ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 474cfaf0-8f17-11dd-9f27-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 55, person 70, org 6, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 23. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 26l.
4 article
l ranní avečerní llety předplákcí sa V Praze v admnínistraein na měsle. na čtvrt ista . . . . S R — s dvoji donáškou něslo, . . . . na štvrt leta : . . . iKezh ve fillálkáchi na měsío . . . . . 1 K 80h Poštoui a měsic, . . . na čtvrt feta : . . . S R oco s dvoji zásílkou něsle, na aristk: :. :HkS
oco Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a. s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6 article Důležitá otázka hospodářské politiky.
Důležitá otázka hospodářské politiky. Není sice ještě úplně provedena likvi- dace otázek balkánských, ale převrat jaký nastal na jihovýchodě evropském, zasahuje již účinně do hospodářských zá- ležitostí bližších i vzdálenějších sousedů V Rakousko-Uhersku vlastně úvahy o ho- spodářské posíci tohoto soustátí na blíz- kém východě v posledních letech téměř nepřetržitě se dovolávaly pozornosti širšt veřejnosti, upozorňujíce na vzmáhající se pokles odbytu zdejších průmyslových vý- robků, ale dovolávaly se spíše náprav pro dobu, až se budou obnovovati obchod- ní smlouvy. Změnami, kteréž nastaly nyní přídě- lením částí území tureckého někdejším spojencům a části území bulharského Ru- munsku, vzníkla i pro Rakousko-Uhersko otázka případné úpravy hospodářského poměru k novým územím Srbska, Černé Hory, Bulharska, Řecka a pokud se týká i Rumnska, a také se z Vídně opětně vy- sílají zprávy o zamýšleném vyjednávání. Do obnovení obchodních smluv zbývá již jenom krátká lhůta čtyř let, což zamý- šlené úpravě jest na závadu potud, pokud sotva lze již teď pomýšleti na zásadni obrat v posavadní obchodní politice, kdež- to přištipkování v daném směru sotva c prospěje žádoucímu polepšení zdejšího od- bytu. Pokud se týče Rumunska jest dle obchodní smlouvy nutno poskytnouti mu tytéž výhody jaké by se chtěly poskytnouti zvětšenému Srbsku. S Bulharskem obchod- ní smlouva není vlastně dosud vyřízena parlamentně; v Albanii jsou poměry na- prosto nejisté a mimo to jest nutno postu- povati tam společně s Italií, jejíž hospodář- ský postup jest jiný a netřeba připomínati. že úspěšnější, ježto takřka všecek tamní obchod se již nalézá v italských rukou. Za těchto okolností by nebylo divu, kdyby likvidací balkánských otázek bylo na ko- nec zatíženo hospodářství soustátí rakou- sko-uherského.
Rakousko RakouskoUhersko Srbsko Černá Hora Bulharsko Řecko Vídeň Rumunsko Albánie Italia
7 article
Rovněž se na to poukazuje, že by pří- padně zamýšlené vyjednávání s balkánský mi zeměmi, zvláště se Srbskem, mělo se díti jaksi již na podkladě budoucího hospo dářského vyrovnání mezi oběma polovina- mi soustátí, aby se již nyní mohly uplat- niti zásady vytoužené lepší hospodářské politiky, než jaká se na Balkáně provozo- vala dosud, a jež provázena jest citelnými neúspěchy. Do této situace zapadlo v posledních dnech několik velmi ostrých paprsků, jež dosti pronikavě osvítily hospodářskou sou- těž spojeneckého Německa na Balkáně. zejména v Srbsku, a „obětí“ tohoto odha- lení stal se, jak známo, německý konsul Schlieben, jenž obchodní zájmy Německa zastával odchylně od „úřadního stanovi- ska“, německým vyslancem zastupované- ho. Odvolání jeho ovšem nic nezměnilo na věcných pokrocích tamního němezkého obchodu, a v očích německého průmyslu obestřelo ho svatozáří neohroženého bor- ce za hospodářské zájmy německé.
Schlieben Srbsko Balkán Německo
8 article
Jest dosti podivno, že na nedávné schůzi rakouských německých průmyslní- ků v Ústí nad Labem, tento případ říšsko- německého konsula zůstal takřka nepo- všímnut, ač nepochybně odhalil, kdo pod- kopává na Balkáně hospodářskou posici tohoto soustátí; schůze ona svalila všecku vinu na zahraniční politiku, a valná část její účastníků spěchala na podobnou schů- zi do Lipska, položití základy těsněj. šímu spojení průmyslu a ob. chodu rakousko-uherského říšsko-německým! Za lipskou schůzí jakožto pořadatelé stáli členové německého říšského sněmu, kteří zastupují tytéž hospodářské zájmy. jimž se věnoval a obětoval odvolaný kon- sul německý Schlieben, a v čele stál dr Paasche, náměstek předsedy říšského sně- Nezbývá tudíž leč stotožniti schůz lipskou se schůzí ústeckou a pochopiti je jakožto přípravy pro budoucí hospodář- skou politiku — středoevropskou Na schůzi lipské bylo také připomenuto. že i skupina průmyslníků a obchodníků uherských zamýšlí k chystané jednotě při- stoupiti.
Paasche Ústí nad Labe Balkán Lipsko
9 article
Tato poznámka, učiněná drem. Paa- schem, vzbudila za Litavou pozornost, níž prozatím není možná rozhodnouti, je-l upřímná, či znamená-li pouhý úvod k jed- nání o podmínkách, za nichž by i za- litavské zájmy hospodářské mohly asisto- vati, až se bude prováděti hospodářský program schůze lipské. V Uhrách totiž jakoby se byli zalekl toho, že rakouský průmysl a obchod hledá v Lipsku spásu v objetí průmyslu a obcho- du říšsko-německého a slovy dosti upřím- nými připomínají, že „dle nabytých zkuše- ností Německo od r. 1896 každým hospo- dářsko-politickým opatřením se stavilo proti Uhrám“, a „přes hlavy uherské vkládá ruku svou na celé tržiště balkán- ské“. Pánové tedy v Lipsku smluvili, že při jednání o nové obchodní smlouvy se budou navzájem vydatně podporovati — proti Uhrám. Za těchto zjevů ovšem nepřekvapuje že v Uhrách přes toto poznání hledají pro sebe spasné východisko, při čemž si vy- pomáhají touž logikou, jako Mohamed, k němuž hora nechtěla se přiblížiti. Netrvaj bezpodmínečně na svém známém stanovi- sku, že tržiště balkánská jsou především tržíští uherskými, ale vyslovují požadavek, aby jejich obchodu otevřena byla volná cesta na západ i po suchu, jako ji mají n Rěku po moři. Požadavkem tím vyrozu- mívají železniční spojení na Annaberg pruském Slezsku takovým způsobem, aby se přímě dopravě na území této poloviny soustátí tímto směrem nemohly činiti žád- né překážky. S jakého asi hlediska bude se na zby- tek lhůty obchodních smluv jednati o úpra- vu hospodářských styků s balkánským zeměmi?
Mohamed Uhry Lipsko Německo Annaberg Slezsko
10 article Situační.
Situační. [Krise v Čechách a v Haliči. — Říšsk rada. — Malý finanční plán a služeb pragmatika)
rada Čechy Halič
11 article
Z Vídně, 22. září.
Vídeň
12 article
Tento týden budou pásma vnitřní politiky rakouské, zvláště pak krise v král. Če- ském a Haličském, soustředěna ve Víd- ni. Přijedou sem místodržitel král. Českého kn. Thun a místodržitel král. Haličského dr. ryt. Vitold Korytowski, dále přibude sem
Thun doktor Vitold Korytowski
13 article
celé presidium a parlamentní komi- se Kola polského, které zasedati budou ve čtvrtek. Tento týden stanou se také důležit disposice ve příčině věcí v Čechách a v Haliči. Vůči všelikým údajům, které vyskytly se dnes o dni, kterého se zase se- stoupí říšská rada, budiž sděleno, že posla- necká sněmovna sice po tříměsíč- ní prázdni zahájí zase své práce. nebyvši formálně odročena, v polo vi ně října, že však den, kterého se tak stane, ještě stanoven neb yl. Místodržitel kn. Thun přibude sem ve středu ráno, aby s m.-p. hr. Stürgkhem a ministrem vnitra svob. p. Heinoldem rokoval o situaciv Čechách a o opatře- ních, jež doporučují se k sanaci po- měrů v této korunní zemi. Vláda za- bývá se nejvážněji úmyslem zahájiti no- vou vyrovnávací akci česko-nč- meckou, která by se konala ve Vídni Ovšem o terminu a rozsahu podniku toho, do kterého pojato bude také zřízení čtvrté kurie, tolikéž pak o složení a po- vaze projektované vyrovnávací komise, která snad bude smíšená, dlužno teprve vládě se rozhodnouti. Pobyt kn. Thuna souvisí s tě- mito přípravami. S kompetentních míst se nám dále sdě- luje: Již ve dnech nejbližších podnikne vlád akci, aby zabezpečila záruky pr nerušené vyřízení malého finanč- ního plánu v nastávajícím podzim- ním zasedání říšské rady za tím účelem, aby schválen sněmovnou panskou. nabyl platnosti 1. ledna 1914 a sou- časně aby se aktivovala služebn pragmatika pro státní úřadníky a dostalo se zemím údělů z důcho- dů několika berních kategorií.
Thun Stürgkh Heinold Čechy Halič Vídeň
14 article
Vládou stanou se všechny pokusy, by uklizen byl odpor, jenž jevil se za letního zasedání proti skoncování reformy té. Bude nyní věcí stran, aby umožnily státním úřadníkům a zemím nové důchody V nejbližších dnech přibude sem místo- držitel haličský dr. Korytowski, by refe- roval vládě o situaci v zemi a o svých vyrovnávacích pokusech ve příčině halič- ské volební reformy a dělnost zemského sněmu a svoje dobré zdání podal. zdali za nynějšího stavu jeho jednání s jednotlivými stranami sněmu zemského se doporučuje zemský sněm svolati pro nejbližší dobu, či zdali by bylo lépe ještě počkati, do- kud nebudou podmínky příznivější. Jest více než pravděpodobno, že rozhodnutí dopadne ve smyslu odkladu sestoupení nového halič- ského sněmu.
doktor Korytowski
15 title
Politický přehled.
16 article Země české.
Země české. Sociálně demokratícká manifestace na
17 article Lipanech.
Lipanech. Nedělní tábor českoslovanské sociální demo- kracie u mohyly lipanské byl vedle politického svého významu, jenž tkvěl v jednání o nynější si- tuaci zemské samosprávy a nutnosti volební opravy do zemského sněmu po své zevní stránce takřka bezvýhradným přihlášením se česko- slovanské sociální demokracie k my- šlence národní. Na mohyle lipanské zatknuty byly v neděli rudé prapory a památce Prokopa Ve- likého holdovala česká sociální demokracie velikým vavřínovým věncem s rudými stuhami, jimž pokryi obelisk svrchu. Všichni mluvčí tábora zabývali se motivem, že česká sociální demokracie jest pří- mým nástupcem a dědicem demokracie husitské. učinil tak první řečník, říš, posl. Němec, který vítal „český dělný lid na Lipanech, na místě, kde
Prokop Němec
18 article
pohřbena nejslavnější epocha českých dějin, kde v krvi ušlapány a uduseny snahy, které my so- ciální demokraté dnes, po půltiníciletí všemi silami hájime, za které v celém národě bojujeme a pro které i krev svou obětovati jsme odhodláni.“ Řeč. ník pojednal ve smyslu názorů své strany o hra- nici kostnické, o Lipanech a Bilé Hoře a kamennou mohylu lipanskou označil jakožto varovné zna- mení, aby se nikdo v Čechách neodvažoval usilo- vati o porážku demokracie, o její ušlapání a za- rdousení v krvi, neboť kdo by chtěl dne porážeti českou demokracii, ten by zabíjel také celý národ český. Pojed- návaje o politické přítomnosti v Čechách a odsou- div komisariát zemský, přikročil posl. Německ hlavnímu předmětu tábora, otázce volební opravy zemské. Že 828.000 dospělých mužů, volících jinal do poslanecké sněmovny, vyloučeno jest z voleb- ního práva sněmovního, to znamená, že je jine právo ve státě a jiné právo v zemích obeích, jakoby země a obce netvořily vlastně součást tohoto státu. Řečník protestuje proti zave- dení takové volební opravy, která by dělníkům ne- dávala možnost voliti si na sněm český své zá- stupce. Těmto úkladům nutno čeliti s největší roz- hodností, dí řečník za souhlasu shromážděných probírá daňovou politiku k sanování zemských fi- nancí. „My voláme už od let po všeobecném rov- ném právu hlasovacím do zemského sněmu pro muže a ženy, pro všechno obyvatelstvo, praví posl
Bilá hoře Čechy poslanecký sněmovna
19 article
Němec, volaly jsme po něm už v dobách, kdy ještě ani nebyly na světě strany, které nás dnes oso- čují, že prý jsme tento požadavek opustili. Dnes, když se jedná o prosazení možnosti volební opra- vy, říkají všichni nepřátelé lidu dělného, že ne- připustí žádnou čtvrtou kurii dělni- ckou, protože chtějí jen všeobecn rovné právo hlasovací. (Smích.) Když se o tento požadavek mohli zasazovat, nehnuli ani prstem. Teprve teď si vzpomněli, že jsou pro vše- obecné rovné právo hlasovací, protože chtějí pod touto záminkou zhoršit ještě návrh volební opra- vy, jež udílí volební právo vyděděncům, chtějí zne- možniti i to, co je dosažitelno. Z dělnické kurie na českém sněmu mají hlavně radikálov obou národností strach hlavně proto, že sa bojí, jak je dělný lid v této kurii odmítne, až se přijdou ucházeti o jeho důvěru. Vědí, ža by se také nemohli dělnictvu ze své politiky zedpovídat. (Tak jesti Potlesk.)“ Ať se bude jednati o svolání bý- valého sněmu na základě starého volebního řádu nebo na základě řádu opraveného, v každém pří- padě musí to provedeno býti oktrojem. Oktroje se bojí, ale čirý absolutismus chtějí a po něm volají jak německé strany, tak i čeští radikálové. Ač ne- má sociální demokracie zastoupení na sněmu, přece podařilo se jí pošinouti otázku volební opravy do
Němec
20 article
popředí všeho politického života... Nebude-lí vy- hověno tomuto požadavku, nemá soc. demokracie příčin pečovat o udržení a budoucnost státu za ta- kových poměrů. Činnost poslanecké sněmovny jest ochromována událostmi na zemských sněmech, lid však potřebuje ochrany proti rostoucí drahotě, po- třebuje sociální zákonodárství, zejména starobní invalidní pojištění, ale na říšské radě stále hrozi obstrukce radikálů a všechna činnost je ochromo- vána. Řečník vyzývá na konec české a německé zástupce v nastávajícím jednání o česko-německou dohodu, aby nezapominali na jednoho činitele, na dělnictvo sociálně demokratické. Dělejte si kalku- lace jakěkoli — praví — nepojmete-li do nich to. po čem volá dělnictvo sociálně demokratické, udě- láme vám čáru přes celý účet. Otevřte brán českého sněmu dělnictvul Dejte dělně- mu lidu možnost, aby mohl ve veřejném živote uplatňovati své zájmy a potřebyl Nezbraňujte po- stupu demokracie v Čechách, neboť úsilí vaše bude marné. Demokracii nezadržíte, ale můžete svým jednáním zasaditi těžké rány české zemi a ježtě větší tomuto státu. Demokracie jest nejlepší, ba je- dinou záštitou českého národa a nejne- bezpečnějším nepřítelem tohoto ná- roda jest, kdo proti ní úklady stro i a brání jejímu vývoji a postupu.
Čechy
21 article
Druhý řečník ř. poslanec Jaroš, vycházeje z myšlenky, že u Lipan poraženi lidé, nikoli však ideje, líčí průběh pěti století vývoje těchto idejí v různých formách se vyvíjejících, až zakotvilyv mocném hnutí sociálním 19. století; dí, že dnes na Lipanech žalují dítky veliké matky sociální demo- kracie, že za ta staletí nic se nezměnilo, že lid stá- le jest poroben a bez práv. Je to hrozné pomyšlení. že v národě, z něhož vyšel největší učitel lidstva, jsou celé třídy, které nemají ani toho nejmenšího práva v otázkách školských rozhodovat. Pojedná- vaje o situaci na sněmu, dí řečník, že obstrukc německých měšťáků po pět let na sněmu prová- děná jest zločinem na českěm i něme- ckém dělnictvu, zločinem, na nějž by káznice byla V drobném prodejle ranní čislo o sobě . . za s večerní sa dk Ve flialkách na venkově ranní čislo večerní . lnseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se táž rodakco. tlakárnu a sxpedlce „Národních Listů“ Rukopisy se novracoj.
Jaroš Lipany
22 article
malým trestem. Nejen Němci i vláda jest vinníkem, spoluvinníky jsou Bienerth i Stürgkh. Dnes našli se v Čechách lidé, kteří najednou Schmerlingův mrtvý sněm znova volají k životu a prorokují, že bude dělný a práce schopný. Jsme přehvědčeni, že sněm dle starého řádu zvolený byl by zase jen do- ménou německé obstrukce. Voláme prý po oktrojií Řečník končí: Buď se nám dá volební právo po dobrém, anebo jsme tak silni, že si je samí vynu- tíme. Po řečí red. „Práva Lidu“ Stivína, který promluvil o národnostním smíru v Čechách, po němž české i německé dělnictvo touží, ujal se slova předseda táboru dr. Soukup a skončil tábor protestem proti komisaři, absolutismu byro- kracie a projevem pro svolání nového sku- tečného ústavodárného sněmu na za- vedení všeobecného práva hlasovací- ho s poměrným zastoupením menšín. Příští volby se nesmějí už konat na základě sta- rého volebního řádu, nýbrž za nového, a jest lho- stejno, kdo jej uskuteční. Sjezd protestuje proti plurální kurii volební opravy. Ke každé větě tábor dal na dotaz mluvčího svůj souhlas. Sjezd zakončen zpěvem Internacionály a nastal rozchod K podobným manifestacím došlo v Chotěboři, kdež řečnil posl. dr. Šmeral a v Č. Budějovicích. kde promluvil ř. posl. Aust. Na místě německého zemského sněmu
Němec Bienerth Stürgkh Schmerlingův Stivín doktor Soukup Šmeral Aust Čechy Chotěboř Č . Budějovice
24 article
Včera vyjednávali v německém kasině před- seda Svazu býv. zem. poslanců německých dv. rada Bachmann s předsedou Volksratu drem. Tittou o tom, jak vypadati má německý Volkstag, který má býti do Ústí n. L. svolán jako zatímní náhrada za organisaci německých důvěrníků, zvanou podle li- bereckého Ringelhahna zemským sněmem Němců v Čechách. Porada měla zase povahu jednání o mír mezi Verbandem a Volksratem jako po první valné hromadě Verbandu v Praze a bylo ujednáno, že- Volkstac v Ústí dne 5. října zahájí Titta, po něm uvítá jej Bachmann. Za předsedu Volkstadu navržen bude dr. Titta, a náměstky jeho starosta ústecký dr. Ohnsorg, posl. Pacher, č.-lipský radní Rotsch. Zuleder, agrárník Fischer ze Žatce, dr. Lodgmann, předseda pražského Ortsratu prof. Cícha a posl. Knirsch, takže v předsednictvu budou všechny strany německé zastoupeny. Referenti budou ze sboru důvěrníků, ke každému referátu promluví některý poslanec jakožto korreferent. Na program postavena chomutovská usnesení, vyrovnací jedná- ní, otázka minoritních škol. K Volkstagu obdrželo pozvání také ústavověrné velkostatkářstvo.
Bachmann Němec Titt doktor Ohnsorg Pacher Rotsch Fischer Lodgmann profesor Cícha Čechy Praha Ústí Žatec
25 article
Akce Jednoty obchodních gremií českých. V naší nedělní polemice proti »Neue Fr. Presse«, která zneužila usnesení Jednoty českých obchodních gremií ke konstrukci rozporu mezi českým obchodnictvem a če- skými vůdčími politiky, vyskytl se passus, v němž označen posl. Čech jakožto přímý iniciator této akce Jednoty. Tento názor vznikl z pouhé domněnky pisatelovy, který o akci vůbec dozvěděl se teprve z referátů o schůzi Zemské jednoty. Budiž to konsta- továno na výslovnou žádost p. posl. Čecha a na zjednání průchodu pravdě za všech okolností: Pan posl. Čech ani před- sednictvo Jednoty nemělo o pro- jevu předem žádné vědomosti i došlo k němu úplně spontáně. Posl. dr. Reiniger proti zemskému sněmu Němců v Čechách. Ve včerejších večernících pražských ně- meckých listů uveřejňuje posl. dr. Reiníger velmi ostrý článek proti „německému zem- skému sněmu“. Dr. Reiniger stojí na tom, že vedení politických záležitostí je výhradou po- slanectva, kteréž má také výhradní zodpověd- nost za vedení to a to jak před svým svědo- mím, tak vůči voličstvu. Pisatel nechápe, kterak mohlo dojítí k takovému zmatení po- jmů, že zodpovědnost poslanců nestačí a že má býti doplněna ještě zvláštním sborem dů- věrníků a proč by měli býti poslanci posta- veni pod kuratelu sněmu důvěrníků. Buď mají voliči důvěru ke svým svobodně zvoleným po- slancům a potom není zapotřebí žádných dal-
Neue Čo Čecho Posl doktor Reiniger Němec Francie . Presse Čechy Jednota
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Boxer a básník. V Paříži, dne 18. září 1913. Spojení těchto pojmů disharmonuje, my- slím, v Čechách úplně, neboť jeden, zdá se. úplně vylučuje druhý. Ve Francii naproti to- mu přijímají se obdobné kombinace při svém objevení jako kuriosita, než záhy stávají se součástkou běžného života, bez značného již podivení se strany současníků. To proto, že mnohé se změnilo ve Francii za posledních let. vně i uvnitř. Typ boulevardiera s přistřiže- ným vousem a s monoklem v očním důlku. s kytičkou v knoflíkové dirce a jmenovitě s cylindrem žije dosud jen v málo vzácných exemplářích, jakým jest na příklad pan de Fouquires. Mimo to vymírá nebo úplně se travestuje typ umělce a literáta, jak jste jej nedávno téměř ještě potkávali v širokých sa- metových kalhotách, s černým nebo rudým širokým pasem kol těla, s dlouhými vlasy do- roucími se zpod širokého měkkého klobouku. Snad ještě poznáte v tomto úboru literáty se- skupené kol pana A. Belval-Delahayea v revuí „Les loups“ nebo pana Paula Forta v kavárně „Closerie de lílas“. Ba i rapini z Beaux-Arts a různých malířských a sochařských akademií nepokládají za nutno pro vzbuzení respektu oblékati se v tradicionelní kostym. Všechny tyto třídy, které, zdálo se, již vnějškem vybraly si za úkol „épater le bour- geois“, přiblížily se k tomuto měšťákoví vnějšně značně a po určité stránce i vnitřně. V mondainním životě vytvořil se nový ty elegána, totiž typ sportsmana, bez nápadných efektů až střízlivě oblečeného, který uchva- ouje krásné dámy v salonech, především svý- mi zažitky na aeroplanu, automobilu nebo yachtě. A tento typ mladého muže, všeobecně velmi sympatický, jest jakousi normou pro vnější vystupování. Duchaplné, ale často bezpodstatné žva- tlání intimních odpolední, ustoupilo vážné
Fouquires Delahaye Fort lílas Paříž Čechy Francie Les loups BeauxArts
27 article
houževnaté práci ve všech atelierech a pra- covnách, neboť umělec i literát stále více dá- vají přednost reálnímu dobru peněz prot ideálnímu dobru dobrovolné chudoby, ktert se již i v této třídě společenské nepočítá mez evangelické cnosti. Můžeme snad se obávati všichni, jimž při- rostla Francie k srdci, že takovýmto postupem okolnosti, takovýmto „zamerikanisováním celého francouzského života zaníknou v od- porné šedi moderního zuniformování všechny specificky francouzské vlastnosti tohoto ná- roda. Než již dnes můžeme tvrditi, že se tak nestane, neboť i v kostymu sportsmana ucho- vává si Francouz svou lehkomyslnost, lehkou ironii a dobrý vtip, vlastnosti ode vždy jemu vlastní. A pak proti tomuto vnějšímu upříli- šení objevuje se již reakce na obzoru. Především však jest cizinci na současných Francouzích nápadnou okolnost, jakou při- vykli a dokonce si oblíbili box, který s opo- vržením vždy vyhražovalí Angličanům. Pama- tuji se, že před třemi lety u příležitosti vele- významného matche černocha Johnsona a bě- locha Jeffrieho většína francouzského tisku se obrátila proti brutalitám tohoto sportu. hle, dnes franzouzský boxer Carpentier požívá takové reputace v salonech jako aviatik Gar- ros a jako pan Régnier z Francouzské Aka- demie. A nedivíte se téměř ani, že básník „Serreschaudes“, Maeterlinek, vstupuje do ringu jako boxer, aby si získal nové vavříny rovnocenné svým vavřínům básnickým; ba myslím, že v poslední době ony jsou větší těchto. A proč by tedy, konec konců, ne- mohl se státi i boxer básníkem.
Francouz Angličan Johnson Régnier Francie Gara Pam
28 article
Seznámil jsem se s takovýmto zjevemv malém restaurantu u otce Jourdana na pra- vém břehu Seiny. Ve společnosti mladého so- chaře a přítele Svobody, zemřelého již výtvar- ného kritika, večeřívali jsme tam v kroužku literární a umělecké mládeže. Tentokráte byl mi představen chlapík dva metry vysoký značně rozložitě šíje a krásně, zdálo se po an- glicku, modelované hlavy. V celku připomínal nápadně některé známé sochy Mařa tkovy V jeho společnosti bylo opravdu jaksí nevol- no. Aspoň než promluvil. Ale pak získal s okolí své úplně. Hlas jeho byl podivuhodný hned kvapící, hned do široka se rozlévající s akcentem brzy vzníceným a zase odměře- ným nebo lenivým a jakoby ledabylým. A těm to hudebně rytmickým kvalitám hlasu odpoví- dala vybraná, ale přirozená gesta paží vhodně fysicky je podporující. Gesta, jakými se vyzna- čují seveřané, počínaje od Dánska vzhůru vů- bec, a potomci starých aristokratických rodin těchto končin zvlášt. Byl to dojista zvláštní zjev; kolos s jem- nými gesty ženy, Arthur Cravan, boxer básník! Než jsme opustili otce Jourdana, stali jsme se přáteli, přejícími pokud možná nejlépe se poznati. Madame Cravan navrhla procház- ku štíhle, elegantně střiženými alejemi zahra- dy Luxembourgské, jež vhodně zakončuje temně fialová silhueta fontány Carpeauxovy.
Jourdan Svoboda Mařa Cravan Seina Dánsko
29 article
Zůstalí jsme tam do půlnoci, diskutujíce předovším o posledních směrech v umění literatuře, často se v úsudku shodujíce a ještě častěji úplně se rozcházejíce. V živé konver- saci vyšlo na jevo, že Arthur Cravan provo- zoval v pěti dílech světa rozmanítá zaměst- nání: v Německu byl chauferem, v Novém Yorku přístavním nosičem, v Africe lovcem šelem a konečně v Paříži boxerem, maje prot sobě nejslavnější championy, především straš- ného černocha Johnsona ve Folies-Bergěres Při tomto zaměstnání prý zůstane, ač již vstou- pil několikráte i na aeroplan. Po matchích boxu psal Cravan básně a nedivil se téměř ani, když mu je většina red- akcí důsledně odmítala. A ježto tím naprosto nezmalomyslněl, pomohl si energicky i zde založil si svou vlastní revuí s příznačným ti- tulem „Maintenant“ („Nyní“). V prvém čísle prvého ročníku 1912 čteme báseň „Hvizd“, v níž už se jeví podstatné rysy Cravana básníka. Básník se tam zpíjí „rytmem oceánu, jenž kolébá transatlantiky“, obdivuje se „athleti- ckým námořníkům, již se pohybují jako med- vědi“, a hned pronáší touhu: „Nový Yorkul Nový Yorkul Jak rád bych v tobě obýval Vím, že v tobě věda se snoubí s průmyslem v odvážné modernitě. V palácích oslňujícíel sítnici paprsky ultrafialovými, jest americký telefon a něha zdvihů.“ A v zápětí sedá n „provokující loď Anglické společnosti,“ jes cele šťasten nad elektrickou instalací své ka- biny, v níž hoří měděné sloupy, a přistává ko- nečně v Americe, kde se oddá obchodu, který je přízniv jeho mladé iniciativě. A tu již sly šíte výkřiky jeho aminální radosti: „Osm mi- lionů, získaných v konservách! — Mám rov- něž prvou svou lokomotivu, jež soptí páru ja ko splašení oři a sklánějíc svoji pýchu po odbornými prsty, šíleně pádí strnulá na osm kolech.“ V tom je tedy štěstí moderního básníka
Cravan Johnson Maintenant Německo Nový York Afrika Paříž Amerika anglický společnost
30 article
Cravan zachází se strofou jako s puching ballem. A nelze upříti jeho veršům špatně od- ráženým patřičného a mnohdy strhujícího ryt- mu. Způsob vyjadřování jest jeho vlastním ma- jetkem, lyrism jeho poesie jest přímý a prostý duše tohoto člověka by se nejraději rozdělila do třiceti nejrůznějších těl, která by pro- běhla celým světem a okusila všech rozkoši V básni, nadepsané „Hie“, čteme: „Dnes večer, jaké to nedorozumění, že s takovým smutkem vše se mi zdá krásným. Peníze, ty jsou reelné, klid, rozsáhlé podniky, autobusy a hrobky; pole, sport, milenky, až i nenapodo- bitelný život hotelů. Chtěl bych býti ve Vídn i v Kalkutě, vstoupiti na všechny lodi a všech- ny vlaky!“.. A tento lyrism veskrze instinktivní a mož no říci „fysický“, se mění příležitostně ve fan- tasii (nemožno to nazvati kritikou) upříliše- ného postřehu, která se nám nelíbí svou ne- spravedlivostí a násilím, jakož i absurdní bru- talitou mínění, ale která jest zároveň svrcho- vaně duchaplná. Autor užívá v tomto případe indiánské rhetoriky, již však vyvažuje na druhé straně nelíčená upřímnost a dar sesměš- ňovací. Tak jsme odpuzování i přitahováni, čteme-li stať o André Gídovi: „Pan Gíde ne- má vzezření ani dítěte lásky, ani slona, ani více osob: má vzezření umělce ... Jeho kostra nejeví ničeho zvláštního, jeho ruce jsou ruce povaleče, příliš bílé, na mou věru!... Jeho chůze prozrazuje prosateura, jenž se nestane nikdy schopným napsati jediný verš!“ A tak podobně dále. Jaké opovržení má tento muž pro spiso- vatele, jejž dle zevnějšku pokládá za ne- schopna napsati jediný verš! A přece týž muž dává přednost boxu před poesií.
Gíd Gíde Kalkuta
31 article
Kdo by si přál stůj co stůj klasifiko- vati tohoto básníka, jak jej nazve? Futuristou? Zvali jej aspoň vícekráte do svého středu stoupenci Marinettiho; než on vždy rozhodně odmítl. Nebo snad mašinistou, jak jej chce po- křtíti p. Parmentier, autor připravovaných „Dějin současné francouzské literatury“, nebo dokonce pluralistou, což snad by mu ještě nej- lépe příslušelo? Než nazvete si ho tak nebo onak, vždy to bude jen prázdnou etiketou bez obsahu, schopnou uspokojiti jen dav, jenž se chce rychle informovati. Ve skutečnosti je to bás- nik své doby, jak ji sám prožívá, básník svého prostředí, velikých průmyslových měst, spří- zněný se všemi básnickými duchy, jež vydala v čas jejich doba, od Villona po Rimbauda. Takovým moderním básníkem může zajisté stejně býti básník, žijící mezi aristokraty. mezi tuláky a kdekoli jinde. A jako v litera- tuře, je tomu stejně i v umění. Ať se změnila a změní ještě jakkoli struktura jednotlivých dob, velicí básničtí duchové jimi zůstanou stá- le, ať již patříli mezi romantiky, parnassisty. symbolisty nebo do kterékoli jiné poetické školy. Básník se vzezřením melancholické bruta- lity vlastním velikým šelmám, přestěhovaným do našeho klimatu, Arthur Cravan, pokládá se právě tak za moderního jako jeho strýc, od něhož se značně liší a který přece také byl pokládán za moderního. Jeho strýcem byl to- tiž Oscar Wilde, neboť A. Cravan jmenuje se vlastně Avénarius Fabian Lloyd a jest fy- siognomií neobyčejně podoben svému veliké- mu příbuznému. Emanuel Siblík.
Marinetti Parmentier Villon Rimbaud Cravan Wild A Cravan Fabián Lloyd Siblík