1
masthead
11. července 1913. číslo 188.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
title
Národní hospodář.
5
article
Národohospodářský vývoj
Bulharska.
Národohospodářský vývoj
Bulharska.
Referuje Fr. Kolátor.
Nedávno vyšla pod shora naznačeným
názvem z péra dra. W. K. Weisse-Bartenstei-
na z Berlína“) sympatická kniha, která, poku
mi známo, je prvním německým pokusemo
národohospodářskou monografii Bulharska.A
můžeme hned zpředu říci, že pokusem šťast-
ným. Už z úvodních slov autorových je pa-
trno, že přilnul — třeba že Němec — k zemi.
která ho hostila skoro čtyři roky a jejíž ne-
obyčejný vývoj hospodářský i politický obdi-
vuje upřímně. Kniha vyličuje národohospodář-
ské poměry až do okamžiku osvobození země.
tedy pouze poměry ve Starém Bulharsku
Autor, načrtnuv stručné dějiny Bulharskaa
pojednav o jeho národopisu a geografii, pře-
chází k vylíčení vlastních poměrů národoho-
spodářských: zemědělství, obchodu, průmy-
slu, peněžnictví a končí popisem státního ho-
spodářství i politické organisace. Nás zajímá
střední část knihy, z níž vyzvedneme ony
partie, jež popisují věci méně známé.
U statistiky půdy překvapuje, že uvádí
autor cifry z roku 1902, kdežto známa jest
už statistika z roku 1908, která rozvrhuje tří-
dy plochy půdní poněkud podrobněji. Roz-
hodně zajímavá je statistika rozdělení půdy
dle plodin:
1,877.615.82 ha obilí, rýže a kukuřice,
15.891.39 ha rostlin olejnatých, obchodníci
a průmyslových,
32.941.79 ha luskovin,
51.892.37 ha zahradních plodín,
440.859.20 ha pícnin,
110.942.97 ha vinohradů,
5.094.35 ha růžových sadů,
5.165.21 ha ovoce,
2,520.401.— ha.
Kolátor
W K Weiss
Němec
Roza
Bulharsko
Francie
Bartenstei
Berlín
ha
6
article
Rozumí se, že cifry tyto nemohou býti
zcela přesné, neboť každý rok mění se dle
toho, jak si plochu zemědělec rozdělí; nic-
méně rozdíly nebudou veliké, protože, jak
známo, v Bulharsku trvá skoro napořád ještě
osevní postup trojstranný a poslední tři kate-
gorie kultur jsou stálé, skoro neměnící se.
V posledních letech konstatován je značný
přírost kultury olejnín, rostlin obchodnícha
průmyslových, jakož i růžových, dále lusko-
vin, řepy a konečně také ovocných sadů. Zjev
tento přičísti dlužno vývojí průmyslu v po-
sledních letech, který datuje se zvláště odr.
1894. Nejmocnějšího povzbuzení dostává se
zemědělství technickým pokrokem národního
průmyslu a obchodu, který zajišťuje bulhar-
ským zemědělským výrobkům vydatný trh
odbyt.
Bulharsko
národní průmysl a obchod
7
article
Majetnictví půdy (plodné) dělí se
v majetek soukromý 3,977.557 72 ha 53.65
v majetek obecní . 2,291.156.50 ha 30.907
v majetek státní . . 1,015.903.23 ha 13.717
v majetek kostelů,
klášterů, škol, me-
šit a j. společností 129.131.50 ha 1.74%
Spisovatel srovnává pak toto rozdělení
půdy s poměry německými a praví, že po
tomto srovnání dostali bychom v rozdělení
půdy takovýto resultát: Nejsilněji zastoupen
je majetek půdy selské se 69.812%, z čehož je
zase nejvíce středních selských statků (od 5
do 20 ha). Na druhém místě je majetnictvi
parcel (29.82% t. j. jedna třetina všeho půd-
ního majetku — a teprve třetí místo zaujímaji
velkostatky (0.37% veškerých statků). „Ma-
jetnictvím parcel“ nesmí býti rozuměno roz-
dělení na malá samostatná hospodářstvíčka,
nýbrž jsou to menší pozemky, jichž majitelé
provozují při svém povolání obchodním, ře-
meslnickém, úřadnickém rolnictví jako ve-
dlejší živnost.
Rozdělení lesů bulharských je násle-
dující:
ve státním majetku . . . . 902.816.6 h
v obecním majetku . . . . 1,565.242.0 ha
v soukromém majetku . . . 519.636.9 ha
v majetku škol, kostelů, mešit
nebo jiných církevních budov
53.628. 9 ha
celkem . . 3,041.324.4 ha
Ma
ha
8
article
Celá skoro jedna třetina lesů je tedy ma-
jetkem státu, polovice pak majetkem obcía
jenom asi jedna šestina je v rukou soukrom-
níků a kostelních svazů.
Stát pečuje nyní o hospodářství lesn
vzorně, nicméně bude ještě dosti dlouho trvat
než odčiněny budou chyby předešlých let
kdy naprosto zanedbávána byla klasifikace
lesů. K dohledu vydržuje stát 500 hajných ve
státních lesích a 2135 nad lésy obecními; při-
padá tedy jeden lesní hlídač na 1805.3 ha stát-
ních lesů a 734 ha lesů obecních. Bohaté lesy
bulharské jsou zdrojem čílého exportu dříví
V průmyslu kráči Bulharsko v čele
všech balkánských států. Zvláště to platí o
průmyslu textilním, v němž pracuje už 26 to-
váren se 17.830 vřeteny v ceně asi 10 milionů
franků. V těchto závodech je investován sko-
ro výhradně bulharský kapitál a zaměstnáno
je tu asi 3000 dělníků, mužů, žen a dětí. Vý-
voj domácího textilního průmyslu zajistili si
Bulhaři vysokými cly ochrannými. Domáci
produkce vlny činí 120.000 kg a pochází od
7 milionů ovcí; kromě toho se vlna dováží.
Bulhar
Bulharsko
ha
kg
9
article
Vedlo by příliš daleko, vypočítávati po-
drobně všecky obory průmyslu, jimiž — dík
rozumné své vládě — Bulharsko dnes už
může se pochlubiti. Jen tolik budiž uvedeno,
že má Bulharsko dnes už daleko přes 200
průmyslových podniků; nejvíce investováno
je v továrnách textilních a pivovarech. Na
postupu je také cukrovarství; tak v Sofiji je
cukrovar s kapitálem 3 milionů korun a ve-
dle toho založeny byly nedávno ještě dva,
mezi nimi, jak známo, v Gorní Orechovici
Pražskou úvěrní bankou kapitálem 6 mil. K.
Celkový základní kapitál průmyslových a
důlních podniků činí 53,961.910 franků, počet
zaměstnaných dělníků 7646, suma roční mzdy
4,287.914 franků. Hnací silou vývoje bulhar-
ského průmyslu je „zákon ku povzbuzení prů-
) Dr. W. K. Weiss-Bartenstein: „Bulgariens
volkswirtschaftliche Entwickelung“. Nákladem fir
my Dietrich Reimer (Ernst Vohsen) v Berlíně, 15
obrázků s portrétem krále Ferdinanda a mapka
Vydána v březnu 1913.
W K Weiss
Bartenstein
Bulgariens
Dietrich Reimer
Ernst Vohsen
Ferdinand
Bulharsko
Gorní Orechovice
Berlín
úvěrní banka
10
article
myslu“ z roku 1894, který pro nově zaklá-
dané podniky s kapitálem nejméně 25.000 fr.
stanoví osvobození od daní, poplatků, kolků
na 15 let, osyobození od cla na dovezené
stroje, úlevy na drahách, pokud se týče do-
pravy strojů i surovin a konečně prioritu při
zadávání státních dodávek, i kdyby oferty
těchto závodů byly o 15% vyšší ostatních.
Ve většině továren používá se jako hnací síl
vody, v poslední době však čím dál tím více
razí si dráhu elektřina; větší díl továren tex-
tilních v Gabrsvu a Slivenu používá elek-
trických motorů.
Zajímavé jsou poměry dělnictva, v prů-
myslových závodech zaměstnaného, pokud se
týče jeho předvzdělání, národnosti a majet-
nosti. Ze 7646 zaměstnanců, excl. majitelů a
dílovedoucích, kterých je 877, je pouze 399
(z toho 8 žen) cizozemců a 4114 má jakés
předvzdělání, kdežto 3035 nenavštěvovalo
žádné školy. Majiteli domků je 749 dělníků.
Smutným sociálním zjevem je fakt, že
50.70%% všech dělnických sil jsou ženy.
Pokud se obchodu týče, je známo, že Bul-
harsko je dosud státem importním. Činilt
v roce 1910 dovoz 177,356.723 franků proti
129,052.205. Následkem rozšíření území zůsta-
ne Bulharsko ještě na dlouho zemí dovozní.
třeba že v posledních letech „Staré Bulhar-
sko“ rychle se industrialisuje.
Bulhar
Bulharsko
11
article
Přírost národního jmění bulharského je
pozoruhodný. Národní fond vzrostl do roku
1894 ze 43,654.311 fr. na 151,522.710 franků.
To znamená průměrný roční vzrůst o 2.10
a připadá v roce 1894 12.78 fr. na hlavu,
poslední době dokonce 37.30 fr. Lidové úspory
činily nejvíce v letech 1896, 1897 a v posled-
ních letech, kdežto v r. 1900, 1906 a 1907 nej-
méně. Toto kolísání je důsledkem dobrých
nebo špatných sklizní v jednotlivých roční-
V Bulharsku je asi 70 bankovních závo-
dů, roztroušených po celé zemi. Většína jich
však je kapitálově slabá a jsou tedy ze značné
části pro národohospodářský vývoj země jen
podružného významu. Z celého toho počtu
peněžních ústavů je jen asi 10 soukromých
ústavů, jež svými prostředky, moderními ob-
chodními methodami, svojí správou a finanč-
ními operacemi zasluhují názvu bank. Z těch-
to opět jsou největší ústavy podniky cizozem-
skými, ale i v nich umístěna je část bulhar-
ského kapitálu.
Při posuzování národního hospodářstv
Bulharska nesmí se zapomínati, že teprve ne-
dávno osvobodila se země tato ze jha ture-
ckého a v uvážení všech těžkostí politických
národních i hospodářských, s jakými bylo Bul-
harsku od doby svého osvobození pracovati
musíme přisvědčiti autoru „Národohospodář
ského vývoje Bulharska“, že vzrůst hospodář
ského blahobytu „Balkánského Japonska“ za-
sluhuje obdivu a plného uznání.
cích.
Bulharsko
Japonsko
12
article
Anketa podešvicového kartelu.
Z Vídně, 10. července. Dnes zahájena byla
v dolnorakouské obchodní komoře anketa po-
dešvícového kartelu. V projevech byla zejména
zdůrazňována nutnost zákonitosti kartelu. Dr
Ettinger prohlásil, že se vynasnaží nalézt
kompromisní čáru a konstatoval, že úvěr oboru
tohoto je úplně otřesen. Pan Pollitzar ne-
obává se od kartelu žádných škod. Kom. rada
Zesewitz vítá jako starosta obuvníků schů-
zi a prohlašuje, že stanovisko obuvníků vůč
kartelu je nepřátelské, poněvadž kartel může
tuto živnost zničit. Trvá na stanovisku ochrany
nejen průmyslu, ale též živností. Zemský posl
Grünfeld prohlašuje, že je neoprávněne
upírat továrníkům kůže právo hledat ve své-
pomoci odpomoc.
Z Vídně, 10. července. (K. k.) Dnešní po-
radě interesentů o poměrech ve zkartelova-
ných podnicích, vyrábějících podšvíce a ře-
meny, předsedal min. r. šl. Kreuzbruck.
Dostavili se vedle zástupců ministerstva vo-
jenství a veřejných prací a úřadu pro zvele-
bení živností delegáti kartelu, akčního výbo-
ru, dosazeného živnostníky okresu vídeňské
komory, zpracujícími kůží, ústředního svazu
rakouských obchodníků a ústředního svazu
obchodních agentů a komisionářů z Rakou-
ska, obchodními komorami jmenovaní zástup-
cové továrníků obuví a řemenů, velkoobchod-
níků a maloobchodniků s kožemi a obuvníků
Ettinger
Pollitzar
Grünfeld
Vídeň
Raka
13
article
Adv. dr. Ettinger odůvodňoval příči-
ny kartelu; víd. grem. rada Adler prohlásíl
jménem akčního výboru průmyslu obvodu vi-
deňské komory zpracujícího kůži, že tento
výbor usiluje bez kompromisu přímo o zruše-
ní kartelu: Otto Tanzer (za skupinu vý-
robců koží z oboru pražské obchodní komo-
ry) pravil, že výrobci podšvíc už ve vlastním
zajnu musí a buďou se snažiti, aby jejich od-
běratelé byli schopni života. Akce nemá se
obraceti proti trvání kartelu, nýbrž dle jeho
přikladu působiti pro svépomoc organisacía
pro dohodu mezi různými skupinami inter-
esentů. Jul. Dietl (jménem spolku obchod-
níků koží v Teplicích) byl by si přál, aby na-
před továrníci koží byli vešli ve styk s prů-
myslem a živnostmí dále kůže zpracujícímia
s obchodem; cís. rada Jindř. Stross (ob-
chodník s kožemi z Prahy) vyslovuje se rovněž
proti aliančním smlouvám, zavazujícím k vý-
hradným obchodům u kartelu a též proti usta-
novení, aby spory byly předloženy uherskému
smírčímu soudu k neodvolatelnému rozhod-
nutí. Felix Meyer (zástupce kartelu ve Štyr-
ském Hradci) podotkl, že rakovina celého
kožařského průmyslu spočívá v nedostatečném
a chybném ukládání smluvních cel. Kartelem
podšvic vzniknou též výhody pro výrobu kůže
na obuv. Všichni továrníci obuvi odbírali by
na př. za stejné ceny kůži a neprovozovali by
již škodlivou nekalou soutěž, již kartel za-
braňuje.
V odpolední schůzi přikročilo se př
jednání o cenách kůže především k rozpravě
o cenách surových koží.
Adv
doktor
Ettinger
Adler
Tanzer
Jula
Dietl
Jindřichův
Stross
Meyer
Teplice
Praha
Hradec
14
article
Gen. řed. Max Laufer (ž Vídlně) vyložii
progressi stoupání cen surových koží od roku
1899, jež v tomto období 15 let činí asi 140
až 150; Al. Kohn (člen akčního výboru)
vytýká výši cen surových koží, udanou přede-
šlým řečníkem; dr. Meyer konstatoval, že
od r. 1911 zvýšila se cena surových kožt
aspoň o 30—40%%; Bedř. Neubur g od firm
bratří Taussigové v Litoměřicích poukázal na
to, že zlepšení koží zůstává delší dobu pozadu
V dobách živé poptávky zmenšuje se opět ja-
kost. Stav dobytka jest degenerován, klesá
činí se naň mnohem větší nároky. Spolehli-
vým měřitkem pro zdražení surových kož
jest pohyb cen koží jihoamerického divokého
dobytka, o němž řečník pojednává.
Po vývodech cís. rady Strossa (ob-
chodník s kožemi v Praze) stouply v době od
19. ledna 1911 až do 19. června 1913 teletiny
o 36 hal., volské kůže o 43 h, kraviny o 38h.
Jde zde o ceny společenstva řezníků v Praze.
Otto Tanzer (z Prahy) ocenil za sou-
hlasu ostatních zástupců kožařského průmy-
slu zlepšení koží, jež před časem nastalo, asi
na 6%. Pro posouzení ceny surové kůže ne-
jsou směrodatnými jednotlivé a malé prodeje,
nýbrž průměrný výtěžek větších aukcí; zem.
posl. Pöschl poukázal oproti tvrzení, že
kožařský kartel jest spoluvinen stoupáním
cen surových koží, na zprávy kožařských in-
teresentů v Německu. — V rokování bude se
zítra pokračovati.
Železářský kartel.
Z Vídně, 10. července. Příštích dnů ko-
nati se bude plenární schůze železářského
kartelu, ve které však otázka úpravy cen ne-
bude předmětem diskuse, nýbrž pouze aféra
městských železáren v Rokycanech, kte-
ré, jak známo, byly odsouzeny k neobyčejně
vysoké pokutě.
Laufer
Al
Kohn
Meyer
Taussig
Tanzer
Pöschl
Litoměřice
Praha
Německo
Vídeň
Rokycany
Strossa
15
article
Dividenda.
Dividenda.
Z Vidně, 10. července. (K. k.) Valná hro-
mada rakouské immobiliární banky
schválila návrh na vyplácení 5proc. dividendy
Zakázaný vývoz z Rumunska.
Z Vídně, 10. července. („N. Fr. Pr.“) Ru-
munská vláda zakázala vývoz všech obilin,
jakož i kukuřice.
Koupě ruských rent.
Z Vídně, 10. července. („N. Fr. Pr.“) Ru-
ské soukromé banky za předsednictví Ruské
říšské banky založily syndikát k nákupu ru-
ských rent, jehož základní kapitál bude prý
činiti 30 mil. rublů.
Popřené zvýšení akc. kapítálu.
Z Vídně, 10. července. („N. Fr. Pr.“) Pre-
sídent Kanadské pacifické společ-
nosti kabeloval — jak se nám z Berlína sdě-
luje — tamnímu svazu bank, že pověsti o roz-
množení kapitálu postrádají jakéhokoli pod-
kladu. Společnost na delší dobu postarala se
nutnými prostředky o všechny své potřeby.
Robert Mannesmanu.
Z Berlína, 10. července. Dle došlé sem
depeše z Tangeru zemřel tam spolumajite
známé firmy Bratří Mannesmannové Rober
Mannesmann.
Robert Mannesman
Mannesmann
Rober Mannesmann
Rumunsko
Vídeň
Francie
Berlín
Tanger
svaz banka
16
article
Stav polních plodín v Předlitavsku. Dle
zprávy ministerstva orby jest stav obilnin ta-
kovýto, znamená-li 1 velmi dobrý, 2 nadpro-
střední, 3 prostřední, 4 podprostřední a 5 špat-
ný: Pšenice 2.3, žito 2.5, ječmen 2.3, oves
2.5, kukuřice 3, len 2.4, zemáky 2.4, cukrovka
2, krmná řepa 2.4, zelí 2.3, jetel 2.6, louky
2.5, pastvíny 2.7. Pšenice, která většinou
příznivě odkvetla, vykazuje všeobecně pěkné
klasy a je téměř všude lepší, než žito. Žito,
vyjma pozdní osevy, má velmi dlouhé stéblo
Vihké a chladné počasí zdržuje dozrání. Ječ-
men a oves mají převážně krátká stébla.
Zimní ječmen jest v jižních alpských ze-
mích již posekán, v jižních zemích již sklízen.
Kukuřice přestála sucho většinou dobře. L en
zotavil se po posledních dešťových srážkách
a vyvinul se uspokojivě. Zemáky vyvinuly
se dosti dobře. Ranní zemáky jsou již větši-
nou vykopány. Vývinu cukrovky ne-
smírně prospěly vydatné deště poslední doby;
k dalšímu příznivému vývinu jest však třeba
slunečného a teplého počasí. Krmná řepa
má bujnou nať. Pozdě zasetá řepa trěla tu
a tam struněncem a jest slabě vyvinuta. Oko-
pávka se dokončuje. Dřívější nedostatek dešťů
způsobil, že bylo třeba zelí znovu vysazo-
vati. Sklizeň sena z luk provedena byla
dosud pouze v nížinách a většinou jest send
dobré jakosti. Dosud nesklizené seno trpi
trvalými dešti. Na pastvinách jest ještě nyní
znáti stopy dřívějšího sucha po chudé
krátké trávě. Jetel a seno většinou dobré ja-
kosti jsou převážně již sklizeny. Otavy k dru-
hému sečení činí značné pokroky.
Jetel
Otava
Předlitavsko
17
article
Z trhu cukerního. V Praze, 10. čer-
vence. Surovina. Přes tísnící srpnové
realisace přínesl v důsledku pevných a vze-
stupných záznamů amerických dnešní prvnt
Hamburk směr ustálený a záznamy
o 214 a 5fen. vyšší. Na našem zahajovacín
trhu uplatnilo se rovněž smýšlení ustálené.
ale večerní ceny K 20.90, resp. K 21.55 v pa-
ritě ústecké se nezměnily ani v poledne na
klidný sice, v záznamech však mírně zotavený
Magdeburk. Londýn zněl ustáleně, odpoledn
Hamburk klidně a záznamy poslednějšího byly
pro některé lhůty o dalších 21/4 fen, vzestupné
Naše bursa končí tendencí ustálenou
a cenami zotavenými za promptní na
K 21.— a na říjen—prosinec na K 21.60 z Ústí
Obchod s bilým zbožím nemá nic no-
vého.
Z Hamburku sděluje depeše Společno-
sti pro obchod se zbožím ze dne 10. t. m.:
Včerejší závěrek klidnější na rozmnožené
naléhavé srpnové realisace. Dnešní zahájení
ustálené souhlasně s pevnými, opětně zvýše-
nými záznamy americkými. Později přes udržu-
jící se srpnové realisace zavládlo s mýšl e n
důvěřivější.
Účínek nové balkánské války na náš průmysl
cukerní. Vzhledem k rumunské mobilisaci došly
poslední době objednávky cukru z Rumunska,
jež nemá pravděpodobně dosti zásob. Před novou
válkou uskufečnilo se několik uzávěrek zvláště na
bulharský účet, ježto bulharští obchodníci platili
Praha
Hamburk
Magdeburk
Londýn
Ústí
Rumunsko
v pa
18
article
Košikářská výstava.
Košikářská výstava.
ikánská svatba
na výstavišti v Král. Oboře v Praze dne 13., 14. a 15. července
nrve
o 3. hodině odpolední.
Král
Praha
19
article
V sobotu: námluvy. Vneděll: svatební obřad cikánský. V pondělí: dozvuky.
V sobotu: námluvy. Vneděll: svatební obřad cikánský. V pondělí: dozvuky.
promptně, aby upevnili důvěru. Od vypuknutí nové
války však vývoz cukru na Balkán a do Levanty
opět vázne a to nejen pro dopravní obtíže, nýbrh
i pro platební podmínky. Z části bylo letos možno
schodek vývozu na Balkán vyrovnati vývozem
cukru do Argentiny, kde bylo clo na dovoz
cukru dočasně sníženo. Úplné uváznutí vývozu n
Balkán zračí se též v přeplnění terstských skladišt.
Ježto také poměry na tuzemském trhu cukerním
se zhoršily, což se zračí v poklesu cen cukru, jsou
vyhlídky příští kampaně pro průmysl
cukerní málo příznivé, tím spíše, že dle
stavu řepného osení lze očekávati i leto
velikou sklizeň řepy.
Balkán
Argentina
20
article
Vyhlídky letošní sklízně chmele. Známý chme-
lařský obchod Jan Barth a syn v Norim-
berku uveřejnil právě svou obvyklou zprávu
chmeli za rok 1912—13. Ve zprávě konstatuje se
nejprve, že zásoby na volném trhu ve všech
zemích chmel pěstujících — vyjímaje Belgii, kde
jest ještě neprodáno asi 5000 celních centů, jsou
skoro úplně vyčerpány a v této době
ještě nikdy nebyly tak malé. Firma odhaduje ještě
neprodané zásoby v Rakousko-Uhersku a Německu
nejvýše na 4000 centů. Naproti tomu zásoby
pivovarů, zvláště v Německu, jsou průměrně
neobyčejně veliké. Jen rakousko-uherské
pivovary zásobily se vzhledem k politické situaci
skrovně. Ježto však pivovary ostatních zemí mají
průměrně zásob na 3—4 měsíce, soudí firma, že
ceny příštího chmele budou asi jen
mírné, i když sklizeň nebude příliš velká. Pri
tom zvláště se vytýká, že přiští podzim světová
osevní plocha chmele stoupne oproti dřívějšku
okrouhle o 4000 ha, takže i při prostřední sklizni
možno počítati se vzrůstem světové sklizně chmele
asi o 60.000 celních centů. O pravděpodobne
spotřebě chmele v příští kampani, jež oproti
předchozímu roku pro pokles výroby piva zmen-
šila se okrouhle o 70.000 celních centů, podává
zpráva většinou na základě úřadních zpráv tyto
číslice:
Barth
Norim
Belgie
Rakousko
Uhersko
Německo
cent
21
article
Pravděpodob. Spotřeba
výroba piva chmele
hl v tis. cel. cent
Německo . . . . . . 68,000.000 258
Rakousko-Uhersko. . . 24.000.000 132
15,000.000
Francie . . . . . . .
18,500.000
92.5
Belgie a Holandsko . .
11.000.000
Rusko . . . . . . .
Skandinavie a Dánsko.
5.600. 000
3.0. 0.000
Švýcary . . . . . . .
Španělsko, Portugalskoa
Italie . . . . . . .
pevnina . . . . . . .
Velká Britanie . . . .
Evropa . . . . . .
Spojené státy severo-
74,000.090
americké . . . . .
2,000.000
Kanada . . . . . . .
1,000.000
Střední Amerika . . .
3.000.000
Jižní Amerika . . .
500.000
Východní Asie . .
Německo
RakouskoUhersko
Francie
Belgie
Holandsko
Rusko
Dánsko
Španělsko
Velká Británie
Evropa
spojený stát
Kanada
Amerika
jižní Amerika
Asie
Švýcar
22
article
2.70 0.00
Australie a Nový Zeland
Afrika . . . . . . . 400. 000
900 900
Východ a Indie . . ..
Světová spotřeha 289,6000 U 1669
Vyhlídky letošní světové sklizn
chmele jsou dosud povšechně uspokoji vé
Počátečný vzrůst dál se za normálních podminek
avšak rozdíly mezi denní a noční teplotou podpo-
rovaly v polovině května vyvinutí se hmyzu všeli-
kého druhu ve všech evropských chmelařských ob-
vodech. Vydatné deště a umělé stříkání ve většině
území učinily přitrž dalšímu rozšíření hmyzu, jenž
však stále ještě ohrožuje příští sklizeň. Vývin rost-
lin pokročil oproti soudobí loňskému dále a v tom
ohledu je stav chmele oproti loňsku lepší. Všeliké
předpovědi jsou však dnes zbytečné, o čemž svědčí
okolnost, že r. 1911 dopadla sklízeň špatně, ač
v této době byl stav chmelnic výtečný, kdežto
loní v této době byl stav chmele chabý a přece
docílena byla pak rekordní sklizeň.
Odbyt německého svazu válcovaného drátu
činil v červnu t. r. 34.200 tun proti 36.110 t.
v květnu; z toho připadá na domácí odbyt 18.900
proti 22.450 t. a na export 15.300 proti 13.660 t. —
V celém druhém čtvrtletí činil odbyt svazu
111.900 t. proti 122.600 t. v prvém čtvrtletí, z toho
připadá na odbyt doma 64.900 (73.200) t. a na ex-
port 47.000 (49.400) tun.
Z trhů peněžních. (10. července.) Také u Říš-
ské banky německé dle včerejšího výkazu
bylo zlepšení v prvním týdnu červencovém o něco
větší než loni. Činilo celkem 209.5 mil. mk. proti
203.8 mil. v soudobí loňském. Říšská banka je
ovšem ještě se 166.2 mil. mk. v daňové povin-
nosti proti 60.6 mil. loni; nynější stav její tedy
je o 106 mil. mk. horší. Zpětný přítok ve skontu
a lombardu byl ovšem o něco menší než loni.
Austrálie
Nová Zeland Afrika
Indie
23
article
Naproti tomu je pozoruhodný opět silný vzrů st
zlatého pokladu, který sesílil opět téměi
na 1100 mil. marek. Oběh bankovek kryt je nyní
asi z 65 proc. kovem proti 59.4% před týdnem
a 66.5 před rokem.
Vídeň. Naděje na brzké ukončení nové bal-
kánské války byla vedoucím momentem dnešní
bursy a přispěla k silnému zotavení. Z počátku
ještě zdrželivý, třebaže od počátku příznivě dispo-
nován, když také exekuce se neobnovily a bulhar-
ská okružní nota velmocem vykládána byla příz-
nivě, probral se trh k čilejšímu obchodu, když n
základě pařížských informací z Berlína rozšířila se
pověst o nastávajícím příměří mezi Srbskem a Bul-
harskem. Kontremina pospíšila s úhradními kou-
pěmi a docházelo k zolavení přiskokem, tak v al-
pinkách, Škodovkách, kreditkách a Státní dráze.
Ve šraňcích došlo na počátku ještě k jednotlivým
exekutivním prodejům, v Pražských železářských
a Paroplavebních, ale účinek jich byl v dalším
průběhu napraven. Tak končily Pražské železářské
přískokem 27 K. Paroplavební 24. Báňské a hutní
24. Poldina huť 20, Zbrojovka 181/2 K. Na zvýšeném
niveau pohybovaly se dále akcie Ústavu pro po-
zemkový úvěr. Východní dráha, Buštěhradské B.
Všsobecná stavební společnost. Perlmooské, Bro-
scheovy. Hornouherské hutní, Uherské všeobecné
uhlářské, Haličské karpatské, Schöllerovy. Chor-
vatské cukerní a tabákové. Renty zůstaly uhájeny.
Perlmooský
Bro
Schöllerův
Vídeň
Berlín
Srbsko
Poldin huť 20
24
article
Obě zlaté podražily o 20 h. Ceny devis měly sklon
k oslabení. Z českých papírů obchodovány akcle
Živnostenské banky po 2611/4, akcie České společ-
ností cukerní po 327, Chorvatské cukerní po 1346.
akcie Daňkovy strojírny po 401.75, akcie Kolbe-
novy strojírny po 427 a Západočeské kaolinky po
800 K. Ve vídeňském večerním soukromém bur-
sovním obchodě stouply alplnky na 889, Ško-
dovky na 823 a lombardy na 123. Na eskomplním
trhu byl stav peněz nezměněný. Sazby za prvé
bankovní akcepty 51/% 9%.
Z Vídně, 10. července. („N. Fr. Pr.“) Vídeň-
ská bursa, která zahájena byla zdrženlivě, ke
konci následkem žádosti Bulharska o ruské spro-
středkování byla neobyčejně pevnou. Kontremina
podnikla rozsáhlé krycí koupě v alpinkách a Ško-
dovkách. Kreditky stouply na 6151/2 po 609, státn
dráha 691 po 678, alpinky stouply o 15 K na 625.
Škodovky o 19 K na 819. Ve šraňku došlo z po-
čátku k jednotlivým exekučním prodejům, pozděj
k velkým zpětným koupím. Pražské železářské zvý-
šeny o 27, paroplavební o 34, horní a hutní o 24.
Zbrojovky o 18. Poldina huť o 20. Také obecen-
stvo podniklo velké nákupy. Renta květnová opět
se zlepšila.
Zásoby zlata velikých evropských cedulových
bank. Dle přehledu londýnské firmy C. Rozenraad
koncem června měla zlatar
Daňkův
Kolb
Vídeň
Francie
Bulharsko
Český společ
Poldin huť
25
article
1.000.000
146, 100.000
59.000.000
205, 100,000
27
article
Anglická banka . . . .
37,047.58
40,402.560
Německá říšská banka ..
54,048.200
44.398.550
Francouzská banka . ..
132,618.000
130,365.880
devisy
873.240
627.500
Ruská říšská banka . . .
141,152.000
130,190.000
pohledávky v cizině . .
19.205.000
21.600.000
Rak.-uherská banka ..
50,469.000
51,586.250
cizí směnky ve zlatě ..
2,500.00
2.500.000
3 banky italské . . . .
55,640.000
51,360.000
devisy . . . . . . .
anglický banka
francouzský banka
ruský říšský banka
uherský banka
28
article
2,877.00
2,742.000
Holandská banka . . . . 12.107.192
11.959.680
devisy . . . . . . . 1,375.986
1,550.300
Belgická banka . . . . 8.989.040
7.619.360
devisy . . . . . . . 4,758.800 6,150.600
Španělská banka . . . . 16.927.173 17,044.255
devisy . . . . . . . 7.172.732 5.558.738
Vzhledem k nejisté situaci usilovaly cedulové
banky tudíž, jak patrno, získati co možná veliké
množství zlata, aby byly vyzbrojeny pro všechny
eventuality. Zvláště Německé říšské bance poda-
řilo se během posledního měsíce získati značné
množství zlata z Londýna a z Holandska, což bylo
usnadněno značně zvýšeným vývozem zboží. Tež
Francouzská banka posilila své kovové zásoby
zvláště z Nového Yorku a sice velikými prodeji
amerických hodnot. Také většina ostatních cedu-
lových bank posílila své zásoby. Výjimku tvořív
tom ohledu Řakousko-uherská banka a Anglická
banka. Ježto Rak.-uherská cedulová ban-
ka nemohla vzhledem k nepříznivému utváření
směnečných kursů mysliti na příliv zlata z cizinya
pro nynější nebezpečí politických zápletek byla
vystavena obzvláště značně odlivu zlata za účelem
thesaurace, jest nízká zásoba kovu letos pochopi-
telná. Naproti tomu cizozemské nároky na Londýn
vzhledem k světovému nedostatku peněz a jeho
relativně nízké sazbě diskontní byly velice značné,
Firma Diego Fuchs ve Vysočanech v konkursu.
Diego Fuchs
Londýn
Holandsko
Nový York
holandský banka
belgický banka
španělský banka
francouzský banka
anglický banka
Vysočan
Řakouskýuherský banka
29
article
Na černé desce obchodního soudu v Praze byla
včera večer vyvěšena vyhláška o uvalení konkursu
na jmění Diego Fuchsa, továrníka ve Vysočanech
č. 173, pod firmou „Pražská továrna hudebních
strojů a orchestrionů Diego Fuchs“. Konkursním
komisařem ustanoven okres. soudce Jeřábek, proza-
timním správcem konkursní podstaty dr. Vilém
Hakr, advokát v Karlíně. Stání volební 17. červen-
ce, přihlášky do 12. srpna, rok likvidační 19. srpna.
— Diego Fuchs počal před 8 lety vyráběti hrací
stroje a ze slibných počátků pustil se odvážně do
velkovýroby. V roce 1908 přípojil se k němu bratr
Ludvík Fuchs, načež postavili továrnu ve Vysoča-
nech. K velkovýrobě neměli dostatečných peněž-
ních prostředků, které jim poskytl jistý pražský
peněžní ústav, který je v podniku velice engažován,
do značné míry však kryt hypotekárním zajištěním.
Diego Fuchsa
Diego Fuchs
Jeřábek
doktor
Hakr
Fuchs
Praha
Karlín
30
article
Dluhy firmy obnášejí asi 1,200.000 K, z čehož při-
padá na peněžní ústav asi 800.000 K. Jak již uve-
deno, je tato pohledávka z části kryta hypotekami
a zbytkem pohledávkami firmy, které snad budou
dobytelnými. Firma Diego Fuchs v pravém slova
smyslu zaplavila svými výrobky nejen království
České, ale zejména Halič. Mnoho jednatelů spro-
středkovalo obchody a jak si při tom počínali,o
tom podávají doklady spisy civilního soudu zeme
ského, u něhož firma podala veliké množství žalob
na zákazníky pro nezaplacení kupní ceny za do-
dané a odebrané hrací nástroje. Mezl žalovanými
byli malí hostinští, výčepníci i domkáři, kteří uvě-
říli lákavým nabídkám zástupců a koupili nákladné
stroje, k jichž zaplacení nedostávalo se jim pro-
středků. Smlouvy však byly dle předpisů uzavřeny
a tak skončily spory zpravidla odsouzením žalo-
vaných k zaplacení. Podnik, široce založený, ale
bez finančních základů, přirozeně musel véstik
úpadku. V zasvěcených kruzích tento konec byl již
před delší dobou předpovídán. Zmíněný peněžní
ústav předevčírem podal u obchodního soudu žá-
dost za uvalení konkursu na firmu Diego Fuchs,
ale žádost ta byla zamítnuta, poněvadž ku prohlá-
šení konkursu nedostávalo se příslušných důvodů
a dokladů. Ty opatřil včera majitel firmy a sám
podal žádost za prohlášení konkursu. Stav jmění
není ještě známý. Záleží v realitách, zásobácha
pohledávkách.
Diego Fuchs
Mezl
Halič
31
article
II. záloženský vysokoškolský a praktický kurs
pro úřadníky a funkcionáře záložen a živnosten-
ských úvěrních družstev pořádán bude od 22.—27.
září t. r. v král. hlav. městě Praze, ve velké po-
sluchárně fil. fakulty české university v Krakov-
ské ul. 6. Přednášeti se bude: Z národního hospo-
dářství: o penězích a měně a o vztazích jejich k
úvěru: prof. dr. Jan Koloušek. 2. Rakouské právo
směneční: prof. dr. Jos. Lukáš. 3 Ze všeobecné
nauky obchodní o peněžním obchodu mezinárod-
ním: doc dr. Jar. Šlemr. 4. Daňové a poplatkové
povinnosti záložen: JUDr. F. Illner, tajemník Jed-
noty záložen v Praze. 5. Záloženské účetnictví pro
občanské,okres. hospod. záložny a živnostenská
úvěrní družstva. (Theoretické úvahy, spojenés
praktickými výklady a názornými příklady.): Th.
Kratochvíl, reviden! Jednoty záložen v Praze.
Přednášky konati se budou od 9—12 hod. dop.a
od 3—5 hod. odp. Přihlášky Jednotě úřadníků zá-
ložen v zemích koruny české v Praze II., Jindřiš-
ská 25. nejpozději do 20. července t.r
Zpětná koupě peštských komunálních oblí-
gací. Ve smlouvě, kterou uzavřelo město Pešts
Čredit Lyonnais v Paříži o 4 proc. půjčce 100 mil.
franků, vyhradila si Pešt právo počet titrů k umo-
ření anuit potřebný slosováním v nominální hod-
notě splatiti nebo též na volném trhu pod nominál-
ní hodnotou zpět koupiti. Kurs tohoto papíru nyní
značně poklesl, takže Pešt 1. května dospělé
anuity splatila koupí titrů, koupivši obligace, jes
jichž nominální hodnota činí 420 franků, o 62 fr.
17 cent. pod nominální hodnotou, takže její zisk
obnáší 61.981 franků.
profesor
doktor
Koloušek
Jos
Lukáš
Šlemr
JUDr
F Illner
Kratochvíl
Praha
Krakov
Jindřiš
Paříž
český univerzita
Pešt Čredit Lyonnais
cent
32
article
Reforma vypočítávání úroků při směnečném
eskontu. Dolnorakouské obchodní komoře byl po-
dán návrh, aby opětovně zahájila u Rakousko-
uherské banky a u vídeňské bursovní komory akci
pro reformu vypočítávání úroků při směnečném
eskontu v tom smyslu, aby každý měsíc čítal 30
dní. Tento návrh byl již před několika lety v dol-
norakouské obchodní komoře podán a přijat, aniž
tato záležitost měla tenkráte nějaký výsledek, ježto
Rakousko-uherská banka se zachovala
odmítavě. V nynější době, kdy úroková míra
jest tak neobyčejně vysoká, jeví se opětné podání
návrhu aktuálním, ježto tento způsob zdražování
peněz obchod, živnosti a průmysl zvláště postihuje.
Reservování míst ve spacích vagonech pro
pražské cestující na trati Drážďany—Karlovy Va-
ry—Praha—Vídeň. V posl. zasedání státní železa
niční rady podal, jak jsme svého času obšírněji
uvedli, člen této rady posl. p. J. G. M aštál ka
návrh, aby pro cestující z Prahy reservováno bylo
více míst ve spacích vagonech na svrchu uvedené
trati. Zástupce ministerstva železnic
prohlásil k návrhu tomu toto: „Dle sdělení spo-
lečnosti spacích vagonů budou v zimní saisoně
pro pražské cestující reservována 4 místa ve spa-
cích vagonech. V letní eaisoně učiněn byl poku
reservovati 2 místa pro cestující z Prahy, což se
však ukázalo neproveditelným, ježto spací vagon
jest již od Karlových Varů úplně obsazen. Nynt
vedou se záznamy a frekvenci cestujících I. a II
třídy u nočních vlaků mezí Vídní a Prahou. Uká-
že-li se na základě těchto záznamů uspokojivá
frekvence též pro používání spacího vagonu, do-
Drážďany
Karlov Virginie
Praha
Vídeň
Karlová Vary
34
article
spolku „Akvarium“.