Vše
děje se tu ve velkém. Závod má svoji zvláštní
minulost. Jeho zakladatel před nedávným časem
začal obchod jako nádražní brzdař dvanácti ho-
dinkami, jež prodal svým druhům. Vůbec, sejdeš
se tu se závody ještě jinými a rozsáhlými, jež
vzavše počátek z velice malých věcí jsou dnes
závody světovými.
Amerika
Chicago
Cleveland
24
article
Ani české podniky z toho nevyjímám. Ity
jsme navštivili. A celá tato prohlídka poučila nás
o zdatné síle našeho českého a slovanského lidu
vůbec. Ve všech závodech sejdeš se tu s Čechy,
kteři namnoze v existenci a obchodních agendách
celého závodu mají lví podll.
A čím to, že se našinci zde ještě politicky
jak náleží neuplatňují, se ptáš? Neznali se
dosud z valné části, zní odpověď. .. To měla dle
možnosti odčiníti a dle doznání mnohých Čechů
skutečně také odčinila naše výprava. Kde kdo
vyburcován byl ze svého zákoutí a hlásí se
nyní ke společnému šiku, aby české obyvatel-
stvo přislušného sobě vlivu zde dosáhlo. Čini
tak boháč i nejprostšl dělník. Poslanec pro
kongres, Sabat, mi sdělil, že Čechové, kde
v massách se osvědčují, u vlády Spojených
států náležité vážnosti se těší, zvláště pro svoje
vlastnosti jako řádní pracovníci a charakterní
lidé. Mezi zdejšími Čechy je toliko 1% analfe-
betů, kdežto na jiné národy připadá až 407
lidí čtení a písma neznalých. Proto byly také
při sdělávání emigračního zákona národnosti
české (a to zvlástě zásluhou jmenovaného po-
slance) uděleny některé výhody.
Čecho
Čini
Čechy
spojený stát
kongres
25
article
Po prohlídce českých závodů (továren
pivovarů) byl uspořádán na naši počest věne-
ček v »Občanské besedě«, Sešli jsme se tu s
vším uměleckým živlem českým a s veškerou in-
teligenci českou v Chiesgu. Snad bude se čísti
se zájmem, že nám místo veškerého banketo-
vání byly podány k večeři výborné »pražské«
taliány a párky, po nichž zajistě všem výborně
chutnalo korbelovské víno a docela po česku
vařené, tedy opravdu české pivo.
Vůbec byli by nás rodáci naši velmi rádi
přiměli a svedli k delšímu pobytu v Chieagu a
my bychom se byli rádi dali svésti, ale nebylo
možno, neboť přísný program cesty velel: Dne
2. záři o půl 11. hod. na nádraži k odjezdu
do Clevelandu.
A tak se také stalo. Sešli jsme se v ča
a s námi ještě mnoho těch našinců, s nimiž
jsme se potěšili a s nimiž jsme v těch něko-
lik dnů takřka úplně srostli. Ještě jedno stiknutí
ruky, ještě jeden polibek a zvon na lokomotivě
volá a již uháníme z nádraží, provázení daleko
a daleko slyšným pozdravem »Na zdar!« Ještě
do dálky kynou nám ruce zdvižené, jakoby hlá-
saly: »Na shledanou!« Opustivše Chicago s ne-
malým vzrušením uleháme na svoje lůžka ve
spacím voze Myslím, že nikdo z nás, ač jsme
byli všichni již důkladně unaveni, dobře nespal.
Rojiloť se nám v hlavách tolik a tolik myšlenek,
že únava jenom zvolna právo své uplatňovala.
Neposlední místo pak zaujala i v tu chvili —
než jsme usnuli — úvaha, co by ještě učiniti
se mělo, aby výprava naše nezůstala pouhým
výletem několika jednotlivců, nýbrž aby nám
všem přinesla mnohé a pěkné ovoce.
Cleveland
Chicago
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, s datem dneška.
Praha
27
article
Dvě dámy ptaly prý se ondyno horlivě p
mé adrese.
Špatné svědomi, jediná dobrá moje vlast
nost, mi řeklo, že by to tak nejspiše mohly
být paní Pearyová s paní Cookovou. P'roto dnes
už ani slova o severním polu.
Ostatně mám bližší věci na srdci i na ja-
zyku: vždyt nám začinaji školy ! Nechodím už
sice do žádné (k velké rudosti pánů profesorů)
ale tak se něco ve mně hnulo, když jsem ráno
kráčel kolem budovy, kde v primě učili m
amo, amas, amat, ale ve kvartě mě za to za-
vřeli, když jsem to prováděl.
A ejhle! Studentíci, stejně jako druhdy
my rojili se na chodníku před budovou a rovněž
jako my prodávali za babku Caesary, Ovidy
Horáce, s vlastními illustracemi i překladem,
mezi řádky vepsaným. Livia za dva šestáky
Homéra za korunu a ještě slovíčka z něho ná-
davkem. Já to alespoň tak dával,
Zjihlo mi srdce nad tím obrázkem a osm
let gymnasia (ono jich bylo u mne vlastně deset)
táhlo se paměti jako průhon lesem.
Živě vidím, jak po Veni sancte vedli nás
Pearyová
Cookův
Caesar
Ovid Horác
Livius
Vit
28
article
z kostela zpět do školy průvodem a rovnou do
tříd. Vzali jsme útokem lavice; do zadních by
strašný nával, ale přední byly prázdně. Bo
suď, proč z nás nikdo nedral se tenkráte do
popředí.
Za chvíli se objevil náš příští třídní; byl-l
to ten loňský, přeletěl jen zrakem lavice, jakoby
někoho z nás hledal a už byl malér. Kdybych
se byl zavrtal tam v zadu do lavice jako červo-
toč, hned mě našel a už zval mě slovy vlid-
nými a za nápadného smichu vždycky škodoli-
bých kolegů, abych jen se tolik neostýchal
sel zase jenom na své staré, loňské místo, n
levý roh první lavice.
V kuželkách je levý roh dost těžká věc
ale v první lavici je ještě horší. Především už
v levo nikdo nesedí, od koho by snad se dalo
opisovat; potom je to přímo pod katedrou, tedy
ustavičně na ráně.
Bo
29
article
Bohudiky nebýval jsem jediný, jehož ten
osud potkal. Nevím, jakým instinktem, rozhodně
ale zdravým veden, vybral pan profesor třidní
ještě několik známějších firem; zkrátka v první
lavici sešli se moji nejvěrnější kamarádi z ku
řáckého kroužku, z pasáka, celá redakce časo
pisu Jitřenka, takto samé zákonné a uspokojivé
mravy. Ty smutné obličeje naše kamenem by
byly pohnuly, ale panem třídním ne-
Když četl potom disciplinární řád a činil
k němu všelijaké výklady, cítili jsme jemné na
rážky a reminiscence na všelijaké loňské delikty;
zejména paragraf o kouření se kroutil nějak
těsně kolem nás. A konečně nám sdělil proza-
tímni rozvrh hodin; samá latina a řečtina, náš
nejoblibenější předmět.
Tak to tedy začinalo s menší nebo větší
variací každý rok a nežli se člověk vzpamaloval
z prázdnin, už měl dvojku v konferenci. Neza-
sloužil sí ji, toť se rozumí, ale někdo užs
musí obětovat. Já byl v tom ohledu strašně
šlechetný a nikdy jsem se nezůčastnil závodů
o eminenci.
Ale mýlil by se, kdo by myslel, že jsem
nebyl pilný. Naopak to uznávali sami páni pro-
fesoři a jeden z nich říkával: »Co pak Z.
30
article
Ten je o půl osmě ve škole, ve tři čtvrti n
osm má už opsanou latinskou i řeckou praeps
raci a ještě se naučí náboženství na třeti ho-
dinu«. Bylo to takl
Přípravy ty byly odjakživa slabou moj
stránkou: miloval jsem všecko bez připravy.
nechystané, improvisované. Proto se mi také
stávalo, že velmi často zapomněl jsem doma
slovička jak latinská, tak řecká.
»Ukažte mi Z. svou lalinskou praeparaci.«
Roucho Adamovo — to jsou nápady.
Začal jsem přehazovat knihy, hledal, hledal
strašně udiven, že ji nenalézám a konečně ze
mne nesměle vylezlo, že jsem ji zapomné
doma.
»Zapomněl doma? Hm, tak mi ukažte
řeckou !«
Ty můj Spasiteli, tu jsem teprve zapomněl
doma.
»Pane profesore — já — já ji mám s la
tinskou na hromádce doma !«
Kluci mizerní se kolem nestydatě smáli,
jakoby tomu nevěřili.
»To je zvláštní náhoda!« řekl pan profe
sor. »Tak vezměte si klobouk a skočte pro ně
domů, nemáte daleko.«
Takhle mne prosím napínat na skřipecl
Šel jsem tedy domů.
Jen jsem zavřel dvéře, pan profesor
usmál, a jakoby mně viděl do duše, povídal
»Teď jde Z. loudavě po ulici a přemýšlí,eo
dělat. Žádnou přípravu nemá, ani latinskou, ani
řeckou. Ale půjde až domů, tam chvíli počká
za vraty, pak se celý udýchaný vrátí a řekne
že nikdo doma není.«
Jakorát!
Jen jsem otevřel dvéře, ještě celý smulný
že jsem se doma nedozvonil, spustila celá třida
ukrutné haló. — A jak pak teprve, když pan
profesor, kousaje se do rtů, mě oslovil: »Tak
kde pak máte přípravu« a já odpověděl, že
prosím nikdo doma nebyl . ..
Ale nebyly, bohudík, ustavičně takově po-
hnuté doby.
Byly také hodiny, nerušené dotazy, neru
Adamův
profesor
31
article
šené vyvoláváním. Pan profesor klidně přednášel,
já seděl jako oukropeček a pod lavicí se při
tom nádherně četl Robinson Crusoe nebo
Cesta do středu země. Po případě se psala na
nečisto nějaká báseň.
Nejkrásnější pro nás chvile byly cesty ze
školy, po čtvrté hodině. Ani nás nenapadlo jit
nejkratší cestou domů. Počkali jsme na sebe
za nejbližším rohem, knihy nastrkali do kapes
a pak jsme táhli odlellými ulicemi, kde jsme
byli jisti, že nás nikdo z profesorů nepotká.
Byl by z nás měl malou radost. Ten měl
krátké, onen cigaretu, nějaký lord mezi námi
dokonce i portoriko a já dokuřoval špačíčky po
tatínkovi, když jsem nevzal celou veržinku . ..
Ty vzpominky šly mojí hlavou, když jsem
dnes šel kolem gymnasia a viděl tam studentiky,
doufám hodnější a lepší, nežli my jsme byli.
Také některý pan profesor šel kolem, ale mně
už neznámý a mladší.
Z těch, co já jsem trápíval, jich zbylo na
ústavě jenom několik. Ostatní jsou dávno v pensi,
nebo chystají se do nl.
Zsšel jsem dál, obrázek počátku školního
roku zmizel, ustoupily i vzpominky a zůstalo
jen něco v mysli, jako slesk po něčem prchlém,
šťastnějším. Jeden básník řekl to lépe: »Den
se připozdivá těm, kdo za ruku nás kdysi vo-
Zevloun
Crusoe