Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

16. září. 1909 Číslo 256.

4 article

Politický proces v Záhřebě, ol (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) V Záhřebě, 15. září 1909. Acenrti v díle. Accurti po řadě se snaží dokázat vinu jednolli vým obžalovaným. Pastva je ubohá. Z prázdné slá my ovšem zrní vytlouci nelze. Bez důkazů (O těch jen uher. tisk. k. blouzní způsobem přímo nestyda- tým!) velezrádu dokázat nelze. Senáťu však nepůjde o to, co násilník mluvil a postačí mu, že dlouho mluvil. Valerianu Pribičevičovi Accuru vytýká, že při výslechu odmítal odpovědi na věci souvisící s Nastičem v naději, že Nastič před sou- dem se nezjeví a když Nastič přišel, tu prý nemoh vyvrátiti jeho tvrzení. (Mohl je vyvrátit, ale soud svědky odmit.) o8)89 SV Joco Oreščanin psával do „Srbobranu“ Založil srbského „Sokola“ ve Vrginmostu. Přiznal že vi o „Slov. jugu v Bělehradě a že ví, jak to sdru- žení pracovalo na kulturní jednotě národa. Byl dis- kretní adresou. Horoval pro kterous učitelku v Srb- sku a ta v psaní jásala nad vítězstvím koalice. Dru- žil i s Milanem Pribičevičem Ve vyšetřování zapřel že je členem „Sokola“, ale když u něho nalezen stej nokroj, k členství se přiznal. Zpíval píseň o králi P- trovi. Byl agilním členem srbské samostatné strany.

Pribičevič Nastič Srb Záhřeb Bělehrad SV Joco Oreščanin Sokol píseň o král Ptr

5 article

Hul Jak hrozné to věci tu vypráví Aceurti o rok ji uvězněném Oreščaninu. Nesměj se, čtenáři! Je tc velezida, pro niz Aceurti navrhuje šibenici! (P úkázáním na § 58.) e 1ážne žotzohi ja Hrozné věci výprávěl Accurti i o Vaso Luk- čovi. Povíme je v záhlavích. Lukač, člen samo- statně strany, abonent „Srbského Kola“. Poskytovate neclehu posl. Budisavljevičovi a Val. Pribičevičovi Návštěvník Bělehradu. Zbožňovatel krále Petra. Pro davač řetízků k hodinkám s portrétém srbského vla daře. Nenávistník žídovstva. Horovatel pro krásy re ky Kupy, za jejíž břehy toužil vyhnati „ Kranjce i ži dovi.“ Všeclino integrováno vyšší mathematikou Ae curta, dává šibenici.ěN i9 nl Pop Nikola Milič. Zjev křesťanské pokor (přelud licoměrnosti). Předseda odboru srbské samo- statné strany (Už jen proto zaslouží šibenici). Kněz ale neuměl potlačovat touhu srdce — musil uzřit Bě- lehrad? Odskočil tam z kongresu srbských zemědě ských zádrug. konaném v Zemuni. Jiného naň Ae- curti nepověděl! d s ul Gajo Živ ko vič, místopředseda organisace srbské samostatné strany. U něho se obžalovan scházívali a spolu rozmlouvali. Řtekl, mízera, že je „ovo srbská zemlja.“ Víc Accurti nev Dobře se budou mít provazníci v bánovině. Hle nový „objekt“ pro provaz: učitel Petar Petrovič. Ve- lezráda od kosti. Chodil na víno ke krčmáři Živko- viči — Accurti však ví, ze ne víno, ale tajné schůze byly lákadlem Petrovičových pochůzek. Sedlakům doporučoval „Srbské Kolo“. Sradeno měl na Ma- čary. Toužil na odluku bánoviny od Beča (Vidně i Pešti. Agitátor volební (pro Srha). Vytrubovač přá ní, aby Bosna nepřipadla k tíši. Miloval obraz krále Petra. Ten obraz napřed prohlažoval za podobu sv.

Vasa Lukač Pribičevič Petro Milič Petar Petrovič Živko Petrovičův Beča Val Bělehrad Gajo Živa Ma Pešť Bosna kongres král petra

6 article

Igráce a potom za portrét kteréhosi Nimroda. (Dobře tu zvolal dr. L. Mazura: „Ale vždyť sv. Ignác je patronem myslivců!“ Smíchu bylo dost.) Ignoran zeografie: tvrdilť neznalecky, že je Bosna srhskou zemí. Rozněcovatel pro velebení krála Petra. Jaký div. že před ním srbský major Simič zvolal: „Nije daleko vrieme (doba), kada če ovo sve biti Srbija.“ Petrovič, oficiálně učitel, tajně vůdce lidu, který vedl banderium do Topuska. Obhájcové div se ne- řehtali. Tak ubohým se jim jevil plaidover násilníka Dr. Hinkovič si neodepřel posměšnou poznámku „A což, sv. Antonína necháte na pokoji?“ Accuru pocítiv bič posměchu, děl: „Jen takta uvádím; není mi třeba sv. Antonína!“ (Na oživení paměti čtenáfo našich zpráv: Kterýs blbec tvrdil, že Petrovič na po směch dětem na černou tabuli namaloval zpotvořený obraz sv. Antonína. Dříve Accurti s touto nejapnou lží mnoho rámusu nadělal.) Výčet hříchů obž. Rade Malobabiče (z ús Accurta): Je členem srbaké samostatné strany a před- platitel „Srbobrana“ i „Srbského Kola“, Radil Sr- bům v bánovině, aby si zvolili nového krále. Chodi- val do schůzí srbské zemědělské zádruhy. Dodávaí

doktor L Mazur Ignác Petro Simič Petrovič Hinkovič Antonín svatý . Antonín Rade Malobabič Radil Bosna Srbija Topusko

7 article

Srbům odvahy slovy „aby se nic nebáli.“ A to je všechnol Sedlák Gjuro Jovanovič. Člen srbské s mostatné strany. (Je to stereotypní; budoucně t označíme symbolem „S. S. S.“) Sedlák, ale posedlý horečkou psavesti. Fabrikoval dopisy na adresu Ada- ma Pribičeviče. Domýšlivý hlupák, který si z toho dělal čest, když slyšel, že král Petr rád bývá mezi sedláky. Nelitoval peněz na kongros do Zemuně odtud na cestu (20 haléřů) do Bělehradu. Protože Nastič tvrdil, že mu Adam Pribičevič v Bělehradi představil několik sedláků a protože Jovanovič byl s Adamem intimním, sylogismus Accurtův uzavírá že Nastič v Bělehradě viděl i Jovanoviče. Ach. jal ráda kulhá logika v bánoviněl Učitel Antonije Srni č. „S. S. S.“ Nic ví A za to sedí celý rok ve vězeníl Milovan Momčilovič. „S. S. S.“ Abonen „Srbobranu“. (Čtenáři, znej, že i dodnes „Srbobran? vychází.) Na řetízku u hodinek se mu houpal obra krále Petra, ale chytrák za sv. Jiří krále prohlási Na vrch všeho: zajel si do Bělehradu. Kate, čekej!

Srba Gjuro Jovanovič S S Sedlák Petr Nastič Pribičevič Jovanovič Adam intimní Milovan Momčilovič Abonen Srbobran Petro Jiří král Kate Bělehrad Bělehradi Antonijá Srni Adama Pribičevič

8 article

Dmitar Miljevič. „S. S. S.“ Pracoval pr samostatnost Srbů. Scházíval se s druhými obžalo vanými. (Ilo důkaz „subjcktivní viny“, jíž do svět roztrubuje „Uher. kor. kanc.“) Miloš Borojevič. Chvástal se svým sb ským původem. Na tajně (!) schůze do Gliny chodí val. Kdysi řekl, že kdyby všichni Srbové byli jeh druhu, Chorvatsko dávno že už by neexistovalo. (D kaz toho cbybí.) Dušan Trbuhovi č. Toužil po Americe. z přel, že je, ale byl „S. S. D.“ Sám, na oklamání úř dů, se udal anonymně jako „velezrádce“, (Lež kato- lického krěze, pádně jinými svědky odhalena.) Stejně pouhým povídáním Accurti se snaží př tížit obž. za skupinu z Gliny. Tam prý národ cele už byl získán pro srbský Piemont pro případ války s Rakouskem. K tomu pomáhala i cyrilice! Pro král Petra lid horoval, sveden slibem, že bude dostávs zdarma tabák! Většina v obci je srbská a dopustil se příprav k velezrádě tím, že úřadníky obecní jen mezi Srby vybíralal Velkým velezrádcem byl Ogrizovič. „S.s S.“ Založil „Sokola“. Dal se fotografovat s odboren srbi. sam. str. a sedí na tom portrétu v popředí. Kněz II. Ercegovac děti školní v srbství utvr- zoval. Jedno z nich dělo: „Srbské nebe je modr barvy.“ Dokázalo tím, že kněz je fanatikem. Jeho že- na se vyslovila, že raději by umřela, než by stálo měla nasl uchat zvonění katolických zvonů, Poe sám na tajné schůze chodíval.

Dmitar Miljevič S S S Srba Borojevič Trbuh Toužil Petro Ogrizovič Poe Uhry Glina Chorvatsko Amerika Rakousko Sokol

9 article

H. Rebrača měl řeč ve skupštině, že je „ovo srbská zemlja.“ (Kdo Rebraču zná ví, že koktá a ze mu slova rozuměti nelze, A „držel“ řeč!) Slavil král Petra. J. S. Rebrača hovořil, že je „ovo srbsk zemlja.“ Džuro Končar stejné tvrdil. Zpíval písen králi Petrovi. L. Vilič také „zemlju“ za srbskou prohlašoval Šlápnul psovi na ocas a zvolal: „Takhle kvíčí Chor vat!“ (Dokázalo se, že ten pes ani ocasu neměl!) D. Gajič nosil a prodával čepice se srbským znakem. O vánocích byl členem banderia. B. Ristič zpíval: „Míi smo s tobom, Petre Karadiprdjeviči,“ Naváděl sedláky, aby vše před vy- šetřuj. soudcem skryli. St. Končar. velezrádce nejzuřivější., Zemi z srbskou prohlašoval. Písně o králi Petrovi zpíval Sedláky sváděl. V kotaru (okresu) dvorském lid po jednou za člena srbského národa se prohlašoval. Tou žil po připojení Bosny a Heregoviny k Srhsku; „ži vila Srbija!“ „živio kral Pelar“ provolával, Portr toho vladaře kupoval. Srbským praporem domy zdo bil. Katolíky boykotoval. V Dvoru „Sckol“ byl založen a ten vždy poc srbským praporem „vyrukoval“. Většina v obci n stavbu srbské pravosl. školy náklad 6000 K povolila. cyrilici na úřadní písmo povýšila. A to všechno byl jen přípravou k okamžiku války srbského Piemontu v říši — Srbové ze Dvora Srhsku by byli pomá hali. A vše je dílem zlotřilých duší.

H Rebrača Petro Rebrača L Vilič D Gajič Vánoce B Ristič Petre Karadiprdjevič Sedlák Pelar Srba St . Končar Bosna Srbija Dvůr Piemont

10 article

První místo z nich zaujímá Džordže Dju rič. Lesníky k boykotu proti Chorvatům sváděl byl „S. S. S.“ Intimním je přítelem s bratry Prib čevičovými. Ničema své listiny tak důkladně proči stil, že vyšetřující soudce ničeho u něho nenašel (L aby tě husa kopla) Pero Bekič, zuřivec, Simo Živkoviě mluvka, založili srbského „Sokola“. Bekič šířil pam flet proti katolikům. Prodával tabatěrky se srbským znakenu On i S. Živkovič sedláky učili, že „ovo je srbska zemlja“. Líčili „Srbské Kolo“. Živkovič do Bělehradu si zajel a potom lidu poslání „Slov. jugu“ tlamočil. Nastíč na oba velezrádce pověděl, že byl „tajnou adresou“. (Lež se doká zala.) Starší S. Živkovič. Osohně nic se mu ne- dokázalo, ale uváží-li se, že je „S. S. S.“, jasno je. že za vzpouru je zodpovědným. (Ubohá logikol Nic lepšího nebylo v Crkveném Boku. Tam i v škole tajné schůze bývaly. Našla se tam hromada „zjevů“. I „Sokol“ tam byl založen, vedle organi- sace „S. S. S.“ Všechno dokázal svědek Turajlie Je to zloděj, piják a rváč, ale Accurti dokazuje, že ničema zkaženým člověkem není. Do kostí zvrhilými lidmi jsou za to velezrádci St. R a dova nov i č, . Obakovič, P. Matijaševič, St. Kačar Džorič V Dubici pramenem všeho zla byl M ojo Erva- čanin, tento starý přítel krále Pelia. (I v obličej je mu podoben.) Páchal stejné zlo, jako druzí. (Ae- curti vše opakuje.) Srbské dináry dostával. Kalendán „Vardar“ prodával. Luka Ervačanin po odtržení báno viny od říše prahnul. Radil vojákům, aby pro př pad války na bratry Srby „nepucali“. Pomocníky byli G. Vasič, Džuo Erak. Nic Accurta nemate že všichni byli členy srbské radikální strany. On stranu neobviňuje (na její pomoc Rauch počitá), ai jem jej zvrlle členy. Vseclno, všeclino je lichý zvast A přece nad budovou „hrdelního“ soudu se vznáší přízrak šibenicel

Chorvat S S Prib Bekič S Živkovič Živkovič P Matijaševič Kačar Džorič Erva Ervačanin Srba G Vasič Rauch Vseclno Bělehrad Crkvený boka Sokol St . R Dubice Vardar Sima Živkovi Sokol Džuo Erak

11 article

Ze Záhřeba, 15. září. (K. k.) Uher. te kor kanc, sděluje: Obhájce de Hinkovič vy plnil celé dnešní odpoledne svým plaidoyerem aniž své vývody skončil. Popírá, že srbaká strana samostatnosti jako jádro revolučního hnutí vyvíjela terroristickou akei. Milan Pribičevi se sice přiznal, že vypracoval revoluění řád- ale nutno o tomto přiznání pochybovati. Ob- hájce kritisoval pak výpovědi svědka Nastiče, jehož věrohodnost popřel. Čety, o nichž Nastič mluvil, byly určeny pro Makedonii a styky běle hradského »Slovenského Jugu« se srbskou sx positurou v Americe nejsou dokázány. Hinkovič zabýval se dále osobní povahou obžslovaných, kteří z většiny jsou vysoce vzdělaní a utkals za svých dalších vývodů několikráte s předse dou a státním zástupcem, Hinkovič bude po kračovati ve své obhajobě zejtra.

Uher Milan Pribičevi Nastič Juga Záhřeb Ob Makedonie Amerika

12 article Živelní pohromy.

Živelní pohromy. Z Jičína. Po dusném vedru, které zde v neděli dne 12. t. m. paňovalo, sirhlo se kolem 5. hod. od polední strašné krupobiti v pásmu as 21/2 km širo- kém, které zachvátilo celou krajinu směrem od vrchu Tabora k západu a zničilo část úrody, pokud ještě s pole nebyla sklizena (hlavně ovsy), jakož i ovoc na strom ch zrající a zvěř, pokud v lesích nenalezla úkrytu. Krupobií přišlo tak náhle, že turisté a vy- letníci, nacházející se právě v lesích pod Brady a Přivýšinou a v Prachovských skalách, byli jím zle postižení a promokli na kůži. S krupobitím a po něm snesl se prudký a dlouho trvající liják, který zaplavil veškeré pozemky a následkem něhož vali y se pak spousty vody po stráních, cestách a přiko- pech. Podobná pohroma nepamatuje se zde v čase tak pokroči ém. Namnoze bylo viděti krupobitlm v polích zabité koroptve, které v lese nemohly již záchrany nalézti. Krupubilí stihlo hlavně obce Kbel- nici, Podulší, Jinolici, Brada, Holin, Ohavec, Prachov Lochov a Ostružno a sneslo na holé stráně výn ěžků Prachovských skal a Brad tolik ledu, že vypadaly i z dálky jako zasněžené. V lesích a roklích pra- chovských skal roztál led namnoze až teprve drubý den. Škoda na úrodě je značná: posuižení zahajili již u úřadů kroky za účelem dosažení vydatnější pomoci.

Brad Jičín Tabora Brad Kbel Ostružno Ohavec Prachov Lochov km

13 article Tragická událost ve smichovské mlékárně.

Tragická událost ve smichovské mlékárně. Kočí I. české skclové mlěkárny příjel dnes po 5. hod. ranní do Palackého třídy na Smichově s ná- kladem mléka a zastavil před domem čp. 884, v je- hož přízemku nalézá se filiální obchod mlékárny. V této filiálce byla prodavačkou 40letá Barbora Bártová, rozená Martinkova, vdova po sládku matka 12letého syna Bohumila. Jindy bývala Bár- tová v tuto dobu již vzhůru a čiperně převzala zásil- ku mléka, tentokráte však byla mlékárna zavřena a nikdo se neozýval, ač na dvéře z ulice i z chodby mocně bylo bušeno. Sousedé vyprávěli, že Bártová byla včera úplně zdráva a že ještě o 10. hod. večern byla viděna. Vysloveno tedy podezření, že se jí v bytě, sousedícím s mlékařským krámem, stalo ně- jaké neštěstí. Po dlouhém a marném bušení na dvéř byla konečně policie povolána k intervenci. Opatřen zámečník, který v přítomnosti policejního rady Ha- bersbergra a kancelisty Richtra, dále lékařů dra Brejchy a dra. Franze dvéře, z chodby do bytu ve- doucí, olevřel. V tomto příbytku nalezeno vše v úplném po řádku. Jedna postel byla úplně ustlána, kdežto s dru- hé postele byly odneseny nejen peřiny, ale i žíněn- ky. Na pohovce, kde přespával syn prodavačky, když přišel matku navštívit, nebylo ustláno, ač syn o dvou minulých dnů dlel u malkr.

Bártová Martinkův Bohumil Bár Richter Brejcha Franze

14 article

Již při vstoupení do Bytu příchozí ucítili pro- nikavý zápach svítiplynu, kterážto okolnost odůvod- ňovala podezlení, že se stalo nějaké neštěstí. Prote byla neprodleně okna zotvírána a když nastal prů- van a nebezpečí výbuchu odvráceno, postoupila ko- mise do prodejny mléka, kde prodavačka Bártov i se svým synem ležela v úplném bezvědomí. Podrobným vyšetřováním se zjistilo, že Bártová provedla vraždu a pokus sebevražedný. Synek je byl po několik let v chlapeckém ústavě v Bubenči a občas přicházel k matce na návštěvu. Letošní prázdniny Bohumil Bárta ztrávil s kolonií ústav na venkově, vrátil se v úterý a dnes měl se opět dostavit do bubenečského ústavu. Matka včera syn- kovi neustlala na pohovce, nýbrž v mlékárně. Tam za pultem rozesiřela žíněnky a tam snesla peřípy po zavření mlékárny oba ulehli. Matka patrně če- kala, až synek usne, neboť chlapec sotva by dobro- volně byl předčasnou smrt podstoupil. Bártová v pozdních hodinách nočních provedla zoufalý čin: sňala z plynového lustru žárová tělesa a uvolnil tak unikání plynu v největším množství. Přestěho- vání lože z bytu do mlékárny svědčí o tom, že Bár- tová dobrovolně si zoufala. Záhadou však jest, proč také svého syna o život chtěla připravit. Nešťastná žena, stížená chorobu ledvin a v poslední době ve- lice trudnomyslná, nezanechala žádného písemného sdělení o chystaněm zoufalém činu a o jeho příči- nách. V krámě měla vše ve vzorném pořádku a take pro dnešní ranní agendu mlékařskou učinila vešker přípravy eolboq odu si nojláv d- Jakmile matka se synem byla v bezvědom nalezena, zahájilí lékaři okamžitě obživovací pokusy U chlapce veškeré úsilí lékařů bylo již bezvýsledné

Bártová Bárt Bár Bubeneč

15 article

Bohumil Bárta byl mrtev. Smrt nastal otravou svítiplynem. Matka Bártova po delším úsilí lékařů se poněkud vzpamatovala, stav její však jest beznadějný. Mrtvola chlapce byla naložena do truhly a dopravena do ústavu pro soudní pitvu. Bártov odvezena ve smíchovském ambulaněním voze do všcobecné nemocnice. vse itýd e Filiální mlékárna byla po provětrání uzavřena až do přichodu soudní komise. Jestli se Bártoví krom všeho očekávání uzdraví, bude postavena pře porotní soud pro zločin vraždy. Lékaři však vyslo- vují náhled, že otrávená žena sotva se uzdraví. Před mlékárnou shromáždilo se množství obe censtva, které rozmlouvalo o tragickém tomto při padě. V télo Islce mlékárny Bártová byla zaměst nána od měsíce března 1903 a požívala pověsti vel mi spořádané prodavačky.

Bárt Bártův Bártová

16 article Denní zprávy.

Denní zprávy. —. Klub zemských poslanců české stramy agrární měl včera schůzi. Dle oficiální zprávy usnesl se mime jiné zasaditi se o společný po stup všech českých poslanců na sněmě králov- ství českého v otázkách zásadních. — Dr hrabě Lützow pro sbližení kon- servativních velkostatkářů s českým lidem. Časopis »Union« uveřejnil 13 t. m. výňatel známého projevu posl. hr. Bedřicha Deyma v »N. Fr Pr.« ze dne 12. t. m. — o oddilech jeho, české politice nepříznivých, pojednali jsme 14. t. m. na místě úvodním — a vyznačil vedle jných též tato slova hrab. Bedř. Deymat »Čím vysloveněji ústavověrný velkostatek s připojuje ka stranám německým, tím více jeví s na místě, abychom také my vstoupili v upřímný styk se stranami českými.s Tento projev hr. Deyma vzbudil takový zájem dra. hraběte Lülzowa, že v »Uaton« uveřejní dnes připis, datovaný na zámku Žampachu 15 t. m. a vyslovující plný souhlas s řečenou my slénkou hr. Betř. Deyma, zároveň však výslovno konstatující, že slať hr. Deyma zná pouze z vý natku »Union«. Dr. hrabě Lützow napsal : »Také mně jeví se nalehavou nutno st aby se konservativní velkostatek sbl!ži! se stranami česko-národními a — násle duje tu přikladu německo ústavověrného velko statku — tvořit »pravé křídlo« česko národních stran. Jenom připojí-li se k těmto stranám, může kon- setrvativní velkostaek udržeti svoje posta vení, jinak osla mocené. Nikterak nemyslím, že bych byl jediným če- ským velkostatkářem, kterému věc národn zlrovna tak velice leží na srdci jake jiným obyvatelům království. Výlučné udržení konservativního stanoviska může stačiti tím méně, ježto strana z velkostatkářů slo žená přece vždy ipso facto musl býti stranou kon servativní více nebo méně a ježto laké u ústavo věrných velkostatkářů najíti lze sotva známčičku libera lismu.

Lützow Deym Lülzowa

17 article

Není pochyby, že dr. Bedřich hr. Deym má k vedení konservativního velkostatku mno- hem blíže než dr. hrabě Lützow. Tím více jest litovati, že hr. Deym vyslovil v »N. Fr. Pressee politicko-taktické názory, s nimiž souhlasiti ne může právě nikdo z těch, kdož si přejí při- mknutí konservativních velkostatkářů k českému proudění. lidavému. — Návrat sokolské výpravy z Ameriky do Prahy. Převeliké množství členstva sokolských jednot z Prahy a obef sousedních, v čelese členy výboru České obee sokolské, shromáždilo se dnes před 3. hod. odpolední na nádraží spo- lečnosti rak.-uher. státní dráhy, aby uvitali sokol. ské borce, kteří se starostou České obce soko- ské drem. Scheinerem a jeho náměstkem drem Novotným vrátili se z Ameriky do své domoviny. Sokolská výprava přivezla s sebou americkou vlajku, darovanou novoyorskými damami. Při vztýčení vlajky ohremné shromáždění propuklo v nadšený jásot. Účastníkům sokolské výpravy připravily veliké zástupy obecenstva vřelé uví- tání. Po pronesení příležitostných prosloven vyšli borci z nádraží a v Havličkově ulici byli nepřehlednými zástupy nadšeně pozdravováni — Finance království českého. Ve včerejší schů- zi zemského výboru projednána byla otázka úhrady výdajů zemských. příjmy země neuhražených. P návrhu přísedícího dra. Eppingra bylo usneseno před loziti sněmu návrh, aby vybírány byly dále zemské přirážky dosavadní a aby na úhradu schodku uza- vřela země výpůjčku 22 mil. korun. Zemský výbou tedy předloží tím způsobem sněmu zatímní rozpoče- na poslední čtvrtletí letoška.

doktor Bedřich Deym Lützow Scheiner Novotná Eppingr Amerika Praha Havličkov ulice Český obee

18 article

— Zdražování a prodlužování juslico v král. če- ském. Před nedávnem uveřejnili jsme zprávu o tom. kterak u c. k. okresního soudu a c. k. krajského sou- du v Chebu ve sporu, kde se jednalo o zaplacení 775 K a kde žalobee (dr. Karel Heller, advokát Praze, jakožto opatrovník pozůstalosti) na obhájen rovného práva jazyka českého u těchto dvou soudů podati musil celkem 13 stížností a řízení sporné, kle- ré skončilo odsouzením žalovaného pro nedostaven se ke stání, trvalo od října 1908. Nyní konečně došla věc ta rozhodnutí doručením písemného rozsudku z dne 2. července 1909 stranám, kterýž vešel v mo práva dne 10. září 1909, prolože žalovaný nepodal odvolání. Trval tedy tento jednoduchý proces, který za úných okolností během 6 neděl musil býti skon- čen. plných 11 měsíců, Útraty za stížnosti přisouzeny byly žalovanému, ježto žalobce je účtoval proti němu obnosem 381 K 66 h, takže žalovaného ten proces pr záležitost jazykovou stál nejěně o 300 K více, nez by jej byl stál, kdyby soud v Chebu byl se řídi zákonnýmí předpisy (v otázce jazykové). Za tčcht

doktor Heller Útrata Cheb Praha

19 article

okolností lze se nadíti, že německé obyvatelstvo po děkuje se soudům za to, že na jeho útraty hájí do mnělý zájem německého národa v Čechách, klerý ve skutečností vlastně jeví se býti pouze zájmem dotyč ných pp. úřadníků, kteří proto, že česky neznají, č ská podání odmítají a odpírají projednávání věci ja- zykem českým. Ačkoll nechceme upírati německému obyvatelstvu obětavost v záležitostech národních ta- ké pokud se týče obětí hmotných, přece máme za to že vzhledem k důsledné praxí nejvyššího soudu ople se omu, aby jednotliví němečtí soudcové na jeh útraty vedli tento boj, který nemůže nikdy jinak skončiti nežli tím, že nejvyšší soud dá za právo po- žadavku českému. Ostatně bylo by na čase, aby strážce německých zájmů v Čechách, totiž pan pre sident vrchního zemského soudu Veselý v zájmu ně meckého obyvatelstva již jednou pořádek zjednal, n boť není pochybnosti o tom, že bude jednati v zájm německého obyvatelstva, jestliže se příčiní, aby t kově nesmírné zdražování a prodlužování justícev Čechách již jednou přestaloi aene — Česká Vídleň bade lelos bez divadla. Ochrane německého charakteru Vídně mají o jeden úspěen proti nám více. Podařilo se jim totiž znemožniti další pronájem menšího sálu hudební společnosti

Veselá Čechy Vídeň Český Vídleň

20 article

Dumbastrasse na divadelní spolek „Pokrok“, jenž tu měl po 8 let své jevišlě. Jisto jest, že kulturní živo český na Dunaji oloupen zase o jednu veledůležito složku. Skoro padesát let plodně a obělavé lidový chovně práce má „Pokrok“ za sebou. Co krásnýc večerů, plných nadšení neb tichého zušlechtejícího obdivu připravil české Vídni! Výmluvným dokladen vyspělosti „Pokroku“ jest také významenání, kteréh se mu dostalo o Národopisné výstavě v Praze. Nen tedy dívu, že vkusný a útulný restaurační sál hu- dební společností nemohl již v posledních letech po- jmouti všechny přátele divadelních představení „Po- kroku“. A dnes jest po všem! Marně se snažil „Po- krok“ získati jinde vhodné místnosti divadelní. Vsu- de našel již půdu „upravenu“ pány z Bundu a Sud- marky, kteří strojí podobný osud také jiným spol- kům. Věru neúprosně mstí se nám osud za neobezře- lost, s kterou jsme své čelné osvětové podniky uči- nili závislými na draze vykoupené dobré vůli Něm ců. V tom musí býti zjednána náprava konečným zbudováním Českého domu ve Vídni. Jako zdravé mohutné středisko hospodářské může Český důn snadno pod svým hostinným krovem chovati divadlo koncertní a přednáškovou dvoranu, čítárnu a knihov- nu, tělocvičnu a jiné spolkové místnosti, slovem vše po čem touží od let celá řada čelných činitelů našeho společenského, kulturního a hospodářského živola.

Bunda Sud Dunaj Vídeň Praha Německo Český dom

21 article

Má-li však otázka Českého domu již v dohledné doba býti rozřešena, jest nezbytno, aby se konečně jednou přestalo pohlížeti na zakoupený podíl Českého domu jako na nějakou národní obět, nýbrž aby se na podi pohlíželo jako na cenný papir, který již nyní se zá- rokuje 4% a jehož skutečná cena jest o 10% vyšší než nominální. Apelujeme tedy na hospodářskou pro- zíravost a praktické vlastenectví majetných kruhů českých, nebot jen to jest schopno uskutečniti tak veliké národní dílo, jakým bude Český dům ve Vídni spojený se Slovanským hotelem. Nezbytný kapitá odhadnut na dva miliony korun. Dosud vládne druž- stvo jen kapitálem 332 tisíc korun. Podíly po 20 100, 200, 500 a 1000 korunách vystavuje kancelá? Českého domu ve Vídni I., Tiefer Graben7.

Vídeň Tiefer Graben

22 article

— Z Jihlavy. Zápis do českých (chlapeck i dívěí) škol v Jihlavě ukončen byl ve středu a dopadl přes surovou agilaci, jakou prováděla j- hlavská radnice a němečtí továrníci na české rodiče velmi utěšeně. Zapsáno bylo do obou škol českýcl celkem 728 dětí, několik pak žáků a žákyň z vyš. ších tříd desud se k zápisu nepřihlásilo, ale lze oče- kávati, že tak učiní v nejbližších dnech, čímž cel kový počet českého žactva vžroste asi na 750. D prvé třídy chlapecké školy zapsáno bylo 96 žáků takže nutna bude zde paralelka. Proti roku loňskému jeví se přirostek českého žactva asi o 50. Tak vy- padá město, o němž jeho starosta při nedávné ná- vštěvě německého císaře Viléma tvrdil, že je ryz německé! — Němci jihlavští dosud nemohou se vzpa- matovati ze svého velkoněmeckého nadšení, kter v nich vyvolala návštěva německého císaře. Ačkoliv minul od odjezdu Vilémova celý týden, přece ozdo- beny jsou dosud četné domy německé prapory velko- němcckými a také na slavobranách dosud vlají pra- pory říšsko-německé. Jihlavští snad se domnívají, ž jejích město přeloženo bylo někam do Pruska. — Místodržitel br. Coudenhove odjel z Prahy do Vídně.

Vilém Němec Coudenhove Jihlava Prusko Praha Vídeň

23 article

— Dozorčí radu vodárny král. hlav. měsla Pra- hy a městských obcí Karlina, Smíchova, Král. Vino- hradů a Žižkova svolal předseda její pan starost JUDr. K. Groš na sobotu dne 18. záři 1909 na5 hod. odpolední do velké zasedací síně na radnic staroměstské v Praze. Pořadem jednání jest: Čten a schválení zápisu o schůzi dozorčí rady dne 30. prosince 1908. Volba náměstka předsedy dozorčí ra- dy na zbytek r. 1909. Doplňovací volba dvou člen komise ke zkoušení účtů. Zpráva o nálezu správ- ního soudu z 27. ledna 1909 o stížnostech do roz- hodnutí ministerstva orby z 1. března 1906 ve při- čině vodoprávního schválení projektu vodárny.

Král JUDr K Groš Karlin , Smíchov Žižkov Praha

24 article

Návrh, aby výroční účet z nákladů, vzešlých na spo- lečnou vodárnu v roce 1908 s námitkami městskýc obcí Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova přikázá byl komisi, zvolené ku prozkoumání účtů za 1. 190e a 1907. Návrh na systemisování místa závodníh inženýra se základním služným ročních 3200 k Zpráva o potřebném nákladu na dodávku a postaven strojního zařízení pro společnou vodárnu dle vý- sledku veřejného ofertního řízemí Čuská metiční škola v Krousově zavřena Zdejší německé listy sdělují, že prý okresní škol rada v Sušici, nařídila správě české maliční školy v Krousově, aby dosavadní školní místnost byla bez odkladně vyklizena. Škola byla prý totiž umistěn v dusné, zdravotním požadavkům nevyhovující míst nosti, nalezající se v tamním hostinci. Německé listy přípomínají, že prý hned při otevření školy této byly nedostatky učebny vylknuty, ale že přes to se v tét místnosti po sedm měsíců učifo. — Potvrzení zprávy této dlužno vyčkati, neboť nelze si mysliti, že by t ž okresní školní rada nařídila nyní uzavření místnosti kterou před osmi měsící prohlásila za způsobilou a vhodnou, aby se v ní učilo. Zdá se, že jde právě jen o zbožné přání kašperskohorských Němců, kteř hleděli zároveň s nynějším německým ministrem kra- janem drem. Schreinerem hned v počátcích zřízen této školy zmařiti, což se jim ale nepodařilo.

Král Žižkův Krousův Němec Schreiner Smíchov Sušice

25 article

— Zahraniční Čschové dobře pamatují na starou vlast a nové národní lidumilné podniky, které u nás vznikají. Pan Ant. Seidl v Edinburku s někotika krajany tamějšími zakoupil 45 losů »České lolerie- které v kanceláři téže při své návštěvě Čech včer zaplatil s přáním, aby každý zahraniční Čech na »Českou lolerii« pamatoval — Manifeslační schůze v Hořicích na paměť vy dání císařského reskriptu ze dne 12. září 1871 v němž státní právo české od panovníka uznáno stvrzení jeho korunováním krále slíbeno bylo, ko nati se bude v městském dívadelním sále v neděo dne 19. září 1909 o půl 3. hod. odpol. Slavnostn řeč promluví zemský poslanec pan K. St. Soko z Praby. — Konfiskace. »Časoměre, orgán Svazu sam hodinářů v zemích kornny české, propadí konfi skaei Závadným shledán referát o ličení před něměckou norotou v Mostě a českým redaktorem Davidem který žalován byl známým obchodníkem a německým nacionálem Konrádem. Redakce uspořádsla ihne opravené vydání a podala proti konfiskaci námitky. — Nešlšslí na dáze Z Plzně, 16. září. (K. k. Když vjížděl osobní vlak čís. 1113. klerý o 6. bod 10 min. večer odjíždí z Plzně do Duchcova, do sta- nica Krýry, vyšinuty se poslední 4 vozy. 4 osoby byly zraněny, jedna těžce. Příčinou vyšinutí bylo, jak se soudí, chybné postavení výhybky. Bylo zabá- jeno vyšelřo vání.

Antonín Seidl Čo Soko Praby David Konrád Edinburk Hořice Most Plzeň Duchcov

26 article

— Řádění zlodějc v soudní síní. V Perlové ulici na Starém městě byl předevčírem při krádeží při- stižen 17letý dělník Václav K IIr, který teprve pře nedávnem byl propuštěn z trestnice na Pankráci. Z bezpečnostního oddělení byl KlIr dopraven do vaz by přestupkového soudu ve Spálené ulici a dnes poledne byl přiveden do úřadovny okresního soudce p. Kořínka, aby souzen byl pro krádez. Žalobcem byl funkcionář státního zastupitelství p. dr. Matoušek Brzo po zahájení ličení provédl Klir v soudníC síni neslýchané řáděni. Sotva že mu soudce oznámil, ž je žalován“ pro krádež, počal zlodej zuřit, nadával a látehl, vyskočil na lavici obžalovaných, odlud n stůl soudce, kde kopal a na soudce p. Kořinka dorá- žel. Soudce rychlé odstranil krucifix, aby jím zlo- dčj nemchl podniknouti útok a napomínať zuřivee ke klidu. Mezitím povolán byl dozorce vězů, který Klíra přistihl v tom okamžiku, když ze stolu Soudce přeběhl na stůl velejného zalobce a ohrožoval p. dra Matcuška. Po remalém namáhání byl Klír se stolu sehnán a dvěma dozorei dopraven „o číšlo výš“,do vazby k trestnímu soudu. Ličení pro přestupek byl ovšem přerušeno a proli Klírovi zavedeno Fízení pro zločin veřejného násilI. Při tomto případu se ukázalo, že jednací síň č. 15 jest k líčení naprosto nevhodná a nezpůscbilá a že soudce proti podobným útok ům nikterak není chráněn.

Václav IIr KlIr Kořínek doktor Matoušek Matcuška Fízení Pankrác

27 article

— Vražda a zehevražda v noční kavárně v Plzni Z Plzně, 16 září. (Zvl. lelef. zpr.) Dnes o 1. ho dině po půlnoci střelil v noční kavárně Anny Rado msnnové v ulici u sv. Rocha desátník plukovn hudby pěšího pluku č. 35 Josel Čížek 22letou ne- věstku Marii Köcherovou, rodilou z Tábora, do l vého spánku a pak sám sebe rovněž střelil do levého spánku. Když hosté vypačili dvěře u pokojíku, na- lezli Köcherovou mrivou u stolu zdánlivě sedící, kdežto desátník ve brozných bolestech svíjele se na zemi. Povolaný lékař dr. Egermayer mohl u Köche- rové konstatovati již jen smrt, načež ji dal dopraviti do márnice. Čížek pak byl svými soudruhy vojáky v posledním tažení dopraven do vojenské nemocnice, kdež také svému zranění podlehl. — Jest zajímavo, že Köcherová již jednou pokusila se o sebevraždu — bylo to 6. srpna t. r. — tím způsobem, že z okna vykřičené místnosti skočil a na ulici, aniž si však nějak ubližila.

Rada Roch Köcherův doktor Egermayer Köch Čížek Köcherová Plzeň Tábor

28 article

— Neznámá choromysloá. V Belerediho třídě Holešovicích byla nalezena plačící a naříkajícl dívka, u níž zjištěna choromyslnost. Jak se dívká do Prahy dostala, není známo. Také se dosud nezjistilo, jal pracovní knížka, na jméno Alžběty Sklenářové z Ra- činěvsí, u ní nalezenů, jjí vlastnictvím. Přibuzn dívky se žádají, aby se o ní v blázinci pražském přihlásili — Vylovenů mrivola neznámého muže. Bliže náplavky u Františkova nábřeží na Starém měst pražském byla dnes dopoledne pískaři vyloven mrtvola neznamého muže. Mrtvola byla značno vrstvou písku pokryta a ležela asi několik měsíe v řece, takže byla únlně setlelá. Když ji dělníci na- kládali do truhly, opadávaly prsty mrtvoly, ba i jedn noha se utrhla. Poněvadž nebylo možno mrivolu pitvat, byla nepred ené odvezena na olšanské hřbi- tovy k pohřbení, Utonulý byl dle nábledu lékaře asi 50 roků starý. — Z pouličních přihod. Kočí Antonín Koštál z Libně č. 22 nechal na Palmovce státí prázdný po- voz. Neznámý zhlapec z rozpustilosti uvolnil brzdu, povoz se rozjel, narazil na plynový kandelábr rozbil svítilnu, načež vojí byly proraženy dvéře krá- mu obuvníka Antonina Smolika v čís. 439—VIII. — Nehoda. Hedřichu Vlčkovi, 15letému kovář- skému učni ze Staré. Iuti, vlětla ocelová tříska do oka a vážně ho zranila. Učeň byl dopraven dc vše- obečné nemocnice. — Těžkou nehodou byl stížen 30letý dělník Frant. Šneler. Při nalévání kyseliny do láhve druhý dělník vychrstl Šnelerovi kyselinu do kalhot a te- kutina dělníka těžce popálila. V beznadějném stav byl odvezen do všeobecné nemocnice.

Sklenář Františkův Koštál Antoninus Smolik Nehoda František Praha Ra Libeň Palmovka

29 article

— Ze Soběslavi. (C. k. poštovní úřad.) Obecní zastupitelstvo města Soběslavi, přihlížejíc k ne- udržitelným poměrům místností c. k. poštovníh úřadu v Soběslavi, usneslo se ve schůzi dne 4. zát t. r. konané na následujícím projevu: C. k. poštovní úřad v Soběslaví umístěn je v místnostech zcel nedostatečných a pro jakékoliv úřadování nemož- ných. Místnosti úřadní nejsou pro poštovní úřa vůbec nijak zařízeny, takže nejnutnější zachová- vání úřadního tajemství nejen telegrafu a telefonu ale i pošty listovní je naprosto nemožné. Pro svoji nepřístupnost jsou místnosti veřejnosti přímo nebez- pečné. Okolnosti tyto byly již vícekráte samým poštovními orgány zjištěny, nestala se však vzdor četným stížnostem se strany obecenstva, obchodního gremia a ostatních interesentů do dnes žádná ná- ptava. Obecní zastupitelstvo jednomyslným usnesením prohlašuje, že dosavadní poměry v tomto směru jsou neudržitelné a žádá o nutnou a bezodkladnou nápravu.

Soběslav

30 article

— Z Nového Svěla v Krkonoších. (Bucharův fond pro zřizení české školy v Novém Světě.) V ne- děli dne 5. září t. r. zavítal k nám s třetí letošní 25člennou turistickou výpravou do Krkonoš řídíei učitel p. J. Buchar. Každá jeho návštěva do středu našeho, ať přišel již samoten nebo přivedl celou řadu bodrých českých výletníků, kteří svěřili se jeho vůdcovslví, byla nám nade vše vítaná a milá — neb dovedli Jsme vždy ocenili jeho vynikající činnost práci, spojenou s nemalou obětavostí, na poli česk turistiky a vycitili jsme laké velikou lásku jeho k na- šim krásným horám krkonošských i hřejivé jeho přátelství k českým menšinám, hory ty obývajícímn — ale poslední tato návštěva jeho stala se nám sku- tečným, nezapomenutelným sválkem. Tu nehostili jsme mezi sebou jenom Buchara, vůdce turistů průkopníka české turistiky v Krkonoších, zde vitali jsme a oslavovali váženého jubilanta, který dostoupil 50. roku svého věku a který plných 25 leť neúnavné práce, vedle své učitelské činnosti, věnoval nezištně české turistice! Jubilejní tuto výpravu uvítala ofici- álně 3členná deputace místního odboru Národní jednoty severočeské v Novém Světě při příchodu do- poledne v hot. »u Krakonoše«, kdež byl společný oběd.

Bucharův Krakonoš Nový Svět Krkonoše Buchara

31 article

Po obědě vykonána menší vycházka Novým Světem- Harracbovem ke slapu Mumlavy a lesem zpět. P návratu ke »Krakonoš!«, kdež shromážděna již byla domácí česká společnost, hosté povečeřeli, načež roz proudila se animovaná zábava, při kteréž proneseno se strany odboru N. J. S., kroužku lyžařů, hraběcích lesních i se strany hostů výletníků oslavenci a jubi- lantu několik proslovů a zdravic. Při mile plynouci zábavě vzpomenuto i místního odboru N. J. S. v No- vém Světě sbírkou, kterou provedla slč. Anita Vul- lerinova z Kouřimi a nazvala ji ku poclě oslavence »Bucharův fond pro zřízeni české školy v Novém Světě«. Sbírka vynesla K 25.—a »Bucharův fond« tedy založen i prosíme nyni českou veřejnost, především české turisty a přátele pana Buchara i příznivce českých menšin, by při každé příležitosti na fond tento pamstovali a jej co nejvice podporovali, by veledůležitého účelu, kterému určen. pokud možno nejdřive dosaženo býti mohlo. Veškeré přispěvky zasílány buďtež na mistní odbor Národní jednoty severočeské v Novém Světě s poznámkou »Bucbarův fond«. S přáním mnoha zdaru jubnlantu Bucharovi a novému důležitému podniku volám srdečné »Na zdarl- — Z Poděbrad. (Volba starosty a městské rady v Poděbradech) vykonána byla dne 15. září 1909. Zvolení jsou: za slarostu pan JÚD.. Jau Kvlčsla, advokát za tadm pp. František Bouček, nájemce

Krakonoš Anita Vulpecula Bucharův Buchar Júd Kvlčslo Bouček Mumlava Kouřim Nový světit Poděbrady Bucbarův fond