ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a5f7b2b0-8fd6-11dd-9bcf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 141, place 71, org 13, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
23. září 1913. Číslo 261.
4 article
ších institucí anebo jí nemají a v tom případě musí učiniti místo jiným mužům při nejbližších volbách. Z německé pokrokové strany. Rozšířené předsednictvo německé pokrokov strany konalo za předsednictví dv. r. Bachmanna mimořádně četně navštívenou schůzi, ve které po vyřízení běžných záležitosti učiněna řada důleži- tých usnesení. Pokud se týče sjezdu strany, bylo usneseno, že veliké zájmy německého lidu v Če- chách nutno společně řešiti a že pořádání sjezdu strany v důsledcích toho může se pořádati teprve po vyjasnění situace během měsíce října v Praze. Jelikož jak v Chomutově, tak v Ústí dne 5. října budou přítomni velmi četní důvěrníci pokrokové strany, naskytá se příležitost ku předporadě o otáz- kách, jež mají býti projednány na Volkstagu, jakož i o programu zemského sjezdu strany. Předseda rozvinul pak obraz politické situace, jež vedla k usnesením chomutovským a k uspořádání Volks- tagu. Potom bylo jednáno o návrhu stanov k uspo- řádání příštího Volkstadu a utvoření stálého kolle- gia německých důvěrníků na nejširší basi. Debaty zúčastnili se posl. dr. Urban, Pfersche, Kafka, Eck- stein, Müller, Rzach a red. Melzer. Jednomyslně vysloveno, že při stálém zachovávání neodvislosti poslanců je účelným a záhodným pořízení porad- ního sboru. Rozhodnutí o stanovách ponecháno klubu býv, zemských poslanců pokrokové strany. Jako náhradníci za stranu do 24členného výboru vysláni do organisačního výboru dv. r. Pfersche. Eckstein a Krieg. Příští schůze předsednictva koná se počátkem nejbližšího týdne a zabývati se bude programem ústeckého shromáždění důvěrníků Volkstagem.
Bachmann doktor Urban Pfersch Kafka Eck Müller Rzach Melzer Eckstein Krieg Praha Chomutov Ústí
5 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Hr. Tísza a gener. Krobatín. Společná návštěva ministra vojenství, ge- nerála Krobatina a ministra honvédů Ha- zaie u hr. Tiszy v Gesztu souvisí ovšem s novým rozmnožením armády a novými vo- jenskými břemeny rakouských a uberských občanů. O této věci přicházejí čas ob čas na veřejnost zprávy, pocházející vesměs „ze stra- ny nejlépe informované“, a přece si navzájem odporují. Nedávno jsme citovali takovou „zce- la spolehlivou“ zprávu z „N. W. Tagbl.“, když byl ministr Hazai posledně ve Vídni. V oné zprávě se tvrdilo, že otázka nového rozmno- žení armády nachází se teprve ve stadiu při- prav a ministerstva rakouské a uherské ne- měla dosud ani příležitosti o ní se vysloviti. Dnes čteme o téže věci v „Zeitu“ infor- maci, pocházející z Pešti od osoby vojenské ve které se praví: Naproti všem opačným zprávám nutno konstatovati, že výše no- vého rozmnožení armády byla jíž předněkolika měsíci do všech po- drobností smluvena s oběma kabi- nety — rakouským i uherským. Ministerstvo rakouské vyslovilo s plánem vojenské správy úplný souhlas, a také tehdejší kabine dra. Lukácse, v němž zasedal i nynější mi- nistr honvédů Hazai, nečinilo nijakých námi- tek. Svolení kabinetu Lukácsova je ovšem zá- vazné i pro kabinet Tiszův a proto by musilo překvapiti, kdyby novému rozmnožení armády činil překážky týž hr. Tisza, který za Luká- csovy vlády provedl v uherské sněmovně ná- silným způsobem nové vojenské zákony.
N W Tagbl Hazai Lukács Lukácsův Tisza RakouskoUhersko Hradec Vídeň Pešť Luká Tisza
6 article
Pešťský zpravodaj vynáší na veřejnost tuto dohodu obou kabinetů se společnou vlá- dou proto, že v některých maďarských listech vyskytly se opět zprávy, že hr. Tisza jest ochoten vyhověti vojenskému požadavku jen za nově národní ústupky ve pro- spěch Maďarů. Hr. Tisza mohl by prý ve vojenském návrhu vymoci nějaké změny rázu čistě vojenského, ale o nějakém spojen národních otázek maďarských s novou vojen- skou předlohou nemůže býti řeči, „poněvad nejkompetentnější místo odpírá co nejrozhod něji takové směšování.“ Změny, které by hr. Tisza mohl vymáhati v předloze vojenské správy, týkaly by se dl jiné pešťské informace lhůty, do které se nový vojenský plán má provésti, tak aby se náklad spojený s rozmnožením armády, rozdělil n více let, než si přeje ministerstvo vojenství.
Tisza Maďar Hradec Tisza
7 article
Z bukovínské pravoslavné církve. Mezi bukovinskými Rumuny a Malorusy vesměs pravoslavnými, jest dávný spor o ob- sazování stolice arcibiskupské. Rumuni pro- hlašovali hodnost metropolity černoveckéhoa nejvyšší místa v pravoslavné konsistoři, ze- jména hodnost vikára arcibiskupova, za svou národní državu. Duchovní ruští však popírají. že by jen Rumuni měli právo na nejvyšší cír- kevní hodnosti v zemi a domáhají se jich i pro sebe. Proto po smrti posledního vikáře, Mi- rona Kalinescula, hodnost víkářská nebyla p několik let obsazena. Teprve nyní ve Vídni rozhodli a sice poprvé ve prospěch Malorusů Víkářem jmenován ruský duchovní, konsisto- riální rada Artemon Manastyrský a tím uznán za budoucího nástupce nynějšího metro- polity Vladimíra Repty, Rumuna. Ale vedle Manastvrského jmenován konstistorním archi- mandritou pro persona Rumun, Jevsevij Po- povici, který je patrně vyhlédnut za ná- stupce Manastyrského. Dle černovecké „Rus- ské Pravdy“ jmenování obou vikářů stalo re bez návrhu a snad i proti vůli metropolity Repty. Ale „Rus. Pravda“ dodává, že metro- polita se neodváží proto vídeňskému rozhod- nutí protestovati, poněvad beztoho dělá vždy jen to, co se mu z Vídně poručí.
Rumun Malorus Víkář Artemon Manastyrský Repta Jevsevij Vídeň Rus
8 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Protíruské výbuchy v Bulharsku. Nedá se již tajiti, že se v Bulharsku šíří smý. šlení Rusku nepřátelské a že již vybuchlo v něko- lika případech velmi silně. Ještě za druhé války obyvatelstvo demonstrovalo proti ruskému Červe- nému kříži, přinášejícímu pomoc na bojíště. Živel- nou sílu měla již demonstrace nikopolská, o ní došly zprávy minulou sobotu. Bulharští důstojníe se zapřísahají, že nikdy nepromluví ani slůvka rus- ky a že budou přáteli nepřátel Ruska. Nejsilněj dán záští k Rusku výraz básní „O Rus pravoslavna prokleta budi!“, již v „Dnevniku“ uveřejnil pseudo- nym Vuetur. Stojíme tu před jevem ne zcela novým. Nen to nic jiného, než obnovená stambulovština. Ruso- filové a slavjanofilové vzali na sebe zodpovědnost za bulharskou politiku v době obou balkánskýcl válek. Prvá válka jim vynesla slávu, druhá bez- sláví, a tu se protivníci vrhají nejen na ně, nýbrž i na vše, co zakládalo jejich program. Rusko je první na řadě. To však je pouze psychologický moment a ná je třeba znát i věcné důvody, kterými noví stam- bulovci podpírají své rusofobství. Právě vhod nán přichází vysvětlení, které Simeon Radev, jenž byl spolu s p. Tončevem zmocněncem Bulharska v Bu kurešti, dal dopisovateli petrohradských „Birževých Vědomostí“ Olgěninu. Ruský novinář se pozastavi nad tím, že bulharští delegáti zůstali v Bukurešti Ještě, když po podepsání bylo tam oslavováno uza- vření míru. „Mně bylo Bulharů hluboce lto“, píše o tom, „neboť oni skutečně trpěli v těch rozkoš- ných letohrádcích, kde při ohnivých a krásných zvucích cigánské hudby a zvonění pohárů oslavo- váno bylo jejich ponížení a porážka, kde byly po hřbívány jejich sny o Velkém Bulharsku. Proč ne odešli hned po podepsání míru?
Radev Birževý Olgěnin Bulhar Bulharsko Rusko Rus Bukurešť
9 article
Pan Radev, sám novinář, ukojil zvědavost ru- ského kolegy a pravil mu: „Neodešli jsme pro to, že pořád ještě, i p podepsání míru jsme v rukou Rumunska Rumuni nám dali na jevo, že minuly časy, kdy dr. Danev mohl s Rumunskem nakládati, jak mu napadlo. Musíme pykati za hříchy svých před- chůdců.“ Rus se ptal, proč Bulharsko odpadl od Ruska a dalo se na uzdu Rakousko- Uhersku, proč je nyní v Bulharsku taková ex- plose nepřátelství k Rusku? Pan Radev odpověděl „Kdo chce porozuměti psychologii bulharskéh národa, musí se především osvoboditi od těch před- sudků které jste sí vy Rusové utvořili o našich politických stranách. Vy nás dělíte na rusofily rusofoby. Oněm věnujete všecky své sympatie podporu a důvěru, k druhým se chováte nepří- znivě a nepřátelsky, což často velmi špatně skrý- váte. A tím chybujetel Po. Gešov a Danev jsou vámí patentovaní rusofilové, a přece jejich politik šla v okotrě zájmům Ruska, ano i samého Bulhar- ska. Naší rusofilové ruskou vládu stále obelhávali ličíce jí jinak smýšlení a vůli bulharského národa a obelhávali i svůj národ, líčíce mu jinak věci ruské. Gešov a Danev od prvého okamžiku věděli že Rusko nechce, aby se Bulharsko upevnilo na Mramorovém moři, a vědouce to, přece klamal bulharský národ, ubezpečujíce, že Rusko je s ním a slibuje nejúplnější pomoc. To se opakovalo 1v
Radev Rumun doktor Danev Rus Bulhar Rumunsko Bulharsko Rusko RakouskoUhersko
10 article
konfliktu s Rumunskem. Vláda p. Daneva do po- sledního okamžiku tvrdila, že Rusko se zaručiloz neutralitu Rumunska a nedopustí, aby se chopilo zbraní proti Bulharsku. Ale když ministertsvo Ra- doslavova ujalo se vlády, našlí jsme v aktech de- peše ruské vlády, které mají obsah právě opačný a jsou plny rad, aby se Bulharsko dohodlo s Ru- munskem. Je-liž pak divu, když se Rumunsko vmísilo do dělení Makedonie, že veřejné mínění bulharské se poplašilo vidouc, že Bulharsko není Ruskem podporováno? Bulharský národ se nedo- vtípil, že byl o věci špatně zpraven svým člověkem Danevem, a myslil, že jest oklamán a do duše ura žen Ruskem. Hlavní vina padá skutečně na naše lidi, ale ani Rusové nejsou bez viny. Náš vyslanec Bobčev neustále nám telegrafoval, že ruský národ je nadšen pro nás, abychom jen šli dál, až vztyčíme kříž na chrám sv. Moudrosti. Ruské noviny nás po- vzbuzovaly a my myslili, že se bude opakovati to co bylo r. 1876: že car Mikuláš II. posléze povel vůli ruského národa a prohlásí, že se nás třeb branně zastane, bude-li zapotřebí. Ruské noviny mohly znáti smýšlení na ruském dvoře a měly nám je tlumočiti, ne pak osobní mínění Petra Pavlo- viče nebo Pavla Petroviče.
peš Rus Mikuláš Petro Pavlo Pavel Petrovič Rumunsko Rusko Bulharsko Makedonie
11 article
Přistupuji k rozdělení Makedonie. Již r. 190 bylo jasno, že Rusko si přeje, aby Srbsko zmohut- nělo. Vina ruské vlády je v tom, že nám upřímně neřeklo, co od nás očekává. To nám neřeklo nejer v tomto případě, ale za celých 36 let. Ono, pravda Bulharsko stvořilo, ale právě proto se mělo vždy- cky k němu chovati otevřeněji a nehráti si s ním na slepou bábu. Ruská politika od r. 1908 byla dvojaká: jednou se nachylovala k Srbsku, po druhé k Bulharsku. Když spor srbsko-bulharský dospěl k momentu, kde měl býti rozhodnut ruským carem, naši rusofilové měli se Ruska otevřeně otázatí, co si přeje, abychom ustoupili Srbsku; místo toho Gešov přinutil (i) krále Ferdinanda podepsat osudnou odpověď carovi, jež urazila všechny Rusy. Tento telegram pokládám za nejo sud- nější chybu Bulharska v posledních 36 letech. Stambulov sice provokoval Rusko ještě drzeji a hrubějí, ale za Stambulovem stály čtyry velmoci. A kdo stál za p. Gešovem? Jen pouze Rusko. Jak bylo za takových okolnost Rusko urazit? Bulharsko nemělo jiné možnosti, ne buď upřímně přijmouti rozhodčí soudi ruský, anebo úplně ustoupiti Rumunsku, dáti mu co chce a spo- jiti se s ním proti Srbsku. Ale místo toho p. Danev s Rumunskem nakládal, jakoby bylo guantité ně- gligeable a pouštěl do veřejnosti hlasy, že Rusk nedovoluje, aby se Bulharsko dohodlo s Rumun- skem. Národ věřil p. Danevu a již tehdy nazýva jednání Ruska podlým a věrolomným.
Ferdinand Rus Stambulov Danev Rusk Rumun Danevo Makedonie Rusko Srbsko Bulharsko Rumunsko
12 article
Ejhle, taková byla politika našich patentova- ných rusofilů! Nyní jsme u vesla my stambulove čí „rusofobové“. Řekněte, i kdybychom chtělí, mů- žeme-li za nynějších okolností voditi politiku, která by šla v okotrě zájmům a názorům Ruska? Vidíte jak přisně a bez milosti odsuzujeme takovou poli- tiku. Nebudeme v ní tedy pokračovati. Naše poli- tika bude upřímná a loyalná. Nebudeme, jako čini p. Danev, svalovati všechnu zodpovědnost na Ru- sko, ale s druhé strany nechť nám také Rusko otevřeně poví, chce-li se zasadití, aby nám byly vráceny Drinopol a Kavala? Nám je třeba věděti čeho se můžeme od Ruska nadáti, a podle toho se budeme k němu chovati. (Cařihradským mírem obě tato místa jsou pro Bulharsko ztracena, Bu- haři tedy nemají už na Rusy žádných ohledů.) Ru- munsko jest jediný balkánský stát, který není o Bulharska oddělen nepřechodnou propastí. Mez námí a Srbskemi Řeckem na věky pře stalo všechno spojenl. S těmito sousedy nikdy víc nevstoupíme ani do realného spolku, a s nimi nechceme žíti v trvalém míru. My se k zajímavé rozmluvě p. Radeva ješti vrátíme, abychom ji rozebrali.
Ruska Radev Rusko Drinopol Bulharsko Řecko
13 article
Srbové a Maďaří.
Srba
14 article
Z Bělehradu, 20. září. Zlou krev zde budí, že v Uhrách zase pro- následují Srby. Účinkuje to neblaze na veřejné mínění i náladu politických kruhů srbských, jež z toho soudí, že Maďaři za každou cenu chtějí zmařit i každý pokus, aby mezi Srbskem a Ra- kousko-Uherskem byl zjednán jakýs takýs modus vivendi. Nové pronásledování zahájeno zatčením pro- fesora Vasy Stajiče. On v Somboru v nějaké spo- lečnosti řekl, že půjde do Bělehradu, nějaký špicl donesl to úřadu, jenž íhned učinil »opatření« aby prof. Vasa Stajič »neutekl«. Zavezli ho do Segedina a hned ještě než ho začali vyšetřovat
Srba Maďar Vasa Stajič profesor Segedin Bělehrad Uhry Srbsko RakouskýUhersko
15 article
obléklí ho do žatů trestanců a jako odsouzeného trestance ho chovají. Tuto surovost omlouvaji lím, že prý je v Somboru cholera a že šaty pro- fesorovy musejí býti desinfikoványj a protože segedinská trestnice má v zásobě jen šaty tre- stanecké, nezbylo, než jedny nabídnouti panu Vasovi Stajičí.
Vasa
16 article
Srbové a Albancí.
Srba
17 article
(Interview se správcem srbského ministerstva za- hraničných věcí Spalajkovičem.) Chtěje zvěděti přesně, co pravdy jest na po- plašných zprávách o nové krisi na hranicích srb- sko-albanských, požádal jsem o rozmluvu správee srbského zahraničného ministerstva p. Spalajko- viče. Přijal mě jako obyčejně laskavě a na můj do taz sdělil, Poslal jsem včera okružní notu našim zástup- cům, aby ji oznámili velmocem. Žádáme tam, aby mocnosti okamžitě učinily opalření, zabezpečujíc pokoj v Albanii tím, že tam zorganisují řádné čet- nictvo; máme právo to žádati, poněvadž — kdyi velmoci žádaly, abychom odvolali několik vpřed posunutých stráží v Albanii, které zamezovaly pří- stupna naše území, namítali jsme, že opatření to jest nebezpečno, dokud není zorganisováno čel- nictvo. Ba dokonce jsme navrhli, že sami prozatín zorganisujeme toto četnictvo, abychom mohli od- volati své vojsko. Nechtěli o tom ani slyšet a řekl nám, že právě přítomnost našeho vojska jest pří- činou vření v Albanii. Uposlechli jsme a za dva dny ani jediný voják nebude na albanském území
Albánie
18 article
Avšak už vidíme, že zmatky v Albanii rostou. Vraž- dí naše vojáky a úřadníky a vpadají na naše územt a znepokojují naše obyvatelstvo, pašují k nám zbraně a podněcují naše Albance ke vzpouře. Ne- můžeme toho přece strpěti a proti žádáme na Evropě, aby zorganisovala okamžitě četnictvo. Ne- stane-li se tak, budeme nucení sami učiniti opatře- ní na svou bezpečnost. Vyslali jsme už značnou v - jenskou moc a dali jsme také pokyny svým úřa- dům, aby zabránily Albancům z Albanie na trhy v Prizrenu a v Dakovici přístup, který jsme jim povolili na žádost velmocí. Jestliže tito Alban nemají ohledů na životy a klid našich poddaných netřeba ani nám míti ohledů na jejich potřeby ho- spodářské. A konečně překročíme zase hraniee a zaujmeme zase posunutá stanoviště dotud, doku nebude zřízeno, četnictvo. Současně žádáme od Albanie peněžitou náhradu všech nákladů, které musíme činiti její vinou.
Albánie Evropa Prizren
19 article
Nový typ válečných lodí. Rusko zavedlo nedávno nový typ válečných lodí, který nazvali »Novik«. »Novik« jest střední velikosti mezi křižákem a eskadrovou torpédovou lodí. »Noviky, spuštěný před dvěma lety na vodu. má jen 1280 tun vodního obsahu, dlouhý je 9 metrů, široký 9.5 m, a ponor činí 3 m. Hlavní předností nového typu lodního jest neobyčejná rychlost — 36 uzlů (66 km) za hodinu při strojích o 36.500 koňských sil. Je to rychlost obyčejnýcl rychlíků, což při válečných lodích ještě nebývalo. Bystrý chod skoro nedovoluje na loď jistě cílit dély. Silný a neulovitelný »Novik« je nebezpečný zvláště svými torpédy. Zbudován byl v Řusku podle plánů štětínské loděnice »Vulkán«. Jakmile nový typ válečných lodí v Rusku dobře se osvěd- čil. Německo hned ocenilo neobyčejnou výhodu takových lodí a objednalo ve štětínské loděnici »Vulkán« hned 12 takových lodí. Smyšlenky »Az Estu«. Z Bukurešti, 22. září. (K. k.) »Agence Télegr Roumaine« jest vůči domnělému interviewu s ru- munským vyslancem ve Vídni, otištěnému v pešt- ském listě »Az Esf« zmocněna prohlásíti, že vy- slanec neměl žádný interview. Proto jsou téi smyšleny výroky, jež svrchu zmíněný časopi připisuje vyslanci jak pokud jde o Rumuny v Úhrách, tak i pokud jde o jiné otázky.
Vulkán Aza Est Rumun Rusko Německo Bukurešť Vídeň Télegr Roumaine km Aza Esf
20 article
Zmatky v Mexiku.
Mexiko
21 article
Z Washingtonu, 22. září. (K. k.) Mexiětí kon- stitucionalisté oznamují, že plukovník Francesco Gardenas, domnělý vrah Maderův, byl zavraždě pobliž Mechoacanu, kam se chtěl odebrati, aby převzal vedení nad spolkovým vojskem. Gardena byl prý zavražděn proto, poněvadž byly obavy. že by mohl prozraditi rozkazy, které dostal v noci. kdy Madero byl zabit a kdy Gardenas velel vojsku, jež Madera odvedlo z jeho paláce do vězení.
Francesco Gardenas Maderův Madero Gardenas Washington Mechoacan Gardena
22 article Manifestační schůze za druhou
Manifestační schůze za druhou českou universitu v Brně. Zásluhou studentstva byla neděle dnem pro- jevů českého národa ve více jak stu městech zemí koruny české ve prospěch brzkého zřízení druhé české university v Brně. Z řady schůzí, na kterých mluvili řečníci naší strany, byly zaslány telegramy min. předsedovi Stürgkhovi a min. Hussarkovi. v nichž tlumočilo se stanovisko resoluce, na všec schůzích jednotně a jednomyslně přijaté. Akce tato studentstvem vyvolaná, bude jistě posilou české delegaci a měla by býti východiskem důrazné akce v celé české veřejnosti. Otázka druhé české uni- versity jest v zásadě rozhodnuta a proto nepova- žujeme za rozumný návrh, abychom si universitu sami z vlastních peněz zakládali, jak bylo navrže- no. Nehledě k tomu, že dnešní hospodářská si- tuace naprosto neposkytuje vyhlídky na úspěch podobné akce v dohledné době, jest povinností vlády, aby rozhodla zama ve prospěch zpravedlí- vého požadavku českého. Česká delegace jistě se chopí nejbližší vhodné příležitosti, aby požadavek celého českého národa přivedla k úspěchu.
Stürgkh Hussark Brno český univerzita v Brno
23 article
Z Plzně. Jako třetí den jubilejních slavností 40letého působení akademického spolku „Radbuza“ v Plzni konala se v neděli o 10. hod. dopoledne v dvoraně Měšťanské besedy v Plzni manifestační veřejná schůze za zřízení druhé české university se sídlem v Brně. Schůzi, jež konala se v přeplněné dvoraně besední, byli přítomni: purkmistr města Plzně dr. Václav Peták, býv. zemětí poslanci dr. Mandl a M. Pokorný a říšský poslanec dr. Fr. Lukavský. Po zahájení schůze PhC. Horou zvolen předsedou purkmistr dr. Peták, po jehož proslovu pronesl velmi věcnou a bystrou řeč o po- žadavku druhé české university inž. Dvořáček z Prahy, jenž velmi šťastně vyvrátil německé ná- mitky proti druhé české universitě, odůvodniv současně i oprávnění stanoviska českého. Po jeho řeči učinil příslušný projev říšský poslanec dr. Lukavský za národní stranu svobodomyslnou, další řečníci pak za stranu sociálně demokratickou (p. Remeš), národně sociální (p. Berkovecl, státo- právně-pokrokovou (p. Fiala) a realistickou (dr. Kohn). Na to přijata jednomyslně navržená reso- luce. Ke konci schůze přijat pak návrh starosty dra. Petáka, aby obecní zastupitelstvo král. mě- sta Plzně postavilo se v čelo petičn akcičeskýchměst ve prospěch zřízení druhé české university se sídlem v Brně. V tomto smyslu poslán ze schůze také telegram ministrpresidentu hr. Stürgkhovi a ministru vyučování ryt. Hussar- kovi.
doktor Peták Mandl M Pokorná František Lukavský Hora Dvořáček Remeš Berkovecl Fiala Kohn Stürgkh Hussar Plzeň Brno Praha spolek „ Radbuza český univerzita Ing
24 article
Z Českých Budějovic. Manifestace za druhou českou universilu konala se v Čes. Budějovicích v neděli o 10. hod. dopol. ve velké dvoraně be- sední za účasti asi 200 osob. Částečně lze slabou tu návštěvu omluviti současně pořádaným velkým sociálně demokratickým táborem lidu. Národní so- cialisté pak schůzi úplně ignorovali, nikdo z jejich strany se nedostavil — prý z antipatie proti mlado- českému řečníkovi. Schůzi zahájil jménem svola- vatelů předseda akad. spolku „Budivoje“ p. Po- rod, načež zvolen za předsedu p. říš. poslanec Fr. Vodňanský, za místopředsedy pp. profesoři r Jakubec. Vojt. Novotný a učítel Ed. Mo- ravec, za zapisovatele právník p. Houdek.
Vodňanský Jakubec Houdek Český Budějovice Čes . Budějovice Francie
25 article
Předseda p. posl. Vodňanský, uvitav přítomné, stručně naznačil účel schůze a udělil slovo hlav- nímu řečníku p. PhC. R. Procházkovi, který ve věcné, klidné a promyšlené řeči, hodinu trva- jící, otázku druhé české university probral. Řečník vylíčil historii dosavadního dlouholetého a dosud marného usilování v tomto ohledu, dovodil ciframi a doklady nutnost a oprávněnost druhé české unl- versity, pro kterýžto požadavek měl by býti v celá české veřejnosti, ve všech jejích vrstvách zájem elementární a vyzýval všecky kompetentní kruhy, aby v tom směru neunavně pracovaly. Pak ujal se slova p. říš. posl. Fr. Vodňanský, který pravil, že je nutno otázku druhé české university ne- nechati usnout a spojiti se svorně v jeden šik za tímto důležitým cílem. Za stranu pokrokovou při- hlásil se ke slovu p. prof. V. Novotný. Za nár. stranu svobodomyslnou promluvil p. JUDr. Jos. Hezký. Uvedl, že požadavek druhé české uni- versity jest jedním ze styčných bodů, v němž jsou všichní Čechové za jedno. Pádnými důvody pak dokládá oprávněnost české university v Brně. Mů- že-li býti německá universita v Praze, kde jest sotva 8 proc. obyvatelstva německého, proč by nemohla býti česká v Brně, kde je Čechů 50 proc. a Morava je zemí ze tří čtvrtin českou. Když pak byl ještě učinil prohlášení za stranu státoprávně pokrokovou učitel p. Ed. Moravec. přijata byla jím navržená resoluce, načež předseda poslanecp. Vodňanský schůzi ukončil přáním, aby my- šlenka druhé české university se vžila do všec vrstev českého lidu.
Vodňanský R Procházka František profesor V Novotná JUDr Jos Čecho Moravec Praha Brno Morava český univerzita v Brno
26 article
Téhož dne se konaly schůze podobné v Hl u- boké v sále hotelu „Obec“ (referent p. JUUSt. J. Slepička) a v Týně n. VIt. (ref. p. Jos. Čech, technik). Z Jaroměře. Manifestační schůze za zřízen druhé české university konala se v neděli o 10. hod. dopol. v Sokolském domě za předsednictví starosty města p. Fejtka. Hlavní řečník p. JUC. G. Hrejsa nastínil vývoj otázky druhé české uni- versity a uvedl důvody pro tento naléhavý, vysoce kulturní náš požadavek. Po něm promluvil za ná- rodní stranu svobodomyslnou inž. pan Ferdinand Moravec. plaiduje pro svornou a usilovnou sna- hu všech českých parlamentních zástupců po brz- kém a důstojném vybudování druhé české univer- sity se sídlem v Brně. Za stranu realistickou pro- mluvil pro tuto naléhavou potřebu p. dr. Trojan. Naléhavějším než druhou českou universitu shledal mluvčí strany národně-sociální, úřadník nemocen- ské pokladny p. Volák, zaútočiti na stranu mlado- čskou, i bylo se zřejmým povděkem shromáždění přijato okamžitě zakročení pana předsedy a pana JUC. Šroňka, kteří vysvětlili národně sociálnímu řečníku, co je účelem schůze, takže mu nezbylo než zkroušeně ukončiti své vývody. Sympaticky přijata byla slova zástupce strany sociálně-demo-
J Slepička Jos Fejtek G Hrejsa Ing Moravec doktor Trojan Volák JUC Čechy Jaroměř Brno sokolský dům strana sociálnodema
27 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Národní divadlo. V sobotu dne 20. září 1913 Nově scénováno a studováno: „Zkrocení zle ženy.“ Veselohra o 5 dějstvích. Anglicky napsal William Shakespeare. Přeložil J. V. Slá- dek. Režisér Jaroslav Kvapil. Lahodná italská jména a drsné anglické mra- vy, renaissanční nevázanost a postranní úmysl moralisující, duchaplné slovné souboje šlechticů se šlechtičnami a hloupé slovní hříčky sluhů, mistrně nadhozená povahokresba a ledabylá zápletka, ná- měty z novell, satirické šlehy, učené příměry bleskurychlá rozhodnutí, na hlavu postavená prav- děpodobnost a nad vším zdravý, žárný, bez- starostný, osvobozující smích: tyto znaky
Shakespeare Slý Kvapil národní divadlo
28 article
Shakespeareovy veseloherní tvorby jsou také pod- statnými částmí jeho přepracování staršího vděčného, divadelně nadmíru působivého motivu o zkrocené zlé ženě. Dojista, silně nanesená mra- vopočestnost Kateřinina poučného kázání ke konei kusu poněkud ruší líbezný dojem nozpustilé hry která se tím skono mění v problemové drama poměru manželky k manželu, kdežto přece hned od počátku bylo jasno, že Petruchiovo léčení zle ženy je dílem rozmaru, bravury, povýšeného hu- moru spíše než aktem sociální spravedlnosti a či- nem ethickým. Povýšenost muže nad ženu byla mladému Shakespearovi asi naprostou samozřejmo- stí; jako Oberon ztrestá Titanii, jako Blažen zkrotne před Benešem, tak má nezpůsobná Ka- tuška předem prohráno proti rozmyslnému od- půrci-milenci, a provedení důkazu superiority mů- že být, jak se skutečně stane, předmětem spole- čenské sázky, nikoli však pohnutkou k vážnému sporu a zneklidňujícím úvahám. Trapné a bolestné stránky postupného pokořování zlé Kateřiny nejsou ani předváděny; všechno světlo se soustředuje n znamenité nápady, jimiž krutý a vtipný vychovatel vyhání z „ďáblice“ její vrtochy a vzdorovitos Místo bychom věnovali pozornost politování hodné titulní hrdince a skoro trpitelce, jsme tudíž cele upoutání onou skvěle se stupňující řadou léčivých prostředků, jichž používá Petruchio. Jako často u Shakespeara, prožívá i zde hlavní osoba boje.
Shakespeareův Kateřinin Petruchiův Shakespeare Titanie Blažena Beneš Kateřina
29 article
bolestí, litost, které jsou však vyjadřovány jen sporými řečmi a poznámkami; nedostáváť se jí prostě dechu a času k odporování a uvažování. Při prvé srážce, kde ji Petruchio míní odzbrojití libez- ností, jest mu ještě rovnocennou odpůrkyní; ale pak je čím dál tím více zatlačována do posice obranné, či vlastně do bezbrannosti, má jen zřídka možnost nějakým „Ach“ či „Prosím“ či „Milý muží“ či „Odpusť mu“ projevovati své odchylné mínění nebo svůj hlad nebo své již již měknouci srdce — až dvojím bázlivým přisvědčením, jím přivolí, že slunce je měsícem a muž ženou, před- vede nám sama úspěšný výsledek kury na ní pro- vedené. Poslušné okamžité zjevení se u hostiny n příkaz mužův má pěkný účinek proto, že kon- trastuje s chováním dvou normálních manželek tiráda však, jíž se k závěru příznává, že nutno „sklonit šíje pod mužovo jarmo“, nemá, psycholo- gicky, mnohem větší průkaznosti než naučený me- chanický souhlas se záměnou luny a slunce.
30 article
Petruchiova methoda, jež od přehnané zdvo- řilosti přejde k neslýchanému nezdvořáctví př svatbě, pak pod rouškou lásky a úslužností týrá ženu a léčí ji únavou, hladem, nespavostí, škádle ním a zdánlivým vyplňováním jejích přání, je tak důmyslně a při tom přece hospodárně znázorně- na, že se naší době zdá vyzývavou neskromností chtít Shakespearca v tomto ohledu napravovati opravovati. A přece se to po dlouhou dobu dělo Vymýšlela se nová trápení, narážky se nahrazo- valy dopověděnými drsnostmí a burlesknímí scé- nami, scény Kateřinína krocení stahovaly se jiny zas v jediný výjev, zkrátka, tato efektní, byť jistě ne vrcholná Shakespesreova komedie bývala na- pěchována přídavky a prodrobována znešvařující- mu přebásňování, jak v cizině tak u nás. Zbytečno podotýkat, že páně Kvapilova režíe (v níž „Zkro- cení“ bylo dáváno již před dvanácti lety) nedo- voluje si žádného libovolného zasáhnutí do textu a pořadu scén; snaha, podati Shakespearen v pod- statě (ne ovšem venkoncem) nekráceného, one snaha, jež na př. v našem „Romeu“ zašla, myslím. příliš daleko, jesť ovšem vůčí této krátké hře, jež aní nevyžaduje častého střidání dějiště, velice u- snadnčna. V jedné věcí uchýlilo se arcí naše pr- vedení od originálu: tím, že byla škrtnuta cel předehra, s vlastním dějem nijak nesouvisící, o opi- lém kotláří Slyovi, jemuž, přestrojenému za knížete
Petruchiův Kvapilův Romeo
31 article
„Zkrocení“ předvádějí na zámku. Tato odchylka jíž r. 1901 na našem jevišti nebylo, je po měm soudu správná. Dlouho bylo, Kilianem i jinými o- borníky, prohlašováno za absurdnost, onu intro dukci na jevišti znázorňovatij před několika lety stala se, po několika předchozích pokusech, tato „absurdnost“ vírtuosně provedenou skutečností když berlínský Reinhardt opilého kotláře nejen po- stavil na jeviště, nýbrž vykázal jemu i jeho partne- rům vynikající úlohu, stlačiv tak vlastní „Zkroce- ní na komedii, hranou v rámoovém kuse. Bylo proti duchaplnému tomu pokusu, jenž také ve vlastním kuse rozpoutal pestrou grotesknost a roz pustilost, mnoho namítánot závažný protidůvod je ten, že Shakespeareově předehře, ať úmyslně či nedopatření, schází dohra, takže Slyova úloha zů- stává fragmentární. Našemu představení dosťalo se vypuštěním po- žátečních výjevů hned vážnějšího vzezření; a tím že intrika, mající v svém centru druhý milostný dě (Bianca a její nápadníci), byla hrána zběžně a bez zbyťečného applombu, vystoupil ostřejí ústředn problém hry, nescházelo aní komických a bur- leskních detailů (na příklad ve scéně Petruchio- vých sluhů) v celku bych však přece řekl, že n příklad v srovnání s naším „Večerem tříkrálo- vým“, tak prostým a dovádirvým, představení „Zkrócení“ vázlo a působilo poněkud mdle.z řady podružných poslav — a podružnými jsou ve „Zkrocení“ všechny s výjimkou obou hlavních mi- lenců — upozornili na sebe představitelé komi ckých genrů, tak pan Váňa a Boleška, a zvláště humorní sluhové pánů Muška a Čepely (kterýžto utvrdil nedávný dobrý dojem, nabytý z vystoupen v „Konváři politikovi“)
Kilián Reinhardt Shakespeareův Váňa Boleška Muška Čepela Bianco Petruchio
32 article
Paní Červené pečlivě nastudovaná Kate- řína byla zprvu bytost zlá, na konec zkro cená, snažila se též znázorníti ponenáhlý přechod od jedné krajnosti ke druhé; dvojklaností Kateři- níny povahy jsem však nepostřehl, zvláště ne jiste něhy a gracie, která, byť sebe ufajenějí, má a hned z počátku býť jejím karakteristikem, podá- vajíc výklad a východisko možné přeměny a vřelé lásky. Na páně Vojanovu spiš inteligentním než im pulsivním výkonu byla nejzajímavější jeho ne- ustálá dvojí hra, jíž se pojetí Petruchia kompliko- valo a prohlubovalo. Tento Petruchio hrál si n nezdvořilce, hrál si na tyrana, hrál si na zlosyna bylo vidět, že tu běží o masku, o přijatou úlohu o vytčený úkol, krok za krokem, detail za detailem vyplňovaný. Ale jakož pan Vojan dovede v určitém jednom okamžiku podati klíč k svému pojetí úl- hy, tak i tentokráte, a to zde hned na počátk hry, takže tím bylo usnadněno stopovati jeho úmysly a finessy: V prvém svém výjevu, kdy pře Hortensiovým domem se skrčí a pisklavým hlasem vykřikne své jméno, naznačil, tuším: tento Petr- chio je veselý, až i uličnický, skrz na skrz dobr hoch, jejž láká dobrodružství, dráždí odpor a svár Prvá scéna s Kateřinou s pádnými výpady a od- velami a potom krátké monology ukazovaly tého milého netragického joviálního společníka a mílen- ce, který přísného vychovatele hraje, zatím co by se od erdce ehtěl smát.
Vojanův Vojan Hortensiův Petr Kateřina
33 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Porady německé společnosti pro soudn lékařství ve Vídni byly včera zahájeny přednáškou dra. Marxe z Prahy. — Merlusan. Z Vídně, 22. září. (K. k.) N schůzi sjezdu německé dermatologické společnosti podal přednosta dermatologické univ. kliniky ve št. Hradci prof. dr. Rudoli Matzenauer zajímavá zdělení o novém rtuťovém preparátu, vypraco- vaném docentem drem. Hanušem Bucht alou. asistentem tamního lékařsko-chemického ústavu Zavedení tohoto preparátu má neobyčejný dosa pro léčení příjice. Ze sdělení vysvítá především že nový preparát »Merlusan« je prvním svého druhu, který nemusí se vpravovati do těla in jekcemi nebo natíráním, nýbrž prostě ve formě tabletek užívá se vnitřně a má při tom pře účinek, který úplně se vyrovná účinkům injeko nebo léčby mazáním, jakž bylo konstatováne dlouhým klinickým pozorováním na stech paci- entů a přesným zjišťováním rtuti v moči. „Mer Lusez« je sloučenina rtuti a bílku a hlavní jeh léčebná cena záleží v tom, že je to sloučenina rtuti, která neobsahuje součástek tělu cizích, ani tělu škodných. Přednášející uvedl řadu pokus s »Merlusanem« v ústavě pro experimentální pathologii prof. Klemensiewicze a vyslovil tomuto učencí dík za podporu badatelské práce, »při níž se chemie a praktické lékařství spojily ku blahu trpících a nešťastných lidí«. = Kníže Kacura dal se po návratu do Toki opět vyšetřiti. Lékař zjistil, že Kacura trpí ne- vyléčitelnou rakovinou žaludku.
Marx Merlusan profesor doktor Rudoli Matzenauer Hanuš Klemensiewicz Kacura Vídeň Praha Hradec Lusez
34 article
— Mezinárodní sjezd protí alkoholu. Z Mi lápa, 22. září. (K. k.] Dnes byl zahájen 14. mezi- národní sjezd proti alkoholu. Dostavilo se na něl 350 osob. Zahajovací slavnosti zúčastnili se mimo oficialní zástupce některých států st. podtaje mník v ministerstvu vnitra Falcioni, milánský starosta, někteří seuátoři a poslanci, zástupci úřadů a četné vyníkající osobnosti. Po pozdravném proslovu st. podtajemníka Falciona měl prof. Marchiafava za hlučné pochvaly zahajovací přednášku o patholo- gických účincích alkoholu.
Falcion Marchiafava
35 article
= Prol. Bechtěrev pensionován. Otázka, zů- stane-li prof. Vl. M. Bechtěrev i po své 35- leté službě ve vojensko-medicinské akademii, byla řešena vládou dříve, než mohl profesorský sbor požádat, aby VI. M. Bechtěrevu bylo dovolenoi dále přednážeti. Ministerstvo poslalo Vl. M. Bech- těreva na odpočinek; sám zasloužený učenec do- věděl se o tom teprve z novin. Odchod profesora Bechtěreva učinil hluboký dojem na profesoryi žáky, mezi nimiž byl velmi populárný. Osiřela klinika nervových chorob, poněvadž nebude tak snadno nalézti náhradu za tohoto odborníka svě- tového jména. Správa vojensko-zdravotnická po- spíšila si použit litery zákona, protože profesor Bechtérev patřil ke skupině profesorů, s nimiž vláda nebyla spokojena — Známý pařižský dirigent Cuvellier, jehož jméno proniklo i Rakouskem, bude co nejdřív slaviti sňatek se známou variétní zpěvačkou Oterou. Anglické stávky. Z Londýna, 22. září. (K. k.) Stávkující železniční zřízencí v Liverpoolu a Birminghamu zahájili dnes ráno opět práci. Německý vojenský zmocněnec Winterfald Z Paříže, 22. září. Stav podplukovníka a ně- meckého vojenského ataché Winterfelda jest ber- nadějný. = Spousty způsobené bouřemi v Chorvatsku Ze Záhřeba, 22. zálí. Dle zprávy z venkov byly způsobeny bouřemi strašné spousty, zejména vinice v některých krajích byly úplně zničeny škody jsou ohromné.
Bechtěrev M Bechtěrev M Bech Cuvellier Otera Rakousko Londýn Liverpool Birmingham Paříž Chorvatsko Záhřeb profesor Bechtérev