ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a4ae27f0-710e-11dc-a286-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 46 celkem · entity: place 38, org 3, person 25, work 5
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 21. února 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 52.
4 article
Na ranní a odpol. Hista předplácí se v Praze v administraei na naěale na čtrrt kta . . . . 6 K — s dvojí donáškeu na dlvit íta. . . . 7 k 60h ve Hilialkácha na měsíe . . . . . . 2 K 30h Pošton: ne člvrt lel s drojí zlallkos na mooř čtrt lla. . : K ek
Praha Pošton
5 title
Onešní číslo pro Prahu Je o 18 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. S. Z Petrohradu, 20. února. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) V okolí Bajkalského jezera panují děsné sněhové orká- ny, tak že kladení kolejnie ne- smírně je stíženo, předevčírem pak po 6 hodin znemožněno úplné.V noci na 19. t. m. udála se na za- bajkalské dráze vážná nehoda. Za stanici Bajkalem sřítila se těsně před přijíždějícím vojenským vla- kem č. 183, o dvou lokomotivách s transportem 800 sibířských střel- ců veliká lavina, jež úplně zatara- sila koleje. Obě lokomotivy nára- zem se vyšinuly, jedna se překo- tila a šest vozů vyletělo z kolejí. V předních vozech bylo 15 vojínů lehce zraněno, jeden zabit a pět těžce pohmožděno- Vozy jsou k další jízdě nepotřebné. Ze stanice Bajkalu byl vyslán ihned výpo- mocný vlak s dělníky a nářadím; odstranění trosek vozů a laviny z kolejí trvalo přes osm hodin. Te- prve dnes ráno mohlo býti v jízdě pokračováno. Z Londýna, 20 února. (Zvl. telegr.) Dle zpráv došlých »Daily Mailu« potvrzují se pověsti o úmrtí čínské císařovnyvdovy Cu-si. Byla prý raněna mrtvicí.
Petrohrad Bajkal Londýn Daily Maila
7 article
Z Petrohradu, 20. února. (Zvl. tel. »Nár. L..) Dnes objevila se vyhláška, v níž jmenem carovým se žádá ve- škeré obyvatelstvo, aby upustilo od pořádání průvodů městema ovací před zimním palácem. Lid však jako každodeuně i dnes se shromáždil před redakcemi míst- ních listů, odkud dovídá se prvních zpráv z bojiště. S bouřlivým jáso- tem přijata telegrafieká zvěsťo vítězné srážce kozáků s japonským oddělením při pokusu útoku na železniční trat. Z Paříže, 20. února. (C.-B.) »Demo- kratická Unie« sněmovny poslane- cké přijala jednohlasně resoluci v níž vyslovuje se pro věrné se- trvání při spolku s Ruskem. Ch. Z Paříže, 20. února. (Zvl. tel „Nár. Listů“.) Rapidní úpadek eizíel papírů na zdejší burse vysvětluje se tím, že diplomacie prý uvažuje o nezbytnosti, postaviti Balearya Kanárské ostrovy. které prý Špa- nělskem nedostatečně jsou chrá- něny, pod ochranu lodstva mezi- národního. Konflikt Ruska se Spojenými státy se posuzuje vážně. Ministr zahraničných záležitostí byl prý vyzván předsedou ministerstva, aby
Petrohrad Paříž Rusko spojený stát
8 article
v úterý podal prohlášení o poli- tické situaci. s. Z Petrohradu, 20. února. (Zvl telegr. »Nár. Le) Radostné vzrušen způsobil zde velkodušný dar nej- vyššího carského štolby hr. Orlova- Davydova, jenž ze svého soukro- mého jmění odevzdal carevně-
Davydov Petrohrad Orlov
9 title
Vladivostok a jeho přístav
Vladivostok
10 article
legn vob. elegr. kzbel
12 article
Ostroh lolarevský
13 article
Jako zovou Benátky »Královnou Adrie«, tak Vladivostok »Královnou východního moře«. Přístavem vladivostockým stanulo Rusko pevně na pobřeží moře volného a širého, jaké nemá nikde v Evropě. Dnes, kdy spojeno jest evropské Rusko s asijským sibířskou dráhou a Vladivostok jest stanici poslední, nabyl Vladivostok důležitosti několikanásobné a to nejen se stanoviska obchodního nýbrž i strategického. Jest něco přes 40 let starým městem a počátek k založení dán ruskou posádkou v roce 1860 sem vyslanou. Od roku 1876 stalse Vladivostok válečným přístavem, v roce 1888 pak hlavním městem ruského východního pobřeží a konečně residencí »místodržitele dálného Věchodue Alexějeva. Dnešního dne čítá Vladivostok na 40.000 obyvatel. Město samo leží na severním břehu zátočiny zvané Zlntý roh, kterou tvoří půlostrov Škota a půlostrov Albertův. do něhož zabíhá menší záliv Diomedův. »Zlatý roh« jest vlastním přístavem Vladivostoku. Půlostrov Škota tvoří na západě přirozenou hráz přístavu, jež kromě toho prodloužena jest řadou ostrůvků, jež vesměs jsou opevněny. Výšiny kolem Vladivostoku jsou opatřeny mohutnými tvrzemi, tak že přiblížení jak z moře, tak z pevniny jest nesmírně stíženo. Na Albertově půlostrově, na jižním konci jsou směrem ke vjezdu do přístavu dvě tvrze a signálová stanice. Severněji pod silnou ochranou nacházejí se dělostřelecká skladiště, dále pak obrovské zásobárny s uhlím. Ve vnitřním přístavu, vyhraženém jen ruským válečným lodím, nalezají se doky mokré, suché i zdvihadlové, moderně zařízené. Půlostrov Škota jest silně opevněn tvrzemi, zejmena po straně západní k zátoce Amurské. »Zlatý roh« jest vybražen pouze domácímu loďstvu a hranice je přesně vyznačena. Lbdi cizí a obchodní mají svá přístaviště před tímlo.
Adrie Albertův Diomedův Benátky Vladivostok východní moře Rusko Evropa Albertov půlostrov Zlntý roh
14 article
Pevnosti opatřeny jsou celkem 120 těžkými děly s kalibrem 23 cm., jež hází s pravděpodobnou trefou 80 procent. Město Vladivostok samo zbudováno jest z největší části z dřevěných domů, ačkoli vyrostla zde již řada kamenných budov, jmehovitě úřadů, jež dodávají městu rázu moderního. Zvláště pěknými a vynikajícími jsou budovy poštovní a telegrafní, budova admirality, museum, dům guvernérův s útulným parkem, několik velikých domů obchodnícha konečně mohutná kathedrála. U přístavu stojí triumfální brána, vystavěná, když zavítal sem nynější car ještě jako carevič na známé své cestě do Sibíře. Město činí velice pěkný dojem, většina ulie jest dlážděna. Ve vladivostockém přistavu před vypuknutím války rusko-japonské byly křižáky I. řádu »Rossia«, »Gromoboj«, »Rurlk« a »Bohatýr«, dále dělová lodice »Mandžur« a transport »Lena«, vdově, jako protektorce společnosti červeného kříže obnos jednoho millionu rublů, jichž má býti použito k podpoře a ošetřování raněných ve válee. Z Petrohradu, 20. února. (Zvl. tlgrm „N. L.“) Dnes došly z Port Arturu tyto zprávy: Japonské válečné lodi objevují se přes den několikráte na obzoru, ale blíže k přístavu se neodvažují. Zdá se, že po útoku v noci na 9. t. m. Japonci zařizují
Gromoboj Leno Japonec Vladivostok I . řád Rossia Petrohrad červený kříž centimetr
16 title
VLADIVOSTOK
Vladivostok
17 article
Bará aráky- Arsenalga lodlěnice
18 article
Sen gnůr
19 article
ar BE emocnice Plující doly
21 article
poliiini vieeč o j un o
uno
22 article
Zmm, ao
Zmm
24 article Skldišté nbyu
Skldišté nbyu jstk tenni stan
25 article
str. skladisn
26 article
Pevnůsik Mys Galdobin
28 article
Japonci prý považují stále do Port Arturu dovážené potraviny za na- prostý válečný kontraband. (Stejná zpráva, jako tato naše soukromá, dodána byle nám i »Korresp. kancel.« Pozn. red) Z Cařihradu, 19. února. (C B.) Dle zpráv Porty vtrhl vali skopijský, divisijní generál Šakir paša 17. t. m. večer do Dakové. Die kon- sulátních zpráv vtrhl tam divisijní
Japonec Šakir Cařihrad
29 article
generál Senchi paša již 16. t. m. Údaje o ztrátách za boje u Botuše (17 km severo-západně u Dakové). 11. t. m. svedeného, si velice odpo- rují. Obapolné ztráty jsou v každém případě velmi ve- liké. Poslední zpráva ze Skoplje tvrdi, že usmrcen byl jeden major
Senchi Botuš Skoplje km severo
30 article
VLRDLVOSTo kiplno o
31 article Bar
Bar (kden
Bara
32 article
PEKIN jenss Kias- gae
Peking
33 article
nlok žLUre
34 article
Su-čan MOŘE
35 article
a 80 vojáků tureckých. Albáncův pak asi 200. Po obsazení Dakové a za pomoci vojska, jež se na mi- sto nepokojů ubírá, doufá se, že bude hnuti albánské brzy potla- Ze Sofie, 20. února. (C.-B.) Dle na- řízení ministra vojenství bude i po nastoupení nových rekrutů nej- mladší již vycvičené mužstvo ve všech městech poděl turecké hra- nice zadržováno pro prapory. Jen
Albáncův Sofie
38 article
mužstvo ostatních posádek dostane dovolenou. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy víz na straně 4.)
39 article Nebezpečí na — Balkáně.
Nebezpečí na — Balkáně. Jaká to trpkost hluboká vyznivala z několika těch závěrečných slov včerejší řeši delegáta če- ského dra. Kramáře, když vyčital Rakousku, jak otčimsky chová se ono od věků beze vší příčiny k národu českému. .. »My chceme poctivě, aby Rakousko bylo neodvislým a mocným a vy nás — odmi- táte a přikořím rozhořčujete . ..« vyčetl pá- nům vídeňským v tvář: »Naši vojáci patři k nejlepším v armádě a — našemu národu od- plácí se nevděkem a urážkami. My dáváme státu ochotně vše, daně i syny a on nám — upírá stejná práva a spravedlnost, jakkoli jeho ústava nám ji slibuje. Naše loyální ochota odměňuje se — neupřímností a nesplňováním slibů.. My Čechové jsme a zůstáváme Rakousku vérni, třeba že se s námi zacházelo špstně a nespra- vedlivě. Doufáme a důvěřujeme ve svou bu- doucnost v tomto státě i tehdy když nás — zoufalství hlodál Zdá se však, bohužel, že nás proto, že jsme věrni, chtějí don u ti krutostí, abychomi práva svého více nedo- sábli. Takový jest náš stav a proto se nedivte, že projevujeme své rozhořčení spravedlivé ode- přením rozpočtu vojenského.« Ano, nám se nevěří, nechť činíme co či- níme, ale za to má leckdo jiný u vídeňských pánův z pekla štěstí: Co se od r. 1848 až podnes naprováděli Rakousku Ma daři a c teprv Němei! Kolikráte již jejich národni aspirace a choutky velikášské hrozily této říši ranou k srdci. Ale to vše se jim zapomenuloa znovu jen jim se věří a bude věřit až do po- sledka. A po nich jen ještě jednomu: — T u- kovil Ano, to je také jedna ze starých lá- sek vídeňského kabinetu, které se odpustí vše- chno a věří napořád.
Čecho Balkán Rakousko T u
40 article
Tak pan hr. Goluchowski ještě před mě- sícem — 11. ledna t. r. — v delegační řeči své oproti nám nevěřícím Tomášům českým věřil skálopevně, že turecká despocie se polepši a nechá loyálně evropským »sekvestorům« na- pravovat hrozné poměry lidu křesťanského v Makedonii. Kdežto dr. Kramář tvrdil, že není možno, aby se Turecko změnilo k lepšímu, ministr Rakouska hr. Goluchowski byl přesvěd- čen o dobré vůli sultánovy vlády skoro jako o — panu Körbrovi. Zejmena sliboval si hory doly od zřízení té nové žanďarmer ie pro Makedomniil »Jedním z nejdůležitějších opatření — vy- kládal spokojený spoluautor můrzstegského re- formního kroje pro Turka — bude znovuzř- zení četnictva, což má do sebe mnohem větší důležitost než se namnoze tuší. Upomeňte se jen na výsledky, jakých se dodělalo zrefor- mované četnictvo na Kretě; poněvadž pak zá- sluha o to náležela především Italů m, bylo také nyní znovuzřízení četnictva tureckého pro Makedonii svěřeno italskému generálu p. Degiorgi- sovi. Této přetvořené žandarmerii budou při- děleni delegáti různých států evropských, kteři, jakmile jen budou stanovy hotovy, budou roz- děleni po jednotlivých krajích. Tomuto četnictvu náležeti bude mimo jiné i dozor nad úřady tureckými, nad správou ochranou křesťanův.« Tak doufal p. Goluchowski ještě před mě- sícem. Zatím ale propukla ku veliké radosti Turků válka japonsko-ruská a ejhle, jakétu dnes zprávy z Cařihradu »Porta jmenovala velitelem četni- ctva v Makedonii — Mustafu pašu a odůvodnila jmenování to vyslan
Goluchowský Tomáš český doktor Kramář Körbr Zejmen Turek Italos Mustafa paša Makedonie Turecko Rakousko Cařihrad Makedomniil
41 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Bolest — zlo? Napsal dr. Vratislav Kučer a.“) V každém snad kulturním člověku věz aspoň na dně duše jistá dávka škarohlídství, kus pessimismu, kterýmž buď povšechný názon člověka na svět aneb aspoň jeho soud o jedno- tlivých zjevech vlastního i okolního života ne příznivě se zbarvují a takto pojmy se vyvinují. jež se skutečností, s pravdou a s podstatou věcí se neshodují. Takovéto mylné úsudky, názory a pojmy ustálují se nejen u jednotlivců, nýbrž takéu celých národů, kteří ve svém životě, snažení i bažení, ve svých osudech a zejmena v těžkých dobách jakožto velký jedinec a jednotný orga nismus se cít. Zvláštní druh pessimismu jeví se ve známé libůstce, že většinu lidí spíše těší, mluví-li se o někom neb o něčem špatně než příznivěa že snáze dochází víry, prohlašuje-li se něco za zlo než za dobro. Toť asi věc obecně známá a uznaná, ač nikoli ještě náležitě vysvětlená. Věří li jednotlivci a celí národové ocholně když se za špatné nebo zlé prohlašují věe vzdálené, jim cizí a snad lhostejné, jsou ovšem skálopevně přesvědčeni, že je zlem, co jich sa mých přímo nemile a nepříjemně se dotýká. byť i tomu v pravdě tak nebylo. Vzhledem k této zvláštnosti lidského intel- leklu a lidské povahy není tedy nic podivného, že též o bolesti ujalo se obecné mínění, že je zlem, zvláště když povrehní zdání a subjektivni, osobní cit domněnku tu silně podporují. A přece: jak je tolo minění ve skutečnosti nesprávno a prosto důvodů ! Vždyť nedovedeme v prostém rozhovoru ani říci, co vlastně bolest *) Zasláno do soutěže feuilletonů s heslem „Je ne change qulen moura nt“ a pocténo I. cenou
Vratislav kučera
42 article
je. Vždyť ani největší učenci o pravě podstate její dosud přesně se nedohodli ! Vl se jenom, jak bolest vzniká: vniknel do oka paprsek oslepujícího světla; zachytí- ucho ohlušující hřmot nebo pronikavý nějaký zvuk; vdechne-li nos ostrý zápach; jestliže na kůži místo zvolna hmatajícího tlaku působí prudký náraz nebo drtivá tíže; jestliže na tělo místo mírného chladu a tepla působí krutý mráz nebo žár. Proto lze přibližně říci, že tělesná boles je mozkové uvědomění si události, že smyslové ústroje byly nějakým násilím zasaženy. Mluví se však také o bolu duševním čili duševní bolesti. Tato vzniká z lítosti, ze sou- citu, ze sklamané naděje, z pocitu ztráty přátel a majetku, z uražené cti a pýchy a ještěz mnoha jiných rozmanitých příčin, které všechny dohromady lze asi nejlépe zahrnouti v jedine jméno — žal. Z toho patrno, že ani duševní bol není as nic jiného, nežli uvědomění si fakta, že duch z pravidelné činnosti své násilným pocitem by vyrušen. Jsou tedy i bolest tělesná i bol duševn vyvrcholením nejrůznějších pocitů v jeden dojem. jsou tedy zvláštním pacitem. Tato rodově zjištěná jejich příbuznost jes v denním životě někdy tak veliká, že bývá ob- tížno bolest tělesnou od bolu duševního správně rozeznati. Tím stává se často, že postižený trpí jinak než u něho předpokládati lze. Hleďle: Stroj rozdrtil dělníkovi ruku. Ne šťastník, jako mrtvola bledý, chvěl se na celém těle. K lidem soucitně a úslužně se dotazujícím byl jako němý. Když ostré nástroje odstraňo- valy krvácející cáry rozdrcené ruky, ani si ne zasteskl. Ale když konečně lékař zbylý pahý začal jemně obvazovati, dal se nešťastnik do usedavého pláče. Pláč jest projev utrpěné bolesti a pocítě ného bolu.
43 article
Proč nešťastník plakal? Veliká rána zajisté silně ho bolela. Projevoval tudíž snad (ělesnou bolest ? Nikoli! Pláčem ulevoval svému dušev- nímu bolu, jejž způsobilo mu žalostné uvě- domění si toho, že již navždy zůstane ubohým mrzákem. Tak z bolesti tělesné vznikl bol duševní. Naskytuje se však také pravý opak toho, n důkaz čehož uvádíme tento, v lékařských spi sech zaznamenaný pěkný přiklad: Hoch zlomil si pravou nohu a velmi naří- kal bolestí. Pozorujíe to jeho matka byla jata takovým žalem soucitu čili tak velkým bolem duševním, že hned bez veškeré jiné známě př- činy ucítila prudkou bolest ve své pravé noze právě na témž místě nohy, kde nalézalo se po- ranění synovo. A trpěla touto zdánlivě tělesnou bolestí, v podstatě své však zajisté jeňom du ševním bolem, tak dlouho, dokud synova zlome- nina nadobro se nezhojila. Tu jest zcela nepochybno, že z bolu du ševního vznikla bolest tělesná a že tu i tam obě bolesti splývaly v jeden nerozlišný celek.
44 article
Poznání to zbavuje nás povinnosti, boles tělesnou a bol duševní vždy přesně od sebe rozlišovati a dovoluje nám na dále mluviti pro stě o bolesti vůbee. Však jsme také jenom za tímto účelem svrchu vylíčené příklady sem neuvedli. Povšimne- me-li si jich znovu, vidíme, že již samy o sobě dávají nám dostatečnou odpověď na naši hlavní otázku, zdali je bolest zlem ? Jest toliko potřeb zjistiti u nich, kdy a proč bolest vznikla. Shledáváme pak, že sama ze sebe nikdy by se nebyla dostavila, že objevila se teprve potom, když tělo nebo duch byly nějakou po- hromou postiženy. Bolest je tudíž jenom nevyhnutelným ná- sledkem předehozího zla a může ještě i v této vlastnosti své býti někdy přímo dobrem, Dokud lékařské methody vyšetřovací nedo stihly nynějši vyspělosti, byla bolest jedním z nejcennějších příznaků, jež lékařům dopomá- haly poznávati nemoci. Ona samojediná dosti určitě označovala jim místo a ústroji, jež vyža- dovalo si lékařské pěče.
45 article
Bolest zachraňovala lidské životy A třeba nynější lékař nespolehá se již na neurčité pocity svých ošelřovanců, přece bolest byla, jest a vždycky bude výstražným znamením pro samotna nemocného. Jejím prostřednietvím on vždycky spolehlivě a neklamně se dovídá, že zdravotní stav těla není v pořádku. Celková bolest malátná upozorňuje ho, buď že tělo neni správně vyživováno, nebo že síly jeho na úkor zdraví byly vyčerpány, nebo že horečnaté one- mocnění na obzoru hrozí, Tlak, píchání, šku- bání nebo svírání nedopouštějí, aby si nedal vyšetřiti a pak také ošetřiti sídlo své bolesti. Bylo by až nudno podobná včasná upo zornění a prospěšné rady, které bolest lidem udilí, dopodrobna vypočítávati. Jest jedině lito- vati, že bolest na škody a nebezpečí nám hro- zicí neupozorňuje nás v každém případé bez rozdílu. Víme totiž, že nemoci, dostavující se nebo probíhající bez bolesti, bývají nejzákeřnějším zhoubci. Stává se někdy, že tyfem nemocný an netuší, jak vážně ohrožen jest jeho život. Nic ho nebolí, eílí jenom trochu nevolnosti a pra videlně obstarává své zaměstnání. V tom z pří- činy skoro nevysvětlitelné překvapí ho smrt Bez viny své i bez viny cizí hyne proděravěním se zvředovatělého střeva, hyne proto, že nepo cítil výstražné bolesti. Nejsou-li pak stejně nebezpečnými vědom nemocného dlouho se tající počasné choroby, jako žaludeční vřed, cukrovka, zánět ledvin jiné Se stanoviska lékařského nelze tedy bolest upírali, že koná služby dobra. Se stanoviska vychovatelského bývali rodič a učitelé staré školy vesměs téhož mínění. Nyní ovšem panuje jiná móda. Ale domníváme se ba doufáme, že lidé opět uznaji bolest za vhodný vychovávací prostředek aspoň v téch případech
46 article
kde mravní důvody rozumové nemohou pro ne- vyspělost býti ještě chápány aneb kde u znání jejich klade se nestrpitelný odpor. Anekdota vypravuje, že cikáni dříve, než dětem svým svěři hliněný hrnek, jim dají po- řádný výprask, aby hrnek nerozbily. Bolesti přítomnou chrání se tu děti před bolestí budoucí. Nemyslile, že by kdysi nadějní synové mnohé tak zvané dobré rodiny do plné zkázy hmotné a do sťrašné duševní bidy nebyli asi upadli, kdyby jim byla bývala v čas poskylnuta přileži- lost důkladně poznati, co je bolest? Nesmí ovšem býti bolest ani tak častá a malá, aby trpící jí uvykl a vůči ní otupěl, ani tak řídká a veliká, aby ji docela byl zdrcen. Platí to nejenom o jednotlivcích, ale i o celých národech a zvláště o našem národě če- ském. Mnohým vládám rakouským dlužno v tom ohledu vzdáti ironickou chválu a nezusloužené díky. Působíly nám přiměřenou bolest v každou přiměřenou chvilku. Ovšem nikoli z dobré vůle, aby nám prospěly, zvela naopak! Ale prospěly nám přece. Tu dopustily, aby odvěcí odpůrcové naši násilnou germanisací urvali nám kus rodné půdy. Tu přehledly úmyslně, že spravedlivý požadavek české menšjny německou většinou zlomyslné byl zdolán. Tu schválily, aby na úkor důkladnějšího vzdělání a vyšších snah českého žadatele na místo čestně nebo výnosně dosazen byl žadatel Némec. Tu právům, našim, slavnými přísaha mi zaručeným, pohrdavě se posmívaly a provedení jejich úskočně a urputně vzdorovaly. Tu pro školy českých dětí a jinochů a pro nouzi po- hromou stížených českých rolníků neměly dosti peněz, kdežto přistěhovalým eizincům stavěly nadbylečné paláce školní a blahobytem zbujnělým uštědřovaly tučné podpory- Tak a různě jinak ještě nás každou chvilku cilelně bodaly a bolest nám působice, probouzely nás k čilejšimu a čilejšímu národnímu životu,
Cikán