2
masthead
11 tervence 1913. Číslo 188.
3
article
Nový uherský mínistr obchodu bar. Jan
Harkányi narodil se r. 1859, je tedy 54
roky stár, studoval na zemědělském ústavěv
Německu a pak na universitě v Halle a od
r. 1882 vede správu svých statků v horních
Uhrách. Kromě Úvěrní banky je členem ředi-
telstva dvou velkých cukrovarů, elektrárny,
košicko-bohumínské dráhy, závodu „Danu-
bius“, uherské zbrojovky atd. Od r. 1896 do
1901 byl poslancem a členem liberální stra-
ny. Po vydání zákona o neslučitelnosti posla-
neckého mandátu vzdal se poslancování a
r. 1903 stal se členem sněmovny magnátů.
Harkányi
Dan
Německo
Halle
Uhry
4
article
Ukrajínský manifest.
„Dilo“ otiskuje manifest ukrajinské stra-
ny, v němž se vyslovují díky voličům, že se
statečně drželi při volbách a dopomohli straně
k netušenému vítězství. Při předešlých vol-
bách bylo do haličského sněmu zvoleno pouze
12 Ukrajinců. Starorusové dobyli tehda ještě
10 mandátů. Při letošních volbách zvoleno již
30 Ukrajinců a pouze dva Starorusové, z nichž
jeden, dr. Korol, jde už dávno a Ukrajinci.
Právem tedy píše dr. Konst. Levický v ma-
nifestě, že „ukrajinská národní idea dobyla
při posledních volbách velikého vítězství. Ví-
tězství to je známkou životní síly ukrajinské
myšlenky.“ Po této poznámce ukazuje sev
manifesté na úpadek „moskvofilstva“ mezí ha-
ličskými Malorusy, kteří tentokrát svěřili již
jen jediný mandát dra. Markova straně ruso-
filské. V jiných okresech, kde nemělí vůbee
neděje na vítězství, odevzdali své hlasy pol-
ským šlechticům z tábora všepolského a po-
dolského, tedy nepřátelům maloruského lidu
v Haliči. Někteří šlechtici nebyli by při vol-
bách ve vých. Haliči zvolení bez hlasů ruso-
filských.
Jest kus pravdy ve výtce, kterou dr. Le-
vický činí straně staroruské. Strana ta měl
ještě před 5 lety tolik přívrženců v Haliči, ž
získala téměř polovinu všech maloruských
mandátů. Ale od té doby se rozpadla na dva
tábory, jež se navzájem potírali tak důkladně.
že dnes z bývalé silné strany zbyly jen trosky
Starorusové nebijí se pouze s vládou za právo
ruského jazyka a pravoslavné cirkve, nebijí se
jen s Ukrajinci, štítícími se jména „ruský“
nýbrž i mezi sebou z důvodů čistě osobnícl
a tím přivedli svou stranu do úpadku, v něm2
se nachází nyní.
Ukrajinec
Starorusová
Korol
doktor
Konst
Markov
Dila
Halič
5
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
O srbsko-bulharském sporu.
Srbské a bulharské noviny závodí mezi sebou
v důkazech, že vina za nynější bratrovražednou
válku spadá na druhou stranu. Bulhaři dokazují to
tím, že Srbové nechtěli omeziti své požadavky
pouze na smlouvu z 24. února 1912, Srbové zase
tím, že Bulhaři nechtěli učiniti za všechny další
úsluhy žádných ústupků Srbům.
Dnes ovšem tento theoretický spor málo zna-
mená; rozhodnutí z rukou diplomatů a právníků
přešlo do rukou vojevůdců. To přiznává v po-
sledním čísle též poloúřadní orgán srbský „Samo-
uprava“ „Útokem bulharským proti srbským voj-
skům byly zrušeny všechny smlouvy mezi Srb-
skem a Řeckem na straně jedné a Bulharskem na
straně druhé. Všechny spory jsou dány na roz-
hodnutí zbraněmi!“ „Samouprava“ úsudek o tom.
kdo je vínen nynějším bojem, odevzdává do ru-
kou nestranných, nezaujatých cizích soudců, kteř-
by soudili ne na základě nynějšího prázdného kři-
ku a výtek, ale na základě nesporných faktů.
Co se týče bulharské nabídky, že by teď zl
Balharsko do Petrohradu k rozhodnutí. „Samo-
uprava“ B. července mínila, že nabídka tato při-
5la pozdě. Bulharsko by mohlo nyní vyjedná-
vati se svými bývalými spojenci jen na základě
změněného stavu.
Tak zní srbská prognosa jednání o smír. Srb-
ský tón se změnil po nedávném projevu „Samo-
upravy“, kdy „Samouprava“ ještě mluvila o přím
dohodě, čestné a loyálné, osnované na spravedl-
nosti a společných zájmech balkánských. To bylo
pravdou a nebylo by dobře dnes od toho stanovl-
ska se odchylovati.
Z mínění ruských novin o nynějším stavu věe
na Balkáně vyjímáme zajímavý úsudek spolupra-
covníka „Ruského Slova Micha jlo v s k é ho
Bulhar
Srba
Srb
Micha
Řecko
Bulharsko
Petrohrad
Balkán
6
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Maurice Henequin a Pierre Veber: „Pan
prosidentová.“ Fraška o 3 jednáních. Přeložil Jan
Bělohlávek (7). Poprvé v Městském divadle na
Král. Vinohradech ve středu 9. července. Režisér
V. Marek.
Vinohradské divadlo získalo pro mrtvou letn
saisonu francouzskou frašku, která v Pařiži iv
Berlině po několik měsíců již plní domy, působíe
sensaci, jaká nebývá vždy údělem tuetového zboží
toho druhu. Ztřeštěné frašky s výstředními a chou-
lostivými situacemi jsou modou, která, zdá se, je
nevykořenitelna. „Paní presidentová“ má hojné
všeho toho, co charakterisuje tento typ divadelni
hry, ale liší se od běžné produkce ostřejší satirou,
velmi odvážným útokem na francouzskou justici.
a obratností i důvtipem v motivaci scén. Nálada
je ovšem ztřeštěná, také by sotva prošlo, i ve
Francii, to, co hra svaluje na bedra francouzského
soudnictví, kdyby podání mělo jen stín opravdovo-
sti. Nebylo by nesnadno pšát o této frašce jako
o kruté společenské satiře, ukazující drastickými
přiklady, jak ve Francii demimonde, vnikající do
společnosti, ničí všechny pojmy o spravedlnosti
mravních požadavcích. Autoři nebéřou ovšem sv
výtky tak tragicky, a starají se spiš o komické
situace než o nápravu mravů.
Mauric Henequin
Veber
Fraško
Bělohlávek
Král
Marek
Berlín
Francie
7
article
V prvním aktu, v malém severním městě Fran-
cie, společnost soudních úřadníků žije způsobem
jenž živě připomíná úřadnictvo Gogolova Revisora
návladní hýři po chantánech, ospalý rada vzpomíná
na svou milenku, jeho kolega tropí s herečkou
skandály v hostinci, rozilouká piano a vyhazuje
šampaňské oknem — výjimkou je jen president
soudu: je pouze neschopný omezenec, kterého jeho
pořádkumilovná žena, bývalá kuchařka, drží na
uzdě. Jeho podřízení stropí si z něho odvážný
žert: když doprovází svou ženu na dráhu, usadí
v ložnici jeho ženy pařížskou zpěvačku, která
právě v městě pohostinsku vystupuje. President
se vrátí, uvítá doma ministra spravedlnosti, jenž
přijel na revisi a bouří proti lehkovážnému životu
soudního úřadnictva; v tom se zjeví zpěvačka a
president je nucen představiti ji ministrovi jako
Gogolův
Fran
8
article
„Oficiální zprávy z Bělehradu o zákaze srbským
vojskům nepřekračovati srbské hranice, dávají
ovšem slabou naději, že vojenské operace záhy bu-
dou zastaveny. Řekové a Srbové dosáhli téměř v
plněm rozsahu cíle, který si před týdnem po-
stavili. Bulhaři jsou zapuzeni daleko za demarkač-
ní čáru a těžko lze čekati, že by válečné štěstív
Makedonii znovu se vrátilo k Bulharům. Každým
dnem postavení bulharské armády mezi Vardarem
a Strumou se horší a sofijská vláda, svedená f-
lešnými relacemi gen. Savova, měla by na konee
prohlédnouti. Rakouští svůdci ustavičně štvali bul-
harskou vládu, aby skončila se Srby a Řeky dříve
než rumunská armáda bude moci přejít Dunaj, u-
bezpečovali Bulhary, že mají dva týdny svobod-
ného času na potření svých protivníků, ale z těch
dvou týdnů jeden již minul a bulharské vojsko j
dále od cíle, než bylo při zahájení válečných ope-
„Russkaja Molva“ přimlouvá se vřele, aby se
balkánské státy přece jen dohodly a doufá, že ru-
munské nebezpečí pohne Bulharsko k ústupnosti
v místech, kde nebude se zříkati staré bulharské
země, ale dávati z toho, co vlastně nebylo Bulhar-
skem dobyto ani mu nepatřilo. Snad nynější válk
přesvědčí balkánské státy o potřebě kompromisu
více než smlouva z r. 1912,
rací.“
Řek
Srba
Bulhar
Savův
Bělehrad
Makedonie
Vardar
Dunaj
Bulharsko
Russkij Molva
9
article
Slovanské spolky moskevské.
Bylo již oznámeno, že moskevské slovanské
spolky pod dojmem balkánského sporu se usnesly
rozejiti se. Toto usnesení učinil vlastně jen spolek
„Slavia“ a „Slovanský komitét“, který se utvořil
při zahájení války z moskevských veřejných činite-
lů a zástupců slovanských organisací, aby jednolně
vedí pomocnou akci pro Slovany. „Slovanský ko-
mitét“ byl však dosti nešťastně složen a řádně
nikdy nepůsobil. Nyni většina členů je pro likvi-
daci komitétu.
Spolek „Slavia“, řízený Čechem Sv. Koníčkem,
konal valnou hromadu, posvěcenou památce Jana
Husa, a při té příležitosti na znamení protestua
smutku nad válkou mezi Slovany usnesl se za-
staviti svou činnost.
V Moskvě zůstává ještě staroslavjanofilský
„Slovanský dobročinný spolek“, ochromený neka-
lou činností svého posledního předsedy Čerepa-
Spiridoviče, a „Spolek slovanské kultury“. Ještě
dobře, že všude nesdílí pessimistickou náladu
moskevských přátel Slovanů. Slovanská myšlenka
nepozbývá ani tehdy ceny, když se jí staví v cestu
překážky; její úkolem jest vytrvati a upraviti cestu
lepšímu poznání. Za rok nebyl Řím vystavěn, ani
slovanská myšlenka neuzraje jedním rázem. Pravi
přátelé se poznávají v neštěstí.
Čecho
Hus
Moskva
Řím
Slavia
Slovan
ČerepaSpiridovič
10
article
Německo a Marokko.
Nová orientace zahraniční politiky špa-
nělské, směřující k úplné dohodě s Francii
budí v Německu žárlivost a účinky projevuje
se v Marokku. V posledních měsících ne-
nechají si Němci ujíti žádné příležitosti, aby
způsobili Španělům v jejich marockém pásmu
co největší obtíže.
Německo zřeklo se sice politických zájmů
v Marokku, ale snaží se za to proniknouti tam
hospodářsky a jeho zájmy podporuje zvláště
posavadní režim kapitulací, dle něhož podlé-
hají konsulární jurisdikci nejen příslušníci ci-
zích mocností, nýbrž i jejich chráněnci. Nej-
nověji podal si také známý odbojný náčelnik
Raisuli prostřednictvím německého vyslance
v Tangeru žádost k německému zahraničnímu
úřadu, aby byl přijat do svazku německých
chráněnců. Jak se dovídá dopisovatel „Temp-
su“, učinil to Raisuli na podnět německých
průmyslníků bratří Mannesmannů, kteří ho
chtěli získati za společníka, aby mohli těžiti
pozemků, které má Raisuli v Gharbu ve špa-
nělském pásmu. O věci byly konány kenfe-
rence na německém vyslanectví v Tangeru
španělský zástupce však o tom zvěděl a refe-
roval své vládě, načež madridská vláda učinila
v Berlíně námitky proti podobné ochraně
vzhledem na trvající smlouvy. Německá vláda
na to odpověděla, že nařídila, aby na něme-
ckém vyslanectví v Tangeru byl případ vy-
šetřen.
Němec
Španěl
Mannesmann
Německo
Maroko
Francie
Tanger
Berlín
11
article
Událost tato vzbudila rozruch také v Pa-
říži a týdenník „Děpěches Coloniales“ píše
„Vtíravost Německa v Marokku, pronikání
proti Kongu a úsilí, nabýti pozemkových kon-
cessí v portugalském území dokazují, že tu jde
o provedení obrovského dobývačného plánu
Nastane-li vhodný okamžik, přejde Německo
k činu. My Francouzové musíme se míti na
pozoru a býti na stráži.
paní presidentovou. Konce aktu lze se snadno
domysliti: ministr přijme presidentovo pohostinství
a je pak pevně odhodlán, přeložit presidenta do
Paříže,
Druhý akt, v kanceláři ministerstva spravedl-
nosti, žene satiru za mez vší pravděpodobnosti
Intrikánem nemožných situací je huissier, dveřník
ministerstva, plnokrevný Jihofrancouz, jenž nená-
vidí republikánského ministra „ze severu“ a hledi
mu pořádně ztrpčit život. Dik obratnosti aulorů
nedojde ke katástrofě a pravá i falešná paní pre-
sidentová, zároveň s bývalou milenkou ministrovou
vyváznou poměrně hladce z nejodvážnějších qui
pro qno. Ministr po celý akt mimo zálety zaměst-
nává se jen povyšováním pana presidenta, z něhot
se stane dokonce předseda apelačního senátu.
V třetím aktu doznívá divoký kankán gro-
teskních výjevů z ministerstva spravedlnosti po-
měrně chabě. Rozumí se, že se vše hladce vy-
světlí, ministr spokojí se zpěvačkou, paní presiden-
tová uznáním své nevinností, president předsed-
nictvím senátu, a jejich dcera, vychovaná v Angli
tak, že zapomněla francouzsky, vezme za vděk mi-
nisterským sekretářem. Komická figura policisty
tlumočníka, jenž překládá angličinu a roznáší kle-
py, pomáhá zápletku rychle skončit.
Děpěches Coloniales
Kong
Francouz
prezidentův
Diké
pre sidentová
Německo
Maroko
Paříž
Angl
12
article
Slečna Důrasová, jež již jednou upozorníla n
své herecké vlohy v činohře, hrála úlobu zpěvačky
s velkou vervou a výstižnou mimikou. Její dekla-
mace, přes trochu trémy, byla správná, a přízvuk
jímž umi vyjádřit náladu, dodat slovní kadene
vroucího výrazu, je nezvykle dokonalý. Bylo by za-
jímavo slyšet ji deklamovat nějakou tragickouú-
lohu. Paní Zelenková rozesmála obecenstvo
úloze kuchařky presidentky pěknou, srdečně pro-
citěnou hrou, a uštvaný ředitel kanceláře, pan
Marek, sklidil zasloužený potlesk za výbuch hněvu
své byrokratické duše. Režie však, i mnozí hercl
nevěděli si často rady: figura huissiéra na př., pro-
hnaného Jihofrancouze, je uslálený typ francouzské
veselchry, z něhož nezbylo v našem podání an
stopy, stejně jako z lypického policisty llumoční-
ka. Vyprodaný dům uvítal premiéru mrtvé saisony
se zřejmým potěšením.
Důrasová
Zelenková
Marek
13
article
Obrácený Hervé.
Obrácený Hervé.
V památné schůzi francouzské poslanecké sně-
movny, ve které ministerský předseda Barthou do-
vedl svou skvělou řečí předlohu o tříleté vojensk
službě k definitivnímu vítězství, přispěl k tomu.
jak známo, nejvíce Jaurěs, jenž kompromitoval ce-
lou oposici tím, že odepřel podati uspokojivé vy-
světlení o tom, co vlastně chce a rozumí svým
antimilitarismem. Smutně proslulý vůdce francouz-
ských socialistů vyhnul se odpovědi, když mu před
tváří snémovny připomenuli onen pasus z jeho ře-
či, kterou promluvil před šesti lety na vefejné
schůzi, jenž zní: „Povinností proletářů je schovati
si ručnici, klerou jim dáváte do ruky, a nestří-
leti na proletáře s druhé strany hra-
nic, nýbrž vrhnouti se revolučně na
zločinnou a dobrodružnou vládul
Neznamená to nic jiného, než zradu, a to n
válečném poli a před nepřítelem. Poněvadž Jau-
rěs odmátl aspoň poněkud uspokojivě se vymlu-
viti a pustil se do všeobecných vytáček, bylo
zřejmo, že na zradě trvá. To vtisklo celé oposici
proti tříleté vojenské službě nesmazatelný rys
chrožování veřejného blaha a pomohlo vláděk
rozhodnému úspěchu. Všem ostatním však ukázalo,
že tedy opravdu jsou ve Francii lidé tak zaslepení,
že věří, jakoby byli s to pokračovati v agitaci,
již ve jménu svých theorií vedou v míru, i skutky
ve chvili války, a posfaviti se tak do jedné řadys
těmi, kdo jdou Francii zničit s druhé strany.
Je tomu tak jenom ve Francii? Co se bude
díti v té chvílí v Německu, jejím jediné možném
příštím soku?
Hervé
Francie
Německo
14
article
Tu otázku s upřímností větší nežli Jaurěs po-
ložil si druhý hrdina francouzského antimilitarismu
profesor Hervé, a odpověď, která ovšem není
ničím novým pro všecky, kdo sledovali německou
sociální demokracii až do podání poslední vojen-
ské předlohy a dokonce už během projednávání, zní
„Německá sociální demokracie neslibuje, že
se vzbouří v den mobilísace; tím samým
tedy je francouzským socialistům zaká zá no,
aby se o to pokouželi se své strany, protože by
jinak sahotovali toliko francouzskou mobilisaci
pracovali jedině pro krále pruského.“ V případě
války němečtí socialisté „půjdou jako jede
muž, leda že by, když by je jejich císař zavedl
do zkázy, vyhlásili v Německu republiku.“ A co
tedy učiní Francouzi? Budou opravdu prováděti
sabotáž války, jak to propaganda Svazu práce po
kasárnách hlásá? Budou mařiti dodávání mobilisač-
ních rozkazů, budou ničiti železniční a telegrafní
spojení, budou kaziti děla, zahazovati zbraně, sbí-
hati anebo stříleti na svoje důstojníky? Budou
skutečně pokračovati v tom, co dělá Šon de soldat“
sdružení založené domněle na podporu, ve sku-
tečnosti na podněcování vojáků ke všem těmto
skutkům, ať si to už skuteční vůdcové, kteří sedí
ve sněmovně, doznávají čili nic? Na to vše Hervé
odpovidá: „Francouzští socialisté budou dělat na-
prosto totéž co socialisté němečtí.“
Snad vzniká otázka, jak se to dovědí. Ale po-
něvadž jsme přesvědčeni, že by věci za všech
okolností vypadaly jinak, než se o tom v míru dá
mluvit, klademe velkou váhu na to, že hlavní pro-
pagator antimilitarismu ve Francii nedovedl se ko-
nečně ubrániti skutečnému stavu věcí, jak v Ně-
mecku je, a měl odvahu provésti z toho i důsledky.
Hervé
Francouz
Šon
jít soldat
Německo republika
Francie
15
article
Sáhl však i na druhou otázku, před kterou př
celé své smířlivosti utekl sbližovací francouzsko-
německý kongres v Bernut na problém elsasko-
lotrinský. Také zde měl dosti upřímnosti doznati.
že způsob, jak se na obě provincie dívají ve Francii
i v Německu, do té míry se navzájem liší, že
zůstává, ne-li stálým nebezpečím pro mír, tedy
při nejmenším aspoň nepřekonatelnou překážkou
sblížení. Měl odvahu uznat, že přímočarý odpor
proti armádě a každé válce, který káže Jaurěsa
provádějí jeho agitátoři a vzbouření vojáci, ne-
směřuje vlastně k ničemu jinému, nežli k uznán
jednostranného německého slanoviska, aby Fran-
cie nejenom na venek, nýbrž i uvnitř. ve svědomí.
uznala frankfurtský mír a uloupení obou provinci
a přestala o nich vůbec mluvit. A prohlašuje
otevřeně, že Francie, a tedy také francouzský pro-
letariát, má právo žádat, aby se také se strany
Německa něco stalo, dříve nel může Francl
alespoň morálně odzbrojiti.
Fran
Francl
Francie
Německo
16
article
Navrhuje čtvero řešení
1. řešení „minimální“, Elsasko „ze svobodného
rozhodnutí“ prohlási, že se spokojí republikánskou
autonomií, zůstávajíe při tom částí německé říše
Za to Francie pustí na pařížskou bursu německé
papíry, a oba státy podepíšou smlouvu o zozhod-
čím soudu;
2. řešení „kulhavé“: Elsasko by zůstalo něme-
ckou republikou, Lotrinsko by se vrátilo k Francii
výměnou za některou francouzskou kolonii;
3. řešení „maximální“: obě provincie by se
opět staly francouzskými, začež by Německo do-
stalo velké koloniální a hospodářské koncese,
4. řešení „střední“, obě provincie budou ne-
utralisovány tím, že se buď stanou neodvislou
republikou, anebo se připojí ke Švýcarsku.
Hervé zajisté nečiní si illuse o tom, jaké by
se mu po celém Německu dostalo odpovědí na
tyto projekty. Socialistický „Vorwärts“ prohlásil
kategseicky, že se strany německé sociální de-
mokracie nebyl dán nejmenší závazek, jenž by se
týkal chování německých socialistických vojáků
pro případ, že by o obě provincie vypukla nová
válka. Je to v nejlepším případě hudba daleké bu-
doucnosti. Jejich aktualní význam spočívá jenom
v tom, že odmítnutí návrhů v Německu může Her-
véa i jeho stoupence ještě lépe přesvědčiti o tom.
jak mylné byly všecky antimilitaristické theorie
které hlásali do nedávna, a ještě rychleji přimět
je k tomu, aby zastavili zločinnou propagandu
která francouzskou armádu a v ní Francii zne
K. H
uclivá před tváří celého světa.
Hervé
K H uclivá
cka republika
Lotrinsko
Německo
Švýcarsko
Hera
Francie
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jen vždy dle pravdy! „České Slov“
ve svém včerejším večerníku snaží se dokazo-
vati, že dr. Kramář pracoval svým souhla-
sem se správní komisí zemskou do rukou Něm-
ců — třeba nevědomky — a dedukuje to z
toho, že ústavověrní velkostatkáři volají po
oktroji v části vyrovnacích a jiných předloh.
Zajímavo zůstane, že po tomto oktroji volaji
Němci a ústavověrní velkostatkáři teprve.
když se jim podařilo zničiti projekt
správní komise zemské č. I., to jest komise.
která by ve svém celkovém složení byla
jenom novou formou zemského výboru
posláním upraviti finance zemské, způsobit
nové prostředí pro jednání doho-
dovací a zameziti takovým způso-
bem oktroji. Teprve po tomto rozbit
hledí všichni Němci prodávati svůj souhlas
za oktroj oněch částí vyrovnán
které jsou pro Němce výhodne
kdežto při prvním způsobu řešení by odstou-
pením zemského výboru a rozpuštěním sněmu
byla vláda mohla ponechati v platnost
celé zemské zřízení a učiniti jen opa-
tření, na něž není v zemském zřízení pama-
továno a jmenovati nový zemský výbor
pod jiným jménem se zemským maršálkem
čele. Nyní po zmaření tohoto projektu očeká-
vají Němci, že bude suspendováno zem-
ské zřízení, aby odstrahěn byl zemský vý-
bor a aby mohlo se přikročiti k sestaven
správní komise a proto dostávají chuť na
další oktroje. Tomu přece dr. Kramář ne-
pomáhal, když mezi dvěma lly jež v bu-
doucnosti viděl, chtěl voliti ono menší: na-
opak, poněvadž předpokládal, že mohou n
stati věci horší prvních, volil raději takový
způsob řešení finanění krise v království če-
ském, který by nás byl politicky neoslabil.
doktor
Kramář
Němec
Německo
18
article
— Nevědí, proti čemu protestují. Ve stře-
dečním večerníku „Nár. Listů“ jsme referoval
o procesu c. k. finanční prokuratury v zastou-
pení německé university v Praze proti zem-
skému výboru království Českého o vydání
starých listin a uvedli jsme, že zástupce c. k
finanční prokuratury jednal jazykem něme-
ckým. Včerejší večerník „Prager Tagblattu“
přináší protest výboru německého spolku
[Der Aussehuss des „Deutschen Vereins“) prot
tomu, že zástupce právního zástupce zemské-
ho výboru žádal, aby zástupce c. k. finaněn
prokuratury jednal v jazyku českém. „Aušůs“
německého spolku praví ve svém protestu, že
prý je samozřejmo, že zemský výbor má vést
proces na německou žalobu německy a pro-
testuje dále proti tomu, že soudce v procesu
připustil české protokolování. Konečně vý-
bor německého spolku očekává od nejvyššího
maršálka, že prý udělí právnímu zástupci
zemského výboru způsobem, poskytujícín
Prager
Praha
Český o vydání
německý spolek [ der Aussehuss
Deutschen Verein
19
article
Němcům v Čechách zadostučlinění, po-
kyn, aby v budoucnosti „choval se v jazyko-
vém ohledu tak, jak to odpovídá úřa-
dování zemského výboru.“ Jaké to
upřímné doznání, že Němci proti do-
savadní praxi úřadování zemské-
ho výboru nemohou níčeho namí-
tati, když i „Deutscher Verein“ v Praze.
který stojí v Praze na stráži jazykových zá-
jmů německých, dovolává se této praxe, jako
odpovídající požadavkům německým! „Deut
Verein“ může býti ubezpečen, že při téte
praxi naprosto rovnoprávného dosavad-
niho úřadování zemského výboru zůstanel
— Ještě jeden německý úsudek o zmařen
zemské správní komísi. Z Vídně napsal do „Rei
chonberger Zeitung“ prudký článek proti hrabět
Stürgkhovi, dru. Hochenburgrovi a zmařené zemsk
správní komisi poslanec Zenker. Tento „ volný
německý poslanec bouří už v několika článcich
proti „politice hrabat“ v Rakousku; včerejším
článkem svým žak se stigmatisoval na německého
nacionála první třídy, jemuž i sám ministr sprave-
dlnosti dr. Hochenburger je chabým Němcem. Posl
Němec
Zenker
doktor
Hochenburger
Posl
Čechy
Praha
Vídeň
Rakousko
Deutschry SF
Deuty SF
Rei chonberger Zeitung
20
article
Zenker míní, že by hr. Stürgkh nyní měl pone-
chati zemskému výboru král. Českého úplně a do-
cela starost o zemské finance, neboť je prý hoto
vou věcí, že by Čechové potom našli už cestu
vyrovnání, které by rychle skoncovali, Čechove
vžak nyní žádají vládu o povolení k vybírání zem-
ské pivní dávky a ke zvýšení zemských přirážel
a na německé straně prý se ukolěbávají vídinou
že hr. Stürgkh povolení k tomu nedá. A nyní poel
Zenker praví doslovně: „Leč po plánu se zem-
skou správní komisí je podobná důvěra na německe
straně zrovna tak krátkozraká, jako politika hr
Stürgkha. Co pro boha musí tato vláda ještě pro
věst, aby páni z německo-národního svazu byl
vyléčeni ze své důvěřivosti k hr. Stinrgkhovi? D ou-
falo se, že zamýšlený plán se zemsko
správní komisí poslačí, aby páni re-
vidovali svůj poměr k této vládě. My
však slyšíme pouze žaloby na kn. Thuna, leč an
jediného tvrdého slova proti br. Stür gk h ov
nebo protí dru. Hochenburgrovi. A přece
postaveni tohoto pána je více než po
v ážlivé. Jestliže hr. Stürgkh nepokládáí násled
kem blamáže se správní zemskou komisí svoje po-
stavení za otřesené, měl by se přece dr. Hochen
burger, tento ideální Němec, zeptat
sama sebe, může-li, byť i jen ještě ho-
dinu, zůstati ve vládě, která zamý.
šlela takový atentát proti Němcům?“
Na konec posl. Zenker praví, že „německý lic
chce-li se uchrániti před dalšími útoky, musí svým
poslancům vyjasniti, že služebníčkování vynálezei
správní zemské komise musí být učiněn nadobro
konec.“ Tak soudí o zmařené zemské správní ko-
misi i německý poslanec, považovaný za pokro-
kového.
Zenker
Stürgkh
Čecho
Čechov
Thun
doktor
Hochen
Němec
národní svaz
21
article
— Josef Strachovský, akademický sochař,
zemřel po krátkém utrpení dne 9. července
před půlnocí. Narodil se 19. září 1850 v Kutné
Hoře. Vyučil se u otce truhlářství a navště-
voval reálku v Kutné Hoře a později v Praze
u p. Kaše učil se řezbářství. Pak odebral se
do Mnichova na uměleckou akademii. Po čtyř-
letém pobytu v Mnichově vrátil se do Prahy,
kde z počátku byl zaměstnán Schnirchem na
výzdobě Národního divadla. Prvním samo-
statným dílem jeho byla deska Rokycanova,
která obrátila pozornost veřejnosti na mla-
dého umělce. Na to byl poctěn I. cenou ve
veřejné soutěži na skupinu bratranců Veverků
v Pardubicích. Od této své práce spěl o
úspěchu k úspěchu a vytvořil celou řadu po-
mníků: Karla Havlíčka Borovského v Kutné
Hoře (kterýž pomník bez vědomí autora byl
mnohokráte reprodukován; pouze v Americe
v Chicagu a v žižkově autorem povolen).
Strachovský
Kaše
Schnirch
Rokycanův
Veverka
Havlíček
Kutná hoře
Praha
Mnichov
Pardubice
Amerika
Chicago
národní divadlo
22
article
Jana žižky v Táboře, Boleslava Jablonského
v Kardašově Řečici, J. Baráka na hřbitovech
Olšanských, Jungmanna a Komenského na
školy v Jaroměři, allegorie Pravdy a Krásy
na zemském museu, allegorii dobročinnost
na městském chudobinci pražském, náhrobel
Anděla míru atd. V pilné práci byl zadržen
vleklým rheumatismem, který poutal ho n
lože přes 3 roky. Po uzdravení věnoval se
zvláště portretům, z nichž uvádíme zvláště
portrety vynikajících mužů českých pro dvo-
ranu Národního domu na Král. Vinohradech.
Smetany pro Uměleckou besedu atd. a velkou
řadu portretů soukromých. Z posledních prac
jeho byly: „Ježíš přítel ditek“ na školách
pražských, jakož i tamže „Ježíš dobrý pastýř
a postavy dítek. — Pohřeb zesnulého koné
se v sobotu 12. července o 4. hodině odpo-
ledne z kostela sv. Václava na hřbitově vlno-
hradském do rodinné hrobky.
— Pohřeb Mikoláše Alše bude se k -
nati v neděli o 4. hod. odpol. na posvátný
Vyšehrad. Bližší podrobnosti o pohřbu
budou stanoveny dnes dopoledne ve schůzi
městské rady pražské.
Jan žižka
Jablonski
J Barák
Jungmann
Komenský
Krása
Král
Smetan
Ježíš
svatý . Václav
Aleš
Tábor
Kardašův Řečice
Olšanský
Jaroměř
Vyšehrad
národní dom
23
article
— Odchod ředitele vl. r. V. Starého do vý-
služby. Současně s ukončením školního roku sla-
vila první česká reálka v Praze na No-
vém městě významnou slavnost. V rozsáhlé
sborovně ústavu sešli se všičhni členové sboru
profesorského i zástupcové žactva z jednotlivých
třid, aby se srdečným způsobem rozloučili se svým
milovaným ředitelem p. V. Starým, který na ústa-
vě působil po dlouhá léta jako profesor a posléze
Jako ředitel a který odchází na zasloužený odpo-
činek. Prostá slavnost vyzněla v jediný akkord lá-
sky, živě cítěné, která pojila v pevný svazek spo-
lečné práce osvětové všechny členy sboru s jejich
ředitelem i všechno žactvo s laskavým předsta-
veným, iehož srdce bylo mu vždy otevřeno. Z
sbor profesorský rozloučil se s ředitelem senio
sboru p. prof. J. Sallač, který srdečně vystihl
svazek vzájemné lásky a důvěry, který poutal ře-
ditele ke sboru. Pan vládní rada poděkoval deli
řečí, v níž poukázal na cíle, které měl na zřeteli
při vedení tak rozsáhlého ústavu, a zdůraznil hlav-
ně, že práce jeho, mnohdy krušná a namáhavá, se
daříla dík lásce a důvěře, kterých si získal u všech
členů svého sboru. Na to předstoupili zástupcové
žactva, aby se rozloučili se vzácným ředitelema
příznivcem a zahrnuli jej záplavou květin v po-
slední pozdrav. Krásnou řečí rozloučil se žák
VII. tř. Jaroslav Poš s p. ředitelem a žák IB. třídy
Antonín Klenka chvějným hlasem dítěte loučil se
za ty nejmenší prostými slovy písně národní „Ta-
tíčku starý náš. Zřejmě dojat děkoval p. vládn
rada milému žactvu, jemuž byl povždy příznivcem
a laskavým představeným, za krásný projev, z ně-
hož tryskala oddaná láska mladých srdcí. Profe-
sorský sbor, aby uctil památku svého ředitele
věnoval Ústřední Matici školské 200 K a odevzdal
p. vl. radovi umělecky provedený matiční diplom.
V Starý
V Stará
profesor
J Sallač
Poš
Klenk
Praha
24
article
Jako další památku na tento významný den vě-
noval sbor p. vl. radovi vkusnou adresu s podpisy
vžech členů, jejíž text napsal kol. A. Žipeka
kterou umělecky vyzdobil kol. K. Mašín. Srdečná
slavnost byla zakončena vřelým přáním všech při-
tomných, aby p. vl. rada plnou měrou užil hojná
léta zaslouženého odpočinku
— Volba starosty a městské rady v Polské
A Žipek
K Mašín
25
article
Ostravě. Obecní volby v Polské Ostravě, které
dokončeny byly před několika dny, byly tento-
kráte neobyčejně klidné. Dály se toliE ve znamení
dohody mezi českou stranou občanskou a stranou
závodní na podkladu dosavadní mandátové drža-
vy, 4. j. dvacet zástupců občanských jest v obecním
výboru proti desíli zástupcům závodním. A tím
ovšem bylo způsobeno, že všechny vzrušující mo-
menty při volbách v Polské Ostravě, jindy tak
hojné, odpadly samy sebou. V ponděli byly volby
ukončeny volbou starosty a městské rady. Staro-
stou opětně zvolen byl všemi odevzdaným hlasy
zemský peslanec p. Jan Poppe, náměstkem jeho
notář dr. Pelc, známý pracovník národní a před-
soda Matice osvěty lidové. Do rady městské zvo-
leni dále pp. Trojek, Bajger, Kýkal, Pospíšil a Mi-
chálek ze strany občanské. Děkanovský, Novotný
a Kudelka ze strany závodní. Beztaktně při nej-
menším, zachovalo se k representaci Polské Ostra-
vy frýdecké c. k. okresní hejtmanství, jehož zá-
stupce starostovi předložil po vzetí do přísahy
německý akt o vykonaných volbách! Rozumí
se samo sebou, že německý protokol byl co nej-
důrazněji odmítnut. Česká veřejnost má opěto
jeden doklad úřadní germanisace ve Slezsku více,
a sice o doklad tím zajímavější, že týká se okres-
ního hejlmanství, jež má ohromnou českou převabu,
obce, jež z českých ve Slezsku jest největší
jejíž starostou jest český zemský poslanec. Každý
může si z toho učiniti představu, jak jedná s če-
skými obcemi v horských zákoutích a v okresích
vělšinou jinojazyčnýchl
Popp
doktor
Pelc
Bajger
Pospíšil
Děkanovský
Novotná
Kudelka
Ostrava
Ostra
Slezsko
26
article
— Pohřby. Do prozatímní hrobky na olšanskýc
hřbitovech byl včera pochován zesnulý velkoob-
chodník a pražský měšťan p. Frantíšek Soukup
Pohřeb konal se o 3. hod. odpolední z ústřední
síně hřbitovní za velmi hojného účastenství smu-
tečních hostů. Rakev s tělesnou schránkou zesnu-
lého spočívala v kapli na katafalku, obklopeném
svěžími exotickými květinami a ozdobeném množ-
stvím drahocenných věnců a palmových kytic, vě-
novaných přáteli a příbuznými zesnulého. Pohřební
obřady vykonal holešovický farář P. Nepil za asi-
stence duchovenstva. Zesnulého doprovodili ke hro-
bu manželka pí. Barbora Soukupová se šesti dce-
rami, zeťové pp. Frant. Patzák, společník firmy
inž. B. Hellmann a spol., Konrád Kovář, sládel
Holešově. Otakar Podroužek, kontrolor c. k.
techn. kontroly v Kolině, inž. Josef Zlatník, mag
stav. rada Ant. Fuchs, společník firmy F. Souku
a Alois Trnka, sládek v Holešově, dále syn p
Frantíšek Soukup
P Nepil
Soukupová
František
Patzák
B Hellmann
Kovář
Podroužek
Ing
Zlatník
Fuchs
Souka
Trnka
Holešov
Kolina
Ing
27
article
Václav Soukup, technický úřadník a sourozenci,
dále pp. president obchodní a živnostenské komory
posl. V. Němec, vrchní ředitel chudinského ústav
král. hlav. měsla Prahy Em. Fatka, mag. radové
Hrnčíř a dr. Pavlanský, obecní starší Kráčmer, okr.
soudce dr. Hartl, velkoobchodníci s dobytkem
majitelé velkouzenářských a velkořeznických zá-
vodů pp. Beránek, Kolíuský, Vobořil, Dolanský,
Arendi, pí. Hrušková, starosta společenstva řez-
níků a uzenářů v Karlině Č. Pavlíček, Hulička. No-
vák, Křemen, velkoobchodník Voleský a j. v. —
Z kostela sv. Klimenta v Bubnech konal se včera
o 5. hod. odpolední pohřeb p. Aug. Wildmanna,
obchodvedoucího firmy Wildmann a Preis. Účaslen-
ství na pohřbu bylo velmi hojné. Zesnulého dopro-
vodili zejména president správní rady elektri-
ckých podniků p. cís. rada Varwažovský, býv. sta-
rostův náměstek p. Seifert, městští radní a obecn
starší pp. Hošek, Novolný, Vaňha, Wildtmann.
Soukup
Fatka
Hrnčíř
doktor
Pavlanský
Kráčmer
Hartl
Beránek
Kolíuský
Vobořil
Dolanský
Arendi
Hrušková
Pavlíček
Hulička
Křemen
Voleská
Klimenta
Aug
Wildmann
Preis
Seifert
Hošek
Novolný
Vaňha
Wildtmann
Praha
Bubno
živnostenský komora posl
chudinský ústav
28
article
Kráčmer a Landa, kom. rada Träger, četní členové
Sokola holešovického, deputace dobrovolného sbo-
ru hasičského z Buben, členové Občanského klubu
v Praze VII., společenstvo mistrů pokrývačských
a 1. v. K rakví položeno mnoho nádherných věnců
— K úmrti Mikoláše Alše. Presidium rady
král. hlav. města Prahy, zvěděvší o náhlém
úmrlí mistra Mikoláše Alše, zaslalo vdově paní
Marii Alšové tento soustrastný dopis: „Vysoce
vážená panil Z duše dojat nečekanou ohromující
zvěsší o předčasném skonu slovulného Vašeho pana
chotě, spěchám projevit Vám, vysoce vážená paní.
I vzácné Vaší rodině jménem praesidia a rady král.
hlav. města Prahy i jménem svým soustrast nej-
upřímnější nad touto nenahraditelnou ztrátou, která
tak hluboce dotýká se všeho českého života a če-
ského národa, z jehož stále řídnoucí řady velikých
mužů odcházi navždy umělec Zeniální, v jehož
pracích věrně zračí se hluboká a snivá duše pra-
vého českého člověka, toužící po rozkvětu, ne-
zdolnosti a neodvíslosti svého národa. Bylť zvěčnělý
Váš choť miláčkem svého lidu i jeho chlouhou, jak
nedávné jeho jubileum šedesátých narozenin způ-
sobem tak krásným projevilo, a dnes, kdy žalem
sklíčeni truchlíme nad chladnoucí, nám tak drahou
jeho tělesnou schránkou, přejímáme s vděčností
v jeho dílech skvělý, posvátný odkaz jeho, jejž nám
a potomstvu tu zanechává. S prosbou, byste, vy-
soce vážená paní, tento procítěný projev upřímně
účasti naší ráčíla laskavě přijati a s ostatními členy
vzácné rodiny své sděliti, trvám v úctě nejdoko-
nalejší vždy Vám oddaný dr. Karel Groš, sťarosta
král. hlav. města Prahy.
Kráčmer
Landa
Träger
Aleš
doktor
Groš
Praha
Sokol holešovický
občanský klub
29
article
— Dokument německého charakteru. V rubrice
„Tak to dělají Čechové v Deutschböhmen“ naříká
„Nordböhm. Tagblatt“ nad tím, že „Sokolu“ v Hor-
ním Růžodole byl dovolen výlet do Příchovic u
Turnova, současně však denuncuje Sokoliky, ž
prý proti úřadnímu zákazu — časně ráno v neděli
vyšli si v kroji na nádraží. To však ještě německé-
mu srdci nestačí; vyzývá německé obce, aby ta-
kové české výlety znemožnily. Jak, radi tě-
mito slovy: „Je opravdu příznačno, že se neučiní
vážný pokus — také se strany německých obcí
se neučiní — prostě tyto výlety znemožniti. Ne-
stačí dělati potem udání u úřadů, které před če-
chy ustupují.“ Takový je německý nacionalism: de-
sv
nuncuje a vybízí k násilnosteml
— Z pražské komise hospodářské, konan
včera za předsednictví p. náměstka cís. r. Schröttra
Vzato na vědomí sdělení komitétu pro zřízení
pomníku Juliu Zeyerovi, že pomník tohoto
básníka v Chotkových sadech bude odhalen v mě-
síci září t. r. a že nebylo možno dříve tak učiniti.
ježto schází dosud podstatná část pomníku —
hronzové poprsí, které bude provedeno a upevněn
v červenci. Měsíc září byl volen proto, že v dob
prázdnin největší část inteligence dlí mimo Prahu.
— Schváleno, aby v zimě r. 1913 a 1914 byla na účet
prací příslušnických provedena úprava prodloužené
ulice Janovského mezi ulicí Heřmanovou a Štern-
berkovou v Praze-VII. — Povoleny příslušné ná-
klady na opravy krytin v obec. domech čp. 506
35-III., jakož i na opravy v iníckční nemocnici na
Bulovce. — Správní rada elektrických podniků
bude dožádána, aby provoz na trati elektr. dráhy
č. 12 nebyl dirigován na Santošku, jak se zamýšlí.
nýbrž k nádraží smíchovskému, aby obyvatelstvo
Malé strany mělo s tímto nádražím lepší spojení.
Čecho
Schröttra
Zeyer
Chotkův
Heřmanův
Štern
Růžodol
Příchovice
Turnov
Praha
Bulovka
Santoška
Sokol “ v hora