2
masthead
NARODNI LT Y
Narodeň LT Y
3
masthead
19. února 1904.
5
article
na květen-červen 7.—, 0.—, na červen-červenee
7.—, O, na červenecisrpen 7.—, 0.—, na srpen-
září 684, .—, na záříříjen 6.26, 0.—, na říjen
listopad 5.97, 0.—. Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 18. února. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse pevné. — Znamenala: pšenice
na květen 101.—, červenec 964, kuku-
řice na květen 601/4, cnkr (Fair
Muscovados) 215/1s, bavlna 13.75, —.—
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
vleklé.
Nový York
6
article
O Tichý Ocean.v
O Tichý Ocean.v
B. Teprve novodobý vývoj Spojených stá-
tů severoamerických obrátil pronikavější pozornost
Unie na pobřeží Tichého Oceánu. Vydatná ložiska
zlata svedla sem četnější příliv obyvatelstva. Ještě
dnes není v jedenácti jihomořských státech více než
6% všeho obyvatelstva Unie (dle Mulhalla representují
však 10% všeho národního jmění Unie), leč jich vliv
na politické děje vlasti roste rok od roku. Důsledkem
ndálostí, o nichž obšírně bude řeč.
Jak řečeno, obrátila vydatná ložiska zlata pozor-
nost Spojených států na pobřeží Tichého Oceánu. P -
třeba spojiti obě pobřeží Unie — atlantické a ticho-
mořské — stala se při přílivu obyvatelstva na po-
břeží západní příliš pronikavou, než aby se nebyl
našli podnikatelé, kteří se odvážili tohoto smělého
díla. Roku 1865 zahájena stavba Union and Centra
Pacific Railroad, měřící 3300 km. a spojující Nový
Nová
Tichý oceán
spojený stát
Union and Centro
Pacifik Railroad
Tichá Ocean
km
7
article
York se S. Franciscem a 10. května 1869 bylo dílo
dokončeno. Význam tohoto spojení mezi největšími
moři světa nemohl se obmeziti jen na obchod a prů-
mysl, třeba z počátku vynikaly nejvice tyto dva mo-
menty. Úspěch nového spojení východu se západem
vedl záhy k budování nových tratí a dnes spojeny
veškeré přístavy tichomořské osmí tak zv. pacifickými
drahami s přístavy Unie na Atlantickém oceánu. J
to siť železniční, měřící mnohem více než veškery
dráhy Německa. Výkonnost těchto drah jest zname-
nita a jich kapitálová výzbroj důkladná. Na rozdí
od pobřeží allantického, kde paroplavební společnost
se vyvíjely zcela samoslatně, byla námořní spojen
pacifická od samého počátku ovládána železničními
„společnostmi, jež pochopily záhy význam „kontroly“
námořní dopravy a razily tak dráhu politice, která
proniká nyní i na východním pobřeží Unie: poli-
tice soustřeďování námořní a želez-
niční dopravy v rukou kapitálově moc-
ných a silných společností. Skoro veškery
pacilické dráhy, jsou v těsnějším nebo volnějším spo-
jení s námořníci dopravními podniky. Buď inter-
essována ta která železniční společnost přímo značně
na lé kleré námořní společnosti nebo vázány jsou
pevnými úmluvami a dohodami. V této spleti smluv
zaručujicích severo-americkému tovaru levnou, bez-
pečnou a rýchlou dopravu do východní Asie, připadá
néobyčejný význam úmluvám s japonským
společnostmi námořní dopravy. Původní a prvá
pacifická dráha (do S. Franciska) jest přímo kartelo-
vána s japonskou společnosti „Tojo Kiseu Kaiša“
jiné dvě dráhy jsou v úzkých smluvních stycíel
s nějvětší japonskou dopravní linií námořní Nippon
Yuseu Kaiša.
York
Francisco
Kiseu
Kaiša
východ
Německo
Asie
námořní doprava
Nippon Yuseum Kaišo
8
article
Nutno přiznati: výkonnost této dopravy po Ti-
chěm Oceánu byla až do nedávna mnohem menší vý-
konnosti amerických dopravních podniků na Allan-
tickém Oceánu a snad tento moment odvracel proni-
kavěji pozornost Evropy od dějů na americkém břehu
Tichého Oceánu. V Unii razilo si však dráhu zcel
nevé nazírání, které bylo v poslední době tak jasně
dokumentováno zabráním Filipin. Východní Asie a její
obchod byly Unii ještě před nepříliš dlouhou dobou
záležitostí druhého řádu. Pramenem tohoto nazírání
byla okolnost, že těžisko obchodu Unie tkvělo na po-
břeží atlantickém. Zde považovali východ Asie z
východ dálnější než v Evropě: daleké spojení přes
Suez nemohlo ani vésti k jinému přesvědčení. Čím
ale více se přesunovalo těžisko severoamerického oby-
valelstva na západ, tím více obracela se pozornost
na Tichý Oceán, tím více vábily výhledy obchodu
s milliony bydlícími na východu Asie. Evropská ci-
vilisace otevírala Japonsko, Čínu, Indii potřebám,
které mohl americký průmysl skvěle hraditi, nehledů
ani k tomu, že úspěchy pronikající civilisace byly
dokladem, jak mocným budou tyto země odbytištěm
v budouenu. Posice Ameriky jevila se v tomto usuzo-
vání neobyčejně pevnou. Z pacifického pobřeží není
Východ Asie již dálným Východem, nýbrž blí z kým
západem. Jaká zde dráha k úspěchům! Ale nulno
rychle se opevňovati a připravovati! „Hlavní prouu
našeho obchodu půjde v budoucnu do Asie; Tichý
Allan
Unia
Tichá
Evropa
Tichý oceán
Filipíny
Asie
Suez
Japonsko
Čína
Indie
9
article
Oceán jest našim mořem... na čínském obchodu
založíme své obchodní budoucno“ — tato slova Be-
veridgeova setkala se v roce 1900 se všeobecným sou-
hlasem. Ve Filipinách má dnes severoamerická Unie
pevnou oporu těchto plánů budoucna a současně pra-
cuje se v Unii vším úsilím, aby měly Spojené státy
silné obchodní loďstvo, jednotně vedené a řízené, v
vlnách tichomořských. Za těchto tendencí názorových
činí soustřeďování dopravy námořní neobyčejné po-
kroky, zalím co staví se pro dopravu tuto lodě ne-
obyčejné rychlosti a nosnosti. Neboť: „The ereation o
an American mercantile marine on the Pacific is es-
sentially a national preposition“ (vytvoření ame-
rického obchodního loďstva na Tichem Occánu jest
podstatným a národním předpokladem — amerického
vlivu mezinárodního, politického i námořního), jak
případně pravil E. T. Chamberlain Commissioner i
E T Chamberlain
Filipíny
spojený stát
10
article
Navigation Spojených států. Japonsko speciálně byl
vždy ochotným nástrojem v ruce Unie, která mu dá-
vala ochotně k disposici své milliony, uvažujíc př
tem, jak třeba jí těto opory tím více, čím více bude
pokračováno ve stavbě panamského průplavu,
nově to spojovací dráhy linie s „blízkým západem“
V tomto svém mocném postupu narážela Unie
stejně jako Anglie na ruskou hráz. Staleté zkušenosti
učinily z Ruska schopného dobyvatele v Asii. Pone-
chávajíc národům řeč, náboženstvi a zvyky jich, ve-
čleňovalo je pevně obchodně i politicky do sféry
svého imperia, které se uzavíralo cizině proniknuto
ideou soběslačnosti Ruska, která není — jak jindy
jsme ukázali — ničím jiným, než důsledkem slavjano-
filistních idejí, ovládnuvších za Alexandra III. tak
silně ruskou politiku. Ruské tvrze a přístavy jsou zá-
roveň opevněním proti vnikání cizích zájmů obchod-
ních. Postup do Mandžurska značí tedy pronikání ob-
chodně-politických idejí do Číny. A tak jest jasno,
jak se stalo, že od té doby, co ruský vliv tak pevně
zakolvil v Mandžursku, vše věstilo nastávající konflikty
na dálném Východě. Francie a Německa ruský příval
přímo se nedotýkal. Jednak byly úzké alianční vztahy
ru sko-francouzské Francii zárukou, že francouzský
obchod vytiskován nebude, jednak nezřela Franci
nerada zatlačování vlivu Anglie a Spojených států
Alexandr
Franek
spojený stát
Japonsko
Anglie
Rusko
Asie
Čína
dálný východ
Francie
Německo
blízký západ
11
article
) Viz „Nár. L.“ ze 14. t m
) Viz „Nár. L.“ ze 14. t m
Totéž platí v druhém směru i o Německu, jehož ob
chod jest tu příliš mlád a které má tak pronikavě
obchodní styky s Ruskem. Kromě toho kladeny právě
s anglické strany hlavní překážky německým do-
pravním společnostem. Ostatně nepovažují ani Ně-
mecko ani Francie dálný Východ za budoucí svou
výhradnou doménu, jak to platí o Anglil a Spoje-
ných státech. Jim přinášely ruské úspěchy citelne
úhony a jim stávaly se ruské tvrze mezníkem, kterým
měly tlumiti své touhy budoucna. Tak bylo a jest jim
Rusko hlavní překážkou. Kdyby zdařilo se ochromili
a oslabiti postavení Ruska na dálném Východu, pak
uvolní se jen dráha touhám Anglie a Unie.
Tyto tendence dvou anglosaských států jsou den
ode dne jasnějšími. K přímému zakročení ovšem ne-
bylo chutě a tak béře na se Japonsko úlohu tuto v ci-
zích službách... Není pochyby, že vzhledem k bu-
doucnu jest dnešní válka rusko-japonská jen episodou
jen počátkem, který dává tušiti veliké otázky budou-
cích dob. Unie a Anglie svých plánů se nevzdají ani
tenkrále, kdyby bylo Rusko nyní vítězem. Ale sou-
časně vzbuzují jiný zjev, který až dotud byl východu
neznám: ideu kooperace žiutého plemene. Probou-
zející se národové Východu trvale cizího poručníko-
vání nesnesou, i oni dříve či později postaví se pod
prapor vlastní soběstačnosti, pod prapor samostat-
nosti žlutého plemene... Ale to je hudba dalekého,
dalekého budoucna.
Anglit
Jim
Německo
Rusko
Francie
dálný východ
Anglie
Japonsko
Proba
12
article
Zatím bojuje Japonskem Anglie a Unie z
stejnou ideou, vytlačiti Rusko a založiti zde vládu
svého obchodu. Tato kooperace anglosaských států
není jen náhodnou a bylo by omylem zříti v ní zdroj
zápasů mezi nimi. Důvod toho tak krásně vyslovil
Carnegie. „V patrném sbližování se všech anglicky
mluvících národů zříme novou jitřenku nového cítění
— vlastenectví rasy; pocit pýchy a oddanosti ohlašuje
se v rase, jejíž polovina žije pod britským praporem
a druhá pod hvězdnou vlajkou — třetí prapor duje
však nad oběma, prapor anglické řeči, neboť na celém
širém světě není společenství, které by nepřísahalo
věrnost jedné nebo druhě vlajce.“ Ale — kam lihne
ve slunci imperialistních snah budoucno?
Dnešní válka rusko-japonská jevi se takto před-
zvěstí ještě mocnějších bojů o vládu nad Tichým
Oceánem, o vládu nad dálným Východem, jehož trhy
olevírají se stále více a více evropskému a ameri-
ckému obchodu, jenž sem ocholně sváží zásoby nad-
výrobní průmyslu svých vlastí. Jak budou tyto boje
bojovány — zda děly či obchodními zápasy — kdo
může dnes říci, ale tolik jest jisto: dříve než Tichý
Oceán stane se tepnou nových obchodních vztahů, za-
lumcují mocné krise staletými státy. Co síly, co ener-
gie, co zdatnosti žádá budoucno! A jak mocnými
budou vlivy těchto bojů na přesuny sil v Evropě
samě! Jaké to úrodné pole imperialistním snahám,
nechť již vyvěrají pod praporem britským či něme-
ckýml
A při tom: jak pochopitelnými jsou v dané chvíl
sympatie a antipalie, přání a touhy co do obou zá-
pasících sokůl
Carnegie
Japonsko
Anglie
Rusko
dálný východ
Evropa
Unia
13
article
Cukerní průmysl. V lednu toholo roku vyrobeno
v Rakousko-Uhersku 541.000 q proti 634.000 q loň-
ského roku v hodnotě cukru surového. Od září db
konce ledna vyrobeno 10,773.000 q proti 9,617.000a
roku loňského, jeví se tedy až dosud výrobní vzestup
o 1.156.000 q. V raffineriích vyrobeno 3,703.000 a
proti 3,543.000 q roku loňského. Pro vývoz vypraveno
v lednu tohoto roku v hodnotě cukru surového jen
367.000 q proti 590.000 q roku loňského; od září do
ledna 2,752.000 q proti 3,377.000 q v hodnotě cukru
surového v tomže období 1902-3. Jeví se tedy pokles
vývozní 625.000 q. Pokles vývozní dotýká se zvlášto
rafinády. V spotřebu přešlo v Rakousko-Uherskuv
lednu 337.000 q proli 285.000 q loni; od 1. září 1903
do konce ledna t. r. zdaněno bylo pro spotřebu v Ra-
kousko-Uhersku 1,966.000 q proti 1,582.000 q. jeví se
tedy vzestup 384.000 q. jímž nutno modifikovati pokles
vývozní. Z tohoto množství cukru, zdaněného pro
spotřehu, připadá na Předlitavsko 1,157.000 q proti
1.323.000 q loni, tedy o 253.000 q více, na Úhry
390.000 q proti 259.000 q, tedy o 131.000 q více.
Stoupala tedy v Uhrách spotřeba pozvolněji. Násled-
kem stoupnulí výroby a poklesu vývozu jest stav zásob
měně přízniv než ve stejném období loňském. Zá-
soby klesly v lednu sice se 6,712.000 q na 6.557.000
v hodnotě cukru surového loni, leč přece jsou oproti
loňsku vyšší o 219.000 q. Toto skladové plus pozůstává
výhradně ze suroviny, protože sklady raffinády jsou
oproti loňsku o 277.000 q vyšší a činí 2,651.000 q. —
V Německu byla spotřeba letos v lodnu o 247.210
q vyšší než loni. Důsledkem pronikavého
snížení cukerní daně. Co bude u nás
s neodbytnou úpravoua naléhavým sní-
žením cukerní daně?
Rakousko
Uhersko
Ra
kouskoUhersko
Předlitavsko
Uhry
Německo
14
article
Válka a půjčovny vagonů. Píše se nám z Vídně;
Možno pokládati za jisto, že v dalším průběhu války
bude oboz ruských dráh valně zaneprázdněn dopravou
vojenskou, takže se možno nadíti nedostatku vozů
při dopravě ostatní. Jak bude zjev tento působiti na
dopravnictví této říše? Dle názoru jistého odborníka
bude Rusko v prvé řadě usilovati o doplnění svých
zásob uhelných a užije za tím účelem především po-
zemské cesty, takže možno za to míti, že severn
dráha cís. Ferdinanda a státní dráhy budou hojně za-
městnány dopravou uhlí. Pravděpodobno jest, že si
dopravní podníky zajistí pro všechny případy volný
oboz. Dotaz půjčoven vagonů u různých dráh pro-
zatím dokázal, že zatím se neprojevuje větší poplávka,
leč stav tento snadno se může změniti. Větší potřeba
vozů měla by ovšem pro příslušně podniky půjčovní
značný význam. Rakouský ústav dopravy železniční
pronajal již veškerý svůj oboz, nikoli však prvá půj-
čovna vagonů. V Uhrách získaly by pro případ zvýšené
dopravy na Balkán zvláště mezinárodní a všeobecná
dopravní společnost. Značnou překážkou dopravy do
Ruska jest ovšem okolnost, že ruské dráhy jsou ve-
skrze širokokolejny, takže na nich vagonů z jiných
států užiti nelze. Jediná varšavsko-vídeňská dráha
má vedle vozů pro úzkokolejné dráhy i vozy pro ruské
tratě. Této překážce mělo býti čeleno stavbou vozů.
jichž vzdálenost kol bylo lze rozšířiti. Jak se doví-
dáme, staví se sice několik tisíc lakovýchto vozů, leč
nejsou ještě tak dalece hotovy, aby je bylo lze předati
dopravě. Většina těchto vozů staví se na účet Ruska;
státní dráhy rakouské objednaly jich pouze několik
set pro východní Halič. Vozy tyto budou prý co nej-
dříve hotovy.
Ferdinand
Vídeň
Rusko
Uhry
Balkán
Halič
všeobecný dopravní společnost
15
article
Vlna. Obchod s ovčí vlnou r. 1903 byl — vyjí-
máme z došlé zprávy obchodní jedně z předních firem
— jevištěm čilé poptávky průmyslu, který nebyl nikterak
plně zásoben surovinou a který také nebyl zahrnován
nabídkou její. Nadvýroba zámořských krajů, která
dávala po tak dlouhou dobu ráz trhu, změnila se
v pravý opak: produkce vlny této nestačí spotřebě.
Odbyt textilního zboží jest v poměru k vlně uspoko
jivým, třeba není kupnost značna pro drahé druhy
tkaných tovarů vlněných. Následkem této okolnosti
může snadno povstati nebezpečí pro průmysl i pro-
dukci surovinnou, budou-li ceny její příliš hnány do
výše; obchod počítal po celý rok s tímto momentem
a jeho postup byl proto opatrným. Tímtéž poznatkem
řídil se průmysl při nákupech a zabránil tak možným
výstřednostem. Ceny vlny jsou dosti vysoko nad střed-
ním pásmem. Cenový poměr jednotlivých druhů řídí
se v podstatě směrem a požadavky mody, která dá-
vala v minulém roce většinou přednost středníma
i hrubým druhům, protože ceny jemných druhů byly
příliš vysoky. Stouply-li přes to ceny jemných druhů
a jsou-li ještě dnes poměrně vysoky, nutno důvod
toho hledali v poklesu výroby jemných druhů. Kdyby
byl býval průmysl nucen modou věnovati jim větší
pozornost, byla by jich cena mnohem více stoupla
a spotřeba musila by se odhodlati k cenám dříve ne-
slýchaným. Protože však výroha středních druhů vlny
jest nejrozšířenější (činí tři čtvrtiny světové produkce)
zařídily se továrny na výrobu tovarů — velmi vzhled-
ných — z těchto druhů. Vlivem těchto faktorů stalo se,
že stojí střední vlna dnes jen asi o dvakráte tolika
jemná o třikráte tolik co nejhrubší druhy (v létech
devadesátých činil uvedený poměr 4: 1, resp. 5:1)
16
article
Uherský obchod řídil se úplně světovým trhem; totéz
platí i o rakouském
Přímě spojení dráhy z Rakovníka do Loun s bu
štěhradskou dráhou. „Eisbl.“ oznamuje: V posledním
podzimním zasedání železniční rady prohlásil, jak
známo, ministr železnic v záležitosti přímého spojen
stavěné dráhy z Rakovníka do Loun s buštěhradskou
dráhou, resp. s její místní dráhou Holešovice—Krupá
že vláda bude o otázce télo jednati s buštěhradskou
dráhou při příležitosti, až bude nutno vyříditi někter
naléhavé otázky. Otázky tyto týkají se koncesse n
stavbu odbočky z Dalvic do Pučírny a stavby druhe
koleje na hlavní trati. Ježto předběžná jednání budou
skončena, bude vyjednávání mezi vládou a dráhou
buštěhradskou co nejdříve zahájeno. Při něm bude
jednáno rovněž o přímém spojení uvedené trati z Ra-
kovníka do Loun s buštěhradskou dráhou.
Rakovník
Louny
Holešovice
Krupá
17
article
Státní dráhy. V lednu t. r. činily dopravní příjmy
státních dráh dle právě vydaného výkazu 18,909.200 k
(+ 564.415 K). Z toho připadá na západní dráhy
stální co do dopravy osobní 3,026.500 K (2,129.60
cestujících) a co do nákladové 10,124.400 K (2,182.000
tun), na východní co do dopravy osobní 1,678.600K
(729.300 cestujících) a co do nákladově 4,079.700K
(526.500 L). Oproti loňskému lednu jeví se při do-
pravě osobní příjmové plus 167.688 K (++ 106.50
cestujících) a nákladové 396.727 K (+ 102.600 t)
Rakouské vystěhovalectví do Spojených států.
Nedávno vydaná výroční zpráva přistěhovaleckého
úřadu Spojených států za dobu od 30. června 1902
do 30. června 1903 obsahuje zajímavá data o při
stěhovalcích z Rakouska. Generální konsulát v Chi
cagu sděluje z nich toto: v uvedeném období vy
stěhovalo se z RRakouska:
Čechu
Srbů
Chorvatů a Slovinců . . . . . . .
Němců . . . . . . . . . . . .
Židů . . . . . . . . . . . .
Vlachů . . . . . . . . . . . .
Maďarů . . . . . . . . . . .
Poláků
Rumunů . . . . . . . . . ..
Rusů . . . . . . . . . . . .
Slováků . . . . . . . . . . .
Různých
Srba
Chorvat
Němec
Žid
Vlach
Maďar
Polák
Rumun
Rus
Slovák
spojený stát
Rakousko
20
article
Z téch jelo prvou a druhou třídou 3282
Zvýšení vstupného přo nečleny na pražské plo-
dinové burse. K podnětu člena výboru českého od-
boru rady zemědělské pro království české pana Jos.
Srba ohradil se český odbor rady zemědělské proti
zavedenému zvýšení vstupného pro nečleny na plo-
dinbvé burse v Praze ze dvou na tři koruny, požáda
pražskou plodinovou bursu, aby dosavadní vstupné
bylo ponecháno, ač nebude-li možno zavésti vstupné.
jaké jest na plodinové burse vídeňské. Není pochyb-
nosti, že zvýšením vstupného pro nečleny na plodi
nové burse pražské činí se zemědělským producentům
návštěva bursy téměř nemožnou, neboť jest známo
že rolnici nedocházejí tak na bursu za účelem prodejo
svých plodin, jako spíše za účelem řádných informae
o cenách a náladě na burse panující. Zvýšením vstup-
ného na burse pro nečleny vzejde újma nejen rol-
nictvu, nýbrž i burse samé. Uváží-li se, že na plodi-
nové burse vídeňské platí nečlenové jen jeden den
v týdnu 4 K, ostatní pak dny jen korunu, jest si vřele
přáti, aby také na pražské plodinové burse nízkým
vstupným umožnila se návštěva širších kruhů země-
dělských.
Jos
Srba
Praha
český odbor
zemědělský pro království
21
article
Výroba ementálských sýrů. Ve spolku českých
chemiků konal pan dr. Ot. Laxa velmi zajímavou
přednášku o mlékařském průmyslu ve Švýcarech
klerou na tomto místě uveřejníme. Zatím uvádíme
z ní delail, který nebude bez zajímavosti pro naše
mlékařské kruhy: Velké rozšíření sýra ementálského
a všeobecná jeho známost zaslouží, abychom si po-
všimli podrobněji jeho výroby. I dovolím si zde
sděliti postup práce, ják jsem jej seznal ve společen-
ské sýrárně v Utzendorfu v Emmentalu. Z ránaa
v poledne svážejí podílníci mléko v úzkých a vyso-
kých nádobách na 30—50 litrů, zvaných „Brente“
obyčejně na vozíku naložených do sýrárny. Zde se
mléko váží, cedí, vlévá do kollu a přímým ohněm,
který je rozdělán na pohyblivém voziku pod kollem,
zahřeje se na 32—35° C. Když teplota dosažena, od-
staví se vozík r ohněm stranou. Na to vezme sýral
do sběračky několik lžic zahřátého mléka, přídá lžíci
sýřidla a počítá na hodinkách, kdy mléko se srazí. Dle
toho vypočte množství sýřidla potřebné ku posýření
obsahu kollu. Sýřidla používá se přírodního, to jest
upravené ze suchých žaludků telecích, máčením ve
zkyslé syrovátce. Nečistoty na povrchu mléka usazené
seběře sýrař sběračkou, zředí vodou poněkud sý-
řidlo a smíchá s mlékem. Ze 1/2 hodiny mléko ztuhne
a přikročí se k další velmi komplikované proceduře
to jest k rozdrobení sedliny. Sýrař počne vykrajovati
povrch sběračkou a klade kusy sedliny obráceně do
kotlu, aby povrchové části sraženiny se obsahem kotle
přihřály. Pak vezme harfu sýrařskou, nástroj pozůsti.
doktor
Otakar
Emmental
22
article
vající z kovových lišt velmi tenkých a rozřeže obsah
kollu nejprve na kolmé desky, pak pokračuje příčním
směrem, takže obsah kotlu proměněn jest na samě
hranoly kolmo stojící. Vezme dvě sběračky a tánne
rozřezanou sedlinu k sobě a hranoly podrtí. Dále
upevní na lem kotlu lopatku do kaše sahajíci a krouží
harfou ve sraženině, při čemž hrubé kusy sedliny
narážejí na lopatku a rozdrtí se. Sedlina nechá se
usadit a pomocí kolenovitě roury plechové vypustí
se část syrovátky, aby práce se usnadnila. Opět chápe
se sýrař harfy a úsilovně míchá obsahem kotlu až
kaše kolotá. Tak sedlina rozdrobí se na kousky veli-
kosti hráchu. Nastává odpočinek. Sedlina klesá na dno
a čistá syrovátka se z velké části vypustí. Sýrař béře
vařečku, přístroj upravený z hole, na níž jsou dole
upevněny obloukem silné dráty, tak že celek má po-
dobu velké šlehačky a míchá obsah kotlu až zrno jev
velikost jáhly. Zrno má ostré okraje, je pružné, mezi
zuby vrže. Hrsť sedliny smačknutím drží pohro-
madě. Teď nastává dohřívání. Na kotel upevní se mí-
chadlo, které se řemenem uvede v pohyb, vozík
s ohněm přisune se pod kotel a kaše zahřívá se na
Zrna
23
article
57° C až 60° C, aby sedlina se více stáhla a sy-
rovátku vytlačila. Když teplota přihřívací je dosa-
žera, odstraní se oheň a následuje vymíchání, to jes
míchání as 1 hodinu trvající bez zahřívání. Zatím
se připravuje lub na sýr a lis. Ke kaši v kotlu přidá
se čásí vody, odstraní se míchadlo a lopatka. Konečni
nastává domíchání, při kterém obsah kotlu se roz-
míchá úsilovnou prací, nechá ustáti a čásť syrovátky
se vypustí. Hned na to přikročí se k vyjmutí koláče
sedliny z kollu. K tomu cíli napne sýrař kovovou
obruč na lem velké plachetky, stoupne na skobu ve
zdi upevněnou, opře se břichem o lem kotlu a pod-
chytí obručí a plachetkou koláč sedliny. Pomocník
který pošinul na traverse spočívající jeřáb nad kolel
drží druhé dva cípy plachetky. Sýraři se podáří pod-
chytiti koláč, vytáhne již oba cípy pod tímto nad
povrch tekutiny, cípy se svážou, zachytí hákem je-
řábu a již za nepříjemného vodopádu syrovátky
odjíždí mladý sýr do připraveného lubu, kamž se
s obalem vloží, uzle rozváží, plachetka na povrchu
urovná, a když sýrař k pokrají lubu byl vstrčil po-
slední zbytky sedliny z kotlu vylovené, tak zvaný
24
article
zadní sýr, spustí se víko lisu a v něm zůstane sýr
byl-lí ráno vyroben až do druhého dne. Váha regu-
luje se asi tak, aby na 1 kg sýra užito bylo tlaku
as 15 kg. Sýr je jako malé dílě! Za tu krátkou dobu,
pokud je v lisu, nutno na něm osmkráte měniti pla-
chetku, při čemž se bochník vždy obráti. Sýr vyniká
pružností, jest jako kaučukový, než tuto vlastnost
pozbude při solení. Vkládá se do nasyceného roztoku
soli kuchyňské, kde se ponechává tři dny. Stává se
křehkým a opatrně odnáší se do sklepa. A sice volí
se nejprve sklep studený 12—17° C, kde dokončí se
solení, potíráním suchou solí každý druhý den. Pe 14
dnech odnáší se do sklepa teplého 22° C, kde normálně
pobude 3 měsíce. Zde zahájí se kvašení, zde získá
sýr potřebnou dirkovitost, massa stane se opět pružnou
ano i plastickou. Konečně uloží se bochníky do sklepa
studeného, kde uchovávají se k prodeji. Celkem opo-
třebuje sýr emmentálský ke své náležité výrobě4
měsíce. Výroba, jak z uvedeného patrno, je velmi slo-
žitá a k tomu přistupují požadavky obchodní velmi
přísné. Tak na př. vzhled sýra musí býti bez-
vadný, dirkovitost pravidelná, oka prostřední ve-
Lkosti, povrch direk uvnitř lesklý jako zrcadlo.
Uvážíme-li, s jak nestejným materiálem, jakým
jest mléko, sýrař pracuje, poznáme, jak obtížnou je
jeho práce. A zejmena, je-li mléko abnormních vlast-
ností! Zde dosahuje umění sýraře emmentálského
svého vrcholu, když dovedl ze špatného aléka při-
praviti dobré, prodejné zboží.
kg
25
article
Subvencování čekankových sušíren družslevních
Ministerstvo orby, jakož i zemský výbor království
Českého již v opětných případech vyslovily svoje
podivení, že podávají se žádosti za poskytnutí veřej-
ných podpor k společenstevním podnikům, když již
se stavbou bylo započato neb docela když jest podnik
dchotoven. V zájmu zdárného vývoje zemědělských
družstev bude jak poradní sbor pro záležitosti druž-
stevní, tak zemský výbor království českého a mini-
sterstvo orby trvati na požadavku, aby společenstva
ještě před početím skutečného provádění podniku za-
opatřila si od oněch činitelů, na jichž podporu se po-
čítá, jistotu, zda-li a jakým obnosem by byli ochotni
podnik podporovati. Jelikož těchto zásad četná druž-
stva, zejmena družstva sušáren čekankových, neše-
třila, považuje český odbor rady zemědělské za nutno
připomenouti, že pro budoucnost bude přísně dbáti
toho, aby postup c. k. ministerstvem orby a zemským
výborem království českého požadovaný, přesně byl
dodržován. Žádosti za podpory musí býti podány
předem, než se družstvo do práce pustí; žádosti takové
budou posouzeny a družstvu budou dány případné po-
kyny. Žádosti podané dodatečně, když již družstevní
podnik byl dostaven, nebudou vzaty v úvahu
Včelařský spolek v Sušici koná v neděli dne
21. února t. r. o 2. hod. odpolední v místnostech bu-
dovy škol obecných v Sušici mimořádnou valnou hro-
madu s tímto programem: 1. Čtení zápisníku z minulé
schůze. 2. „O jarní přehlídce včelstev“ promluví pan
Jos. Čížek. 3. Přijímání členů a vybírání příspěvků.
4. Vylosování rojů a vhodného včelařského nářadí.
5. Přihlášky k pojištění včelstev, včelínů, nářadí proti
ohni a škodám vůbec za roční poplatek 30 hal. 6. Vol-
né návrhy.
Jos
Sušice
26
article
První řádná veřejná schůze obchodní a průmy-
slové komory v Českých Budějovicích konati se bude
v pondělí dne 22. února 1904 o 2. hodině odpol. v za-
sedací síni komorní s tímto jednacím pořadem:1.
Schválení protokolu poslední řádné veřejné schůze
2. Kancelářská zpráva. 3. Volba praesidia. 4. Volba
revisorů účetních a kontrolora pokladny. 4. Volha 1
přísedících rozhodčího soudu. 6. Návrh, jak by ko-
mora mohla přispěti k účinnému provedení zemského
zákona o sprostředkování práce. 7. Návrh společného
výboru na rozdělení stipendil a podpor studijních
8. Návrh živnostenského výboru, aby komora požá-
dala o zřízení poštovní budovy v Č. Budějovicích.9
Zpráva živnostenského výboru o změně zákona zem-
ského, který se týká policie požární. 10. Volba 1 člena
do rady průmyslové
Okrezní odber řepařský v Kutné Hoře svolal na
den 17. t. m. důvěrníky ze všech řepařských obcí
okresu ke vzájemné poradě o společném prodeji řepy
na příští kampaň. Zastoupeno bylo celkem 30 obc
a usneseno vzhledem k nabízeným cenám v jednot-
livých cukrovarech K 1.70—1 80 setrvati při původ-
ních podmínkách K 2.— a přiměřené dovozné, dále
60% řízků, 10% kalů, 1% melassy — při vzorne
smlouvě, »Ústřední jednotou řepařskou« vypracované
Jest naděje, že cukrovary přijdou těmlo oprávněným
požadavkům co nejdříve vstřie.
Konkurs prohlášen byl zemským soudem v Praze
na jmění Aloisa Válka, neprot. majitele hotelu
v Karlině č. 275. Konkursní komisař rada p. Šin-
delka, správce p. dr. Šindler, advokát v Karlíně
Schůze věřitelů 25. února, přihlášky do 19. března.
rok likvidační 28. března.
9577
4227
34.615
23.597
18.75
2146
27.113
37.499
4173
9819
34.412
Válek
doktor
Šindler
Český Budějovice
Č . Budějovice
Kutná hoře
Praha
Karlin
živnostenský výbor
27
article
Banky, záložny a spořitelny.
Malostranská záložna v Praze konati bude dne
29. února o 3. hod odp. v místnostech, Malostranské
besedy svou výroční valnou hromadu. Účet rozvažný
za r. 1903 vykazuje aktiva: půjčky na směnky
K 1,636 380 58, půjčky na cenné papíry 20.174.75.
půjčky na hypotéky 3,208 104 17, nemovilosti
1.263.462 95, elektrické vedení ve vlestní budově
15.000.—, inventář po 2% odpisu 14 464.80, kauce
úřadnictva 11.600.—, cenné papíry 278.783.—, ulo-
žených přebytků 343.806.29, soudních útrat 3880.08
úroků nedoplacených 28 323 05, hotovost dne 31. pro-
since 1903 89 814.97. úhrnem K 6,.913.794 64. Pas-
siva: vklady K 5,945.383.70, závodních podílů
154.950.—, úroků ze závodních podílů 31.356 22.
kauce úřadnictva 11 600.—, vlaštních výpůjček
223.605.13, úroků na rok 1904 předem placených
39.729.29, fondy 459.121.90, zisk za rok 1903 další
1% (celkem 5%) úroků ze závodních podílů 1468.10
správní přebytek 46.580.30.
Ohčanská záložna pro Kutnou Horu a okol
konati bude dne 20. února o 7. hod večerní v míst-
nostech hostince p. Odvárky na Václavském nám.
valnou hromadu Rozvaha za rok 1903 vykazuje
aktiva: pokladní hotovost dne 31. prosince 1903
K 1393.25, pohledávky směnečné 128.025.97, vkla
u okr. záložny v Hoře Kutné 5600.—, nedoplatky
úroků ze směnek 31. prosince 1903 1040.77, vklad u
pošťovní spořitelny 103.99, cena inventárního jmění
80.—, podíl na společenském domě v Trulnově
40.—, zásoba blanketů směnečných 86.30, úhrnem
K 136.375 28. Passiva: reservní fond 31. prosince
1903 K 14.833.47, závodní podíly 6761.89, vklady
volné 111.124.02, placené úroky na rok 1904 1229.72.
nevyzdvižené úroky ze závodních podilů dne 31. pro-
since 1903 734 57, přebytek za r. 1903 1691.61.
Praha
Kutná Hora
Václavský já
Kutná 5600
Trulnov
společenský dům
28
article
Občanská záložna v Úsli nad Orliní konala v ne-
děli dne 14. února o 1. hod. odpol. výroční valnou
hromadu. Rozvaha za r. 1903 vykazuje akti v a
Hotovost pokladniční K 45.878.57, půjčky 2.227.398.67
vlastní vklady K 96.082.75, vlastní cenné papíry
K 340.429.—, nemovitosti K 37.000, inventář věci
nábytečných K 861.01, úpisy zaručující a cenné
papíry osob soukromých K 17.286.—, úroky nedo-
placené K 33.868.95, úhrnem K 2.798.804.95. —
Passiva: závodní podíly K 51.050.02, vklady
K 2,382.94451, fond reservní K 149 057.24, fond pro
možné ztráty z půjček K 44.818.34, fond pensijní
K 46.892.20, fond stavební K 4626.40, fond pro diffe-
rence kursovní K 8137.—, reeskont směneční 67 664.10
kauce služební K 4000.—, deposita K 13.286.—
přebytky správní K 13.779.72, úroky předplacen
K 12.549.42.
První český úvěrní spolek pro poskytování ne-
zúročitelných půjček v Praze vykazuje v rozvaze za
r. 1903 příjmy: hotovost pokladní 1. ledna 1903
K 352.70, příspěvky členů K 692.—, splátky na
půjčky od 1. ledna do 31. prosince 1902 K 13.668. 34.
za obraz od čl. K 5.—, tiskopisy K 33.82, za kolky
K 6.20, dary pp. příznivců K 334.——, Kroužek přátel
K 100.—, úhrnem K 15.191.06. Vydání: půjček
bylo od 1 ledna do 31. prosince 1903 260 a sicei
30 K, 84 50 K = K 4200.—, 175 a 60 K —
K 10.500, honorář účet. za 12 měsíců po 16
K 192.—, remunerace schvál. r. 1900 za roznesení
legit. 1903 K 24.—, ekvivalentní poplatek za r. 1903
K 26.29, darovaný příspěvek za rok 1903 K 2.—.
zhotovení diplomu a pouzdro K 22.—, tiskopisy
K 68.—, vrácený schodek K 13.24, vrácený přeplatel
K 5.—, kolky k žalobám K 19.34, kniha pokladní
K 3.70, poštovné na pozvání k valné hrom. K 12.18.
hotovost pokl. 31. prosince 1903 K 76.31.
Praha
50 K
pokladní K 3.70
29
article
Trhy peněžní.
x. Z Vídně, 18. února. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Všeobecná těžká deprese kursů
potrvala též dnes, ačkoliv dnešní bursa nejevila
zvláštního znepokojení. Z počátku obchodu byly to
zvláště exekuční prodeje, podnikané pro včerejší
insolvenci, jimiž bylo smýšlení tlumeno. Interveně-
ními koupěmi několika závodů bylo však trhu značně
ulehčeno, takže později se nálada trochu upevnila. Při-
znivěji působil snadnější průběh dnešního kasovního
dne. Teprve když z Berifna oznámena značná chabost,
způsobená jednak nepříznivým posuzováním situace
politické, jednak exekučními prodeji pro hamburskou
insolvenci a když zároveň z Beriína zabájeny pro-
deje některých rent, nastala též zde depresse, jež se
stupňovala tendenčními zprávami pařížskými a čin-
ností kontreminy. Jakkoliv nebylo nabízeno mnoho
zboží, přece hodnoty utrpěly značné ztráty. Obě
kreditky, bodenkreditky, länderbanka a Union ve-
směs značně zlaciněly, Státní dráha, Adria, česká
severní a zejmena paroplavební se zhoršily, alpinky
a rýmavsko-muráňské, dále všecky železářské ve
šraňcích rovněž byly poškozeny. Celá řada průmy-
slových hodnot klesla. Na trhu rentovém byla na-
proti značné nabídce jen skrovná poplávka. Uherská
korunová zlaciněla o 0.75, rakouská korunová o 0.80
květnová o 0.40. Též četné ukládací hodnoty byly
lacinější. Devisy a valuty zdražily. Na eskomptním
trhu peníze snadnější. 215/1a proc.
x. Z Vídně, 18. února. (Telfgrm. »Nár. Listů «.)
Adrie
Vídeň
30
article
(Večerní bursa.) Kreditky 626.—, po —
uherské kreditky 733.50, anglobanka 275.—, bankovn
jednota 492.—, unionka 516 —, länderbanka 418.—
státní dr. 625.—, —.—, jižní dráha 78.—, pol. dr
404.—, severozápadní dráha 417.—, turecké tabákové
— —, rýmavsko muráňské 443 —, alpinky 385.50.
květnová renta 99.10, uherská korunová 96.15.
turecké losy 113.—, marky za hotové 117.27, ultimo
na únor 117.30. — Smýšlení chabé.
31
article
Z Vídně, 18. února. (Závěrečné úřadní
Z Vídně, 18. února. (Závěrečné úřadní
kursy.)
Únorová renta.
99.85/ Ivovskočernovická 577.—
květnová ».
99.10 spol. st. dr. rak.-uh. 625.—
červenc.
99 10
jižní dráha
říjnová ,
99 85
štyrskoc hr. -köfl.
rakouská » zlatá
118 45
severní dráha . 5425.—
98 85
» kor
rak. severozáp. dr. 415.50
uherská » zlatá
116 20
pardubická dráha —.—
96.25
„ kor.
polabská dráha
404.—
91.50
rak. invest. renta
česká sev. dráha . —.—
88.65
uher. » »
buštěhradská A
40 zást. listy Hyp.
980 —
banky král. č.
pražsko - duchcov.
31/2% zást. 1. Hyp.
duchcov. podmok.
banky král č.
ústecko tepl. dr.
4% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb
818.—
Zem. banky kr. č.
695.—
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák. rež
Zem. banky kr.č.
435. —
rak. zbrojovka
státní losy 185t
Rudolfova hut
300.—
, 1860
385.—
alpská montan. sp
148 75
po 500 zl. .
442.—
rým.-muráň. spol.
po 100 zl..
180.50
290.—
Poldina huť . .
státní losy 1864
255 —
1825 —
praž. želez. sp.
losy úvěrního úst.
doktor
Vídeň
Rudolfov
Poldin huť
32
article
456 —
1175.—
česká montan. sp.
vídeň. 1. komun.
504 —
345.—
Daněk . . . .
160.—
tisské losy . . .
západočeská ubl
113.—
turecké losy . .
severočeská ubl.
rakouh. banka .
mostecká uhl. sp
626.50
rak. úvěrní ústav
vídeň. stavební sp
698.—
b. anglo-rakouská
274 50
Schodnica
vídeňská unionka
515 5
haličsko-karpatské
b. pro země rak.
417.50
peštská vagonka
uh. úvěrní banka
733 —
devisa němiecká
bank. jednota
493 —
95.35
pařížská
r. úst. pro úv. poz
895.—
, curvšská . 94 90
česká b. Union .
» londýnská 240 20
Česká průmyslová
19.06
dvacelifrank
banka. . . . 410 50
marka papírová . 117.22
Zivnost. banka
250 —
252. 50
rubl
roln. úvěr. banka 337.—
Eskontní sazby 27/2—31/2 procenta.
Smýšlení bylo na chabost rent a na chabé
zprávy berlinské opětně stísněné. Dodalečná bursa:
turecké losy 112.—
x. Z Vídně, 18. února. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.,
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.55.
Daněk
Vídeň
Amsterodam
úvěrní banka
dvacelifrank banka
33
article
198 80. Amsterodam na delší ihůty —.—, —.--i
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší ih. —.—, —.—, Německo šek a
krátké ib. za 100 mk. 117.171/2, 117.371 /, Německo na
delší lhůty 117.20, 117.60. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 240 221/2, 240.421/2, Londýn na delší th.
K —.— —.—, Nový York za 100 doll. 494 —
496.—, ltalie šek a krátké lhůty za 100 lir 94.50,
94.70, Italie delší thůty —.—, —.—, Petrohrad a
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—,
—.—, Petrohrad delší lh. ——.—, —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.321/2, 95.45, Paříž delší lh.
—, Curých a Basilej šek a krátké lhůty
94.90, 94.95, delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. Ih. 94.90, 94 95, na delší ihůty —.—,
V Praze, 18. února. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
Při pohnutém trhu a čilejších obratech došto na
dnešní burse k závěrkám květnové renty za K 99.10,
únorové renty za K 99.90, dubnové renty za K 99 90.
červencové renty za K 99.10, zlaté rakouské renty
za K 118.50, rak. invest, renty za K 91.60, 49% zá-
stavních listů české hyp. banky za K 100 50, 390 dluhu
spol. rak. místních drah za K 82.40 a K 82.30, akcií
české banky Union za K 244.—— a akcií české spol.
pro průmysl cukerní za K 150.—
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 250.—, Zajišťovací banky K 170.— a Rak. uher.
banky K 1603.— peněz.
Jiné papíry znamenány nebyly.
Orficiální záznamy znějí:
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Basilej
Praha
Union
Italia
34
article
Zástavní listy české hyp. banky 50
31/2
Základní úpisy české zem. banky 4 %
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
, » » » (v K)
Mel. úpisy » » » (ve zl.)
» » » (v K)
Žel.
Dlužní úpisy České prům. banky 41e
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4%
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4129
» hal. zem. banky 4 1/,
Kom. dl. úpisy »
Železnič. . , , , 4%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/29
», Rak. uherské banky 4%
„, Dolnorak. byp. ústavu 40
31/x
Český průmyslový
35
article
Kom. dl. úp. » , 49%
Kom. dl. úp. » , 49%
„ „ 31/4
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49 %.
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39 %.
Únorová spol. renta (v pap.) 4.290
(ve stř.) 4.290
Dubnová ,
Květnová , , (v pap) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4%
Rakouská zlatá renta . . . . 40
korunová renta . . 4%
investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akci
Česká banka Union . . . .,
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka.
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka ..
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká rafl. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Prior
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Poldin
Rakousko
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
36
article
Berlinská bursa, 18. února.
(Zvl. telel. zpráva
»Národních Listů«.) Na počátku byla bursa vše-
obecně slabá na včerejší zprávy pařížské a na po-
věsti o nepokojích v Albánsku Také z Petrohradu
bylo oznámeno z počátku slabé smýšlení. Ruské
bankovní zlaciněly asi o 21/4%, domácí bankovnía
báňské až o 2%, konsolidace o 51/4%, velké silniční
dráhy až o 31/so, čínské o 1/2% a turecké losy
o 12/49%. Později se smýšlení upevnilo na zprávu
z Londýna o zamítnutí návrhu Samuelova v dolní
sněmovně a na lepší zprávy petrohradské, vysvětlo-
vané pověstí o opětném převzetí portefeuillu mini-
sterstva financí Wittem. Také se proslýchalo, že
kruhy říšské strany se přimluví, aby byly akcie prů-
myslové opět připuštěny k obchodu terminovému.
Ve třetí hodině bursovní ochablo smýšlení na kles-
nutí unifikovaných hodnot tureckých o 134%, ná-
sledkem čehož ochably také akcie Německé banky.
Trh s kasovními papíry průmyslovými byl vesměs
nižší. Soukromý diskonť 3 1/% proc.
Samuelův
Witt
Petrohrad
Londýn
dolní sněmovna