Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ EISTY-

národní Eista

3

14. září. 1909 Číslo 254

4 article

vání není nahodilé. Stěhování Číňanů trvá již několik let a dosud se nikdo z nich nevrátil. List napomíná ruskou mládež, aby nechala revoluce a reformátorství a věnovala se úkolům, které čekají na její národ a stát. Musí cestovati po zemích, které budou jevištěm příštích udá- losti, musí studovati jazyky tamějších národů a t. d. Nesmí se opakovati, co bylo před něko- lika lety! Nepřipravenost r. 1904 dlužno vy tknouti všemu ruskému obecenstvu, vší veřej nosti a nikoli pouze armádě a vládě. Smlouva mezi Japonskem a Čínou. Dne 4 záři byly v Pekinu podepsány dvě nové smlouvy mezi Japonskem a Čínou. První smlouvou uznává se řeka Tumen z hranici mezi Koreou a Čínou. Činská vláda otevře čtyry další místa pro usídlení a obchod cizinců a japonská vláda může tam zříditi kon- suláty. Činská vláda prodlouží železnici kirinsko- čančunskou, aby ji spojila s korejskou železnieh u Hoisingu. Druhá smlouva — o mandžurských otázkách — ustanovuje: Čínská vláda zavazuje se dohodnouti se s vládou japonskou dříve nežl

Číňan Japonsko Čína Peking Korea

5 article

by vystavěla železnici mezi Šiumintangem a Faku- menem. Čína uznává, že železnice tašicaosko- niučvanská jest odbočkou dráhy jihomandžurské a že po uplynutí koncesní lhůty téte musí být zároveň s touto Činou převzata; Čina zavazuje se tudíž dostavěti odbočtu tu až k přístavu niučvanskému. Čínská vláda uznává právo Japon- ska, prováděti téžbu dolů ve Fusimu a Jentaji a Japonsko, respektujíc jinak suverenitu Číny v místech těch, bude za uhli tam vytěžené od- váděti Čině poplatky. Veškeré doly podél želez- nice antunsko-mukdenské a železnice jihomand- žurské kromě dolů fušunských a jentajských ve deny budou jakožto společné podniky zároveň poddanými japonskými i čínskými. Japonská vláda zříká se všech námitek proti výslavbě dráhy pekinsko mukdenské až k hradbám mukdenským. Jak vidno, učinilo Japonsko ve smlouvě této značné ústupky Čině. Tím potvrzen jest názor náš, pronesený hned při vypuknutí čínsko-japon- ského sporu, že Japonsko neodhodlá se k válee s Činou a to jak z ohledu na své rozhárané finance, tak i z ohledu na své, byť obrovaké, přece jen ni z daleka ještě neukončené zbrojen svoje. Výprava českého Sokolstva v Americe. (Pův. dopis „Nár. L.- 28. srpus.

Čína Japonsko Amerika Japonska Fakomen

6 article

Dnešní den určen byl k další prohlídce města. Budete se asi diviti, že navštívili jsme hřhitov. Ano. Jeť to také pýcha, je to národní htbitov, nejúspěšnější český podnik v Americe. I cestou ke hřbitovu seznali, jsme zde mnoho dobrých Čechů, žijících v této části města kupieích se před svými ozdobenými chatami. Připadá mi, že jsme byli na Olšanech. Ba ještě více — připadá mi to jako krásná, nádherná zahrada. Hrbitov také sám jakoby si byl vědom naší návštěvy, oděl se v nejnádhernější háv, vše chvělo se živou zelení, bohaté, pestro- barevné květiny dýchaly libou vůní a vánek je nesoucí, přinášející osvěžení a pohybující listím letitých stromů, jako když zvěstuje pozdrav těch zde v daleké zemi zesnuvších a praví: Aj, zde jsou ti Sokolové, kteří nelekajícé se námahy cesty daleké, přispěchali sem a nesouce mír, sílu a ruce tisknouce svým bratřím, vyři- zují vzkaz matky naší země, které my již ne- spatřil. Bez nadsazování tvrdím, že mohou být Češi američtí hrdi na tento svůj majetek. Br dr. Seheiner položil před pomník na počes Čechů, ve válce španělsko-americké padlých. věnee na znamení úcty k rodákům, kteří obě tovali své životy za čest americké republiky.

Čecho Sokol Čech Seheiner Amerika Olšany

7 article

Ke tklivé scéně došlo u hrobu pana Ludvík Zavadila, prvního předsedy odboru Ústřední Ma- tice školské, u jehož hrobu právě dlela vdov se třemi dílkami. Věru všichni jsme v duchu mu přáli: Budiž Ti země lehká a nikdy nevy- mizíž památka ze srder Tvých rodáků za tu Tvoji lásku ke vzdálené vlasti, pro kterou jsi tolik vykonal. Jak jsme krajsnům svým drazí, stůjž zde tento případ: Zahradník hřbitova p. lně, jenž právě jsa těžce nemocen, nalezá se mezí životem a smrii, projevil touhu, aby jej někdo z nás navštivil. A dr. Scheiner a dr. Šimsa učinil tak. A skutečně si nemocný liboval, že se mu ulehčilo v nemoci. A my jistě jemu všichni přejeme, abychom se s ním i při následujíeí výpravě zase shledali. Poněvadž se blížila doba prvého slavnost- ního výkonu, musili jsme se navraceti, ovšem ještě dříve si prohlédnuvše krematorium. Ujížděli jsme pak do parku plzeňského pivovaru. Na ulicích zase plno lidí, takže musily automobily jen zvolna se bráti dále, neboť lidé se hrnul. k nám a šťastným se citil každý, mohl-li nám ruku svoji podati. A tak dospěli jsme na místo, kde již netrpělivě čekali lidé naši, kdy přijedou hosté čeští a kdy poprvé vstoupí mezi ty široké masy lidu všeho, jemuž teprve dnes máme se věnovati. Bylyť všechny dosavadní schůzea bankety spíše rázu soukromého.

Zavadil doktor Scheiner Šimsa odbor ústřední Ma

8 article

Dny slavnostní. Od Aljašky k Ohnivé zemi, od Nového Yorku po San Francisko — ba, co vice- nejen od Uralu k Šumavě, ale i od Uralu ke břehům Tichého Oceanu mohu zvolati se vším tím lidem, jenž nedbaje únavy přišel z dale- kých krajin bráti podíl na těch zářivých dnech všeho českého, všeho slovanského lidu ameri- ckého. Všech šestatřicet hvězd Spojených států severoamerických, ba i ta Brazilie, Kanada ostatní části Nového světa vyslaly tentokráte svoje slovanské zástupce k velikým dnům všeho Slovanstva v Americe. A já volám s ostatními Nechť i lentokráte peruť sokolí mocně zamárá nad kraji Slovanstva. Po všeobecném uspokojení ze včerejšího dne kdy uspořádána byla slavnost v parku pivovaru, již od poledne kupily se davy českého lidu v ulicích české čtvrti, aby vzrost- ly v tisícové a tisícové zástupy, jásaji ci massy lidu všeslovanského. Vyjeli jsme nejprve k budově Sokola plzeňiského a odtud vyrazivše asi o půl druhé, táhli jsme ulicemi iohoto českého zslemčsta z Americe, bautli x

Sokol Aljaška Nový York Ural Šumava spojený stát Brazílie Kanada Amerika

9 article

všude vítkni a pozdravováni. Kráčeli jsme na samé cvičiště až do půl čtvrté odpol, provázeni asi 15.000 osobami průvodu, ozdobeném krásnými ověn- čenými alegorickými vozy. Po míle dlouhá cesta naše přeplněna byla li- dem slovanským. Jeť v Chicagu jen Čechů n stepadesát tisíc a což teprve ostatního Slovanstva? Bylť to den, na kterýž nezapomene če- ské Chieago, den, jejž dosud neprožilo. Nemohu uváděti všechny organisace, jež hraly účast na průvodu tom, ale číslo samo nejlépe mluví. Pro obrovský počet účastníků vyšel průvod místo ve 12 hodin teprve v půl druhé odpoledne. Na d šl e ní všude, kudy se průvod uBíral, bylo o- brovské, ba zabíhaloaždo krajnostL. Ti- síceré „Na zdarl“ zaznívalo a my byli jsmetua tamažzeřadsvýchnadšeným lidem vytlačeni, nebot nedal se muo- hý náš krajan odstrašiti stráží poli- cie, aby nám ruky nestiskl aneb a spon se nás nedotekl Průvod byl nádherný, takže každý věru se ci doma. Vše bylo české, nápisy, hovor, prapory, vše barvách našich. Bylo viděti dekorace nádherně všude dobrou vůli se stran všech, vůli, zasluhujíeí uznání, neboť bratři pro nás tolik a tolik vykonali jsouce si vědomi našeho poslání.

Čecho Chicago

10 article

A proto trapně působilo, když asi 5000 lidí, ktei se podjalí cesty několika mil pěšky, musilo s vraceti, neboť místo slavnosti již ne- stačilo. A marná snaha, byť platil za lístek třebe : pět dolarů, jak já sám jsem víděl. — Mnohem drl- ve, než průvod dospěl na místo, bylo již vše obsa- zeno. I mnoho zástupců různých jinonárodních tělo- cvičných spolků zde meškalo a žurnalisté amerických časopisů se svými fotografickými aparáty se jen mi- bali. Nemohu ani vylíčiti to vše, co následovalo pr našem vstupu na cvičiště! Jásot vzmáhal se až přeneslse na blízké ulice a bylo viděti že jsme milými hosty. Když se bouře nadšení uti šíla, započalo cvičení. Vstoupilť dorost obojího po- hlaví na cvičiště a za zvuků písně „Aj vzhůru pe- strý Sokole!“ provedl rej. Na slova pak „Pozdravuj tu celou českou zem!“ podlehl lid svému citu úplně Nebudu se zmiňovati odborně o celém pořadu evičení. Jet jinde k tomu místo. Uvedu jen to vše jak lid na věc celou pohlížel. Za zvuků „Proč by- chom se netěšili“ procvičila tu drobotina svoji, čás cvičení a ty se tážeš: Co, to vše by mělo se ve víru světa amerického ztratiti, odnárodniti? Není možno. — Po cvičení ženských jednot s obručemi vystoupii naši borci ke svým cvičením prostným a tu nechá- me mluviti český list chicagský, neboť on nejlépe je důkazem obdivu.

Sokol blízký ulice

11 article

„Co nyní následovalo, nelze popsa ti, to musilo býti viděno. Jako ocelová péra, tak stejně a elegantně vypažo vala se paže borců, bleskem mihla se vzduchem, aby jako střely přilehla k tělům. A každý pohyb, to byla přesnos stroje a při tom taková elegance, že ne- bylo lze nic dokonalejšího si předsta- viti. Viděli jsme tato cvičení v N. Yorku a ubezpe- čovali jsme čtenáře, že něco takového jistě ještě Americe neviděli. Snad se tehdy vyskytli někteří již v tom do jisté míry přehánění viděli, leč včera nám dali všichni za pravdu. „Něvěřil bych, kdybych sám neviděl“, prohlási jeden prominentní Sokol a kolem něho se kupící So- kolíci mu ochotně přesvědčovali. Cvičení byla skončena a četa se zase pochodem ze cvičiště ubírala. A to byl již pochod vítězů, ne- boť ani vltězově z olympických her nemohli být nadšeněji a zaslouženěji zdraveni. „Jaká to disciplina, jaký to výcvik“, divili ne Sokolové a zajisté si přislibovali, že od tolioto oka- mžiku i oni se budou činiti, aby takové dokonalosti dosáhli.“ Krásná byla takě cvičení ženských odborů s ku- žoli a cvičení prostná, jež vše bylo uspořádáno jako skvostný tanec, v němž snědě Američanky při hudbě národní besedy sklidily nelíčenou pochvalu.

York Sokol Američanka

12 article

A zvláštní: Bratři Slováci, těšící pe zde větší svobodě než ve své milé staré vlasti, mající svoje sokolské jednoty, vyslali své šohaje, aby oni ukázali že nejsou mezi posledními ve snaze a zápolu bra- trském. Ve svých bílých katích, opánkách, bílých ko- šilích a s valaškami, sklízeli radostný dojem. Ty je- jich pohyby, připomínající mi slovácké tance, ty k to- mu účelu upravené jejich písně maně vzbuzovaly ve mně vzpomínku na ty neblahé jejich utýrané bratry tam pod Tatrami. — 1 s cvičeními s lancemi (kopími) jsme se zde sešli. Cvičilit je Chorvaté a pak župo střední za vedení bratra Kotrbatého. A zase naši bor- ci na Bradlech a pak na hrazdě. A co tu mám říci Slyšeli jste v předu hlas listů chicagských. A já pro- stě doplňuji: Dnes vidéti, že vezeme naše borce, naše milé družné hochy z cesty vítězné a to nejen z Lu- cemburku, nýbrž z vlasti nové do vlasti staré. Vy- konali kus veliké práce a já věru nevím, jak této okrase naší mládeže české dá národ celý na jevo svoji vděčnost za to, že svojí kázní, svojí láskou věci sokolské, české, před celým světem americkým. ba celým vzdělaným širým světem dobré jméno a čest jeho dobývají. Po tom, co se včera dělo a co vykonáno na poli výchovy tělesné a národního cí- tění našich bratří v Americe, po tom nevím věru jak bych nejvěrněji mohl vše vylíčiti. A volám: Budme na ně hrdi, ale buďme jim též vděčni, Jim patří pal- ma vítězstvíl Nechť se jim jí také dostane ve skvě- lém výsledku celé výpravy!

Slovák Chorvat Kotrbatý Tatry Amerika

13 article

Dnes ještě budeme svědky cvičení sokolské župy Tyrš-Fügnerovy a zejtra hosty sokolské jednoty Praha — pod heslem Praha — Praze — a pakr Pak po dostoupení vrcholu naší cesty zastavivše se ještě na zpáteční cestě v Clovelandu u našich bratií a odpočinuvše si v N. Yorku, nastoupíme zpáteční cestu dne 7. září, abychom úsi 13. září byli v Br- mách a asi 15. záři v Praze a pak vzpomínali p celý svůj další život na to, co vše v Americe jsme prožili a co zde vykonáno na prospěch celé česk věci a vyprávěli o tom ve své vlasti v kruzíchi svých rodin a přátěl, že v Americe je krásná půda pro se- sílení života národního a ku podpoře v našem boj, jejž my ve své vlasti proděláváme. Doufám, že budu moci ještě užíti vhodné příle- žitosti a popsati ještě události jiné, o nichž pro stále střídání se dojmů nebylo mi možno dosud se zmíniti Nuže, na shledanou v Prazel Americké Sokolstvo pod jedním praporem. Radostná zpráva došla právě do vlasti, že došlo k sloučení amerického Sokolstva pod jeden prapor česko-americké obce Sokolské. Schůz poradní byl přitomen též br. starosta Č. O. S. dr. Scheiner, který poukázal v delší vřelé řeči na krásný cíl, jenž leží na dosah ruky tohoto shromáždění, a doporučoval, aby se dosavadní sdružení sokolská přidala k nejstaršímu a nej- mohutnějšímu, Národní Jednotě Sokolské.

Tyrš Fügnerův doktor Scheiner Praha Cloveland York Amerika Č . O . S

14 article

Schůzi této byli přítomni zástupci dělnické- ho Sokola v Novém Yorku, dále župy Fügner- Tyrš, Národní Jednoty Sokolské a j., většina de- legátů těchto korporací vyslovila se pro úplné sloučení. Dr. Scheiner dal v úvahu, aby nynější sdružení trvala na dále jako župy, ale celek aby byl jeden, je-li snad zástupcům na závadu název Národní Jednoty Sokolské, nechť pozmění se to ku příkladu ve jméno Obce Českého Sokol- stva umerického. Podotknouti dlužno, že pořad konala se pouze mezi členy jednot českých, kdežto ostatní Slované vyčkávají zatím, až bude dříve uskutečněno sloučení Čechů; po dlouhé debatě, v níž došlo k odstranění dalších námi- tek, prohlásila se schůze pro úplné spojení všech českých sokolských sdružení pod jeden prapor americký.

Fügner Tyrš doktor Scheiner Slovan Čecho Nový York Sokol národní Jednota Český Sokol

15 article

Usnesení toto provázeno bylo srdečnými projovy radosti všech, a ve všech očích zástupců bylo zříti potěšení, že konečně největší překážka v další cestě ke zmohutnění a rozvoji další s or- ganisace Sokolstva v Americe stojící jest odklí- zena a že nyní Sokolstvo americké pod jedním praporem Obce Českého Sokolstva amerického dále bude spěti k metám vyšším a vyšším, dle vzoru „České Obce Sokolské“ ve vlasti. Zá- stupci jednali pak dále o tom, na jakém základě by měla býti Obec Českého Sokolstva ameri- ckého zřízena až konečně rozhodnuto a přijato, aby každé sdružení vypracovalo návrh společ- ného zřízení, načež bude svolán zvláštní sjezd, jenž o předložených návrzích pojedná a nástin nového zřízení z nich sestaví. Tato poradní schůze svolá se ještě tento měsíc; mimo to jed- nalo se v důležité poradě o svazu všeslovan- ském. Radostná tato zpráva rozletěla se rázem do všech jednot sokolských v Americe, kdež vzbudila radostný ohlas. Zaznamenáváme s potěšením tuto zprávu která zajisté ve vlasti a v celé rodině sokolské bude radostně přijata. Americké listy již dnes vřele psanými články pozdravují tuto novou složku organisace amerického Sokolstva s přá- ním všeho štěstí do budoucna.

Amerika

16 article Denní zprávy.

Denní zprávy. Dvorni rada prož. dr. Bachmann ujímá se zase slova i uveřejňuje, jak již stručně zmí- něno, v německo-liberálních listech delší snůsku frázl »O situaci«. Dunivý, ale duchaprázdný ten mluvka deklamuje na novo o nesnesitelném stavu Němců »až po nejzazší zemské hranice« i do- vozuje, kterak prý Němci v Čechách bezmála přemirou ve svých nárocích skromní a přes to, že jsou zapeklitými centralisty jako uvědoměl synové svého národa, nuceni jsou veškerou říši a její dějiny a své postavení v zemi po 300 let již »odstavovati«. A žádají-li prý, aby »jich synové nadále o vlasť nebyli olupováni (il) a jejich mateřský jazyk, jazyk to světový, na- dále nebyl českým idiomem zatlačován, aby je- jich nejintimnější záležitostí nebyly přikazovány českým instaněním orgánům — »můžo-liž v tom pro pánaboha (»um Gotteswillen«) někdo na ce- lém světě shledávati neskromnost a nespravedl- nost.« »Z toho následuje ovšem, že německý lid v Čechách od těchto požadavků nemůže ustoupiti n také neustoupl. Nezlomně a jedno- myslně budou se jich domáhati, jak to jich přesvědčení, povinnost a čest vyžadují.« Ald.

doktor Bachmann Němec Čechy Gotteswillen

17 article

Známý, bachmannovský vzpupný tón. Na kone stává se tento dvorní štváč nesnesitelným. Němci prý vydrží nevyhnutelně nevýhody dalšího za- stavení činnosti zemského sněmu, nepůjde-li t jinak mnohem snáze, než Češi obstrukci na říšské radě. »Nechť prý jen Němci zachovají chladnou krev, nedají se zastrašiti žádným zu řením a rámusením,« pravi Bachmann a do- dává: »Nesmi se také zapomenouti, že vedle defensivy je také ofensiva, že vedle vynucené obrany musí býti také účinná soustavná státní politika a správa. Anebo hodlá stát skutečně když si protivníci nemohou podat ruce k smír- nému paktu, přibližeti k tomu, jak boj pokra čuje až k nedokrevnosti bojovníků a také k ohrození zájmů celkových. Již dnes nemůže se realní politik vyhnouti zodpovězení této otázky, jakkoli nemůže býti mým úkolem, abych tuto ihned o jejích možnostech uvažoval. Na konec, tolik budiž přece jen řečeno, hořká bída k činům přinutí.« Dvorní rada Bachmanna realní politik!? Kdo by se tu nesmál! Kolik asi jeho vlastních politických soudruhů by to uvěřilo? Suada, toť celá politická realita dv. rady dra. Bachmanna.

Němec Čech Bachmann

18 article

— Německá kolonisace Bosny a Herce- goviny. V dobré paměti jest poprask, jaký způ- sobilo okřídlené slovo, jež o annexi Bosny vy- létlo z berlínské »Zukunft«. Vydavatel její Mar Harden s bezohlednou otevřenosti prohlásil, že zakročení věrných řišskoněmeckých Nibelungů ve prospěch annexe událo se nikoli pro zájmy rakouské, nýbrž prostě z dobře porozuměného prospěchu — německé říše, čímž tento proslulý Bismarkův vykladatel zřejmě naznačil poslední cile německého »tlaku na východ«. Tenkráte vynesl mu tento posl. drem. Kramářem do po- slanecké sněmovny zanesený výrok „ několik hrubých nadávek z úst křesťanských sociálů, kteří nemohli snésti toto spadnutí roušky pravdu halící. Od té doby, zvláště zásluhou žandov- ského sjezdu říšskoněmeckého »Alld. Verbandu«, vyšly na jevo velice markantně příznaky vše- německého usilování o »nové rakouské province« třicet let již známého, alo od annexe se zvýšenou měrou oživlého. Na sjezdu říšskoněmeckých rakouských Všeněmců v Sasku byl to farát Geissler z Berlína, který sjezdu podával zprávý o utěšeném postupu říšskoněmecké kolonisace v Bosně a nutnosti říšskoněmecké finanční pod- pory této kolonisace. Jakožto další doklad syste- matické hospodářské annexe Bosny a Hercegu- viny Němci, dostalo se nám do rukou provolání »Vereinu Němců v Bosně a Hercegoviněe o stavbě »německého domu« v Sarajevě. Znění této proklamace jest zajímavo. Vypravují se vní počátky německé kolonisace v zabraných zemieh hned od r. 1878, kdy němečtí kolonisté v nich se usadili, aby »spolupůsobili na velikém úkolu kulturního vzdělání obyvatelstva těchto zemi. Tento udatný sbor německých soukmenovců« — tak dí se v provolání dále — »který za nej

Harden Geissler Němec Bosna Sasko Berlín Boseň Sarajevo Verein Němec

19 article

obtížnějších okolnosti a se vzácnou obětavost své povinnosti plnil a uprostřed všestranného příboje slovanského obyvatelstva Bosny a Herce- goviny v německé věrnosti nezlomně lpěl na německém rázu a mravu, doznal průběhem desetiletí hojného rozmnožení ze stavu vojen- ského a úřadnického, ze stavu obchodu a po- čestného řemesla a nikoli nejmenš měrou osídlením německý ch rolníků z Rakousko-Uhersk a spojenecké německé říše.« Nepatrný strůmek německého Versinu, roku 1899 z- loženého, průběhem desíti let zesílil v mo- hutný kmen a dnes srozprostirají se kořeny to- hoto německého dubu daleko široko po celé zemi a v osvěžujícím jeho stlnu žijí v míru a svornosti Němei od břehů Driny až k dinarským Al- pám, od břehů Uny a Sávy až ke Krasu herclegovskému. .. Pevně jednotně stojíme zde, neboť jenom svornost může Němce v těchto zemích evropského Orientu německému národu zachovali. « Z těchto všech důvodů usnesl se Verein Němců v Bosně a Hercegovině zbudovati v Sarajevě »Deutsches

Němec Bosna Rakousko Versin Drina Una Sáva Boseň a Hercegovina Sarajevo SF Němec

20 article

Haus«, jako shromaždiště a oporu všech tam- ních Němců, jako útulek jejich ve vážných i veselých dnech pro německé slovo a německý zpěv. Ale peněžní prostředky bosenských Němců k tomu nestačí, neboť hlavním úkolem Vereinu jest založení a vydržování německých obecných a středních škol v zemi. Jestliže se tudíž Versin odvážil stavby »německého domu« v Sarajevě. naplňuje jej radostná naděj, »že jej Němei všude ve světě co nejúsilněji podpoří, neboť při německém domě v Sarajevu nejedná se daleko tak o náš spolek, jako spíše o vy soce důležitou nacionální otázku trva- lého udržení a posílení německéh živlu v těchto zemich bydlíelho usazeného«. V očekávání, že »žádný sou- kmenovec neuzayře se důležitosti této otázky«. zahajuje tedy Verein sbírku na stavbu. Zdá se. že dokument tento mluví přesvědčivěji než celá bibliotéka o »Drangu nach Osten«, který vyko- řisťuje definitivní připojení obou zemi k Ra- kousku ku promyšlené germanisaci jich spo- lečnou rakousko-německou a říšsko-německou kolonisací. »Verein Němců v Bosně a Hercego- vině« není ničím jiným než zemským svazem berlínského »Alldeutsch Verbandu« a Vereinu pro němectví za hranicemi tak dobře jako Bund der Deutschen v Čechách a německý Schul- verein ve Vídni. Češi jsou v »německém územie v Čechách a jsou ve Vídni »přistěhovaleckým a potulným živlem«, který nemá práva na školy a na české besedy a kde jsou, tam je Němei jménem německé kultury a rakousko-německého spojenectví vybíjejí. V Bosně a Hercegovině jsou

Němec Versin Osten Čech Hausa Sarajevo Boseň Čechy Vídeň Boseň a Hercegovina SF Němec Alldeutsch Verband der Deutschen

21 article

Némci za to usazeným živlem s právem na ně- mecké obecné a střední školy, s právem na upevnění a zesilení německého živlu — před 30 lety prvními německými pionéry přivandro valého — Ze Sedlčan. (Projev.) Okresn! vý bor v Sedlčanech projevuje krajní úžan a hluboké poliťování nad bezpřikladným proná- sledováním a surovými útoky, jež podniká práv německé obyvatelstvo proti českému lidu a jeho skolství ve Vidni i v jiných místech Dolníe Rakous a zasílá současně přispěvek 100 korun spolku »Komenský« a 50 korun »Matici ví- deňské«. Jan Kožmin, starosta.

Komenský Kožmin Sedlčany Okresn

22 article

— Z Nechanic. (Projev.) Okresní výbor v Nechanicích projevuje krajní úžas a hluboké politování nad bezpříkladným pronásledováním a nejsurovějšími útoky, jež podniká právě ně- mecké obyvatelstvo proti českému lidu a jeho školství ve Vídni a v Dolních Rakousích. Útoky tyto, jež jsou pouze jednollivým článkem v ře- těze promyšleného, systematického a od let trva- jícího pronásledování českého národa — a t nejen v jeho menšinách, nýbrž pomalu i tam, kde jest v převážné - většině — nejsou ničjm jiným, než útokem na samy základy státu, ježto chtěji vyhubiti českou národnost v celé jedné korunní zemi a v hlavním městě říše, jejiž ústava hlásá rovnost všech národů, ji obývají- cích. Zasluhují proto nejpřikřejšího odsouzení okresní výbor, jako zákonem povolaný orgán k projevu mínění obyvatelstva zastupitelského okresu nechanického, tlimočí veřejnosti rozhor čení obyvatelstva okresu nad těmito smutnými a přihš povážlivými zjevy a projevuje krajanům našim, tak trpce zkoušeným, svoje vrouci sym- patie s přáním, aby neztrácel sily a odvahy k obraně! Výbor okresní v Nechanieích, dne 10. září 1909. F. Bednář, okresní starosta. — Z Národní rady české. Schůze praesi- diální komise koná se dnes v úterý o5 hod. odpolední v zasedac! síni Národní rady české (Vodičkova ulice, čís. 20). — Žádost za výměnu německých nápisů za české ve stanici neratovické zaslalo včera ředitelstvu c. k. české severní dráhy obecní zastupitelstvo v Neratovicích. Podepsán je pp. starostou Václavem Šárou a radnímB Jindráčkem

Šára radnímb Jindráček Nechanice Vídeň Dolní Rakousy Nechaniee Vodičkův ulice Neratovice národní rada český

23 article

— Z kruhů lékařských. MUDr. Ant. Dom. Haasz, primář české dětské nemocnice, přesídli na Král. Vinohrady. Karlova ul. č. 5. Ord. 3—4 hod — Nový docent lékařské takulty. Dr. Václao Libenský, asistent polykliníky prof. Hnátka, jme nován byl docentem odborné pathologie a therapie nemocí vnitřních na české universitě. — Nestoz českého hereclva. Dne 17. t. m. slav 90. narozeniny v nejužším kruhu rodinném pan Hy- nek Vicena, bývalý ředitel divadelní společnost nejstarší ze spolupracovníků Tylových a Prokopo- vých, v plněm zdraví tělesném a duševním. Pan Vi- cena ve svých mladých letech stál u kolébky znovu k životu probuzené české Thalie a pěstoval di- vadlo po všech stránkách po celé půlstoletí a jme- novitě po dlouhá léta společně s jubilantkou posled- ních dnů na témže polí. paní Ryšavou. Pan Vicen žije u svého zetě p. Prant. Nejedlého, statkáře ve Velvarech. — Úmrtí. Generál pěchoty šl. Jan Horra zemřel předevčírem ve Vídni v 77. roce věku svého V létech 1883 až 1890 byl velitelem 88. pěšího pluku v Praze, následující tři léta velitelem 20. brigády v Hradci Králové a nějaký čas inspektorem čet- nictva. — P. Vilém Finger, prokurista a ředite Pražské akciové společnosti strojírny dříve Ruston spol. v Praze, zemfel včera o 11. hod. dopolední. Po- hřeh koná se zejtra o 3. hod. odpol. z chrámu u sv. Petra v Praze na smích. hrbitov na Malvazinkách. — P. Ludvík Propper, obch, v Panenské Týnici, ze- mřel náhle v 53. roce věku. Pohřeb koná se zejtrao 11. hod. z Panské Týnice na israelitský hrbitovv Dřivělcích.

MUDr Antonín Haasz Král doktor Václao Libenský profesor Hnátek ha Vicena Tylův Ryšavá Vicen Nejedlý Horra P Finger Petro P Propper Karlov ulice Orda Velvary Vídeň Praha Hradec Králové Týnice Prokopovýchod

24 article

— Akční výbor národní strany svobodomysln spolu s parlamentární komisí Klubu zemských po- slanců vyslechnuvše ve schůzi včera, dne 13. t. m za předsednictví dra. Václava Škardy konané, zprávu svých zástupeů dra. V. Škardy, dra. B. Pacáka a J. G. Maštálky o informativních rozhovorech, konaných u ministerského předsedy bar. Bienertha, schválili jednohlasně, že poslanci strany naší zúčastnili se v smyslu usnesení společné parlamentárky českých stran u vědomí veliké zodpovědnosti jednání o děl- nosti sněmu král. českého, vzdávají jim srdečný dik, že užili porad k vyjádření nepokrytého odpora proti nynějšímu systému vládnímu a k účinnému zakro- čení ve prospěch Čechů dolnorakouských konstato- vali, že zástupci strany drželi se přesně v mezích direktivy, jim společnou parlamentárkou českých stran dané, a že uhájili úplně české stanovisko. Shromáždění zároveň dalo výraz politování, že i ten- tokráte, jako bohužel již dříve častěji, rozšiřováním tendenčních nepravd zneužito bylo vídeňských roz- hovorů k agitaci strannické a ke stížení posice stran s těžkou zodpovědností jednajících v bojí jejich proli nepřátelské vládě a Němcům. — Projevy z agrárních schůzí. Posl. dr. P. Za- hradník měl v neděli na Kosově Hoře a v Počepicích dvě velké, hojně navštívené schůze, ze kterých za- slány ministerskému předsedovi telegramy, ve kte- rých pronáší se prolest proti utlačování českých menšin, zvláště dolnorakouské a proti uzákonění osnovy Axmann-Koliskovy. Zároveň se dává bar. Bienerthovi na vědomost, že posl. P. dru. Zahrad- nikovi bylo uloženo, by mu tlumočil nejhlubší roz- trpčení a rozechvění českého lidu.

Škarda V Škarda B Pacák Maštálek Bienerth Čecho Němec Posl doktor Axmann Koliskův Kosov hoře Počepice akční výbor národní strana

25 article

— Studijní výprava českého studemistva do Lu- hlaně a na slovanský jih. Dnes v úterý 14. t. m. o 5 Hod. odpel. je informační schůzka účastníků z Prahy a předměstí v restauraci „U Kupců““ v Praze-II., Ště- pánská ulice. Dochvilnost všech přihlášených žá- doucna. Zejtra ve středu 15. t. m. rovněž o 5. hod. odpol. mají tamtéž schůzku účastníci z venkova při- hlášení. Odjezd ve středu 15. t. m. o 9.30 hod. več, z nádr. F. l — Dary. K vyzvání „Mošnova stolu““ v Patscho- vě vinárně pořádal člen „Mošnova stolu“ p. Vlad. Housa, ředitel divadla v Lysé n. L. představení k do- plnění milionu Ú. M. šk. a odevzdal výtěžek 70 K k tomuto účelu u pokladny „Nár. Listů“, — Koupě velkostatku družstvem hostinských z Turnova a okoli. Hostinští z pojizerských okresů z Turnova, Mnich. Hradiště, Semil a Nové Paky uza- vřeli zatímní smlouvu se šlechticem Karlem z Ungrů na Malém Rohozci v okresu turnovském v příčině koupě velkostatku s pivovarem za smluvenou cenu 900.000 korun. Šlechtic z Ungrů jest zatímní smlou- vou, kterou podepsal, vázán, avšak hostinští, kdyby dostatečný kapitál nemohli složiti, mohou od smlou- vy upustiti. Nyní utvoří se družstvo hostinských z výše uvedených okresů, které pojedná, jakým způ- sobem finapcovati bude projektovaný podnik. — Změny držebností. Pan Karel Deršata, stavi- tel, koupil od čalouníkr a majitele realit p. Josela Zelenky dům čp. 224-III., „U tří stupňů“ v Nerudove ulici za 56.000 K. Naproti tomu převzal p. Zelenka od p. Deršaty vilu čp. 57 v Nové Huti za 20.000 K —Pp. manželé František a Marie Reichlovi koupili od pí. Gahriely ze Zdekauerů, pí. Amalie Kahlerové, p. dra. Konráda ryt. ze Zdekauerů, p. dra. Karla sv. p. Wolfa ze Zdekauerů, pí. Mariany Waldertové, pí.

Kupec Mošnův Vlad Housa Karel Deršata Zelenka František Reichl Gahriet Zdekauer Kahler Konrád Karel svatý Wolf Waldertová Lu Praha Šta Patscho Lysá můj Turnov Semily Nová Paka Ungr Nerudove ulice II Malý Rohozec

26 article

Aloisie ze Zeyneků stavební pozemek č. kat. 569/90 blíže Riegrových sadů na Král. Vinohradech za 42.526 K. — Pan Josef Klouda, stavitel, koupil o stavitele a majitele realit p. Antonína Lupiška sta- venní pozemek č. kat. 338/18 v Žižkově za 22.887 K. — Pan Josef Kříž koupil od p. Františka a Marie Škvorových dům čp. 195 v Nerudově ul. v Michli za za 8400 K. — Paní Františka Somrová koupila od p. Vojtěcha Slezáka polovinu domu čp. 8 v Benešově ulici na Pankráci za 8000. — Pp. Vojtěch a Karel Tománke vé koupili společně od p. Josefa Pelerky dům čp. 42 se stavební parcelou č. kat. 36 v Hrdlo- řezích za 11.000 K.

Aloisie Riegrův Král Kloud Lupiška Kříž František Škvorův Somrová Slezák Vojtěch Tománke Pelerka Vinohrady Žižkov Michle Benešov ulice Pankrác

27 article

— Balon. V neděli k večeru po 126. hod. víděn byl mezi Kladnem a Buštěhradem balon. Ačkoli při zemi vál jen malý vánek, plul balon velikou rych- lostí ve velké výši směrem od severovýchodu k jiho- západu. Soudí se, že letěl z Pruska a že mohl ještě večer při rychlosti, kterou letěl, dostihnouti hranici Bavora — Zlodějské historky. Velký lup z přibytku žiž- kovského okresního hejtmana p. Smutného, nezná- mými zloději odcizený, byl pouze — v okružníku bezpečnostního oddělení. V prvém okamžiku překva- pení z návštěvy zlodějů bylo policií oznámeno, že zmizela utěšená řada skvostů, zlatých a stříbrných předmětů, drahokamy vykládaných a zatím se všech- no — nalezlo. Slečna Smutná skvosty a jiné draho- cenné předměty tak pečlivě ukryla, že je aní tatínek nenalezl a tím povsta! poplach, že byla spácbána velká krádež. Až se to zloději doví, budou mít velice mrzutou náladu. Oběžník s popisem domněle odci- zených skvostů byl včera bezpečnostním oddělením odvolán a oznámeno, že z příbytku žižkovského okr. hojtmana byl odcizen pouze Alžbětin řád, dále řád papežský a zlatý prsten s drahokamem. — Včer byla zatčena služka Marie Rejslova, která v domě č. 5 v Opatovické ulici zaměstna vatelce odcizila zlatý fetízek a prstýnek.

Bavor Smutný Alžbětin Rejslův Kladno Buštěhrad jihozápad opatovický

28 article

— K boji s podloudníky u Rossbachu sděluje se dále: Při pohřbu zastřeleného statkáře Roberta Ross- bacha v Bergenu došlo ke vzrušujícím výjevům. Obyvatelstvo tvrdí, že Rossbach byl nevinně za- střelen saskými pohraničními strážníky, protože ne- měl s podloudníky nic společného. Bratr zastřele- ného, v Rossbachu usedlý majitel stromových ško- lek Artur Rossbach, prohlašuje, že jeho bratr v kriti- cký večer o 148. hod. šel ze svého bytu do Getten- grůnu, aby tam nakoupil borůvky; měl prý s sebou koš, což potvrdí dva rakouští pohraniční strážníci. Rodina zastřeleného bude vymáhati na saském státu náhradu. — Blesk sjel. Z Hrdlořez. Při nedělní bouli sjel hlesk do stavení zahradníka Janovského na „Chmelnici“ v Hrdlořezích, při čemž rozbit komi a porouchána střecha. Stropem vnikl blesk do svět- nice, odkud vyrazil oknem ven. Zahradník, jeho žena a 2 děti, dlící v místnosti, odnesli úder lek- nutím. Škoda způsobená činí as 30 K — Povozník přejet vezem. Povozník Anfonín Žáček vezl včera odpoledne z Kateřinské ulice ná- klad rumu na ostrov Štvanici. V Lipové ulici Žáček spadl s kozlíku, kolo přejelo mu levou nohu a těžce ji pohmoždilo. Zraněný byl dopraven do všeobecné nemocnice — Oběsil se. Z Dolních Břežan. Dne 9. t. m. k 6. hod. večerní oběsil se Jesef Drtina, do Bu- dislavi, okres Soběslav, příslušný. Sebevrah nalezen svou ženou Barborou. Veškeré oživovací pokusy byly bezvýsledny. Důvodem sebevraždy byla nezhojitelní nemoc žaludku

Ross Rossbach Blesk Janovský Zahradník Jesef Drtina Barbora Rossbach Bergen Getten Hrdlořezy lipový ulice Dolní Břežany Soběslav

29 article

— Neštěstí na trali. Z Olomouce. (Pův. zpr) Na zdejším severním nádraží přihodilo se včera po- litování hodné neštěstí. Pozdě večer asi k 10. hodině vyskočil konduktor Frant. Flekel na jedoucí vagon, chtěje zabrzditi, ale při tom s třetího stupátka spad na zem a těžce se zranil na hlavě i rukou. Nebohý zřízenec byl dopraven do zdejší nemocnice. Zranění jeho jest velmi nebezpečné — Hledají se svědkové. Dne 3. května dopoledne spadl v Manesově ulici na Královských Vinchra- dech s domu čís. pop. 1408 kus římsy a těžce zranil manželku zřízence universitní knihovny pí. Marii Macákovou, která se náhodou kolem domu toho po chodníku ubírala. Paní Macáková za přispěni dvou pánů dopravena na policejní strážnici v Pala- ckého ulici a odtud na kliniku. Svědci tohoto výjevu a zvláště oni dva neznámí pánové, kteři se paní Ma- cákové ujali, žádají se o laskavé přihlášení v kan- celáři zástupce paní Macákové, advokáta dra. Syl- vestra Brázy na Král. Vinohradech (nároží Palackého a Rubešovy ulice) — Po dvou lelech na stopě vraždy. Z Teplic se sděluje: V Sobědrubách příšlo se dne 11. t. m. na stopu příšerného zločinu, který byl spáchán na la- mějším bývalém nájemci hostínce Antonfnu Geierovi,

František Macákův Macáková Macák Král Palacký Rubešův Geier Olomouc Manesov ulice Palo Ma Teplice