1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 11. července 1913.
Praha
4
article
m ranní a večerní llety
předplácí se
V Praze v administracl
na měsln
8K -
ns čtvrt lsta
s dvoji donáškou
Ba měsic. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K esh
ve fillálkách
na měsle
9 K S0
Poštou-
na měsle.
na čtvrt leta ! . . . 9 K 50
s dvoji zásilkou
na měsle.
na čtvrt ista : . . . K s0 b
Praha
Pošta
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o S
přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
V nejvyšší čas!
V nejvyšší čas!
Konečně slovo, na které čekají všickni
kdo už po řadu dní zrakem zarmouceným
a přísným sledují hromadnou balkánskou
vraždu. Čekali jsme na ně všichni, přesvěd-
čeni, že pohled na hrozný omyl balkán-
ských protivníků a jejich strašlivý zločin
na civilisaci i slovanství musí alespoň po
prvních bitvách zaraziti jejich šílený zápa
a vzbouřiti jejich slovanské, lidské i poli-
lické svědomí, kterému se na všech stra-
nách zjevuje tolik hrůzy a bídy. A když
ne následky bojů, o kterých se tvrdí, že
jsou daleko zuřivější, než byly všecky bitvy
3 Turky, tak aspoň to musí konečně při-
vésti k rozumu znepřátelené spojence bal-
kánské, že všecka jejich dosavadní energie.
ať jakkoliv bičovaná, zdá se přec jenom při
všech svých obětech býti marna, protože na
bojištích nešťastné Makedonie zápasí spolu
nepřátelé rovnocenní, kteří nemohou ani
na válečném poli dosáhnouti proti sobě ú-
spěchů větších, než by jim kynuly od akce
diplomatické. Děla hřmí, bodáky, které
pouhým leskem rozehnaly turecké armády.
řádí v tělech bulharských a srbských juná-
ků, hrůzné transporty raněných vynořují se
zase z makedonské výhně vzteku a hrůzy.
ale válečné pole zůstává pouhým polem
smrti a ne už tím polem slávy, na kterém
i smrt ukazovala vítězům nad Turky v po-
slední hodině života svůj úsměv.
Turek
Makedonie
Turek
7
article
Vojenské operáce jsou nerozhodny.
bulharská armáda nemá úspěchů, které
dojista očekávala, a s rostoucím nepokojem
počitá už nejenom bulharská diplomacie,
nýbrž i bulharský generální štáb každý bez-
úspěšný den, poněvadž o ten den se také
přibližuje chvíle, kdy mobilisovaná rumun-
ská armáda překročí hranice a hodí celou
svou váhu na mísku balkánské rovnováhy
Z toho pocitu nejistoty, z toho stoupa-
jícího vědomí, že cesta nastoupená je chyb-
ná, a z toho neúprosného svědomí, které
se zdvihá proti zločinu na všem Šlovan-
stvu spáchanému, zrodilo se první osvobozu-
jící slovo, které ve středu padlo z bulhar-
ských úst. Bulharská vláda dala prohlásiti
v Petrohradě, že chce učiniti přítrž dalšímu
krveprolévání a proto svěřuje se ú-
plně vláděruské za tím účelem, aby
bylo dosaženo zastavení nepřátelství
Soukromá depeše to doplňuje zprávou, že
bulharský vyslanec Bobčev, když mu Sa-
zonov činil výčitky, propukl v hlasitý pláč
Bobčev
Petrohrad
8
article
Ano, nad věcmi balkánskými musejí plaka-
ti nejenom matky, ženy a sestry, nýbrži
muží. Na makedonských bojištích se zabíj-
zločinně a umírá zbytečně, a to musí po-
krýti slzami očí všech, kdo beze vší senti-
mentality dívali se na válku s Tureckem
jako na životní nutnost balkánských ná-
rodů. Před Sazonovem plakal Bobčev za
všecky, kdo jsou ať přímo nebo nepřímo
vinni nynější válkou. Ve středu teprve
přišla z Balkánu do Petrohradu ta pravá
odpověď na carův telegram, odpověd.
pravda, daná ne svobodnými hlavy zdra-
vých národů, nýbrž teprve chroptěním je-
jich polomrtvých synů, ne moudrou stát-
nickou úvahou, nýbrž teprve krvavým
schlazením dobyvatelských snů. Ale je to
přece odpověď, je to vůle k smíru, a po-
skytuje jakousi naději, že se dá ještě zahla-
dit a k lepšímu obrátit, co jí musilo před-
cházetí.
Teď musí balkánská diplomacie jedna-
ti rychle; neskonale rychleji, než vrhla ná-
rody do bratrovražedné války, ale také
ještě rychleji a rozhodněji, než dala vojá-
kům slovo k válce s Turky, neboť by
mohla ztratit i to, co v ní za tolik krve vy-
získala. Ještě je pořád čas. Není poraže-
ných ani vítězů, všichni si sahají na okrva-
vené hlavy, jimiž vrazili do zdi, a ve všech
promlouvá ohlušené svědomí a křičí svůj
protest proti dalšímu prolévání krve. Jestli-
že někomu nestačila vojenská čest, kterou
poskytla válka s Turky, nyní jí snad už
Sazonov
Bobčev
Turek
Turecko
Balkán
Petrohrad
9
article
má víc než dosti. Žádná rozhodná vojen-
ská rána nebyla dána na makedonském bo-
jišti, a tedy ani žádná politická. Te
všichni uznají, co nechtěli věděti dříve, oč
je smír lepší než soudy, a protivníci, rovno-
cenní na bojišti, mohu se konečně posta-
viti vedle sebe i jako rovnocenní sousedé,
mezi nimiž nemůže panovati žádná hege-
monie, nýbrž jediné bratrství, solidaritaa
rovnost. Krvavé písmo desetidenní hrůzy
zústane vždycky na pergamenech balkán-
ské historie, ale je známo, že pergameny se
dají používati dvakrát, že to, co psáno
těchto dnech, může býti seškrabáno a pře-
psáno dějinami nové, lepší budoucnosti.
pod nimiž bude staré písmo vystupovati
jenom jako temná výstraha před tím, kam
vede zatvrzelá neústupnost a neschopnost.
uvésti svoje zájmy v souhlas se zájmy těch.
s nimiž nezbytně musíme žíti. Bulhaři ne-
mají úspěchů tak rychlých, jak doufali,a
apelují znovu k Rusku, Srbové hleděli na
průvod bulharských zajatců Bělehradem
jako na pohřeb a nemají, kam by apeloval
jinam: v desíti dnech musily teď obě strany
revidovati celá desítiletí své historie a u-
čiti se vzájemné vážnosti, když jim k tomu
nestačily všecky války s Turky a jmeno-
vitě ta poslední. A tak se tentokráte snad
i zločin může obrátiti v dobro a nad Balká-
nem rozhostiti mír pevnější, než by tomu
možná bylo bez krvavé války, která jako-
by byla i po porážce Turků nezbytnouk
tomu, aby se Balkánci stali zralými k živo-
tu opravdu souverenních národů.
Bulhar
Srba
Turek
Balkánec
Rusko
Bělehrad
10
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Úpěnlivá bulharská prosba za pomoe
Ruska.
Z Petrohradu, 10. července. Včerejší kon-
ference bulharského vyslance Bobčeva se
Sazonovem byla velmi pohnutá. Trvala
přes hodinu. Jak se ujišťuje, propukl Bobčev.
kterému Sazonov čínil výčitky, že Bulharsko
překročilo meze slušnosti vůči spojencům, ve
hlasitý uláč a úpěnlivě žádal za pomoc Ruska-
Kc. Z Bělehradu, 10. července. Ruské
vyslanectvo bylo vyrozuměno, že Bulharsko
požádalo ruskou vládu za intervenci. Ta
odpověděla, že dá definítivní od-
pověď po dohodě s velmocemi, ne-
boť si nepřeje sama se expono-
vati, nebo dáti důvod k něja-
kým protestům. Do rozhodnutí o event.
intervenci bude ve vojenských ope-
racích pokračováno ve směru
dobře propracovaného plánu.
jehož výsledek se ukáže již koncem tohoto
týdne, kdy se očekávají vážné a příznivé
zprávy.
Sazonov
Bobčev
Rusko
Petrohrad
Bulharsko
Bělehrad
11
article
Situace na jižním bojišti.
Z Bělehradu, 10. července. (K. k.) Srb-
ská tisková kancelář sděluje: Srbský před-
voj, jenž pronásleduje rozprášenou bulhar-
skou armádu, stihl do Radoviště touže
dobou, kdy řecké vojsko obsadilo Strum-
nici. Srbská jízda nedopřála Bulharům času
k zotavení. Tím vysvětluje se veliký počeí
zajatců, kteří všichní si stěžují do vysí-
lení bulharského vojska.
Řekové zahájili postup k Ra-
dovišti, takže není nic v cestě
co možná brzkému spojení obo
spojeneckých armád.
Na jižním bojišti je tudiž situace
srbského a řeckého vojska taková:
V Rujanu, Kočanech, Radovišti
a v souvislosti s tím ve Strumnic
a Dojranu, dále na starých hrani-
cích ve Vlasině, Pirotu, Sv. Miku-
láši, Kňaževci a Zaječaru byli Bul-
haři po prudkých bojích všude za-
tlačeni. Kňaževac jest úplně ne-
přítele prost. Dle toho je výsledek
operací srbského a řeckého vojska
až do nynějšího okamžiku neoby-
čejně příznivý. Zráty na obou stra-
nách jsou značné, protože došlo
k tuhým bojům.
Srb
Bulhar
Řek
Kočan
Radovišť
Mika
Zaječar
Bělehrad
Rujana
Pirot
12
article
K situaci na bojišti.
Z Vídně, 10. července. („Mílit. Rundsch.“
Dosavadní ofensiva bulharské severní skupi-
ny na čáře Zaječar-Pirot asi uvázla. Na jihu
bylo dosaženo spojení mezi I. a III. srbskou
a řeckou armádou na čáře Krivolac-Blagnea-
Planína-Dojran.
Písemný bulharský rozkaz k útoku.
Z Vídně, 10. července. Zdejší srbsk
vyslanectví doručilo novinám fotografický
snímek písemného rozkazu k útoku, který
nalezen byl u padlého bulharského důstoj-
níka a vydán byl v době (29. června).
kdy ještě vyjednávání bylo v pl-
ném proudu. Tento snímek je zhotoven
v polním kopírovacím bloku. Rozkaz psán
je tužkou kyrilikou. Dokument činí dojem
naprosté autentičnosti a je drahocenným hi-
storickým důkazem, že Bulhaři zahájili ne-
přátelství v době, kdy ještě se Srby vyjed-
návali. Snímky tohoto dokumentu budou zá-
stupci srbskými v cizině předloženy vládám
velmocí .
Nynější ztráty balkánských států na bojištích
Z Pešti, 10. července. „Pester Lloyd“se
dovídá, že ztráty čtyř balkánských států od-
hadují se na 100.000 mužů.
Bulhar
Srba
Lloyd
Vídeň
Zaječar
Pirot
Pešť
KrivolacBlagneaPlanín
Dojran
13
article
Řekové prý nechtějí povoliti.
Z Paříže, 10. července. Zdejší listy uve-
řejňují nepříznivé zprávy z Athén. Řecké no-
viny prý prohlašují, že Řecko nemůže pře-
rušit válku, dokud nebude zníčena bulharská
armáda. Očekává se však, že vlivy, které uve-
deny byly v činnost, záhy způsobí v Řecku
obrat pro pokojné vyřízení balkánských zá-
ležitostí.
Z Athén, 10. července. Řecká a srbská
vláda přes nátlak diplomacie trojdohody jevi
náladu — zejména na řecké straně — pokra-
čovat ve válce. Řecká vláda žádá, aby Rusko
a Francie se zaručily, že budou splněny pod-
mínky, které Bulharsko má splniti, aby nepřá-
telství bylo přerušeno. Řecké požadavky tý-
kají se měst Dojranu, Seresu, Kavaly a Dramy
jejichž obyvatelstvo je prý většinou řecké a
kterážto města Řekové požadují. Naproti to-
mu Srbově žádají jimi obsazené území. Také
Srbsko domáhá prý se záruky ruské pro své
požadavky.
Řek
Srbův
Paříž
Atény
Řecko
Rusko
Francie
Bulharsko
Dojran
Seres
Srbsko
14
article
Záruky.
Záruky.
Z Bělehradu, 10. července. Zde ujišťují
že Srbsko přeje si vřele konec bratrovražed-
né války, leč obává se, že Bulharsko použije
příměří pouze k sesílení vojenských posic.
Bělehrad
Srbsko
Bulharsko
15
article
Proto žádá, aby jeho požadavky byly částečně
zaručeny. Žádá, aby mu připadla nesporná
sporná území, čímž staly by se Skoplje, Kuma
novo, Veles, Štip. Ochrid a Monastýr srbský
mi a řeckými.
Nedostatek důstojnictva v řecké armádě.
Z Athén, 10. července. V době vojenskéh
povstání z armády vyloučení důstojníci směj
býti po dobu války používáni ke službě jak
záložní důstojníci.
Načovič v Cařihradě.
Z Caříhradu, 10. července. Bulharský
delegát Načovič přibyl sem ve zvláštní
missi.
Ljuba Jovanovič zemřel.
Z Bělehradu, 10. července. Minulé noc
zesnul zde chefredaktor vojenského listu
»Piemont« Ljuba Jovanovič následkem
poranění na bojišti. Jovanovič byl vůdcem
či hlavou »Slovanského Jugu« a před časem
zapleten byl do velezrádné aféry záhřebské
Starostlivý sultán.
Z Paříže, 10. července. „Temps“ uveřej-
ňuje interview svého korespondenta v Caři
hradě se sultánem, který mezi jiným pravil
Zájem vlády je soustředěn hlavně na to, aby
rány, které Turecko utržilo ve válce, byly co
nejdříve zhojeny. Reforma musí být provedena
co nejdříve, při čemž zahraniční kapitalisté
a vůbec cízína bude připuštěna k činnosti
Turecko pro příště zařadí do rozpočtu nejnut-
nější položky na vojsko a námořnictvo, jen
pokud je toho k obhájení země nezbytně
nutno.
Albanské věci.
Z Vídně, 10. července. („Albanische
Korresp.“) Esad paša byl návštěvou u miní
stra hr. Berchtolda a konferoval s ními
různých otázkách albanských. v
(Viz poslední zprávy.)
Skoplj
Veles
Štip
Načovič
Jovanovič
Berchtold
Kuma
Ochrid
Atény
Cařihrad
Bělehrad
Piemont
Paříž
Turecko
Vídeň
Albanische Korresp
16
article
Politický přehled.
Země české.
Politický přehled.
Země české.
O projevu ústavověrného velkostatku
uveřejnila včera „Neue Fr. Presse“ výklad to-
tožný s „Bohemií“; „N. Fr. Presse“ však tex
svůj opatřila úvodní poznámkou, že pocházi
ze směrodatné strany. Obsah výkladu toho
jsme v hlavních rysech podali již včera ve-
čer; zbývá ještě jen dodati, že směrodatný
německý informator „Bohemic“ a „Neue
Freie Presse“ považuje za zvlášť důle-
žito také to, že ústavověrný velkosta-
tek žádá, aby spořádané a snesitelné po-
měry v Čechách zavedla vláda, aby obnovena
byla dorozumívací akce, že ústavověrný
velkostatek ukazuje na Čechy jako na kazi-
míry a že národnostních ústupků pro Némee
se domáhá se zřetelem na jich význam pro
celý stát.
Po těchto německých výkladech můžem
snad říci, že náš včerejší úsudek o prohlášení
ústavověrného velkostatku jest jen potvrzen.
Ale středeční projev ústavověrného velko-
statku dotýká se velmi pronikavě jiného ještě
činitele politického: konservativního velko-
statku. Není pochyby, že nikoli příznivě. Ku-
rie velkých statků na sněmě odůvodňuje se
jednak historicky, jednak posláním šlechty
jako prostředníka mezi oběma národy země
Tuto politickou roli velkostatku porušili po-
slanci ústavověrného velkostatku v nynějším
politickém období již dvakrát. Poprvé, když
ve sněmě přímo podporovali německou ob-
strukci. Je nezvratně zjištěno, že němečtí ob-
strukčníci občanští byli by několikrát podlebt
při obstrukčních hlasováních, kdyby jejich
Neue
Čecho
Francie . Presse
Čechy
Bohemia
Neue Frei Presse
17
article
U drobném prodejle
ranní čisto o sobů . za 8
večerní
za d
Ve filialkách na venkově
ranní čislo
večerní
18
article
z vvános telaloi
enlstosa měžžlej
lnneráty
platí se hotově napřed.
Předplaceni a insorty přijíma
sdministrace v Marianské ul., 3
Tam nacházeji se táž
rodnkce, tiskárna a sxpedie
„Národnlch Listů“
Rakopizy se nevracejl
19
article
hlasy nebyli ústavověrní velkostatkáří doplnilí
hlasy svými. Nyní, předevčírem, vztýčili na
sněmovní své tvrzi ostentativně prapor něme-
ckonacionální. Tím způsobem se ústavověrní
velkostatkáři nejen sami zbavili role prostřed-
nické, nýbrž poslání toto vůbec ohrozili pro
celou kurii velkých statků.
Není pochyby, že tím zároveň se postavili
proti konservativnímu velkostatku. Konserva-
tivní velkostatkáři jsou zajisté nejoddanějšími
zastanci národního smíru v zemi, ovšem smíru
spravedlivého, založeného na rovnoprávnosti
a rovnocennosti obou národů země. Důsledně
také konservativní velkostatkáři v celé do-
rozumivací akci, která byla v květnu t. r. se
strany německé prohlášena za zmařenu, dbali
toho, aby v celém tom jednání dorozumívacím
byla zachována a udržena rovnováha.
Nyní však ústavověrní velkostatkáři žá-
dají, aby se Němcům v Čechách dostalo ok-
trojírkou toho, co jim dle úsudku ústavověr-
ného velkostatku náleží a co prý jim nemůže
býti déle zadržováno. Tímto způsobem by se
Němcům dostalo velikého praecipua, které ani
v politice konservativního velkostatku, ač vy-
slovil souhlas s projektem správní komise, ne-
může býti příjatelno. Při těchto projektech
konservativní velkostatek zřejmě zastával sta-
novisko, aby členy správní komise byli mu-
žové neodvisli, náležející sněmu, ústavověrný
velkostatek však tam chce míti úřadníky.
Němec
Čechy
20
article
Vším tím ústavověrný velkostatek jedná
protichůdně proti konservativnímu velko-
statku. Nemá-li středeční projev ústavověr-
ného velkostatku býti vykládán jako vůdčí
čin kurie velkých statků vůbec, pak je ne-
zbytně nutno, by nyní promluvil také velko-
statek konservativní, a to tak jasně a otevře-
ně, aby jeho hlasu bylo na všechny strany
dobře porozuměno.
Němečtí učitelé pro oktrojírky.
Učitelský spolek pro okres nýdecký měl 5.
t. m. kočovnou schůzi, na které se dle „Boh.“
jednomyslně usnesl na resoluci, žádající, aby nově
učítelské platy byly zavedeny způsobem nařizova-
cím. Nýdecký učitelský spolek výslovně pozdra-
vuje ohlášené pro Čechy oktrojírky, žádá však
vládu, aby se všemí zákony, jež nutno oktrojo-
vati, byl císařským patentem uzákoněn též záko
o nových platech učitelských. — Bylo by zajimavo
zvěděti, co si o nýdecké resoluci učitelské, vy-
daně k vůli oktrojírce učitelských platů, pomyslil
vůdcové Němců v Čechách a vláda.
Čecho
Němec
Čechy
21
article
Rakousko-Uhersko.
Opětná změna v uherském kabinetě.
V Tiszově, sotva měsíc starém kabinetě,
nastane v nejbližších dnech změna. Vystoupí
z něho ministr obchodu dr. Ladisl, Beöthy.
který převzal toto ministerstvo za vlády hr.
Khuena-Hědervára po úmrtí Karla Hierony-
ma dne 18. října 1911 a zůstával v úřadě také
za vlády Lukácsovy. Když se hr. Tisza stal
ministerským předsedou, dr. Beöthy zdráhal
se z důvodů rodinných převzíti opět porte-
feuille, ale na prosbu hr. Tiszy odložil svou
demisí o několik neděl, aby Tiszovi poskyu
čas na vyhledání vhodného nástupce. Nyní se
Tiszovi podařilo nástupce nalézti v členu ma-
gnátské sněmovny, bar. Janu Harkányovi,
který jako ředitel uherské Úvěrní bankya
různých průmyslových podniků dobře se vy-
zná v hospodářských otázkách a hodí se tedy
za ministra obchodu. Změna je dle dnešních
pešťských zpráv již úplně připravena a bar.
Jan Harkányi bude v nejbližších dnech
jmenován ministrem. Současně se očekává,
že bude obsazeno také prázdné dosud křeslo
ministra pro Chorvatsko a tento portefeuille
bude svěřen bývalému chorvatskému bánu
a nynějšímu vůdci chorvatské vládní strany
pokrokové, hr. Theodoru Pejače viči.
doktor
Ladisl
Beöthy
Karel Hieron
Lukácsův
Tisza
Tisz
Harkány
Harkányi
Pejač
RakouskoUhersko
Chorvatsko
Tisza
gnátský sněmovna
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Americký dopis.
(Odpověď českému intelizentu, který chtěl jet
do Ameriky.j
V Chicagu, Ills., S. S.
Ctěný panel
Vaše vytrvalost, kterou jste osvědčil tím
že jste nepovolil, dokud se Váš dopis nedostal
do mých rukou, zaslouží si již sama odpovědi
a to tím spíše, že touto vzácnou vlastností jste
prokázal do jisté míry svoji kvalifikaci k exi-
stenčnímu boji, jaký by Vás očekával v Ame-
rice. Poněvadž pravite, že mluvíte za více
mladých českých inteligentů, kteří touží po
informacích, dovoluji si dáti Vám tímto od-
pověď veřejnou. Platí všem, kdož touží po in-
formacích ve směru Vámi naznačeném.
Naříkáte si na děsné poměry a finančn
„miserii“ ve vlasti. Je to tatáž stará pís-
nička, kterou jsme zpívávali my před 25 lety
A vidíte, můj milý, za těch 25 let mnozí z mých
vrstevníků dodělali se v Čechách úspěchů zna-
menitých, kdežto jiní dožili se v Americe
trpkého sklamání.
Budou-li Vám v Americe poměry nejvýše
příznivy a doděláte-li se zde po dlouhéma
těžkém existenčním boji úspěchu, pak i v tom
nejlepším případě zaměníte prostě finanční
mizerii za mizerii duševní.
Musíte si uvědomiti, že v Americe není
naprosto žádného úspěchu, ani toho nejideál-
nějšího, který by nespočíval na zlatém pod-
stavci. Toho aspoň u vás ve vlasti není. Tam
můžete býti „něčím“ i při té, jak vy tomu ří-
káte, „finanční mizerii“, kdežto zde v Ame-
rice za takových okolností zůstanete vždy jen
pouhou bezcennou nulou. V naší české společ-
nosti jest, možno-li, úkaz ten ještě drastičtěj-
ším, než ve společnosti čistě americké.
Ills
Amerika
Chicago
Čechy
ame
23
article
Neupírám, že ve vašem oboru civilníhe
inženýrství nalezl byste v Americe otevřené
pole a slibnější půdu než v oborech jiných,
ale napřed musíte svoji lodičku pracně protla-
čiti úžinami, skalisky a mělčinami, byl byste
nucen, jako indiáni, nésti svoje canoe na zá-
dech přes katarakty, písčité výspy a smrdutá
bahniska, než se dostanete na splavnou vodu.
Budete-li jednou na ní a uchováte-li si pevné
paže a nezdolnou vůli, popluje se Vám to dále
lehce. Pak teprve mohl byste snad najíti vy-
hlídky do budoucnosti lepší než v Evropě.
resp. doma ve vlasti. Na celé té cestě nesmíte
však ani na okamžik spustiti se zřetele svůj
lesklý cíl, a nechť bojujete zevně za jakou-
koli vznešenou ideu, ve svém srdci smíte sle-
dovati jen jeden jediný cil, a tím jest — dolar.
To je bůh Ameriky, začátek a konec všeho,
základ každého úspěchu, podklad každé slá-
vy, i té nejideálnější.
A proto, prosím, nechte všechny své
krásné ideály za sebou na východních březích
Atlantiku, zbavte se přitěže a jestli je Vám to
naprosto nemožným, zabalte je aspoň do ba-
vlnky a uložte někam, aby Vám nebyly na
očích a nerozdíraly Vaše srdce v boji, ve kte-
rém může zvítěziti pouze surový, hrubý mate-
rialismus.
Ze všech Vašich kvalifikací, které uvádite
ve svém dopise, nejvíce se mně zamlouvá „ab-
stinence“. Věřte, že ta Vám pomůže zde nej-
více urychliti položení finančních základů
otevření cesty k Vaší budoucnosti.
Budu k Vám upřímným. Když jste již tak
resolutně odhodlán opustiti vlast a vyhledati
si nový domov za okeánem, jeďte s tím pev-
ným úmyslem, amerikanisovati se tak rychle.
jak nejrychleji Vám bude jen možno. Národní
ideály a vlastenecké illuse, které si povezete
z Čech, se Vám tak jako tak v české Americe
Amerika
Evropa
bůh Amerika
Atlantik
Čechy
český Amerika
24
article
rozpadnou rychle v trosky. Zklamání nad tím
stane se Vám pak jen přítěží na další nama-
havé cestě. Prosím, nemyslete, že Vám radim
abyste se stal odrodilcem a zapřel svůj národ
Naopak! Až budete míti vítězství zajištěno
můžete se státi jeho vynikajícím členem, váže-
ným a ctěným a můžete mu prokázati pak plat-
ných služeb. Ale cesta k tomu vitězství neběží
pro vás po našich česko-amerických nivách.
Snad Vaše začátky, ta nejhorší doba po pří-
jezdu, byly by lehčí, kdybyste žil mezi „svými“
ale po stránce praktické a zájmům Vaší bu-
doucnosti bylo by to jen ke škodě.
Pravíte, že se nebojíte fysické práce. Do-
vedete-li zásadu tu uplatniti, až budele nucen
prováděti ji zde v praxi, pak máte vyhráne.
Jeďte na západ, hodně daleko na západ, ce
nejdále od středisek vystěhovaleckého živlu.
Dělejte cokoli, jakoukoli práci. Zde se za ni
stydět nemusíte, ale můžete a také budele
jednou na ni hrdým. Vytrvejte! Pamatujte, že
nejčernější hodina noci jest právě ta, než se
nad východem zjeví první záchvěv ranního
světla. Kousejte se do rtů — a nepovolte! Sklá-
dejte dolar k dolaru a nespouštějte s očí svůt
cíl — peníze. Zdali se Vám takový ideál ži-
vota zdá příliš nízkým, pak sem raději ne-
jezděte, neb by Vám zde bylo mnohem hůře
nežli vůbec může býti u vás doma.
Za rok, za dva naučíte se řeči a ušetříte
si dosti peněz, abyste mohl vstoupiti do ně-
které zdejší odborné školy. Ne že bysle toho
potřeboval ke zdokonalení svých vědomostí
ale poněvadž tam najdete příležitost a klíč
k otevření si brány své budoucnosti. Při svém
výborném evropském vzdělání můžete si do-
býti jednou i skvělé budoucnosti.
Pravím: „můžete“, ale zaručiti se Vám z
to nemůže nikdo a pomáhati Vám k tomu ne-
bude v Americe jistě žádný. Pomoci si musíte
sám. „Help your self“ jest heslem tak mocným
západ
Amerika
25
article
že trhá v Americe pásky i nejvěrnějšího přá-
telství a uplatňuje se i ve svazcích rodinných.
Zde jest právě příčina onoho chladu, který
přístěhovalce v Americe také zamrazí. Ne-
spoléhejte se naprosto na ničí pomoc, neb ta
ještě nikomu v Americe nevyhrála vítězné
bitvy života.
Tážete se, proč nepíši nikdy o našich če-
ských, národních záležitostech a poměrechv
Americe. Můj milý, život jest příliš krátkým
než abych plýtval drahocenným časem k vůli
věcem zcela zbytečným, které, jednak za to
nestojí, a za druhé by každá snaha v tom
směru, i ta nejčistší a nejupřímnější nepři-
nesla dobrého ovoce nikomu a mně ovšem tím
méně. Čím méně budou naši krajané v Čechách
nahlížeti za oponu českého národního a spo-
lečenského života v Americe, tím lépe. Nav
bych jim zbytečně kazil jejich illuse, pokuds
je ještě zachovali?
Prosím, abyste se nedomýšlel, že za tou
oponou jest naprosto vše špatným. To nikoli
Mnohé, co by se Vám v Čechách zdálo ne-
správným a vadným, jest takovým jen proto
že poměry jinak nedovolují. Pokud poměry ty
zůstávají Vám neznámy, byl by pak i Váš roz-
sudek nespravedlivým. Až přijde doba, kdy
přestane za moře přesazená větev našeho ná-
roda dostávati čerstvou mízu z mateřského
kmene, stanou se všechny ty nové snítky, zn
vypučevší, americkými, právě tak, jako jesl
tomu a musí býti s každou jinou národnost
v Americe. V té velké tavící peci národů, ja-
kou jsou Spojené státy, roztaví se každý kov.
který jest do ní vhozen a výsledkem jest
bude jednotná, celolitá massa.
Proto, prosím, uvědomte si, že každý če-
ský člověk, který opouští svoji vlast, aby si za
okeánem zbudoval nový domov, jest pro svů
národ prakticky ztracen.
Amerika
poměrechv Amerika
Čechy
spojený stát
26
article
Nezáleží na tom, jak nadšeným jest vla-
stencem, jak věrným a milujícím synem zů-
stane své české matce-vlasti, jeho dětí a dět
jeho dětí budou cítiti tutéž lásku, ale zase k
té zemi, kde ony samy se zrodily, která jest
jim vlastí. Jest to prostě přirozený zákon při-
rody. My pak, při nejlepší vůli a nejhorlivější
snaze můžeme dociliti nejvýše toho, že se tito
Američané českého původu nebudou za svo
krev styděti. Více pro svůj národ vykonati
nemůžeme. Žel, že i tato upřímná snaha uka-
zuje často tak špatné výsledky.
Prosím, mějte toto vše na paměti než se
rozhodnete. Jestli opravdu milujete svoji vlast
a je-li jen Vám drahým ten náš ubohý národ.
který potřebuje každého k boji schopného
syna, neopouštějte jeho řady — neubírejte mu
sil, jen proto, že někde jinde Vám kyne snad
kratší cesta k zlatému teleti. Věnujete-li zá-
pasu o existenci doma ve vlasti tolik síly a
tolik energie, kolik byste musel nutně vynalo-
žiti zde v Americe, dospějete bohdá jednou
doma k vítězné metě. A ten náš drahý národ
bude míti na Vašem vítězství svůj podíl,
kdežto zde musel byste bojovati svůj boj pod
praporem čirého sobectví a stanul byste snad
někdy jako vítěz u lesklého cíle zlata nad
hrobem všech svých — ideálů. Možná, že by
Vám pak nezůstalo v celém širém světě nie.
než ten chladný, lesklý kov. Takových polito-
vání hodných chuďasů, kteří nemají na světě
nic než peníze, jest v Americe veliká armáda.
Přečtěte si v Čechově „Ve stínu lipy“ ná-
vrat Václava Bártů z Ameriky. Já, člověk,
kterém říkají, že je lepším Američanem nežli
Čechem, Vás ujišťuji, že tyto verše našeho ne-
smrtelného básníka mluví tisícům a tisícům
nás, kteří jsme opustili vlast — z hloubi duše.
Přečtěte si je — rozmyslete se dobře a pak.
doufám, že zůstanete doma.
Váš upřímný
Just A Man.
Američan
Čechův
Bárt
Čecho
Just
Amerika