ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a4b0c000-710e-11dc-9828-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 77, place 58, org 4, work 3
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
21. února 1904
4 masthead
Číslo 52
5 article
sům písemně, že mohamedánské zákony náboženské nepřipouštějí, aby se mohamedánům volelo kře- sťany. Má prý tedy jmenování to zameziti potíže, jež by jinak vznikaly. Sultán vy hražuje ale Degiorgisovi prý vedle Mustafy paše totéž postavenl jakéž maji nejvyšší němečtí du Iteiníci v tureckých službác vedle ministra vojensí ví.e Ty oči pana hr. Goluchowského bychom byli rádi viděli, když se mu jeho dobrý křesťan Degiorgis proměnil tak náhle v mohamedána Mustafu paše ! To je zas jednou výborný moha- medánský kousek. Co nyní z celé té reformované žandarmeri v Makedonii, pod vrchním velitelem Turken Mustafou bude, o tom snad ani pan Golu chowski se nedovede klamat. Takové četnictvo bude nějak koukat tureckým pašům na prsty, to bude nějakou ochranou křesťanů proti vydě račství a libovůli osmanské byrokracie.
Mustafa paš Goluchowský Degiorgis Mustafa Gola Makedonie
6 article
Vrcholem turecké podšitosti však jest, když další telegram z Cařihradu práší, že prý se ge nerál Degiorgis sám zřekl a vzda velení nad četnictvem makedon ským, »poněvadž prý dospěl k náhledu, že bude moci mnohem lépe provádět reorganisae jeho bez velitelské hodnosti ! !« To bychom řekli. Každý znatel poměrův ví kolik uhodilo. První zákeřnou ranou, již vy- střelili v noci na 9. t. m. Japonci na loďstvo ruské u Port Arturu, despocii omanské otrnulo tak, že prostě celou reformní akei kterouž beztoho nebrala nikdy do opravdy, posupně vyhodil oknem. Nedá v Makedonii »sekvestorůme rakousko ruským již ani noclehu, tím může být pan hr. Goluchowski jist; — ani pomyšlení na jakés provádění reforem, ale za to chvatne zbrojení a sbírání vojska až z Asie prot Bulharsku, na něž žaluje lstivý Turek, že prý ho povážlivě ohrožuje — tak asi jako my ohrožujeme a znepokojujeme zdejší Němce. — Jakkoliv Bulharsko teprv nedávno co nej důkladněji vyvrátilo veškery ty prolhané nářky a žaloby turecké — dnes rozesilá starý potmě- šilý kverulant na Bosporu nový okružník vel- mocem, v němž denuncuje a líčí Bulhara jako nejhoršího a nejnebezpečnějšího souseda na světě! Bulharsko prý zasílá stále válečný ma teriál do osmi určitých měst pohraničných skladiště tři divisí pohraničných jsou prý opa třeny zásobami jako za války a vojenské dílny bulharské prý pracují dnem i nocí na válečném materiálu. »Všechny vojenské silnice do Tureck jsou rozšířeny k vůli dělostřelectvu; tisíce vozů jsou k rekvisici pohotově, všechny mosty pře- stavěny a na všech strategických místech podé vojenských silnic provedeno opevnění. Povstale makedonšti mohou se pohybovati ve všech mě- stech bez závady, i v Sofli; důstojníci aktivní armády smějí se k nim přidružovati.« Tak japonisuje turecká stižná no ta.
Degiorgis Japonec Port Artur Goluchowský Turek Němec Bulhar Cařihrad Makedonie Asie Bulharsko Bospor
7 article
Ba nedosti na tom! Ale Vysoká Porta prý v tomto okružníku svém dokonce už zadrhuje hrdlo mürzstegským reformám, pravic o nich. že se ukázaly pro Turecko stejně pokořujícími jako bezúčelnými. Ba i toho milého italského generála p. Degiorgisa podezřívá a po- mlouvá prý zavilá diplomacie turecká, že prý se svými pomocníky v Cařihradě lstivě ma- névruje, zatím co — agenti Ruska a Rakouska jsou prý v Soluni činni. Zkrátka, refor m n návrhy nemohou prý býti prová- děny cizinci, kteří neznaji poměrůva všechno reformování v Makedonii jest prý mar- ným, dokud nebude uepán pramen té anarchie temenící v Bulharsku. Proto prý Vy- soká Porta tedy raději podnikne v o j'e n s ké operace proti Bulharsku, jakožto zdroji nepokojů, než aby vytrhla proti Albáncům, kteří se bouří jen proti cizím refor- mám. Čím dříve opatření ta provedena budou. tím lépe prý pro obnovu pokoje. Turecko chystá prý tudíž zařadíti 250.000 mužů, vesměst veleránů, do služby válečné. — Potud poplašné zprávy anglické z Cari hradu. Vo Vídni jim ovšem nechtějí dosu věřit, nýbrž pokládají vše za pouhý manévn žárlivé diplomacie anglické, která by ráda zpískala bouři pod Balkánem, aby mohla při ní Velká Britanie něco pro sebe vyzískat Nuž, ať je tomu tak — i to je pěkná vyhlídka na balkánské jarol
Albánec Turecko Cařihrad Rusko Rakousko Soluň Makedonie Bulharsko Cari hrad Balkán Velká Británie
8 article
zapuzovaly bezděčně z našich řad národní lho stejnost a nedaly vzmoci se u nás internacionál- nímu plevelu. Naproti tomu však byl již jednou nároe náš tak krutou bolesti postižen, že skoro zúplna ztratil vědomi svého byt. Tu obromující bolest způsobila mu bitva na Bilé Hoře, kteráž nám zasadila ránu bezmála smrtelnou. Ačkoli celé to hnutí, jež bělohorskou bitvou zaraženo bylo, více šlechty než lidu se týkalo a ačkoli byly jeho ženoucími vzpruhami národu snad více nebo méně lhostejné otázky dogmatické a církevní, nikoli však blaho a osvěta lidu, jeho pokrok, svoboda a vývoj, mělo přece ono hnutí průběh a následky takové, že největš zkázu vzal jenom český lid. Jedna jeho část byla vyhubena, kdežto část druhá, šíleným strachem zachvácena vlast opu stila a v cizině zanikla aneb doma národního vě domí pozbyla.
Bilá hoře
9 article
Jenom tím, že zdreující a smrtelná témě bolest nedala tehda již výstražného znamení stalo se, že zbylý český lid ihned nepochopi potřeby další tuhé sebeobrany. A jenom tak lze vysvětliti, že na třicet tisíc nejlepších rodin uprchlo za hranice a opustilo svou ubohou, bez- brannou otčinu. Z těchto dvou nešťastných period našíhi storie vysvítá jasně jakožto zásada a pravidlo Aby bolest mohla býti dobrem, jest nutno jí se nepoddávati. Aby pak této nepoddajnosti se doeí lilo, jest potřebí bolestmi malými proti bolest veliké se otužovati. Z tohoto pak poznání vyplývá nám naučení a pokyn, abychom také my nyní nám působené ústrky duševní a újmy hospodářské mužně sná čeli. Jsou to bolesti zdravé! Významně nás upozorňují, že naše existence národní vždy ještě není v plném bezpečí. Jen se jim nepoddávejme, jen pod nimi neklesejme, nýbrž otužujme se jimi, abychom, kdyby osud tomu chtěl a okolnosti k tomu nutily, dovedl v dobách zlých snésti bolesti ještě větší! Nen nemožno, že se dostavíi
Nen
10 article Dělo.
Dělo. Ve Vídni, 20. února. »Historie děla je daleko zajímavější, milý panáčku, než minulost vašich zkrucených, ne- čitelných run a nápisů, z nichž nám hlou pým vyčísti můžete co chcete — — a proto přece bych ani groš nedal na to, aby historii tu kdo sepsal, věřte, že bych za to koupil dělo nové.« — Slovy těmi odbyl Bedřich II. archaeologa Schmitta, když jej byl požádal za příspěvek na vydání jakéhos starožitnického spisu. Ano, historie děla je stará a zajímavá. Předchůdcem děla byl metací stroj, jenž vrhal projektily, kterým dána byla pokud možná po- doba koule a které prostřelily až i vzdálenos 200 kroků. Takovýchto metacích strojů užívali v šedé dávnověkosti již Assyrové, ba i u Azteků shle- dány byly zbytky těchto nástrojů. Strojů těch užíváno bylo hlavně k boření — vedle tak zvaných beranů — budov a ochranných baš a hradeb. Vynálezem prachu ovšem se dělo, jež byl původně úplně dřevěné, pak dřevěné a železem pobité, konečně úplně železné, značně pozmě- nilo. Nejdřive užíváno děl pro kule plné, jež působily pouze svojí tihou a svou rasancí, po- zději došlo k tak zvaným krátkým hmoždířům. potom k náboji granátovému a konečně ke stře- lám šrapnelovým (congrevským). Původní že lezné dělo zaměněno za bronzové a dalším po- stupem techniky metalurgické za ocelově a za všeliké legury měděné, cinové a antimonové, za legury z ocele a niklu. V roce 1859 překvapeno bylo Rakousko tím, že poznalo ve válce se Sardinskem as Francií, co znamenají děla tažená oprot hladkým, jež samo mělo.
Bedřich Schmitt Assyr Azteka Vídeň Rakousko Sardinsko
11 article
Mezitím vznikly ve Francii dílny Schnei- dovy a v Essenu v Německu ohromné dělové dílny Kruppovy, v níchž po léta s ohromným nákladem konány byly různé pokusy s všeli- kými děly nejnovější soustavy. Až konečně usta- novilo se Něměcko na rychlopalněm dělu z ocele niklové, jež akceptovaly také mnohé jiné státy. Výhodou děl těchto je především, že svou konstrukcí jsou jednoduchá a v účincích svých naproti tomu účinná a při tom poměrně levná. Však přes všechno to i přes ohled k zá- vodu tak ohromnému, který zřízen byl v Plzn při továrně Škodově ve měřitku tak velikém zté příčiny, že pevně doufal obdržeti celou zakázku nových děl, jež se odhodlalo Rakousko defini- tivně opatřiti, rozhodnuto bylo jinak: aby totiž zůstalo při dělu bronzovém, ovšem že pře- dělaném v dělo rychlopalné, při lafetovém zpět ném smyku. Třeba tomu totiž rozuměti. Děla soustavy starší, zejmena při střelbě sehrapnellové a hlavně ecrasitové, trhnou lafetou nazpět, takže musí být mužstvem při každé nové ráně uvedena ve starý stav, jinými slovy, posunuta tam, kde byla. Rozumí se samo sebou, že procedura ta, velm namáhavá, náramně palbu zdržuje a ji ve mno- hém terrainu až i nemožnou činí. Při dělech se zpětným smykem pouze roura trhne ssebou zpět, však lafeta, resp. dělo, zůstane nepohnutě stát na svém místě.
Schnei Kruppův Francie Essen Německo Rakousko
12 article
Voják nemá tedy nic jiného co činiti, než nabíjeti, což děje se pouhým otevřením záklopu, vsunutím projektilu do vnitř roury a uzavírkou. Dělostřelec jiný dělo za pomoci připevněného stranou visíru namiři a třeti pouhým pohybem páky dělo vypálí. — Kdežto z děla staré sou- stavy mohly býti za minutu vypáleny nanejvýš 4, ze starší ještě soustavy pouze 2 rány, možno nyní dáti ran z rychlostřelného děla 12. Dělo Škodovo je rovněž naprosto nehybné a lafeta jeho výhodnější tím, že při ní důmysl- něji umístěno těžisko, že má praktičtěji umí stěný záklop a také praktičtější, tak aspoň se nám zdálo — visír. Rychlost palby jest z něho, ne-li o něce větší, tatáž jako z děla bronzového. Na zkušebném poli u Steinfeldu ovšem byl pouze tohoto děla jeden exemplář, kdežto bronzových děl, jichž nadšeným obhájcem je generální inspektor artilerie zbrojmistr Kropa- tschek a důmyslným, nanejvýš v technickýeh oborech vzdělaným interpretem generál Chroba- tin, bylo několik. Oba dva jmenovaní jsou zvláštní vojáci, kteři přes svou vysokou šarži nejednou obléknou si v arsenálu zástěru a sami se chop
Škodův Steinfeld Chrob Krop
13 article
Kéž trpké bolesti minulé a nynější jsou ná rodu českému léčivým dobrem, jež by ho spro- stilo dosavadní jeho povahy beránčí a učinilo jej konečně hrdým, tuhým, neůstupným a — vítězným ! .. Takto lze mnoho a mnoho nepřímých dů- kazů uvésti, že ani bolest tělesná ani boles duševní zlem nejsou. Ale v jednom případě nám příroda sam přímo a jasně dokazuje, že bolest jest nejenom dobrem, nýbrž někdy i nevyhnutelným dobrem rodíme se v bolestech a běda matce i běda jej naději, jestliže bolesti s vydatnou silou a vytr valostí se nedostavujíl Co praví o bolesti staré zkušenosti lidí moudrých? Filosof starého Řecka Xenokrates úplně po píral, že by bolest byla zlem. A filosofové ny- nější příliš od něho se neuchylují. Soudí, že bolest je nám potřebna tak, jako jsou nutny mnohé jiné nepříjemnosti na př. : hlad, žízen. vítr a chlad. Tvrdí, že bolest jest jenom výrazem neu- stálé změny v přírodě, jevící se tu světlem hned zase tmou, zde dravou bouří a pak opě posvátným klidem, hned živou zelení a hned b- lým příkrovem sněhovým, hned veselím a hned smutkem, hned bolestí a hned zase blahem rozkoše. Z toho ze všeho patrno zajistě, že střízlivá úvaha hořkosti plný odpor veřejného mínění k bolesti s mnoha stran vyvraci. Zda s dokona- lým úspěchem? — Pochybujeme! Proto jeví se asi nejpřípadnějším, co prav Hamlet: »Samo o sobě není nie ani dobrem ani zlem; jenom domněnky to neb ono tvořl.e Douška: Spisovatel sám, ačkoli bolest vů- bec a ve všech případech za zlo nepovažuje. dává tímto laskavým čtenářům svým pevné uji- štění, že jim přece pro všechen život jejich an nejmenší bolesti nepřeje l
Hamlet Řecko
14 article
pilníku neb jiného nástroje. Oba dva nadšeně hájí bronz před niklovou ocelí, dokazujíce zároveň, mnoho-li stát při zavedení děl bronzo vých ušetří. Připomínáme, že jde to do millionů. Třeba ovšem připomenouti, že arsenály neplat daně a výroba, je nestojí ani polovinu co podnik soukromý. Ostatně nelze si učinit jakýs pojem o kvalitě dvou kusů, když soustavy jedné jich je na poli celá řada, soustavy druhé pouze jeden. Ostatně v Rakousku k lepšímu náhledu se dospělo vždy až po smutné zkuše- nosti, snad tentokrát bude jinak. Co se efektu střelby týče, možno říci,že dělostřelci velmi rychle se zorientovali, ovšem naproti nepřiteli nebude poblíž cíle krytá telefo- nická stanice, aby z ní oznamováno bylo, kam projektily dopadají. Účinek palby byl hrozný. Střeleno naprot dvěma bataillonům pěchoty, jež naznačeny byly dřevěnými panáky. Bylo viděli nad dělem oheň. ale žádného kouře. Po chvíli zaduněla rána hned na to praskání a ohlušující třesk, způso bený roztržením ecrasitového projektilu, naplně ného asi 200 kulemi. Řádil strašně mezi prken nými vojáky. Několik ran stačilo, rozbít celý prapor. Snad nebylo jediného mannequinu, v něm nebyla by kule. Účinek batterie, půl hodiny jen střilející, musil by býti děsný. Člověk při pohledu tom trnul hrůzou. Jak asi bude nebohým, vydaným v šanc střelbe takové, proti níž zbraň v ruce jejich pranic znamenati nebudel Ve válkách moderních bude dělům pone- cháno, zahrát v bitvě ouverturu. Dobře-li to půjde, nezbude pro druhou zbraň snad pranie. Dobře řekl jeden z delegátů v debattě, že by konečně bylo na čase, aby vynalezavost lidská obracela se v jiný směr, než jak nejdůkladnějším způsobem zabíjet lidi.
Rakousko
15 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 20. února. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) V denní dnešní schůzi, jež trvala 5 hodin vyřízen celý řádný rozpočet vojenský. Ministr vojenství Pitreich měl 3hodinné debut. Po- slouchalo ho 33 delegátů, 22 důstojníků, cho a dcera v loži. Od svých předchůdců liší se velmi podstatně: nebřinčí šavlí. Nepronáší se tóneu příkrým, morousovitým a břinkovým, nýbrž mluví — abychom tak řekli — jako civilista po sousedsku. Vyložil vznik známého reservátního rozkazu potřebami vojenskými. Ukázal se rozkaz ten pilným již loni na podzím, když vydány byly nové cvičební předpisy. Řečník kladl důraz na rovnost všech ná- rodů a konfessí v armádě a pravil, že nemá ve vojsku příslušník jedné národnosti vynášetis nad příslušníka národnosti jiné. Ovšem, jsme dosti střízlivými a opatrnými, bychom dali na pouhá slova; vyčkáme skutků. Leckterý ministr na počátku své působnosti mnoho sli- boval, ale pozdější jednání a fakta nebyl ve shodě s přípovědmi a řečmi. Dlouhá rozprava konala se jako každý rok o vojenských dodávkách. Pronášeny stesky jak absolutně tak relativně: míníme totiž jednak pokud se tkne účastenství malovýrobců, jednak pokud se tkne poměru dodávek v obou polo- vinách. Delegát dr. Ryba ujal se ve stručné. ale vřelé řeči českých živnostníků.
Pitreich doktor Ryba Vídeň
16 article
Večerní schůze, která zahájena byla po 8. hodině a které se zúčastnilo v ložích obe- censtvo velmi četně, byla kratší, než se čekalo. Ve dvou hodinách byl celý mimořádný rozpočet vojenský vyřízen a schválen. Z debaty zaslu- huje zmínky jen hr. Latour. Tento pán pre- sentoval se v delegacích jako člověk, který nen příslušníkem žádné národnosti, nýbrž je čisto čistým, pouhopouhým — Rakušanem. Pováží- se, že tento kavalír nějaký čas stál v čele mi- nisterstva vyučování, můžeme si domyslit, jal by byl rakouskou mládež vychoval, kdyby by v té funkci setrval déle. Před hlasováním o položce 247.000 korun na nové vojenské vyučovací ústavy maďarské čeští delegáti dr. Kramář, dr. Mattuš a dr. RRyba kteří byli přítomni, vyšli. Proti této položee hlasovali zástupei německé strany lidově a ně mečtí pokrokáři, ale zástupcově strany křesťansko sociální Fink a Schneider hlasovali proti ní. Pr položce 15 millionů korun na nová polní děla hlasovali čeští delegáti, s nimi pak také zá stupci německé strany lidové a poslanci ně mecko-pokrokoví. Delegace sejdou se — odbyvše své meri torní pensum — jen ještě k formální schůzi čili jak se vyslovil president letošních delegaeh baron Gautsch, finale bude v pondělí 29. t. m
Latour Rakušan doktor Kramář Mattuš RRyba Schneider Gautsch křesťanský sociální Fink
17 article
Z Vídně, 20. února. (C.-B) V plné schůzi rakouské rokovalo se dál o výborové zprávě stran řádného rozpočtu vojenského. Ministr Pitreich děkoval delegaci za její blabo- volnou ochotu a vyslovil povděk, podařilo-li se mu přispěti k rozptýlení bouřných mraků, takže lze pohlížeti nadějně do budoucnosti. Voják je sic zvyklý konati svou povinnost, ale slova uznání pů- sobí na něho blaze. Pokud týká se společenstv armády, trvá při svém výroku, jejž pronesl ve vo- jenském výboru uherské delegace a prosí, jako tam by všichní rozvážní živlové působili, aby politick a národní spory nevnikaly do vojska. Bude dbat aby vojsko bylo prosto takých bojů, ale proto třeb k tomu také podpory politiků ve schůzích a novin. aby nevyličovaly popudlivě nahodlilé události. Ve svém výkladu vytkl jen jak by se protivy mohly vy- rovnávati. Jednotné služební a velicí řeči naprosto třeba s vojenského stanoviště. Omezení, »pokud toho ve službě třeba«, jež vyřkl v uherském výboru, plat o záložních důstojnících, od nichž — protože ne- vyučují —— jen taková znalost řeči žádati se může Tolik zalím, aby se vědělo, že mluvil v obou dele- gacích stejně.
Pitreich Vídeň
18 article
Větší péči o plukovní řeč vytkl též a odůvodni také zkrácením presenční služby. Kdo je přesvěd- čen, že složení vojska neutrpí a musí se dbát o vzdělávání důstojnictva, nedopustí, aby plukovní ře octla se v konfliktu s řečí služební. Reservátní vý nos nebyl tajným a mimo jednu nebo dvě věci ne obsahuje ničeho nového, a ničeho, čím by se jina čily nebo měnily dosavadní předpisy. Při jeho vy dání rozhodovaly pouze důvody vojenské: nebyl vydán schválně před samými delegacemi, aby uspo kojil Maďary nebo Neněmce, o takové věci se ne- staral. Na podzím byla vydána nová pravidla o vý- cviku pěchoty a proto za individualisací jeho vydán výnos ještě před počátkem zimního zaměstnání voj- ska, Vojenská správa nemůže dbáti na strany musí se vždy říditi vojenskou účelností. Není pří činy, aby důstojník neměl Inouti k svému národu avšak všichni důstojníci musí mysliti, cítiti a jednat jako důstojníci společné armády Vysloveny obavy, že důstojníci německé náro nosti, považujíce naučení se plukovní řeči za n
Maďar
19 article
snadné, budou se vojska straniti a nebudou do něho vstupovati. Možná, že jednotlivci stojí na slanovišti justamentním, ale většina obecenstva uznává, že je pro důstojníka žádoucným, ba nutným, aby se na- učil také jiné řeči než německé. Pochybuji, že rodiče dají se odvrátit a nebudou posílati své syny na vojen ské ústavy jen proto, aby se nemusili učiti plukovní řeči. Vojenská správa má poskytovati příležitost k roz- množení jazykových známostí také u sborů, kde řečená řeč není řečí plukovní. Má-li se učiti cizí řeči, ať s učí řádně hned a její znalost se zachovává. Proto nestane se Němec Čechem a Čech Němcem. Vždyt snad se nemá hledět, aby důstojník nabyl takového jazykového vzdělání, aby v příslušné řeči mohl konati akademické přednášky. Má býti pouze s to říditi theoretické vyučování mužstva, uměti řeč tak, aby mohl promluviti k srdcím mužstva.
Němec Čecho Čo
20 article
V Dolních Rakousích je 2876 důstojníků = 15 0 veškerého jich počtu. Z nich mluví dokonale maďarsky 99, pokud ve službé třeba 706, úhrnem 805; český dokonale 100, pro službu 1011, celkem 1111; polský dokonale 26, pro službu 319, dohromady 345; rusky dokonale 2. pro službu 42, slovinsky dokonale 4, pro službu 156, slovensky dokonale 9, pro službu 116 chorvalsky dokonale 20, pro službu 163, rumunsky dokonale 6, pro službu 127, vlašsky dokonale 35. pro službu 198. Z toho patrno, že u Dolno- Rakušanu nejsou nesnáze s učením se cizí řečí tak velké. Rádný poddůstojník má býti člověk pilný sv povinnosti, mravně i tělesně zdravý. Také fysické síly mu třeba a tu bývají nejlepším materiálem selšt synové. Jinak bývá s účetními poddůstojníky. Při jmenování řadových důstojníků neznalost němčiny nesmí býti žádnou překážkou. Některé noviny se nad tím pozastavovaly. Ale kde by se nabralo poddůstoj- níků v českých, polských, chorvatských, srbských jiných plucích? Musili by se snad bráti z měst, snad z obchodních kruhů? Do reservátního výnosu nebylo také třeba dávati poznámku o vzdělání pod- důstojníků v němčině, neboť příslušné instrukce jsou zcela jasné. Jinak má se věc s podůstojníky déle sloužícími. Ti vědí, jak jim prospívá, umějí li víc řečí a proto lze u nich více dosáhnouti. O vzdělávacích ústavech vyjednávalo se již dávno. Ministr rozbírá jazykové poměry ve vzdělá vacích ústavech uherských. Rozhoduje duch v ústa- vech vládnoucí a ten má býti taký, jaký stanoví vojenský řád. Mládež musí míli vroucí smysl pro vlast a národ, avšak tento smysl musí vzniknouti ze skalopevného přesvědčení, že společná armáda jen tehdy splní svůj úkol, má-li všecky známky spo lečné armády v cítění, myšlení a jednání důstoj níkově. V akademii musí zůstati zatím poměry tak jak jsou.
Rakušan Dolní Rakousy
21 article
Dále zmínil se o transferování uherských důstoj níků, jež díti se má tak, jak toho poměry dovolujía vyřadují. Asi 4—600 důstojníků zůstane v Ra- kousku. Ministr ubezpečuje, že snaží se o zlepšení vo jenského zaopatření a žoldu. Zd avotní stav vojska je velmi příznivý; nemocných bývají sotva 3 proc Náklad na lepší zaopatření zvýšil se o 7 mill. K avšak všem přáním vyhověti nelze. Úlevy ve vo jenské službě znesnadňují se skrovným braneckým kontingentem. V novém branném zákoně bude ob saženo mnoho výhod, jimiž splní se mnoho proje vených přání. O letníeh dovolených (v čas žní) ne- může ničeho slibovati. Stává se často, že vojácí na letní dovolené odpočivají a nepracují ve žních. Při škodách, způsobených vojenským cvičením a střelbou, bude vojenská správa všemožně ochotná. O stescích z obce Mladé, jež má býti zbořens. protože v tamní krajině zřizuje se tábor, praví, že někteří majitelé pozemků žádají přílišné ceny a vy- jednávání nevedlo dosud k cíli. Nátlak neprovádí se žádný, vojenská správa kupovala dosud dobrovolně. z ruky. Kdyby se poměry pro neoprávněnou agitae nezměnily, ministerstvo vojenství přeruší vyjedná- vání a vyhlédne si jiné místo pro střelnici. K pražským transakcím třeba zákonného zmoc- nění, jehož se snad dosáhne bez překážek, jen c parlament bude pracovati. Avšak prodej nelze usku tečniti pod odhadní cenou. Budeme tedy vyjednávat dál, až dojdeme k cíli. (Posl. Kaftan: »Dojdem k němu jistě!«) Nuž leda budeme vyjednávati dál.
Zdeněk Posl Kaftan
22 article
Popírá, že ministerstvo vojenství činí nové požadavky. O zanešení původního reversu vyšehradského může uvažovati se při novém vyjednávání. O bílecké afféře nemůže ničeho říci, protož spisy jsou u vrchního vojenského soudu. Věc pro- tahuje se, neboť je komplikovaná. Lituje oné smutné události a opravuje některé zprávy a vývody z nich činěné. Katastrofa stala se náhle. Připouští některé nepravidelnosti, za ty však budou všicci pykati Také v míru musí se podnikat ostré pochody. Za katastrofu nemůže někdy ani dobrý důstojník. O nových dělech opakuje, že otázka výrob hlavní je vyřízena, lafety musí se ještě zkoušeti. V soubojích nastane změna, až se změní city náhledy. Nemohou-li je odstraniti církevní a státní zákony, ministr sotva způsobí změnu. Podobně jes igou míru. Opakuje, co řekl proti soubojové lize.
23 article
Dále zmínil se o čestných radách ve vojenských zá- ležitostech stavovských. Musí býli nějaké forum, jež rozhoduje, jedná-li důstojník nesprávně, má-li zůstat ve svém stavu nebo ne, byla-li jeho čest napadena a chránil-li ji náležitými prostředky. Čestné rady musí býti suverenní. Víc nemůže říci ani slíbití (Hlučná pochvala; ministru gratulují.) Referent baron Walterskirchen ve svém doslovu vyslovil povděk nad jednomyslností delegace o spo lečenství armády a její pohotovosti. Nesouhlasí s ná hledy některých řečníků, že nemají co namítati prot omezení vrchnostenských práv v Uhrách, neboť pří zná-li se parlamentně, bude veta po jednotě a spo lečenství armády. Prosí delegaci, aby hlasovala pro rozpočet, pro všecky jeho položky V podrobné debatě dlegát Elz velebil ministr vojenství a přál si, aby provedl výnosy, zvlášť o ne- dělním odpočinku. Přimlouval se za slušné zacházen s mužstvem, zejmena s nemocnými a za větší ohle na hospodářské poměry při svolávání mužstva k bran- ným cvičením.
Walterskirchen Uhry
24 article
Referent sřekl se doslovu a hlasovalo se o jed notlivých titulech. Tit. 1.—7. přijaty bez debaty- Při tit. 8. del. Kaiser přednesl stížnosti na vy- soké školy zvěrolékařské a pojednal o právu na jednoroční službu. Tit. 9.—20. přijaty bez debaly. Při tit. 21.—24. del. Kaiser přednesl různá přán o zásobování vojska a přimlouval se za vyrovnání zásobních úřadníků s ostatním důstojnictvem. Del. Schneider stýskal si na poškozování našeho zemědělství ve prospěch uherského a přimlouvalse za větší zřetel na živnostnictvo. Vyčítal, že v Stab limento technico v Terstu je zaměstnáno mnoho cizozemcův, zejmena italských dělníků, již rozšiřuj irredentismus. Žádá, by všichni poddůstojníci umě i německy. Konečně prohlašuje, že bude hlasovati pro rozpočet. Del. dr. Bärnreither přimlouval se za pelici ob chodní komory vídeňské o dodávkách a tázal se. 1. hodlá-li vojenská správa zříditi v Uhrách arsenál nebo koupiti některý státní závod uherský? 2. Je-li možno dháti při rozdělování dodávek na jejich pro- venienci? 3. Hodlá-li vojenská správa při účastenství dbáti na rakouské závody, jež v naději na kvotovou účasť se přiměřeně zařídily? 4. Na čem zakládá s rozdíl ceny téhož zboží při dodávkách v Rakousku Uhrách? Jak velké jsou rozdily a nelze-li se jim vybnouti? Konečně vyslovuje povděk, že zřízen subkomitět pro dodávky.
Kaiser Schneider Vyčítal Del doktor Bärnreither Terst Uhry Rakousko
25 article
Del. Pergelt žádá, by se budoucně započítávaly celní příjmy při výpočtu kvoty pro rozdělení dodá- vek mezi Rakousko a Uhry, prolože jsou většinov rakouského původu. Del. Albrecht přimlouvá se za vzestupné pe centuální účastenství maloživnostnictva na dodáv kách a žádá za opravu o účastenství domáckého průmyslu. Ať smí vojsko (mužstvo) mimo služb nositi prací rukavic Del. dr. Ryba: Nedá se popříti, že výdaje na vojsko nejtěžší ránu zasazují obecnému blahu. Ne snad jen u nás, vůbec všude. Při tom žijí národov v nejlepší shodě, objímají se v lásce a pořádají mezi národní slavnosti míru. Musí však za tento mí Evropa platit 5 milliard K ročně. Slojíme před pro blémem, zdánlivě nerozřešitelným. Jest pravda, že mnozí dokazují, že v době ny nější nadprodukce by to dopadalo ještě zhoubněji kdyby 20.000 mužů propuštěno bylo domů, neza- městnanců že by potom bylo ještě více a sociáln nebezpečí brozivější. Ale ná odní hospodář plá s
Albrecht Del doktor Ryba Rakousko Uhry Evropa
26 article
po hodnotách, které by zde byly, kdyby 20.000 mla- dých lidí, kteří národnímu jmění byli odvedeni, bylo vráceno práci. Leč filosofujeme-li tak neb onak, tolik je jisto, že ti, kdož ve formě daně z krve nejvíce přispívají na vojsko, širší vrstvy malých a menších lidí, mají právo, aby se jim oběťta ně- jakým způsobem aspoň z části hradila. Nejsem sice velebitel starých časů, ale zdá se mi. že lépe se při tom měl voják a mladý člověk, když kaprál vyšel si s dvěma muži na trh ke kupci na nákup. Žískal tím také aspoň malý živnostník, kdežto dnes velkými dodávkami dělají se millionáři. Prosím, aby se při této věci přihliželo příště k tomu, aby mohli se zůčastniti dodávek také maloživnostníci. Jest pravda, stojí to třeba více práce a námahy, al tito lidé předce oběti této si zasluhují. Prosím spe- ciálně, aby přihlíženo bylo ne pouze k dodávkám ve Vídni, nýbrž také v královstvích a zemích této poloviny říše. Ještě něco. Byl jsem požádán, bych zmínil seo tom, jak nešetrně počínají si v někte- rých místech odběrní komise, zvláště v Brně, pokud běží o výrobky kožešnické. Nechť se pováží, že nejen ve Vídni, ale jinde jsou průmyslníci. kteří dodávky obstarati dovedou. Konečně doporučuji, aby v příčině dodávek bygienických potřeb bylo při- hlíženo také k interessentům království českého. Odb. přednosta Röckenzaun prohlásil, žev Uhrách nezřídí se arsenál; není ho třeba. Uherská delegace vyslovila příslušné přání do budoucnosti. Při rozdělování dodávek hoví se pokud možná zása- dám provenience. Naturální dodávky opatřují se ter ritoriálně po okresech a kupuje se co možná u pro ducentů. Rozdilu v cenách celkem není.
Röckenzaun Vídeň Brno Uhry ml
27 article
Potom přijaty ostatní tituly a resoluce doporu- čené výborem, jakož i dvě petice K referentovu návrhu přikázány resoluce navr- žené během debaty rozpočtovému výboru, čímž by 1. odstavec jednacího pořadu vyřízen a schůze pře rušena od 3/43. do 8. hod. več. Delegát Marchet dotazoval se po dodávkových zlořádech firmy Taussig a syn, dvorní dodavatelé ve Vídni, zejmena v Mostě n. L. Ve večerní schůzi rokovalo se o mimo- řádném rozpočtu vojenském a 15 mill úvěru (referent delegát Popowski). Delegát Sylvester má k ministru vojenství silnou důvěru, ale protestuje proti položce 243.000 K na přeložení vyšší vojenské, reálky z Hranice do Uhen a proti úvěru 15 mill. K na nová děla. Transferování uherských důstojníků, rozmnožování škol a všecky jiné ústupky Maďarům přispívají jen k rozdělení armády. Proti odlučným snahám Maďarů nemá c namítati, ale ať si náklad na ně zaplatí samy. My v Rakousku nemůžeme platiti více daní. Delegát hr. Latour poukazuje na velké reformy. jež se ve vojsku provedly, a troufá, že ani nynější n- budou na újmu jeho složení. Nesdílí obavy ve při- čině vojenských ústavů vzdělávacích, větší znalnsti maďarštiny a rozmnožení vojenských škol v Uhrách. Je nezbytně třeba, aby důstojník znal plukovní řeč Různokmennost vojska není žádným nebezpečím spíše silou jeho. V administračním ohledu vzniknou snad proto nějaké nesnáze. V rozdělení vojska ne věří. Avšak bude hlasovati s klidem pro všecky po- ložky mimořádného rozpočtu. Po doslovu ref. Popowského přijat (mimo- řádný rozpočet i s úvěrem 15 mill. korun na zkou- šky s novými polními děly v zevrubné debatě a dva návrhy přikázány rozpočtovému výboru.
Marchet Sylvester Maďar Latour Vídeň Most Hranice Uhen Rakousko Uhry Taussig
28 article
Dále rokováno o výborové zprávě stran Der- schattova návrhu na zvýšení pensí vdov a si- rotků po důstojnících pensionových před r. 1900. Ref. bar. Walterskirchen přimlouval se vřele z návrh, jenž je příkazem spravedlnosti a přispěje ministru vojenství, aby učinil čeho třeba. Del. Derschatta doporučoval svůj návrh, jen byl potom schválen a jednaci pořad dnešní schůze vyřízen. Del. Tollinger navrbuje, aby se dal na jednae pořad příšti schůze jeho návrh zodpovědnosti spo- lečných ministrů, čemuž vyhověno Del. Glöckner navrhl, aby Kliemannův návrh o náhradě cestovného záložníkům příkázal se roz- počtovému výboru, což také přijato Deluganův návrh o podělování mužstva vínem přikázán k navrhovatelovu návrhu rovněi rozpočtovému výboru. Konečně odpověděl ministr Pitreich na Mar chetův dotaz po nesprávnostech při vojenských do- dávkách firmy Taussig a syn ve Vídni, že jak vy skytly se příslušné zprávy v novinách, zavedeno vy šetřování a shledalo se, že nařčení je zcela bez- podstatné. Předseda prohlašuje, že příští scbůzi ohlásí pí semně a ukončuje schůzi v 10 hod. 15 min. več. Rozpočtový výbor rakouský bude mili schůzi v pondělí 22. t. m. o 11. hod. dopol. Na jednacím pořadu jsou dnešní výboru přiká- zané návrhy delegálů Kliemanna a Delu gana. Dnešní I. delegační hostiny u císař o 5. hod. odpol. zúčastnili se: společní ministři hr. Goluchowski, Burian a Pitreich, m.-p. pp. dr. Körber a hr. Tisza, předseda vrchní společné účtárny Ple- ner, předseda a místopředseda rakouské delegace bar. Gautsch a ryt. Jaworski s mnohými členy ra- kouské delegace, předseda a místopředseda uherské delegace hr. Szapary a Szell s četnými delegáty uherskými, mnoho úřadníků společných ministerstev, zaměstnaných v delegacích a dvorní hodnostové
Derschatt Tollinger Glöckner Kliemannův Pitreich Goluchowský Burian doktor Körber Tisza Gautsch Jaworský Mar Vídeň Délos Taussig
29 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 20. února.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 20. února. Rusko a Fašoda. Přinesli jsme telegrafickou zprávu o sen- sačním odhalení: Rusko slibilo Franeii svou pomoc za doby fašodského konfliktu. »Le Figaro« uveřejňuje zajíma- vou vzpomínku jistého státníka a přítele nebož- tíka presidenta Faura, který mu svěřil podrob- nosti své rozmluvy s Muravěvem, přinesším slib carův. »La Liberté« z 19. t. m. píše velmi zajímavě o této pozoruhodné události, dokazu- jící přátelství a allianci Francie s Ruskem. »Libertě« potvrzuje správnost odhalení »Fi- gara« v celém dosahu. Rovněž je pravdiva zpráva o »žluté knize« z října 1898, uveřej něné o afféře v Bahr-el-Gazel a na vysokém Nilu, do níž měla být vložena depeše vyslance petrohradského de Montebella ministrovi Deleas- sovi o ruské pomoci proti Anglii, jež však byla vypuštěna, ačkoti ruská vláda nenamítala ničeho proti jejímu uveřejnění. V kartáčovém otisku »žluté knihy« nalezá se skutečně tato pamětní depeše, znějící: »Dle vašich instrukcí tázai jsem se hr. Muravěva, co učiní Rusko v případě válečného na- šeho konfliktu s Anglil. Po kon- ferenci s carem Muravěv prohlá- sil, že Rusko zařídi se dle cho- vání Franci e.s V nynější době má velký význam tento historický fakt, že Rusko chtělo skutkem do- kázati Francii své spojenstvi.
Faur Montebell Deleas Ruska Franek Praha Rusko Fašoda Francie Bahr Nil Anglie Le Figaro Le Libertý
30 article Moderní část Prahy.
Moderní část Prahy. Mezi tím, co toužebně avšak marně očekává se uzákonění návrhu nového stavebního řádu, kterým by zahájeno bylo ozdravění našeho stavebnictví, po- vstává v blízkém Karlíně přičiněním domácích činitelů nová část města, ve které uskutečněny budou hlavn zásady moderního způsobu zastavění, přizpůsobene poměrům místním. Vůdčí myšlenky tohoto programu zastavovacih 1. Zachovati a přiměteným způsobem použiti vše cky výhody místa. jsou
Praha Karlín