2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
21. února 1904
5
article
sům písemně, že mohamedánské
zákony náboženské nepřipouštějí,
aby se mohamedánům volelo kře-
sťany. Má prý tedy jmenování to zameziti
potíže, jež by jinak vznikaly. Sultán vy
hražuje ale Degiorgisovi prý vedle
Mustafy paše totéž postavenl
jakéž maji nejvyšší němečtí du
Iteiníci v tureckých službác
vedle ministra vojensí ví.e
Ty oči pana hr. Goluchowského bychom
byli rádi viděli, když se mu jeho dobrý křesťan
Degiorgis proměnil tak náhle v mohamedána
Mustafu paše ! To je zas jednou výborný moha-
medánský kousek.
Co nyní z celé té reformované žandarmeri
v Makedonii, pod vrchním velitelem Turken
Mustafou bude, o tom snad ani pan Golu
chowski se nedovede klamat. Takové četnictvo
bude nějak koukat tureckým pašům na prsty, to
bude nějakou ochranou křesťanů proti vydě
račství a libovůli osmanské byrokracie.
Mustafa paš
Goluchowský
Degiorgis
Mustafa
Gola
Makedonie
6
article
Vrcholem turecké podšitosti však jest, když
další telegram z Cařihradu práší, že prý se ge
nerál Degiorgis sám zřekl a vzda
velení nad četnictvem makedon
ským, »poněvadž prý dospěl k náhledu, že
bude moci mnohem lépe provádět reorganisae
jeho bez velitelské hodnosti ! !«
To bychom řekli. Každý znatel poměrův
ví kolik uhodilo. První zákeřnou ranou, již vy-
střelili v noci na 9. t. m. Japonci na loďstvo
ruské u Port Arturu, despocii omanské otrnulo
tak, že prostě celou reformní akei
kterouž beztoho nebrala nikdy
do opravdy, posupně vyhodil
oknem. Nedá v Makedonii »sekvestorůme
rakousko ruským již ani noclehu, tím může být
pan hr. Goluchowski jist; — ani pomyšlení na
jakés provádění reforem, ale za to chvatne
zbrojení a sbírání vojska až z Asie prot
Bulharsku, na něž žaluje lstivý Turek, že
prý ho povážlivě ohrožuje — tak asi jako my
ohrožujeme a znepokojujeme zdejší Němce. —
Jakkoliv Bulharsko teprv nedávno co nej
důkladněji vyvrátilo veškery ty prolhané nářky
a žaloby turecké — dnes rozesilá starý potmě-
šilý kverulant na Bosporu nový okružník vel-
mocem, v němž denuncuje a líčí Bulhara jako
nejhoršího a nejnebezpečnějšího souseda na
světě! Bulharsko prý zasílá stále válečný ma
teriál do osmi určitých měst pohraničných
skladiště tři divisí pohraničných jsou prý opa
třeny zásobami jako za války a vojenské dílny
bulharské prý pracují dnem i nocí na válečném
materiálu. »Všechny vojenské silnice do Tureck
jsou rozšířeny k vůli dělostřelectvu; tisíce vozů
jsou k rekvisici pohotově, všechny mosty pře-
stavěny a na všech strategických místech podé
vojenských silnic provedeno opevnění. Povstale
makedonšti mohou se pohybovati ve všech mě-
stech bez závady, i v Sofli; důstojníci aktivní
armády smějí se k nim přidružovati.«
Tak japonisuje turecká stižná no ta.
Degiorgis
Japonec
Port
Artur
Goluchowský
Turek
Němec
Bulhar
Cařihrad
Makedonie
Asie
Bulharsko
Bospor
7
article
Ba nedosti na tom! Ale Vysoká Porta prý
v tomto okružníku svém dokonce už zadrhuje
hrdlo mürzstegským reformám, pravic o nich.
že se ukázaly pro Turecko stejně pokořujícími
jako bezúčelnými. Ba i toho milého italského
generála p. Degiorgisa podezřívá a po-
mlouvá prý zavilá diplomacie turecká, že prý
se svými pomocníky v Cařihradě lstivě ma-
névruje, zatím co — agenti Ruska a Rakouska
jsou prý v Soluni činni. Zkrátka, refor m n
návrhy nemohou prý býti prová-
děny cizinci, kteří neznaji poměrůva
všechno reformování v Makedonii jest prý mar-
ným, dokud nebude uepán pramen té anarchie
temenící v Bulharsku. Proto prý Vy-
soká Porta tedy raději podnikne v o j'e n s ké
operace proti Bulharsku, jakožto
zdroji nepokojů, než aby vytrhla proti
Albáncům, kteří se bouří jen proti cizím refor-
mám. Čím dříve opatření ta provedena budou.
tím lépe prý pro obnovu pokoje. Turecko chystá
prý tudíž zařadíti 250.000 mužů, vesměst
veleránů, do služby válečné. —
Potud poplašné zprávy anglické z Cari
hradu. Vo Vídni jim ovšem nechtějí dosu
věřit, nýbrž pokládají vše za pouhý manévn
žárlivé diplomacie anglické, která by
ráda zpískala bouři pod Balkánem, aby mohla
při ní Velká Britanie něco pro sebe vyzískat
Nuž, ať je tomu tak — i to je pěkná vyhlídka
na balkánské jarol
Albánec
Turecko
Cařihrad
Rusko
Rakousko
Soluň
Makedonie
Bulharsko
Cari hrad
Balkán
Velká Británie
8
article
zapuzovaly bezděčně z našich řad národní lho
stejnost a nedaly vzmoci se u nás internacionál-
nímu plevelu.
Naproti tomu však byl již jednou nároe
náš tak krutou bolesti postižen, že skoro zúplna
ztratil vědomi svého byt.
Tu obromující bolest způsobila mu bitva
na Bilé Hoře, kteráž nám zasadila ránu bezmála
smrtelnou. Ačkoli celé to hnutí, jež bělohorskou
bitvou zaraženo bylo, více šlechty než lidu se
týkalo a ačkoli byly jeho ženoucími vzpruhami
národu snad více nebo méně lhostejné otázky
dogmatické a církevní, nikoli však blaho a osvěta
lidu, jeho pokrok, svoboda a vývoj, mělo přece
ono hnutí průběh a následky takové, že největš
zkázu vzal jenom český lid.
Jedna jeho část byla vyhubena, kdežto část
druhá, šíleným strachem zachvácena vlast opu
stila a v cizině zanikla aneb doma národního vě
domí pozbyla.
Bilá hoře
9
article
Jenom tím, že zdreující a smrtelná témě
bolest nedala tehda již výstražného znamení
stalo se, že zbylý český lid ihned nepochopi
potřeby další tuhé sebeobrany. A jenom tak lze
vysvětliti, že na třicet tisíc nejlepších rodin
uprchlo za hranice a opustilo svou ubohou, bez-
brannou otčinu.
Z těchto dvou nešťastných period našíhi
storie vysvítá jasně jakožto zásada a pravidlo
Aby bolest mohla býti dobrem, jest nutno jí se
nepoddávati. Aby pak této nepoddajnosti se doeí
lilo, jest potřebí bolestmi malými proti bolest
veliké se otužovati.
Z tohoto pak poznání vyplývá nám naučení
a pokyn, abychom také my nyní nám působené
ústrky duševní a újmy hospodářské mužně sná
čeli. Jsou to bolesti zdravé!
Významně nás upozorňují, že naše existence
národní vždy ještě není v plném bezpečí. Jen
se jim nepoddávejme, jen pod nimi neklesejme,
nýbrž otužujme se jimi, abychom, kdyby osud
tomu chtěl a okolnosti k tomu nutily, dovedl
v dobách zlých snésti bolesti ještě větší! Nen
nemožno, že se dostavíi
Nen
10
article
Dělo.
Dělo.
Ve Vídni, 20. února.
»Historie děla je daleko zajímavější, milý
panáčku, než minulost vašich zkrucených, ne-
čitelných run a nápisů, z nichž nám hlou pým
vyčísti můžete co chcete — — a proto přece
bych ani groš nedal na to, aby historii tu kdo
sepsal, věřte, že bych za to koupil dělo nové.«
— Slovy těmi odbyl Bedřich II. archaeologa
Schmitta, když jej byl požádal za příspěvek na
vydání jakéhos starožitnického spisu.
Ano, historie děla je stará a zajímavá.
Předchůdcem děla byl metací stroj, jenž vrhal
projektily, kterým dána byla pokud možná po-
doba koule a které prostřelily až i vzdálenos
200 kroků.
Takovýchto metacích strojů užívali v šedé
dávnověkosti již Assyrové, ba i u Azteků shle-
dány byly zbytky těchto nástrojů. Strojů těch
užíváno bylo hlavně k boření — vedle tak
zvaných beranů — budov a ochranných baš
a hradeb.
Vynálezem prachu ovšem se dělo, jež byl
původně úplně dřevěné, pak dřevěné a železem
pobité, konečně úplně železné, značně pozmě-
nilo. Nejdřive užíváno děl pro kule plné, jež
působily pouze svojí tihou a svou rasancí, po-
zději došlo k tak zvaným krátkým hmoždířům.
potom k náboji granátovému a konečně ke stře-
lám šrapnelovým (congrevským). Původní že
lezné dělo zaměněno za bronzové a dalším po-
stupem techniky metalurgické za ocelově a za
všeliké legury měděné, cinové a antimonové, za
legury z ocele a niklu.
V roce 1859 překvapeno bylo Rakousko
tím, že poznalo ve válce se Sardinskem as
Francií, co znamenají děla tažená oprot
hladkým, jež samo mělo.
Bedřich
Schmitt
Assyr
Azteka
Vídeň
Rakousko
Sardinsko
11
article
Mezitím vznikly ve Francii dílny Schnei-
dovy a v Essenu v Německu ohromné dělové
dílny Kruppovy, v níchž po léta s ohromným
nákladem konány byly různé pokusy s všeli-
kými děly nejnovější soustavy. Až konečně usta-
novilo se Něměcko na rychlopalněm dělu z ocele
niklové, jež akceptovaly také mnohé jiné
státy. Výhodou děl těchto je především, že
svou konstrukcí jsou jednoduchá a v účincích
svých naproti tomu účinná a při tom poměrně
levná.
Však přes všechno to i přes ohled k zá-
vodu tak ohromnému, který zřízen byl v Plzn
při továrně Škodově ve měřitku tak velikém zté
příčiny, že pevně doufal obdržeti celou zakázku
nových děl, jež se odhodlalo Rakousko defini-
tivně opatřiti, rozhodnuto bylo jinak: aby totiž
zůstalo při dělu bronzovém, ovšem že pře-
dělaném v dělo rychlopalné, při lafetovém zpět
ném smyku.
Třeba tomu totiž rozuměti. Děla soustavy
starší, zejmena při střelbě sehrapnellové a hlavně
ecrasitové, trhnou lafetou nazpět, takže musí být
mužstvem při každé nové ráně uvedena ve starý
stav, jinými slovy, posunuta tam, kde byla.
Rozumí se samo sebou, že procedura ta, velm
namáhavá, náramně palbu zdržuje a ji ve mno-
hém terrainu až i nemožnou činí. Při dělech
se zpětným smykem pouze roura trhne ssebou
zpět, však lafeta, resp. dělo, zůstane nepohnutě
stát na svém místě.
Schnei
Kruppův
Francie
Essen
Německo
Rakousko
12
article
Voják nemá tedy nic jiného co činiti, než
nabíjeti, což děje se pouhým otevřením záklopu,
vsunutím projektilu do vnitř roury a uzavírkou.
Dělostřelec jiný dělo za pomoci připevněného
stranou visíru namiři a třeti pouhým pohybem
páky dělo vypálí. — Kdežto z děla staré sou-
stavy mohly býti za minutu vypáleny nanejvýš
4, ze starší ještě soustavy pouze 2 rány, možno
nyní dáti ran z rychlostřelného děla 12.
Dělo Škodovo je rovněž naprosto nehybné
a lafeta jeho výhodnější tím, že při ní důmysl-
něji umístěno těžisko, že má praktičtěji umí
stěný záklop a také praktičtější, tak aspoň se
nám zdálo — visír.
Rychlost palby jest z něho, ne-li o něce
větší, tatáž jako z děla bronzového.
Na zkušebném poli u Steinfeldu ovšem
byl pouze tohoto děla jeden exemplář, kdežto
bronzových děl, jichž nadšeným obhájcem je
generální inspektor artilerie zbrojmistr Kropa-
tschek a důmyslným, nanejvýš v technickýeh
oborech vzdělaným interpretem generál Chroba-
tin, bylo několik. Oba dva jmenovaní jsou zvláštní
vojáci, kteři přes svou vysokou šarži nejednou
obléknou si v arsenálu zástěru a sami se chop
Škodův
Steinfeld
Chrob
Krop
13
article
Kéž trpké bolesti minulé a nynější jsou ná
rodu českému léčivým dobrem, jež by ho spro-
stilo dosavadní jeho povahy beránčí a učinilo
jej konečně hrdým, tuhým, neůstupným a —
vítězným ! ..
Takto lze mnoho a mnoho nepřímých dů-
kazů uvésti, že ani bolest tělesná ani boles
duševní zlem nejsou.
Ale v jednom případě nám příroda sam
přímo a jasně dokazuje, že bolest jest nejenom
dobrem, nýbrž někdy i nevyhnutelným dobrem
rodíme se v bolestech a běda matce i běda jej
naději, jestliže bolesti s vydatnou silou a vytr
valostí se nedostavujíl
Co praví o bolesti staré zkušenosti lidí
moudrých?
Filosof starého Řecka Xenokrates úplně po
píral, že by bolest byla zlem. A filosofové ny-
nější příliš od něho se neuchylují. Soudí, že
bolest je nám potřebna tak, jako jsou nutny
mnohé jiné nepříjemnosti na př. : hlad, žízen.
vítr a chlad.
Tvrdí, že bolest jest jenom výrazem neu-
stálé změny v přírodě, jevící se tu světlem
hned zase tmou, zde dravou bouří a pak opě
posvátným klidem, hned živou zelení a hned b-
lým příkrovem sněhovým, hned veselím a hned
smutkem, hned bolestí a hned zase blahem
rozkoše.
Z toho ze všeho patrno zajistě, že střízlivá
úvaha hořkosti plný odpor veřejného mínění
k bolesti s mnoha stran vyvraci. Zda s dokona-
lým úspěchem? — Pochybujeme!
Proto jeví se asi nejpřípadnějším, co prav
Hamlet: »Samo o sobě není nie ani dobrem
ani zlem; jenom domněnky to neb ono tvořl.e
Douška: Spisovatel sám, ačkoli bolest vů-
bec a ve všech případech za zlo nepovažuje.
dává tímto laskavým čtenářům svým pevné uji-
štění, že jim přece pro všechen život jejich an
nejmenší bolesti nepřeje l
Hamlet
Řecko
14
article
pilníku neb jiného nástroje. Oba dva nadšeně
hájí bronz před niklovou ocelí, dokazujíce
zároveň, mnoho-li stát při zavedení děl bronzo
vých ušetří. Připomínáme, že jde to do millionů.
Třeba ovšem připomenouti, že arsenály neplat
daně a výroba, je nestojí ani polovinu co
podnik soukromý. Ostatně nelze si učinit
jakýs pojem o kvalitě dvou kusů, když soustavy
jedné jich je na poli celá řada, soustavy druhé
pouze jeden. Ostatně v Rakousku k lepšímu
náhledu se dospělo vždy až po smutné zkuše-
nosti, snad tentokrát bude jinak.
Co se efektu střelby týče, možno říci,že
dělostřelci velmi rychle se zorientovali, ovšem
naproti nepřiteli nebude poblíž cíle krytá telefo-
nická stanice, aby z ní oznamováno bylo, kam
projektily dopadají.
Účinek palby byl hrozný. Střeleno naprot
dvěma bataillonům pěchoty, jež naznačeny byly
dřevěnými panáky. Bylo viděli nad dělem oheň.
ale žádného kouře. Po chvíli zaduněla rána
hned na to praskání a ohlušující třesk, způso
bený roztržením ecrasitového projektilu, naplně
ného asi 200 kulemi. Řádil strašně mezi prken
nými vojáky. Několik ran stačilo, rozbít celý
prapor. Snad nebylo jediného mannequinu, v něm
nebyla by kule. Účinek batterie, půl hodiny jen
střilející, musil by býti děsný.
Člověk při pohledu tom trnul hrůzou. Jak
asi bude nebohým, vydaným v šanc střelbe
takové, proti níž zbraň v ruce jejich pranic
znamenati nebudel
Ve válkách moderních bude dělům pone-
cháno, zahrát v bitvě ouverturu. Dobře-li to
půjde, nezbude pro druhou zbraň snad pranie.
Dobře řekl jeden z delegátů v debattě, že by
konečně bylo na čase, aby vynalezavost lidská
obracela se v jiný směr, než jak nejdůkladnějším
způsobem zabíjet lidi.
Rakousko
15
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 20. února.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.)
V denní dnešní schůzi, jež trvala 5 hodin
vyřízen celý řádný rozpočet vojenský. Ministr
vojenství Pitreich měl 3hodinné debut. Po-
slouchalo ho 33 delegátů, 22 důstojníků, cho
a dcera v loži. Od svých předchůdců liší se
velmi podstatně: nebřinčí šavlí. Nepronáší se
tóneu příkrým, morousovitým a břinkovým, nýbrž
mluví — abychom tak řekli — jako civilista
po sousedsku.
Vyložil vznik známého reservátního rozkazu
potřebami vojenskými. Ukázal se rozkaz
ten pilným již loni na podzím, když vydány
byly nové cvičební předpisy.
Řečník kladl důraz na rovnost všech ná-
rodů a konfessí v armádě a pravil, že nemá ve
vojsku příslušník jedné národnosti vynášetis
nad příslušníka národnosti jiné. Ovšem, jsme
dosti střízlivými a opatrnými, bychom dali na
pouhá slova; vyčkáme skutků. Leckterý
ministr na počátku své působnosti mnoho sli-
boval, ale pozdější jednání a fakta nebyl
ve shodě s přípovědmi a řečmi.
Dlouhá rozprava konala se jako každý rok
o vojenských dodávkách. Pronášeny stesky jak
absolutně tak relativně: míníme totiž jednak
pokud se tkne účastenství malovýrobců, jednak
pokud se tkne poměru dodávek v obou polo-
vinách. Delegát dr. Ryba ujal se ve stručné.
ale vřelé řeči českých živnostníků.
Pitreich
doktor
Ryba
Vídeň
16
article
Večerní schůze, která zahájena byla po
8. hodině a které se zúčastnilo v ložích obe-
censtvo velmi četně, byla kratší, než se čekalo.
Ve dvou hodinách byl celý mimořádný rozpočet
vojenský vyřízen a schválen. Z debaty zaslu-
huje zmínky jen hr. Latour. Tento pán pre-
sentoval se v delegacích jako člověk, který nen
příslušníkem žádné národnosti, nýbrž je čisto
čistým, pouhopouhým — Rakušanem. Pováží-
se, že tento kavalír nějaký čas stál v čele mi-
nisterstva vyučování, můžeme si domyslit, jal
by byl rakouskou mládež vychoval, kdyby by
v té funkci setrval déle.
Před hlasováním o položce 247.000 korun
na nové vojenské vyučovací ústavy maďarské
čeští delegáti dr. Kramář, dr. Mattuš a dr. RRyba
kteří byli přítomni, vyšli. Proti této položee
hlasovali zástupei německé strany lidově a ně
mečtí pokrokáři, ale zástupcově strany křesťansko
sociální Fink a Schneider hlasovali proti ní. Pr
položce 15 millionů korun na nová polní děla
hlasovali čeští delegáti, s nimi pak také zá
stupci německé strany lidové a poslanci ně
mecko-pokrokoví.
Delegace sejdou se — odbyvše své meri
torní pensum — jen ještě k formální schůzi
čili jak se vyslovil president letošních delegaeh
baron Gautsch, finale bude v pondělí 29. t. m
Latour
Rakušan
doktor
Kramář
Mattuš
RRyba
Schneider
Gautsch
křesťanský sociální Fink
17
article
Z Vídně, 20. února. (C.-B)
V plné schůzi rakouské rokovalo se dál
o výborové zprávě stran řádného rozpočtu
vojenského.
Ministr Pitreich děkoval delegaci za její blabo-
volnou ochotu a vyslovil povděk, podařilo-li se mu
přispěti k rozptýlení bouřných mraků, takže lze
pohlížeti nadějně do budoucnosti. Voják je sic
zvyklý konati svou povinnost, ale slova uznání pů-
sobí na něho blaze. Pokud týká se společenstv
armády, trvá při svém výroku, jejž pronesl ve vo-
jenském výboru uherské delegace a prosí, jako tam
by všichní rozvážní živlové působili, aby politick
a národní spory nevnikaly do vojska. Bude dbat
aby vojsko bylo prosto takých bojů, ale proto třeb
k tomu také podpory politiků ve schůzích a novin.
aby nevyličovaly popudlivě nahodlilé události. Ve
svém výkladu vytkl jen jak by se protivy mohly vy-
rovnávati. Jednotné služební a velicí řeči naprosto
třeba s vojenského stanoviště. Omezení, »pokud toho
ve službě třeba«, jež vyřkl v uherském výboru, plat
o záložních důstojnících, od nichž — protože ne-
vyučují —— jen taková znalost řeči žádati se může
Tolik zalím, aby se vědělo, že mluvil v obou dele-
gacích stejně.
Pitreich
Vídeň
18
article
Větší péči o plukovní řeč vytkl též a odůvodni
také zkrácením presenční služby. Kdo je přesvěd-
čen, že složení vojska neutrpí a musí se dbát o
vzdělávání důstojnictva, nedopustí, aby plukovní ře
octla se v konfliktu s řečí služební. Reservátní vý
nos nebyl tajným a mimo jednu nebo dvě věci ne
obsahuje ničeho nového, a ničeho, čím by se jina
čily nebo měnily dosavadní předpisy. Při jeho vy
dání rozhodovaly pouze důvody vojenské: nebyl
vydán schválně před samými delegacemi, aby uspo
kojil Maďary nebo Neněmce, o takové věci se ne-
staral. Na podzím byla vydána nová pravidla o vý-
cviku pěchoty a proto za individualisací jeho vydán
výnos ještě před počátkem zimního zaměstnání voj-
ska, Vojenská správa nemůže dbáti na strany
musí se vždy říditi vojenskou účelností. Není pří
činy, aby důstojník neměl Inouti k svému národu
avšak všichni důstojníci musí mysliti, cítiti a jednat
jako důstojníci společné armády
Vysloveny obavy, že důstojníci německé náro
nosti, považujíce naučení se plukovní řeči za n
Maďar
19
article
snadné, budou se vojska straniti a nebudou do něho
vstupovati. Možná, že jednotlivci stojí na slanovišti
justamentním, ale většina obecenstva uznává, že je
pro důstojníka žádoucným, ba nutným, aby se na-
učil také jiné řeči než německé. Pochybuji, že rodiče
dají se odvrátit a nebudou posílati své syny na vojen
ské ústavy jen proto, aby se nemusili učiti plukovní
řeči. Vojenská správa má poskytovati příležitost k roz-
množení jazykových známostí také u sborů, kde řečená
řeč není řečí plukovní. Má-li se učiti cizí řeči, ať s
učí řádně hned a její znalost se zachovává. Proto
nestane se Němec Čechem a Čech Němcem. Vždyt
snad se nemá hledět, aby důstojník nabyl takového
jazykového vzdělání, aby v příslušné řeči mohl konati
akademické přednášky. Má býti pouze s to říditi
theoretické vyučování mužstva, uměti řeč tak, aby
mohl promluviti k srdcím mužstva.
Němec
Čecho
Čo
20
article
V Dolních Rakousích je 2876 důstojníků = 15 0
veškerého jich počtu. Z nich mluví dokonale maďarsky
99, pokud ve službé třeba 706, úhrnem 805; český
dokonale 100, pro službu 1011, celkem 1111; polský
dokonale 26, pro službu 319, dohromady 345; rusky
dokonale 2. pro službu 42, slovinsky dokonale 4, pro
službu 156, slovensky dokonale 9, pro službu 116
chorvalsky dokonale 20, pro službu 163, rumunsky
dokonale 6, pro službu 127, vlašsky dokonale 35.
pro službu 198. Z toho patrno, že u Dolno- Rakušanu
nejsou nesnáze s učením se cizí řečí tak velké.
Rádný poddůstojník má býti člověk pilný sv
povinnosti, mravně i tělesně zdravý. Také fysické síly
mu třeba a tu bývají nejlepším materiálem selšt
synové. Jinak bývá s účetními poddůstojníky. Při
jmenování řadových důstojníků neznalost němčiny
nesmí býti žádnou překážkou. Některé noviny se nad
tím pozastavovaly. Ale kde by se nabralo poddůstoj-
níků v českých, polských, chorvatských, srbských
jiných plucích? Musili by se snad bráti z měst,
snad z obchodních kruhů? Do reservátního výnosu
nebylo také třeba dávati poznámku o vzdělání pod-
důstojníků v němčině, neboť příslušné instrukce jsou
zcela jasné. Jinak má se věc s podůstojníky déle
sloužícími. Ti vědí, jak jim prospívá, umějí li víc
řečí a proto lze u nich více dosáhnouti.
O vzdělávacích ústavech vyjednávalo se již
dávno. Ministr rozbírá jazykové poměry ve vzdělá
vacích ústavech uherských. Rozhoduje duch v ústa-
vech vládnoucí a ten má býti taký, jaký stanoví
vojenský řád. Mládež musí míli vroucí smysl pro
vlast a národ, avšak tento smysl musí vzniknouti ze
skalopevného přesvědčení, že společná armáda jen
tehdy splní svůj úkol, má-li všecky známky spo
lečné armády v cítění, myšlení a jednání důstoj
níkově. V akademii musí zůstati zatím poměry tak
jak jsou.
Rakušan
Dolní Rakousy
21
article
Dále zmínil se o transferování uherských důstoj
níků, jež díti se má tak, jak toho poměry dovolujía
vyřadují. Asi 4—600 důstojníků zůstane v Ra-
kousku.
Ministr ubezpečuje, že snaží se o zlepšení vo
jenského zaopatření a žoldu. Zd avotní stav vojska
je velmi příznivý; nemocných bývají sotva 3 proc
Náklad na lepší zaopatření zvýšil se o 7 mill. K
avšak všem přáním vyhověti nelze. Úlevy ve vo
jenské službě znesnadňují se skrovným braneckým
kontingentem. V novém branném zákoně bude ob
saženo mnoho výhod, jimiž splní se mnoho proje
vených přání. O letníeh dovolených (v čas žní) ne-
může ničeho slibovati. Stává se často, že vojácí na
letní dovolené odpočivají a nepracují ve žních. Při
škodách, způsobených vojenským cvičením a střelbou,
bude vojenská správa všemožně ochotná.
O stescích z obce Mladé, jež má býti zbořens.
protože v tamní krajině zřizuje se tábor, praví, že
někteří majitelé pozemků žádají přílišné ceny a vy-
jednávání nevedlo dosud k cíli. Nátlak neprovádí se
žádný, vojenská správa kupovala dosud dobrovolně.
z ruky. Kdyby se poměry pro neoprávněnou agitae
nezměnily, ministerstvo vojenství přeruší vyjedná-
vání a vyhlédne si jiné místo pro střelnici.
K pražským transakcím třeba zákonného zmoc-
nění, jehož se snad dosáhne bez překážek, jen c
parlament bude pracovati. Avšak prodej nelze usku
tečniti pod odhadní cenou. Budeme tedy vyjednávat
dál, až dojdeme k cíli. (Posl. Kaftan: »Dojdem
k němu jistě!«) Nuž leda budeme vyjednávati dál.
Zdeněk
Posl
Kaftan
22
article
Popírá, že ministerstvo vojenství činí nové požadavky.
O zanešení původního reversu vyšehradského může
uvažovati se při novém vyjednávání.
O bílecké afféře nemůže ničeho říci, protož
spisy jsou u vrchního vojenského soudu. Věc pro-
tahuje se, neboť je komplikovaná. Lituje oné smutné
události a opravuje některé zprávy a vývody z nich
činěné. Katastrofa stala se náhle. Připouští některé
nepravidelnosti, za ty však budou všicci pykati
Také v míru musí se podnikat ostré pochody. Za
katastrofu nemůže někdy ani dobrý důstojník.
O nových dělech opakuje, že otázka výrob
hlavní je vyřízena, lafety musí se ještě zkoušeti.
V soubojích nastane změna, až se změní city
náhledy. Nemohou-li je odstraniti církevní a státní
zákony, ministr sotva způsobí změnu. Podobně jes
igou míru. Opakuje, co řekl proti soubojové lize.
23
article
Dále zmínil se o čestných radách ve vojenských zá-
ležitostech stavovských. Musí býli nějaké forum, jež
rozhoduje, jedná-li důstojník nesprávně, má-li zůstat
ve svém stavu nebo ne, byla-li jeho čest napadena
a chránil-li ji náležitými prostředky. Čestné rady
musí býti suverenní. Víc nemůže říci ani slíbití
(Hlučná pochvala; ministru gratulují.)
Referent baron Walterskirchen ve svém doslovu
vyslovil povděk nad jednomyslností delegace o spo
lečenství armády a její pohotovosti. Nesouhlasí s ná
hledy některých řečníků, že nemají co namítati prot
omezení vrchnostenských práv v Uhrách, neboť pří
zná-li se parlamentně, bude veta po jednotě a spo
lečenství armády. Prosí delegaci, aby hlasovala pro
rozpočet, pro všecky jeho položky
V podrobné debatě dlegát Elz velebil ministr
vojenství a přál si, aby provedl výnosy, zvlášť o ne-
dělním odpočinku. Přimlouval se za slušné zacházen
s mužstvem, zejmena s nemocnými a za větší ohle
na hospodářské poměry při svolávání mužstva k bran-
ným cvičením.
Walterskirchen
Uhry
24
article
Referent sřekl se doslovu a hlasovalo se o jed
notlivých titulech.
Tit. 1.—7. přijaty bez debaty-
Při tit. 8. del. Kaiser přednesl stížnosti na vy-
soké školy zvěrolékařské a pojednal o právu na
jednoroční službu.
Tit. 9.—20. přijaty bez debaly.
Při tit. 21.—24. del. Kaiser přednesl různá přán
o zásobování vojska a přimlouval se za vyrovnání
zásobních úřadníků s ostatním důstojnictvem.
Del. Schneider stýskal si na poškozování našeho
zemědělství ve prospěch uherského a přimlouvalse
za větší zřetel na živnostnictvo. Vyčítal, že v Stab
limento technico v Terstu je zaměstnáno mnoho
cizozemcův, zejmena italských dělníků, již rozšiřuj
irredentismus. Žádá, by všichni poddůstojníci umě i
německy. Konečně prohlašuje, že bude hlasovati pro
rozpočet.
Del. dr. Bärnreither přimlouval se za pelici ob
chodní komory vídeňské o dodávkách a tázal se.
1. hodlá-li vojenská správa zříditi v Uhrách arsenál
nebo koupiti některý státní závod uherský? 2. Je-li
možno dháti při rozdělování dodávek na jejich pro-
venienci? 3. Hodlá-li vojenská správa při účastenství
dbáti na rakouské závody, jež v naději na kvotovou
účasť se přiměřeně zařídily? 4. Na čem zakládá s
rozdíl ceny téhož zboží při dodávkách v Rakousku
Uhrách? Jak velké jsou rozdily a nelze-li se jim
vybnouti? Konečně vyslovuje povděk, že zřízen
subkomitět pro dodávky.
Kaiser
Schneider
Vyčítal
Del
doktor
Bärnreither
Terst
Uhry
Rakousko
25
article
Del. Pergelt žádá, by se budoucně započítávaly
celní příjmy při výpočtu kvoty pro rozdělení dodá-
vek mezi Rakousko a Uhry, prolože jsou většinov
rakouského původu.
Del. Albrecht přimlouvá se za vzestupné pe
centuální účastenství maloživnostnictva na dodáv
kách a žádá za opravu o účastenství domáckého
průmyslu. Ať smí vojsko (mužstvo) mimo služb
nositi prací rukavic
Del. dr. Ryba: Nedá se popříti, že výdaje na
vojsko nejtěžší ránu zasazují obecnému blahu. Ne
snad jen u nás, vůbec všude. Při tom žijí národov
v nejlepší shodě, objímají se v lásce a pořádají mezi
národní slavnosti míru. Musí však za tento mí
Evropa platit 5 milliard K ročně. Slojíme před pro
blémem, zdánlivě nerozřešitelným.
Jest pravda, že mnozí dokazují, že v době ny
nější nadprodukce by to dopadalo ještě zhoubněji
kdyby 20.000 mužů propuštěno bylo domů, neza-
městnanců že by potom bylo ještě více a sociáln
nebezpečí brozivější. Ale ná odní hospodář plá s
Albrecht
Del
doktor
Ryba
Rakousko
Uhry
Evropa
26
article
po hodnotách, které by zde byly, kdyby 20.000 mla-
dých lidí, kteří národnímu jmění byli odvedeni, bylo
vráceno práci. Leč filosofujeme-li tak neb onak, tolik
je jisto, že ti, kdož ve formě daně z krve nejvíce
přispívají na vojsko, širší vrstvy malých a menších
lidí, mají právo, aby se jim oběťta ně-
jakým způsobem aspoň z části hradila.
Nejsem sice velebitel starých časů, ale zdá se mi.
že lépe se při tom měl voják a mladý člověk, když
kaprál vyšel si s dvěma muži na trh ke kupci na
nákup.
Žískal tím také aspoň malý živnostník, kdežto
dnes velkými dodávkami dělají se millionáři. Prosím,
aby se při této věci přihliželo příště k tomu, aby
mohli se zůčastniti dodávek také maloživnostníci.
Jest pravda, stojí to třeba více práce a námahy, al
tito lidé předce oběti této si zasluhují. Prosím spe-
ciálně, aby přihlíženo bylo ne pouze k dodávkám
ve Vídni, nýbrž také v královstvích a zemích této
poloviny říše.
Ještě něco. Byl jsem požádán, bych zmínil seo
tom, jak nešetrně počínají si v někte-
rých místech odběrní komise, zvláště
v Brně, pokud běží o výrobky kožešnické. Nechť se
pováží, že nejen ve Vídni, ale jinde jsou průmyslníci.
kteří dodávky obstarati dovedou. Konečně doporučuji,
aby v příčině dodávek bygienických potřeb bylo při-
hlíženo také k interessentům království českého.
Odb. přednosta Röckenzaun prohlásil, žev
Uhrách nezřídí se arsenál; není ho třeba. Uherská
delegace vyslovila příslušné přání do budoucnosti.
Při rozdělování dodávek hoví se pokud možná zása-
dám provenience. Naturální dodávky opatřují se ter
ritoriálně po okresech a kupuje se co možná u pro
ducentů. Rozdilu v cenách celkem není.
Röckenzaun
Vídeň
Brno
Uhry
ml
27
article
Potom přijaty ostatní tituly a resoluce doporu-
čené výborem, jakož i dvě petice
K referentovu návrhu přikázány resoluce navr-
žené během debaty rozpočtovému výboru, čímž by
1. odstavec jednacího pořadu vyřízen a schůze pře
rušena od 3/43. do 8. hod. več.
Delegát Marchet dotazoval se po dodávkových
zlořádech firmy Taussig a syn, dvorní dodavatelé ve
Vídni, zejmena v Mostě n. L.
Ve večerní schůzi rokovalo se o mimo-
řádném rozpočtu vojenském a 15 mill
úvěru (referent delegát Popowski).
Delegát Sylvester má k ministru vojenství silnou
důvěru, ale protestuje proti položce 243.000 K na
přeložení vyšší vojenské, reálky z Hranice do Uhen
a proti úvěru 15 mill. K na nová děla. Transferování
uherských důstojníků, rozmnožování škol a všecky
jiné ústupky Maďarům přispívají jen k rozdělení
armády. Proti odlučným snahám Maďarů nemá c
namítati, ale ať si náklad na ně zaplatí samy. My
v Rakousku nemůžeme platiti více daní.
Delegát hr. Latour poukazuje na velké reformy.
jež se ve vojsku provedly, a troufá, že ani nynější n-
budou na újmu jeho složení. Nesdílí obavy ve při-
čině vojenských ústavů vzdělávacích, větší znalnsti
maďarštiny a rozmnožení vojenských škol v Uhrách.
Je nezbytně třeba, aby důstojník znal plukovní řeč
Různokmennost vojska není žádným nebezpečím
spíše silou jeho. V administračním ohledu vzniknou
snad proto nějaké nesnáze. V rozdělení vojska ne
věří. Avšak bude hlasovati s klidem pro všecky po-
ložky mimořádného rozpočtu.
Po doslovu ref. Popowského přijat (mimo-
řádný rozpočet i s úvěrem 15 mill. korun na zkou-
šky s novými polními děly v zevrubné debatě a dva
návrhy přikázány rozpočtovému výboru.
Marchet
Sylvester
Maďar
Latour
Vídeň
Most
Hranice
Uhen
Rakousko
Uhry
Taussig
28
article
Dále rokováno o výborové zprávě stran Der-
schattova návrhu na zvýšení pensí vdov a si-
rotků po důstojnících pensionových před r. 1900.
Ref. bar. Walterskirchen přimlouval se vřele z
návrh, jenž je příkazem spravedlnosti a přispěje
ministru vojenství, aby učinil čeho třeba.
Del. Derschatta doporučoval svůj návrh, jen
byl potom schválen a jednaci pořad dnešní schůze
vyřízen.
Del. Tollinger navrbuje, aby se dal na jednae
pořad příšti schůze jeho návrh zodpovědnosti spo-
lečných ministrů, čemuž vyhověno
Del. Glöckner navrhl, aby Kliemannův návrh
o náhradě cestovného záložníkům příkázal se roz-
počtovému výboru, což také přijato
Deluganův návrh o podělování mužstva
vínem přikázán k navrhovatelovu návrhu rovněi
rozpočtovému výboru.
Konečně odpověděl ministr Pitreich na Mar
chetův dotaz po nesprávnostech při vojenských do-
dávkách firmy Taussig a syn ve Vídni, že jak vy
skytly se příslušné zprávy v novinách, zavedeno vy
šetřování a shledalo se, že nařčení je zcela bez-
podstatné.
Předseda prohlašuje, že příští scbůzi ohlásí pí
semně a ukončuje schůzi v 10 hod. 15 min. več.
Rozpočtový výbor rakouský bude mili
schůzi v pondělí 22. t. m. o 11. hod. dopol.
Na jednacím pořadu jsou dnešní výboru přiká-
zané návrhy delegálů Kliemanna a Delu
gana.
Dnešní I. delegační hostiny u císař
o 5. hod. odpol. zúčastnili se: společní ministři hr.
Goluchowski, Burian a Pitreich, m.-p. pp. dr. Körber
a hr. Tisza, předseda vrchní společné účtárny Ple-
ner, předseda a místopředseda rakouské delegace
bar. Gautsch a ryt. Jaworski s mnohými členy ra-
kouské delegace, předseda a místopředseda uherské
delegace hr. Szapary a Szell s četnými delegáty
uherskými, mnoho úřadníků společných ministerstev,
zaměstnaných v delegacích a dvorní hodnostové
Derschatt
Tollinger
Glöckner
Kliemannův
Pitreich
Goluchowský
Burian
doktor
Körber
Tisza
Gautsch
Jaworský
Mar
Vídeň
Délos
Taussig
29
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 20. února.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 20. února.
Rusko a Fašoda.
Přinesli jsme telegrafickou zprávu o sen-
sačním odhalení: Rusko slibilo Franeii
svou pomoc za doby fašodského
konfliktu. »Le Figaro« uveřejňuje zajíma-
vou vzpomínku jistého státníka a přítele nebož-
tíka presidenta Faura, který mu svěřil podrob-
nosti své rozmluvy s Muravěvem, přinesším
slib carův. »La Liberté« z 19. t. m. píše velmi
zajímavě o této pozoruhodné události, dokazu-
jící přátelství a allianci Francie s Ruskem.
»Libertě« potvrzuje správnost odhalení »Fi-
gara« v celém dosahu. Rovněž je pravdiva
zpráva o »žluté knize« z října 1898, uveřej
něné o afféře v Bahr-el-Gazel a na vysokém
Nilu, do níž měla být vložena depeše vyslance
petrohradského de Montebella ministrovi Deleas-
sovi o ruské pomoci proti Anglii, jež však byla
vypuštěna, ačkoti ruská vláda nenamítala ničeho
proti jejímu uveřejnění. V kartáčovém otisku
»žluté knihy« nalezá se skutečně tato pamětní
depeše, znějící:
»Dle vašich instrukcí tázai
jsem se hr. Muravěva, co učiní
Rusko v případě válečného na-
šeho konfliktu s Anglil. Po kon-
ferenci s carem Muravěv prohlá-
sil, že Rusko zařídi se dle cho-
vání Franci e.s
V nynější době má velký význam tento
historický fakt, že Rusko chtělo skutkem do-
kázati Francii své spojenstvi.
Faur
Montebell
Deleas
Ruska
Franek
Praha
Rusko
Fašoda
Francie
Bahr
Nil
Anglie
Le Figaro
Le Libertý
30
article
Moderní část Prahy.
Moderní část Prahy.
Mezi tím, co toužebně avšak marně očekává se
uzákonění návrhu nového stavebního řádu, kterým
by zahájeno bylo ozdravění našeho stavebnictví, po-
vstává v blízkém Karlíně přičiněním domácích činitelů
nová část města, ve které uskutečněny budou hlavn
zásady moderního způsobu zastavění, přizpůsobene
poměrům místním.
Vůdčí myšlenky tohoto programu zastavovacih
1. Zachovati a přiměteným způsobem použiti vše
cky výhody místa.
jsou
Praha
Karlín