ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a6238ca0-8f31-11dd-bd36-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 147, place 72, org 19
1 masthead
Stranal 2
2 masthead
11 tervence 1913. Číslo 188.
3 article
Nový uherský mínistr obchodu bar. Jan Harkányi narodil se r. 1859, je tedy 54 roky stár, studoval na zemědělském ústavěv Německu a pak na universitě v Halle a od r. 1882 vede správu svých statků v horních Uhrách. Kromě Úvěrní banky je členem ředi- telstva dvou velkých cukrovarů, elektrárny, košicko-bohumínské dráhy, závodu „Danu- bius“, uherské zbrojovky atd. Od r. 1896 do 1901 byl poslancem a členem liberální stra- ny. Po vydání zákona o neslučitelnosti posla- neckého mandátu vzdal se poslancování a r. 1903 stal se členem sněmovny magnátů.
Harkányi Dan Německo Halle Uhry
4 article
Ukrajínský manifest. „Dilo“ otiskuje manifest ukrajinské stra- ny, v němž se vyslovují díky voličům, že se statečně drželi při volbách a dopomohli straně k netušenému vítězství. Při předešlých vol- bách bylo do haličského sněmu zvoleno pouze 12 Ukrajinců. Starorusové dobyli tehda ještě 10 mandátů. Při letošních volbách zvoleno již 30 Ukrajinců a pouze dva Starorusové, z nichž jeden, dr. Korol, jde už dávno a Ukrajinci. Právem tedy píše dr. Konst. Levický v ma- nifestě, že „ukrajinská národní idea dobyla při posledních volbách velikého vítězství. Ví- tězství to je známkou životní síly ukrajinské myšlenky.“ Po této poznámce ukazuje sev manifesté na úpadek „moskvofilstva“ mezí ha- ličskými Malorusy, kteří tentokrát svěřili již jen jediný mandát dra. Markova straně ruso- filské. V jiných okresech, kde nemělí vůbee neděje na vítězství, odevzdali své hlasy pol- ským šlechticům z tábora všepolského a po- dolského, tedy nepřátelům maloruského lidu v Haliči. Někteří šlechtici nebyli by při vol- bách ve vých. Haliči zvolení bez hlasů ruso- filských. Jest kus pravdy ve výtce, kterou dr. Le- vický činí straně staroruské. Strana ta měl ještě před 5 lety tolik přívrženců v Haliči, ž získala téměř polovinu všech maloruských mandátů. Ale od té doby se rozpadla na dva tábory, jež se navzájem potírali tak důkladně. že dnes z bývalé silné strany zbyly jen trosky Starorusové nebijí se pouze s vládou za právo ruského jazyka a pravoslavné cirkve, nebijí se jen s Ukrajinci, štítícími se jména „ruský“ nýbrž i mezi sebou z důvodů čistě osobnícl a tím přivedli svou stranu do úpadku, v něm2 se nachází nyní.
Ukrajinec Starorusová Korol doktor Konst Markov Dila Halič
5 article Za hranicemi.
Za hranicemi. O srbsko-bulharském sporu. Srbské a bulharské noviny závodí mezi sebou v důkazech, že vina za nynější bratrovražednou válku spadá na druhou stranu. Bulhaři dokazují to tím, že Srbové nechtěli omeziti své požadavky pouze na smlouvu z 24. února 1912, Srbové zase tím, že Bulhaři nechtěli učiniti za všechny další úsluhy žádných ústupků Srbům. Dnes ovšem tento theoretický spor málo zna- mená; rozhodnutí z rukou diplomatů a právníků přešlo do rukou vojevůdců. To přiznává v po- sledním čísle též poloúřadní orgán srbský „Samo- uprava“ „Útokem bulharským proti srbským voj- skům byly zrušeny všechny smlouvy mezi Srb- skem a Řeckem na straně jedné a Bulharskem na straně druhé. Všechny spory jsou dány na roz- hodnutí zbraněmi!“ „Samouprava“ úsudek o tom. kdo je vínen nynějším bojem, odevzdává do ru- kou nestranných, nezaujatých cizích soudců, kteř- by soudili ne na základě nynějšího prázdného kři- ku a výtek, ale na základě nesporných faktů. Co se týče bulharské nabídky, že by teď zl Balharsko do Petrohradu k rozhodnutí. „Samo- uprava“ B. července mínila, že nabídka tato při- 5la pozdě. Bulharsko by mohlo nyní vyjedná- vati se svými bývalými spojenci jen na základě změněného stavu. Tak zní srbská prognosa jednání o smír. Srb- ský tón se změnil po nedávném projevu „Samo- upravy“, kdy „Samouprava“ ještě mluvila o přím dohodě, čestné a loyálné, osnované na spravedl- nosti a společných zájmech balkánských. To bylo pravdou a nebylo by dobře dnes od toho stanovl- ska se odchylovati. Z mínění ruských novin o nynějším stavu věe na Balkáně vyjímáme zajímavý úsudek spolupra- covníka „Ruského Slova Micha jlo v s k é ho
Bulhar Srba Srb Micha Řecko Bulharsko Petrohrad Balkán
6 article Dramatické umění.
Dramatické umění. Maurice Henequin a Pierre Veber: „Pan prosidentová.“ Fraška o 3 jednáních. Přeložil Jan Bělohlávek (7). Poprvé v Městském divadle na Král. Vinohradech ve středu 9. července. Režisér V. Marek. Vinohradské divadlo získalo pro mrtvou letn saisonu francouzskou frašku, která v Pařiži iv Berlině po několik měsíců již plní domy, působíe sensaci, jaká nebývá vždy údělem tuetového zboží toho druhu. Ztřeštěné frašky s výstředními a chou- lostivými situacemi jsou modou, která, zdá se, je nevykořenitelna. „Paní presidentová“ má hojné všeho toho, co charakterisuje tento typ divadelni hry, ale liší se od běžné produkce ostřejší satirou, velmi odvážným útokem na francouzskou justici. a obratností i důvtipem v motivaci scén. Nálada je ovšem ztřeštěná, také by sotva prošlo, i ve Francii, to, co hra svaluje na bedra francouzského soudnictví, kdyby podání mělo jen stín opravdovo- sti. Nebylo by nesnadno pšát o této frašce jako o kruté společenské satiře, ukazující drastickými přiklady, jak ve Francii demimonde, vnikající do společnosti, ničí všechny pojmy o spravedlnosti mravních požadavcích. Autoři nebéřou ovšem sv výtky tak tragicky, a starají se spiš o komické situace než o nápravu mravů.
Mauric Henequin Veber Fraško Bělohlávek Král Marek Berlín Francie
7 article
V prvním aktu, v malém severním městě Fran- cie, společnost soudních úřadníků žije způsobem jenž živě připomíná úřadnictvo Gogolova Revisora návladní hýři po chantánech, ospalý rada vzpomíná na svou milenku, jeho kolega tropí s herečkou skandály v hostinci, rozilouká piano a vyhazuje šampaňské oknem — výjimkou je jen president soudu: je pouze neschopný omezenec, kterého jeho pořádkumilovná žena, bývalá kuchařka, drží na uzdě. Jeho podřízení stropí si z něho odvážný žert: když doprovází svou ženu na dráhu, usadí v ložnici jeho ženy pařížskou zpěvačku, která právě v městě pohostinsku vystupuje. President se vrátí, uvítá doma ministra spravedlnosti, jenž přijel na revisi a bouří proti lehkovážnému životu soudního úřadnictva; v tom se zjeví zpěvačka a president je nucen představiti ji ministrovi jako
Gogolův Fran
8 article
„Oficiální zprávy z Bělehradu o zákaze srbským vojskům nepřekračovati srbské hranice, dávají ovšem slabou naději, že vojenské operace záhy bu- dou zastaveny. Řekové a Srbové dosáhli téměř v plněm rozsahu cíle, který si před týdnem po- stavili. Bulhaři jsou zapuzeni daleko za demarkač- ní čáru a těžko lze čekati, že by válečné štěstív Makedonii znovu se vrátilo k Bulharům. Každým dnem postavení bulharské armády mezi Vardarem a Strumou se horší a sofijská vláda, svedená f- lešnými relacemi gen. Savova, měla by na konee prohlédnouti. Rakouští svůdci ustavičně štvali bul- harskou vládu, aby skončila se Srby a Řeky dříve než rumunská armáda bude moci přejít Dunaj, u- bezpečovali Bulhary, že mají dva týdny svobod- ného času na potření svých protivníků, ale z těch dvou týdnů jeden již minul a bulharské vojsko j dále od cíle, než bylo při zahájení válečných ope- „Russkaja Molva“ přimlouvá se vřele, aby se balkánské státy přece jen dohodly a doufá, že ru- munské nebezpečí pohne Bulharsko k ústupnosti v místech, kde nebude se zříkati staré bulharské země, ale dávati z toho, co vlastně nebylo Bulhar- skem dobyto ani mu nepatřilo. Snad nynější válk přesvědčí balkánské státy o potřebě kompromisu více než smlouva z r. 1912, rací.“
Řek Srba Bulhar Savův Bělehrad Makedonie Vardar Dunaj Bulharsko Russkij Molva
9 article
Slovanské spolky moskevské. Bylo již oznámeno, že moskevské slovanské spolky pod dojmem balkánského sporu se usnesly rozejiti se. Toto usnesení učinil vlastně jen spolek „Slavia“ a „Slovanský komitét“, který se utvořil při zahájení války z moskevských veřejných činite- lů a zástupců slovanských organisací, aby jednolně vedí pomocnou akci pro Slovany. „Slovanský ko- mitét“ byl však dosti nešťastně složen a řádně nikdy nepůsobil. Nyni většina členů je pro likvi- daci komitétu. Spolek „Slavia“, řízený Čechem Sv. Koníčkem, konal valnou hromadu, posvěcenou památce Jana Husa, a při té příležitosti na znamení protestua smutku nad válkou mezi Slovany usnesl se za- staviti svou činnost. V Moskvě zůstává ještě staroslavjanofilský „Slovanský dobročinný spolek“, ochromený neka- lou činností svého posledního předsedy Čerepa- Spiridoviče, a „Spolek slovanské kultury“. Ještě dobře, že všude nesdílí pessimistickou náladu moskevských přátel Slovanů. Slovanská myšlenka nepozbývá ani tehdy ceny, když se jí staví v cestu překážky; její úkolem jest vytrvati a upraviti cestu lepšímu poznání. Za rok nebyl Řím vystavěn, ani slovanská myšlenka neuzraje jedním rázem. Pravi přátelé se poznávají v neštěstí.
Čecho Hus Moskva Řím Slavia Slovan ČerepaSpiridovič
10 article
Německo a Marokko. Nová orientace zahraniční politiky špa- nělské, směřující k úplné dohodě s Francii budí v Německu žárlivost a účinky projevuje se v Marokku. V posledních měsících ne- nechají si Němci ujíti žádné příležitosti, aby způsobili Španělům v jejich marockém pásmu co největší obtíže. Německo zřeklo se sice politických zájmů v Marokku, ale snaží se za to proniknouti tam hospodářsky a jeho zájmy podporuje zvláště posavadní režim kapitulací, dle něhož podlé- hají konsulární jurisdikci nejen příslušníci ci- zích mocností, nýbrž i jejich chráněnci. Nej- nověji podal si také známý odbojný náčelnik Raisuli prostřednictvím německého vyslance v Tangeru žádost k německému zahraničnímu úřadu, aby byl přijat do svazku německých chráněnců. Jak se dovídá dopisovatel „Temp- su“, učinil to Raisuli na podnět německých průmyslníků bratří Mannesmannů, kteří ho chtěli získati za společníka, aby mohli těžiti pozemků, které má Raisuli v Gharbu ve špa- nělském pásmu. O věci byly konány kenfe- rence na německém vyslanectví v Tangeru španělský zástupce však o tom zvěděl a refe- roval své vládě, načež madridská vláda učinila v Berlíně námitky proti podobné ochraně vzhledem na trvající smlouvy. Německá vláda na to odpověděla, že nařídila, aby na něme- ckém vyslanectví v Tangeru byl případ vy- šetřen.
Němec Španěl Mannesmann Německo Maroko Francie Tanger Berlín
11 article
Událost tato vzbudila rozruch také v Pa- říži a týdenník „Děpěches Coloniales“ píše „Vtíravost Německa v Marokku, pronikání proti Kongu a úsilí, nabýti pozemkových kon- cessí v portugalském území dokazují, že tu jde o provedení obrovského dobývačného plánu Nastane-li vhodný okamžik, přejde Německo k činu. My Francouzové musíme se míti na pozoru a býti na stráži. paní presidentovou. Konce aktu lze se snadno domysliti: ministr přijme presidentovo pohostinství a je pak pevně odhodlán, přeložit presidenta do Paříže, Druhý akt, v kanceláři ministerstva spravedl- nosti, žene satiru za mez vší pravděpodobnosti Intrikánem nemožných situací je huissier, dveřník ministerstva, plnokrevný Jihofrancouz, jenž nená- vidí republikánského ministra „ze severu“ a hledi mu pořádně ztrpčit život. Dik obratnosti aulorů nedojde ke katástrofě a pravá i falešná paní pre- sidentová, zároveň s bývalou milenkou ministrovou vyváznou poměrně hladce z nejodvážnějších qui pro qno. Ministr po celý akt mimo zálety zaměst- nává se jen povyšováním pana presidenta, z něhot se stane dokonce předseda apelačního senátu. V třetím aktu doznívá divoký kankán gro- teskních výjevů z ministerstva spravedlnosti po- měrně chabě. Rozumí se, že se vše hladce vy- světlí, ministr spokojí se zpěvačkou, paní presiden- tová uznáním své nevinností, president předsed- nictvím senátu, a jejich dcera, vychovaná v Angli tak, že zapomněla francouzsky, vezme za vděk mi- nisterským sekretářem. Komická figura policisty tlumočníka, jenž překládá angličinu a roznáší kle- py, pomáhá zápletku rychle skončit.
Děpěches Coloniales Kong Francouz prezidentův Diké pre sidentová Německo Maroko Paříž Angl
12 article
Slečna Důrasová, jež již jednou upozorníla n své herecké vlohy v činohře, hrála úlobu zpěvačky s velkou vervou a výstižnou mimikou. Její dekla- mace, přes trochu trémy, byla správná, a přízvuk jímž umi vyjádřit náladu, dodat slovní kadene vroucího výrazu, je nezvykle dokonalý. Bylo by za- jímavo slyšet ji deklamovat nějakou tragickouú- lohu. Paní Zelenková rozesmála obecenstvo úloze kuchařky presidentky pěknou, srdečně pro- citěnou hrou, a uštvaný ředitel kanceláře, pan Marek, sklidil zasloužený potlesk za výbuch hněvu své byrokratické duše. Režie však, i mnozí hercl nevěděli si často rady: figura huissiéra na př., pro- hnaného Jihofrancouze, je uslálený typ francouzské veselchry, z něhož nezbylo v našem podání an stopy, stejně jako z lypického policisty llumoční- ka. Vyprodaný dům uvítal premiéru mrtvé saisony se zřejmým potěšením.
Důrasová Zelenková Marek
13 article Obrácený Hervé.
Obrácený Hervé. V památné schůzi francouzské poslanecké sně- movny, ve které ministerský předseda Barthou do- vedl svou skvělou řečí předlohu o tříleté vojensk službě k definitivnímu vítězství, přispěl k tomu. jak známo, nejvíce Jaurěs, jenž kompromitoval ce- lou oposici tím, že odepřel podati uspokojivé vy- světlení o tom, co vlastně chce a rozumí svým antimilitarismem. Smutně proslulý vůdce francouz- ských socialistů vyhnul se odpovědi, když mu před tváří snémovny připomenuli onen pasus z jeho ře- či, kterou promluvil před šesti lety na vefejné schůzi, jenž zní: „Povinností proletářů je schovati si ručnici, klerou jim dáváte do ruky, a nestří- leti na proletáře s druhé strany hra- nic, nýbrž vrhnouti se revolučně na zločinnou a dobrodružnou vládul Neznamená to nic jiného, než zradu, a to n válečném poli a před nepřítelem. Poněvadž Jau- rěs odmátl aspoň poněkud uspokojivě se vymlu- viti a pustil se do všeobecných vytáček, bylo zřejmo, že na zradě trvá. To vtisklo celé oposici proti tříleté vojenské službě nesmazatelný rys chrožování veřejného blaha a pomohlo vláděk rozhodnému úspěchu. Všem ostatním však ukázalo, že tedy opravdu jsou ve Francii lidé tak zaslepení, že věří, jakoby byli s to pokračovati v agitaci, již ve jménu svých theorií vedou v míru, i skutky ve chvili války, a posfaviti se tak do jedné řadys těmi, kdo jdou Francii zničit s druhé strany. Je tomu tak jenom ve Francii? Co se bude díti v té chvílí v Německu, jejím jediné možném příštím soku?
Hervé Francie Německo
14 article
Tu otázku s upřímností větší nežli Jaurěs po- ložil si druhý hrdina francouzského antimilitarismu profesor Hervé, a odpověď, která ovšem není ničím novým pro všecky, kdo sledovali německou sociální demokracii až do podání poslední vojen- ské předlohy a dokonce už během projednávání, zní „Německá sociální demokracie neslibuje, že se vzbouří v den mobilísace; tím samým tedy je francouzským socialistům zaká zá no, aby se o to pokouželi se své strany, protože by jinak sahotovali toliko francouzskou mobilisaci pracovali jedině pro krále pruského.“ V případě války němečtí socialisté „půjdou jako jede muž, leda že by, když by je jejich císař zavedl do zkázy, vyhlásili v Německu republiku.“ A co tedy učiní Francouzi? Budou opravdu prováděti sabotáž války, jak to propaganda Svazu práce po kasárnách hlásá? Budou mařiti dodávání mobilisač- ních rozkazů, budou ničiti železniční a telegrafní spojení, budou kaziti děla, zahazovati zbraně, sbí- hati anebo stříleti na svoje důstojníky? Budou skutečně pokračovati v tom, co dělá Šon de soldat“ sdružení založené domněle na podporu, ve sku- tečnosti na podněcování vojáků ke všem těmto skutkům, ať si to už skuteční vůdcové, kteří sedí ve sněmovně, doznávají čili nic? Na to vše Hervé odpovidá: „Francouzští socialisté budou dělat na- prosto totéž co socialisté němečtí.“ Snad vzniká otázka, jak se to dovědí. Ale po- něvadž jsme přesvědčeni, že by věci za všech okolností vypadaly jinak, než se o tom v míru dá mluvit, klademe velkou váhu na to, že hlavní pro- pagator antimilitarismu ve Francii nedovedl se ko- nečně ubrániti skutečnému stavu věcí, jak v Ně- mecku je, a měl odvahu provésti z toho i důsledky.
Hervé Francouz Šon jít soldat Německo republika Francie
15 article
Sáhl však i na druhou otázku, před kterou př celé své smířlivosti utekl sbližovací francouzsko- německý kongres v Bernut na problém elsasko- lotrinský. Také zde měl dosti upřímnosti doznati. že způsob, jak se na obě provincie dívají ve Francii i v Německu, do té míry se navzájem liší, že zůstává, ne-li stálým nebezpečím pro mír, tedy při nejmenším aspoň nepřekonatelnou překážkou sblížení. Měl odvahu uznat, že přímočarý odpor proti armádě a každé válce, který káže Jaurěsa provádějí jeho agitátoři a vzbouření vojáci, ne- směřuje vlastně k ničemu jinému, nežli k uznán jednostranného německého slanoviska, aby Fran- cie nejenom na venek, nýbrž i uvnitř. ve svědomí. uznala frankfurtský mír a uloupení obou provinci a přestala o nich vůbec mluvit. A prohlašuje otevřeně, že Francie, a tedy také francouzský pro- letariát, má právo žádat, aby se také se strany Německa něco stalo, dříve nel může Francl alespoň morálně odzbrojiti.
Fran Francl Francie Německo
16 article
Navrhuje čtvero řešení 1. řešení „minimální“, Elsasko „ze svobodného rozhodnutí“ prohlási, že se spokojí republikánskou autonomií, zůstávajíe při tom částí německé říše Za to Francie pustí na pařížskou bursu německé papíry, a oba státy podepíšou smlouvu o zozhod- čím soudu; 2. řešení „kulhavé“: Elsasko by zůstalo něme- ckou republikou, Lotrinsko by se vrátilo k Francii výměnou za některou francouzskou kolonii; 3. řešení „maximální“: obě provincie by se opět staly francouzskými, začež by Německo do- stalo velké koloniální a hospodářské koncese, 4. řešení „střední“, obě provincie budou ne- utralisovány tím, že se buď stanou neodvislou republikou, anebo se připojí ke Švýcarsku. Hervé zajisté nečiní si illuse o tom, jaké by se mu po celém Německu dostalo odpovědí na tyto projekty. Socialistický „Vorwärts“ prohlásil kategseicky, že se strany německé sociální de- mokracie nebyl dán nejmenší závazek, jenž by se týkal chování německých socialistických vojáků pro případ, že by o obě provincie vypukla nová válka. Je to v nejlepším případě hudba daleké bu- doucnosti. Jejich aktualní význam spočívá jenom v tom, že odmítnutí návrhů v Německu může Her- véa i jeho stoupence ještě lépe přesvědčiti o tom. jak mylné byly všecky antimilitaristické theorie které hlásali do nedávna, a ještě rychleji přimět je k tomu, aby zastavili zločinnou propagandu která francouzskou armádu a v ní Francii zne K. H uclivá před tváří celého světa.
Hervé K H uclivá cka republika Lotrinsko Německo Švýcarsko Hera Francie
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Jen vždy dle pravdy! „České Slov“ ve svém včerejším večerníku snaží se dokazo- vati, že dr. Kramář pracoval svým souhla- sem se správní komisí zemskou do rukou Něm- ců — třeba nevědomky — a dedukuje to z toho, že ústavověrní velkostatkáři volají po oktroji v části vyrovnacích a jiných předloh. Zajímavo zůstane, že po tomto oktroji volaji Němci a ústavověrní velkostatkáři teprve. když se jim podařilo zničiti projekt správní komise zemské č. I., to jest komise. která by ve svém celkovém složení byla jenom novou formou zemského výboru posláním upraviti finance zemské, způsobit nové prostředí pro jednání doho- dovací a zameziti takovým způso- bem oktroji. Teprve po tomto rozbit hledí všichni Němci prodávati svůj souhlas za oktroj oněch částí vyrovnán které jsou pro Němce výhodne kdežto při prvním způsobu řešení by odstou- pením zemského výboru a rozpuštěním sněmu byla vláda mohla ponechati v platnost celé zemské zřízení a učiniti jen opa- tření, na něž není v zemském zřízení pama- továno a jmenovati nový zemský výbor pod jiným jménem se zemským maršálkem čele. Nyní po zmaření tohoto projektu očeká- vají Němci, že bude suspendováno zem- ské zřízení, aby odstrahěn byl zemský vý- bor a aby mohlo se přikročiti k sestaven správní komise a proto dostávají chuť na další oktroje. Tomu přece dr. Kramář ne- pomáhal, když mezi dvěma lly jež v bu- doucnosti viděl, chtěl voliti ono menší: na- opak, poněvadž předpokládal, že mohou n stati věci horší prvních, volil raději takový způsob řešení finanění krise v království če- ském, který by nás byl politicky neoslabil.
doktor Kramář Němec Německo
18 article
— Nevědí, proti čemu protestují. Ve stře- dečním večerníku „Nár. Listů“ jsme referoval o procesu c. k. finanční prokuratury v zastou- pení německé university v Praze proti zem- skému výboru království Českého o vydání starých listin a uvedli jsme, že zástupce c. k finanční prokuratury jednal jazykem něme- ckým. Včerejší večerník „Prager Tagblattu“ přináší protest výboru německého spolku [Der Aussehuss des „Deutschen Vereins“) prot tomu, že zástupce právního zástupce zemské- ho výboru žádal, aby zástupce c. k. finaněn prokuratury jednal v jazyku českém. „Aušůs“ německého spolku praví ve svém protestu, že prý je samozřejmo, že zemský výbor má vést proces na německou žalobu německy a pro- testuje dále proti tomu, že soudce v procesu připustil české protokolování. Konečně vý- bor německého spolku očekává od nejvyššího maršálka, že prý udělí právnímu zástupci zemského výboru způsobem, poskytujícín
Prager Praha Český o vydání německý spolek [ der Aussehuss Deutschen Verein
19 article
Němcům v Čechách zadostučlinění, po- kyn, aby v budoucnosti „choval se v jazyko- vém ohledu tak, jak to odpovídá úřa- dování zemského výboru.“ Jaké to upřímné doznání, že Němci proti do- savadní praxi úřadování zemské- ho výboru nemohou níčeho namí- tati, když i „Deutscher Verein“ v Praze. který stojí v Praze na stráži jazykových zá- jmů německých, dovolává se této praxe, jako odpovídající požadavkům německým! „Deut Verein“ může býti ubezpečen, že při téte praxi naprosto rovnoprávného dosavad- niho úřadování zemského výboru zůstanel — Ještě jeden německý úsudek o zmařen zemské správní komísi. Z Vídně napsal do „Rei chonberger Zeitung“ prudký článek proti hrabět Stürgkhovi, dru. Hochenburgrovi a zmařené zemsk správní komisi poslanec Zenker. Tento „ volný německý poslanec bouří už v několika článcich proti „politice hrabat“ v Rakousku; včerejším článkem svým žak se stigmatisoval na německého nacionála první třídy, jemuž i sám ministr sprave- dlnosti dr. Hochenburger je chabým Němcem. Posl
Němec Zenker doktor Hochenburger Posl Čechy Praha Vídeň Rakousko Deutschry SF Deuty SF Rei chonberger Zeitung
20 article
Zenker míní, že by hr. Stürgkh nyní měl pone- chati zemskému výboru král. Českého úplně a do- cela starost o zemské finance, neboť je prý hoto vou věcí, že by Čechové potom našli už cestu vyrovnání, které by rychle skoncovali, Čechove vžak nyní žádají vládu o povolení k vybírání zem- ské pivní dávky a ke zvýšení zemských přirážel a na německé straně prý se ukolěbávají vídinou že hr. Stürgkh povolení k tomu nedá. A nyní poel Zenker praví doslovně: „Leč po plánu se zem- skou správní komisí je podobná důvěra na německe straně zrovna tak krátkozraká, jako politika hr Stürgkha. Co pro boha musí tato vláda ještě pro věst, aby páni z německo-národního svazu byl vyléčeni ze své důvěřivosti k hr. Stinrgkhovi? D ou- falo se, že zamýšlený plán se zemsko správní komisí poslačí, aby páni re- vidovali svůj poměr k této vládě. My však slyšíme pouze žaloby na kn. Thuna, leč an jediného tvrdého slova proti br. Stür gk h ov nebo protí dru. Hochenburgrovi. A přece postaveni tohoto pána je více než po v ážlivé. Jestliže hr. Stürgkh nepokládáí násled kem blamáže se správní zemskou komisí svoje po- stavení za otřesené, měl by se přece dr. Hochen burger, tento ideální Němec, zeptat sama sebe, může-li, byť i jen ještě ho- dinu, zůstati ve vládě, která zamý. šlela takový atentát proti Němcům?“ Na konec posl. Zenker praví, že „německý lic chce-li se uchrániti před dalšími útoky, musí svým poslancům vyjasniti, že služebníčkování vynálezei správní zemské komise musí být učiněn nadobro konec.“ Tak soudí o zmařené zemské správní ko- misi i německý poslanec, považovaný za pokro- kového.
Zenker Stürgkh Čecho Čechov Thun doktor Hochen Němec národní svaz
21 article
— Josef Strachovský, akademický sochař, zemřel po krátkém utrpení dne 9. července před půlnocí. Narodil se 19. září 1850 v Kutné Hoře. Vyučil se u otce truhlářství a navště- voval reálku v Kutné Hoře a později v Praze u p. Kaše učil se řezbářství. Pak odebral se do Mnichova na uměleckou akademii. Po čtyř- letém pobytu v Mnichově vrátil se do Prahy, kde z počátku byl zaměstnán Schnirchem na výzdobě Národního divadla. Prvním samo- statným dílem jeho byla deska Rokycanova, která obrátila pozornost veřejnosti na mla- dého umělce. Na to byl poctěn I. cenou ve veřejné soutěži na skupinu bratranců Veverků v Pardubicích. Od této své práce spěl o úspěchu k úspěchu a vytvořil celou řadu po- mníků: Karla Havlíčka Borovského v Kutné Hoře (kterýž pomník bez vědomí autora byl mnohokráte reprodukován; pouze v Americe v Chicagu a v žižkově autorem povolen).
Strachovský Kaše Schnirch Rokycanův Veverka Havlíček Kutná hoře Praha Mnichov Pardubice Amerika Chicago národní divadlo
22 article
Jana žižky v Táboře, Boleslava Jablonského v Kardašově Řečici, J. Baráka na hřbitovech Olšanských, Jungmanna a Komenského na školy v Jaroměři, allegorie Pravdy a Krásy na zemském museu, allegorii dobročinnost na městském chudobinci pražském, náhrobel Anděla míru atd. V pilné práci byl zadržen vleklým rheumatismem, který poutal ho n lože přes 3 roky. Po uzdravení věnoval se zvláště portretům, z nichž uvádíme zvláště portrety vynikajících mužů českých pro dvo- ranu Národního domu na Král. Vinohradech. Smetany pro Uměleckou besedu atd. a velkou řadu portretů soukromých. Z posledních prac jeho byly: „Ježíš přítel ditek“ na školách pražských, jakož i tamže „Ježíš dobrý pastýř a postavy dítek. — Pohřeb zesnulého koné se v sobotu 12. července o 4. hodině odpo- ledne z kostela sv. Václava na hřbitově vlno- hradském do rodinné hrobky. — Pohřeb Mikoláše Alše bude se k - nati v neděli o 4. hod. odpol. na posvátný Vyšehrad. Bližší podrobnosti o pohřbu budou stanoveny dnes dopoledne ve schůzi městské rady pražské.
Jan žižka Jablonski J Barák Jungmann Komenský Krása Král Smetan Ježíš svatý . Václav Aleš Tábor Kardašův Řečice Olšanský Jaroměř Vyšehrad národní dom
23 article
— Odchod ředitele vl. r. V. Starého do vý- služby. Současně s ukončením školního roku sla- vila první česká reálka v Praze na No- vém městě významnou slavnost. V rozsáhlé sborovně ústavu sešli se všičhni členové sboru profesorského i zástupcové žactva z jednotlivých třid, aby se srdečným způsobem rozloučili se svým milovaným ředitelem p. V. Starým, který na ústa- vě působil po dlouhá léta jako profesor a posléze Jako ředitel a který odchází na zasloužený odpo- činek. Prostá slavnost vyzněla v jediný akkord lá- sky, živě cítěné, která pojila v pevný svazek spo- lečné práce osvětové všechny členy sboru s jejich ředitelem i všechno žactvo s laskavým předsta- veným, iehož srdce bylo mu vždy otevřeno. Z sbor profesorský rozloučil se s ředitelem senio sboru p. prof. J. Sallač, který srdečně vystihl svazek vzájemné lásky a důvěry, který poutal ře- ditele ke sboru. Pan vládní rada poděkoval deli řečí, v níž poukázal na cíle, které měl na zřeteli při vedení tak rozsáhlého ústavu, a zdůraznil hlav- ně, že práce jeho, mnohdy krušná a namáhavá, se daříla dík lásce a důvěře, kterých si získal u všech členů svého sboru. Na to předstoupili zástupcové žactva, aby se rozloučili se vzácným ředitelema příznivcem a zahrnuli jej záplavou květin v po- slední pozdrav. Krásnou řečí rozloučil se žák VII. tř. Jaroslav Poš s p. ředitelem a žák IB. třídy Antonín Klenka chvějným hlasem dítěte loučil se za ty nejmenší prostými slovy písně národní „Ta- tíčku starý náš. Zřejmě dojat děkoval p. vládn rada milému žactvu, jemuž byl povždy příznivcem a laskavým představeným, za krásný projev, z ně- hož tryskala oddaná láska mladých srdcí. Profe- sorský sbor, aby uctil památku svého ředitele věnoval Ústřední Matici školské 200 K a odevzdal p. vl. radovi umělecky provedený matiční diplom.
V Starý V Stará profesor J Sallač Poš Klenk Praha
24 article
Jako další památku na tento významný den vě- noval sbor p. vl. radovi vkusnou adresu s podpisy vžech členů, jejíž text napsal kol. A. Žipeka kterou umělecky vyzdobil kol. K. Mašín. Srdečná slavnost byla zakončena vřelým přáním všech při- tomných, aby p. vl. rada plnou měrou užil hojná léta zaslouženého odpočinku — Volba starosty a městské rady v Polské
A Žipek K Mašín
25 article
Ostravě. Obecní volby v Polské Ostravě, které dokončeny byly před několika dny, byly tento- kráte neobyčejně klidné. Dály se toliE ve znamení dohody mezi českou stranou občanskou a stranou závodní na podkladu dosavadní mandátové drža- vy, 4. j. dvacet zástupců občanských jest v obecním výboru proti desíli zástupcům závodním. A tím ovšem bylo způsobeno, že všechny vzrušující mo- menty při volbách v Polské Ostravě, jindy tak hojné, odpadly samy sebou. V ponděli byly volby ukončeny volbou starosty a městské rady. Staro- stou opětně zvolen byl všemi odevzdaným hlasy zemský peslanec p. Jan Poppe, náměstkem jeho notář dr. Pelc, známý pracovník národní a před- soda Matice osvěty lidové. Do rady městské zvo- leni dále pp. Trojek, Bajger, Kýkal, Pospíšil a Mi- chálek ze strany občanské. Děkanovský, Novotný a Kudelka ze strany závodní. Beztaktně při nej- menším, zachovalo se k representaci Polské Ostra- vy frýdecké c. k. okresní hejtmanství, jehož zá- stupce starostovi předložil po vzetí do přísahy německý akt o vykonaných volbách! Rozumí se samo sebou, že německý protokol byl co nej- důrazněji odmítnut. Česká veřejnost má opěto jeden doklad úřadní germanisace ve Slezsku více, a sice o doklad tím zajímavější, že týká se okres- ního hejlmanství, jež má ohromnou českou převabu, obce, jež z českých ve Slezsku jest největší jejíž starostou jest český zemský poslanec. Každý může si z toho učiniti představu, jak jedná s če- skými obcemi v horských zákoutích a v okresích vělšinou jinojazyčnýchl
Popp doktor Pelc Bajger Pospíšil Děkanovský Novotná Kudelka Ostrava Ostra Slezsko
26 article
— Pohřby. Do prozatímní hrobky na olšanskýc hřbitovech byl včera pochován zesnulý velkoob- chodník a pražský měšťan p. Frantíšek Soukup Pohřeb konal se o 3. hod. odpolední z ústřední síně hřbitovní za velmi hojného účastenství smu- tečních hostů. Rakev s tělesnou schránkou zesnu- lého spočívala v kapli na katafalku, obklopeném svěžími exotickými květinami a ozdobeném množ- stvím drahocenných věnců a palmových kytic, vě- novaných přáteli a příbuznými zesnulého. Pohřební obřady vykonal holešovický farář P. Nepil za asi- stence duchovenstva. Zesnulého doprovodili ke hro- bu manželka pí. Barbora Soukupová se šesti dce- rami, zeťové pp. Frant. Patzák, společník firmy inž. B. Hellmann a spol., Konrád Kovář, sládel Holešově. Otakar Podroužek, kontrolor c. k. techn. kontroly v Kolině, inž. Josef Zlatník, mag stav. rada Ant. Fuchs, společník firmy F. Souku a Alois Trnka, sládek v Holešově, dále syn p
Frantíšek Soukup P Nepil Soukupová František Patzák B Hellmann Kovář Podroužek Ing Zlatník Fuchs Souka Trnka Holešov Kolina Ing
27 article
Václav Soukup, technický úřadník a sourozenci, dále pp. president obchodní a živnostenské komory posl. V. Němec, vrchní ředitel chudinského ústav král. hlav. měsla Prahy Em. Fatka, mag. radové Hrnčíř a dr. Pavlanský, obecní starší Kráčmer, okr. soudce dr. Hartl, velkoobchodníci s dobytkem majitelé velkouzenářských a velkořeznických zá- vodů pp. Beránek, Kolíuský, Vobořil, Dolanský, Arendi, pí. Hrušková, starosta společenstva řez- níků a uzenářů v Karlině Č. Pavlíček, Hulička. No- vák, Křemen, velkoobchodník Voleský a j. v. — Z kostela sv. Klimenta v Bubnech konal se včera o 5. hod. odpolední pohřeb p. Aug. Wildmanna, obchodvedoucího firmy Wildmann a Preis. Účaslen- ství na pohřbu bylo velmi hojné. Zesnulého dopro- vodili zejména president správní rady elektri- ckých podniků p. cís. rada Varwažovský, býv. sta- rostův náměstek p. Seifert, městští radní a obecn starší pp. Hošek, Novolný, Vaňha, Wildtmann.
Soukup Fatka Hrnčíř doktor Pavlanský Kráčmer Hartl Beránek Kolíuský Vobořil Dolanský Arendi Hrušková Pavlíček Hulička Křemen Voleská Klimenta Aug Wildmann Preis Seifert Hošek Novolný Vaňha Wildtmann Praha Bubno živnostenský komora posl chudinský ústav
28 article
Kráčmer a Landa, kom. rada Träger, četní členové Sokola holešovického, deputace dobrovolného sbo- ru hasičského z Buben, členové Občanského klubu v Praze VII., společenstvo mistrů pokrývačských a 1. v. K rakví položeno mnoho nádherných věnců — K úmrti Mikoláše Alše. Presidium rady král. hlav. města Prahy, zvěděvší o náhlém úmrlí mistra Mikoláše Alše, zaslalo vdově paní Marii Alšové tento soustrastný dopis: „Vysoce vážená panil Z duše dojat nečekanou ohromující zvěsší o předčasném skonu slovulného Vašeho pana chotě, spěchám projevit Vám, vysoce vážená paní. I vzácné Vaší rodině jménem praesidia a rady král. hlav. města Prahy i jménem svým soustrast nej- upřímnější nad touto nenahraditelnou ztrátou, která tak hluboce dotýká se všeho českého života a če- ského národa, z jehož stále řídnoucí řady velikých mužů odcházi navždy umělec Zeniální, v jehož pracích věrně zračí se hluboká a snivá duše pra- vého českého člověka, toužící po rozkvětu, ne- zdolnosti a neodvíslosti svého národa. Bylť zvěčnělý Váš choť miláčkem svého lidu i jeho chlouhou, jak nedávné jeho jubileum šedesátých narozenin způ- sobem tak krásným projevilo, a dnes, kdy žalem sklíčeni truchlíme nad chladnoucí, nám tak drahou jeho tělesnou schránkou, přejímáme s vděčností v jeho dílech skvělý, posvátný odkaz jeho, jejž nám a potomstvu tu zanechává. S prosbou, byste, vy- soce vážená paní, tento procítěný projev upřímně účasti naší ráčíla laskavě přijati a s ostatními členy vzácné rodiny své sděliti, trvám v úctě nejdoko- nalejší vždy Vám oddaný dr. Karel Groš, sťarosta král. hlav. města Prahy.
Kráčmer Landa Träger Aleš doktor Groš Praha Sokol holešovický občanský klub
29 article
— Dokument německého charakteru. V rubrice „Tak to dělají Čechové v Deutschböhmen“ naříká „Nordböhm. Tagblatt“ nad tím, že „Sokolu“ v Hor- ním Růžodole byl dovolen výlet do Příchovic u Turnova, současně však denuncuje Sokoliky, ž prý proti úřadnímu zákazu — časně ráno v neděli vyšli si v kroji na nádraží. To však ještě německé- mu srdci nestačí; vyzývá německé obce, aby ta- kové české výlety znemožnily. Jak, radi tě- mito slovy: „Je opravdu příznačno, že se neučiní vážný pokus — také se strany německých obcí se neučiní — prostě tyto výlety znemožniti. Ne- stačí dělati potem udání u úřadů, které před če- chy ustupují.“ Takový je německý nacionalism: de- sv nuncuje a vybízí k násilnosteml — Z pražské komise hospodářské, konan včera za předsednictví p. náměstka cís. r. Schröttra Vzato na vědomí sdělení komitétu pro zřízení pomníku Juliu Zeyerovi, že pomník tohoto básníka v Chotkových sadech bude odhalen v mě- síci září t. r. a že nebylo možno dříve tak učiniti. ježto schází dosud podstatná část pomníku — hronzové poprsí, které bude provedeno a upevněn v červenci. Měsíc září byl volen proto, že v dob prázdnin největší část inteligence dlí mimo Prahu. — Schváleno, aby v zimě r. 1913 a 1914 byla na účet prací příslušnických provedena úprava prodloužené ulice Janovského mezi ulicí Heřmanovou a Štern- berkovou v Praze-VII. — Povoleny příslušné ná- klady na opravy krytin v obec. domech čp. 506 35-III., jakož i na opravy v iníckční nemocnici na Bulovce. — Správní rada elektrických podniků bude dožádána, aby provoz na trati elektr. dráhy č. 12 nebyl dirigován na Santošku, jak se zamýšlí. nýbrž k nádraží smíchovskému, aby obyvatelstvo Malé strany mělo s tímto nádražím lepší spojení.
Čecho Schröttra Zeyer Chotkův Heřmanův Štern Růžodol Příchovice Turnov Praha Bulovka Santoška Sokol “ v hora