ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 181bab40-8f13-11dd-ad0d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 65, work 4, person 50, org 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 11. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 188.
4 article
m ranní a večerní llety předplácí se V Praze v administracl na měsln 8K - ns čtvrt lsta s dvoji donáškou Ba měsic. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K esh ve fillálkách na měsle 9 K S0 Poštou- na měsle. na čtvrt leta ! . . . 9 K 50 s dvoji zásilkou na měsle. na čtvrt ista : . . . K s0 b
Praha Pošta
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o S přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article V nejvyšší čas!
V nejvyšší čas! Konečně slovo, na které čekají všickni kdo už po řadu dní zrakem zarmouceným a přísným sledují hromadnou balkánskou vraždu. Čekali jsme na ně všichni, přesvěd- čeni, že pohled na hrozný omyl balkán- ských protivníků a jejich strašlivý zločin na civilisaci i slovanství musí alespoň po prvních bitvách zaraziti jejich šílený zápa a vzbouřiti jejich slovanské, lidské i poli- lické svědomí, kterému se na všech stra- nách zjevuje tolik hrůzy a bídy. A když ne následky bojů, o kterých se tvrdí, že jsou daleko zuřivější, než byly všecky bitvy 3 Turky, tak aspoň to musí konečně při- vésti k rozumu znepřátelené spojence bal- kánské, že všecka jejich dosavadní energie. ať jakkoliv bičovaná, zdá se přec jenom při všech svých obětech býti marna, protože na bojištích nešťastné Makedonie zápasí spolu nepřátelé rovnocenní, kteří nemohou ani na válečném poli dosáhnouti proti sobě ú- spěchů větších, než by jim kynuly od akce diplomatické. Děla hřmí, bodáky, které pouhým leskem rozehnaly turecké armády. řádí v tělech bulharských a srbských juná- ků, hrůzné transporty raněných vynořují se zase z makedonské výhně vzteku a hrůzy. ale válečné pole zůstává pouhým polem smrti a ne už tím polem slávy, na kterém i smrt ukazovala vítězům nad Turky v po- slední hodině života svůj úsměv.
Turek Makedonie Turek
7 article
Vojenské operáce jsou nerozhodny. bulharská armáda nemá úspěchů, které dojista očekávala, a s rostoucím nepokojem počitá už nejenom bulharská diplomacie, nýbrž i bulharský generální štáb každý bez- úspěšný den, poněvadž o ten den se také přibližuje chvíle, kdy mobilisovaná rumun- ská armáda překročí hranice a hodí celou svou váhu na mísku balkánské rovnováhy Z toho pocitu nejistoty, z toho stoupa- jícího vědomí, že cesta nastoupená je chyb- ná, a z toho neúprosného svědomí, které se zdvihá proti zločinu na všem Šlovan- stvu spáchanému, zrodilo se první osvobozu- jící slovo, které ve středu padlo z bulhar- ských úst. Bulharská vláda dala prohlásiti v Petrohradě, že chce učiniti přítrž dalšímu krveprolévání a proto svěřuje se ú- plně vláděruské za tím účelem, aby bylo dosaženo zastavení nepřátelství Soukromá depeše to doplňuje zprávou, že bulharský vyslanec Bobčev, když mu Sa- zonov činil výčitky, propukl v hlasitý pláč
Bobčev Petrohrad
8 article
Ano, nad věcmi balkánskými musejí plaka- ti nejenom matky, ženy a sestry, nýbrži muží. Na makedonských bojištích se zabíj- zločinně a umírá zbytečně, a to musí po- krýti slzami očí všech, kdo beze vší senti- mentality dívali se na válku s Tureckem jako na životní nutnost balkánských ná- rodů. Před Sazonovem plakal Bobčev za všecky, kdo jsou ať přímo nebo nepřímo vinni nynější válkou. Ve středu teprve přišla z Balkánu do Petrohradu ta pravá odpověď na carův telegram, odpověd. pravda, daná ne svobodnými hlavy zdra- vých národů, nýbrž teprve chroptěním je- jich polomrtvých synů, ne moudrou stát- nickou úvahou, nýbrž teprve krvavým schlazením dobyvatelských snů. Ale je to přece odpověď, je to vůle k smíru, a po- skytuje jakousi naději, že se dá ještě zahla- dit a k lepšímu obrátit, co jí musilo před- cházetí. Teď musí balkánská diplomacie jedna- ti rychle; neskonale rychleji, než vrhla ná- rody do bratrovražedné války, ale také ještě rychleji a rozhodněji, než dala vojá- kům slovo k válce s Turky, neboť by mohla ztratit i to, co v ní za tolik krve vy- získala. Ještě je pořád čas. Není poraže- ných ani vítězů, všichni si sahají na okrva- vené hlavy, jimiž vrazili do zdi, a ve všech promlouvá ohlušené svědomí a křičí svůj protest proti dalšímu prolévání krve. Jestli- že někomu nestačila vojenská čest, kterou poskytla válka s Turky, nyní jí snad už
Sazonov Bobčev Turek Turecko Balkán Petrohrad
9 article
má víc než dosti. Žádná rozhodná vojen- ská rána nebyla dána na makedonském bo- jišti, a tedy ani žádná politická. Te všichni uznají, co nechtěli věděti dříve, oč je smír lepší než soudy, a protivníci, rovno- cenní na bojišti, mohu se konečně posta- viti vedle sebe i jako rovnocenní sousedé, mezi nimiž nemůže panovati žádná hege- monie, nýbrž jediné bratrství, solidaritaa rovnost. Krvavé písmo desetidenní hrůzy zústane vždycky na pergamenech balkán- ské historie, ale je známo, že pergameny se dají používati dvakrát, že to, co psáno těchto dnech, může býti seškrabáno a pře- psáno dějinami nové, lepší budoucnosti. pod nimiž bude staré písmo vystupovati jenom jako temná výstraha před tím, kam vede zatvrzelá neústupnost a neschopnost. uvésti svoje zájmy v souhlas se zájmy těch. s nimiž nezbytně musíme žíti. Bulhaři ne- mají úspěchů tak rychlých, jak doufali,a apelují znovu k Rusku, Srbové hleděli na průvod bulharských zajatců Bělehradem jako na pohřeb a nemají, kam by apeloval jinam: v desíti dnech musily teď obě strany revidovati celá desítiletí své historie a u- čiti se vzájemné vážnosti, když jim k tomu nestačily všecky války s Turky a jmeno- vitě ta poslední. A tak se tentokráte snad i zločin může obrátiti v dobro a nad Balká- nem rozhostiti mír pevnější, než by tomu možná bylo bez krvavé války, která jako- by byla i po porážce Turků nezbytnouk tomu, aby se Balkánci stali zralými k živo- tu opravdu souverenních národů.
Bulhar Srba Turek Balkánec Rusko Bělehrad
10 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Úpěnlivá bulharská prosba za pomoe Ruska. Z Petrohradu, 10. července. Včerejší kon- ference bulharského vyslance Bobčeva se Sazonovem byla velmi pohnutá. Trvala přes hodinu. Jak se ujišťuje, propukl Bobčev. kterému Sazonov čínil výčitky, že Bulharsko překročilo meze slušnosti vůči spojencům, ve hlasitý uláč a úpěnlivě žádal za pomoc Ruska- Kc. Z Bělehradu, 10. července. Ruské vyslanectvo bylo vyrozuměno, že Bulharsko požádalo ruskou vládu za intervenci. Ta odpověděla, že dá definítivní od- pověď po dohodě s velmocemi, ne- boť si nepřeje sama se expono- vati, nebo dáti důvod k něja- kým protestům. Do rozhodnutí o event. intervenci bude ve vojenských ope- racích pokračováno ve směru dobře propracovaného plánu. jehož výsledek se ukáže již koncem tohoto týdne, kdy se očekávají vážné a příznivé zprávy.
Sazonov Bobčev Rusko Petrohrad Bulharsko Bělehrad
11 article
Situace na jižním bojišti. Z Bělehradu, 10. července. (K. k.) Srb- ská tisková kancelář sděluje: Srbský před- voj, jenž pronásleduje rozprášenou bulhar- skou armádu, stihl do Radoviště touže dobou, kdy řecké vojsko obsadilo Strum- nici. Srbská jízda nedopřála Bulharům času k zotavení. Tím vysvětluje se veliký počeí zajatců, kteří všichní si stěžují do vysí- lení bulharského vojska. Řekové zahájili postup k Ra- dovišti, takže není nic v cestě co možná brzkému spojení obo spojeneckých armád. Na jižním bojišti je tudiž situace srbského a řeckého vojska taková: V Rujanu, Kočanech, Radovišti a v souvislosti s tím ve Strumnic a Dojranu, dále na starých hrani- cích ve Vlasině, Pirotu, Sv. Miku- láši, Kňaževci a Zaječaru byli Bul- haři po prudkých bojích všude za- tlačeni. Kňaževac jest úplně ne- přítele prost. Dle toho je výsledek operací srbského a řeckého vojska až do nynějšího okamžiku neoby- čejně příznivý. Zráty na obou stra- nách jsou značné, protože došlo k tuhým bojům.
Srb Bulhar Řek Kočan Radovišť Mika Zaječar Bělehrad Rujana Pirot
12 article
K situaci na bojišti. Z Vídně, 10. července. („Mílit. Rundsch.“ Dosavadní ofensiva bulharské severní skupi- ny na čáře Zaječar-Pirot asi uvázla. Na jihu bylo dosaženo spojení mezi I. a III. srbskou a řeckou armádou na čáře Krivolac-Blagnea- Planína-Dojran. Písemný bulharský rozkaz k útoku. Z Vídně, 10. července. Zdejší srbsk vyslanectví doručilo novinám fotografický snímek písemného rozkazu k útoku, který nalezen byl u padlého bulharského důstoj- níka a vydán byl v době (29. června). kdy ještě vyjednávání bylo v pl- ném proudu. Tento snímek je zhotoven v polním kopírovacím bloku. Rozkaz psán je tužkou kyrilikou. Dokument činí dojem naprosté autentičnosti a je drahocenným hi- storickým důkazem, že Bulhaři zahájili ne- přátelství v době, kdy ještě se Srby vyjed- návali. Snímky tohoto dokumentu budou zá- stupci srbskými v cizině předloženy vládám velmocí . Nynější ztráty balkánských států na bojištích Z Pešti, 10. července. „Pester Lloyd“se dovídá, že ztráty čtyř balkánských států od- hadují se na 100.000 mužů.
Bulhar Srba Lloyd Vídeň Zaječar Pirot Pešť KrivolacBlagneaPlanín Dojran
13 article
Řekové prý nechtějí povoliti. Z Paříže, 10. července. Zdejší listy uve- řejňují nepříznivé zprávy z Athén. Řecké no- viny prý prohlašují, že Řecko nemůže pře- rušit válku, dokud nebude zníčena bulharská armáda. Očekává se však, že vlivy, které uve- deny byly v činnost, záhy způsobí v Řecku obrat pro pokojné vyřízení balkánských zá- ležitostí. Z Athén, 10. července. Řecká a srbská vláda přes nátlak diplomacie trojdohody jevi náladu — zejména na řecké straně — pokra- čovat ve válce. Řecká vláda žádá, aby Rusko a Francie se zaručily, že budou splněny pod- mínky, které Bulharsko má splniti, aby nepřá- telství bylo přerušeno. Řecké požadavky tý- kají se měst Dojranu, Seresu, Kavaly a Dramy jejichž obyvatelstvo je prý většinou řecké a kterážto města Řekové požadují. Naproti to- mu Srbově žádají jimi obsazené území. Také Srbsko domáhá prý se záruky ruské pro své požadavky.
Řek Srbův Paříž Atény Řecko Rusko Francie Bulharsko Dojran Seres Srbsko
14 article Záruky.
Záruky. Z Bělehradu, 10. července. Zde ujišťují že Srbsko přeje si vřele konec bratrovražed- né války, leč obává se, že Bulharsko použije příměří pouze k sesílení vojenských posic.
Bělehrad Srbsko Bulharsko
15 article
Proto žádá, aby jeho požadavky byly částečně zaručeny. Žádá, aby mu připadla nesporná sporná území, čímž staly by se Skoplje, Kuma novo, Veles, Štip. Ochrid a Monastýr srbský mi a řeckými. Nedostatek důstojnictva v řecké armádě. Z Athén, 10. července. V době vojenskéh povstání z armády vyloučení důstojníci směj býti po dobu války používáni ke službě jak záložní důstojníci. Načovič v Cařihradě. Z Caříhradu, 10. července. Bulharský delegát Načovič přibyl sem ve zvláštní missi. Ljuba Jovanovič zemřel. Z Bělehradu, 10. července. Minulé noc zesnul zde chefredaktor vojenského listu »Piemont« Ljuba Jovanovič následkem poranění na bojišti. Jovanovič byl vůdcem či hlavou »Slovanského Jugu« a před časem zapleten byl do velezrádné aféry záhřebské Starostlivý sultán. Z Paříže, 10. července. „Temps“ uveřej- ňuje interview svého korespondenta v Caři hradě se sultánem, který mezi jiným pravil Zájem vlády je soustředěn hlavně na to, aby rány, které Turecko utržilo ve válce, byly co nejdříve zhojeny. Reforma musí být provedena co nejdříve, při čemž zahraniční kapitalisté a vůbec cízína bude připuštěna k činnosti Turecko pro příště zařadí do rozpočtu nejnut- nější položky na vojsko a námořnictvo, jen pokud je toho k obhájení země nezbytně nutno. Albanské věci. Z Vídně, 10. července. („Albanische Korresp.“) Esad paša byl návštěvou u miní stra hr. Berchtolda a konferoval s ními různých otázkách albanských. v (Viz poslední zprávy.)
Skoplj Veles Štip Načovič Jovanovič Berchtold Kuma Ochrid Atény Cařihrad Bělehrad Piemont Paříž Turecko Vídeň Albanische Korresp
16 article Politický přehled. Země české.
Politický přehled. Země české. O projevu ústavověrného velkostatku uveřejnila včera „Neue Fr. Presse“ výklad to- tožný s „Bohemií“; „N. Fr. Presse“ však tex svůj opatřila úvodní poznámkou, že pocházi ze směrodatné strany. Obsah výkladu toho jsme v hlavních rysech podali již včera ve- čer; zbývá ještě jen dodati, že směrodatný německý informator „Bohemic“ a „Neue Freie Presse“ považuje za zvlášť důle- žito také to, že ústavověrný velkosta- tek žádá, aby spořádané a snesitelné po- měry v Čechách zavedla vláda, aby obnovena byla dorozumívací akce, že ústavověrný velkostatek ukazuje na Čechy jako na kazi- míry a že národnostních ústupků pro Némee se domáhá se zřetelem na jich význam pro celý stát. Po těchto německých výkladech můžem snad říci, že náš včerejší úsudek o prohlášení ústavověrného velkostatku jest jen potvrzen. Ale středeční projev ústavověrného velko- statku dotýká se velmi pronikavě jiného ještě činitele politického: konservativního velko- statku. Není pochyby, že nikoli příznivě. Ku- rie velkých statků na sněmě odůvodňuje se jednak historicky, jednak posláním šlechty jako prostředníka mezi oběma národy země Tuto politickou roli velkostatku porušili po- slanci ústavověrného velkostatku v nynějším politickém období již dvakrát. Poprvé, když ve sněmě přímo podporovali německou ob- strukci. Je nezvratně zjištěno, že němečtí ob- strukčníci občanští byli by několikrát podlebt při obstrukčních hlasováních, kdyby jejich
Neue Čecho Francie . Presse Čechy Bohemia Neue Frei Presse
17 article
U drobném prodejle ranní čisto o sobů . za 8 večerní za d Ve filialkách na venkově ranní čislo večerní
18 article
z vvános telaloi enlstosa měžžlej lnneráty platí se hotově napřed. Předplaceni a insorty přijíma sdministrace v Marianské ul., 3 Tam nacházeji se táž rodnkce, tiskárna a sxpedie „Národnlch Listů“ Rakopizy se nevracejl
19 article
hlasy nebyli ústavověrní velkostatkáří doplnilí hlasy svými. Nyní, předevčírem, vztýčili na sněmovní své tvrzi ostentativně prapor něme- ckonacionální. Tím způsobem se ústavověrní velkostatkáři nejen sami zbavili role prostřed- nické, nýbrž poslání toto vůbec ohrozili pro celou kurii velkých statků. Není pochyby, že tím zároveň se postavili proti konservativnímu velkostatku. Konserva- tivní velkostatkáři jsou zajisté nejoddanějšími zastanci národního smíru v zemi, ovšem smíru spravedlivého, založeného na rovnoprávnosti a rovnocennosti obou národů země. Důsledně také konservativní velkostatkáři v celé do- rozumivací akci, která byla v květnu t. r. se strany německé prohlášena za zmařenu, dbali toho, aby v celém tom jednání dorozumívacím byla zachována a udržena rovnováha. Nyní však ústavověrní velkostatkáři žá- dají, aby se Němcům v Čechách dostalo ok- trojírkou toho, co jim dle úsudku ústavověr- ného velkostatku náleží a co prý jim nemůže býti déle zadržováno. Tímto způsobem by se Němcům dostalo velikého praecipua, které ani v politice konservativního velkostatku, ač vy- slovil souhlas s projektem správní komise, ne- může býti příjatelno. Při těchto projektech konservativní velkostatek zřejmě zastával sta- novisko, aby členy správní komise byli mu- žové neodvisli, náležející sněmu, ústavověrný velkostatek však tam chce míti úřadníky.
Němec Čechy
20 article
Vším tím ústavověrný velkostatek jedná protichůdně proti konservativnímu velko- statku. Nemá-li středeční projev ústavověr- ného velkostatku býti vykládán jako vůdčí čin kurie velkých statků vůbec, pak je ne- zbytně nutno, by nyní promluvil také velko- statek konservativní, a to tak jasně a otevře- ně, aby jeho hlasu bylo na všechny strany dobře porozuměno. Němečtí učitelé pro oktrojírky. Učitelský spolek pro okres nýdecký měl 5. t. m. kočovnou schůzi, na které se dle „Boh.“ jednomyslně usnesl na resoluci, žádající, aby nově učítelské platy byly zavedeny způsobem nařizova- cím. Nýdecký učitelský spolek výslovně pozdra- vuje ohlášené pro Čechy oktrojírky, žádá však vládu, aby se všemí zákony, jež nutno oktrojo- vati, byl císařským patentem uzákoněn též záko o nových platech učitelských. — Bylo by zajimavo zvěděti, co si o nýdecké resoluci učitelské, vy- daně k vůli oktrojírce učitelských platů, pomyslil vůdcové Němců v Čechách a vláda.
Čecho Němec Čechy
21 article
Rakousko-Uhersko. Opětná změna v uherském kabinetě. V Tiszově, sotva měsíc starém kabinetě, nastane v nejbližších dnech změna. Vystoupí z něho ministr obchodu dr. Ladisl, Beöthy. který převzal toto ministerstvo za vlády hr. Khuena-Hědervára po úmrtí Karla Hierony- ma dne 18. října 1911 a zůstával v úřadě také za vlády Lukácsovy. Když se hr. Tisza stal ministerským předsedou, dr. Beöthy zdráhal se z důvodů rodinných převzíti opět porte- feuille, ale na prosbu hr. Tiszy odložil svou demisí o několik neděl, aby Tiszovi poskyu čas na vyhledání vhodného nástupce. Nyní se Tiszovi podařilo nástupce nalézti v členu ma- gnátské sněmovny, bar. Janu Harkányovi, který jako ředitel uherské Úvěrní bankya různých průmyslových podniků dobře se vy- zná v hospodářských otázkách a hodí se tedy za ministra obchodu. Změna je dle dnešních pešťských zpráv již úplně připravena a bar. Jan Harkányi bude v nejbližších dnech jmenován ministrem. Současně se očekává, že bude obsazeno také prázdné dosud křeslo ministra pro Chorvatsko a tento portefeuille bude svěřen bývalému chorvatskému bánu a nynějšímu vůdci chorvatské vládní strany pokrokové, hr. Theodoru Pejače viči.
doktor Ladisl Beöthy Karel Hieron Lukácsův Tisza Tisz Harkány Harkányi Pejač RakouskoUhersko Chorvatsko Tisza gnátský sněmovna
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Americký dopis. (Odpověď českému intelizentu, který chtěl jet do Ameriky.j V Chicagu, Ills., S. S. Ctěný panel Vaše vytrvalost, kterou jste osvědčil tím že jste nepovolil, dokud se Váš dopis nedostal do mých rukou, zaslouží si již sama odpovědi a to tím spíše, že touto vzácnou vlastností jste prokázal do jisté míry svoji kvalifikaci k exi- stenčnímu boji, jaký by Vás očekával v Ame- rice. Poněvadž pravite, že mluvíte za více mladých českých inteligentů, kteří touží po informacích, dovoluji si dáti Vám tímto od- pověď veřejnou. Platí všem, kdož touží po in- formacích ve směru Vámi naznačeném. Naříkáte si na děsné poměry a finančn „miserii“ ve vlasti. Je to tatáž stará pís- nička, kterou jsme zpívávali my před 25 lety A vidíte, můj milý, za těch 25 let mnozí z mých vrstevníků dodělali se v Čechách úspěchů zna- menitých, kdežto jiní dožili se v Americe trpkého sklamání. Budou-li Vám v Americe poměry nejvýše příznivy a doděláte-li se zde po dlouhéma těžkém existenčním boji úspěchu, pak i v tom nejlepším případě zaměníte prostě finanční mizerii za mizerii duševní. Musíte si uvědomiti, že v Americe není naprosto žádného úspěchu, ani toho nejideál- nějšího, který by nespočíval na zlatém pod- stavci. Toho aspoň u vás ve vlasti není. Tam můžete býti „něčím“ i při té, jak vy tomu ří- káte, „finanční mizerii“, kdežto zde v Ame- rice za takových okolností zůstanete vždy jen pouhou bezcennou nulou. V naší české společ- nosti jest, možno-li, úkaz ten ještě drastičtěj- ším, než ve společnosti čistě americké.
Ills Amerika Chicago Čechy ame
23 article
Neupírám, že ve vašem oboru civilníhe inženýrství nalezl byste v Americe otevřené pole a slibnější půdu než v oborech jiných, ale napřed musíte svoji lodičku pracně protla- čiti úžinami, skalisky a mělčinami, byl byste nucen, jako indiáni, nésti svoje canoe na zá- dech přes katarakty, písčité výspy a smrdutá bahniska, než se dostanete na splavnou vodu. Budete-li jednou na ní a uchováte-li si pevné paže a nezdolnou vůli, popluje se Vám to dále lehce. Pak teprve mohl byste snad najíti vy- hlídky do budoucnosti lepší než v Evropě. resp. doma ve vlasti. Na celé té cestě nesmíte však ani na okamžik spustiti se zřetele svůj lesklý cíl, a nechť bojujete zevně za jakou- koli vznešenou ideu, ve svém srdci smíte sle- dovati jen jeden jediný cil, a tím jest — dolar. To je bůh Ameriky, začátek a konec všeho, základ každého úspěchu, podklad každé slá- vy, i té nejideálnější. A proto, prosím, nechte všechny své krásné ideály za sebou na východních březích Atlantiku, zbavte se přitěže a jestli je Vám to naprosto nemožným, zabalte je aspoň do ba- vlnky a uložte někam, aby Vám nebyly na očích a nerozdíraly Vaše srdce v boji, ve kte- rém může zvítěziti pouze surový, hrubý mate- rialismus. Ze všech Vašich kvalifikací, které uvádite ve svém dopise, nejvíce se mně zamlouvá „ab- stinence“. Věřte, že ta Vám pomůže zde nej- více urychliti položení finančních základů otevření cesty k Vaší budoucnosti. Budu k Vám upřímným. Když jste již tak resolutně odhodlán opustiti vlast a vyhledati si nový domov za okeánem, jeďte s tím pev- ným úmyslem, amerikanisovati se tak rychle. jak nejrychleji Vám bude jen možno. Národní ideály a vlastenecké illuse, které si povezete z Čech, se Vám tak jako tak v české Americe
Amerika Evropa bůh Amerika Atlantik Čechy český Amerika
24 article
rozpadnou rychle v trosky. Zklamání nad tím stane se Vám pak jen přítěží na další nama- havé cestě. Prosím, nemyslete, že Vám radim abyste se stal odrodilcem a zapřel svůj národ Naopak! Až budete míti vítězství zajištěno můžete se státi jeho vynikajícím členem, váže- ným a ctěným a můžete mu prokázati pak plat- ných služeb. Ale cesta k tomu vitězství neběží pro vás po našich česko-amerických nivách. Snad Vaše začátky, ta nejhorší doba po pří- jezdu, byly by lehčí, kdybyste žil mezi „svými“ ale po stránce praktické a zájmům Vaší bu- doucnosti bylo by to jen ke škodě. Pravíte, že se nebojíte fysické práce. Do- vedete-li zásadu tu uplatniti, až budele nucen prováděti ji zde v praxi, pak máte vyhráne. Jeďte na západ, hodně daleko na západ, ce nejdále od středisek vystěhovaleckého živlu. Dělejte cokoli, jakoukoli práci. Zde se za ni stydět nemusíte, ale můžete a také budele jednou na ni hrdým. Vytrvejte! Pamatujte, že nejčernější hodina noci jest právě ta, než se nad východem zjeví první záchvěv ranního světla. Kousejte se do rtů — a nepovolte! Sklá- dejte dolar k dolaru a nespouštějte s očí svůt cíl — peníze. Zdali se Vám takový ideál ži- vota zdá příliš nízkým, pak sem raději ne- jezděte, neb by Vám zde bylo mnohem hůře nežli vůbec může býti u vás doma. Za rok, za dva naučíte se řeči a ušetříte si dosti peněz, abyste mohl vstoupiti do ně- které zdejší odborné školy. Ne že bysle toho potřeboval ke zdokonalení svých vědomostí ale poněvadž tam najdete příležitost a klíč k otevření si brány své budoucnosti. Při svém výborném evropském vzdělání můžete si do- býti jednou i skvělé budoucnosti. Pravím: „můžete“, ale zaručiti se Vám z to nemůže nikdo a pomáhati Vám k tomu ne- bude v Americe jistě žádný. Pomoci si musíte sám. „Help your self“ jest heslem tak mocným
západ Amerika
25 article
že trhá v Americe pásky i nejvěrnějšího přá- telství a uplatňuje se i ve svazcích rodinných. Zde jest právě příčina onoho chladu, který přístěhovalce v Americe také zamrazí. Ne- spoléhejte se naprosto na ničí pomoc, neb ta ještě nikomu v Americe nevyhrála vítězné bitvy života. Tážete se, proč nepíši nikdy o našich če- ských, národních záležitostech a poměrechv Americe. Můj milý, život jest příliš krátkým než abych plýtval drahocenným časem k vůli věcem zcela zbytečným, které, jednak za to nestojí, a za druhé by každá snaha v tom směru, i ta nejčistší a nejupřímnější nepři- nesla dobrého ovoce nikomu a mně ovšem tím méně. Čím méně budou naši krajané v Čechách nahlížeti za oponu českého národního a spo- lečenského života v Americe, tím lépe. Nav bych jim zbytečně kazil jejich illuse, pokuds je ještě zachovali? Prosím, abyste se nedomýšlel, že za tou oponou jest naprosto vše špatným. To nikoli Mnohé, co by se Vám v Čechách zdálo ne- správným a vadným, jest takovým jen proto že poměry jinak nedovolují. Pokud poměry ty zůstávají Vám neznámy, byl by pak i Váš roz- sudek nespravedlivým. Až přijde doba, kdy přestane za moře přesazená větev našeho ná- roda dostávati čerstvou mízu z mateřského kmene, stanou se všechny ty nové snítky, zn vypučevší, americkými, právě tak, jako jesl tomu a musí býti s každou jinou národnost v Americe. V té velké tavící peci národů, ja- kou jsou Spojené státy, roztaví se každý kov. který jest do ní vhozen a výsledkem jest bude jednotná, celolitá massa. Proto, prosím, uvědomte si, že každý če- ský člověk, který opouští svoji vlast, aby si za okeánem zbudoval nový domov, jest pro svů národ prakticky ztracen.
Amerika poměrechv Amerika Čechy spojený stát
26 article
Nezáleží na tom, jak nadšeným jest vla- stencem, jak věrným a milujícím synem zů- stane své české matce-vlasti, jeho dětí a dět jeho dětí budou cítiti tutéž lásku, ale zase k té zemi, kde ony samy se zrodily, která jest jim vlastí. Jest to prostě přirozený zákon při- rody. My pak, při nejlepší vůli a nejhorlivější snaze můžeme dociliti nejvýše toho, že se tito Američané českého původu nebudou za svo krev styděti. Více pro svůj národ vykonati nemůžeme. Žel, že i tato upřímná snaha uka- zuje často tak špatné výsledky. Prosím, mějte toto vše na paměti než se rozhodnete. Jestli opravdu milujete svoji vlast a je-li jen Vám drahým ten náš ubohý národ. který potřebuje každého k boji schopného syna, neopouštějte jeho řady — neubírejte mu sil, jen proto, že někde jinde Vám kyne snad kratší cesta k zlatému teleti. Věnujete-li zá- pasu o existenci doma ve vlasti tolik síly a tolik energie, kolik byste musel nutně vynalo- žiti zde v Americe, dospějete bohdá jednou doma k vítězné metě. A ten náš drahý národ bude míti na Vašem vítězství svůj podíl, kdežto zde musel byste bojovati svůj boj pod praporem čirého sobectví a stanul byste snad někdy jako vítěz u lesklého cíle zlata nad hrobem všech svých — ideálů. Možná, že by Vám pak nezůstalo v celém širém světě nie. než ten chladný, lesklý kov. Takových polito- vání hodných chuďasů, kteří nemají na světě nic než peníze, jest v Americe veliká armáda. Přečtěte si v Čechově „Ve stínu lipy“ ná- vrat Václava Bártů z Ameriky. Já, člověk, kterém říkají, že je lepším Američanem nežli Čechem, Vás ujišťuji, že tyto verše našeho ne- smrtelného básníka mluví tisícům a tisícům nás, kteří jsme opustili vlast — z hloubi duše. Přečtěte si je — rozmyslete se dobře a pak. doufám, že zůstanete doma. Váš upřímný Just A Man.
Američan Čechův Bárt Čecho Just Amerika