Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

nesni

3

Zemaědělstvi

4

Průmysl

5

Einančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 254. ze dne 14. září 1909.

7 article

Z českého průmyslu textilního. (Kontingentace výroby a cenov dohoda přádelen.) O stavu českého průmyslu texlilního přines zejtřejší číslo „Textilního Obzoru“ tuto pozoruhod- rakes nou zprávu: Od poslední naší zprávy ke slavu českého pr myslu textilního nelze konstatovati podstatných pře sunů a změn. Průmysl bavlnářský jest na Bále postižen nepřízní konjunktury, o které již opět- ně na tomto místě jsme byli referovali. Fakt tentc měl ovšem potud příznivé výsledky, že s větším úsi- Jim sledevány byly snahy, aby konečně čeleno bylc účelnými organisačními opatřeními ale- spoň nejhorším důsledkům nepříznivé kon- junktury, zvláště aby uvedena byla rovnováha mezi výrobou a spotřebou. V tomio směru kráčejí čele přádelny Bavlny, kde organisační princi nejdále postoupil a na nejširší základy se přenesl Jest známo, že přádelny bavlny v prvé řadě snažily se pemocí zmenšení výroby čeliti nepřízni doby a že také 16% rodukce výroby byla provedena. Fe- dukce tato týkala se ovšem pouze a jedině vřele pro prodej pracujících, takže výroba přádelen, pracu- jících pro vlastní spotřebu, redukcí touto vůbec pa- stižena nebyla. Tím ovšem se stalo, že nelze mlu- viti o celkové 16 redukci výroby, nýbrž pouze asi o 10%% redukcí. Redukce tato přirozeně nemohla mít pronikavější vliv na trhi a proto podníceny byly se směrodatných míst snahy o další snížení výroby cel- kem o 32%, ovšem zase pouze u přádelen, kter pracují pro prodej. Uvážíme-li, že řada přádelen pra- ruje ve dne i v noci a že i příze přádelen pro vlastn potřebu pracujících má vliv ve formě tkanin na trh chápeme, proč proti tomuto návrhu ozval se odpor proč jsou celkem malými naděje, že dojde k tomuto zvýšení redukce výroby.

Jim

8 article

Proto také se strany českých interesentů po- ukazováno bylo na nesprávné předpoklady omezení tohoto a ač uznána byla zásadně potřeba r dukce, usneseno příslušnými českými interesenty k tomu působiti, aby zastavena byla výroba na tako vém počtu vřeten který jest zdrojem nadvýroby dneš- ní vůbec, České přádelny zřely východisko z obtížné situnce v tom že by přádelny v noci pracující asi 4000 vřeten zastavily tuto svoji noční práci za určité odškodně, jež by platily přádelny pouze ve dne pra- cující. Návrh tento nalezl v bavlnářském průmyslu přádelnickém značného ohlasu a způsobil zvláště že ona forma redukční, jak původně byla navrho- vána, byla opušíčna.

9 article

Mezi tím však vyskyll se návrh nový. Aby pod- slata jeho byla zřejma, jest nutno předeslati několik ciler, Dle statistiky z října 1907 a března 1908 vy- robeno bylo pro prodej celkem 206 milionů liber příze na 2,458.000 vřetenech. Celá tato výroba byla také plně spotřebována, Od října 1907 přištavěno xšak Bylo 210.000 vřeten od majitelů závodů, kterí současně mají také tkalcovny a kteří tedy výrobu svoji pro sebe spotřebují, čímž zmenšila se potřeba příze prodávané čistými přádelnami o 18 milioně liber. Tehdy tkalci hojně vyváželi a kupovali také značně nad svoji spolřebu, takže možno za to míti, že 200 milionů liber pro prodej vyrobené příze pro domácí spotřebu úplně stačí a to tím více, protože vývoz surového zboží téměr přestal, ke spekulačním koupím příze vůbec nedochází a situace obchodu se zhoršila. Dle výkazu z prvního července bude v nej- bližších 12 měsících na P,972.500 vřetenech pro pro- dej přize pracujících vyrobeno 212,833.000 liber přl- ze, čili na vřeteno a na rok 71.6 libry. Roku 1906 1907 bylo vyrobeno průměrně na vřeteno za rok 81 liEor, zatím co v roku 1908, kdy postaveno bylo mno- ho kroužkových vřeten a staré pomalu pracující sei- faktory byly odstraněny, průměrně 86 libor. Klesla-li tato výrobní možnost v roku 1909 na 71.6 libry, tedy téměř o 176, nemožno to vykládati tím, že se vy- rábějí jemnější druhy, protože spotřeba jemnějších druhů vůbec nevzrostla, nýbrž jest zřejmo, že došlo ke zmenšení výroby ať zastavením strojů, ať poma lou prací strojů, ať nepracováním v určitý den a pod

Klesl

10 article

Příznivé výsledky této redukce však se neobjevily Kdyby bylo bývalo využito strojů v plně jejich vý- robnosti, byli bychom bývali dosáhli roční výroby P55,635.000 liber. Protože Během roku 1909 a 1910 bude alespoň ještě B50.000 vřeten pro prodej pracu- jících přistavěno, bude nejbližší roční produkce ještě o 8% větší, tedy dosáhne 276,000.000 liber příze. oproti spotřebě 200 milionů liber. Jeví se tedy přebytek výroby 76 milionů liber, č 28 celé produkce. Možno tedy dopracovati se k ozdravění trhu pouze redukcí 28%%. Bylo by tedy nutno přivěsti produkci na úroveň roku 1907. Naproti tomu ovšem není vyloučeno, že rostoucí spotřeba příze vyrovná tento rozpor mezi výrobou spotřebou. Od r. 1903 až do r. 1909 stoupla výroba příze ze 171 na 212 milionů liber, tedy o 41 milion liber v 6 letech, ročně o 7 milionů liber. Bylo by tedy rovněž zapotřebí 6 let, než potřeba stoupne do te miry, aby vyrovnala se nynější výrobě.

11 article

Proto také nese se snaha příslušné organisace textilní k tomu, aby sjednána byla rovnováha mezi spotřebou a výrobou. Při srovnání výroby a spotřeby mohou přádelny opět pracovati se ziskem. Tíseň vede tedy k redukci a jediný system, kterým by byl možno odstraniti danou situaci, jest kontingentace. Na základě této myšlenky kontingentační pohybují se nyní také jednání o úpravu výroby v přádelnách a možno konstatovati, že značná část interesentů vel- mi vřele pro ideu tuřo se vyslovila. Jisto jest za všech okolností, že organisační princip učinil mezi přádelníky neobyčejně veliký pokrok a že při vyspě losti organisace přádelnické at k té, ať oné úpravě. tedy at k úpravě navrhované českými interesenly anebo k úpravě kontingentační dojde. Příslušná jed- nání rychle postupují a možno se v brzku nadít rozřešení. Jest přirozeno, že zprávy o těchto jednáních měly svůj určitý vliv na trh příze, který ostatně již proto jevil vzestupný směr, poněvadž zprávy z trhu bavlny nezněly nejpříznivěji. Možno tedy konstato- vati oživení trhu příze, ačkoliv oživení toto nepři- neslo ještě zlepšení, Tkalcovny režné jsou částečně zaprodány až do března budoucího roku, ovšem za cen podstat ně stlačených, ježto jsou při rostoucí soutěži domác

12 article

nuceny činiti určitě Zslupky cenové. Naproli tomu možno konstatovati s určitým zadostiučiněním, že podmínky vývozní jak pro režné zboží, tak pro zkozt manipulovaně, se podstatně zlepšily a že by při energiekém postupu dotyčných interesentů bylo mož- no dosíci úspěchů dosti značných. Avšak tu jest nám konstatovati k naší upřímně lítosti, že není v inler- esovaných kruzích dosti pochopení pro význam vý- vozu a že také nechápou se příslušní intereseníi všech oněch výhodných příležitostí, které se jim na- skytají. Útěchou zbývá, že alespoň české tkaleovny činí seč jsou a snaží se zvláště na blízkém Východ odbytově pevně zakotviti. Není nejmenší pochybnosti o tom, že zvýšení vývozu přineslo by velmi pod- statné zlepšení trhu a že nebylo by nutno pomý- šleti na mimořádná opatření, jak o nich výše byla řeč. Zaměstnanost pestrých tkalcoven jest nezměněnaa i zde obchod počíná se oživovati, ovšem při stále stlačených cenách. Sklady pestrých tkalcoven všude od jara jsou přeplněny, lakže prodávají zboží za sta- rých cen, čímž ovšem srovnání cen s danou cenoa kavlny a příze se stěžuje Tiskárny rozesílají prá- vě nové kolekce, aniž by staré objednávky byly plně vyřízeny, na kterých ještě pracují. Zaměstnanost v tomto oboru výrobním jest úplná, při čemž ovšem nutno podotknouti, že tiskárny disponují starým let- ním režným zbožím. Stav domáckého tkalcov- ského průmyslu bavlny jest celkem dobrý a ve- škeré domácké tkalcovny jsou dosti zaměstnány. Od- byt zboží počíná se i zde zlepšovati.

13 article

Situace přádelen lnu jest nezměněna, sklady jsou dosuď neobyčejně veliké a odbyt nadále ne- uspokojuje. Zásoby suroviny jsou vesměs dostalečné O vyhlídkách nové sklizně nelze si činiti posud přes- ných úsudků, pokud totiž nebudou známy výsledky o jakosti a množství ruské sklizně lnu. O jutověm průmyslu nezbývá nám než opa- kovati nepříznivé staré zprávy. Očekávaná úleva vzhledem k nastalým žním a lepšící se situaci hospo- dářské nenastala. Odbyt nedosáhne ani nyní výroby. ač pracuje se s redukcí 20%, takže bude nutnov nejhližší době přistoupiti k rodukei další. Zásoby su- roviny jsou vesměs dostatečně. Nová sklizeň juty jest malá, ale dle doslechu neobyčejně dobrá a dané poptávce úplně vyhovující. slimrtžvo Jak se dále z bezpečného pramene doví dáme, doeílena byla zatímní dohoda cenavá mezi přádelnami bavlny, ve které za- stoupeno je 2,200.000 vřeten. Cenová tato do- hoda vydala již také první cenník, který byl všem přádelnám rozeslán. Provisorní dohoda tato platiti bude do té doby, dokud definitivné nebude rozhodnuto o kontingentačním návrhu výše reprodukovaném.

15 article

Jednání o dohodu mezi řepaři a cukrovarníky. Již ve včerejším večerním vydání »Národních Listů« uveřejnili jsme zprávu o schůzi zástupeů řepařů a cukrovarníků v království českém, svolané místodržitelem hr. Coudenhovem k vůli dosa žení dobody mezí oběma těmito skupinami interesentů. O schůzi včerejší byla vydána tato oficiálnl zpráva, rozeslaná pražskou filiálkou c. k. korrespon- denční kanceláře: Za předsednictví pana místodržitele konalas včera na míslodržitelství druhá schůze výboru pro docílení dohody mezi pěstiteli řepy a cukrovary, rozšířená přibráním zástupců zúčastněných korpo- raci. Pan místodržitel uvítal nejdříve nejsrdečněji všecky přítomné a sdělil se shromážděnými telegram c. k. ministra orby dra. Bráfa, ve kterém minist omlouvá s politováním svoji nepřítomnost, jsa nucen zúčastniti se porady o obchodních smlouvách. Pak probral pan místodržitel důvody, proč by! výbor svolán a nastíniv krátce výsledky dosavad- ního vyjednávání, konstatoval, že mezí v šem účastníky panuje ůplná shoda a vy- slovil naději, že se podaří šťastně rozře- šiti dosavadní rozpory.

Coudenhove Bráf

16 article

Potom bylo zahájeno projednávání jednacího po- řadu. Rokování, které mělo vesměs smířlivý ráz, zúčastnili se téměř všichni členové výboru. Bylo usneseno, aby byl zvolen užší výbor, který by se radil o prvém bodu programu, totiž o nor máln smlouvě dodávaci a předložil pak příští ple- nární schůzi osnovu smlouvy takové. Za povšechného rokování o druhém bodu jedna- cího pořadu, které se konalo za shody všec přítomných, přednesl především zástupce řepato určitý návrh, jak by se měla pro příští dobu upra- viti cena řepy. Zástupce cukrovarů projevil souhlas vyjednávati dále na podklad tohoto návrhu, načež byla i tato záležitost přikázána jmenovanému užšímu výboru, aby s o ní radil a podal návrh. Schůze tohoto užšlho výboru jest určena na pátek 17. září. Tím jednací pořad byl vyřízen. Předseda pan místodržilel zakončil schůzí, vystoviv naději, že snaha o docílení dohody, klerou bylo dosud možne na všech stranách pozorovati, byla usnadněna prací tohoto užšího výboru.

17 article

Z trhů peněžních, 13. září. Praha. Při pev- ném smýšlení došlo na dnešní burse k čelným obra- tům a placeno za akcie České banky » Únion« K 248.50, akcie Zajišťovací banky K 212.— a K 213.— akcie Hospod. úvěrní banky K 423.75, akcie Pražské úvěrní banky K 654 50 a akcie Elektrotechnické akciové společnosti dříve Kolben a spol. K 396.— při stejnojmenném záznamu. Vělšina hodnot bral se dnes směrem vzestupným, pouze akcie České společnosti pro průmysl cukerní polevily o 2 koruny a znamenáno za ně K 217.—. Jinak podáváno za akcie: České průmyslové banky K 416.—. Pražské úvěrní banky K 654.—, »Merkuru«, směná- renské akc. společnosti K 624.— (+ K 2.—). Zajišťo- vací banky K 213.—, Živnostenské banky K 246.—. Králo-hradeckého úvěrního ústavu 448.—, Akciové továrny na vyrábění uměl. hnojiv a lučebnin v Ko- líně K 387.50, Podolské cementárny K 198.—, pivo- vara v Českých Budějovicích K 950.—, strojírny Daň- kovy K 428.50 (+ 50 h). První českomoravské stro- jírny K 950.—, Škodových závodů K 294.— (+ 50 b). První české akciové továrny orientálských cukrovinek K 225.—, Západočeských továren kaolin. a šamoto- vých K 500.— peníze. Vídeň. Neobyčejný ruch, který potrval několik dní v akciích rýmavsko-muráňských, dnes dosáhl vrcholu. Papír ten s počátku znamenal 860, t. j. o 110 K více proti sobotě, později stoupl na 870. Po- jednou dostala se na bursu zpráva. že Vídeůská ban- obohod

Škodův Praha Krát ko Český Budějovice Vídeň Český banka Únion Český průmyslový banka úvěrní banka hradecký úvěrní ústav 448

18 article

kovní jednota má pro valnou hromadu společnost rýmavsko-muráňské zajištěnu většinu akcil. Sou kromá spekulace zastavíla své koupě a hned polom sřítil se kurs akcií těch dolů a 870 na 730, t.j. ztráta v několika minutách činita 140 K. Při tomt náhlém přesunu kursu děly se valmi rozsáhlé trans- akce. Celkové smýšlení bylo z počátku velmí pevné avšak pokles rýmavsko-muráňských akcií způsobi převrat na celé čáře. Akcie stätní dráhy zprvu stouply o 10 K, alpinky o 7 K. Tento získ šel vělšinou n zmar. Trvale kupovány akcie Länderbanky, boden- kreditky a karpatky. Koncem obchoda bylo smýšlen chabé. Na polední hurse bylo smýšlení klidné, pře- vahu měly však prodeje, poněvadž oznámeny jakr Londýna, tak z Berlína záznamy chabé. Hlavní pa- píry vesměs se zhoršily. Pevné byly pouza akci Lönderbanky, dunajské paroplavební společnosti. Schodnice a turecké losy. Závěrek bursy byl klidný Na eskomplním trhu peníze dražší 3°/1, 9 v. Z pražské plodinové bursy. Za příčinou isr. no- vého roku a tsr. svátků slavnosti smíření zůslane bursa ve čtvriek dne 16. září, v pátek dne 17. září a v sobotu dne 25. září t. r. zavřena.

Pevná Lönderbanka Londýn Berlín Länderbanka

19 article

Ke zůražení obuvi, o němž jsme přinesli včer stručnou zprávu, sděluje se nám ještě z kruhů od- borných: Od několika měsíců pozorovati jest na trhu surové kůže značné sloupání cen. Trhy surové kůže zaznamenávají již po měsíce stoupání cen, vůči kleré továrníci usní zdrželivě se chovali, poněvadž nepři- kládalo se víry tomuto znenáhlému zdražování su rové kůže; domnívaliť se, že nastalé nákupy na tr- zích amerických budou míti ten výsledek, že nastane v této příčině úleva. Než nyní nastoupila skuteč- nost, kteráž všecky kombinace zvrátila. Amerika upustila ve svém novém tarifu od dosavadních cel dovozných, totiž 15% sazby na surový materiál tím stalo se, že může za tento materiál na konti- nentu vysoké ceny platiti. Na všech tržištích pev- niny jeví se následkem toho silné zvýšení cen, tele- tiny v nejnovějším čase přidražily o 30% a rovněž veškeré druhy hovězích koží, jichž užívá se ku po- dešvicím a chrom kůže svrškové. Továrníci koži již tuto siluaci vystíhli a vzhledem k tomu ceny své zvýšili. Továrníci obuvi vidí se pak tím rovněž nu- cenými, aby s elek ivní škodou nepracovali, své cen zvýšiti. — Zdražení obuvi tedy stalo se hotovou událostí. Z pružské bursy uhelné. Dne 15. září 1909 o 31/2 —5 hod. odpol bode se konati bursa pro obchod s uhlím.

20 article

Tarifní úřad pro předlitavské stální dráhy bude prý zřízen pačálkem příštího roku ve vídeňském ministerstvu železnic. Uřad tento bude ústředím pto vyřizování tanfních agend správy státních drah zejména bude mu náležeti: provedení tarifní reformy na nové síli státních drah, změny dopravního řízení s přilehlými a cizozemskými drahami, přepracování přímých sazeb ald. Trhy. Trh na hovězí dobytek a koně na Měl- níce n. L. konati se bude ve čtvrtek 16. září t.r čříhon činí na 1000 kusů. Obilí k selí na podzim, zvláště obrovská žila »Vltěz« a Bestchornovo zlepšené, profesor Heinrich. Pelkuské původní, pšenici Širiíku obrovskou, zlep šenou, českou, červenou přesívku, ječmen zimní vikev plsečnou, huňatou, zimní a zimní směsky, do- dává nejlepší pověsti těšící se český závod seme nářský Karel Nevotný v Praze, Václavské nám. 49. Viz insert.

Bestchornův Heinrich obrovský Nevotný Praha Václavský já

21 article

V Praze, 13. září. Oficiální záznamy znějí- Zástavní listy české byp. banky 5 % r se „ 34/2 Žákladní úpisy české zem. banky 4 Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4 0 » , (vK) 4 0 Mel. úpisy », a (va zk.) 49o „ » » (v K) 400 Žel. . . », Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4 41/2 0 Dlužní úpisy. Živnost. banky 4 /20 Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . .. Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořitelny pražské . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy 41/p e Zástavní listy I. mor. spořitelny hal. zem. banky 4 1/v 0 Kom. dl. úpisy . . . 490 Zeleznič. . , » . 40 Žást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2 % » Rak.uherské banky 4 % „ „ Dolnorak. hyp. ústavu 4 0 31/2

Praha Český průmyslový městský spořitelna Hal

22 article

Kom. dl. úp. . . 40 „ , . . 31/n Zástavní listy Rak. hyp. banky 490 Prior. obl. spol. rak. míst. drah 39% Ruská státní půjčka z r. 1906 59% Únorová společná renta (v pap.) 4.2 0 „ (ve stř.) 4.2 Dubnová , Květnová . . (v pap.) 4 , Červencová spol. renta (ve stř.) 49. Rakouská zlatá renta . . . 490 korunová renta. . . 4 0 investiční » . . . 31/29 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . .» Česká zajišťovaci banka . . . Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka. . ., Pražská úvěrní banka . . . . První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradcí Králové Živnostenská banka Haličská akc. hypotuční banka Rakousko uhersků banka. Českomoravská strojírna . Daňkova strojirna . . . .. Rustonova strojírna El.-tech, akc. sp. dř. Kolben a sp. Česká společnost cukerní . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost . První česká rali. v Modřanech tov. orient, cukrov. Na dnešní pražské burse byly akcie zdejš Zajišťovací banky kupovány velmi čile na zprávy o zavedení těchto akcil na vídeňské burse a v očeká vání větší dividendy než leni. Vídeňská bursa. x. Z Vídně, 13. září. (Telefgr. »Nár. Listůe) Po burse. Kredišky 668.25 po —.—, uherské kre- ditky 779.—, anglobanka 304 —, bankovní jednota 538 50, unionka 571.—, länderbanka 481.—, státn dráha 761.50, jižní dráha 127.25, polabská dráha —.—, severozáp. dráha —.—, furecké tabákové

Prior Daňkův Rustonův Kolben Poldin Rakousko Č . Budějovice Modřany Vídeň Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovac banka úvěrní banka eskontní banka Hradce Králové živnostenský banka haličský akciový uhersk banka Dubnová

23 article

375., rýmavsko muráňské 700.—, alpinky 718.50 po —.—, květnová renta 95.60, uherská korunová 92.40 lurecké losy 207.—, marky za hotové 117.46, ultim 117.47. Smýšlení pevné. z. Vídně, 13. zářl. (Tellgtam. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbolí. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.25. 198.45, Bukurešť na králké lbůty —.—, — Brussel šek na kr. lháty za 100 fr. —.— —, Němacko šek na Brussel na delší lh. —.— králké lhůty za 100 mk. 117.40, 117.60. Německo za delší lhůty —.—, —.—, Londýn šak a kr. lh. a 10 lib. št. 259721/2, 239.921/2, Londýn na delší lh. —.—, —.— Nový York za 100 dollarů —. —, —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94. 921/2 95.121/2, Ilalie na delší lhůty —.—, —.—, Pelrohrad a ruska města šek a kr. lh. za 100 rubta —.— —.—, Petrohrad delší lhůta —.—, —.—, Paříži šek na krátké lh. za 100 fr. 95.25, 95.371/2, Pařiž delši lh —.— —.—, Curych a Basiloj šek a králké ln. 95.221/2, 95.35, na delst thůly —.—, —.—. Švýeary šek a králké lh. 95.2218, 95.35, na dešší lb. —.— nr Závěrečně kursy 13. září 11. zář Žáslavní listy: 4proc. Hypot. banky kr. českého 97 50 97.50 34vproc. Hypot. banky kr. českého 89.50 89.59 4proe. kom. dl. üp. zem banky kr. č. 95.75 95 75 4proc, žel úp zem. banky kr. česk. 95 75 95.75 4hvproc. bank. dí. úp. čes. pr. banky 99.75 99 75 4. zást listy Měst. spoř. v Praze 97..50 97.50 Ústřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.— oe

Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Praha ústřední banka Italia šek 95.121 / 2 Pelrohrad a Ruska město šek

24 article

Petrohradská bursa. Z Peltohrada, 13. září. (Zpráva Živnosti bankr.) 13. září 10. září- Diskontní . . . . . . . . . 445.— 443.— Baku . . . . . . . . . . . 314.— 310.— Caspienne . . . . . . . . . 4125.— 4100.— Sormovo . . . . . . . . . 122.— 123.— Rusko-čínská banka . . . . . 226.50 225.—— Ruská průmyslová bauka . . . —.— 304.— 134.— Petrohradské metallurgické . . . 133 — 157.— Kolomna . . . . . . . . . 157.— 105 50 Putilovské železo . . . . . . 106.— 193.— . . . . . . . 195.— Fénix. 500).— Pojišťovna Salsmandra . . . . 525.— 164.— Druhá pojištovna proti ohni . . 167.— Ruská proti obni . . . . . . 120.— 120.— Berlinská bursa. Z Berlína, 13. září. K. k.) Kraditky 210. 10, berllnská obchodní 179 70, darmštadtská banka 139.30 německá banka 249.70, diskonto komand. 194 90. drážďanská banka 161.10, národní banka 129.39, státní dráha 163.—, lombardy 25.10. Kanada 183.—— Baltimore 117.90, dráha Henri 134.10, bochumslé 245.50, dortmundské 83.—, Laořina huť 192.50 Consolidace —.—, gelsenkirchenské 202.70, harpenske 205.70, Hibernia —.—, Packet 131.90, Lloyd 98.70. dynam. trust 170.70. Smýšlení slabě. Z Hambusku, 13. zátí. (K. k.) Rak. stříbrná renta 98.80, rakouská zlatá renta 99.40, uherská zlatá renta 95.10, italská renta 104.30, kreditky 210. 75, losy z r. 1860 165.—, státní dráha 163.—, lombardy 25.—, stříbro 70.50 zboží, 70.— peníze. Smýšlení stalé. Z Franklurtu. 13. září. (Telegr. závěr. kut sy.) Úvěrnf akcie 210.10. akcie spolacn osti státní dráhy 163.10, lombardy 24 80, papír. renta —.—, stří- brná rena —.—, rak. zlatá ranta 93.30, 4 0 rak. korun renta 96.—, nberská zlalá renta 95.35, uher. korunová renia 92.75. Smýšlení pevné. Z Prankfarlu, 13. září. (Podateč. bursa.) Úvěrn akcie 210.10, statní drába 163.50, lombardy 24.80.

Caspienne Sormův Fénix Henri 134.10 Lloyd 98.70 Bak Rusko Kolomna Berlín Kanada Baltimore německý banka národní banka 129.39 Laořina huť 192.50 Hibernia Packet 131.90 50 Putilovský železo

27 article

Pařížská bursa. Z Pařiss, 13, září. (Počatécnl bufsa. ) 3pro renta 98.40. Smýšlení mdlé. Z Patias, 13. září. (Tigr. závěrečné kursy.) Spruc. reuta 98.40, italská renta —.—, rakouský pozemk. úvěr. ústav —.—, státní dráha 817.— lombardy 134.—, cheky na Londýn 25.141/2 cakoe- ská zlatá renta 101.50, uh. zlatá renta 97.90 otomanská banka 730—, tabáková rožie 392.— ruské 1906 103 75, turecké fosy 190 50, Rio Tinto 1901.—, španělské exteriery 96.55. — Smýšlení mdlé.

Londýn Rio Tinto

39 article

Plodinová bursa. V Praze, 13. září. ObIli. Znamená se za 50 kg transito : pšenice česká 1909 kg 78—82, 12.50, 13.—, rako uská —.— —.—, uherská 1909 — kg —.—, —.—, vadná —.— —.—, moravská 1909 —.—, —.—; žito české nov 1909 71—75 kg 9.70, 10 25, uherské 1909 —.— —.— ječmen výběr 8.90, 9.—, I. jakosti 8.40 8.50, střední 8.10, 8 15, merkant. 7.80, 7 85: o ves prima 1908 —.—, —.—, 1909 785, 7.90, oves merkantilní 7.70, 7.75, kukučice 1905 8. 85. 8.90, cinquantinová 1908 11.25, 11.30; vikev česká —.—, —.—, haličská 0.—, 0.—, uherská 0.—, 0.—, pohanka 0.—, proso 0.—. Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 43.50. 44.50, č. 1 42.50, 43 50. č. 2 41.50, 42.50, č. 3 38.50, 39.50, č. 4 36 50, 37.50 č. 5 35.50, 36.50, č. 6 3250, 33 .30, č. 7 29.50, 30.50. č. 8 18.50, 19.—. Žitná mouka č. 1. 30.50, 31.50, č. Il 29.—, 30.—, č. III 25.50, 26.50, č. IV. 19.50, 20.50 pšeničné otruby jemné 14.—, 14.25, hrubě 14. 20 14.40, otruby žitné 14.—, 14.50. krupice 43.50, 44.50 prach 15.—, —.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 3.u 45.—, 46.—, čís. 20 44.—, 45.—, čís. 0 43.—, 44.— čis. 1 41.—, 42.—, čís. 2 39.—, 40.—, čís. 3 33.— 39.—, čís. 4 36.—, 37.—, čls. 5 35.—, 36.—, čis.7 31.50, 32.50, čís. 8 29.—, 30.—, čís. 9 27.—, 28 — čís. 10 26.—, 27.—, zlom 27 50, 28.50.

Praha kg 41

40 article

Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1908 24.25, 2475, modrý ruský ——, —.—, kmin čes. 38.— 40.—, holandský 40.—, 41.—, iněná semena haličská —.—, —.—, konopná semena baličská 11.75, 12.25. konopná semena uherská —.—, jetel červený 1908 53.—, 63.—, prostý kokotice 1908 -.—. —.—, hiiý 1908 40.—, 70.—, bílý 1909 40.—, 76.—, vojtěška česká —.—, —.—, úročník —.—, —.—, thymotée —.—, —.—, růžák 35.—-, 46.—, vojtěška uh. kokotice prostá —.—, —.—, vičenec (ligrus) 14.—, 15.— dvojsečný —.—, —.—, řepka vlhká 1909 14.— 1420, řepka zimní suchá, 1909, 14.33, 14.50, řepkove pokrutiny 9.—, 9. 15. Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: ťasole k va ření K 11.—, 12.—, ke krmení 0.—, 0.—, boby —.— —, hrách Viktoria 15.50, 16.50, k vaření žlutý 12.—, 14.—, k vaření zetený 14.50, 15 50, ke krmen 10 50, 11.50, čočka 1908 11.—, 17.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky české 11.50, 13.50, merkant. bos. 13.75, 14.25, bos. 110/ 120 15.50. 16.—, 95/110 —.— ——, 80/85 —.—, — 70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně 29 50 31.—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, kří- ru žaly —.—, —.— Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno l- sované nové 6.—, 6.20, nelisovane 6.—, 6. 20, české 0.—, C.—, sláma cepy mlácená 4.—, 4.50, ke krmen —. —.—, ke stlaní 3.50, 3.60, cizí —.— Slad po 50 kg: la 1475, 14.90, Ila 14.05, 14.30 Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—, - rýžový —.—, vlhký bramb. škrob —.—, —.—, bram borový: 1. jakostí 34.—, 34.50, nejjemnější 35.— 35.50, škrobová moučka 35.50 36.— Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uberské 92.—, 93.—, sádlo americké —.—, —.— 10j —.—, —.—. Lib, surový, nezdaněný, kontingentovaný 51.50 52.—, surový a nekon ting. 31.50, 32 —, ralinovaný

Slad Libra kg Viktoria

51 article

Obilí. T. Z Vídně, 13. září. (Telef. zpr. »Nár. Listň«.y Plodinová bursa. Obchod týdenní zahájen byl stejně chabě jako v sobotu skončil. Tendence měla splše sklon k chahosti. Pšenice prodávána při c- nách o 5 h snížených, nieméně však nenabízeny ani ruská, ani oherská nalehavě. Účinek skrovných na- bídek byl odčiněn kromě nepatrnou koupěchtivostl jak konsumentů tak obchodníků. Mlýny následkem váznoucího odbytu mouky jsou brazeny prodeji pro dobu nejbližší. Obchod nevěří, že nynější vysoké ceny polrvají, bude-li po skončených pracích osev- ních hojněji dovezeno na trh plodin. V žitech smý- šlení bylo tolikéž chabější, avšak zachovány ceny min. týdne. V ječmení bylo velmi klidno. Smýšlení bylo spíše příznivé, zviáště ve zboží slováckém. V kukuřici byl obchod klidný při cenách nezměně- ných. Oves následkem velkého přívozu klest a 5 h. Znamenaly: Pšenice traska 14.60, 15 15, pšenice banátská 14.35, 14.65, pšenice rumninská 14.15, 14. 45. pšenice slovácká 13.50, 13.80, pšenice z Morav. ského pole 13.15, 13.60, ruská —.—, —. Žilo slovácké nové 9.55, 9.75, žito z okolí Peste 9.75, 9.85, žito z jižní dráhy. 9.45. 9.70. žito rakouské 9.50 9.75. — Ječmen moravský 8 80. 9.50, rak. 7.50, 8.5), slovšcký 8.—, 9.40, z jižní dráhy 6.75. 8.50, severo-nherský 0.—, 0.—, ze stani 0.—, 0.—, pro pivovary 0.—. 0.—, ke krmení 0.—, 0.— Kukuřice uherská 7.95, 8.15, lepší 0.—, 0.—, cinquantinská nová 10.35, 10.65, suchá 0 —, 0.—. — Oves uherský 0.—, 0.—, vybraný nový 8.—, 8.50, špatnější 0.—, 0.—, český a moravský U.—, 0.—.

Vídeň Morava moravský U Peste 9.75 9.75 Ječmen moravský 8 80

52 article

Repka, pohotová —.— —.—, rumun. —..—, —.—, Z Berifna, 13. září. (K. k.) Závěr. PSentce na září 213.50, na říjen 212.25, na prosinec 212.—. smýšlení pevné. — Žito na září 178.—, na říjen 173.—, na prosinec 173 —, smýšlení pevné. — Oves na září 158.75, na prosinec —.—, smý šlení stálě. — Kukuřice na září —.——, na prosinee —.— smýšlení klidné. Počasí: krásně, Z Hamhurka, 13. září. (K. k.) Pženice holštýn- ská pevná, nová, 213.—, žito maklenb. pevně, 163.—, 175——, žito ruské pevné, 130.—, Počasí : krásně. Z Pařžs, 13. zářl. 3 hod. 15 minut. (C. - T.- B.) Oves klidný, na září 17 30, na řijen 17.30, na listop.- únor 17.35, na leden-duben 17.50, žito klidné, na září 16.35, na říjen 16.35, na listopad-únor 16.75, na ledsn duben 16.85, pšenice klidná, na září 23 85. na říjen 23.80, na listopad- únor. 23 90, na ledan- duben 24.15, mouka klidná, na září 31.75, na říjen 31.—, na listopad únor 313.85, na leden duben 31.19. Počasí: částečně zamračeno. Z Paříže, 13. zaří. (K. k.) Závěrek. O res klidný. na září 17.30, na říjen 17.30, na listopad-ůnot 17.35 na leden-duben 17 50, žito klidné, na září 16..35, ne říjen 16.35, na listopad-ůnor 16.75, na leden duben 16 85, pšenice klidná, na zář! 23.85, na říjen 23.80. na listopad-ůnor 23..90, na leden-duben 24.15, mouka klidná, na září 31.75, na říjen 31.—, na listop úno 30.85, na leden-duben 31.10. — Počasí: dástečně z mračeno.

Repka Paříž PSentka

55 article

Z Pešti, 12. září. (Týdenní zpráva »Pest. Lloydn«.) Bez jakýchkoli stop ohvyklé živosti obchodní došle průběhem týdne ku prodejům ve výši týdenní vý- roby Spotteba uznává totiž již nynější poměry ce- nové, poněvadž se ji skýtá výrobek za panujících poměrů najlevnější a nejúčelnější. Dísposice json uspokojivé: zásilky byly přes to, že ve středu byl svátek, na plné výši týdne předminulého. Zásoby nedoznaly žádnébo zvětšení. Krmiva dávají na jevo o něco pavnější ten- denci; došlo k větším obchodům za plných cen na příští měsíce, Nše dnašní průměrné záznamy jsou čís. e

Pešť

57 article

čís.6 K 177016.10 1390 10.95 7 Drobné otruby K 5.60, hrubé otruby K 5 70. Žitná moukaí čís. O /I. I. 1/II. II. IB I. 15.70 15.3) 1490 1460 19.30 13.— 11.9 Žitné otruby K 6.10. Cakr. sttani —n.— V Praze, 13. zářl. (Pův. zprávs »Nár. Listů«.) Surovina. V důsledku do- stavivší se dnes bouře s vydatnějšímí deštěm zahájen trh náš nerozhodně a vyčkáváno dupeší cizozemských. První Hamburk byť klidný, po- lední Magdeburk však při chabém směru polevil o 10 fen. Ani počátační ceny K 27.— za pu- hotové zboží a K 24 45 na říjen-prosinec, tím méně pozdější slabší ceny K 26.80, resp. K 2430 z Ústi k obchodům dopoledne nevedly. Londýn, jakož i odpolední Hamburk zachovaly smýšlení klidné, ale poslednější v záznamech ustoupil o 5 fen. Naše bursa končí slaběji, ale cenami poledními K 26.80 za promptní K 24.30 na říjen-prosinec v paritě ústecké. Trh s bllým zbožim nemá změnu ani v obchodě, ani v ceně.

Praha Hamburk Magdeburk Londýn O / I . I Žitná otruby

58 article

Uřaduí záznamy pražské bursy oukerni. A. Su- rovina. I. výrobek basis 88 proc. rend. za 100 ks pohotového zboží k dodání z Ustí nad Labem n stanice K —.—, —.— z Ústí nad Labem přísta- viště 26.80. —.—, z Prahy 26 40. —.—, z Praby- Kariína překladiště —.—, z Kolfna —.—, z Pardubic —.—, —.—, z Kralup —.—, —.—, — Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem sta- nice na srpen 1909 —.—, —.—, na září 190 —.—, —.—; z Ústí přístaviště na srpen 1909 .— —.—, na říjen prosinec 1909 24.30. 24.50. Zadní výrobek z Usti nad Labem 820 basis —.—, —.—, basis 880 —.—, — B. Cukr pro konsum za 100 kg: pohotová zboží: rafináda I. 76 25, 76 75, rafináda II. —.- —, pilé centrifugální —.—, —.—, granulated v pytiích v Ústí n. L. nezdaněné 32.80, 33.10, rafin. kunkasé v dvojitých pytlech I. o. b. Hamburk netto kasa 36.10, 36.50, cukr kostkový v bednách I. 78.25, 7875, cukr kostkový v bednách II. —.— cukrová moučka v malých pytlích 78.25, 78.75, centrifugalní pilé transito k dodání z Terstu- ——, krystalový cukr zdaněný 70 50, 71.— Dodávky na lhůty: rafinada na září 76 .25, 76 75.

Cukr Ust nad Labe Ústí nad Labe Praha Praba Pardubice Kralupy Ústí Hamburk Terst kg

61 article Prvul číslice peníze s druhá zbo zl.

Prvul číslice peníze s druhá zbo zl. Z Hamburku, 13. září. 5 hod. 45 min. (C.- T. B.) Na září 11.55, 11.70, na říjen 10.67. 10.70, na listo- pad 10.62, 10 65, na prosinec 10.67, 10 70, na leden 10.77, 10.80, na ňnar 10.82, 10 85, na březen 10. 87. 10.90, na duben 10.90, 1092, na květen 10 97. 11.—, na červen 11.02, 11.05, na červenec 11.07, 11.10, na srpen 11.12, 11.15. Smýšlení klidné. — Počasí krásně. Z Magdeburku, 13. září. 5 hod. 45 min. (C. T.-B) Na září 11.65, 11.70, na řijen 10.70, 10 75, na říjen- prosinee 10.65, 10.70, na leden březen 10.80 10. 85, na květen 10.95, 11.—, na srpen 11.10, 11.15. Smý- šlení klidné. Počasí: zamračeno. Z Paříže, 13. záři. 3 hod. 15 minat. (C. -T.-B) Bílý cukr čís. 3., za 100 kilogramů na září 32 1/4, na říjen 30.75, na říjen-leden 301 a, na leden d abe 31.50. Smýšlení stálé. — Surovina klidna 29.50 až 29.75. Rafiuada 60.50 až 61 —. Počanit částečně zamračeno. Z Londýna, 13. září. 3 hod. 30 min. (C. T.- B) Na září 11.71/2, 11.81/2. na řijen-prosinec 10.71 2, 108 na leden březen 19.91/2, 10.91/4, na květen 10.11 v

Hamburk Magdeburk Paříž Londýn C . T