1
masthead
23. září 1913. číslo 261.
2
masthead
NARODNI LISTY.
4
article
tratické: strana tato byla na schůzi velmi hojně
tastoupena. Po přijetí resoluce, navržené právní-
kem p. Münzrem, ukončil předseda vhodným do-
slovem schůzi. Organisace nár. strany svobodomysl-
né byla na schůzi četně zastoupena, a důvěrnický
její sbor se zúčastnil in corpore.
Z Přerova. Manifestace za druhou českou uni-
versitu v Brně, pořádaná Akademickým klubemv
Přerově, konala se za obrovské účasti celého Pře-
rovska. Hlavním řečníkem byl prof. dr. Jos. Ku-
dela. Vedle toho promluvili též jiní řečníci, jme-
novitě poslanci dr. L. Mohapl a J. Marek
profesor
doktor
Jos
L Mohapl
Přerov
Brno
5
article
Reč říš. poslance dvor. rady
J. Vlad. Hráského
Reč říš. poslance dvor. rady
J. Vlad. Hráského
na manifestační schůzi v Nymburce
za druhou českou universitu.
Zřízení české university v Brně není pouze
otázkou kulturní — nýbrž a především jest to otáz-
kou polítické moci.
Ve státech jednojazyčných vzešlo tu a tam
založení vysokých škol z pohnutek ryze kulturních
— avšak v Rakousku v době ústavní vysoké školy
byly jen výsledkem politických akcí — buďsi zalo-
žení něm. university v Černovcích r. 1875 v éře
po Hohenwartovi následovavší za nového rozma-
chu německého, za úplné passivity Čechů ve sbo-
rech zákonodárných — buďsi rozdělení university
pražské jako důsledek vstoupení Čechů na radu
říšskou — buďsi založení české techniky brněnské
jako důsledek sesílení české politické moci za
Badena a Thuna.
I drobnější fluktuace politického vlivu zřejmy
jsou na vysokém školství, na př. za éry Beckovy
založení zemědělské fakulty.
Nebude tomu jinak ani s českou universitou
brněnskou — kterážto olázka jest politicky mno-
hem komplikovanější, mnohem více stížena různý-
mi vnitřními i vnějšími nesnázemi, než tomu bylo
při universitě pražské, kteráž již v zakládací listině
ustanovení i pro syny národa českého měla.
Ke zřízení české university v Brně třeba jest
říšského zákona, přijatého v obou sněmovnácha
schváleného panovníkem — o tom však se může
jednati s jakousi nadějí na úspěch jen tehdy, když
osnova zákona není podána jen některou politickou
stranou, nýbrž když jest předlohou vládní, pro niž
vláda již předem zjednala si t. zv. předchozí svo-
lení panovníkovo.
J Vlad
Hráský
Čecho
Baden
Thun
Beckův
Nymburk
Rakousko
český univerzita v Brno
zemědělský fakulta
6
article
Tedy vedle věcných důvodů třeba iniciativy
vlády a třeba spolehlivé parlamentní většiny
Zkušenost při projednávání předlohy vládnío
vlašské právnické fakultě nás však zřejmě infor-
muje, že nestačí jen prostá iniciativa vlády, nýbrž
že se musí vláda celou silou o to zasaditi a přimo
exponovati, aby v lidovém parlamentě takovou
předlohu projednala — ona musí tu ústupky, tu
sliby, onde nátlakem i výstrahou zjednávati u poli-
tických stran parlamentních buď souhlas či mírniti
odpor
Takovou akci nemůžeme my nyní očekávati
od vlády, kteráž jen v malé části delegace české
pro státní nezbytnosti svou oporu měla a plně
o německo-národní svaz a na Poláky se opírati
musí, aby vůbec většiny v parlamentě se dočini-
la — to nemůžeme očekávati od vlády, vůči níž
většina delegace české v rozhodném boji stoji
Vláda Stürgkhova uznává sice oprávněnost
požadavku české university na Moravě, nepodji-
má se však žádné iniciativy, zůstává na vyčkáva-
cím stanovisku, jež kryje formulí, že především
chce náležitě vypraviti a vybudovati nynější již
trvající vysoké školy a pak teprve k řešení dalších
universitních otázek přikročiti.
Předpokládejme, že se zostřené české oppo-
sici zdaří změniti vládní system, tedy buď nám
k horšímu, což je pravděpodobné, či pro nás
k lepšímu, o čemž lze vážně pochybovati. V prvém
případě — při zhoršeném systému, může sáhnouti
nám příkře odpůrná vláda k celé řadě argu-
mentů proti české universitě vůbec, aniž by se
jakousi vyčkávací formuli kryla.
Polák
Stürgkhův
národní svaz
český univerzita na Morava
7
article
Česká veřejnost není dosti správně informo-
vána o smýšlení našich politických odpůrců.
zejména Němců, o jich názorech na otázku české
university brněnské, zejména až příliš příznivě
bývá vykládáno jednomyslné přijetí Žáčkovy reso-
luce při projednávání rozpočtu v roce 1908 —
resoluce ta byla ve sněmovně sice bez odporu
přijata, ale změnil se system vládní a resoluce
zůstala jen na papíru.
Němci se ani nemuseli proti české universitě
v Brně dosud příliš exponovat, jim stačilo zamí-
tnouti sídlo university, což by též stačilo k jejímu
pohřbení
V německých kruzích poslaneckých jest
nejrozhodnější odpor proti universitnímu poža-
davku našemu, jenž v debatách o vlašské právni-
cké fakultě, v debatách o vypravení universit ne-
pokrytě se objevil a dle něbož na nejostřejší útok
proti evenfuelní vládní předloze se stran něme-
ckých souditi a připraviti se lze.
Snad nebude na škodu se o některých ná
mitkách německých politiků zmíniti — důvody.
které za dvě decenia manifestací universitních
sneseny býti mohly, známe, my jsme je procitil
a budeme se o ně v zápase parlamentním opírati
až dojde k projednávání otázky této, avšak právě
proto žádoucno jest, by důvody ty nebyly sebe-
klamem a by kriticky záležitost vystíhovaly.
Seriosní politikové němečtí, pokud jsou od-
půrci požadavku české university v Brně, opírají
Němec
Žáčkův
Brno
český univerzita v Brno
8
article
= Mravní panama ve Vratislavi nabývá ohrom-
ných rozměrů. Sedm osob skončilo již sebevraž-
dou. Mezi zatčenými je mnoho intelig ntů, lékaři
profesoři, důstojníci, úřadníci atd. Aféra prozra-
zena byla tím způsobem, že jistý policejní strážník
vyslechl rozhovor dvou desítiletých děvčat, která
si vyprávěla o svých zkušenostech z domu, kde
se konaly orgie. Dosud bylo zatčeno 14 osob.
— Postřelil milence své ženy. Z P aříže.
22. září. Na nádraží Orsay postřelil advokát Le-
pingle 25letého milence své ženy, studenta Al-
berta Rodde, když se chystal k odjezdu. Advokát
byl zatčen a udal, že jeho choť vylákala na něm
1800 fr., z nichž zařídila si se studentem společ-
nou domácnost.
= Zachránění turisté. Z Inšpruk u, 22. zář
(K. k.) Dva turisté, kteří z Hölltalu dále na Zug-
spitzi sřítili se do ledovcové prorvy, přibyli zdráv
do Garmischu.
— Německé památníky. Z Opavy. 22. září
(K. k.) Včera odpoledne byl na kopci u Úvalna
položen závěrečný kámen k rozhledně Hanuše
Kudlicha a k pomníku na památku zrušen
roboty.
=Neštěstí s vojenským automobilovým vla-
kem. Z Vídně, 22. září. (K. k.) »Militär. Rund-
schau« sděluje z Hajmaskéru, že automobilový
vlak, pozůstávající z několika vozů, sešinul se na
mokré půdě a narazil koly na velký balvan, čímž
byli 4 vojácí na motorovém voze vymrštěni ven.
Jeden z nich padl stranou a neranil se, ostatní
tři byli přejeti dalšími vozy. Ranění jsou dělo-
střelcí Adoli Dokulil, Josef Sendrich
Karel Spreizer; byli dopraveni do posádkové
nemocnice. Dokulil a Sendrich zemřeli
Spreizer e velmi těžce raněn.
— Lešení v šachtě prolomilo se. Z Halber-
stadtu, 22. září. (K. k.) V dolech Dingelstädt-
ských prolomilo se v noci ze soboty na neděli
lešení při hloubení šachty, již přes 200 m hluboké.
Al
Rodde
Kudlich
Adoli Dokulil
Sendrich
Spreizer
Vratislav
Orsay
Zug
Opava
Úvalno
Vídeň
Halbry
Dingelstädt
9
article
Dělníci sřítili se s lešení do hloubky 30 m. Dv
dělníci se pádem zabili, několik jiných bylo lehce
raněno.
— Choromyslný střilel po procesí. Z Paříže
22. září. (K. k.) V Melunu vypálil jakýsi člověk
několik ran z revolveru na procesí. Kanovník
Caudron byl dvěma kulemi raněn těžce a 19letá
dívka lehce. Pachatel, jménem Sixte, jenž byl před
několika lety propuštěn z ústavu pro choromyslně
byl zatčen.
= Vražda a samovražda. Z Paříže. 22. září.
(K. k.) 27letý kreslič Birckel zastřelil dnes od-
poledne svou ženu dvěma výstřely z revolveru
načež se sám ušmrtil. Pohnutka činu jest neznáma
se o tak zvané věcné protidůvody. Předně, že jest
pro národ lépe míti jednu universitu náležitě vy-
pravenou, nežli dvě nedostatečné vypravené —
ovšem přehližejí, že zůstane-li při jedné univer-
sitě, nebude i ta v dohledné době řádně vypra-
vena. Když i němečtí poslanci zle naříkají na
nedostatečnou výpravu vídeňské university, jak
pak by lépe v Praze býti mohlo.
Nesprávné jest mínění u nás šířené, že na
novou českou universítu přejdou ihned Moravané
z Prahy a z Vídně; zkušenost učí, že jen zvolna
si vytvořuje nová vysoká škola svůj atrakční
obvod. Na pražské české technice nejevil se
téměř žádný úbytek Moravanů po založení brněn-
ské techniky, i bylo dokonoe přijímání Moravanů
na pražskou techniku jistými podmínkami stíženo.
Dále poukazují němečtí odpůrci druhé české
university na nadbytek vysokoškolského dorostu
zejména universitního, kterýž vlastně málo k ho-
spodářské produktivitě přispívá, 80—100% podle
fakult na opatření ve veřejných a státních služ-
bách reflektuje.
Caudron
Sixt
Birckel
Moravan
Paříž
Melun
Praha
Vídeň
10
article
Tím automaticky vzrůstá nesnáz umísťovací
tím automaticky vznikají nová úřadní místa, nov
výdaje státní.
A tu jsou odpůrci naší u protidůvodu budžet-
ního, slátně-hospodářského, jenž se zamlouvá mi
nistrům finančním.
Zejména z toho vytloukají kapitál, že nákla
se znásobí čtyřikráte, pětkráte proto, že druhé če
ské universitě bude následovat rusínská, jihoslo
vanská, vlašská, a oni sami též bez kompensac
nemini zůstati a nejspíše by zatížili kompensacem
státní rozpočet více nežli naším požadavkem by
se státi mohlo.
11
article
Při tom Němci i finanční ministří zapomínají
že v Rakousku vlastně velmi malá kvota státního
rozpočtu na školstvi připadá; as 31/4%, čili něco
přes 100 mil. K z 3 miliard K rozpočtu.
V otázce početnosti vysokoškolského dorostu
šíří se u nás mínění, jako by tím, že k počtu oby-
vatelstva (dle dat statistických) menší procento
absolventů universitních máme než Němci a Poláci
byly poměry nadprodukce u nás příznivější a za-
pomíná se, oč nesnáze umístění ve veřejných a ze-
jména státních úřadech, speciálně v úřadech -
středních, jsou u nás větší a že změna těchto po-
měrů též dříve nenastane, dokud nedomůžeme se
větší politické moci vůbec.
O tom všem dalo by se snadno diskutovatie
náměty ty vyvraceti. Jinak tomu s názory radikál-
ních Němců. Ti prostě popírají možnost vědecké
kvality neněmeckých universit v Rakousku —
mají-li prý Češi vědce světového jména, jsou to
oni, kteří vyšli z universt německých.
Přes tuto námitku neměli bychom přecházeti
jen pohrdlivým posudkem, naši vědečtí pracovníci
musí ideové úsili své přímo zoceliti a nová česká
universifa v Brně by nesměla se státí přechodní
stanicí pro Prahu, jak nám to v příčině české tech-
niky v Brně i Němci vytýkaji.
V příčině těchto německých invektiv máže
nás poněkud uspokojiti i to, že za přiležitosti de
baty parlamentní o italské fakultě i úroveň ital-
ských universit jimi odsouzena byla.
Němec
Polák
Čech
Rakousko
Brno
Praha
12
article
Němečtí radikálové spatřují v české universitě
moravské nové nebezpečí pro rozvoj moci státn
v Rakousku, že opět bude více těch, kdo vystupuj
z českých vysokých škol, a nemajíce ani znalosti
němčiny, aspírují na místa státní i v ústředich se
jich konečně domohou a zůstávají destrukčním ele-
mentem ve státní správě, kterýž nemá na zřeni
prospěch státu, nýbrž prospěch své národnosti.
Dle těchto ukázek posouditi můžeme, jak těž-
kým bude boj o universitu moravskou, až se ko-
nečně na říšské radě záležitost tato rozvíří a že
není lhostejno v které době a v které situaci poli-
tické usilování naše konkretní formy nabyde.
Předpokládejme, že tak jako z míst vládních
uznáno bylo, že nelze bez Čechů v Rakousku vlád-
nouti i parlament k poznání dojde, že jen s Čechy
řádná pracovní majorita vytvořena býti může, ne-
bude vzdálena doba, kdy otázka české university
brněnské s naději na úspěch před forum zákono-
dárné nastoupí. Avšak i pak bude ještě třeba za-
jistiti si alespoň trpný souhlas zejména moravských
Němců pro Brno jako sídlo nové české univorsity,
ovšem i celá delegace česká z Moravy jednotně za
naléhavosti otázky této státi musí, nesmí býti v
tom žádné indiferentní stranyl Moravané měli by
vždy na zření míti, že otázka druhé university není
specíálnou záležitostí moravskou, nýbrž že jest
otázkou celonárodní.
Manifestační schůze studentské mají svůj poll-
tický význam nikoliv v žehrání na delegaci českou,
nýbrž v tom, že dokumentují krilickými důvody
celonárodní ráz a potřebu brněnské universitya
přispívají ke tvoření základny k budoucí politické
akci.
Čecho
Němec
Moravan
Rakousko
Brno
Morava
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pro shodu česko-německou. Projev
Zemské jednoty českých obchodních gremií
v král. Českém ve schůzi plenárního výboru
a delegátů žup dne 17. září 1913 učiněný.
vyvolal silnou odezvu v tisku českém
v celé veřejnosti obchodní, živnostenské
i průmyslové. Všude jest projev ten před-
mětem rozhovorů. Obchodnictvo i živnostni-
ctvo a průmyslnictvo projevuje s ním téměř
bez výjimky souhlas. Okřikování obchodni-
ctva a útoky na mluvčího Jednoty a spílání
k němuž se jistý tisk snížil, vyvolává mocný
odpor. Zemská jednota dostává souhlasy
velmi významných hospodářských korporací
českých. Má-li právo o politice mluviti tisk
resp. jeho redaktoří, má zajísté k tomu právo
také určitý stav. Obchodnictvo nezaslouží
potupného názvu, kterého užil jistý list
o projevu jednoty. Nebudeme spláceti stej-
ným, aby však jednou už bylo jasno, pozna-
menati nutno, že skuteční zrádci (Mrva
a j.) vždycky se vmísili mezi přívržence nej-
radikálnějšího směru. Také s německé strany
ozývají se již silné scuhlasné projevy. O
Spolku cestujících obchodníků Rakousko-
Uherska, od Říšského svazu německých
živnostníků Rakouska a j. Vážný německý
tisk po většině doporučuje německému
obchodnictvu, živnostnictvu a průmyslnictvu,
aby tuto akci podporovalo. České i německé
obchodnictvo jest již při práci, jejíž nutnost
v zájmu konstituční správy státu a v zájmu
národa a hlavně též v zájmu střednich
městských a venkovských stavů, v zájmu
úřadnictva a učitelstva a v zájmu dělnictva
soukromě přiznávají i vynikající vůd-
cové t. zv. oposičního tábora. (Z kanceláře
Zemské jednoty českých obchodních gremii
v král. Českém.)
— Zajímavý posudek býv. agrárního poslane
Mrva
RakouskoUhersko
Rakousko
14
article
P. Blahovce o nynějších politických posěrech čte-
me ve strakonické „Stráži na Šumavě“. P. Blahove
píše o společném postupu českých stran a pojed-
návaje o známém požadavku permanentní komis
býv. svazu českých poslanců zemských pravi
„Proti tomulo plánu nemůže býti žádných ná-
mitek a jest si upřímně přáti, aby program tent
byl proveden. Avšak nemá-li celá tat
práce býti bezúčelná, musí s ní Něm
souhlasitl. Proto je nejdůležitějš
otázkou společnou, zda se české stra-
ny mají zúčastnit vyrovnávacích po-
rad, jež hr. Stürýkh chystá na říjen čili nie
Státoprávní pokrokáři, národní socialisté, bohu-
žel, i část agrárníků, a sám předseda posl
P Blahovec
bůh
Šumava
Německo
15
article
Staněk volají: „žádné jednání o česko-německé do-
hodě“ a žádají předem obnovení poměrů ústav-
ních a změnu vlády. Na obé však není, bohužel
pomýšlení a nezbývá proto, než zúčastniti se po-
rad i za poměrů stávajících, což ovšem nezna-
mená, že nutno mlčeti ke všemu, co vláda a ze-
jména dr. Hochenburger provádějí. Nedčast n
poradách byla by dle mého míněn
velkou a osudnou chybou. Nezúčastníme-
se jednání, provede se vyrovnání proti nám dle
požadavků německých. A dnes ví každý téměř, a
na naše radikály, že nedojdo-li k poradám
nebo nepovedou-li k cíli, bude vy-
rovnání provedeno způsobem nařizo-
vacím či oktrojem. Kdo žádá bez vy-
rovnání volební opravu, musí věděti, že se to ne-
stane, protože k tomu Němci nesvolí a mají mo
tomu zabrániti. Dnes protestujeme proti oktroji
ale současně také proti účasti českých stran n
vyrovnání, a když tak činíme, pracujeme ne prot
oktroji, nýbrž pro oktroj. Potácíme se v rozporech
a snad vědomě z osobních štvanic, což v době
kdy stojíme před možností uskutečnění programu.
o nějž Němci pracují už od 80 let, o rozdělení
království Českého a o zničení našich menšin, kdy
tedy stojíme před jedním z nejvážnějších momentů
v dějinách české politiky, je na pováženou a mělo
by všude si býti uvědoměno, jaké toho budou ná-
sledky. Nikdo neví, jaké stanovisko mají české
strany zaujmouti na říšské radě vůči vládě a vy-
rovnávacím konferencím. Na podobné úvahy není
času, my se musíme zrádcovat!“ — Dokládáme, že
P. Blahovec kárá, že všichni čeští říšští po-
slanci, zejména agrární, nehlasovali pro návrh re-
soluční posl. Maštálky na schůzi říšských po-
slanců, v Praze dne 12. září konané.
Staněk
Hochenburger
Němec
Blahovec
Praha
16
article
— Sjezd výzkumných zemědělských stanic v
Vídni. Z Vídně, 22. září. Včera konala se zde schů-
ze výzkumných zemědělských stanic. Do presidia
zvolen byl také dv. rada prof. Stoklasa z Prahy
Po projednání důležitých otázek ve příčině vybu-
dování rakouských stanic, sloužících zemědělství
průmyslu zemědělskému, jednáno bylo o postup
ve příčině rozšíření činnosti těchto stanic ve vě-
deckém a praktickém ohledu. Příštím místem schů-
ze měla býti opět Vídeň, ale po návrhu a vřelé
přímluvě dv. r. Stoklasy zvolena jím Praha.
— K doplňovacím volbám do sboru obecních
starších král. hl. města Prahy. Klub voličů novo-
městských upozorňuje, že voličské seznamy pro
doplňovací volby na Novém městě jsou dnes
poslední den veřejně vyloženy v místnosti
č. 14 v přízemí hotelu »U arcivévody Štěpánae
na Václavském náměstí. Poněvadž do seznam
zapsáni byli pouze ti voličové, kteří do 8. srpna
t. r. měli veškeré daně za loňský rok zaplaceny,
měli by všichni pp. členové Klubu přesvědčiti s
o tom, zdali oni sami aneb jim známí příznivci
Klubu jsou v listinách řádně zapsáni, aby pří-
padně mohli býti ještě v poslední den vyreklamo-
váni. Podání reklamací ochotně obstarají místo-
předsedové Klubu pp. cís. rada Jan Červený
Karlovo nám. č. 12 a Fr. Hašourek, přednosta
účtárny. Palackého nám. č. 2 n.
profesor
Stoklasa
Červená
Hašourek
Palacký
Vídeň
Praha
Václavský náměstí
Francie
sbor obecní starý král
17
article
— K obeením volbám na Smíchově. Včera
v pondělí 22. t. m. započaly obecní volby na Smí-
chově a průběh je celkem klidný. Oproti kandidátee
národní strany svobodomyslné postavili svoji
vlastní sociální demokraté, koalice stran radi-
kálních pak voleb se vůbec nezúčastní. Vše-
obecné překvapení a nelibost působí »Národní
Politika«, jež opět v pondělním čísle přinesla
zprávu, prý z kruhů soukromých úřadníků, jakoby
naše organisace byla na tento velice důležitý a
bez odporu uznávaný stav, při sestavení kandidátky
zapomněla. Zdá se, že »Politika« za každou cenu
sbírá a shání zprávy proti naší straně, jinak by
pisatele článku poučila, aby se obrátil na volební
komisi, kde by se mu jistě podalo náležitého vy-
světlení. Z dvou tisíc pěti set voličů na ponděl
povolaných dostavilo se k urně 542; dnešní den
jdou k volbě voličové od čísla 2501—5000. Žádáme
opětně tyto pány voliče, aby vzhledem k horečné
agitaci soc. demokratů do jednoho k volbě se do-
stavili a před odevzdáním svého hlasu prošli
volební kanceláří v hostinci u Příbaňů, kdež se
potřebné informace ochotně sdělí.
Smíchov
18
article
— Národně sociální nepříčetnost, jež propuká
ze zoufalství nad stále množícími se hlasy pro
rozumnou politiku, projevila se včera v referátě
„Č. Slova“ o plzeňské manifestační schůzi za dru-
hou universitu. Poněvadž mužný projev p. cís. rady
Svobody z Plzně „České Slovo“ ještě neztrávilo,
vrhá se znovu na tohoto váženého pracovníkaa
zneužívá k tomu universitní schůze zcela dle je-
suitského hesla: účel světí prostředky. K rele-
rátu o schůzi se ještě vrátíme; — prozatím
konstatujeme, že nedivíme se „č. Slovu“, které u-
vádí pouze 80 účastníků, neboť je možno, že jeho
informátor je ještě v tom věku, kdy se neumí po-
čitati výše než do 80. Dále tvrdí „Č. S.“, že většina
účastníků schůze byli jeho stoupenci. K tomu dluž-
no podotknouti, že je to snad zbožným přáním „Č.
Plzeň
rada Svoboda
19
article
Slova“, aby účastnícl schůze byli jeho stranniky.
neboť schůze zúčastnila se především akademická
mládež, a pak občanstvo jednak z úřadnické inte-
ligence, jednak z kruhů výrobních, tedy právě
těch, proti nimž „České Slovo“ útočí. Kdo
však chyběl, byli právě národní sociálové, pa-
trně ze smutku nad výsledkem plzeňské poroty.
vzáležitosti směnečných podvodů jejich předáka.
A podobně tomu bylo i v jiných městech,
Tak se nám oznamuje z Rokycan, že spasitel živ-
nostnictva, br. Slavíček, t. č. poslanec za město, ač
pozván, nepřišel, neomluvil se a jeho světlého
vzoru následovali i jeho stoupenci a spojenci, takže
schůzi obeslaly a na ní projevy učinily pouze stra-
ny: národ. svobodomyslná a sociálně demokratická.
Nedivíme se pranic patronům „Českého Slova“a
straně národně sociální. Není to poprvé, ani na-
posledy, co dokazují, že na druhé české univer-
sitě jim záleží jen potud, pokud jí mohou zneužívat
ke štvanicím proti stranám a lidem, kteří nesou-
hlasí s jejich nepoctivoď demagogií. Tentokrát
všek selhalo. Jak pan cís. rada Švoboda, tak pl-
zeňské občanstvo stojí příliš vysoko, než aby na ně
dostříkla národně-sociální pěna, sešlehnutá minu-
lého týdne verdiktem lidového soudu.
Švoboda
Rokycany
20
article
Nový útok proti češtině u soudů v uzavíra-
ném území. Píše se nám: U okresního soudu v Úst
n. L. podal dr. F. Halouzka, advokát na Klad-
ně, jménem českého mandanta žalobu, o které
byli vyslýcháni svědci u okresního soudu na Klad-
ně a v Plzní, kdež ovšem protokoly byly psány
česky, neboť všichni svědcí i sporné strany jsou
Češí. Když po výslechu svědků na Kladně došly
spisy soudní zpět do Ústi, nečinil soud prot
těmto českým protokolům žádných
námitek, ale když později došel český pro-
tokol z Plzně, tu obdržel dr. F. Halouzka výměr
okresního soudu v Ústi n. L., kterým se mu ukládá,
aby do 14 dnů předložil tomuto soudu německý
překlad protokolu plzeňského, anebo složil 10 K na
obstarání překladu soudního. To jest zajisté ne-
slýchané, neboť patrně mají tím být
nepřímo nuceni svědci, abyiu český ch
soudů vypovídali německy, aby stra-
ny neměly zbytečné výlohy s obstará-
ním překladů pro německé soudce —
štváče. Proti tomuto neslýchanému výměru po-
užito bude všech zákonných prostředků, a potvr-
dí-li c. k. krajský soud v Litoměřicích tento vý-
měr, bude to neklamným znamením, že jedná seo
nový protičeský postup, drem. Tittou naří-
zený, kterým mají býti odstraněny i poslední zbt-
ky češtiny, jež zabloudí časem od českých soudů
do uzavřeného území. Nápadno ovšem jest, že če-
skému protokolu kladenskému soudce dr. Götel
rozuměl, a že plzeňskému již nerozumil
doktor
F Halouzek
Götel
Plzeň
Kladno
Litoměřice
21
article
— „Snaha“, list mladé generace svobodomysl-
né, který dokončil v červenci t. r. svůj prvý ročník
jako měsíčník, bude od počátku října v druhém
svém ročníku vycházeti dvakrát za měsíc (1.a
15. k. m.]. „Snaha“, které již v prvním ročníku se
podařilo získati velkou část tvořící mladé generace
svobodomyslné za přispívatele, a která hojně se
rozšířila ve všech vrstvách mládeže i starší gene-
race, bude rozhojněna řadou nových rubrik (vídeň-
ská kronika, národní hospodářství, sociální poli-
tika, politické vzdělání, vědecké aktuality atd.).
sesílena řadou nových spolupracovníků, setká se
jistě se zvětšeným zájmem naší, hlavně politické
veřejnosti. Vydávána jsouc v kratších lhůtách, bu-
do moci „Snaha“ se zvýšenou pozorností všímati
si politické i kulturní aktuality i všech, třeba let-
mých, přece však charakteristických zjevů českého
společenského života. Orientována směrem českého
svobodomyslného programu, bude „Snaha“ ještě
intensivněji pracovati pro politické vzdělání a vě-
nuje své sloupce kritickému, poctivému a neagi-
tačnímu zkoumání současného politického vývoje.
ská kronika
22
article
Zvýšenou pozornost věnuje také politickým pomě-
rům v cizích, vyvinutějších demokraciích. Ač bude
list značně zvětšen, přece zvyšuje vydavatelstvo
jeho cenu jen nepatrně (ze 3 K na 4 K), aby list
učinilo tím přistupnější. Přihlášky nových odbě-
ratelů přijímá administrace „Snahy“. Praha II.
Marianská ul. 3.
— Druhé vysokoškolské a praktické kursy
pro úřadníky a funkcionáře záložen a živnosten-
ských úvěrních družstev, pořádané výborem pro li-
dové přednášky c. k. českých vysokých škol praž-
ských péčí Jednoty úřadníků záložen v zemích ko-
runy České pod záštitou Jednoty záložen v Praze
zahájeny byly ve velké posluchárně filosofické fa-
kulty v Praze v pondělí 22. t. m. za přítomnosti
zástupců ministerstva pro veřejné práce. Jednoty
záložen, Svazu čes. úvěrních družstev živnosten-
ských v království Českém, Ústředního svazu če-
ských hospodářských společenstev v Brně a před-
ních národohospodářských a finančních činitelů
Kursy poslouchá 165 posluchačů ze řad záložen-
ských a živnostenských družstev
Praha
Brno
Praha II
svaz če
23
article
— Česká škola v Rožnově u Č. Budějovic za-
ložená loňského roku českobudějovickou Maticí
školskou a ji též vydržovaná, má letos již 106
žáků a sice v první třídě 63, v druhé 43. Čelkem
o 29 více než loni, při svém otevření v listopadu
minulého roku. Cifry tyto nejlépe mluví, jak
nutně bylo této školy třeba a jak záslužný čin
vykonala českobudějovická Matice školská jejím
založením. Naproti tomu na německé škole
rožnovské poklesl počet žáků na 70, a to ještě
dlužno připomenouti, že polovice těchto dětí jest
české národnosti. Okolnost ta jest také výmluv-
ným dokladem, na jakých základech spočívá ně-
mectví t. zv. německého ostrůvku na Českobudějo-
vicku: na základě dlouholetého odepírání českých
škol českým dětem.
— Schůze městského zastupitelstva v Nuslich
koná se ve čtvrtek dne 25. září o 3. hod. odpolední
v zasedací síni městské radnice.
— O dceří (?) skladatele Františka Škroupa.
Čelko
Škroup
Rožnov
Č . Budějovice
Český škola
24
article
Pan Ant. Žďárský, řídící učitel ve Vilmově, sdě-
luje s námi: Dle čáslavské „Pravdy“ ze dne 19.
t. m. zaslal dp. ev. farář Rudolí z Lány ve Vili-
mově „Času“ tento dopis: Zpráva „Času“, že ve
Vilímově žije vdova paní Běta Kostelecká, dcer
skladatele české národní hymny F. Škroupa, jako
žebračka, mě velmi překvapila. Ačkoli jsem již 3
roky ve Vilímově, nikdo mi toho neřekl. Věru dost
podivné... Ihned jsem pátral po paní Kostelecké
a také ovšem šťastně ji brzy našel, neboť ona sama,
doslechnuvši, že se po ní sháním, navštivila měv
pondělí 15. září. Od ní samé tedy jsem zvěděl, že
zrovna žebračkou není, ale že skutečně upadlav
poslední době do bídy, když její jistý přibuzný ji
nemůže již posílati podporu, která bývala as 15 k
měsíčně. Obývá slušný pokojik v zdejším hlavním
hostinci a stěžuje si právě na velikou slabosta
bolest v prsou. Jeť stařenkou již 82letou a úplně
nyní be- příbuzných. Byla dvakráte provdánaa
v dosti slušných finančních poměrech dříve žila.
Antonín
Rudolit
Běta Kostelecký
F Škroup
Vilímův
Vilmov
Lány
Vilímův
25
article
Ač měla 9 ditek, všechny ji zemřely. Má jen jedi-
ného vnuka, jehož podporovala. Od obce vilímovské
žádné podpory nežádala, ježto patří do Žlebů. Zde
ve Vilimově bydlí již přes 50 let. — Je to skrom-
ňoučká stařenka a tím se asi stalo — že svět o ní
nemluvil a že tedy ani já za ty 3 roky, co zde
jsem, nedověděl jsem se o zajímavé své spoluob-
čance. „První pomoc jí byla poskytnuta na naší
faře a stařenka, ač s ostychem, přece přikývla, že
by vděčně přijala každý dárek, který by ji byl ve
jménu jejího zvěčnělého otce zaslán. Místní lékař
p. MUDr. Jan Kafuněk prohlédl ji dnes a potvrdi
mi, že její údaje o rodokmenu a faktické bídě jsou
správny. Zvláště se bojí pí. Kostelecká nadcháze-
jící zimy a kdo ji bude ošetřovat, upadne-li ve váž-
nou nemoc? NB. Paní Kostelecká není ovšem evan-
deličkou, jinak by se nemohlo stát, že bych o ní
nevěděl.“ — Dopis páně farářův vyšel zajistéz
nejčistších lidumilných úmyslů. Doznávám však, že
veškeré novinářské zprávy o dceři skladatele Fr.
Vilimův
MUDr
Kafuněk
farářův
Francie
26
article
Škroupa byly mně, působícímu zde téměř 29 let,
sensační novinkou, Pokládám tudiž za povinnost
vůči české veřejnosti údaje o původu paní Koste-
lecké uvésti ve světle pravdy. Dle křestního listu,
farním úřadem v Libici u Chotěboře dne 18. října
1891 vystaveného, narodíla se pí. Alžběta Kostele-
cká dne 17. listopadu 1829 jako manželská dcera
Václava Škroupa, učitele školského v Libiciu
Chotěboře č. 6 a matky Ludmily. Prarodiče pí. Ko-
stelecké byli: a) dle otce Václav Škroup, učitel ve
Vejvanovicích, a Alžběta rodem Židková z Hro-
chova Týnce; b) dle matky Dominík Metzl, měsťan
v Heřmanově Městci, a Magdalena rodem ze Stě-
žer. Otec pí. Kostelecké působil dle Soupisu škol-
ství na Chotěbořsku, vyd. r. 1910 v Libici od r.
1823—1853, Toť správný rodokmen pí. Kostelecké.
Ostatní obsah dopisu pana faráře o soukromých
poměrech souhlasí asi se skutečností. Autor ná-
rodní hymny české František Škroup, kapelník
a ředitel české opery u stavovského divadla v Pra-
ze, narodil se ve Vosicích u Pardubic, jako syn
tamního učitele Dominika Škroupa. Viz R. Naučný
slovník. Z toho vysvítá jasně, že skladatel Frant.
Škroup nebyl otcem, ba ani strýcem pi. Kostelecké.
Škroup
Alžběta
Ludmila
Židková
Magdaléna
František
Libice u Chotěboř
Vejvanovice
Heřmanův Městec
Chotěbořsko
Libice
Vosice
Pardubice
Libicio Chotěboř
chov Týnec
Dominík Metzl
stavovský divadlo
ko
27
article
Je-li snad tato jeho vzdálenější příbuznou, zjistiti
by bylo matrikami křestními. Paní Kostelecká je
tetou známého po vlasti pana císař. rady, jehož
paní choť má ve Vilímově příbuzného. Tam alespoř
se mohl původce první novinářské zprávy o ní in-
formovati. Neodhaluji těchto pravd snad proto.
abych tok podpor paní Kosteleckou docházejícíeh
zastavil; naopak, doporučuji vřele tuto vetchou.
ze staré rodiny učitelské pocházející, 84letou sta-
řenku další přízni šlechetných lidumilů. Kdo však
první zprávu o domnělém původu pí. Kostelecké
ze skladatele Františka Škroupa uveřejnil a jí snad
v posledních lefech myšlenku o otci Františkovi
vsugeroval, aniž by autentických dokladů dříve se
dopátral, mystilikoval prostě českou veřejnosta
kompromitoval vlastní národ před nepřáteli jeho.“
— K této věci dovídáme se s jiné strany, naprosto
spolehlivé, že skutečná dcera skladatele Frant
Škroupa žije dosud (více než 80letá), ale nikoli
ve Vilimově nýbrž v Praze.
Vilímův
Škroup
František
Praha
28
article
Změny držebností. Administrační a pensijní
fond želez. úřadniků koupil od Pražské strojní akc.
společnosti dvě pětiny domu čp. 1292 Na křížové
cestě na Smíchově za 600.000 K. — Pp. Václav
a Anna Vorlíčkovi koupili od pl. Marie Rothové
část pozemku č. parc. 36/2 v Holešovicích-Bubnech
za 21.360 K. — Pí. Josefa Borovičková koupila o
pp. Jana a Amalie Kadeřábkových část pozemku
od č. parc. 13/21 v Nuslích za 9679 K
— Počátek astronomického podzimu. Dne 23.
září o 4. hod. 53 min. odpoledne přestupuje Slunce
ze znamení Panny do znamení Vah. Jeho pravé
místo ve zvěrokruhu v tomto okamžiku jest ozna-
čeno rektascensí 12 hod. a deklinace jeho rovná
se 0. Nalézá se tedy poblíže hvězdy Etn v Panně.
V čase tom překročuje rovník od severu na jih
tak, že až dosud jeho severní deklinace změní se
v jižní. Poněvadž v době té Slunce stojí kolmo
na rovníku, jsou na celé zemí dny a noci stejně
Václav
Vorlíček
Rothová
Borovičková
Jan
Kadeřábkův
Smíchov
Holešovice
Bubno
Nusle
29
article
dlouhé, čili nastává podzimní rovnodenní, a na
severní polokouli nastane podzim, na jižní jaro.
Staří pojmenovali ono místo zvěrokruhu, kde Slun-
ce octlo se v době podzimního rovnodenní zname-
ním Vah, řecky Zygos, latinsky Libra. To stalo se
asi před 2000 lety. Od té doby zvěrokruh půso-
boním praecese, která posunuje jarní bod ročné
o 50.2564“ od východu na západ, postoupil skorem
o celé znamení zpět. Proto nenalézáme v podzim-
ním rovnodenní více Slunce v souhvězdí Vah, nýbrž
v souhvězdí Panny a proto znamení nenalézají se
více v souhvězdích, jejichž jména nesou. Znamení
Vah bylo, dle starých podání zaneseno do římských
„fasti“ Juliem Caesarem, na základě kalendářne
reformy navržené egyptským mathematikem Sofi-
genem. Vskutku však toto znamení bylo již dávno
v užívání, neboť před Caesarem žijící astronom
Geminus jmenuje jej stále Zygós. U Řeků bylo zna-
mení Vah částečně kdysi zmenšeno, neboť rozšířili
„klepeta“ sousedního souhvězdí Štíra, která pak
nesla rameno Vah. Tak stalo se, že mnohdy sou-
hvězdí to pak bylo pojmenováno řecky Chelaí, la-
tinsky Chelae, t. j. „Klepeta“. Aratus praví: „Tato
„Klepeta“ jmenují se u astronomů Váhy, poněvadž
se těmto podobají, anebo snad proto, že nalézají se
u nohou Panny, již jako bohyni Spravedlnosti (Díkel
tyto Váhy jako symbol náležejí.“ Ve skutečnosti
bývalo však znamení Štíra starším podzimním zna-
mením a asi před 3000 lety podzimní rovnodennt
nastávalo, kdy Slunce vstoupilo do tohoto znamení.
Julius Caesar
Řek
Váh
30
article
Během 24.000 roků jarní bod proběhne celým zvěro-
kruhem a znamení octnou se opět na svých mi-
stech, kde při svém prvním určení se nalézala.
— C. k. rak. státní dráhy. Dnem 1. září bylo
výhybiště Persenkówka mezi zastávkou „Kul-
parków“ a stanicí „Sichów“ na trati Lvov—Itzkany
otevřeno jako osobní zastávka pro dopravu osob
a zavazadel.
Zkrácené sobotní úřadování po celý rok
zavedly na intervenci Jednoty úřadníků záložen
následující záložny: Ústřední záložna českých ho-
stinských v Praze. Všeobecná záložna v Praze,
Všeobecná a poštovní záložna v Praze, Pražská
výpomocná záložna. Mimo to již od loňského roku
celoroční zkrácené sobotní úřadováni mají tyto
peněžní ústavy: Občanská záložna ve Vršovicích.
Občanská záložna v Bubenči, Záložní úvěrní jed-
nota v Praze, Česká záložna v Praze, Živnostenská
banka, Filiálka Moravské agrární a prům. banky
v Praze, „Securitas“, peněž, spol. s r. o., a j. v.
Ze státních drah. Výpravní obo
zastávky a nákladiště Trhanov, ležící
na místní dráze Domažlice—Tachov a zařízení
dosud pouze pro dopravu osob, omezenou do-
pravu zavaz del a vozových nákladů, bude dnem
15, září 1913 rozšířen na podávání a přijímání
kusového rychlozboží a zboží nákl a-
dového až do váhy 100 kg za kus. Vyloučeny
z dopravy této jsou lehce vznětlivé střelivoa
látky trhací, živá zvířata, vyjímaje drobný doby-
tek v bednách, koších nebo klecích. Za tyto nově
přípustné zásilky počílá se dopravné dle vše-
obecně platných tarifárních ustanovení. Složeni
a naložení veškerých zásílek ze silničních povozů
a na tyto, jakož i nakládání a vykládání všech
vozových nákladů přísluší zasilateli dot. příjemci.
Itzkana
Kula
Lvov
Praha
Vršovice
Bubeneč
Trhanov
Domažlice
Tachov
Český záložna
živnostenský banka
Securitas
kg
31
article
— Několik číslic. Statistická knížka města
Prahy objevuje se pravidelně na podzim každého
roku, aby v cifrách a střízlivých datech statisti-
ckých podala obraz pohybu obyvatelstva, počtu
domů, zásobování našeho velkoměsta, jeho poplat-
nost, návštěvu cizinců, dopravu na drahách atd.
Je to závratný tanec číslic a není divu, že údaje.
v knížce uvedené, týkají se vždy roku předminu-
lého, tedy zde r. 1911, neboť sebraný tu materiál
jest rozměrů nad míru značných. Nicméně i tak
má knížka svoji cenu, neboť data její jsou ofi-
ciální a slouží tedy za podklad dalších statistik.
Především pozoruhodný je počet obyvatelstva.
kterého v r. 1911 bylo ve Velké Praze 600.16
osob, z těch 3467 vojínů Domů bylo v Prazea
předměstí 10.356, ve Velké Praze 15.109. Činžovní
daň činila 7,883.056 K. Nejzajímavější jsou arci
deta o pohybu obyvatelstva. Tak narodilo se v r.
1511 6023 hochů a 5618 děvčat, z toho 2914 ne-
manželských. Dvojčat se narodilo 230.
Nejvíce porodů bylo v měsíci březnu (983), nej-
méně v listopadu (715). Úmrtnost byla menší než
přírůstek nových obyvatelů Prahy. V celku ze-
mřelo 10.699 osob, z těch 3166 mužů v 4933 žen.
Z těch na tuberkulosu 1807 (), rakovinou
255, spálou 100, dusivým kašlem 79, tyfem 52.
Překvapujíci z dalších dat jsou ona, týkající se
činnosti pošt a drah. Tak obrat roční na poštěv
Praze činil asi tři miliardy korun, telefonických
rozhovorů bylo 23,741.830, telegramů přes 4 mi-
liony. Dopisů bylo přibližně asi 130 milionů, zási-
lek pošty povozné 5.135.650 kusů. Poštovních
úřadů bylo v celku 40, poštovních schránek po
Praze 438. Návštěva cizinců činila, pokud se dalo
konstatovati pobytem neb přihláškami 114.348 osob.
Praze
Překvapujík
Praha
Velká Praha 600.16
Velká Praha 15.109
32
article
Vlaků do Prahy příjelo 47.000 a asi týž počet jich
byl vypraven.
— Dobrovolný automobilový sbor při letošních
císařských manévrech. Letos zvláště výborné služ-
by vykonávali při manévrech dobrovolní automo-
bilisté, z nichž na automobilech dalo se do služeb
manévrů 30 jezdců a z dobrovolného sboru moto-
rových přes 100 jezdců. Mezi automobilisty bylo
z pražského sboru 20 automobilistů, mezi moto-
cyklisty pražskému sboru náležela asi čtvrtina. Au-
tomobily osvědčily se znamenitě. Nicméně i moto-
cyklisté, kterých až dosud jen výjimečně bylo uží-
váno, vykonali tentokráte velice platné služby. Za
výsledek ten je děkovati počasí, které udržovalo
silnice v dobrém stavu, byť tyto zvláštní kvalitou
se nevyznačovaly. Typy samohybů byly velice růz-
né a ze všech zemí: české, rakouské, německé
italské, francouzské, anglické i belcické. Síla vozů
kolísala mezi 8—140 HP (Bob Mauthner). Z českých
tovarů byly mnohé od firmy Laurin a Klement, pak
výtečné kvality byly vozy „Praga“, kterážto firma
snad v dohledné době bude pověřena dodávkou
jednomu z arcivévodů, a jeden vůz firmy Walter.
Mauthner
Klement
Praha
Au
Laurin
Praga
Walter
HP
33
article
Jelikož služba automobilistů byla vzorně upravena
a dozor nad ní měly nejosvědčenější osobnosti
automobilového ruchu v zemi, událo se jen pramálo
nehod. ač jizda po úzkých, klikatých cestácha
poděl terrainu byla velmi nebezpečná. Dokonce
některá vozy byly nuceny jezditi polmi, dokazujice
tak svoji zdatnost. Při té příležitostí nelze nevy k-
nouti, že někeré soukromé automobily často byly
překážkou při vojenských operacích, jmenovitě při
útocích jízdy, stavíce se těsně za sebe. Bylo by
žádoucno, aby příště mezi automobily bylo zacho-
váváno rozpjetí aspoň pro čtyři jezdce. Šlužba au-
tomobilová , i co se týče dodávky benzinu, byla
výtečně sorganisována. Nicméně byla některá skla-
diště benzinu zneužívána automobilisty v unifor-
mách, kteří čerpali z těchto vojenských skladů pro
sebe, aniž by byli k tomu oprávněni. Přes to však
osvědčila se tato instituce co nejlépe a není po-
chyby, že i při příštích vojenských cvičeních našim
automobilistům připadne zase význačný úkol.
34
article
— Zastávka a nákladiště Trhanov, ležící na
místní dráze Domažlice—Tachov, zařízená pouze
pro dopravu osob a obmezenou dopravu zavazadel
a zboží (v celých vozových nákladech) byla dnem
15. září 1913 počínaje rozšířena tím způsobem, že
tam také lze podávati a vydávati kusové zboží
(zboží rychlé a nákladní) až do nejvyšší váhy 100
kg při jednom kuse.
— Úprava staníce Herrnwalde pro dopravu
zboží. Stanice Herrawalde, ležící na trati Mikulá-
šovice—Rumburk s odbočkou z Herrnwralde do
Krásné Lípy, dosud jen pro dopravu osob a zava-
zadel zařízená, bude dnem 1. října 1913 otevřena
pro veškerou dopravu.
— Pokus sebevraždy. Rudolf Horálek, 28letý
dělník při telegrafní sekci, bytem v Libní č. 823,
byl v poslední době těžce rozrušen, náruživě pi
a včera v sebevražedném úmyslu požil značnou
dávku kyseliny sírové. Popálil se při tom těžcev
ústech a hrtanu. Záchranná stanice dopravila ne-
šťastníka do všeobecné nemocnice.
— Dlátem těžce pobodán. Josef Langer, 49letý
zedník ze Žižkova č. 1169, pohádal se včera večer
se svým zetěm a v hádce byl těžce pobodán dlá-
tem. Lékař záchranné stanice dr. Nehasil poskyti
mu první pomoc a dal jej odvézt do všeobecné ne-
mocnice.
Horálek
Langer
doktor
Nehasil
Trhanov
Domažlice
Tachov
Herrawalde
Rumburk
Herrnwralde
Libeň
Žižkov
kg