ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 a4943750-710e-11dc-b1c9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 53 celkem · entity: org 27, place 89, person 44, work 8
1 masthead
Strana6
2 masthead
NARODNI LT Y
Narodeň LT Y
3 masthead
19. února 1904.
4 masthead
Císlo 50
5 article
na květen-červen 7.—, 0.—, na červen-červenee 7.—, O, na červenecisrpen 7.—, 0.—, na srpen- září 684, .—, na záříříjen 6.26, 0.—, na říjen listopad 5.97, 0.—. Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 18. února. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse pevné. — Znamenala: pšenice na květen 101.—, červenec 964, kuku- řice na květen 601/4, cnkr (Fair Muscovados) 215/1s, bavlna 13.75, —.— Závěrečné smýšlení na peněžním trhu vleklé.
Nový York
6 article O Tichý Ocean.v
O Tichý Ocean.v B. Teprve novodobý vývoj Spojených stá- tů severoamerických obrátil pronikavější pozornost Unie na pobřeží Tichého Oceánu. Vydatná ložiska zlata svedla sem četnější příliv obyvatelstva. Ještě dnes není v jedenácti jihomořských státech více než 6% všeho obyvatelstva Unie (dle Mulhalla representují však 10% všeho národního jmění Unie), leč jich vliv na politické děje vlasti roste rok od roku. Důsledkem ndálostí, o nichž obšírně bude řeč. Jak řečeno, obrátila vydatná ložiska zlata pozor- nost Spojených států na pobřeží Tichého Oceánu. P - třeba spojiti obě pobřeží Unie — atlantické a ticho- mořské — stala se při přílivu obyvatelstva na po- břeží západní příliš pronikavou, než aby se nebyl našli podnikatelé, kteří se odvážili tohoto smělého díla. Roku 1865 zahájena stavba Union and Centra Pacific Railroad, měřící 3300 km. a spojující Nový
Nová Tichý oceán spojený stát Union and Centro Pacifik Railroad Tichá Ocean km
7 article
York se S. Franciscem a 10. května 1869 bylo dílo dokončeno. Význam tohoto spojení mezi největšími moři světa nemohl se obmeziti jen na obchod a prů- mysl, třeba z počátku vynikaly nejvice tyto dva mo- menty. Úspěch nového spojení východu se západem vedl záhy k budování nových tratí a dnes spojeny veškeré přístavy tichomořské osmí tak zv. pacifickými drahami s přístavy Unie na Atlantickém oceánu. J to siť železniční, měřící mnohem více než veškery dráhy Německa. Výkonnost těchto drah jest zname- nita a jich kapitálová výzbroj důkladná. Na rozdí od pobřeží allantického, kde paroplavební společnost se vyvíjely zcela samoslatně, byla námořní spojen pacifická od samého počátku ovládána železničními „společnostmi, jež pochopily záhy význam „kontroly“ námořní dopravy a razily tak dráhu politice, která proniká nyní i na východním pobřeží Unie: poli- tice soustřeďování námořní a želez- niční dopravy v rukou kapitálově moc- ných a silných společností. Skoro veškery pacilické dráhy, jsou v těsnějším nebo volnějším spo- jení s námořníci dopravními podniky. Buď inter- essována ta která železniční společnost přímo značně na lé kleré námořní společnosti nebo vázány jsou pevnými úmluvami a dohodami. V této spleti smluv zaručujicích severo-americkému tovaru levnou, bez- pečnou a rýchlou dopravu do východní Asie, připadá néobyčejný význam úmluvám s japonským společnostmi námořní dopravy. Původní a prvá pacifická dráha (do S. Franciska) jest přímo kartelo- vána s japonskou společnosti „Tojo Kiseu Kaiša“ jiné dvě dráhy jsou v úzkých smluvních stycíel s nějvětší japonskou dopravní linií námořní Nippon Yuseu Kaiša.
York Francisco Kiseu Kaiša východ Německo Asie námořní doprava Nippon Yuseum Kaišo
8 article
Nutno přiznati: výkonnost této dopravy po Ti- chěm Oceánu byla až do nedávna mnohem menší vý- konnosti amerických dopravních podniků na Allan- tickém Oceánu a snad tento moment odvracel proni- kavěji pozornost Evropy od dějů na americkém břehu Tichého Oceánu. V Unii razilo si však dráhu zcel nevé nazírání, které bylo v poslední době tak jasně dokumentováno zabráním Filipin. Východní Asie a její obchod byly Unii ještě před nepříliš dlouhou dobou záležitostí druhého řádu. Pramenem tohoto nazírání byla okolnost, že těžisko obchodu Unie tkvělo na po- břeží atlantickém. Zde považovali východ Asie z východ dálnější než v Evropě: daleké spojení přes Suez nemohlo ani vésti k jinému přesvědčení. Čím ale více se přesunovalo těžisko severoamerického oby- valelstva na západ, tím více obracela se pozornost na Tichý Oceán, tím více vábily výhledy obchodu s milliony bydlícími na východu Asie. Evropská ci- vilisace otevírala Japonsko, Čínu, Indii potřebám, které mohl americký průmysl skvěle hraditi, nehledů ani k tomu, že úspěchy pronikající civilisace byly dokladem, jak mocným budou tyto země odbytištěm v budouenu. Posice Ameriky jevila se v tomto usuzo- vání neobyčejně pevnou. Z pacifického pobřeží není Východ Asie již dálným Východem, nýbrž blí z kým západem. Jaká zde dráha k úspěchům! Ale nulno rychle se opevňovati a připravovati! „Hlavní prouu našeho obchodu půjde v budoucnu do Asie; Tichý
Allan Unia Tichá Evropa Tichý oceán Filipíny Asie Suez Japonsko Čína Indie
9 article
Oceán jest našim mořem... na čínském obchodu založíme své obchodní budoucno“ — tato slova Be- veridgeova setkala se v roce 1900 se všeobecným sou- hlasem. Ve Filipinách má dnes severoamerická Unie pevnou oporu těchto plánů budoucna a současně pra- cuje se v Unii vším úsilím, aby měly Spojené státy silné obchodní loďstvo, jednotně vedené a řízené, v vlnách tichomořských. Za těchto tendencí názorových činí soustřeďování dopravy námořní neobyčejné po- kroky, zalím co staví se pro dopravu tuto lodě ne- obyčejné rychlosti a nosnosti. Neboť: „The ereation o an American mercantile marine on the Pacific is es- sentially a national preposition“ (vytvoření ame- rického obchodního loďstva na Tichem Occánu jest podstatným a národním předpokladem — amerického vlivu mezinárodního, politického i námořního), jak případně pravil E. T. Chamberlain Commissioner i
E T Chamberlain Filipíny spojený stát
10 article
Navigation Spojených států. Japonsko speciálně byl vždy ochotným nástrojem v ruce Unie, která mu dá- vala ochotně k disposici své milliony, uvažujíc př tem, jak třeba jí těto opory tím více, čím více bude pokračováno ve stavbě panamského průplavu, nově to spojovací dráhy linie s „blízkým západem“ V tomto svém mocném postupu narážela Unie stejně jako Anglie na ruskou hráz. Staleté zkušenosti učinily z Ruska schopného dobyvatele v Asii. Pone- chávajíc národům řeč, náboženstvi a zvyky jich, ve- čleňovalo je pevně obchodně i politicky do sféry svého imperia, které se uzavíralo cizině proniknuto ideou soběslačnosti Ruska, která není — jak jindy jsme ukázali — ničím jiným, než důsledkem slavjano- filistních idejí, ovládnuvších za Alexandra III. tak silně ruskou politiku. Ruské tvrze a přístavy jsou zá- roveň opevněním proti vnikání cizích zájmů obchod- ních. Postup do Mandžurska značí tedy pronikání ob- chodně-politických idejí do Číny. A tak jest jasno, jak se stalo, že od té doby, co ruský vliv tak pevně zakolvil v Mandžursku, vše věstilo nastávající konflikty na dálném Východě. Francie a Německa ruský příval přímo se nedotýkal. Jednak byly úzké alianční vztahy ru sko-francouzské Francii zárukou, že francouzský obchod vytiskován nebude, jednak nezřela Franci nerada zatlačování vlivu Anglie a Spojených států
Alexandr Franek spojený stát Japonsko Anglie Rusko Asie Čína dálný východ Francie Německo blízký západ
11 article ) Viz „Nár. L.“ ze 14. t m
) Viz „Nár. L.“ ze 14. t m Totéž platí v druhém směru i o Německu, jehož ob chod jest tu příliš mlád a které má tak pronikavě obchodní styky s Ruskem. Kromě toho kladeny právě s anglické strany hlavní překážky německým do- pravním společnostem. Ostatně nepovažují ani Ně- mecko ani Francie dálný Východ za budoucí svou výhradnou doménu, jak to platí o Anglil a Spoje- ných státech. Jim přinášely ruské úspěchy citelne úhony a jim stávaly se ruské tvrze mezníkem, kterým měly tlumiti své touhy budoucna. Tak bylo a jest jim Rusko hlavní překážkou. Kdyby zdařilo se ochromili a oslabiti postavení Ruska na dálném Východu, pak uvolní se jen dráha touhám Anglie a Unie. Tyto tendence dvou anglosaských států jsou den ode dne jasnějšími. K přímému zakročení ovšem ne- bylo chutě a tak béře na se Japonsko úlohu tuto v ci- zích službách... Není pochyby, že vzhledem k bu- doucnu jest dnešní válka rusko-japonská jen episodou jen počátkem, který dává tušiti veliké otázky budou- cích dob. Unie a Anglie svých plánů se nevzdají ani tenkrále, kdyby bylo Rusko nyní vítězem. Ale sou- časně vzbuzují jiný zjev, který až dotud byl východu neznám: ideu kooperace žiutého plemene. Probou- zející se národové Východu trvale cizího poručníko- vání nesnesou, i oni dříve či později postaví se pod prapor vlastní soběstačnosti, pod prapor samostat- nosti žlutého plemene... Ale to je hudba dalekého, dalekého budoucna.
Anglit Jim Německo Rusko Francie dálný východ Anglie Japonsko Proba
12 article
Zatím bojuje Japonskem Anglie a Unie z stejnou ideou, vytlačiti Rusko a založiti zde vládu svého obchodu. Tato kooperace anglosaských států není jen náhodnou a bylo by omylem zříti v ní zdroj zápasů mezi nimi. Důvod toho tak krásně vyslovil Carnegie. „V patrném sbližování se všech anglicky mluvících národů zříme novou jitřenku nového cítění — vlastenectví rasy; pocit pýchy a oddanosti ohlašuje se v rase, jejíž polovina žije pod britským praporem a druhá pod hvězdnou vlajkou — třetí prapor duje však nad oběma, prapor anglické řeči, neboť na celém širém světě není společenství, které by nepřísahalo věrnost jedné nebo druhě vlajce.“ Ale — kam lihne ve slunci imperialistních snah budoucno? Dnešní válka rusko-japonská jevi se takto před- zvěstí ještě mocnějších bojů o vládu nad Tichým Oceánem, o vládu nad dálným Východem, jehož trhy olevírají se stále více a více evropskému a ameri- ckému obchodu, jenž sem ocholně sváží zásoby nad- výrobní průmyslu svých vlastí. Jak budou tyto boje bojovány — zda děly či obchodními zápasy — kdo může dnes říci, ale tolik jest jisto: dříve než Tichý Oceán stane se tepnou nových obchodních vztahů, za- lumcují mocné krise staletými státy. Co síly, co ener- gie, co zdatnosti žádá budoucno! A jak mocnými budou vlivy těchto bojů na přesuny sil v Evropě samě! Jaké to úrodné pole imperialistním snahám, nechť již vyvěrají pod praporem britským či něme- ckýml A při tom: jak pochopitelnými jsou v dané chvíl sympatie a antipalie, přání a touhy co do obou zá- pasících sokůl
Carnegie Japonsko Anglie Rusko dálný východ Evropa Unia
13 article
Cukerní průmysl. V lednu toholo roku vyrobeno v Rakousko-Uhersku 541.000 q proti 634.000 q loň- ského roku v hodnotě cukru surového. Od září db konce ledna vyrobeno 10,773.000 q proti 9,617.000a roku loňského, jeví se tedy až dosud výrobní vzestup o 1.156.000 q. V raffineriích vyrobeno 3,703.000 a proti 3,543.000 q roku loňského. Pro vývoz vypraveno v lednu tohoto roku v hodnotě cukru surového jen 367.000 q proti 590.000 q roku loňského; od září do ledna 2,752.000 q proti 3,377.000 q v hodnotě cukru surového v tomže období 1902-3. Jeví se tedy pokles vývozní 625.000 q. Pokles vývozní dotýká se zvlášto rafinády. V spotřebu přešlo v Rakousko-Uherskuv lednu 337.000 q proli 285.000 q loni; od 1. září 1903 do konce ledna t. r. zdaněno bylo pro spotřebu v Ra- kousko-Uhersku 1,966.000 q proti 1,582.000 q. jeví se tedy vzestup 384.000 q. jímž nutno modifikovati pokles vývozní. Z tohoto množství cukru, zdaněného pro spotřehu, připadá na Předlitavsko 1,157.000 q proti 1.323.000 q loni, tedy o 253.000 q více, na Úhry 390.000 q proti 259.000 q, tedy o 131.000 q více. Stoupala tedy v Uhrách spotřeba pozvolněji. Násled- kem stoupnulí výroby a poklesu vývozu jest stav zásob měně přízniv než ve stejném období loňském. Zá- soby klesly v lednu sice se 6,712.000 q na 6.557.000 v hodnotě cukru surového loni, leč přece jsou oproti loňsku vyšší o 219.000 q. Toto skladové plus pozůstává výhradně ze suroviny, protože sklady raffinády jsou oproti loňsku o 277.000 q vyšší a činí 2,651.000 q. — V Německu byla spotřeba letos v lodnu o 247.210 q vyšší než loni. Důsledkem pronikavého snížení cukerní daně. Co bude u nás s neodbytnou úpravoua naléhavým sní- žením cukerní daně?
Rakousko Uhersko Ra kouskoUhersko Předlitavsko Uhry Německo
14 article
Válka a půjčovny vagonů. Píše se nám z Vídně; Možno pokládati za jisto, že v dalším průběhu války bude oboz ruských dráh valně zaneprázdněn dopravou vojenskou, takže se možno nadíti nedostatku vozů při dopravě ostatní. Jak bude zjev tento působiti na dopravnictví této říše? Dle názoru jistého odborníka bude Rusko v prvé řadě usilovati o doplnění svých zásob uhelných a užije za tím účelem především po- zemské cesty, takže možno za to míti, že severn dráha cís. Ferdinanda a státní dráhy budou hojně za- městnány dopravou uhlí. Pravděpodobno jest, že si dopravní podníky zajistí pro všechny případy volný oboz. Dotaz půjčoven vagonů u různých dráh pro- zatím dokázal, že zatím se neprojevuje větší poplávka, leč stav tento snadno se může změniti. Větší potřeba vozů měla by ovšem pro příslušně podniky půjčovní značný význam. Rakouský ústav dopravy železniční pronajal již veškerý svůj oboz, nikoli však prvá půj- čovna vagonů. V Uhrách získaly by pro případ zvýšené dopravy na Balkán zvláště mezinárodní a všeobecná dopravní společnost. Značnou překážkou dopravy do Ruska jest ovšem okolnost, že ruské dráhy jsou ve- skrze širokokolejny, takže na nich vagonů z jiných států užiti nelze. Jediná varšavsko-vídeňská dráha má vedle vozů pro úzkokolejné dráhy i vozy pro ruské tratě. Této překážce mělo býti čeleno stavbou vozů. jichž vzdálenost kol bylo lze rozšířiti. Jak se doví- dáme, staví se sice několik tisíc lakovýchto vozů, leč nejsou ještě tak dalece hotovy, aby je bylo lze předati dopravě. Většina těchto vozů staví se na účet Ruska; státní dráhy rakouské objednaly jich pouze několik set pro východní Halič. Vozy tyto budou prý co nej- dříve hotovy.
Ferdinand Vídeň Rusko Uhry Balkán Halič všeobecný dopravní společnost
15 article
Vlna. Obchod s ovčí vlnou r. 1903 byl — vyjí- máme z došlé zprávy obchodní jedně z předních firem — jevištěm čilé poptávky průmyslu, který nebyl nikterak plně zásoben surovinou a který také nebyl zahrnován nabídkou její. Nadvýroba zámořských krajů, která dávala po tak dlouhou dobu ráz trhu, změnila se v pravý opak: produkce vlny této nestačí spotřebě. Odbyt textilního zboží jest v poměru k vlně uspoko jivým, třeba není kupnost značna pro drahé druhy tkaných tovarů vlněných. Následkem této okolnosti může snadno povstati nebezpečí pro průmysl i pro- dukci surovinnou, budou-li ceny její příliš hnány do výše; obchod počítal po celý rok s tímto momentem a jeho postup byl proto opatrným. Tímtéž poznatkem řídil se průmysl při nákupech a zabránil tak možným výstřednostem. Ceny vlny jsou dosti vysoko nad střed- ním pásmem. Cenový poměr jednotlivých druhů řídí se v podstatě směrem a požadavky mody, která dá- vala v minulém roce většinou přednost středníma i hrubým druhům, protože ceny jemných druhů byly příliš vysoky. Stouply-li přes to ceny jemných druhů a jsou-li ještě dnes poměrně vysoky, nutno důvod toho hledali v poklesu výroby jemných druhů. Kdyby byl býval průmysl nucen modou věnovati jim větší pozornost, byla by jich cena mnohem více stoupla a spotřeba musila by se odhodlati k cenám dříve ne- slýchaným. Protože však výroha středních druhů vlny jest nejrozšířenější (činí tři čtvrtiny světové produkce) zařídily se továrny na výrobu tovarů — velmi vzhled- ných — z těchto druhů. Vlivem těchto faktorů stalo se, že stojí střední vlna dnes jen asi o dvakráte tolika jemná o třikráte tolik co nejhrubší druhy (v létech devadesátých činil uvedený poměr 4: 1, resp. 5:1)
16 article
Uherský obchod řídil se úplně světovým trhem; totéz platí i o rakouském Přímě spojení dráhy z Rakovníka do Loun s bu štěhradskou dráhou. „Eisbl.“ oznamuje: V posledním podzimním zasedání železniční rady prohlásil, jak známo, ministr železnic v záležitosti přímého spojen stavěné dráhy z Rakovníka do Loun s buštěhradskou dráhou, resp. s její místní dráhou Holešovice—Krupá že vláda bude o otázce télo jednati s buštěhradskou dráhou při příležitosti, až bude nutno vyříditi někter naléhavé otázky. Otázky tyto týkají se koncesse n stavbu odbočky z Dalvic do Pučírny a stavby druhe koleje na hlavní trati. Ježto předběžná jednání budou skončena, bude vyjednávání mezi vládou a dráhou buštěhradskou co nejdříve zahájeno. Při něm bude jednáno rovněž o přímém spojení uvedené trati z Ra- kovníka do Loun s buštěhradskou dráhou.
Rakovník Louny Holešovice Krupá
17 article
Státní dráhy. V lednu t. r. činily dopravní příjmy státních dráh dle právě vydaného výkazu 18,909.200 k (+ 564.415 K). Z toho připadá na západní dráhy stální co do dopravy osobní 3,026.500 K (2,129.60 cestujících) a co do nákladové 10,124.400 K (2,182.000 tun), na východní co do dopravy osobní 1,678.600K (729.300 cestujících) a co do nákladově 4,079.700K (526.500 L). Oproti loňskému lednu jeví se při do- pravě osobní příjmové plus 167.688 K (++ 106.50 cestujících) a nákladové 396.727 K (+ 102.600 t) Rakouské vystěhovalectví do Spojených států. Nedávno vydaná výroční zpráva přistěhovaleckého úřadu Spojených států za dobu od 30. června 1902 do 30. června 1903 obsahuje zajímavá data o při stěhovalcích z Rakouska. Generální konsulát v Chi cagu sděluje z nich toto: v uvedeném období vy stěhovalo se z RRakouska: Čechu Srbů Chorvatů a Slovinců . . . . . . . Němců . . . . . . . . . . . . Židů . . . . . . . . . . . . Vlachů . . . . . . . . . . . . Maďarů . . . . . . . . . . . Poláků Rumunů . . . . . . . . . .. Rusů . . . . . . . . . . . . Slováků . . . . . . . . . . . Různých
Srba Chorvat Němec Žid Vlach Maďar Polák Rumun Rus Slovák spojený stát Rakousko
19 article
. . . 209.293
20 article
Z téch jelo prvou a druhou třídou 3282 Zvýšení vstupného přo nečleny na pražské plo- dinové burse. K podnětu člena výboru českého od- boru rady zemědělské pro království české pana Jos. Srba ohradil se český odbor rady zemědělské proti zavedenému zvýšení vstupného pro nečleny na plo- dinbvé burse v Praze ze dvou na tři koruny, požáda pražskou plodinovou bursu, aby dosavadní vstupné bylo ponecháno, ač nebude-li možno zavésti vstupné. jaké jest na plodinové burse vídeňské. Není pochyb- nosti, že zvýšením vstupného pro nečleny na plodi nové burse pražské činí se zemědělským producentům návštěva bursy téměř nemožnou, neboť jest známo že rolnici nedocházejí tak na bursu za účelem prodejo svých plodin, jako spíše za účelem řádných informae o cenách a náladě na burse panující. Zvýšením vstup- ného na burse pro nečleny vzejde újma nejen rol- nictvu, nýbrž i burse samé. Uváží-li se, že na plodi- nové burse vídeňské platí nečlenové jen jeden den v týdnu 4 K, ostatní pak dny jen korunu, jest si vřele přáti, aby také na pražské plodinové burse nízkým vstupným umožnila se návštěva širších kruhů země- dělských.
Jos Srba Praha český odbor zemědělský pro království
21 article
Výroba ementálských sýrů. Ve spolku českých chemiků konal pan dr. Ot. Laxa velmi zajímavou přednášku o mlékařském průmyslu ve Švýcarech klerou na tomto místě uveřejníme. Zatím uvádíme z ní delail, který nebude bez zajímavosti pro naše mlékařské kruhy: Velké rozšíření sýra ementálského a všeobecná jeho známost zaslouží, abychom si po- všimli podrobněji jeho výroby. I dovolím si zde sděliti postup práce, ják jsem jej seznal ve společen- ské sýrárně v Utzendorfu v Emmentalu. Z ránaa v poledne svážejí podílníci mléko v úzkých a vyso- kých nádobách na 30—50 litrů, zvaných „Brente“ obyčejně na vozíku naložených do sýrárny. Zde se mléko váží, cedí, vlévá do kollu a přímým ohněm, který je rozdělán na pohyblivém voziku pod kollem, zahřeje se na 32—35° C. Když teplota dosažena, od- staví se vozík r ohněm stranou. Na to vezme sýral do sběračky několik lžic zahřátého mléka, přídá lžíci sýřidla a počítá na hodinkách, kdy mléko se srazí. Dle toho vypočte množství sýřidla potřebné ku posýření obsahu kollu. Sýřidla používá se přírodního, to jest upravené ze suchých žaludků telecích, máčením ve zkyslé syrovátce. Nečistoty na povrchu mléka usazené seběře sýrař sběračkou, zředí vodou poněkud sý- řidlo a smíchá s mlékem. Ze 1/2 hodiny mléko ztuhne a přikročí se k další velmi komplikované proceduře to jest k rozdrobení sedliny. Sýrař počne vykrajovati povrch sběračkou a klade kusy sedliny obráceně do kotlu, aby povrchové části sraženiny se obsahem kotle přihřály. Pak vezme harfu sýrařskou, nástroj pozůsti.
doktor Otakar Emmental
22 article
vající z kovových lišt velmi tenkých a rozřeže obsah kollu nejprve na kolmé desky, pak pokračuje příčním směrem, takže obsah kotlu proměněn jest na samě hranoly kolmo stojící. Vezme dvě sběračky a tánne rozřezanou sedlinu k sobě a hranoly podrtí. Dále upevní na lem kotlu lopatku do kaše sahajíci a krouží harfou ve sraženině, při čemž hrubé kusy sedliny narážejí na lopatku a rozdrtí se. Sedlina nechá se usadit a pomocí kolenovitě roury plechové vypustí se část syrovátky, aby práce se usnadnila. Opět chápe se sýrař harfy a úsilovně míchá obsahem kotlu až kaše kolotá. Tak sedlina rozdrobí se na kousky veli- kosti hráchu. Nastává odpočinek. Sedlina klesá na dno a čistá syrovátka se z velké části vypustí. Sýrař béře vařečku, přístroj upravený z hole, na níž jsou dole upevněny obloukem silné dráty, tak že celek má po- dobu velké šlehačky a míchá obsah kotlu až zrno jev velikost jáhly. Zrno má ostré okraje, je pružné, mezi zuby vrže. Hrsť sedliny smačknutím drží pohro- madě. Teď nastává dohřívání. Na kotel upevní se mí- chadlo, které se řemenem uvede v pohyb, vozík s ohněm přisune se pod kotel a kaše zahřívá se na
Zrna
23 article
57° C až 60° C, aby sedlina se více stáhla a sy- rovátku vytlačila. Když teplota přihřívací je dosa- žera, odstraní se oheň a následuje vymíchání, to jes míchání as 1 hodinu trvající bez zahřívání. Zatím se připravuje lub na sýr a lis. Ke kaši v kotlu přidá se čásí vody, odstraní se míchadlo a lopatka. Konečni nastává domíchání, při kterém obsah kotlu se roz- míchá úsilovnou prací, nechá ustáti a čásť syrovátky se vypustí. Hned na to přikročí se k vyjmutí koláče sedliny z kollu. K tomu cíli napne sýrař kovovou obruč na lem velké plachetky, stoupne na skobu ve zdi upevněnou, opře se břichem o lem kotlu a pod- chytí obručí a plachetkou koláč sedliny. Pomocník který pošinul na traverse spočívající jeřáb nad kolel drží druhé dva cípy plachetky. Sýraři se podáří pod- chytiti koláč, vytáhne již oba cípy pod tímto nad povrch tekutiny, cípy se svážou, zachytí hákem je- řábu a již za nepříjemného vodopádu syrovátky odjíždí mladý sýr do připraveného lubu, kamž se s obalem vloží, uzle rozváží, plachetka na povrchu urovná, a když sýrař k pokrají lubu byl vstrčil po- slední zbytky sedliny z kotlu vylovené, tak zvaný
24 article
zadní sýr, spustí se víko lisu a v něm zůstane sýr byl-lí ráno vyroben až do druhého dne. Váha regu- luje se asi tak, aby na 1 kg sýra užito bylo tlaku as 15 kg. Sýr je jako malé dílě! Za tu krátkou dobu, pokud je v lisu, nutno na něm osmkráte měniti pla- chetku, při čemž se bochník vždy obráti. Sýr vyniká pružností, jest jako kaučukový, než tuto vlastnost pozbude při solení. Vkládá se do nasyceného roztoku soli kuchyňské, kde se ponechává tři dny. Stává se křehkým a opatrně odnáší se do sklepa. A sice volí se nejprve sklep studený 12—17° C, kde dokončí se solení, potíráním suchou solí každý druhý den. Pe 14 dnech odnáší se do sklepa teplého 22° C, kde normálně pobude 3 měsíce. Zde zahájí se kvašení, zde získá sýr potřebnou dirkovitost, massa stane se opět pružnou ano i plastickou. Konečně uloží se bochníky do sklepa studeného, kde uchovávají se k prodeji. Celkem opo- třebuje sýr emmentálský ke své náležité výrobě4 měsíce. Výroba, jak z uvedeného patrno, je velmi slo- žitá a k tomu přistupují požadavky obchodní velmi přísné. Tak na př. vzhled sýra musí býti bez- vadný, dirkovitost pravidelná, oka prostřední ve- Lkosti, povrch direk uvnitř lesklý jako zrcadlo. Uvážíme-li, s jak nestejným materiálem, jakým jest mléko, sýrař pracuje, poznáme, jak obtížnou je jeho práce. A zejmena, je-li mléko abnormních vlast- ností! Zde dosahuje umění sýraře emmentálského svého vrcholu, když dovedl ze špatného aléka při- praviti dobré, prodejné zboží.
kg
25 article
Subvencování čekankových sušíren družslevních Ministerstvo orby, jakož i zemský výbor království Českého již v opětných případech vyslovily svoje podivení, že podávají se žádosti za poskytnutí veřej- ných podpor k společenstevním podnikům, když již se stavbou bylo započato neb docela když jest podnik dchotoven. V zájmu zdárného vývoje zemědělských družstev bude jak poradní sbor pro záležitosti druž- stevní, tak zemský výbor království českého a mini- sterstvo orby trvati na požadavku, aby společenstva ještě před početím skutečného provádění podniku za- opatřila si od oněch činitelů, na jichž podporu se po- čítá, jistotu, zda-li a jakým obnosem by byli ochotni podnik podporovati. Jelikož těchto zásad četná druž- stva, zejmena družstva sušáren čekankových, neše- třila, považuje český odbor rady zemědělské za nutno připomenouti, že pro budoucnost bude přísně dbáti toho, aby postup c. k. ministerstvem orby a zemským výborem království českého požadovaný, přesně byl dodržován. Žádosti za podpory musí býti podány předem, než se družstvo do práce pustí; žádosti takové budou posouzeny a družstvu budou dány případné po- kyny. Žádosti podané dodatečně, když již družstevní podnik byl dostaven, nebudou vzaty v úvahu Včelařský spolek v Sušici koná v neděli dne 21. února t. r. o 2. hod. odpolední v místnostech bu- dovy škol obecných v Sušici mimořádnou valnou hro- madu s tímto programem: 1. Čtení zápisníku z minulé schůze. 2. „O jarní přehlídce včelstev“ promluví pan Jos. Čížek. 3. Přijímání členů a vybírání příspěvků. 4. Vylosování rojů a vhodného včelařského nářadí. 5. Přihlášky k pojištění včelstev, včelínů, nářadí proti ohni a škodám vůbec za roční poplatek 30 hal. 6. Vol- né návrhy.
Jos Sušice
26 article
První řádná veřejná schůze obchodní a průmy- slové komory v Českých Budějovicích konati se bude v pondělí dne 22. února 1904 o 2. hodině odpol. v za- sedací síni komorní s tímto jednacím pořadem:1. Schválení protokolu poslední řádné veřejné schůze 2. Kancelářská zpráva. 3. Volba praesidia. 4. Volba revisorů účetních a kontrolora pokladny. 4. Volha 1 přísedících rozhodčího soudu. 6. Návrh, jak by ko- mora mohla přispěti k účinnému provedení zemského zákona o sprostředkování práce. 7. Návrh společného výboru na rozdělení stipendil a podpor studijních 8. Návrh živnostenského výboru, aby komora požá- dala o zřízení poštovní budovy v Č. Budějovicích.9 Zpráva živnostenského výboru o změně zákona zem- ského, který se týká policie požární. 10. Volba 1 člena do rady průmyslové Okrezní odber řepařský v Kutné Hoře svolal na den 17. t. m. důvěrníky ze všech řepařských obcí okresu ke vzájemné poradě o společném prodeji řepy na příští kampaň. Zastoupeno bylo celkem 30 obc a usneseno vzhledem k nabízeným cenám v jednot- livých cukrovarech K 1.70—1 80 setrvati při původ- ních podmínkách K 2.— a přiměřené dovozné, dále 60% řízků, 10% kalů, 1% melassy — při vzorne smlouvě, »Ústřední jednotou řepařskou« vypracované Jest naděje, že cukrovary přijdou těmlo oprávněným požadavkům co nejdříve vstřie. Konkurs prohlášen byl zemským soudem v Praze na jmění Aloisa Válka, neprot. majitele hotelu v Karlině č. 275. Konkursní komisař rada p. Šin- delka, správce p. dr. Šindler, advokát v Karlíně Schůze věřitelů 25. února, přihlášky do 19. března. rok likvidační 28. března. 9577 4227 34.615 23.597 18.75 2146 27.113 37.499 4173 9819 34.412
Válek doktor Šindler Český Budějovice Č . Budějovice Kutná hoře Praha Karlin živnostenský výbor
27 article
Banky, záložny a spořitelny. Malostranská záložna v Praze konati bude dne 29. února o 3. hod odp. v místnostech, Malostranské besedy svou výroční valnou hromadu. Účet rozvažný za r. 1903 vykazuje aktiva: půjčky na směnky K 1,636 380 58, půjčky na cenné papíry 20.174.75. půjčky na hypotéky 3,208 104 17, nemovilosti 1.263.462 95, elektrické vedení ve vlestní budově 15.000.—, inventář po 2% odpisu 14 464.80, kauce úřadnictva 11.600.—, cenné papíry 278.783.—, ulo- žených přebytků 343.806.29, soudních útrat 3880.08 úroků nedoplacených 28 323 05, hotovost dne 31. pro- since 1903 89 814.97. úhrnem K 6,.913.794 64. Pas- siva: vklady K 5,945.383.70, závodních podílů 154.950.—, úroků ze závodních podílů 31.356 22. kauce úřadnictva 11 600.—, vlaštních výpůjček 223.605.13, úroků na rok 1904 předem placených 39.729.29, fondy 459.121.90, zisk za rok 1903 další 1% (celkem 5%) úroků ze závodních podílů 1468.10 správní přebytek 46.580.30. Ohčanská záložna pro Kutnou Horu a okol konati bude dne 20. února o 7. hod večerní v míst- nostech hostince p. Odvárky na Václavském nám. valnou hromadu Rozvaha za rok 1903 vykazuje aktiva: pokladní hotovost dne 31. prosince 1903 K 1393.25, pohledávky směnečné 128.025.97, vkla u okr. záložny v Hoře Kutné 5600.—, nedoplatky úroků ze směnek 31. prosince 1903 1040.77, vklad u pošťovní spořitelny 103.99, cena inventárního jmění 80.—, podíl na společenském domě v Trulnově 40.—, zásoba blanketů směnečných 86.30, úhrnem K 136.375 28. Passiva: reservní fond 31. prosince 1903 K 14.833.47, závodní podíly 6761.89, vklady volné 111.124.02, placené úroky na rok 1904 1229.72. nevyzdvižené úroky ze závodních podilů dne 31. pro- since 1903 734 57, přebytek za r. 1903 1691.61.
Praha Kutná Hora Václavský já Kutná 5600 Trulnov společenský dům
28 article
Občanská záložna v Úsli nad Orliní konala v ne- děli dne 14. února o 1. hod. odpol. výroční valnou hromadu. Rozvaha za r. 1903 vykazuje akti v a Hotovost pokladniční K 45.878.57, půjčky 2.227.398.67 vlastní vklady K 96.082.75, vlastní cenné papíry K 340.429.—, nemovitosti K 37.000, inventář věci nábytečných K 861.01, úpisy zaručující a cenné papíry osob soukromých K 17.286.—, úroky nedo- placené K 33.868.95, úhrnem K 2.798.804.95. — Passiva: závodní podíly K 51.050.02, vklady K 2,382.94451, fond reservní K 149 057.24, fond pro možné ztráty z půjček K 44.818.34, fond pensijní K 46.892.20, fond stavební K 4626.40, fond pro diffe- rence kursovní K 8137.—, reeskont směneční 67 664.10 kauce služební K 4000.—, deposita K 13.286.— přebytky správní K 13.779.72, úroky předplacen K 12.549.42. První český úvěrní spolek pro poskytování ne- zúročitelných půjček v Praze vykazuje v rozvaze za r. 1903 příjmy: hotovost pokladní 1. ledna 1903 K 352.70, příspěvky členů K 692.—, splátky na půjčky od 1. ledna do 31. prosince 1902 K 13.668. 34. za obraz od čl. K 5.—, tiskopisy K 33.82, za kolky K 6.20, dary pp. příznivců K 334.——, Kroužek přátel K 100.—, úhrnem K 15.191.06. Vydání: půjček bylo od 1 ledna do 31. prosince 1903 260 a sicei 30 K, 84 50 K = K 4200.—, 175 a 60 K — K 10.500, honorář účet. za 12 měsíců po 16 K 192.—, remunerace schvál. r. 1900 za roznesení legit. 1903 K 24.—, ekvivalentní poplatek za r. 1903 K 26.29, darovaný příspěvek za rok 1903 K 2.—. zhotovení diplomu a pouzdro K 22.—, tiskopisy K 68.—, vrácený schodek K 13.24, vrácený přeplatel K 5.—, kolky k žalobám K 19.34, kniha pokladní K 3.70, poštovné na pozvání k valné hrom. K 12.18. hotovost pokl. 31. prosince 1903 K 76.31.
Praha 50 K pokladní K 3.70
29 article
Trhy peněžní. x. Z Vídně, 18. února. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Všeobecná těžká deprese kursů potrvala též dnes, ačkoliv dnešní bursa nejevila zvláštního znepokojení. Z počátku obchodu byly to zvláště exekuční prodeje, podnikané pro včerejší insolvenci, jimiž bylo smýšlení tlumeno. Interveně- ními koupěmi několika závodů bylo však trhu značně ulehčeno, takže později se nálada trochu upevnila. Při- znivěji působil snadnější průběh dnešního kasovního dne. Teprve když z Berifna oznámena značná chabost, způsobená jednak nepříznivým posuzováním situace politické, jednak exekučními prodeji pro hamburskou insolvenci a když zároveň z Beriína zabájeny pro- deje některých rent, nastala též zde depresse, jež se stupňovala tendenčními zprávami pařížskými a čin- ností kontreminy. Jakkoliv nebylo nabízeno mnoho zboží, přece hodnoty utrpěly značné ztráty. Obě kreditky, bodenkreditky, länderbanka a Union ve- směs značně zlaciněly, Státní dráha, Adria, česká severní a zejmena paroplavební se zhoršily, alpinky a rýmavsko-muráňské, dále všecky železářské ve šraňcích rovněž byly poškozeny. Celá řada průmy- slových hodnot klesla. Na trhu rentovém byla na- proti značné nabídce jen skrovná poplávka. Uherská korunová zlaciněla o 0.75, rakouská korunová o 0.80 květnová o 0.40. Též četné ukládací hodnoty byly lacinější. Devisy a valuty zdražily. Na eskomptním trhu peníze snadnější. 215/1a proc. x. Z Vídně, 18. února. (Telfgrm. »Nár. Listů «.)
Adrie Vídeň
30 article
(Večerní bursa.) Kreditky 626.—, po — uherské kreditky 733.50, anglobanka 275.—, bankovn jednota 492.—, unionka 516 —, länderbanka 418.— státní dr. 625.—, —.—, jižní dráha 78.—, pol. dr 404.—, severozápadní dráha 417.—, turecké tabákové — —, rýmavsko muráňské 443 —, alpinky 385.50. květnová renta 99.10, uherská korunová 96.15. turecké losy 113.—, marky za hotové 117.27, ultimo na únor 117.30. — Smýšlení chabé.
31 article Z Vídně, 18. února. (Závěrečné úřadní
Z Vídně, 18. února. (Závěrečné úřadní kursy.) Únorová renta. 99.85/ Ivovskočernovická 577.— květnová ». 99.10 spol. st. dr. rak.-uh. 625.— červenc. 99 10 jižní dráha říjnová , 99 85 štyrskoc hr. -köfl. rakouská » zlatá 118 45 severní dráha . 5425.— 98 85 » kor rak. severozáp. dr. 415.50 uherská » zlatá 116 20 pardubická dráha —.— 96.25 „ kor. polabská dráha 404.— 91.50 rak. invest. renta česká sev. dráha . —.— 88.65 uher. » » buštěhradská A 40 zást. listy Hyp. 980 — banky král. č. pražsko - duchcov. 31/2% zást. 1. Hyp. duchcov. podmok. banky král č. ústecko tepl. dr. 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb 818.— Zem. banky kr. č. 695.— rakouský Lloyd 4% žel. dl. úpisy turecká tabák. rež Zem. banky kr.č. 435. — rak. zbrojovka státní losy 185t Rudolfova hut 300.— , 1860 385.— alpská montan. sp 148 75 po 500 zl. . 442.— rým.-muráň. spol. po 100 zl.. 180.50 290.— Poldina huť . . státní losy 1864 255 — 1825 — praž. želez. sp. losy úvěrního úst.
doktor Vídeň Rudolfov Poldin huť
32 article
456 — 1175.— česká montan. sp. vídeň. 1. komun. 504 — 345.— Daněk . . . . 160.— tisské losy . . . západočeská ubl 113.— turecké losy . . severočeská ubl. rakouh. banka . mostecká uhl. sp 626.50 rak. úvěrní ústav vídeň. stavební sp 698.— b. anglo-rakouská 274 50 Schodnica vídeňská unionka 515 5 haličsko-karpatské b. pro země rak. 417.50 peštská vagonka uh. úvěrní banka 733 — devisa němiecká bank. jednota 493 — 95.35 pařížská r. úst. pro úv. poz 895.— , curvšská . 94 90 česká b. Union . » londýnská 240 20 Česká průmyslová 19.06 dvacelifrank banka. . . . 410 50 marka papírová . 117.22 Zivnost. banka 250 — 252. 50 rubl roln. úvěr. banka 337.— Eskontní sazby 27/2—31/2 procenta. Smýšlení bylo na chabost rent a na chabé zprávy berlinské opětně stísněné. Dodalečná bursa: turecké losy 112.— x. Z Vídně, 18. února. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží., Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.55.
Daněk Vídeň Amsterodam úvěrní banka dvacelifrank banka
33 article
198 80. Amsterodam na delší ihůty —.—, —.--i Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší ih. —.—, —.—, Německo šek a krátké ib. za 100 mk. 117.171/2, 117.371 /, Německo na delší lhůty 117.20, 117.60. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 240 221/2, 240.421/2, Londýn na delší th. K —.— —.—, Nový York za 100 doll. 494 — 496.—, ltalie šek a krátké lhůty za 100 lir 94.50, 94.70, Italie delší thůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—, —.—, Petrohrad delší lh. ——.—, —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.321/2, 95.45, Paříž delší lh. —, Curých a Basilej šek a krátké lhůty 94.90, 94.95, delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. Ih. 94.90, 94 95, na delší ihůty —.—, V Praze, 18. února. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.) Při pohnutém trhu a čilejších obratech došto na dnešní burse k závěrkám květnové renty za K 99.10, únorové renty za K 99.90, dubnové renty za K 99 90. červencové renty za K 99.10, zlaté rakouské renty za K 118.50, rak. invest, renty za K 91.60, 49% zá- stavních listů české hyp. banky za K 100 50, 390 dluhu spol. rak. místních drah za K 82.40 a K 82.30, akcií české banky Union za K 244.—— a akcií české spol. pro průmysl cukerní za K 150.— Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 250.—, Zajišťovací banky K 170.— a Rak. uher. banky K 1603.— peněz. Jiné papíry znamenány nebyly. Orficiální záznamy znějí:
Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Basilej Praha Union Italia
34 article
Zástavní listy české hyp. banky 50 31/2 Základní úpisy české zem. banky 4 % Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49% , » » » (v K) Mel. úpisy » » » (ve zl.) » » » (v K) Žel. Dlužní úpisy České prům. banky 41e Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4% Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 4129 » hal. zem. banky 4 1/, Kom. dl. úpisy » Železnič. . , , , 4% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/29 », Rak. uherské banky 4% „, Dolnorak. byp. ústavu 40 31/x
Český průmyslový
35 article Kom. dl. úp. » , 49%
Kom. dl. úp. » , 49% „ „ 31/4 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49 %. Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39 %. Únorová spol. renta (v pap.) 4.290 (ve stř.) 4.290 Dubnová , Květnová , , (v pap) 4% Červencová spol. renta (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . . . 40 korunová renta . . 4% investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akci Česká banka Union . . . ., Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka. Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka .. Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . .. Poldina hut Pražská železářská společnost První česká rafl. v Modřanech » tov. orient. cukrov.
Prior Dubnová Daňkův Rustonův Poldin Rakousko Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost
36 article
Berlinská bursa, 18. února. (Zvl. telel. zpráva »Národních Listů«.) Na počátku byla bursa vše- obecně slabá na včerejší zprávy pařížské a na po- věsti o nepokojích v Albánsku Také z Petrohradu bylo oznámeno z počátku slabé smýšlení. Ruské bankovní zlaciněly asi o 21/4%, domácí bankovnía báňské až o 2%, konsolidace o 51/4%, velké silniční dráhy až o 31/so, čínské o 1/2% a turecké losy o 12/49%. Později se smýšlení upevnilo na zprávu z Londýna o zamítnutí návrhu Samuelova v dolní sněmovně a na lepší zprávy petrohradské, vysvětlo- vané pověstí o opětném převzetí portefeuillu mini- sterstva financí Wittem. Také se proslýchalo, že kruhy říšské strany se přimluví, aby byly akcie prů- myslové opět připuštěny k obchodu terminovému. Ve třetí hodině bursovní ochablo smýšlení na kles- nutí unifikovaných hodnot tureckých o 134%, ná- sledkem čehož ochably také akcie Německé banky. Trh s kasovními papíry průmyslovými byl vesměs nižší. Soukromý diskonť 3 1/% proc.
Samuelův Witt Petrohrad Londýn dolní sněmovna