1
masthead
19. února 1904. Číslo 50.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
ebtíží rovnala se české zemské dávce ze spotřeby
piva. Daleko přes million poplatných aktů ročně
musí býti zasaženo, kontrolováno a v patrnosti udr-
ženo jediným úřadem, v němž veškerá agenda zem-
ské pivní daně jest soustředěna. S dychtivostí oče-
kávány tedy výsledky, jichž docílí král. český zemský
inspektorát pro pivní dávku. V prvních měsících pů-
sobnosti zákona o pivní dani byla širší veřejnost.
neznající zevrubněji předpisů vykonávacího nařízení
znepokojena poměrně malým výnosem pivní dávky
a nescházelo také na hlasech, jež vzhledem k tomu
věštily neůspěch nové daně i inspektorátu. Ale výnos
sloupal od měsíce k měsíci po statisících korunách
a nyní, kdy dle poslední úřadní zprávy inspektorátu
činí výnos pivní dávky hned v prvním roce působ-
nosti zákona průměrně jeden million korun za měsíc,
kdežto správní náklad ke všeobecnému překvapení
nedosahuje ani tří procent hrubého výnosu, lze
s uspokojením prohlásiti, že tak těžko vybojovaná
první samostatná zemská daň nezklamala. Tento
potěšitelný úkaz sluší uvítati nejen se stanoviska
chatrného stavu zemských financi, jimž zemskou
pivní daní dostalo se výdalného zdroje novéhoa
pravděpodobně stoupajícího příjmu, nýbrž i z důvodů
politických. Po zkušenostech s pivní daní sotva se
bude moci odvážiti vláda odkazovati království české
na úděly z výnosu daní státních, na tento podařený
kvítek ze zahrádky vídeňského centralismu a sotva
vyskytne se již rozvážný politik, který by chtěl hle-
dati nápravu zemských financí nikoli v samostatných
zemských berních, nýbrž v danajském daru vlády.
v údělech. —
— Vyznamenání. Rolnická škola v Kostelci na
Orlici obdržela na výstavě v Pardubicích za vysta-
vené učebné pomůcky, pracované odbornými učitel
ústavu, nejvyšší vyznamenání a to čestný diplom
s právem ražení zlaté medaile.
Orlik
Kostelec
Pardubice
5
article
— Dary. Damskému odboru Ustřední Matice škol
ské věnovala schovanka Prvního českého pensionátu
v Žitné ulici slečna Ema Hedtmo-udtova pří-
spěvek 43 korun. — Kníže Karel Schwarzenberg
majitel parní pily v Modřanech, daroval na stravo-
vání chudé školní mládeže v Modřanech 50 K.
— Brass prodává. V sobotu dne 13. t. m. prodala
Iirma Vilém Brass a synové v Zábřeze, jak jsme s
již stručně zmínili, mohelnický cukrovar brněnskému
bankéři a velkoprůmyslníku p. dru. Adolfu Kürschne-
revi. Cukrovar zůstal tím ovšem i nadále v něme-
ckých rukou, takže při volbách nemůže česká strana
ořekávati žádného zisku, avšak jinak dlužno přece
tuto zprávu s povděkem k vědomosti přijati. Kürsch-
ner jest totiž v první řadě obchodníkem, kterému zá-
leží jedině na rozkvětu nového závodu a ví velmi
dobře, že bude odkázán z velké části též na česk
pěstovatele řepy, následkem čehož musí veškeré ná-
rodní požadavky jejich respektovati, chce-li do-
sáhnouti svého cíle. V otázce řepařské má ovšem
koupě ta dalekosáhlý význam, prolože Kürschner jiz
v dřívějších svých zukrovarech nevstoupil nikdy ani
do kartelu, ani do skupiny cukrovarnických surováren
nýbrž stál vždy mimo ně a platil za řepu vždy vyšši
ceny, nežli cukrovary sdružené. Pan Kürschner, jak
se sděluje, již teď se tím netají, že do olomouck
skupiny cukrovarnické nepřistoupí, následkem čeho
rozpoulána by byla konkurence při kontrahování
řepy, jež rolnictvu může pýti jen ku prospěchu
Ostatně brzká budoucnost ukáže, jaký vliv tato koup
na řepní ceny v okolí Mohelnice míti bude.
Hedtmo
Schwarzenberg
Brass
Iirma
Adolf Kürschnout
Kürschner
Žitná ulice
Modřany
Zábřeh
Kürsch
Mohelnice
Ustřední Matica
6
article
— Holičské závody v Praze zavírány budou po-
činajíc příští nedělí o 1 hodině odpolední, což potrvá
až do konce dubna. Od 1. května pak zavírány budou
o 12. hodině polední.
— K defrandaci v Kojetině. Z Brna, 18. února
(Zvl. tel. „Nár. Listů“.) Odjezd starosty Sahánka
z Kojetína, klerý stal se minulý čtvrtek, byl občanstvu
tamnímu pojednou nápadným. Sahánek odejel, neřek-
nuv, kam a nevracel se. Pověsti, které v městě se roz-
pířily, a které vzhledem k Sahánkově veřejnému po-
stavení v městě jako purkmistra a v okresní záložně
jako pokladníka vzbudily nedůvěru občanstva, vedly
k tomu, že v záložně podniknuta byla ihned revise.
Výsledek její byl, že zjištěna byla v okresn
záložně rolnicko-živnostenské de-
fraudace 10.000 korun. (Věc tu jsme již stručně
byli sdělili. Pozn. red.) Sahánek byl také v podezření,
že zpronevěřil také peníze obecní, silničního výboru
a kostelního výboru a výše zpronevěřených peněz
udávána byla sumou 50.000 K. Zprávy o tom vyskytly
se hned v brněnských listech německých beze všeho
podkladu. Konstatujeme, že pravdou jest toto: Úřad-
ník. vyslaný zemským výborem moravským k revisi
obecních účtů, dojel právě dnes do Kojetína a svolal
městskou radu k poradě. Na podané trestní oznámení
nařízena byla i soudní prohlídka. V městsk
spořitelně shledáno vše v pořádku, jen
v okresní záložně rolnicko-živnosten-
ské zjištěna zpronevěra 10.000 K. Ohledně
oslatního není posud nic přesného zjištěno. Věc na-
lézá se ve stadiu vyšetřování a dle všeho jest opráv-
něnou domněnka, že zpronevěra nebude tak velikou,
jak se nyní udává. Sahánek, o jehož nynějším bydlišti
a osudu není nic určitého známo, byl předákem ko-
jetínských starousedlíků, kteří také při posledních
obecních volbách zvítězili proti živlům svobodomysl-
ným, pokrokovým.
Sahánek
Sahánkův
Praha
Brno
Kojetín
7
article
— Odstřel zvěře na Těšínsku. V roce 1903 za-
slřeleno bylo na slezských statcích arciknížete Bedřicha
užitečné zvěře: 25 jelenů, 48 laní, 634 srnců, 167
srnek, 14 divokých vepřů, 5729 zajíců, 56 králíků,
26 telfevů, 28 jeřábků, 781 bažantů, 100 koroptví, 339
sluk, 2 divoké husy, 863 divokých kačen, 35 potápek
a 77 divokých holubů. Škodně zvěře: 158 lišek, 86
kun, 411 tchořů, 286 lasiček, 10 vyder, 27 jezevců,
2012 psů a koček, 1578 veverek a ježků, 1 orel, 176
sov, 474 jestřábů a sokolů, 3063 krkavců a straka
994 různého druhu, celkem 18.197 kusů.
— Ochranně rámy u motorových vozů. Ve stře-
deční schůzi správní rady elektrických podniků po
delším rozhovoru bylo usneseno, aby u všech 178
motorových vozů elektrických dráh pražských byly
zavedeny ochranné rámy systému Svoboda-Jirgl-Char-
vát. Dosud byly rámy ty pouze u 48 vozů.
Bedřich
Svoboda
Jirgl
Těšínsko
28 jeřábek
Chara
8
article
— Prodloužení elektrické dráhy z Libně do Ko-
bylis. Obecní zastupitelstvo obce kobylisské usneslo
se ve své řádné schůzi, dne 15. února t. r. konané.
aby požádána býla společnost elektrické dráhy Praha-
Libeň-Vysočany, aby dráha elektrická byla prodlou-
žena z Libně do Kobylis. Obec kobylisská zasloužila
by si elektrického spojení s Libní, neboť každým ro-
kem rychle vzrůstá počtem domů i obyvatelstva. Ko-
bylisemi vede silně frekventovaná erární silnice, blíže
obce jest c. k. garnisonní střelnice, v níž v letě ka-
ždý týden konají se koncerty. Obec má vysokou zdra-
vou polohu, pozemky jsou tu laciné, okolí samá za-
hrada, vyhlídka na Prahu rozkošná. Za Kobylisemí
rozprostírá se veliký bohnický háj, oblíbené výlelní
místo Pražanů. Asi půl hodiny od Kobylis začnou
ještě letos stavěti moderní a nový zemský ústav pro
choromyslné. To vše zaručuje, že by se vyplácela
elektrická dráha, kdyby prodloužena byla z Liibně do
Kobylis, obce, která má rozhodně slibnou budouc-
— Orloj na věži svatovojtěšské zaslouží si, aby
dán byl na trvalý odpočinek do některého musea.
Pražan
Libeň
ko
Praha
Vysočany
Kobylisy
9
article
Dávno již nekoná, protože nemůže, úkol, jaký svěřen
hodinám Horologiem de Doudim, aby totiž ukazovaly
správně lidstvu čas. Rčení, že „jdou pěšinkami“, jesl
pro ně přílišnou lichotkou, neboť v pravém slova smy-
slu „skáčou“ a hopsají dle vůle větrové. Zub času
a dešťové ohlodali ciferník, kde místo číslc něco se
leskne na špinavě půdě, rafije reguluje vítr a ze stroje
čouhá sláma vrabčích hnízd. Někdy — „když pánboh
dopustí i hodiny spustí“ — a pak pro gaudium ma-
lých a zlost velkých odtloukají ve dvanáct hodin čtyři
hodiny, místo jedné deset, jako by se jim kolečka
poplella. Nějaký čas snáší se toto žertování, ale ko-
nečně omrzí. Veřejných hodin v této čtvrti snad ani
druhých není, ačkoliv právě nyní vyrůstá tu celá
řada nových domů a pracující lid na staveništích byl
by povděčným, kdyby se mohl aspoň na jedny správně
jdoucí hodiny spolehnouti. Snad toto upozornění při-
slušným orgánům postači, aby opatřili věž svatovojtěš-
skou novým strojem, jenž by nedělal ostudu. Nebo
dle slov staročeského literáta: „Hodiny špatně jdouc
neřádstvo jsou
— Hodiny, které nejdou, nalézají se v Bělského
třídě v Holešovicích. Obyvatelé této části města po-
nost.
Hodina
Holešovice
10
article
ukazují na luto nepřístojnost a právem žádají za jeji
odstranění. To nastane již brzo Správní rada elektri-
ckých podniků usnesla se toliž, aby tyto pouliční ho-
diny byly vyměněny za elektrické a už také zadala
jich dodání.
— Nový případ sebevraždy studujícího, Před ně-
kolika dny opustil řady studentů vinohradské české
reálky studující Petrák, zkrátiv svůj život smrtonos-
nou ranou, dnes dochází nás zpráva o novém truchli
vém případě sebevraždy: Miroslav Šrámek, 18letý
žák šesté třídy téhož ústavu násilně zmařil svůj mla-
distvý život. Nešťastný jinoch, syn vážených rodičů
od Přbrami, častokrále byl stižen chrlením krve a
každý záchvat na několik dnů jej upoutal na lože.
Petrák
Šrámek
11
article
Tato nemoc zavinila, že v páté třídě ve studiích s
opozdil a musil ji opakovati. Loni na podzim. vstoupil
do šesté třídy vinohradské české reálky. Kollegům
svým nejednou pravil, že vzhledem k truchlivému
svému zdravolnímu stavu nemůže požadavkům školy
vyhověti a že spoléhá na milosrdenství. Po novém
školním roce záchvat zákeřně choroby několikrále
jej překvapil. Chorobný mladík vytrval sice ve stu-
diich, leč veškeré jeho úsilí nemělo výsledku, jejž
očekával. Když v sobotu dostal pololetní vysvědčení
s dvěma nedostalečnými známkami z fysiky a z de-
skriplivy, byl Šrámek velice rozčilen. Nezdar ve stu-
diich a vědomí marného namáhání svedly nešťastného
studenta k rozhodnutí sebevražednému. Truchlil a stě-
žoval si svým kollegům, kteří jej chlácholili a posi-
lovali. V pondělí dopoledne dostal Šrámek telegrafickou
zprávu, že otec jeho přijede do Prahy. Již před tím
vykonal Šrámek zoufalý čin: ve svém bytě v čís. 1170
v Lucemburské ulici na Král. Vinohradech požil vělší
dávky chromové žlutě. Ačkoli citil veliké bolesti, přece
se vzchopil a šel na Františkovo nádraží uvítat otce,
který nelušil, že hodiny života synova jsou na mále
skripliva
Šrámek
Král
Praha
Vinohrady
Františkův nádraží
12
article
U musea otec se zastavil a syna poslal domů pro
vysvědčení. Šrámek přišel domů a tu již požilý jed
jevil zhoubné účinky v jeho útrobách. S těží napsal
tři dopisy svým rodičům a příbuzným a potom ulehl.
trpělivě a odhodlaně smrt očekávaje. Za nedlouho
přišli k němu kollegové z reálky a spatřivše jeho
smrtelnou bledost domnívali se, že snad opět byl
stižen chrlením krve. „Je všecko marné!“ zvolal ubo-
hý a požádal kollegy, aby povolali k němu bratra Jana,
studujícího na technice. Když bratr přišel a v bytě se
rozhlížel, spatřil tři dopisy a vzal je do ruky. Otrá-
vený student s napjetím všech sil vzchopil se na
loži, vztáhl ruce k bratrovi a prosil jej, aby dopisů
ještě nečetl. Bratr přece dopisy čell a z nich se do-
věděl, co nešťastný jinoch provedl. Neprodleně byl
k otrávenému povolán lékař ze sousedství, k jehož
nařízení byl student převezen do všeobecné nemoc-
nice. Ačkoliv lékaři použili veškeré dovednosti a pečli-
vosti, přece prchající život nemohli tělu navrátita
v noci na včerejšek studující Šrámek zemřel. Mrtvola
byla převezena do pathologického ústavu. Dnes o 10.
hod. dopoledne bude se konati jeho pohřeb z kaple
něm. pathologického ústavu na hřbitov olšanský.
— Trichini. V obcích Salavici a Kostelci u Jihlavy
zjištěno bylo onemocnění trichiny, zaviněně požitím
vepřového syrového masa. V Salavici onemocnělo jími
6 osob a v Kostelci 1 osoba. Jeden z onemocnělých
již zemřel.
— Vrab Barbory Smrčkovy není ještě vypátrán.
Šrámek
Jan
Smrčkův
Olšanský
Salavice
Kostelec u Jihlava
Kostelec 1
13
article
Personál bezpečnostního oddělení je pátráním tak
zemdlený, že několik členů upoutáno je na lože. —
Ze života Smrčkovy uvedli jsme dobrozdání, jaké
podával docent p. dr. Heveroch o jejím duševním sta-
vu ve spolku českých lékařů a mezi jiným dovozoval
její duševní zatížení. Teta zavražděné, pí. Kabátní-
ková, a otec sklepníka Smrčka z hostince „U zlatě
štiky, žádají nás za konstatování, že v rodině jejího
příbuzenstva nestal se žádný případ, ze kterého by
se mohlo soudit, že některý člen byl skoupý, mamo-
nář anebe nepříčetný. Všichni byli rádnými občany.
— Podvodný doručitel. Řezník pan Jan Hirsch
v Podivíně koupil od statkáře v Šakvicích p. Františka
Noska dva voly za 715 korun a dal tento obnos Janu
Kurzovi, obchodníku v Šakvicích, by jej panu Noskov
odevzdal. Kurz ponechal si však peníze a z obce
zmizel. Jelikož byl příliš zadlužen, soudí se, že prchl
do ciziny. Byl na něho vydán zatykač.
— Aspirant zastavárny se zastielil. Na Smíchov
na Celné č. 64 bydlící 23letý aspirant zaslavárny
Otakar Chaloupka, do Liberce příslušný, dne 15. únor
z bytu svého odešel a více se nevrátil. Poněvadž v po-
slední době značně byl rozrušen následkem příprav
ke zkoušce ze státního účetnictví, vyslovena obava.
že si snad zoufal. Tato obava byla oprávněna. Včera
ráno byla v sadě u smíchovské hořejší náplavky na-
lezena mrtvola sebevraha, v němž byl zjištěn po-
hřešovaný Chaloupka. Ukončil život svůj tím způ-
sobem, že si vypáli střelu z revolveru do pravého
spánku. Po ohledání policejní komisí (lékař dr. Musil
vrchní komisař Habersberger a kancelista Richter)
byla mrtvola převezena do pathologického ústavu
Praví se, že Chaloupka ze strachu před zkouškou si
zoufal.
Smrčkův
doktor
Heveroch
Smrčka
Hirsch
Nosek
Kurz
Noskov
Chaloupek
Musil
Richter
Podivín
Šakvice
Smíchov
Celný
Liberec
spolek český lékař
14
article
— Otrávila se. Anna Dvořáková, žena dělník
z Oldřichovy ulice v Nuslích, včera v sebevražedném
úmyslu požila značného množství roztoku hlaviček
fosforových sirek. Důvod sebevraždy zdráhara se
udati. Otrávená byla převezena do všeobecné ne-
mocnice.
— Dvě žebra přeražena má dělník Josef Votrou-
bek. Týž předevčírem večer v bytě v čís. 255—V. do-
stal se do hádky se svým bytným Frant. Polákem. Ve
sporu Votroubek narazil na železná kamna s takovou
prudkostí, že si přerazil dvě žebra. Zraněný byl do-
praven k léčení do všeobecné nemocnice.
— Z velkoměstské bídy. V císařském lesíku
u Brna nalézena byla v úterý odpoledne téměř již
zimou ztunlá dívka, v níž zjištěna 24letá služka
Marie Tuliesova, která dne 8. t. m. propuštěna byla
z nemocnice. O hladu a bídě potulovala se Tuliesova
až do minulé neděle v Brně, kdy s namáháním dostala
se do císařského lesíku, kde vysílena odhodlala se
k sebevraždě zmrznutím. Znavená dívka lehla si pod
stromy, kde v úterý už poloztuhlá byla dělníkem G.
Vyšínem nalezena. Děvče, jež trpívalo záchvaty pa-
doucnice, bylo dopraveno do zemské nemocnice.
— Naštěsti na dráze: V pondělí dne 15. t. m
večer přejel vlak nádražního hlídače Josefa Vejmelku
u domku v Uhřiněvsi při pitkovické silnici. Ubožák
byl přeříznut ve dvě části. Soudí se, že byl zachycen
reservní lokomolivou a odhozen stranou, neboť v
klátě byly nalezeny otisky jeho prstů a blízko nich
čepice, doutník a svítilna. Snad nabyl pak trochu vě-
domí a nešťastnou náhodou vlezi na koleje, načež
vlak od Prahy jej odsmykl kus zpět a život jeho
zničil. Nešťastník byl velice hodný a spořádaný
člověk. Ve středu měl pohřeb za velké účasti obecen-
stva. Dosud bylo na dráze zavedeno, že strážník musil
stáli vždy po pravé straně jedoucího vlaku, musil
tedy přecházeti koleje, jel-li vlak směrem ku Praze.
Dvořáková
Votra
František
Polák
Votroubek
Tuliesův
G Vyšín
Vejmelka
Oldřichov ulice
Nusle
Brno
Uhřiněves
Praha
15
article
Peněvadž toto zařízení asi zavinilo smrt J. Vejmelky.
jest prý nyní zrušeno a strážník příště má státi
u svého domku. Stálo to mladý život, aby se k ta-
kovému nápadu dospělo!
— Hotel „Válek“ v konkursu. Dnes prohlásil
zemský soud v Praze konkurs na jmění p. Alois
Válka, majitele hotelu v Karlíně č. 275. Konkursním
komisařem jest p. rada Šindelka, správcem konkursní
podstaty p dr. Šchindler v Karlíně. Lhůty 25. února
19. března, 28. března
— Z berního úřadu I. a II. král. hl. měsla Prahy
Za příčinou mytí a čistění místností berního úřadu
a II. král. hl. města Prahy v čp. 404/1., „Stará rychta“
a v tržnici nebudou se v sobotu dne 20. února u nicl
peníze ani přijímati ani vydávati.
J Vejmelka
Válek
Šindelek
Praha
Karlín
berní úřad a II . král
16
article
— Z Mladé Boleslavi. Sdružené zdejší strany na-
máhají se nyní všemožným způsobem, by z nového
obecního zastupitelstva vyštvaly některé jeho členy
na jejichž místo nastoupili by pak jejich kandidáti.
Manévr tento má za účel, by strana svobodomyslná
pozbyla v zastupitelstvu většiny. Agitátoři zmíněných
stran vrhli se zvláště na členy nového zastupitelstva
ze řad státních úřadníků a snaží se je donutiti, by
z obecního zastupitelstva vystoupili a používají k tomu
nejsurovějších i nemravných zbraní. Státním úřad-
níkům v obecním zastupitelstvu zasílají anonymn
dopisy, v nichž se jim nerůznějším způsobem vyhro-
žuje a kromě toho obcházejí je agitátoři sdružených
stran a přemlouvají je k resignaci. A práce tato má již
své výsledky, neboť jeden státní úřadník, zvolený do
nového zastupitelstva, by vyhnul se dalším hrozbám
a skandalisování, se již rozhodl, že se své funkce
v obecní správě zřekne. Jeho místo zaujme v ní kandi-
dát sdružených stran, který při volbě obdržel po zvo-
lených nejvíce hlasů. Timto nekalým způsobem dou-
fají sdružené strany, že zmocní se vlády v městě, ale
manévr jejich se jim sotva zdaří
Mladá Boleslav
17
article
— Panorama. Překvapující podívanou skýtá pa-
norama Národní jednoty pošumavské tento týden
vystavenou kolekcí »Z pařížských divadel«, obsahu-
jící zvláště scény z jeviště, vynikající herce,
balet atd.
— V Šmídově I. české zpěvní síni pořádá s
dnes slavnostní představení na počest 30letého pů-
sobení pana Aloisa Steinerta u pražských pěveckých
společností. Program večera jest pečlivě sestavena
většinou nový.
— Českou mapu dvoubarevnou bojiště rusko-
japonského v rozměrech 60x46 cm. vydalo právě
nakladatelství Cyrillo-Methodějské knihtiskárny V.
Kotrby v Praze ve velmi úhledné úpravě.
— Přesídlení. Závod pro stavební a umělecké
zámečnictví firmy F. Faltus a Koutník nalezá se od
15. února t. r. v nových účelných místnostech v Po-
děbradově ulici, čís. 21 n. v Karlíně.
Steinert
Metodějský
V Kotrba
F Faltus
Koutník
Šmídův I
Praha
Karlín
Panorama
pařížský divadlo
Cyrillo
centimetr
18
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Maliř professor Lenbach, jenž již po nějakou
d bu churaví, byl včera večer k dalšímu léčení do-
praven na chirurgickou kliniku universitní. Dle po
zdějšího telegramu Lenbach podrobil se operaci
Stav chorého jest uspokojivý.
= Zalčen pro podvodný úpadek. Z Osěku se
telegrafuje: Spolumajitel továrny na sklo ve Zvičevu,
jež ohlásila konkurs, Adoll Goschler, byl zatčena
odevzdán zdejšímu soudu. Jest obviněn z podvodných
manipulací na poškození věřitelů. Na uprchlého dru-
bého majitele firmy Seidla vydán byl zatykač.
= Zastřelena na jevišti. Ze Szatmaru v Uhrách
se telegrafuje, že v obci Seny při ochotnickém před-
stavení jistý Pirsoy namířil revolver na spolu-
účinkující slečnu Fostorovu, jak role jeho kázala,a
spustil kohoutek. V okamžik na to dívka skácela se
mrtvá k zemi. Pirsoy byl vzal pro roli svou z do-
mova nabitý revolver, zapomněl ale v kvapu náboi
dříve vytáhnouti, nežli ho v roli své použil. Byi
zatčen.
Lenbach
Adoll Goschler
Seidl
Sen
Fostorův
Pirsoy
Uhry
19
article
= Husar ubodán. Z Pešti se telegrafuje: V noci
na včerejšek husar Marokai a dělostřelec Kies ocill
se na ulici v hádce; někteří civilisté ujali se dělo-
střelce a útočili na husara noži. V několika minulách
krvácel tento z celé řady bodných ran a na cestě do
nemocnice ranám těm i podlehl.
= Nehoda na moři. Z Rěky se telegrafuje: Parníl
»Adria«, náležející společnosti Adria, uvázl ve středu
na cestě z Rěky do Středozemského moře za prud-
kého sirocca nedaleko Punta Nera. Zdejší jeden
vlečný parník vyplul na místo nehody a potápěčía
pomocným mužstvem. Situace lodi jest povážliva.
Nezdá se, že by mohla b t zachráněna.
— Z Rěky, 18. února. (C.-B.) Parník »Adria
nalezá se v nebezpečné situaci. Paroplavební spo-
lečnost »Adris« vyžádala si pomoe od přístavní
admirality v P'ulji.
= Výbuch lydditu. Z Londýna se telegrafuje
V továrně na lyddit v Cliffe blíže Gravesendu (Kent
udál se výbuch, při čemž tři osoby usmrceny a ně
kolik raněno.
Adrie
Nero
Adris
Kent
Pešť
Rěky
Londýn
20
article
Z literatury.
Z literatury.
Z naší bibliografie.
22 — Není tomu dlouho, co jsme zevrubně
a důrazně vypsali nutnost nového soupisu če-
ské literatury — a literatury v Čechách ucho-
vávané, nutnost doleženou celou řadou důvodů
tak nalehavých, že o nich nebylo nejmenší po-
chyby. Nepominuli jsme ani výčetu charakte-
ristiky pokusů, po Jungmannovi o bibliografii
naší literatury podnikaných a na konec jsme
nepominuli ani úvahy, jak by se tomuto za-
nedbanému odvětví našeho literárního studia
dalo pomoci.
Dnes, po poměrně krátkém čase nastala již
změna a mnoho bylo provedeno, aspoň poku-
sem, a mnohé se blíží realisování. Vyšel se-
znam českých listů, vyšly dva objemně svazky
Zibrtovy bibliografické historie, která obrovským
rozsahem svým šiři se i do vzdálenějších oborů,
byl učiněn pokus o vydávání bibliografického
časopisu, vydání hotového již katalogu latin
ských rukopisů klementinské knihovny je již
zabezpečeno, knihkupečtí příručí chystají se do-
plniti scházejíeí poslední leta běžné české lite-
ratury a konečně Akademie právě vydala počá-
tek Tobolkova periodického soupisu českých
spisů, počinajíc rokem 1902.
Jungmann
Zibrtův
Tobolkův
Čechy
21
article
Nechci posuzovat kvalitu těchto prací, ale
pekud cíle jejich se týká, dobře se navzájem
doplňují. Všechny hledí obsáhnouti celou lite-
raturu českou, chtějí jednak podati podrobnou
pomoenou rukověť ke studiu, seznam časopi-
secký, jenž by mohl míti i pro praktickou po-
třebu našich ústavů atd. znamenitý význam,
chtějí popsati ony poklady literární, které jsou
uloženy v našich knihovných a pak sledovati
výstižně a plně naši produkci současnou — to
vše úkoly, které dávno měly býti a stále maji
býti plněny.
Je nalehavou a naprostou nutností, aby vy
pracovány a vydány byly rychle katalogy všech
rukopisů a prvotisků v našich knihovnách, je
naprosto nezbytno, aby tu již byly kritické při-
ruční soupisy pramenů a pomůcek vědních, a
je požadavkem samozřejmým každého kulturního
národa, aby měl běžnou svou literaturu v evi-
denci, aby už jednou přestaly ty obělavé, dobře
míněné pokusy soukromé o běžnou českou bi
bliografli, a aby pořádána byla officiálně, jednak
ústavy, které povinnými výtisky, jim odváděnými
jsou k tomu nejlépe povolány a povinny, jednak in-
stitucemi jako je Česká akademie, jež mají úkol
takový přímo v programu.
22
article
Při tom však nezapomínejme na jedno: na
soupis toho, co vskutku ještě na českých kni-
hách máme. Není toho mnoho, a tím spíše
je třeba jednou konečně pořídit si soupis těch
zbytků naší literatury, která tvoři velkou část
naší minulosti. To, co z ní zbývá v dvorni
knihovně, v státních knihovnách v Praze, Olo-
mouci a Opavě a snad v Těšíně, to co se za-
chovalo v pražské knihovně musejní, není tak
obsáhlé, aby katalog těchto chudých pokladů
nemohl býti souborně vydán, doplněný jmény
citáty toho, o čem dnes víme jen z doslechu,
neb co odpočívá v knihovnách zahraničních.
Jde o definitivní revisi a stanovení tohoto na-
šeho duchového majetku, revisi ulehčenou vy-
pracovanými již katalogy knihoven — o revisi
která všechen ten dnes přece jen málo značný
a přístupný materiál učiní, jsouc tištěna, pří
stupným všem našim lidem i učenému světu.
Je třeba připomínati a opakovati tento
nutný a nalehavý požadavek, zvláště dnes, kdy
Česká akademie rozhodla se vydávatí Tobolkovu
bibliografii periodickou a pokračuje v Zibrtově
bibliografii historické, pouštějíc se do soustav-
nější práce bibliografické. Edici jednotného ka-
talogu bohemik všech knihoven veřejných i dů-
ležitých soukromých jsme si dlužní již drahný
čas, a bylo by tím snazší splatití tento dluh.
čím více i správám knihoven samotných publi
kace katalogů knihovních musí býti jedním
klavních úkolů.
České spisy.
Tobolkův
Praha
Ola
Opava
Těšín
23
article
* Devatenácté stoleti slovem i obrazem. Dějiny
politické a kulturní. Redaktor: Jan Klecanda
V Praze. J. R. Vilfmek.
Společnou prací spisovatelův a odborníků če-
ských právě ukončeno dílo, jež obsahem i formou za-
sluhuje pozornosti. Věnováno jest politickým i kultur-
ním dějinám nedávno dovršeného XIX. století, v němž
sehrály se nejpronikavější politické převraty a úspě-
chy netušené, měnící způsoby života lidského téměi
ze základů. Na počátku století žila ještě Evropa pod
dojmem revoluce francouzské, však již gigantičnost
Bonapartova vyvrcholila v úžasnou moc. Na boji-
štích u Lipska a Waterloo zvitězil sice ještě dyna-
stický absolutism, leč snahy národů po zlidovění fo-
rem vládních nedaly se již utlumiti. Přišel rok 1848,
přišlo druhé císařství, jehož největší chybou bylo, ž
nepostřehlo rozmach Hohenzollerův, až u Sedanu
Napoleonské císařství ustupuje zánovnímu císařství
německému. Až potud triumfovala idea národnostní
Zatím vyvíjejí se nové směry, podmíněné potřebami
širokých vrstev a „dunivým krokem dělnických ba-
tallionů“ ozývá se závěrek století.
Klecanda
Vilfmek
Bonapartův
Hohenzollerův
Praha
Evropa
Lipsko
Waterloo
Sedan
24
article
Jsou-li význačny politické dějiny XIX. stolel
lím všestrannější jest život kulturní. Všechny stránky
duševního života lidského, docházejí úžasného vzpru-
žení. Netoliko literatura a vědecké odbory s ní sou-
vislé, v prvé řadě vědy spekulativní, přírodní. Právem
zove se XIX. století věkem vynálezů. Síly stajené do-
sud v lůně neznáma, vybaveny řadou vynálezů, jimiž
život lidstva zásadně pozměněn
Souborný spis přehlíží tyto fáse duševního života
Ve formě popularisující podány zde zevrubné sice ale
koncisně upravené obrazy politického i kulturního
rozvoje lidského v míře vzdělanci nevyhnutelně po-
třebné, provázeny četnými illustracemi. Duševní
hmotný vývoj našeho národa dochází zevrubného
vylíčení. Zajímavý jest i vývoj města Prahy, jejíž ob-
vod i populace se za sto let zpateronásobily.
Praha
XIX
25
article
* Karel Havlíček Borovský, Obrazy
z Rus. Uspořádal a vydal dr. Zdeněk V. Tobolka.
Světová knihovna, red. Jar. Kvapil, sv. 370—372.
Nakl. J. Otto. Tyto črty psal slavný publicista český
s úmyslem, aby rozšířil v českém čtenářstvu správnou
představu o Rusku. Proto také na mnohých místech
porovnává ruské poměry s domácími a vykládá vše
názorně svým pěkným, průzračným slohem. Jako
bystrý pozorovatel počíná si zcela objektivně, ličí
zcela spravedlivě co spatřil dobrého i co vzbudilo jeho
nevoli. Úsudky jeho jsou zpravidla správné a případné
a vzdy zajímavě. Ačkoliv statě ty jsou starší půl sto-
let, přece nikterak nepozbyly na ceně zajímavosti
a buďou vítány i nejširším vrstvám čtenářstva.
* Alojs lirásek. U náz. Nová kronika. Kniha
IV. Zeměžluč. Schr. spisy sv. XXXI. Nakl. J. Otto.
Autor „Psohlavců“ jako nikdo druhý zná do všech
podrobností historii znovuzrození národa našeho, jak
to vedle „F. L. Věka“ nejlépe dokazuje jeho „Nová
kronika“. S vřelou sympatií líčí horlivou činnost
skromných buditelů, jich styky s lidem a poměry nidu
samého. Znamenitě líčené prostředí dodává těmto
obrázkům z minulosti neobyčejné životnosti a intimné
poesie. Právě tyto vlastnosti jsou s to, vzbuditi plne
účastenství čtenářovo s osudy skromných těch lidí
v horské krajině na Náchodsku, zejmena pak s nad-
šeným pracovníkem, statečným farářem Havlo-
vickým.
* Sofie Podlipská, Anežka Přemyslovna.
Historický román. Druhé vydání. Sebr. spisy sv. XIII
Nákladem Unie. Autorka ani v historickém románu
nemůže zapříti svoje sociologické názory a zásady
Její historické osoby tu a tam mluví zcela moderně.
Havlíček
doktor
Zdeněk
Tobolka
Kvapil
svatý . 370
Otta
svatý . XXXI
Psohlavec
F L Věk
Sofie podlipský
Anežka Přemyslovna
svatý . XIII náklad Unia
Rus
Rusko
Nová kronika
Náchodsko
26
article
Vedle toho pak uplatňuje se plnou měrou náchylnost
autorčina k romantice, již pohnutá doba, kterou líčí.
peskytuje hojnost látky. Dovede upoutati čtenáře ma-
lebným líčením pohnutých scěn a kresbou zajíma-
vých povah, jakož i bohatou rozmanitosti napínavého
děje a nadšením, jímž hlásá a zastává svoje idey.
* Věra Kryžanovská, Světla Čech. Histori-
cký román. Přeložil Jar. Janeček. Nakl. Jos. R
Vilímek. Jest zcela přirozeno, že velkolepá epo-
poje husilská láká ke zpracováni také autory mimo-
české. Ale, bohužel, ve většině případů ujali se ti kteří
autoři práce bez důkladnější znalosti historických
pramenů, tak že vznikaly pouhé fantasmagorie. Jinak
autorka přílomné knihy, jež prostudovavší hojnost
pramenů českých i cizích, ujala se pak práce své
s plným nadšením. Líčí skvělé postavy mistra Jana
Husa a Jeronyma, jich zápas o práva národa českého
na universitě pražské a jich horleni pro opravu církve.
Při tom osnuje zajímavý děj a dovede upoutat živým,
plastickým líčením.
*D. N. Mamin-Sibirjak, Holenčiny po-
hádky. Přeložil J. Veselovský. Illustroval Věne.
Černý. „Dívčím srdcím“, red. P. Maternová a
O. Petrova. Nakl. Jos. R. Vilímek. Známý
ruský autor dovede vypravovati pohádky nejen zají-
mavě, ale také prostě a oním jasným, průzračným
způsobem, jakého jest třeba duší dítěte. Při tom má
nepopíratelný vkus a pohádky jeho při veškeré své
prostotě jsou poetické a mají svou cenu literární. Př
tom maji náležitou dávku dobráckého ruského hu-
moru a jsou s to vzbuditi nadšení u maličkých, tolik
lačnících po pohádkách vskutku dobrých, neboť vy-
hovují v každém ohledu a dojímají svou milou srdeč-
ností.
Kryžanovská
Janeček
Vilímek
Hus
Jeronym
Mamin
Sibirjak
Holenčina
J Veselovský
Černá
P Maternová
O Petrův
R Vilímek
Čechy
27
article
Z českých lietů.
28
article
* V „Českém Lidu nalezl redaktor Čeně
Zibrt předlohu, které užil Klicpera ke skládání svých
známých pravidel bulky. Klicperova knížečka je v ori-
ginále z r. 1822 dnes jistě literární kuriosum. Originál
z r. 1766, podle kterého Kliepera skládal a který Žíbrt
otiskuje, je jistě ještě pro bibliofila zajímavější. Stíž-
nost Žihrtovu, že české literární kuriosity, jakými do-
jisla jsou knížky podobné, houfně mízí a se ztrácejí.
potvrdí každý literární historik s politováním.
*V Nové České Revui přítel Julie Zeyer
uveřejňuje pod šifrou B. H—n. vzpomínku „S Juliem
Zeyerem v Praze“, v níž dokumentuje hlubokou lásku
básnikovu k Praze.
*Rozhledy mají na paměť Kantovu článek
od F. Mareše a mimo to obšírnější charakteristiku děl
Vasyla Slefanyka.
* V Slovanském Přehledu O. Wagner
pod názvem „Zlatorog“ ličí bývalou vzájemnost ně-
mecko-slovinskou, a básnickou činnost Anastasia Grů-
na a R. Baumbacha, pokud se zabývali motivy slovin-
skými, zvláště půvabnou pověstí o „Žlatorogu“, ne-
smrtemém bílém kamzíku se zlatými parůžky.
Čtenář
Čena
Klicpera
Klicperův
Zeyer
Kantův
F Mareš
Vasyl Slefanyk
O Wagner
Anastasio Gr
R Baumbach
Praha
Zlatorog
29
article
Slovanské spisy-
30
article
* Kníže Nikola jako básník. Zajímavě přednášel
nedávno p. Henryk Glück v krakovském „Slovan-
ském klubu“ o knížeti Nikolovi, básníku,
V úvodu označil Srby a Chorvaty jako od sebe zcela
odloučené národy — dějinami, kulturou i písemni-
clvem. Snahy o sjednocení zůstaly dosud bez úspěchu.
Obě literatury označují se zvláštním prý rázem a vzá-
jemnými rozdíly, jež dosud žádnému literárnímu bi-
storikovi nepodařilo se plně vystihnouti. Různost spo-
čívá v intimnějším styku srbského písemnictví s lidem
Literatura srbská má více výrazných typů, nežli chor-
vatská. Jako nejskvělejší srbský typ představujep
Glück typ Černohorce. Černá Hora měla literární
representanty i před Nikolou: kníže Petr I. skláda
písně epické, o Petru II., skladateli „Horského věnce““
pochovaném na posvátném Lovčenu, pěje sám Ni
kola I. r. 1863;
Úžas němé pusto budí,
ostatky jež Tvoje halí,
posvátná mne touha pudí.
shlédnout vrch ten plný chvály
Na němž víly kolotají,
s něhož vzlétl's k nebes tváři,
ku nadšení skvělé báji,
když Jsi skládal zpěv svůj „Záři“
Nikola
Glück
Nikolov
Srba
Chorvat
Petr II
Slovan
kníže Petr I . sklád
31
article
Výše však než oba, stojí kníže Nikola. Jako po-
litik a vladař dal Nikola své zemi ústavu a svobodu.
pozdvihl školství i církev, staral se o obchod a prů-
mysl. Jako vladař dovedl získati vlivůplných styků.
které ho poutají se Srbskem, Italií a Ruskem — avšak
mnohem více vykonal pro národ srbský i Slovanstvo
svou prací literární. Obklopen básníky, z nichž
v prvé řadě vynikal Sundečič, vytvořil díla vysoké
umělecké ceny. Nejzdařilejším je epickolyrický zpěv
„Básník a Vila“, snění o příští velkosrbské říši, která
povstane za účasti Černé Hory. Z vlasteneckých básní
vynikla hrdinská píseň, známá černohorská hymna
„Onamo, onamo!“, obsahující jaksi národně-politické
vyznání knížecího skladatele, vyjadřující aspirace
jež hranice Černé Hory rozšiřují až za Prizren —
„vždyť je to moje — živ tam můj lid —
Tytéž aspirace zvlášť ostře se hlásí ke slovu v díle
„Básník a víla“. Nejkrásnějšího výrazu došla idea
ve dramatické básni „Balkanská cařice.“
V rozpředené po přednášce debatě tříbeny názory.
Literární historik illyrské doby chorvatské, professon
Zdiechowski, neuznává tak přílišných růzností
mezi Chorvaty a Srby. Větší rozmanitost srbské lite-
ratury a bližší styk s lidem neuznává naprosto důka-
zem menší ceny a menší originálnosti literatury chor-
vatské. — Přednáška p. Glückova vyšla již tiskem.
Prizren
Chorvat
Srba
Glückův
Srbsko
Rusko
32
article
Jos. Koube
* Ve Slovenských Pohl'adech (XXII
rok!) je přebohatě materiálu nejen slovenského, i vše-
obecně slovanského. Upozorňuji jen na bibliografi
slovenské literatury za rok 1902.
* V Izvěstijích petrohradského slov. dobro-
činného spolku píše choť čilého žurnalisty chorvat-
ského pí. M. Radičová o „Národní sebeobraně v Chor-
vatsku“. Jasně vyložení situace politické, břitká kri-
tika viády a vládních stran.
* Krakovská Akademja Uiejetnosc
zahajuje přípravy ke sjezdu polských historiků, jenž
bude přístího roku na počest 400. narozenin Rejových.
Počítá se i na účastenství ostatních Slovanů. Akademie
rozhodla se vydávati monumentální dílo „Encyklopedii
polskou“, v níž zahrnuto bude vše, co spadá v obor
věd a umění polského, řada monografií věcně seřa-
děných.
* Těžké starosti doléhají na varšavské her-
ce. Lelos dovršují 40letí, kdy měli by těžiti z pense
a právě tomu 40 let, kdy pensijní fond jejich (r. 1864
po povstání) byl zkonfiskován. Rada návrhů se vy-
rojila. Nejlepším je návrh, aby „Divadelní úvěrní spo-
lek“ změnil se v pensijní fond; dísponuje sumou
okrouhle 200.000 rublů a k dosažení cíle je treba jen
150.000 rubiů.
*Chorvaté vystoupili energičtěji proti hanobení
slovanské národnosti se scény, než na př. obecenstvo
nejednoho českého divadla. Operetta „Dráteník“
v Plzni a jinde dávána klidně (s vynecháním různých
(„Bschezinů“) v Oseku vyprovázena bouří obecenstva.
Bouře v divadle přenesla se i na ulici a je jisto, že
se už „Dráteník“ v Oseku nezjeví.
M Radičová
Chorvat
Chor
Osek
Akademja Uiejetnosce
33
article
* Říznou epištolu čte ruskému obecenstvu ro-
manopisec J. Jasinskij ve studii „Tisk a čtenářstvo
Na Rusi konkurrence nutí vydavalele časopisů přidá-
vati 1. zv. prémie a ty činí celkový výtěžek velice po-
chybným. Týdenník, chce-li rodinné čtenářstvo dostati
na svou stranu, musí kromě 52 čísel týdenníku po-
skytnouti abonentům ještě řadu příloh: sebrané spisy
klassiků, 12 čísel modního žurnálu, nástěnný kalen-
dář, umělecké album akvarelové, společenskou hru
a m. j. Přílohy ne vždy nejcennější obtíží vydavatele
nesmírně. Široké ruské obecenstvo hledá kvantilu
a ne kvalitu. Dlouhá lilanie přiloh mu imponuje, proto
kupuje se zálibou „listy s přílohami
M. Meža rozepisuje se v Ljublanskčm
Zvonu o myšlence pronešené pí. Laudovou-Hoři-
covou v „Slovanském Klubu“, zříditi všeslovanské
divadlo ve Vídni. Meža vyslovuje se o projektu s nad-
šením.
J Jasinskij
M Meža
Laudův
Vídeň
34
article
* Polský romanopisec a znalec Sibiře Václav
Sieroszewski počíná v Tygodniku illustrova-
nem serii článků „Přes Šibiř : Mandžurii do Japon-
ska“. Živé líčení Sieroszewského podporováno je pěk-
nými fotografiemi
*Ve Lvově působí spolek „Eleutrja“ prot
alkoholismu. Lidová universita a „Eleuterja“
dosáhly zmenšení počtu pijáků, ze 160.000 obyvatelů
Lvova je už jen 80 nenapravitelných pijáků (z toho
29 žen); pro opilost potrestáno roku 1903— 472 osob.
Extense jsou v tom ohledu neocenitelny. Ve Lvově
bylo 10.961 posluchačů lidové university (z toho 6873
žen); mimo to zřízeno soukromé gymnasium dívči,
kde zapsalo se 65 žákyň.
*Spolek ruských spisovatelů začne z jara stavěti
dům v Petrohradě, kde budou laciné byty pro méně
majetné spisovatele a jejich rodiny. Opravdový dům
svisovatelů
*Polemika v polském tisku: Studenti varšavské
techniky zařídili papírnický závod, aby z výlěžku
mohli podporovati nemajetné kollegy. Řada listů vy-
stoupila proti „kupčení“ studentů, jedna řada časo
pisů zastává se šlechetného účelu.
Slowianin.
Sieroszewski
Sibiř
Lvov
Petrohrad
35
article
Z cizích revuí.
36
article
* „Mme Sans Gěne“ vynesla za tři sezony v Ame-
rice Sardouovi 175.000 Ir., ostatní hry za dvě se-
zony vynesly mu skoro 2 mill. fr. Jeť v Americe 109
z hrubého příjmu honorářem autorským. — „Akademie
Goncourtů“ udělila právě svou první cenu literární:
desáhl jí J. A. Nau za román „Forces Ennemies“. Nau
je vášnivý cestovatel po krajích zámořských a jeho
způsob psaní v mnohém připomíná Edgarda Poěa.
* V Revuede Paris Léonce Pingaud stopule
vliv, jaký měla George Sandová na mravy své doby
a shledává, že četné rodinné katastroly v létech 1835
až 1850 spadají na vrub idel, hlásaných Sandovou.
Autorka dotvrzuje závě, řadou skutečných událostí.
* LatoucheTrěville hájí v La Revue častěji
vyslovenou domněnku, že Amerika objevena byla už
o několik desitek staletí před Kolumbem. Objevitelem
byl nějaký národ asijský, jehož starožitnosti, zvláště
v Mexiku se nacházející, jeví s buddhistickými ná-
padnou podobnost.
* Perlou cestopisné literatury je barvitý denní
Pierra Lotiho „Do Ispahanu“, otiskovaný v Revue
des deux Mondes. Dojmy cestovatele jsou
opravdovým románem
* Radu národopisných studií o Chorvatech uve-
řejňuje v Globu F. Telzner, provázeje výklad pří-
padnými fotografiemi.
Sardou
Ir
Goncourt
Nau
Poě
Sandová
Sandův
Kolumbus
Loti
Chorvat
F Telzner
Amerika
Revuést Paris
Mexiko
Ispahan
San Gěne
Forces Ennemies
37
article
Zeltschrift für Bücherfreunde liče
dějiny ruského tisku. Je projekt prvnímu ruskému t-
skaři Ivanu Fedorovu vybudovati v Moskvě pomník
2. ledna 1703 vyšlo první číslo „Vědomosti“, jichž
duší byl vlastně car Petr Veliký
Italské listy uveřejňují výsledek sčílání
lidu. V Italii žije 7,027.524 rodin o 32,475.253 hla-
vách, z toho je 16,155.130 mužů, 16,320.123 žen;
žen je tedy v Italii jen o málo více než mužů; že-
natých je 18,639.103, svobodných 11,688.716, ovdo-
vělých 2,097.434; mezi vdanými je 2001 žen mladšich
než 15 let; polovina obyvatelstva staršího než 7 let
dovede čísti a psáti; 6781 obyvatelů udalo slovanskou
řeč jako svou mateřskou (německou pouze 2272 osob)
* Sopka Popokatepetl byla prodána za 5 millionů
akciové společnosti, jež zřídí na horu lanovou dráhu.
hotely a využitkuje ji vůbec ve prospěch turistiky.
Důkladný popis sopky v Le Tourdu Monde.
* Zanglických listů dovídáme se o velikém
úspěchu Gorkého „Na dně“ v Londýně, kde o pro-
vedení postarala se „Stage-Society
* La Revue přehlíží francouzskou tvorbu dra-
matickou za poslední měsíc. Vyniká Brieuxovo „Ma-
teřství“, třeti část trilogie, jejíž první částí je „Les
Remplacantes“ a druhou „Les Avariés“. Základní
idea: více dětí, zdravých, silných! Mateřství budiž
ctěno vždy i za všech okolností. Matka-dívka budiž
stejně vážena jako matka-provdaná. Sardou vypravil
svou „La Sorcire“, milostnou idyllu Maurky a kre-
sťana ve starém Španělsku. — Paul Hérvieu měl
šťastný večer se hrou „Dedale“
Mr. Penn.
Fedorov
Veliká
Gorký
Sardou
Hérvieu
Dedalos
Mister
Penn
Moskva
Londýn
Ma
Španělsko
Stage
Les Remplacantes
Les Avariés
Le revue
Le Sorcire
40
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje
se polské drama »Na vždy« (4. čtvrtka v předpl.)
od Lucyana Rydela, s pí. Kvapilovou, pp. Vojanem,
Vávrou a Innemanem v hlavních rolích. Zejtra vy-
stoupí poprve paní Jelizaveta Azerská od cí-
sařského divadla v Moskvě; umělkyně, která mešká
již od předvčírka v Praze, známa jest nejen obecen-
stvu moskevskému, jehož je miláčkem, ale i po ce-
lém Rusku. Vystupujeť velmi často pohostinsku na
četných divadlech ostatních; také hned po ukončení
pohostinských her na Národním divadle odjede do
Oděsy, kde bude rovněž pohostinsku zpívati. Zejtra
vystoupí paní Azerská jako hraběnka v Čajkovského
opeře »Piková dáma«, pozejtří v neděli večerv
titulní partii Bizelovy »Carmen« a naposledyv
úterý v partii Ljubaše Rimského Korsakovy opery
Carská nevě sta«. Záznamy k těmto předsta-
Lucyan Rydel
Kvapilův
Vojan
Vávra
Inneman
Jelizaveta
Bizelův
Carmen
Rimskij Korsakův
Moskva
Praha
Rusko
Oděsa
národní divadlo
Čajkovský opera