1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 23. září 1913.
Praha
4
article
l ranní avečerní llety
předplákcí sa
V Praze v admnínistraein
na měsle.
na čtvrt ista . . . . S R —
s dvoji donáškou
něslo, . . . .
na štvrt leta : . . . iKezh
ve fillálkáchi
na měsío . . . . . 1 K 80h
Poštoui
a měsic, . . .
na čtvrt feta : . . . S R oco
s dvoji zásílkou
něsle,
na aristk: :. :HkS
oco
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a.
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6
article
Důležitá otázka hospodářské
politiky.
Důležitá otázka hospodářské
politiky.
Není sice ještě úplně provedena likvi-
dace otázek balkánských, ale převrat
jaký nastal na jihovýchodě evropském,
zasahuje již účinně do hospodářských zá-
ležitostí bližších i vzdálenějších sousedů
V Rakousko-Uhersku vlastně úvahy o ho-
spodářské posíci tohoto soustátí na blíz-
kém východě v posledních letech téměř
nepřetržitě se dovolávaly pozornosti širšt
veřejnosti, upozorňujíce na vzmáhající se
pokles odbytu zdejších průmyslových vý-
robků, ale dovolávaly se spíše náprav
pro dobu, až se budou obnovovati obchod-
ní smlouvy.
Změnami, kteréž nastaly nyní přídě-
lením částí území tureckého někdejším
spojencům a části území bulharského Ru-
munsku, vzníkla i pro Rakousko-Uhersko
otázka případné úpravy hospodářského
poměru k novým územím Srbska, Černé
Hory, Bulharska, Řecka a pokud se týká
i Rumnska, a také se z Vídně opětně vy-
sílají zprávy o zamýšleném vyjednávání.
Do obnovení obchodních smluv zbývá
již jenom krátká lhůta čtyř let, což zamý-
šlené úpravě jest na závadu potud, pokud
sotva lze již teď pomýšleti na zásadni
obrat v posavadní obchodní politice, kdež-
to přištipkování v daném směru sotva c
prospěje žádoucímu polepšení zdejšího od-
bytu. Pokud se týče Rumunska jest dle
obchodní smlouvy nutno poskytnouti mu
tytéž výhody jaké by se chtěly poskytnouti
zvětšenému Srbsku. S Bulharskem obchod-
ní smlouva není vlastně dosud vyřízena
parlamentně; v Albanii jsou poměry na-
prosto nejisté a mimo to jest nutno postu-
povati tam společně s Italií, jejíž hospodář-
ský postup jest jiný a netřeba připomínati.
že úspěšnější, ježto takřka všecek tamní
obchod se již nalézá v italských rukou.
Za těchto okolností by nebylo divu, kdyby
likvidací balkánských otázek bylo na ko-
nec zatíženo hospodářství soustátí rakou-
sko-uherského.
Rakousko
RakouskoUhersko
Srbsko
Černá Hora
Bulharsko
Řecko
Vídeň
Rumunsko
Albánie
Italia
7
article
Rovněž se na to poukazuje, že by pří-
padně zamýšlené vyjednávání s balkánský
mi zeměmi, zvláště se Srbskem, mělo se
díti jaksi již na podkladě budoucího hospo
dářského vyrovnání mezi oběma polovina-
mi soustátí, aby se již nyní mohly uplat-
niti zásady vytoužené lepší hospodářské
politiky, než jaká se na Balkáně provozo-
vala dosud, a jež provázena jest citelnými
neúspěchy.
Do této situace zapadlo v posledních
dnech několik velmi ostrých paprsků, jež
dosti pronikavě osvítily hospodářskou sou-
těž spojeneckého Německa na Balkáně.
zejména v Srbsku, a „obětí“ tohoto odha-
lení stal se, jak známo, německý konsul
Schlieben, jenž obchodní zájmy Německa
zastával odchylně od „úřadního stanovi-
ska“, německým vyslancem zastupované-
ho. Odvolání jeho ovšem nic nezměnilo na
věcných pokrocích tamního němezkého
obchodu, a v očích německého průmyslu
obestřelo ho svatozáří neohroženého bor-
ce za hospodářské zájmy německé.
Schlieben
Srbsko
Balkán
Německo
8
article
Jest dosti podivno, že na nedávné
schůzi rakouských německých průmyslní-
ků v Ústí nad Labem, tento případ říšsko-
německého konsula zůstal takřka nepo-
všímnut, ač nepochybně odhalil, kdo pod-
kopává na Balkáně hospodářskou posici
tohoto soustátí; schůze ona svalila všecku
vinu na zahraniční politiku, a valná část
její účastníků spěchala na podobnou schů-
zi do Lipska, položití základy těsněj.
šímu spojení průmyslu a ob.
chodu rakousko-uherského
říšsko-německým!
Za lipskou schůzí jakožto pořadatelé
stáli členové německého říšského sněmu,
kteří zastupují tytéž hospodářské zájmy.
jimž se věnoval a obětoval odvolaný kon-
sul německý Schlieben, a v čele stál dr
Paasche, náměstek předsedy říšského sně-
Nezbývá tudíž leč stotožniti schůz
lipskou se schůzí ústeckou a pochopiti je
jakožto přípravy pro budoucí hospodář-
skou politiku — středoevropskou
Na schůzi lipské bylo také připomenuto.
že i skupina průmyslníků a obchodníků
uherských zamýšlí k chystané jednotě při-
stoupiti.
Paasche
Ústí nad Labe
Balkán
Lipsko
9
article
Tato poznámka, učiněná drem. Paa-
schem, vzbudila za Litavou pozornost,
níž prozatím není možná rozhodnouti, je-l
upřímná, či znamená-li pouhý úvod k jed-
nání o podmínkách, za nichž by i za-
litavské zájmy hospodářské mohly asisto-
vati, až se bude prováděti hospodářský
program schůze lipské.
V Uhrách totiž jakoby se byli zalekl
toho, že rakouský průmysl a obchod hledá
v Lipsku spásu v objetí průmyslu a obcho-
du říšsko-německého a slovy dosti upřím-
nými připomínají, že „dle nabytých zkuše-
ností Německo od r. 1896 každým hospo-
dářsko-politickým opatřením se stavilo
proti Uhrám“, a „přes hlavy uherské
vkládá ruku svou na celé tržiště balkán-
ské“. Pánové tedy v Lipsku smluvili, že při
jednání o nové obchodní smlouvy se budou
navzájem vydatně podporovati — proti
Uhrám.
Za těchto zjevů ovšem nepřekvapuje
že v Uhrách přes toto poznání hledají pro
sebe spasné východisko, při čemž si vy-
pomáhají touž logikou, jako Mohamed, k
němuž hora nechtěla se přiblížiti. Netrvaj
bezpodmínečně na svém známém stanovi-
sku, že tržiště balkánská jsou především
tržíští uherskými, ale vyslovují požadavek,
aby jejich obchodu otevřena byla volná
cesta na západ i po suchu, jako ji mají n
Rěku po moři. Požadavkem tím vyrozu-
mívají železniční spojení na Annaberg
pruském Slezsku takovým způsobem, aby
se přímě dopravě na území této poloviny
soustátí tímto směrem nemohly činiti žád-
né překážky.
S jakého asi hlediska bude se na zby-
tek lhůty obchodních smluv jednati o úpra-
vu hospodářských styků s balkánským
zeměmi?
Mohamed
Uhry
Lipsko
Německo
Annaberg
Slezsko
10
article
Situační.
Situační.
[Krise v Čechách a v Haliči. — Říšsk
rada. — Malý finanční plán a služeb
pragmatika)
rada
Čechy
Halič
11
article
Z Vídně, 22. září.
Vídeň
12
article
Tento týden budou pásma vnitřní politiky
rakouské, zvláště pak krise v král. Če-
ském a Haličském, soustředěna ve Víd-
ni. Přijedou sem místodržitel král. Českého
kn. Thun a místodržitel král. Haličského dr.
ryt. Vitold Korytowski, dále přibude sem
Thun
doktor
Vitold Korytowski
13
article
celé presidium a parlamentní komi-
se Kola polského, které zasedati budou
ve čtvrtek.
Tento týden stanou se také důležit
disposice ve příčině věcí v Čechách
a v Haliči. Vůči všelikým údajům, které
vyskytly se dnes o dni, kterého se zase se-
stoupí říšská rada, budiž sděleno, že posla-
necká sněmovna sice po tříměsíč-
ní prázdni zahájí zase své práce.
nebyvši formálně odročena, v polo vi ně
října, že však den, kterého se tak stane,
ještě stanoven neb yl.
Místodržitel kn. Thun přibude sem ve
středu ráno, aby s m.-p. hr. Stürgkhem
a ministrem vnitra svob. p. Heinoldem
rokoval o situaciv Čechách a o opatře-
ních, jež doporučují se k sanaci po-
měrů v této korunní zemi. Vláda za-
bývá se nejvážněji úmyslem zahájiti no-
vou vyrovnávací akci česko-nč-
meckou, která by se konala ve Vídni
Ovšem o terminu a rozsahu podniku toho, do
kterého pojato bude také zřízení
čtvrté kurie, tolikéž pak o složení a po-
vaze projektované vyrovnávací komise, která
snad bude smíšená, dlužno teprve vládě se
rozhodnouti. Pobyt kn. Thuna souvisí s tě-
mito přípravami.
S kompetentních míst se nám dále sdě-
luje: Již ve dnech nejbližších podnikne vlád
akci, aby zabezpečila záruky pr
nerušené vyřízení malého finanč-
ního plánu v nastávajícím podzim-
ním zasedání říšské rady za tím
účelem, aby schválen sněmovnou panskou.
nabyl platnosti 1. ledna 1914 a sou-
časně aby se aktivovala služebn
pragmatika pro státní úřadníky
a dostalo se zemím údělů z důcho-
dů několika berních kategorií.
Thun
Stürgkh
Heinold
Čechy
Halič
Vídeň
14
article
Vládou stanou se všechny pokusy, by uklizen
byl odpor, jenž jevil se za letního zasedání
proti skoncování reformy té. Bude nyní
věcí stran, aby umožnily státním
úřadníkům a zemím nové důchody
V nejbližších dnech přibude sem místo-
držitel haličský dr. Korytowski, by refe-
roval vládě o situaci v zemi a o svých
vyrovnávacích pokusech ve příčině halič-
ské volební reformy a dělnost
zemského sněmu a svoje dobré zdání
podal. zdali za nynějšího stavu jeho jednání
s jednotlivými stranami sněmu zemského se
doporučuje zemský sněm svolati pro nejbližší
dobu, či zdali by bylo lépe ještě počkati, do-
kud nebudou podmínky příznivější. Jest více
než pravděpodobno, že rozhodnutí dopadne
ve smyslu odkladu sestoupení nového halič-
ského sněmu.
doktor
Korytowski
15
title
Politický přehled.
16
article
Země české.
Země české.
Sociálně demokratícká manifestace na
17
article
Lipanech.
Lipanech.
Nedělní tábor českoslovanské sociální demo-
kracie u mohyly lipanské byl vedle politického
svého významu, jenž tkvěl v jednání o nynější si-
tuaci zemské samosprávy a nutnosti volební opravy
do zemského sněmu po své zevní stránce takřka
bezvýhradným přihlášením se česko-
slovanské sociální demokracie k my-
šlence národní. Na mohyle lipanské zatknuty
byly v neděli rudé prapory a památce Prokopa Ve-
likého holdovala česká sociální demokracie velikým
vavřínovým věncem s rudými stuhami, jimž pokryi
obelisk svrchu. Všichni mluvčí tábora zabývali se
motivem, že česká sociální demokracie jest pří-
mým nástupcem a dědicem demokracie husitské.
učinil tak první řečník, říš, posl. Němec, který
vítal „český dělný lid na Lipanech, na místě, kde
Prokop
Němec
18
article
pohřbena nejslavnější epocha českých dějin, kde
v krvi ušlapány a uduseny snahy, které my so-
ciální demokraté dnes, po půltiníciletí všemi silami
hájime, za které v celém národě bojujeme a pro
které i krev svou obětovati jsme odhodláni.“ Řeč.
ník pojednal ve smyslu názorů své strany o hra-
nici kostnické, o Lipanech a Bilé Hoře a kamennou
mohylu lipanskou označil jakožto varovné zna-
mení, aby se nikdo v Čechách neodvažoval usilo-
vati o porážku demokracie, o její ušlapání a za-
rdousení v krvi, neboť kdo by chtěl dne
porážeti českou demokracii, ten by
zabíjel také celý národ český. Pojed-
návaje o politické přítomnosti v Čechách a odsou-
div komisariát zemský, přikročil posl. Německ
hlavnímu předmětu tábora, otázce volební opravy
zemské. Že 828.000 dospělých mužů, volících jinal
do poslanecké sněmovny, vyloučeno jest z voleb-
ního práva sněmovního, to znamená, že je jine
právo ve státě a jiné právo v zemích
obeích, jakoby země a obce netvořily vlastně
součást tohoto státu. Řečník protestuje proti zave-
dení takové volební opravy, která by dělníkům ne-
dávala možnost voliti si na sněm český své zá-
stupce. Těmto úkladům nutno čeliti s největší roz-
hodností, dí řečník za souhlasu shromážděných
probírá daňovou politiku k sanování zemských fi-
nancí. „My voláme už od let po všeobecném rov-
ném právu hlasovacím do zemského sněmu pro
muže a ženy, pro všechno obyvatelstvo, praví posl
Bilá hoře
Čechy
poslanecký sněmovna
19
article
Němec, volaly jsme po něm už v dobách, kdy ještě
ani nebyly na světě strany, které nás dnes oso-
čují, že prý jsme tento požadavek opustili. Dnes,
když se jedná o prosazení možnosti volební opra-
vy, říkají všichni nepřátelé lidu dělného, že ne-
připustí žádnou čtvrtou kurii dělni-
ckou, protože chtějí jen všeobecn
rovné právo hlasovací. (Smích.) Když se
o tento požadavek mohli zasazovat, nehnuli ani
prstem. Teprve teď si vzpomněli, že jsou pro vše-
obecné rovné právo hlasovací, protože chtějí pod
touto záminkou zhoršit ještě návrh volební opra-
vy, jež udílí volební právo vyděděncům, chtějí zne-
možniti i to, co je dosažitelno. Z dělnické kurie
na českém sněmu mají hlavně radikálov
obou národností strach hlavně proto, že sa
bojí, jak je dělný lid v této kurii odmítne, až se
přijdou ucházeti o jeho důvěru. Vědí, ža by se také
nemohli dělnictvu ze své politiky zedpovídat. (Tak
jesti Potlesk.)“ Ať se bude jednati o svolání bý-
valého sněmu na základě starého volebního řádu
nebo na základě řádu opraveného, v každém pří-
padě musí to provedeno býti oktrojem. Oktroje se
bojí, ale čirý absolutismus chtějí a po něm volají
jak německé strany, tak i čeští radikálové. Ač ne-
má sociální demokracie zastoupení na sněmu, přece
podařilo se jí pošinouti otázku volební opravy do
Němec
20
article
popředí všeho politického života... Nebude-lí vy-
hověno tomuto požadavku, nemá soc. demokracie
příčin pečovat o udržení a budoucnost státu za ta-
kových poměrů. Činnost poslanecké sněmovny jest
ochromována událostmi na zemských sněmech, lid
však potřebuje ochrany proti rostoucí drahotě, po-
třebuje sociální zákonodárství, zejména starobní
invalidní pojištění, ale na říšské radě stále hrozi
obstrukce radikálů a všechna činnost je ochromo-
vána. Řečník vyzývá na konec české a německé
zástupce v nastávajícím jednání o česko-německou
dohodu, aby nezapominali na jednoho činitele, na
dělnictvo sociálně demokratické. Dělejte si kalku-
lace jakěkoli — praví — nepojmete-li do nich to.
po čem volá dělnictvo sociálně demokratické, udě-
láme vám čáru přes celý účet. Otevřte brán
českého sněmu dělnictvul Dejte dělně-
mu lidu možnost, aby mohl ve veřejném živote
uplatňovati své zájmy a potřebyl Nezbraňujte po-
stupu demokracie v Čechách, neboť úsilí vaše bude
marné. Demokracii nezadržíte, ale můžete svým
jednáním zasaditi těžké rány české zemi a ježtě
větší tomuto státu. Demokracie jest nejlepší, ba je-
dinou záštitou českého národa a nejne-
bezpečnějším nepřítelem tohoto ná-
roda jest, kdo proti ní úklady stro i
a brání jejímu vývoji a postupu.
Čechy
21
article
Druhý řečník ř. poslanec Jaroš, vycházeje
z myšlenky, že u Lipan poraženi lidé, nikoli však
ideje, líčí průběh pěti století vývoje těchto idejí
v různých formách se vyvíjejících, až zakotvilyv
mocném hnutí sociálním 19. století; dí, že dnes na
Lipanech žalují dítky veliké matky sociální demo-
kracie, že za ta staletí nic se nezměnilo, že lid stá-
le jest poroben a bez práv. Je to hrozné pomyšlení.
že v národě, z něhož vyšel největší učitel lidstva,
jsou celé třídy, které nemají ani toho nejmenšího
práva v otázkách školských rozhodovat. Pojedná-
vaje o situaci na sněmu, dí řečník, že obstrukc
německých měšťáků po pět let na sněmu prová-
děná jest zločinem na českěm i něme-
ckém dělnictvu, zločinem, na nějž by káznice byla
V drobném prodejle
ranní čislo o sobě . . za s
večerní
sa dk
Ve flialkách na venkově
ranní čislo
večerní .
lnseráty
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se táž
rodakco. tlakárnu a sxpedlce
„Národních Listů“
Rukopisy se novracoj.
Jaroš
Lipany
22
article
malým trestem. Nejen Němci i vláda jest vinníkem,
spoluvinníky jsou Bienerth i Stürgkh. Dnes našli
se v Čechách lidé, kteří najednou Schmerlingův
mrtvý sněm znova volají k životu a prorokují, že
bude dělný a práce schopný. Jsme přehvědčeni, že
sněm dle starého řádu zvolený byl by zase jen do-
ménou německé obstrukce. Voláme prý po oktrojií
Řečník končí: Buď se nám dá volební právo po
dobrém, anebo jsme tak silni, že si je samí vynu-
tíme.
Po řečí red. „Práva Lidu“ Stivína, který
promluvil o národnostním smíru v Čechách, po
němž české i německé dělnictvo touží, ujal se
slova předseda táboru dr. Soukup a skončil
tábor protestem proti komisaři, absolutismu byro-
kracie a projevem pro svolání nového sku-
tečného ústavodárného sněmu na za-
vedení všeobecného práva hlasovací-
ho s poměrným zastoupením menšín.
Příští volby se nesmějí už konat na základě sta-
rého volebního řádu, nýbrž za nového, a jest lho-
stejno, kdo jej uskuteční. Sjezd protestuje proti
plurální kurii volební opravy. Ke každé větě tábor
dal na dotaz mluvčího svůj souhlas. Sjezd zakončen
zpěvem Internacionály a nastal rozchod
K podobným manifestacím došlo v Chotěboři,
kdež řečnil posl. dr. Šmeral a v Č. Budějovicích.
kde promluvil ř. posl. Aust.
Na místě německého zemského sněmu
Němec
Bienerth
Stürgkh
Schmerlingův
Stivín
doktor
Soukup
Šmeral
Aust
Čechy
Chotěboř
Č . Budějovice
24
article
Včera vyjednávali v německém kasině před-
seda Svazu býv. zem. poslanců německých dv. rada
Bachmann s předsedou Volksratu drem. Tittou o
tom, jak vypadati má německý Volkstag, který má
býti do Ústí n. L. svolán jako zatímní náhrada za
organisaci německých důvěrníků, zvanou podle li-
bereckého Ringelhahna zemským sněmem Němců
v Čechách. Porada měla zase povahu jednání o mír
mezi Verbandem a Volksratem jako po první valné
hromadě Verbandu v Praze a bylo ujednáno, že-
Volkstac v Ústí dne 5. října zahájí Titta, po něm
uvítá jej Bachmann. Za předsedu Volkstadu navržen
bude dr. Titta, a náměstky jeho starosta ústecký
dr. Ohnsorg, posl. Pacher, č.-lipský radní Rotsch.
Zuleder, agrárník Fischer ze Žatce, dr. Lodgmann,
předseda pražského Ortsratu prof. Cícha a posl.
Knirsch, takže v předsednictvu budou všechny
strany německé zastoupeny. Referenti budou ze
sboru důvěrníků, ke každému referátu promluví
některý poslanec jakožto korreferent. Na program
postavena chomutovská usnesení, vyrovnací jedná-
ní, otázka minoritních škol. K Volkstagu obdrželo
pozvání také ústavověrné velkostatkářstvo.
Bachmann
Němec
Titt
doktor
Ohnsorg
Pacher
Rotsch
Fischer
Lodgmann
profesor
Cícha
Čechy
Praha
Ústí
Žatec
25
article
Akce Jednoty obchodních gremií českých.
V naší nedělní polemice proti »Neue
Fr. Presse«, která zneužila usnesení Jednoty
českých obchodních gremií ke konstrukci
rozporu mezi českým obchodnictvem a če-
skými vůdčími politiky, vyskytl se passus,
v němž označen posl. Čech jakožto přímý
iniciator této akce Jednoty. Tento názor
vznikl z pouhé domněnky pisatelovy, který
o akci vůbec dozvěděl se teprve z referátů
o schůzi Zemské jednoty. Budiž to konsta-
továno na výslovnou žádost p. posl. Čecha
a na zjednání průchodu pravdě za všech
okolností: Pan posl. Čech ani před-
sednictvo Jednoty nemělo o pro-
jevu předem žádné vědomosti
i došlo k němu úplně spontáně.
Posl. dr. Reiniger proti zemskému sněmu
Němců v Čechách.
Ve včerejších večernících pražských ně-
meckých listů uveřejňuje posl. dr. Reiníger
velmi ostrý článek proti „německému zem-
skému sněmu“. Dr. Reiniger stojí na tom, že
vedení politických záležitostí je výhradou po-
slanectva, kteréž má také výhradní zodpověd-
nost za vedení to a to jak před svým svědo-
mím, tak vůči voličstvu. Pisatel nechápe,
kterak mohlo dojítí k takovému zmatení po-
jmů, že zodpovědnost poslanců nestačí a že
má býti doplněna ještě zvláštním sborem dů-
věrníků a proč by měli býti poslanci posta-
veni pod kuratelu sněmu důvěrníků. Buď mají
voliči důvěru ke svým svobodně zvoleným po-
slancům a potom není zapotřebí žádných dal-
Neue
Čo
Čecho
Posl
doktor
Reiniger
Němec
Francie . Presse
Čechy
Jednota
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Boxer a básník.
V Paříži, dne 18. září 1913.
Spojení těchto pojmů disharmonuje, my-
slím, v Čechách úplně, neboť jeden, zdá se.
úplně vylučuje druhý. Ve Francii naproti to-
mu přijímají se obdobné kombinace při svém
objevení jako kuriosita, než záhy stávají se
součástkou běžného života, bez značného již
podivení se strany současníků. To proto, že
mnohé se změnilo ve Francii za posledních let.
vně i uvnitř. Typ boulevardiera s přistřiže-
ným vousem a s monoklem v očním důlku.
s kytičkou v knoflíkové dirce a jmenovitě
s cylindrem žije dosud jen v málo vzácných
exemplářích, jakým jest na příklad pan de
Fouquires. Mimo to vymírá nebo úplně se
travestuje typ umělce a literáta, jak jste jej
nedávno téměř ještě potkávali v širokých sa-
metových kalhotách, s černým nebo rudým
širokým pasem kol těla, s dlouhými vlasy do-
roucími se zpod širokého měkkého klobouku.
Snad ještě poznáte v tomto úboru literáty se-
skupené kol pana A. Belval-Delahayea v revuí
„Les loups“ nebo pana Paula Forta v kavárně
„Closerie de lílas“. Ba i rapini z Beaux-Arts
a různých malířských a sochařských akademií
nepokládají za nutno pro vzbuzení respektu
oblékati se v tradicionelní kostym.
Všechny tyto třídy, které, zdálo se, již
vnějškem vybraly si za úkol „épater le bour-
geois“, přiblížily se k tomuto měšťákoví
vnějšně značně a po určité stránce i vnitřně.
V mondainním životě vytvořil se nový ty
elegána, totiž typ sportsmana, bez nápadných
efektů až střízlivě oblečeného, který uchva-
ouje krásné dámy v salonech, především svý-
mi zažitky na aeroplanu, automobilu nebo
yachtě. A tento typ mladého muže, všeobecně
velmi sympatický, jest jakousi normou pro
vnější vystupování.
Duchaplné, ale často bezpodstatné žva-
tlání intimních odpolední, ustoupilo vážné
Fouquires
Delahaye
Fort
lílas
Paříž
Čechy
Francie
Les loups
BeauxArts
27
article
houževnaté práci ve všech atelierech a pra-
covnách, neboť umělec i literát stále více dá-
vají přednost reálnímu dobru peněz prot
ideálnímu dobru dobrovolné chudoby, ktert
se již i v této třídě společenské nepočítá mez
evangelické cnosti.
Můžeme snad se obávati všichni, jimž při-
rostla Francie k srdci, že takovýmto postupem
okolnosti, takovýmto „zamerikanisováním
celého francouzského života zaníknou v od-
porné šedi moderního zuniformování všechny
specificky francouzské vlastnosti tohoto ná-
roda. Než již dnes můžeme tvrditi, že se tak
nestane, neboť i v kostymu sportsmana ucho-
vává si Francouz svou lehkomyslnost, lehkou
ironii a dobrý vtip, vlastnosti ode vždy jemu
vlastní. A pak proti tomuto vnějšímu upříli-
šení objevuje se již reakce na obzoru.
Především však jest cizinci na současných
Francouzích nápadnou okolnost, jakou při-
vykli a dokonce si oblíbili box, který s opo-
vržením vždy vyhražovalí Angličanům. Pama-
tuji se, že před třemi lety u příležitosti vele-
významného matche černocha Johnsona a bě-
locha Jeffrieho většína francouzského tisku
se obrátila proti brutalitám tohoto sportu.
hle, dnes franzouzský boxer Carpentier požívá
takové reputace v salonech jako aviatik Gar-
ros a jako pan Régnier z Francouzské Aka-
demie. A nedivíte se téměř ani, že básník
„Serreschaudes“, Maeterlinek, vstupuje do
ringu jako boxer, aby si získal nové vavříny
rovnocenné svým vavřínům básnickým; ba
myslím, že v poslední době ony jsou větší
těchto. A proč by tedy, konec konců, ne-
mohl se státi i boxer básníkem.
Francouz
Angličan
Johnson
Régnier
Francie
Gara
Pam
28
article
Seznámil jsem se s takovýmto zjevemv
malém restaurantu u otce Jourdana na pra-
vém břehu Seiny. Ve společnosti mladého so-
chaře a přítele Svobody, zemřelého již výtvar-
ného kritika, večeřívali jsme tam v kroužku
literární a umělecké mládeže. Tentokráte byl
mi představen chlapík dva metry vysoký
značně rozložitě šíje a krásně, zdálo se po an-
glicku, modelované hlavy. V celku připomínal
nápadně některé známé sochy Mařa tkovy
V jeho společnosti bylo opravdu jaksí nevol-
no. Aspoň než promluvil. Ale pak získal s
okolí své úplně. Hlas jeho byl podivuhodný
hned kvapící, hned do široka se rozlévající
s akcentem brzy vzníceným a zase odměře-
ným nebo lenivým a jakoby ledabylým. A těm
to hudebně rytmickým kvalitám hlasu odpoví-
dala vybraná, ale přirozená gesta paží vhodně
fysicky je podporující. Gesta, jakými se vyzna-
čují seveřané, počínaje od Dánska vzhůru vů-
bec, a potomci starých aristokratických rodin
těchto končin zvlášt.
Byl to dojista zvláštní zjev; kolos s jem-
nými gesty ženy, Arthur Cravan, boxer
básník!
Než jsme opustili otce Jourdana, stali
jsme se přáteli, přejícími pokud možná nejlépe
se poznati. Madame Cravan navrhla procház-
ku štíhle, elegantně střiženými alejemi zahra-
dy Luxembourgské, jež vhodně zakončuje
temně fialová silhueta fontány Carpeauxovy.
Jourdan
Svoboda
Mařa
Cravan
Seina
Dánsko
29
article
Zůstalí jsme tam do půlnoci, diskutujíce
předovším o posledních směrech v umění
literatuře, často se v úsudku shodujíce a ještě
častěji úplně se rozcházejíce. V živé konver-
saci vyšlo na jevo, že Arthur Cravan provo-
zoval v pěti dílech světa rozmanítá zaměst-
nání: v Německu byl chauferem, v Novém
Yorku přístavním nosičem, v Africe lovcem
šelem a konečně v Paříži boxerem, maje prot
sobě nejslavnější championy, především straš-
ného černocha Johnsona ve Folies-Bergěres
Při tomto zaměstnání prý zůstane, ač již vstou-
pil několikráte i na aeroplan.
Po matchích boxu psal Cravan básně a
nedivil se téměř ani, když mu je většina red-
akcí důsledně odmítala. A ježto tím naprosto
nezmalomyslněl, pomohl si energicky i zde
založil si svou vlastní revuí s příznačným ti-
tulem „Maintenant“ („Nyní“). V prvém čísle
prvého ročníku 1912 čteme báseň „Hvizd“, v
níž už se jeví podstatné rysy Cravana básníka.
Básník se tam zpíjí „rytmem oceánu, jenž
kolébá transatlantiky“, obdivuje se „athleti-
ckým námořníkům, již se pohybují jako med-
vědi“, a hned pronáší touhu: „Nový Yorkul
Nový Yorkul Jak rád bych v tobě obýval
Vím, že v tobě věda se snoubí s průmyslem
v odvážné modernitě. V palácích oslňujícíel
sítnici paprsky ultrafialovými, jest americký
telefon a něha zdvihů.“ A v zápětí sedá n
„provokující loď Anglické společnosti,“ jes
cele šťasten nad elektrickou instalací své ka-
biny, v níž hoří měděné sloupy, a přistává ko-
nečně v Americe, kde se oddá obchodu, který
je přízniv jeho mladé iniciativě. A tu již sly
šíte výkřiky jeho aminální radosti: „Osm mi-
lionů, získaných v konservách! — Mám rov-
něž prvou svou lokomotivu, jež soptí páru ja
ko splašení oři a sklánějíc svoji pýchu po
odbornými prsty, šíleně pádí strnulá na osm
kolech.“
V tom je tedy štěstí moderního básníka
Cravan
Johnson
Maintenant
Německo
Nový York
Afrika
Paříž
Amerika
anglický společnost
30
article
Cravan zachází se strofou jako s puching
ballem. A nelze upříti jeho veršům špatně od-
ráženým patřičného a mnohdy strhujícího ryt-
mu. Způsob vyjadřování jest jeho vlastním ma-
jetkem, lyrism jeho poesie jest přímý a prostý
duše tohoto člověka by se nejraději rozdělila
do třiceti nejrůznějších těl, která by pro-
běhla celým světem a okusila všech rozkoši
V básni, nadepsané „Hie“, čteme: „Dnes
večer, jaké to nedorozumění, že s takovým
smutkem vše se mi zdá krásným. Peníze, ty
jsou reelné, klid, rozsáhlé podniky, autobusy
a hrobky; pole, sport, milenky, až i nenapodo-
bitelný život hotelů. Chtěl bych býti ve Vídn
i v Kalkutě, vstoupiti na všechny lodi a všech-
ny vlaky!“..
A tento lyrism veskrze instinktivní a mož
no říci „fysický“, se mění příležitostně ve fan-
tasii (nemožno to nazvati kritikou) upříliše-
ného postřehu, která se nám nelíbí svou ne-
spravedlivostí a násilím, jakož i absurdní bru-
talitou mínění, ale která jest zároveň svrcho-
vaně duchaplná. Autor užívá v tomto případe
indiánské rhetoriky, již však vyvažuje na
druhé straně nelíčená upřímnost a dar sesměš-
ňovací. Tak jsme odpuzování i přitahováni,
čteme-li stať o André Gídovi: „Pan Gíde ne-
má vzezření ani dítěte lásky, ani slona, ani
více osob: má vzezření umělce ... Jeho kostra
nejeví ničeho zvláštního, jeho ruce jsou ruce
povaleče, příliš bílé, na mou věru!... Jeho
chůze prozrazuje prosateura, jenž se nestane
nikdy schopným napsati jediný verš!“ A tak
podobně dále.
Jaké opovržení má tento muž pro spiso-
vatele, jejž dle zevnějšku pokládá za ne-
schopna napsati jediný verš! A přece týž muž
dává přednost boxu před poesií.
Gíd
Gíde
Kalkuta
31
article
Kdo by si přál stůj co stůj klasifiko-
vati tohoto básníka, jak jej nazve? Futuristou?
Zvali jej aspoň vícekráte do svého středu
stoupenci Marinettiho; než on vždy rozhodně
odmítl. Nebo snad mašinistou, jak jej chce po-
křtíti p. Parmentier, autor připravovaných
„Dějin současné francouzské literatury“, nebo
dokonce pluralistou, což snad by mu ještě nej-
lépe příslušelo?
Než nazvete si ho tak nebo onak, vždy
to bude jen prázdnou etiketou bez obsahu,
schopnou uspokojiti jen dav, jenž se chce
rychle informovati. Ve skutečnosti je to bás-
nik své doby, jak ji sám prožívá, básník svého
prostředí, velikých průmyslových měst, spří-
zněný se všemi básnickými duchy, jež vydala
v čas jejich doba, od Villona po Rimbauda.
Takovým moderním básníkem může zajisté
stejně býti básník, žijící mezi aristokraty.
mezi tuláky a kdekoli jinde. A jako v litera-
tuře, je tomu stejně i v umění. Ať se změnila
a změní ještě jakkoli struktura jednotlivých
dob, velicí básničtí duchové jimi zůstanou stá-
le, ať již patříli mezi romantiky, parnassisty.
symbolisty nebo do kterékoli jiné poetické
školy.
Básník se vzezřením melancholické bruta-
lity vlastním velikým šelmám, přestěhovaným
do našeho klimatu, Arthur Cravan, pokládá
se právě tak za moderního jako jeho strýc, od
něhož se značně liší a který přece také byl
pokládán za moderního. Jeho strýcem byl to-
tiž Oscar Wilde, neboť A. Cravan jmenuje
se vlastně Avénarius Fabian Lloyd a jest fy-
siognomií neobyčejně podoben svému veliké-
mu příbuznému.
Emanuel Siblík.
Marinetti
Parmentier
Villon
Rimbaud
Cravan
Wild
A Cravan
Fabián Lloyd
Siblík