ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 475426e0-8f17-11dd-8a3a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 83, place 80, org 20, work 5
1 masthead
23. září 1913. číslo 261.
2 masthead
NARODNI LISTY.
3 masthead
Strana3
4 article
tratické: strana tato byla na schůzi velmi hojně tastoupena. Po přijetí resoluce, navržené právní- kem p. Münzrem, ukončil předseda vhodným do- slovem schůzi. Organisace nár. strany svobodomysl- né byla na schůzi četně zastoupena, a důvěrnický její sbor se zúčastnil in corpore. Z Přerova. Manifestace za druhou českou uni- versitu v Brně, pořádaná Akademickým klubemv Přerově, konala se za obrovské účasti celého Pře- rovska. Hlavním řečníkem byl prof. dr. Jos. Ku- dela. Vedle toho promluvili též jiní řečníci, jme- novitě poslanci dr. L. Mohapl a J. Marek
profesor doktor Jos L Mohapl Přerov Brno
5 article Reč říš. poslance dvor. rady J. Vlad. Hráského
Reč říš. poslance dvor. rady J. Vlad. Hráského na manifestační schůzi v Nymburce za druhou českou universitu. Zřízení české university v Brně není pouze otázkou kulturní — nýbrž a především jest to otáz- kou polítické moci. Ve státech jednojazyčných vzešlo tu a tam založení vysokých škol z pohnutek ryze kulturních — avšak v Rakousku v době ústavní vysoké školy byly jen výsledkem politických akcí — buďsi zalo- žení něm. university v Černovcích r. 1875 v éře po Hohenwartovi následovavší za nového rozma- chu německého, za úplné passivity Čechů ve sbo- rech zákonodárných — buďsi rozdělení university pražské jako důsledek vstoupení Čechů na radu říšskou — buďsi založení české techniky brněnské jako důsledek sesílení české politické moci za Badena a Thuna. I drobnější fluktuace politického vlivu zřejmy jsou na vysokém školství, na př. za éry Beckovy založení zemědělské fakulty. Nebude tomu jinak ani s českou universitou brněnskou — kterážto olázka jest politicky mno- hem komplikovanější, mnohem více stížena různý- mi vnitřními i vnějšími nesnázemi, než tomu bylo při universitě pražské, kteráž již v zakládací listině ustanovení i pro syny národa českého měla. Ke zřízení české university v Brně třeba jest říšského zákona, přijatého v obou sněmovnácha schváleného panovníkem — o tom však se může jednati s jakousi nadějí na úspěch jen tehdy, když osnova zákona není podána jen některou politickou stranou, nýbrž když jest předlohou vládní, pro niž vláda již předem zjednala si t. zv. předchozí svo- lení panovníkovo.
J Vlad Hráský Čecho Baden Thun Beckův Nymburk Rakousko český univerzita v Brno zemědělský fakulta
6 article
Tedy vedle věcných důvodů třeba iniciativy vlády a třeba spolehlivé parlamentní většiny Zkušenost při projednávání předlohy vládnío vlašské právnické fakultě nás však zřejmě infor- muje, že nestačí jen prostá iniciativa vlády, nýbrž že se musí vláda celou silou o to zasaditi a přimo exponovati, aby v lidovém parlamentě takovou předlohu projednala — ona musí tu ústupky, tu sliby, onde nátlakem i výstrahou zjednávati u poli- tických stran parlamentních buď souhlas či mírniti odpor Takovou akci nemůžeme my nyní očekávati od vlády, kteráž jen v malé části delegace české pro státní nezbytnosti svou oporu měla a plně o německo-národní svaz a na Poláky se opírati musí, aby vůbec většiny v parlamentě se dočini- la — to nemůžeme očekávati od vlády, vůči níž většina delegace české v rozhodném boji stoji Vláda Stürgkhova uznává sice oprávněnost požadavku české university na Moravě, nepodji- má se však žádné iniciativy, zůstává na vyčkáva- cím stanovisku, jež kryje formulí, že především chce náležitě vypraviti a vybudovati nynější již trvající vysoké školy a pak teprve k řešení dalších universitních otázek přikročiti. Předpokládejme, že se zostřené české oppo- sici zdaří změniti vládní system, tedy buď nám k horšímu, což je pravděpodobné, či pro nás k lepšímu, o čemž lze vážně pochybovati. V prvém případě — při zhoršeném systému, může sáhnouti nám příkře odpůrná vláda k celé řadě argu- mentů proti české universitě vůbec, aniž by se jakousi vyčkávací formuli kryla.
Polák Stürgkhův národní svaz český univerzita na Morava
7 article
Česká veřejnost není dosti správně informo- vána o smýšlení našich politických odpůrců. zejména Němců, o jich názorech na otázku české university brněnské, zejména až příliš příznivě bývá vykládáno jednomyslné přijetí Žáčkovy reso- luce při projednávání rozpočtu v roce 1908 — resoluce ta byla ve sněmovně sice bez odporu přijata, ale změnil se system vládní a resoluce zůstala jen na papíru. Němci se ani nemuseli proti české universitě v Brně dosud příliš exponovat, jim stačilo zamí- tnouti sídlo university, což by též stačilo k jejímu pohřbení V německých kruzích poslaneckých jest nejrozhodnější odpor proti universitnímu poža- davku našemu, jenž v debatách o vlašské právni- cké fakultě, v debatách o vypravení universit ne- pokrytě se objevil a dle něbož na nejostřejší útok proti evenfuelní vládní předloze se stran něme- ckých souditi a připraviti se lze. Snad nebude na škodu se o některých ná mitkách německých politiků zmíniti — důvody. které za dvě decenia manifestací universitních sneseny býti mohly, známe, my jsme je procitil a budeme se o ně v zápase parlamentním opírati až dojde k projednávání otázky této, avšak právě proto žádoucno jest, by důvody ty nebyly sebe- klamem a by kriticky záležitost vystíhovaly. Seriosní politikové němečtí, pokud jsou od- půrci požadavku české university v Brně, opírají
Němec Žáčkův Brno český univerzita v Brno
8 article
= Mravní panama ve Vratislavi nabývá ohrom- ných rozměrů. Sedm osob skončilo již sebevraž- dou. Mezi zatčenými je mnoho intelig ntů, lékaři profesoři, důstojníci, úřadníci atd. Aféra prozra- zena byla tím způsobem, že jistý policejní strážník vyslechl rozhovor dvou desítiletých děvčat, která si vyprávěla o svých zkušenostech z domu, kde se konaly orgie. Dosud bylo zatčeno 14 osob. — Postřelil milence své ženy. Z P aříže. 22. září. Na nádraží Orsay postřelil advokát Le- pingle 25letého milence své ženy, studenta Al- berta Rodde, když se chystal k odjezdu. Advokát byl zatčen a udal, že jeho choť vylákala na něm 1800 fr., z nichž zařídila si se studentem společ- nou domácnost. = Zachránění turisté. Z Inšpruk u, 22. zář (K. k.) Dva turisté, kteří z Hölltalu dále na Zug- spitzi sřítili se do ledovcové prorvy, přibyli zdráv do Garmischu. — Německé památníky. Z Opavy. 22. září (K. k.) Včera odpoledne byl na kopci u Úvalna položen závěrečný kámen k rozhledně Hanuše Kudlicha a k pomníku na památku zrušen roboty. =Neštěstí s vojenským automobilovým vla- kem. Z Vídně, 22. září. (K. k.) »Militär. Rund- schau« sděluje z Hajmaskéru, že automobilový vlak, pozůstávající z několika vozů, sešinul se na mokré půdě a narazil koly na velký balvan, čímž byli 4 vojácí na motorovém voze vymrštěni ven. Jeden z nich padl stranou a neranil se, ostatní tři byli přejeti dalšími vozy. Ranění jsou dělo- střelcí Adoli Dokulil, Josef Sendrich Karel Spreizer; byli dopraveni do posádkové nemocnice. Dokulil a Sendrich zemřeli Spreizer e velmi těžce raněn. — Lešení v šachtě prolomilo se. Z Halber- stadtu, 22. září. (K. k.) V dolech Dingelstädt- ských prolomilo se v noci ze soboty na neděli lešení při hloubení šachty, již přes 200 m hluboké.
Al Rodde Kudlich Adoli Dokulil Sendrich Spreizer Vratislav Orsay Zug Opava Úvalno Vídeň Halbry Dingelstädt
9 article
Dělníci sřítili se s lešení do hloubky 30 m. Dv dělníci se pádem zabili, několik jiných bylo lehce raněno. — Choromyslný střilel po procesí. Z Paříže 22. září. (K. k.) V Melunu vypálil jakýsi člověk několik ran z revolveru na procesí. Kanovník Caudron byl dvěma kulemi raněn těžce a 19letá dívka lehce. Pachatel, jménem Sixte, jenž byl před několika lety propuštěn z ústavu pro choromyslně byl zatčen. = Vražda a samovražda. Z Paříže. 22. září. (K. k.) 27letý kreslič Birckel zastřelil dnes od- poledne svou ženu dvěma výstřely z revolveru načež se sám ušmrtil. Pohnutka činu jest neznáma se o tak zvané věcné protidůvody. Předně, že jest pro národ lépe míti jednu universitu náležitě vy- pravenou, nežli dvě nedostatečné vypravené — ovšem přehližejí, že zůstane-li při jedné univer- sitě, nebude i ta v dohledné době řádně vypra- vena. Když i němečtí poslanci zle naříkají na nedostatečnou výpravu vídeňské university, jak pak by lépe v Praze býti mohlo. Nesprávné jest mínění u nás šířené, že na novou českou universítu přejdou ihned Moravané z Prahy a z Vídně; zkušenost učí, že jen zvolna si vytvořuje nová vysoká škola svůj atrakční obvod. Na pražské české technice nejevil se téměř žádný úbytek Moravanů po založení brněn- ské techniky, i bylo dokonoe přijímání Moravanů na pražskou techniku jistými podmínkami stíženo. Dále poukazují němečtí odpůrci druhé české university na nadbytek vysokoškolského dorostu zejména universitního, kterýž vlastně málo k ho- spodářské produktivitě přispívá, 80—100% podle fakult na opatření ve veřejných a státních služ- bách reflektuje.
Caudron Sixt Birckel Moravan Paříž Melun Praha Vídeň
10 article
Tím automaticky vzrůstá nesnáz umísťovací tím automaticky vznikají nová úřadní místa, nov výdaje státní. A tu jsou odpůrci naší u protidůvodu budžet- ního, slátně-hospodářského, jenž se zamlouvá mi nistrům finančním. Zejména z toho vytloukají kapitál, že nákla se znásobí čtyřikráte, pětkráte proto, že druhé če ské universitě bude následovat rusínská, jihoslo vanská, vlašská, a oni sami též bez kompensac nemini zůstati a nejspíše by zatížili kompensacem státní rozpočet více nežli naším požadavkem by se státi mohlo.
11 article
Při tom Němci i finanční ministří zapomínají že v Rakousku vlastně velmi malá kvota státního rozpočtu na školstvi připadá; as 31/4%, čili něco přes 100 mil. K z 3 miliard K rozpočtu. V otázce početnosti vysokoškolského dorostu šíří se u nás mínění, jako by tím, že k počtu oby- vatelstva (dle dat statistických) menší procento absolventů universitních máme než Němci a Poláci byly poměry nadprodukce u nás příznivější a za- pomíná se, oč nesnáze umístění ve veřejných a ze- jména státních úřadech, speciálně v úřadech - středních, jsou u nás větší a že změna těchto po- měrů též dříve nenastane, dokud nedomůžeme se větší politické moci vůbec. O tom všem dalo by se snadno diskutovatie náměty ty vyvraceti. Jinak tomu s názory radikál- ních Němců. Ti prostě popírají možnost vědecké kvality neněmeckých universit v Rakousku — mají-li prý Češi vědce světového jména, jsou to oni, kteří vyšli z universt německých. Přes tuto námitku neměli bychom přecházeti jen pohrdlivým posudkem, naši vědečtí pracovníci musí ideové úsili své přímo zoceliti a nová česká universifa v Brně by nesměla se státí přechodní stanicí pro Prahu, jak nám to v příčině české tech- niky v Brně i Němci vytýkaji. V příčině těchto německých invektiv máže nás poněkud uspokojiti i to, že za přiležitosti de baty parlamentní o italské fakultě i úroveň ital- ských universit jimi odsouzena byla.
Němec Polák Čech Rakousko Brno Praha
12 article
Němečtí radikálové spatřují v české universitě moravské nové nebezpečí pro rozvoj moci státn v Rakousku, že opět bude více těch, kdo vystupuj z českých vysokých škol, a nemajíce ani znalosti němčiny, aspírují na místa státní i v ústředich se jich konečně domohou a zůstávají destrukčním ele- mentem ve státní správě, kterýž nemá na zřeni prospěch státu, nýbrž prospěch své národnosti. Dle těchto ukázek posouditi můžeme, jak těž- kým bude boj o universitu moravskou, až se ko- nečně na říšské radě záležitost tato rozvíří a že není lhostejno v které době a v které situaci poli- tické usilování naše konkretní formy nabyde. Předpokládejme, že tak jako z míst vládních uznáno bylo, že nelze bez Čechů v Rakousku vlád- nouti i parlament k poznání dojde, že jen s Čechy řádná pracovní majorita vytvořena býti může, ne- bude vzdálena doba, kdy otázka české university brněnské s naději na úspěch před forum zákono- dárné nastoupí. Avšak i pak bude ještě třeba za- jistiti si alespoň trpný souhlas zejména moravských Němců pro Brno jako sídlo nové české univorsity, ovšem i celá delegace česká z Moravy jednotně za naléhavosti otázky této státi musí, nesmí býti v tom žádné indiferentní stranyl Moravané měli by vždy na zření míti, že otázka druhé university není specíálnou záležitostí moravskou, nýbrž že jest otázkou celonárodní. Manifestační schůze studentské mají svůj poll- tický význam nikoliv v žehrání na delegaci českou, nýbrž v tom, že dokumentují krilickými důvody celonárodní ráz a potřebu brněnské universitya přispívají ke tvoření základny k budoucí politické akci.
Čecho Němec Moravan Rakousko Brno Morava
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pro shodu česko-německou. Projev Zemské jednoty českých obchodních gremií v král. Českém ve schůzi plenárního výboru a delegátů žup dne 17. září 1913 učiněný. vyvolal silnou odezvu v tisku českém v celé veřejnosti obchodní, živnostenské i průmyslové. Všude jest projev ten před- mětem rozhovorů. Obchodnictvo i živnostni- ctvo a průmyslnictvo projevuje s ním téměř bez výjimky souhlas. Okřikování obchodni- ctva a útoky na mluvčího Jednoty a spílání k němuž se jistý tisk snížil, vyvolává mocný odpor. Zemská jednota dostává souhlasy velmi významných hospodářských korporací českých. Má-li právo o politice mluviti tisk resp. jeho redaktoří, má zajísté k tomu právo také určitý stav. Obchodnictvo nezaslouží potupného názvu, kterého užil jistý list o projevu jednoty. Nebudeme spláceti stej- ným, aby však jednou už bylo jasno, pozna- menati nutno, že skuteční zrádci (Mrva a j.) vždycky se vmísili mezi přívržence nej- radikálnějšího směru. Také s německé strany ozývají se již silné scuhlasné projevy. O Spolku cestujících obchodníků Rakousko- Uherska, od Říšského svazu německých živnostníků Rakouska a j. Vážný německý tisk po většině doporučuje německému obchodnictvu, živnostnictvu a průmyslnictvu, aby tuto akci podporovalo. České i německé obchodnictvo jest již při práci, jejíž nutnost v zájmu konstituční správy státu a v zájmu národa a hlavně též v zájmu střednich městských a venkovských stavů, v zájmu úřadnictva a učitelstva a v zájmu dělnictva soukromě přiznávají i vynikající vůd- cové t. zv. oposičního tábora. (Z kanceláře Zemské jednoty českých obchodních gremii v král. Českém.) — Zajímavý posudek býv. agrárního poslane
Mrva RakouskoUhersko Rakousko
14 article
P. Blahovce o nynějších politických posěrech čte- me ve strakonické „Stráži na Šumavě“. P. Blahove píše o společném postupu českých stran a pojed- návaje o známém požadavku permanentní komis býv. svazu českých poslanců zemských pravi „Proti tomulo plánu nemůže býti žádných ná- mitek a jest si upřímně přáti, aby program tent byl proveden. Avšak nemá-li celá tat práce býti bezúčelná, musí s ní Něm souhlasitl. Proto je nejdůležitějš otázkou společnou, zda se české stra- ny mají zúčastnit vyrovnávacích po- rad, jež hr. Stürýkh chystá na říjen čili nie Státoprávní pokrokáři, národní socialisté, bohu- žel, i část agrárníků, a sám předseda posl
P Blahovec bůh Šumava Německo
15 article
Staněk volají: „žádné jednání o česko-německé do- hodě“ a žádají předem obnovení poměrů ústav- ních a změnu vlády. Na obé však není, bohužel pomýšlení a nezbývá proto, než zúčastniti se po- rad i za poměrů stávajících, což ovšem nezna- mená, že nutno mlčeti ke všemu, co vláda a ze- jména dr. Hochenburger provádějí. Nedčast n poradách byla by dle mého míněn velkou a osudnou chybou. Nezúčastníme- se jednání, provede se vyrovnání proti nám dle požadavků německých. A dnes ví každý téměř, a na naše radikály, že nedojdo-li k poradám nebo nepovedou-li k cíli, bude vy- rovnání provedeno způsobem nařizo- vacím či oktrojem. Kdo žádá bez vy- rovnání volební opravu, musí věděti, že se to ne- stane, protože k tomu Němci nesvolí a mají mo tomu zabrániti. Dnes protestujeme proti oktroji ale současně také proti účasti českých stran n vyrovnání, a když tak činíme, pracujeme ne prot oktroji, nýbrž pro oktroj. Potácíme se v rozporech a snad vědomě z osobních štvanic, což v době kdy stojíme před možností uskutečnění programu. o nějž Němci pracují už od 80 let, o rozdělení království Českého a o zničení našich menšin, kdy tedy stojíme před jedním z nejvážnějších momentů v dějinách české politiky, je na pováženou a mělo by všude si býti uvědoměno, jaké toho budou ná- sledky. Nikdo neví, jaké stanovisko mají české strany zaujmouti na říšské radě vůči vládě a vy- rovnávacím konferencím. Na podobné úvahy není času, my se musíme zrádcovat!“ — Dokládáme, že P. Blahovec kárá, že všichni čeští říšští po- slanci, zejména agrární, nehlasovali pro návrh re- soluční posl. Maštálky na schůzi říšských po- slanců, v Praze dne 12. září konané.
Staněk Hochenburger Němec Blahovec Praha
16 article
— Sjezd výzkumných zemědělských stanic v Vídni. Z Vídně, 22. září. Včera konala se zde schů- ze výzkumných zemědělských stanic. Do presidia zvolen byl také dv. rada prof. Stoklasa z Prahy Po projednání důležitých otázek ve příčině vybu- dování rakouských stanic, sloužících zemědělství průmyslu zemědělskému, jednáno bylo o postup ve příčině rozšíření činnosti těchto stanic ve vě- deckém a praktickém ohledu. Příštím místem schů- ze měla býti opět Vídeň, ale po návrhu a vřelé přímluvě dv. r. Stoklasy zvolena jím Praha. — K doplňovacím volbám do sboru obecních starších král. hl. města Prahy. Klub voličů novo- městských upozorňuje, že voličské seznamy pro doplňovací volby na Novém městě jsou dnes poslední den veřejně vyloženy v místnosti č. 14 v přízemí hotelu »U arcivévody Štěpánae na Václavském náměstí. Poněvadž do seznam zapsáni byli pouze ti voličové, kteří do 8. srpna t. r. měli veškeré daně za loňský rok zaplaceny, měli by všichni pp. členové Klubu přesvědčiti s o tom, zdali oni sami aneb jim známí příznivci Klubu jsou v listinách řádně zapsáni, aby pří- padně mohli býti ještě v poslední den vyreklamo- váni. Podání reklamací ochotně obstarají místo- předsedové Klubu pp. cís. rada Jan Červený Karlovo nám. č. 12 a Fr. Hašourek, přednosta účtárny. Palackého nám. č. 2 n.
profesor Stoklasa Červená Hašourek Palacký Vídeň Praha Václavský náměstí Francie sbor obecní starý král
17 article
— K obeením volbám na Smíchově. Včera v pondělí 22. t. m. započaly obecní volby na Smí- chově a průběh je celkem klidný. Oproti kandidátee národní strany svobodomyslné postavili svoji vlastní sociální demokraté, koalice stran radi- kálních pak voleb se vůbec nezúčastní. Vše- obecné překvapení a nelibost působí »Národní Politika«, jež opět v pondělním čísle přinesla zprávu, prý z kruhů soukromých úřadníků, jakoby naše organisace byla na tento velice důležitý a bez odporu uznávaný stav, při sestavení kandidátky zapomněla. Zdá se, že »Politika« za každou cenu sbírá a shání zprávy proti naší straně, jinak by pisatele článku poučila, aby se obrátil na volební komisi, kde by se mu jistě podalo náležitého vy- světlení. Z dvou tisíc pěti set voličů na ponděl povolaných dostavilo se k urně 542; dnešní den jdou k volbě voličové od čísla 2501—5000. Žádáme opětně tyto pány voliče, aby vzhledem k horečné agitaci soc. demokratů do jednoho k volbě se do- stavili a před odevzdáním svého hlasu prošli volební kanceláří v hostinci u Příbaňů, kdež se potřebné informace ochotně sdělí.
Smíchov
18 article
— Národně sociální nepříčetnost, jež propuká ze zoufalství nad stále množícími se hlasy pro rozumnou politiku, projevila se včera v referátě „Č. Slova“ o plzeňské manifestační schůzi za dru- hou universitu. Poněvadž mužný projev p. cís. rady Svobody z Plzně „České Slovo“ ještě neztrávilo, vrhá se znovu na tohoto váženého pracovníkaa zneužívá k tomu universitní schůze zcela dle je- suitského hesla: účel světí prostředky. K rele- rátu o schůzi se ještě vrátíme; — prozatím konstatujeme, že nedivíme se „č. Slovu“, které u- vádí pouze 80 účastníků, neboť je možno, že jeho informátor je ještě v tom věku, kdy se neumí po- čitati výše než do 80. Dále tvrdí „Č. S.“, že většina účastníků schůze byli jeho stoupenci. K tomu dluž- no podotknouti, že je to snad zbožným přáním „Č.
Plzeň rada Svoboda
19 article
Slova“, aby účastnícl schůze byli jeho stranniky. neboť schůze zúčastnila se především akademická mládež, a pak občanstvo jednak z úřadnické inte- ligence, jednak z kruhů výrobních, tedy právě těch, proti nimž „České Slovo“ útočí. Kdo však chyběl, byli právě národní sociálové, pa- trně ze smutku nad výsledkem plzeňské poroty. vzáležitosti směnečných podvodů jejich předáka. A podobně tomu bylo i v jiných městech, Tak se nám oznamuje z Rokycan, že spasitel živ- nostnictva, br. Slavíček, t. č. poslanec za město, ač pozván, nepřišel, neomluvil se a jeho světlého vzoru následovali i jeho stoupenci a spojenci, takže schůzi obeslaly a na ní projevy učinily pouze stra- ny: národ. svobodomyslná a sociálně demokratická. Nedivíme se pranic patronům „Českého Slova“a straně národně sociální. Není to poprvé, ani na- posledy, co dokazují, že na druhé české univer- sitě jim záleží jen potud, pokud jí mohou zneužívat ke štvanicím proti stranám a lidem, kteří nesou- hlasí s jejich nepoctivoď demagogií. Tentokrát všek selhalo. Jak pan cís. rada Švoboda, tak pl- zeňské občanstvo stojí příliš vysoko, než aby na ně dostříkla národně-sociální pěna, sešlehnutá minu- lého týdne verdiktem lidového soudu.
Švoboda Rokycany
20 article
Nový útok proti češtině u soudů v uzavíra- ném území. Píše se nám: U okresního soudu v Úst n. L. podal dr. F. Halouzka, advokát na Klad- ně, jménem českého mandanta žalobu, o které byli vyslýcháni svědci u okresního soudu na Klad- ně a v Plzní, kdež ovšem protokoly byly psány česky, neboť všichni svědcí i sporné strany jsou Češí. Když po výslechu svědků na Kladně došly spisy soudní zpět do Ústi, nečinil soud prot těmto českým protokolům žádných námitek, ale když později došel český pro- tokol z Plzně, tu obdržel dr. F. Halouzka výměr okresního soudu v Ústi n. L., kterým se mu ukládá, aby do 14 dnů předložil tomuto soudu německý překlad protokolu plzeňského, anebo složil 10 K na obstarání překladu soudního. To jest zajisté ne- slýchané, neboť patrně mají tím být nepřímo nuceni svědci, abyiu český ch soudů vypovídali německy, aby stra- ny neměly zbytečné výlohy s obstará- ním překladů pro německé soudce — štváče. Proti tomuto neslýchanému výměru po- užito bude všech zákonných prostředků, a potvr- dí-li c. k. krajský soud v Litoměřicích tento vý- měr, bude to neklamným znamením, že jedná seo nový protičeský postup, drem. Tittou naří- zený, kterým mají býti odstraněny i poslední zbt- ky češtiny, jež zabloudí časem od českých soudů do uzavřeného území. Nápadno ovšem jest, že če- skému protokolu kladenskému soudce dr. Götel rozuměl, a že plzeňskému již nerozumil
doktor F Halouzek Götel Plzeň Kladno Litoměřice
21 article
— „Snaha“, list mladé generace svobodomysl- né, který dokončil v červenci t. r. svůj prvý ročník jako měsíčník, bude od počátku října v druhém svém ročníku vycházeti dvakrát za měsíc (1.a 15. k. m.]. „Snaha“, které již v prvním ročníku se podařilo získati velkou část tvořící mladé generace svobodomyslné za přispívatele, a která hojně se rozšířila ve všech vrstvách mládeže i starší gene- race, bude rozhojněna řadou nových rubrik (vídeň- ská kronika, národní hospodářství, sociální poli- tika, politické vzdělání, vědecké aktuality atd.). sesílena řadou nových spolupracovníků, setká se jistě se zvětšeným zájmem naší, hlavně politické veřejnosti. Vydávána jsouc v kratších lhůtách, bu- do moci „Snaha“ se zvýšenou pozorností všímati si politické i kulturní aktuality i všech, třeba let- mých, přece však charakteristických zjevů českého společenského života. Orientována směrem českého svobodomyslného programu, bude „Snaha“ ještě intensivněji pracovati pro politické vzdělání a vě- nuje své sloupce kritickému, poctivému a neagi- tačnímu zkoumání současného politického vývoje.
ská kronika
22 article
Zvýšenou pozornost věnuje také politickým pomě- rům v cizích, vyvinutějších demokraciích. Ač bude list značně zvětšen, přece zvyšuje vydavatelstvo jeho cenu jen nepatrně (ze 3 K na 4 K), aby list učinilo tím přistupnější. Přihlášky nových odbě- ratelů přijímá administrace „Snahy“. Praha II. Marianská ul. 3. — Druhé vysokoškolské a praktické kursy pro úřadníky a funkcionáře záložen a živnosten- ských úvěrních družstev, pořádané výborem pro li- dové přednášky c. k. českých vysokých škol praž- ských péčí Jednoty úřadníků záložen v zemích ko- runy České pod záštitou Jednoty záložen v Praze zahájeny byly ve velké posluchárně filosofické fa- kulty v Praze v pondělí 22. t. m. za přítomnosti zástupců ministerstva pro veřejné práce. Jednoty záložen, Svazu čes. úvěrních družstev živnosten- ských v království Českém, Ústředního svazu če- ských hospodářských společenstev v Brně a před- ních národohospodářských a finančních činitelů Kursy poslouchá 165 posluchačů ze řad záložen- ských a živnostenských družstev
Praha Brno Praha II svaz če
23 article
— Česká škola v Rožnově u Č. Budějovic za- ložená loňského roku českobudějovickou Maticí školskou a ji též vydržovaná, má letos již 106 žáků a sice v první třídě 63, v druhé 43. Čelkem o 29 více než loni, při svém otevření v listopadu minulého roku. Cifry tyto nejlépe mluví, jak nutně bylo této školy třeba a jak záslužný čin vykonala českobudějovická Matice školská jejím založením. Naproti tomu na německé škole rožnovské poklesl počet žáků na 70, a to ještě dlužno připomenouti, že polovice těchto dětí jest české národnosti. Okolnost ta jest také výmluv- ným dokladem, na jakých základech spočívá ně- mectví t. zv. německého ostrůvku na Českobudějo- vicku: na základě dlouholetého odepírání českých škol českým dětem. — Schůze městského zastupitelstva v Nuslich koná se ve čtvrtek dne 25. září o 3. hod. odpolední v zasedací síni městské radnice. — O dceří (?) skladatele Františka Škroupa.
Čelko Škroup Rožnov Č . Budějovice Český škola
24 article
Pan Ant. Žďárský, řídící učitel ve Vilmově, sdě- luje s námi: Dle čáslavské „Pravdy“ ze dne 19. t. m. zaslal dp. ev. farář Rudolí z Lány ve Vili- mově „Času“ tento dopis: Zpráva „Času“, že ve Vilímově žije vdova paní Běta Kostelecká, dcer skladatele české národní hymny F. Škroupa, jako žebračka, mě velmi překvapila. Ačkoli jsem již 3 roky ve Vilímově, nikdo mi toho neřekl. Věru dost podivné... Ihned jsem pátral po paní Kostelecké a také ovšem šťastně ji brzy našel, neboť ona sama, doslechnuvši, že se po ní sháním, navštivila měv pondělí 15. září. Od ní samé tedy jsem zvěděl, že zrovna žebračkou není, ale že skutečně upadlav poslední době do bídy, když její jistý přibuzný ji nemůže již posílati podporu, která bývala as 15 k měsíčně. Obývá slušný pokojik v zdejším hlavním hostinci a stěžuje si právě na velikou slabosta bolest v prsou. Jeť stařenkou již 82letou a úplně nyní be- příbuzných. Byla dvakráte provdánaa v dosti slušných finančních poměrech dříve žila.
Antonín Rudolit Běta Kostelecký F Škroup Vilímův Vilmov Lány Vilímův
25 article
Ač měla 9 ditek, všechny ji zemřely. Má jen jedi- ného vnuka, jehož podporovala. Od obce vilímovské žádné podpory nežádala, ježto patří do Žlebů. Zde ve Vilimově bydlí již přes 50 let. — Je to skrom- ňoučká stařenka a tím se asi stalo — že svět o ní nemluvil a že tedy ani já za ty 3 roky, co zde jsem, nedověděl jsem se o zajímavé své spoluob- čance. „První pomoc jí byla poskytnuta na naší faře a stařenka, ač s ostychem, přece přikývla, že by vděčně přijala každý dárek, který by ji byl ve jménu jejího zvěčnělého otce zaslán. Místní lékař p. MUDr. Jan Kafuněk prohlédl ji dnes a potvrdi mi, že její údaje o rodokmenu a faktické bídě jsou správny. Zvláště se bojí pí. Kostelecká nadcháze- jící zimy a kdo ji bude ošetřovat, upadne-li ve váž- nou nemoc? NB. Paní Kostelecká není ovšem evan- deličkou, jinak by se nemohlo stát, že bych o ní nevěděl.“ — Dopis páně farářův vyšel zajistéz nejčistších lidumilných úmyslů. Doznávám však, že veškeré novinářské zprávy o dceři skladatele Fr.
Vilimův MUDr Kafuněk farářův Francie
26 article
Škroupa byly mně, působícímu zde téměř 29 let, sensační novinkou, Pokládám tudiž za povinnost vůči české veřejnosti údaje o původu paní Koste- lecké uvésti ve světle pravdy. Dle křestního listu, farním úřadem v Libici u Chotěboře dne 18. října 1891 vystaveného, narodíla se pí. Alžběta Kostele- cká dne 17. listopadu 1829 jako manželská dcera Václava Škroupa, učitele školského v Libiciu Chotěboře č. 6 a matky Ludmily. Prarodiče pí. Ko- stelecké byli: a) dle otce Václav Škroup, učitel ve Vejvanovicích, a Alžběta rodem Židková z Hro- chova Týnce; b) dle matky Dominík Metzl, měsťan v Heřmanově Městci, a Magdalena rodem ze Stě- žer. Otec pí. Kostelecké působil dle Soupisu škol- ství na Chotěbořsku, vyd. r. 1910 v Libici od r. 1823—1853, Toť správný rodokmen pí. Kostelecké. Ostatní obsah dopisu pana faráře o soukromých poměrech souhlasí asi se skutečností. Autor ná- rodní hymny české František Škroup, kapelník a ředitel české opery u stavovského divadla v Pra- ze, narodil se ve Vosicích u Pardubic, jako syn tamního učitele Dominika Škroupa. Viz R. Naučný slovník. Z toho vysvítá jasně, že skladatel Frant. Škroup nebyl otcem, ba ani strýcem pi. Kostelecké.
Škroup Alžběta Ludmila Židková Magdaléna František Libice u Chotěboř Vejvanovice Heřmanův Městec Chotěbořsko Libice Vosice Pardubice Libicio Chotěboř chov Týnec Dominík Metzl stavovský divadlo ko
27 article
Je-li snad tato jeho vzdálenější příbuznou, zjistiti by bylo matrikami křestními. Paní Kostelecká je tetou známého po vlasti pana císař. rady, jehož paní choť má ve Vilímově příbuzného. Tam alespoř se mohl původce první novinářské zprávy o ní in- formovati. Neodhaluji těchto pravd snad proto. abych tok podpor paní Kosteleckou docházejícíeh zastavil; naopak, doporučuji vřele tuto vetchou. ze staré rodiny učitelské pocházející, 84letou sta- řenku další přízni šlechetných lidumilů. Kdo však první zprávu o domnělém původu pí. Kostelecké ze skladatele Františka Škroupa uveřejnil a jí snad v posledních lefech myšlenku o otci Františkovi vsugeroval, aniž by autentických dokladů dříve se dopátral, mystilikoval prostě českou veřejnosta kompromitoval vlastní národ před nepřáteli jeho.“ — K této věci dovídáme se s jiné strany, naprosto spolehlivé, že skutečná dcera skladatele Frant Škroupa žije dosud (více než 80letá), ale nikoli ve Vilimově nýbrž v Praze.
Vilímův Škroup František Praha
28 article
Změny držebností. Administrační a pensijní fond želez. úřadniků koupil od Pražské strojní akc. společnosti dvě pětiny domu čp. 1292 Na křížové cestě na Smíchově za 600.000 K. — Pp. Václav a Anna Vorlíčkovi koupili od pl. Marie Rothové část pozemku č. parc. 36/2 v Holešovicích-Bubnech za 21.360 K. — Pí. Josefa Borovičková koupila o pp. Jana a Amalie Kadeřábkových část pozemku od č. parc. 13/21 v Nuslích za 9679 K — Počátek astronomického podzimu. Dne 23. září o 4. hod. 53 min. odpoledne přestupuje Slunce ze znamení Panny do znamení Vah. Jeho pravé místo ve zvěrokruhu v tomto okamžiku jest ozna- čeno rektascensí 12 hod. a deklinace jeho rovná se 0. Nalézá se tedy poblíže hvězdy Etn v Panně. V čase tom překročuje rovník od severu na jih tak, že až dosud jeho severní deklinace změní se v jižní. Poněvadž v době té Slunce stojí kolmo na rovníku, jsou na celé zemí dny a noci stejně
Václav Vorlíček Rothová Borovičková Jan Kadeřábkův Smíchov Holešovice Bubno Nusle
29 article
dlouhé, čili nastává podzimní rovnodenní, a na severní polokouli nastane podzim, na jižní jaro. Staří pojmenovali ono místo zvěrokruhu, kde Slun- ce octlo se v době podzimního rovnodenní zname- ním Vah, řecky Zygos, latinsky Libra. To stalo se asi před 2000 lety. Od té doby zvěrokruh půso- boním praecese, která posunuje jarní bod ročné o 50.2564“ od východu na západ, postoupil skorem o celé znamení zpět. Proto nenalézáme v podzim- ním rovnodenní více Slunce v souhvězdí Vah, nýbrž v souhvězdí Panny a proto znamení nenalézají se více v souhvězdích, jejichž jména nesou. Znamení Vah bylo, dle starých podání zaneseno do římských „fasti“ Juliem Caesarem, na základě kalendářne reformy navržené egyptským mathematikem Sofi- genem. Vskutku však toto znamení bylo již dávno v užívání, neboť před Caesarem žijící astronom Geminus jmenuje jej stále Zygós. U Řeků bylo zna- mení Vah částečně kdysi zmenšeno, neboť rozšířili „klepeta“ sousedního souhvězdí Štíra, která pak nesla rameno Vah. Tak stalo se, že mnohdy sou- hvězdí to pak bylo pojmenováno řecky Chelaí, la- tinsky Chelae, t. j. „Klepeta“. Aratus praví: „Tato „Klepeta“ jmenují se u astronomů Váhy, poněvadž se těmto podobají, anebo snad proto, že nalézají se u nohou Panny, již jako bohyni Spravedlnosti (Díkel tyto Váhy jako symbol náležejí.“ Ve skutečnosti bývalo však znamení Štíra starším podzimním zna- mením a asi před 3000 lety podzimní rovnodennt nastávalo, kdy Slunce vstoupilo do tohoto znamení.
Julius Caesar Řek Váh
30 article
Během 24.000 roků jarní bod proběhne celým zvěro- kruhem a znamení octnou se opět na svých mi- stech, kde při svém prvním určení se nalézala. — C. k. rak. státní dráhy. Dnem 1. září bylo výhybiště Persenkówka mezi zastávkou „Kul- parków“ a stanicí „Sichów“ na trati Lvov—Itzkany otevřeno jako osobní zastávka pro dopravu osob a zavazadel. Zkrácené sobotní úřadování po celý rok zavedly na intervenci Jednoty úřadníků záložen následující záložny: Ústřední záložna českých ho- stinských v Praze. Všeobecná záložna v Praze, Všeobecná a poštovní záložna v Praze, Pražská výpomocná záložna. Mimo to již od loňského roku celoroční zkrácené sobotní úřadováni mají tyto peněžní ústavy: Občanská záložna ve Vršovicích. Občanská záložna v Bubenči, Záložní úvěrní jed- nota v Praze, Česká záložna v Praze, Živnostenská banka, Filiálka Moravské agrární a prům. banky v Praze, „Securitas“, peněž, spol. s r. o., a j. v. Ze státních drah. Výpravní obo zastávky a nákladiště Trhanov, ležící na místní dráze Domažlice—Tachov a zařízení dosud pouze pro dopravu osob, omezenou do- pravu zavaz del a vozových nákladů, bude dnem 15, září 1913 rozšířen na podávání a přijímání kusového rychlozboží a zboží nákl a- dového až do váhy 100 kg za kus. Vyloučeny z dopravy této jsou lehce vznětlivé střelivoa látky trhací, živá zvířata, vyjímaje drobný doby- tek v bednách, koších nebo klecích. Za tyto nově přípustné zásilky počílá se dopravné dle vše- obecně platných tarifárních ustanovení. Složeni a naložení veškerých zásílek ze silničních povozů a na tyto, jakož i nakládání a vykládání všech vozových nákladů přísluší zasilateli dot. příjemci.
Itzkana Kula Lvov Praha Vršovice Bubeneč Trhanov Domažlice Tachov Český záložna živnostenský banka Securitas kg
31 article
— Několik číslic. Statistická knížka města Prahy objevuje se pravidelně na podzim každého roku, aby v cifrách a střízlivých datech statisti- ckých podala obraz pohybu obyvatelstva, počtu domů, zásobování našeho velkoměsta, jeho poplat- nost, návštěvu cizinců, dopravu na drahách atd. Je to závratný tanec číslic a není divu, že údaje. v knížce uvedené, týkají se vždy roku předminu- lého, tedy zde r. 1911, neboť sebraný tu materiál jest rozměrů nad míru značných. Nicméně i tak má knížka svoji cenu, neboť data její jsou ofi- ciální a slouží tedy za podklad dalších statistik. Především pozoruhodný je počet obyvatelstva. kterého v r. 1911 bylo ve Velké Praze 600.16 osob, z těch 3467 vojínů Domů bylo v Prazea předměstí 10.356, ve Velké Praze 15.109. Činžovní daň činila 7,883.056 K. Nejzajímavější jsou arci deta o pohybu obyvatelstva. Tak narodilo se v r. 1511 6023 hochů a 5618 děvčat, z toho 2914 ne- manželských. Dvojčat se narodilo 230. Nejvíce porodů bylo v měsíci březnu (983), nej- méně v listopadu (715). Úmrtnost byla menší než přírůstek nových obyvatelů Prahy. V celku ze- mřelo 10.699 osob, z těch 3166 mužů v 4933 žen. Z těch na tuberkulosu 1807 (), rakovinou 255, spálou 100, dusivým kašlem 79, tyfem 52. Překvapujíci z dalších dat jsou ona, týkající se činnosti pošt a drah. Tak obrat roční na poštěv Praze činil asi tři miliardy korun, telefonických rozhovorů bylo 23,741.830, telegramů přes 4 mi- liony. Dopisů bylo přibližně asi 130 milionů, zási- lek pošty povozné 5.135.650 kusů. Poštovních úřadů bylo v celku 40, poštovních schránek po Praze 438. Návštěva cizinců činila, pokud se dalo konstatovati pobytem neb přihláškami 114.348 osob.
Praze Překvapujík Praha Velká Praha 600.16 Velká Praha 15.109
32 article
Vlaků do Prahy příjelo 47.000 a asi týž počet jich byl vypraven. — Dobrovolný automobilový sbor při letošních císařských manévrech. Letos zvláště výborné služ- by vykonávali při manévrech dobrovolní automo- bilisté, z nichž na automobilech dalo se do služeb manévrů 30 jezdců a z dobrovolného sboru moto- rových přes 100 jezdců. Mezi automobilisty bylo z pražského sboru 20 automobilistů, mezi moto- cyklisty pražskému sboru náležela asi čtvrtina. Au- tomobily osvědčily se znamenitě. Nicméně i moto- cyklisté, kterých až dosud jen výjimečně bylo uží- váno, vykonali tentokráte velice platné služby. Za výsledek ten je děkovati počasí, které udržovalo silnice v dobrém stavu, byť tyto zvláštní kvalitou se nevyznačovaly. Typy samohybů byly velice růz- né a ze všech zemí: české, rakouské, německé italské, francouzské, anglické i belcické. Síla vozů kolísala mezi 8—140 HP (Bob Mauthner). Z českých tovarů byly mnohé od firmy Laurin a Klement, pak výtečné kvality byly vozy „Praga“, kterážto firma snad v dohledné době bude pověřena dodávkou jednomu z arcivévodů, a jeden vůz firmy Walter.
Mauthner Klement Praha Au Laurin Praga Walter HP
33 article
Jelikož služba automobilistů byla vzorně upravena a dozor nad ní měly nejosvědčenější osobnosti automobilového ruchu v zemi, událo se jen pramálo nehod. ač jizda po úzkých, klikatých cestácha poděl terrainu byla velmi nebezpečná. Dokonce některá vozy byly nuceny jezditi polmi, dokazujice tak svoji zdatnost. Při té příležitostí nelze nevy k- nouti, že někeré soukromé automobily často byly překážkou při vojenských operacích, jmenovitě při útocích jízdy, stavíce se těsně za sebe. Bylo by žádoucno, aby příště mezi automobily bylo zacho- váváno rozpjetí aspoň pro čtyři jezdce. Šlužba au- tomobilová , i co se týče dodávky benzinu, byla výtečně sorganisována. Nicméně byla některá skla- diště benzinu zneužívána automobilisty v unifor- mách, kteří čerpali z těchto vojenských skladů pro sebe, aniž by byli k tomu oprávněni. Přes to však osvědčila se tato instituce co nejlépe a není po- chyby, že i při příštích vojenských cvičeních našim automobilistům připadne zase význačný úkol.
34 article
— Zastávka a nákladiště Trhanov, ležící na místní dráze Domažlice—Tachov, zařízená pouze pro dopravu osob a obmezenou dopravu zavazadel a zboží (v celých vozových nákladech) byla dnem 15. září 1913 počínaje rozšířena tím způsobem, že tam také lze podávati a vydávati kusové zboží (zboží rychlé a nákladní) až do nejvyšší váhy 100 kg při jednom kuse. — Úprava staníce Herrnwalde pro dopravu zboží. Stanice Herrawalde, ležící na trati Mikulá- šovice—Rumburk s odbočkou z Herrnwralde do Krásné Lípy, dosud jen pro dopravu osob a zava- zadel zařízená, bude dnem 1. října 1913 otevřena pro veškerou dopravu. — Pokus sebevraždy. Rudolf Horálek, 28letý dělník při telegrafní sekci, bytem v Libní č. 823, byl v poslední době těžce rozrušen, náruživě pi a včera v sebevražedném úmyslu požil značnou dávku kyseliny sírové. Popálil se při tom těžcev ústech a hrtanu. Záchranná stanice dopravila ne- šťastníka do všeobecné nemocnice. — Dlátem těžce pobodán. Josef Langer, 49letý zedník ze Žižkova č. 1169, pohádal se včera večer se svým zetěm a v hádce byl těžce pobodán dlá- tem. Lékař záchranné stanice dr. Nehasil poskyti mu první pomoc a dal jej odvézt do všeobecné ne- mocnice.
Horálek Langer doktor Nehasil Trhanov Domažlice Tachov Herrawalde Rumburk Herrnwralde Libeň Žižkov kg