ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 a48d3270-710e-11dc-9394-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 40 celkem · entity: person 152, place 86, org 14, work 7
1 masthead
19. února 1904. Číslo 50.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
ebtíží rovnala se české zemské dávce ze spotřeby piva. Daleko přes million poplatných aktů ročně musí býti zasaženo, kontrolováno a v patrnosti udr- ženo jediným úřadem, v němž veškerá agenda zem- ské pivní daně jest soustředěna. S dychtivostí oče- kávány tedy výsledky, jichž docílí král. český zemský inspektorát pro pivní dávku. V prvních měsících pů- sobnosti zákona o pivní dani byla širší veřejnost. neznající zevrubněji předpisů vykonávacího nařízení znepokojena poměrně malým výnosem pivní dávky a nescházelo také na hlasech, jež vzhledem k tomu věštily neůspěch nové daně i inspektorátu. Ale výnos sloupal od měsíce k měsíci po statisících korunách a nyní, kdy dle poslední úřadní zprávy inspektorátu činí výnos pivní dávky hned v prvním roce působ- nosti zákona průměrně jeden million korun za měsíc, kdežto správní náklad ke všeobecnému překvapení nedosahuje ani tří procent hrubého výnosu, lze s uspokojením prohlásiti, že tak těžko vybojovaná první samostatná zemská daň nezklamala. Tento potěšitelný úkaz sluší uvítati nejen se stanoviska chatrného stavu zemských financi, jimž zemskou pivní daní dostalo se výdalného zdroje novéhoa pravděpodobně stoupajícího příjmu, nýbrž i z důvodů politických. Po zkušenostech s pivní daní sotva se bude moci odvážiti vláda odkazovati království české na úděly z výnosu daní státních, na tento podařený kvítek ze zahrádky vídeňského centralismu a sotva vyskytne se již rozvážný politik, který by chtěl hle- dati nápravu zemských financí nikoli v samostatných zemských berních, nýbrž v danajském daru vlády. v údělech. — — Vyznamenání. Rolnická škola v Kostelci na Orlici obdržela na výstavě v Pardubicích za vysta- vené učebné pomůcky, pracované odbornými učitel ústavu, nejvyšší vyznamenání a to čestný diplom s právem ražení zlaté medaile.
Orlik Kostelec Pardubice
5 article
— Dary. Damskému odboru Ustřední Matice škol ské věnovala schovanka Prvního českého pensionátu v Žitné ulici slečna Ema Hedtmo-udtova pří- spěvek 43 korun. — Kníže Karel Schwarzenberg majitel parní pily v Modřanech, daroval na stravo- vání chudé školní mládeže v Modřanech 50 K. — Brass prodává. V sobotu dne 13. t. m. prodala Iirma Vilém Brass a synové v Zábřeze, jak jsme s již stručně zmínili, mohelnický cukrovar brněnskému bankéři a velkoprůmyslníku p. dru. Adolfu Kürschne- revi. Cukrovar zůstal tím ovšem i nadále v něme- ckých rukou, takže při volbách nemůže česká strana ořekávati žádného zisku, avšak jinak dlužno přece tuto zprávu s povděkem k vědomosti přijati. Kürsch- ner jest totiž v první řadě obchodníkem, kterému zá- leží jedině na rozkvětu nového závodu a ví velmi dobře, že bude odkázán z velké části též na česk pěstovatele řepy, následkem čehož musí veškeré ná- rodní požadavky jejich respektovati, chce-li do- sáhnouti svého cíle. V otázce řepařské má ovšem koupě ta dalekosáhlý význam, prolože Kürschner jiz v dřívějších svých zukrovarech nevstoupil nikdy ani do kartelu, ani do skupiny cukrovarnických surováren nýbrž stál vždy mimo ně a platil za řepu vždy vyšši ceny, nežli cukrovary sdružené. Pan Kürschner, jak se sděluje, již teď se tím netají, že do olomouck skupiny cukrovarnické nepřistoupí, následkem čeho rozpoulána by byla konkurence při kontrahování řepy, jež rolnictvu může pýti jen ku prospěchu Ostatně brzká budoucnost ukáže, jaký vliv tato koup na řepní ceny v okolí Mohelnice míti bude.
Hedtmo Schwarzenberg Brass Iirma Adolf Kürschnout Kürschner Žitná ulice Modřany Zábřeh Kürsch Mohelnice Ustřední Matica
6 article
— Holičské závody v Praze zavírány budou po- činajíc příští nedělí o 1 hodině odpolední, což potrvá až do konce dubna. Od 1. května pak zavírány budou o 12. hodině polední. — K defrandaci v Kojetině. Z Brna, 18. února (Zvl. tel. „Nár. Listů“.) Odjezd starosty Sahánka z Kojetína, klerý stal se minulý čtvrtek, byl občanstvu tamnímu pojednou nápadným. Sahánek odejel, neřek- nuv, kam a nevracel se. Pověsti, které v městě se roz- pířily, a které vzhledem k Sahánkově veřejnému po- stavení v městě jako purkmistra a v okresní záložně jako pokladníka vzbudily nedůvěru občanstva, vedly k tomu, že v záložně podniknuta byla ihned revise. Výsledek její byl, že zjištěna byla v okresn záložně rolnicko-živnostenské de- fraudace 10.000 korun. (Věc tu jsme již stručně byli sdělili. Pozn. red.) Sahánek byl také v podezření, že zpronevěřil také peníze obecní, silničního výboru a kostelního výboru a výše zpronevěřených peněz udávána byla sumou 50.000 K. Zprávy o tom vyskytly se hned v brněnských listech německých beze všeho podkladu. Konstatujeme, že pravdou jest toto: Úřad- ník. vyslaný zemským výborem moravským k revisi obecních účtů, dojel právě dnes do Kojetína a svolal městskou radu k poradě. Na podané trestní oznámení nařízena byla i soudní prohlídka. V městsk spořitelně shledáno vše v pořádku, jen v okresní záložně rolnicko-živnosten- ské zjištěna zpronevěra 10.000 K. Ohledně oslatního není posud nic přesného zjištěno. Věc na- lézá se ve stadiu vyšetřování a dle všeho jest opráv- něnou domněnka, že zpronevěra nebude tak velikou, jak se nyní udává. Sahánek, o jehož nynějším bydlišti a osudu není nic určitého známo, byl předákem ko- jetínských starousedlíků, kteří také při posledních obecních volbách zvítězili proti živlům svobodomysl- ným, pokrokovým.
Sahánek Sahánkův Praha Brno Kojetín
7 article
— Odstřel zvěře na Těšínsku. V roce 1903 za- slřeleno bylo na slezských statcích arciknížete Bedřicha užitečné zvěře: 25 jelenů, 48 laní, 634 srnců, 167 srnek, 14 divokých vepřů, 5729 zajíců, 56 králíků, 26 telfevů, 28 jeřábků, 781 bažantů, 100 koroptví, 339 sluk, 2 divoké husy, 863 divokých kačen, 35 potápek a 77 divokých holubů. Škodně zvěře: 158 lišek, 86 kun, 411 tchořů, 286 lasiček, 10 vyder, 27 jezevců, 2012 psů a koček, 1578 veverek a ježků, 1 orel, 176 sov, 474 jestřábů a sokolů, 3063 krkavců a straka 994 různého druhu, celkem 18.197 kusů. — Ochranně rámy u motorových vozů. Ve stře- deční schůzi správní rady elektrických podniků po delším rozhovoru bylo usneseno, aby u všech 178 motorových vozů elektrických dráh pražských byly zavedeny ochranné rámy systému Svoboda-Jirgl-Char- vát. Dosud byly rámy ty pouze u 48 vozů.
Bedřich Svoboda Jirgl Těšínsko 28 jeřábek Chara
8 article
— Prodloužení elektrické dráhy z Libně do Ko- bylis. Obecní zastupitelstvo obce kobylisské usneslo se ve své řádné schůzi, dne 15. února t. r. konané. aby požádána býla společnost elektrické dráhy Praha- Libeň-Vysočany, aby dráha elektrická byla prodlou- žena z Libně do Kobylis. Obec kobylisská zasloužila by si elektrického spojení s Libní, neboť každým ro- kem rychle vzrůstá počtem domů i obyvatelstva. Ko- bylisemi vede silně frekventovaná erární silnice, blíže obce jest c. k. garnisonní střelnice, v níž v letě ka- ždý týden konají se koncerty. Obec má vysokou zdra- vou polohu, pozemky jsou tu laciné, okolí samá za- hrada, vyhlídka na Prahu rozkošná. Za Kobylisemí rozprostírá se veliký bohnický háj, oblíbené výlelní místo Pražanů. Asi půl hodiny od Kobylis začnou ještě letos stavěti moderní a nový zemský ústav pro choromyslné. To vše zaručuje, že by se vyplácela elektrická dráha, kdyby prodloužena byla z Liibně do Kobylis, obce, která má rozhodně slibnou budouc- — Orloj na věži svatovojtěšské zaslouží si, aby dán byl na trvalý odpočinek do některého musea.
Pražan Libeň ko Praha Vysočany Kobylisy
9 article
Dávno již nekoná, protože nemůže, úkol, jaký svěřen hodinám Horologiem de Doudim, aby totiž ukazovaly správně lidstvu čas. Rčení, že „jdou pěšinkami“, jesl pro ně přílišnou lichotkou, neboť v pravém slova smy- slu „skáčou“ a hopsají dle vůle větrové. Zub času a dešťové ohlodali ciferník, kde místo číslc něco se leskne na špinavě půdě, rafije reguluje vítr a ze stroje čouhá sláma vrabčích hnízd. Někdy — „když pánboh dopustí i hodiny spustí“ — a pak pro gaudium ma- lých a zlost velkých odtloukají ve dvanáct hodin čtyři hodiny, místo jedné deset, jako by se jim kolečka poplella. Nějaký čas snáší se toto žertování, ale ko- nečně omrzí. Veřejných hodin v této čtvrti snad ani druhých není, ačkoliv právě nyní vyrůstá tu celá řada nových domů a pracující lid na staveništích byl by povděčným, kdyby se mohl aspoň na jedny správně jdoucí hodiny spolehnouti. Snad toto upozornění při- slušným orgánům postači, aby opatřili věž svatovojtěš- skou novým strojem, jenž by nedělal ostudu. Nebo dle slov staročeského literáta: „Hodiny špatně jdouc neřádstvo jsou — Hodiny, které nejdou, nalézají se v Bělského třídě v Holešovicích. Obyvatelé této části města po- nost.
Hodina Holešovice
10 article
ukazují na luto nepřístojnost a právem žádají za jeji odstranění. To nastane již brzo Správní rada elektri- ckých podniků usnesla se toliž, aby tyto pouliční ho- diny byly vyměněny za elektrické a už také zadala jich dodání. — Nový případ sebevraždy studujícího, Před ně- kolika dny opustil řady studentů vinohradské české reálky studující Petrák, zkrátiv svůj život smrtonos- nou ranou, dnes dochází nás zpráva o novém truchli vém případě sebevraždy: Miroslav Šrámek, 18letý žák šesté třídy téhož ústavu násilně zmařil svůj mla- distvý život. Nešťastný jinoch, syn vážených rodičů od Přbrami, častokrále byl stižen chrlením krve a každý záchvat na několik dnů jej upoutal na lože.
Petrák Šrámek
11 article
Tato nemoc zavinila, že v páté třídě ve studiích s opozdil a musil ji opakovati. Loni na podzim. vstoupil do šesté třídy vinohradské české reálky. Kollegům svým nejednou pravil, že vzhledem k truchlivému svému zdravolnímu stavu nemůže požadavkům školy vyhověti a že spoléhá na milosrdenství. Po novém školním roce záchvat zákeřně choroby několikrále jej překvapil. Chorobný mladík vytrval sice ve stu- diich, leč veškeré jeho úsilí nemělo výsledku, jejž očekával. Když v sobotu dostal pololetní vysvědčení s dvěma nedostalečnými známkami z fysiky a z de- skriplivy, byl Šrámek velice rozčilen. Nezdar ve stu- diich a vědomí marného namáhání svedly nešťastného studenta k rozhodnutí sebevražednému. Truchlil a stě- žoval si svým kollegům, kteří jej chlácholili a posi- lovali. V pondělí dopoledne dostal Šrámek telegrafickou zprávu, že otec jeho přijede do Prahy. Již před tím vykonal Šrámek zoufalý čin: ve svém bytě v čís. 1170 v Lucemburské ulici na Král. Vinohradech požil vělší dávky chromové žlutě. Ačkoli citil veliké bolesti, přece se vzchopil a šel na Františkovo nádraží uvítat otce, který nelušil, že hodiny života synova jsou na mále
skripliva Šrámek Král Praha Vinohrady Františkův nádraží
12 article
U musea otec se zastavil a syna poslal domů pro vysvědčení. Šrámek přišel domů a tu již požilý jed jevil zhoubné účinky v jeho útrobách. S těží napsal tři dopisy svým rodičům a příbuzným a potom ulehl. trpělivě a odhodlaně smrt očekávaje. Za nedlouho přišli k němu kollegové z reálky a spatřivše jeho smrtelnou bledost domnívali se, že snad opět byl stižen chrlením krve. „Je všecko marné!“ zvolal ubo- hý a požádal kollegy, aby povolali k němu bratra Jana, studujícího na technice. Když bratr přišel a v bytě se rozhlížel, spatřil tři dopisy a vzal je do ruky. Otrá- vený student s napjetím všech sil vzchopil se na loži, vztáhl ruce k bratrovi a prosil jej, aby dopisů ještě nečetl. Bratr přece dopisy čell a z nich se do- věděl, co nešťastný jinoch provedl. Neprodleně byl k otrávenému povolán lékař ze sousedství, k jehož nařízení byl student převezen do všeobecné nemoc- nice. Ačkoliv lékaři použili veškeré dovednosti a pečli- vosti, přece prchající život nemohli tělu navrátita v noci na včerejšek studující Šrámek zemřel. Mrtvola byla převezena do pathologického ústavu. Dnes o 10. hod. dopoledne bude se konati jeho pohřeb z kaple něm. pathologického ústavu na hřbitov olšanský. — Trichini. V obcích Salavici a Kostelci u Jihlavy zjištěno bylo onemocnění trichiny, zaviněně požitím vepřového syrového masa. V Salavici onemocnělo jími 6 osob a v Kostelci 1 osoba. Jeden z onemocnělých již zemřel. — Vrab Barbory Smrčkovy není ještě vypátrán.
Šrámek Jan Smrčkův Olšanský Salavice Kostelec u Jihlava Kostelec 1
13 article
Personál bezpečnostního oddělení je pátráním tak zemdlený, že několik členů upoutáno je na lože. — Ze života Smrčkovy uvedli jsme dobrozdání, jaké podával docent p. dr. Heveroch o jejím duševním sta- vu ve spolku českých lékařů a mezi jiným dovozoval její duševní zatížení. Teta zavražděné, pí. Kabátní- ková, a otec sklepníka Smrčka z hostince „U zlatě štiky, žádají nás za konstatování, že v rodině jejího příbuzenstva nestal se žádný případ, ze kterého by se mohlo soudit, že některý člen byl skoupý, mamo- nář anebe nepříčetný. Všichni byli rádnými občany. — Podvodný doručitel. Řezník pan Jan Hirsch v Podivíně koupil od statkáře v Šakvicích p. Františka Noska dva voly za 715 korun a dal tento obnos Janu Kurzovi, obchodníku v Šakvicích, by jej panu Noskov odevzdal. Kurz ponechal si však peníze a z obce zmizel. Jelikož byl příliš zadlužen, soudí se, že prchl do ciziny. Byl na něho vydán zatykač. — Aspirant zastavárny se zastielil. Na Smíchov na Celné č. 64 bydlící 23letý aspirant zaslavárny Otakar Chaloupka, do Liberce příslušný, dne 15. únor z bytu svého odešel a více se nevrátil. Poněvadž v po- slední době značně byl rozrušen následkem příprav ke zkoušce ze státního účetnictví, vyslovena obava. že si snad zoufal. Tato obava byla oprávněna. Včera ráno byla v sadě u smíchovské hořejší náplavky na- lezena mrtvola sebevraha, v němž byl zjištěn po- hřešovaný Chaloupka. Ukončil život svůj tím způ- sobem, že si vypáli střelu z revolveru do pravého spánku. Po ohledání policejní komisí (lékař dr. Musil vrchní komisař Habersberger a kancelista Richter) byla mrtvola převezena do pathologického ústavu Praví se, že Chaloupka ze strachu před zkouškou si zoufal.
Smrčkův doktor Heveroch Smrčka Hirsch Nosek Kurz Noskov Chaloupek Musil Richter Podivín Šakvice Smíchov Celný Liberec spolek český lékař
14 article
— Otrávila se. Anna Dvořáková, žena dělník z Oldřichovy ulice v Nuslích, včera v sebevražedném úmyslu požila značného množství roztoku hlaviček fosforových sirek. Důvod sebevraždy zdráhara se udati. Otrávená byla převezena do všeobecné ne- mocnice. — Dvě žebra přeražena má dělník Josef Votrou- bek. Týž předevčírem večer v bytě v čís. 255—V. do- stal se do hádky se svým bytným Frant. Polákem. Ve sporu Votroubek narazil na železná kamna s takovou prudkostí, že si přerazil dvě žebra. Zraněný byl do- praven k léčení do všeobecné nemocnice. — Z velkoměstské bídy. V císařském lesíku u Brna nalézena byla v úterý odpoledne téměř již zimou ztunlá dívka, v níž zjištěna 24letá služka Marie Tuliesova, která dne 8. t. m. propuštěna byla z nemocnice. O hladu a bídě potulovala se Tuliesova až do minulé neděle v Brně, kdy s namáháním dostala se do císařského lesíku, kde vysílena odhodlala se k sebevraždě zmrznutím. Znavená dívka lehla si pod stromy, kde v úterý už poloztuhlá byla dělníkem G. Vyšínem nalezena. Děvče, jež trpívalo záchvaty pa- doucnice, bylo dopraveno do zemské nemocnice. — Naštěsti na dráze: V pondělí dne 15. t. m večer přejel vlak nádražního hlídače Josefa Vejmelku u domku v Uhřiněvsi při pitkovické silnici. Ubožák byl přeříznut ve dvě části. Soudí se, že byl zachycen reservní lokomolivou a odhozen stranou, neboť v klátě byly nalezeny otisky jeho prstů a blízko nich čepice, doutník a svítilna. Snad nabyl pak trochu vě- domí a nešťastnou náhodou vlezi na koleje, načež vlak od Prahy jej odsmykl kus zpět a život jeho zničil. Nešťastník byl velice hodný a spořádaný člověk. Ve středu měl pohřeb za velké účasti obecen- stva. Dosud bylo na dráze zavedeno, že strážník musil stáli vždy po pravé straně jedoucího vlaku, musil tedy přecházeti koleje, jel-li vlak směrem ku Praze.
Dvořáková Votra František Polák Votroubek Tuliesův G Vyšín Vejmelka Oldřichov ulice Nusle Brno Uhřiněves Praha
15 article
Peněvadž toto zařízení asi zavinilo smrt J. Vejmelky. jest prý nyní zrušeno a strážník příště má státi u svého domku. Stálo to mladý život, aby se k ta- kovému nápadu dospělo! — Hotel „Válek“ v konkursu. Dnes prohlásil zemský soud v Praze konkurs na jmění p. Alois Válka, majitele hotelu v Karlíně č. 275. Konkursním komisařem jest p. rada Šindelka, správcem konkursní podstaty p dr. Šchindler v Karlíně. Lhůty 25. února 19. března, 28. března — Z berního úřadu I. a II. král. hl. měsla Prahy Za příčinou mytí a čistění místností berního úřadu a II. král. hl. města Prahy v čp. 404/1., „Stará rychta“ a v tržnici nebudou se v sobotu dne 20. února u nicl peníze ani přijímati ani vydávati.
J Vejmelka Válek Šindelek Praha Karlín berní úřad a II . král
16 article
— Z Mladé Boleslavi. Sdružené zdejší strany na- máhají se nyní všemožným způsobem, by z nového obecního zastupitelstva vyštvaly některé jeho členy na jejichž místo nastoupili by pak jejich kandidáti. Manévr tento má za účel, by strana svobodomyslná pozbyla v zastupitelstvu většiny. Agitátoři zmíněných stran vrhli se zvláště na členy nového zastupitelstva ze řad státních úřadníků a snaží se je donutiti, by z obecního zastupitelstva vystoupili a používají k tomu nejsurovějších i nemravných zbraní. Státním úřad- níkům v obecním zastupitelstvu zasílají anonymn dopisy, v nichž se jim nerůznějším způsobem vyhro- žuje a kromě toho obcházejí je agitátoři sdružených stran a přemlouvají je k resignaci. A práce tato má již své výsledky, neboť jeden státní úřadník, zvolený do nového zastupitelstva, by vyhnul se dalším hrozbám a skandalisování, se již rozhodl, že se své funkce v obecní správě zřekne. Jeho místo zaujme v ní kandi- dát sdružených stran, který při volbě obdržel po zvo- lených nejvíce hlasů. Timto nekalým způsobem dou- fají sdružené strany, že zmocní se vlády v městě, ale manévr jejich se jim sotva zdaří
Mladá Boleslav
17 article
— Panorama. Překvapující podívanou skýtá pa- norama Národní jednoty pošumavské tento týden vystavenou kolekcí »Z pařížských divadel«, obsahu- jící zvláště scény z jeviště, vynikající herce, balet atd. — V Šmídově I. české zpěvní síni pořádá s dnes slavnostní představení na počest 30letého pů- sobení pana Aloisa Steinerta u pražských pěveckých společností. Program večera jest pečlivě sestavena většinou nový. — Českou mapu dvoubarevnou bojiště rusko- japonského v rozměrech 60x46 cm. vydalo právě nakladatelství Cyrillo-Methodějské knihtiskárny V. Kotrby v Praze ve velmi úhledné úpravě. — Přesídlení. Závod pro stavební a umělecké zámečnictví firmy F. Faltus a Koutník nalezá se od 15. února t. r. v nových účelných místnostech v Po- děbradově ulici, čís. 21 n. v Karlíně.
Steinert Metodějský V Kotrba F Faltus Koutník Šmídův I Praha Karlín Panorama pařížský divadlo Cyrillo centimetr
18 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Maliř professor Lenbach, jenž již po nějakou d bu churaví, byl včera večer k dalšímu léčení do- praven na chirurgickou kliniku universitní. Dle po zdějšího telegramu Lenbach podrobil se operaci Stav chorého jest uspokojivý. = Zalčen pro podvodný úpadek. Z Osěku se telegrafuje: Spolumajitel továrny na sklo ve Zvičevu, jež ohlásila konkurs, Adoll Goschler, byl zatčena odevzdán zdejšímu soudu. Jest obviněn z podvodných manipulací na poškození věřitelů. Na uprchlého dru- bého majitele firmy Seidla vydán byl zatykač. = Zastřelena na jevišti. Ze Szatmaru v Uhrách se telegrafuje, že v obci Seny při ochotnickém před- stavení jistý Pirsoy namířil revolver na spolu- účinkující slečnu Fostorovu, jak role jeho kázala,a spustil kohoutek. V okamžik na to dívka skácela se mrtvá k zemi. Pirsoy byl vzal pro roli svou z do- mova nabitý revolver, zapomněl ale v kvapu náboi dříve vytáhnouti, nežli ho v roli své použil. Byi zatčen.
Lenbach Adoll Goschler Seidl Sen Fostorův Pirsoy Uhry
19 article
= Husar ubodán. Z Pešti se telegrafuje: V noci na včerejšek husar Marokai a dělostřelec Kies ocill se na ulici v hádce; někteří civilisté ujali se dělo- střelce a útočili na husara noži. V několika minulách krvácel tento z celé řady bodných ran a na cestě do nemocnice ranám těm i podlehl. = Nehoda na moři. Z Rěky se telegrafuje: Parníl »Adria«, náležející společnosti Adria, uvázl ve středu na cestě z Rěky do Středozemského moře za prud- kého sirocca nedaleko Punta Nera. Zdejší jeden vlečný parník vyplul na místo nehody a potápěčía pomocným mužstvem. Situace lodi jest povážliva. Nezdá se, že by mohla b t zachráněna. — Z Rěky, 18. února. (C.-B.) Parník »Adria nalezá se v nebezpečné situaci. Paroplavební spo- lečnost »Adris« vyžádala si pomoe od přístavní admirality v P'ulji. = Výbuch lydditu. Z Londýna se telegrafuje V továrně na lyddit v Cliffe blíže Gravesendu (Kent udál se výbuch, při čemž tři osoby usmrceny a ně kolik raněno.
Adrie Nero Adris Kent Pešť Rěky Londýn
20 article Z literatury.
Z literatury. Z naší bibliografie. 22 — Není tomu dlouho, co jsme zevrubně a důrazně vypsali nutnost nového soupisu če- ské literatury — a literatury v Čechách ucho- vávané, nutnost doleženou celou řadou důvodů tak nalehavých, že o nich nebylo nejmenší po- chyby. Nepominuli jsme ani výčetu charakte- ristiky pokusů, po Jungmannovi o bibliografii naší literatury podnikaných a na konec jsme nepominuli ani úvahy, jak by se tomuto za- nedbanému odvětví našeho literárního studia dalo pomoci. Dnes, po poměrně krátkém čase nastala již změna a mnoho bylo provedeno, aspoň poku- sem, a mnohé se blíží realisování. Vyšel se- znam českých listů, vyšly dva objemně svazky Zibrtovy bibliografické historie, která obrovským rozsahem svým šiři se i do vzdálenějších oborů, byl učiněn pokus o vydávání bibliografického časopisu, vydání hotového již katalogu latin ských rukopisů klementinské knihovny je již zabezpečeno, knihkupečtí příručí chystají se do- plniti scházejíeí poslední leta běžné české lite- ratury a konečně Akademie právě vydala počá- tek Tobolkova periodického soupisu českých spisů, počinajíc rokem 1902.
Jungmann Zibrtův Tobolkův Čechy
21 article
Nechci posuzovat kvalitu těchto prací, ale pekud cíle jejich se týká, dobře se navzájem doplňují. Všechny hledí obsáhnouti celou lite- raturu českou, chtějí jednak podati podrobnou pomoenou rukověť ke studiu, seznam časopi- secký, jenž by mohl míti i pro praktickou po- třebu našich ústavů atd. znamenitý význam, chtějí popsati ony poklady literární, které jsou uloženy v našich knihovných a pak sledovati výstižně a plně naši produkci současnou — to vše úkoly, které dávno měly býti a stále maji býti plněny. Je nalehavou a naprostou nutností, aby vy pracovány a vydány byly rychle katalogy všech rukopisů a prvotisků v našich knihovnách, je naprosto nezbytno, aby tu již byly kritické při- ruční soupisy pramenů a pomůcek vědních, a je požadavkem samozřejmým každého kulturního národa, aby měl běžnou svou literaturu v evi- denci, aby už jednou přestaly ty obělavé, dobře míněné pokusy soukromé o běžnou českou bi bliografli, a aby pořádána byla officiálně, jednak ústavy, které povinnými výtisky, jim odváděnými jsou k tomu nejlépe povolány a povinny, jednak in- stitucemi jako je Česká akademie, jež mají úkol takový přímo v programu.
22 article
Při tom však nezapomínejme na jedno: na soupis toho, co vskutku ještě na českých kni- hách máme. Není toho mnoho, a tím spíše je třeba jednou konečně pořídit si soupis těch zbytků naší literatury, která tvoři velkou část naší minulosti. To, co z ní zbývá v dvorni knihovně, v státních knihovnách v Praze, Olo- mouci a Opavě a snad v Těšíně, to co se za- chovalo v pražské knihovně musejní, není tak obsáhlé, aby katalog těchto chudých pokladů nemohl býti souborně vydán, doplněný jmény citáty toho, o čem dnes víme jen z doslechu, neb co odpočívá v knihovnách zahraničních. Jde o definitivní revisi a stanovení tohoto na- šeho duchového majetku, revisi ulehčenou vy- pracovanými již katalogy knihoven — o revisi která všechen ten dnes přece jen málo značný a přístupný materiál učiní, jsouc tištěna, pří stupným všem našim lidem i učenému světu. Je třeba připomínati a opakovati tento nutný a nalehavý požadavek, zvláště dnes, kdy Česká akademie rozhodla se vydávatí Tobolkovu bibliografii periodickou a pokračuje v Zibrtově bibliografii historické, pouštějíc se do soustav- nější práce bibliografické. Edici jednotného ka- talogu bohemik všech knihoven veřejných i dů- ležitých soukromých jsme si dlužní již drahný čas, a bylo by tím snazší splatití tento dluh. čím více i správám knihoven samotných publi kace katalogů knihovních musí býti jedním klavních úkolů. České spisy.
Tobolkův Praha Ola Opava Těšín
23 article
* Devatenácté stoleti slovem i obrazem. Dějiny politické a kulturní. Redaktor: Jan Klecanda V Praze. J. R. Vilfmek. Společnou prací spisovatelův a odborníků če- ských právě ukončeno dílo, jež obsahem i formou za- sluhuje pozornosti. Věnováno jest politickým i kultur- ním dějinám nedávno dovršeného XIX. století, v němž sehrály se nejpronikavější politické převraty a úspě- chy netušené, měnící způsoby života lidského téměi ze základů. Na počátku století žila ještě Evropa pod dojmem revoluce francouzské, však již gigantičnost Bonapartova vyvrcholila v úžasnou moc. Na boji- štích u Lipska a Waterloo zvitězil sice ještě dyna- stický absolutism, leč snahy národů po zlidovění fo- rem vládních nedaly se již utlumiti. Přišel rok 1848, přišlo druhé císařství, jehož největší chybou bylo, ž nepostřehlo rozmach Hohenzollerův, až u Sedanu Napoleonské císařství ustupuje zánovnímu císařství německému. Až potud triumfovala idea národnostní Zatím vyvíjejí se nové směry, podmíněné potřebami širokých vrstev a „dunivým krokem dělnických ba- tallionů“ ozývá se závěrek století.
Klecanda Vilfmek Bonapartův Hohenzollerův Praha Evropa Lipsko Waterloo Sedan
24 article
Jsou-li význačny politické dějiny XIX. stolel lím všestrannější jest život kulturní. Všechny stránky duševního života lidského, docházejí úžasného vzpru- žení. Netoliko literatura a vědecké odbory s ní sou- vislé, v prvé řadě vědy spekulativní, přírodní. Právem zove se XIX. století věkem vynálezů. Síly stajené do- sud v lůně neznáma, vybaveny řadou vynálezů, jimiž život lidstva zásadně pozměněn Souborný spis přehlíží tyto fáse duševního života Ve formě popularisující podány zde zevrubné sice ale koncisně upravené obrazy politického i kulturního rozvoje lidského v míře vzdělanci nevyhnutelně po- třebné, provázeny četnými illustracemi. Duševní hmotný vývoj našeho národa dochází zevrubného vylíčení. Zajímavý jest i vývoj města Prahy, jejíž ob- vod i populace se za sto let zpateronásobily.
Praha XIX
25 article
* Karel Havlíček Borovský, Obrazy z Rus. Uspořádal a vydal dr. Zdeněk V. Tobolka. Světová knihovna, red. Jar. Kvapil, sv. 370—372. Nakl. J. Otto. Tyto črty psal slavný publicista český s úmyslem, aby rozšířil v českém čtenářstvu správnou představu o Rusku. Proto také na mnohých místech porovnává ruské poměry s domácími a vykládá vše názorně svým pěkným, průzračným slohem. Jako bystrý pozorovatel počíná si zcela objektivně, ličí zcela spravedlivě co spatřil dobrého i co vzbudilo jeho nevoli. Úsudky jeho jsou zpravidla správné a případné a vzdy zajímavě. Ačkoliv statě ty jsou starší půl sto- let, přece nikterak nepozbyly na ceně zajímavosti a buďou vítány i nejširším vrstvám čtenářstva. * Alojs lirásek. U náz. Nová kronika. Kniha IV. Zeměžluč. Schr. spisy sv. XXXI. Nakl. J. Otto. Autor „Psohlavců“ jako nikdo druhý zná do všech podrobností historii znovuzrození národa našeho, jak to vedle „F. L. Věka“ nejlépe dokazuje jeho „Nová kronika“. S vřelou sympatií líčí horlivou činnost skromných buditelů, jich styky s lidem a poměry nidu samého. Znamenitě líčené prostředí dodává těmto obrázkům z minulosti neobyčejné životnosti a intimné poesie. Právě tyto vlastnosti jsou s to, vzbuditi plne účastenství čtenářovo s osudy skromných těch lidí v horské krajině na Náchodsku, zejmena pak s nad- šeným pracovníkem, statečným farářem Havlo- vickým. * Sofie Podlipská, Anežka Přemyslovna. Historický román. Druhé vydání. Sebr. spisy sv. XIII Nákladem Unie. Autorka ani v historickém románu nemůže zapříti svoje sociologické názory a zásady Její historické osoby tu a tam mluví zcela moderně.
Havlíček doktor Zdeněk Tobolka Kvapil svatý . 370 Otta svatý . XXXI Psohlavec F L Věk Sofie podlipský Anežka Přemyslovna svatý . XIII náklad Unia Rus Rusko Nová kronika Náchodsko
26 article
Vedle toho pak uplatňuje se plnou měrou náchylnost autorčina k romantice, již pohnutá doba, kterou líčí. peskytuje hojnost látky. Dovede upoutati čtenáře ma- lebným líčením pohnutých scěn a kresbou zajíma- vých povah, jakož i bohatou rozmanitosti napínavého děje a nadšením, jímž hlásá a zastává svoje idey. * Věra Kryžanovská, Světla Čech. Histori- cký román. Přeložil Jar. Janeček. Nakl. Jos. R Vilímek. Jest zcela přirozeno, že velkolepá epo- poje husilská láká ke zpracováni také autory mimo- české. Ale, bohužel, ve většině případů ujali se ti kteří autoři práce bez důkladnější znalosti historických pramenů, tak že vznikaly pouhé fantasmagorie. Jinak autorka přílomné knihy, jež prostudovavší hojnost pramenů českých i cizích, ujala se pak práce své s plným nadšením. Líčí skvělé postavy mistra Jana Husa a Jeronyma, jich zápas o práva národa českého na universitě pražské a jich horleni pro opravu církve. Při tom osnuje zajímavý děj a dovede upoutat živým, plastickým líčením. *D. N. Mamin-Sibirjak, Holenčiny po- hádky. Přeložil J. Veselovský. Illustroval Věne. Černý. „Dívčím srdcím“, red. P. Maternová a O. Petrova. Nakl. Jos. R. Vilímek. Známý ruský autor dovede vypravovati pohádky nejen zají- mavě, ale také prostě a oním jasným, průzračným způsobem, jakého jest třeba duší dítěte. Při tom má nepopíratelný vkus a pohádky jeho při veškeré své prostotě jsou poetické a mají svou cenu literární. Př tom maji náležitou dávku dobráckého ruského hu- moru a jsou s to vzbuditi nadšení u maličkých, tolik lačnících po pohádkách vskutku dobrých, neboť vy- hovují v každém ohledu a dojímají svou milou srdeč- ností.
Kryžanovská Janeček Vilímek Hus Jeronym Mamin Sibirjak Holenčina J Veselovský Černá P Maternová O Petrův R Vilímek Čechy
27 article
Z českých lietů.
28 article
* V „Českém Lidu nalezl redaktor Čeně Zibrt předlohu, které užil Klicpera ke skládání svých známých pravidel bulky. Klicperova knížečka je v ori- ginále z r. 1822 dnes jistě literární kuriosum. Originál z r. 1766, podle kterého Kliepera skládal a který Žíbrt otiskuje, je jistě ještě pro bibliofila zajímavější. Stíž- nost Žihrtovu, že české literární kuriosity, jakými do- jisla jsou knížky podobné, houfně mízí a se ztrácejí. potvrdí každý literární historik s politováním. *V Nové České Revui přítel Julie Zeyer uveřejňuje pod šifrou B. H—n. vzpomínku „S Juliem Zeyerem v Praze“, v níž dokumentuje hlubokou lásku básnikovu k Praze. *Rozhledy mají na paměť Kantovu článek od F. Mareše a mimo to obšírnější charakteristiku děl Vasyla Slefanyka. * V Slovanském Přehledu O. Wagner pod názvem „Zlatorog“ ličí bývalou vzájemnost ně- mecko-slovinskou, a básnickou činnost Anastasia Grů- na a R. Baumbacha, pokud se zabývali motivy slovin- skými, zvláště půvabnou pověstí o „Žlatorogu“, ne- smrtemém bílém kamzíku se zlatými parůžky. Čtenář
Čena Klicpera Klicperův Zeyer Kantův F Mareš Vasyl Slefanyk O Wagner Anastasio Gr R Baumbach Praha Zlatorog
29 article
Slovanské spisy-
30 article
* Kníže Nikola jako básník. Zajímavě přednášel nedávno p. Henryk Glück v krakovském „Slovan- ském klubu“ o knížeti Nikolovi, básníku, V úvodu označil Srby a Chorvaty jako od sebe zcela odloučené národy — dějinami, kulturou i písemni- clvem. Snahy o sjednocení zůstaly dosud bez úspěchu. Obě literatury označují se zvláštním prý rázem a vzá- jemnými rozdíly, jež dosud žádnému literárnímu bi- storikovi nepodařilo se plně vystihnouti. Různost spo- čívá v intimnějším styku srbského písemnictví s lidem Literatura srbská má více výrazných typů, nežli chor- vatská. Jako nejskvělejší srbský typ představujep Glück typ Černohorce. Černá Hora měla literární representanty i před Nikolou: kníže Petr I. skláda písně epické, o Petru II., skladateli „Horského věnce““ pochovaném na posvátném Lovčenu, pěje sám Ni kola I. r. 1863; Úžas němé pusto budí, ostatky jež Tvoje halí, posvátná mne touha pudí. shlédnout vrch ten plný chvály Na němž víly kolotají, s něhož vzlétl's k nebes tváři, ku nadšení skvělé báji, když Jsi skládal zpěv svůj „Záři“
Nikola Glück Nikolov Srba Chorvat Petr II Slovan kníže Petr I . sklád
31 article
Výše však než oba, stojí kníže Nikola. Jako po- litik a vladař dal Nikola své zemi ústavu a svobodu. pozdvihl školství i církev, staral se o obchod a prů- mysl. Jako vladař dovedl získati vlivůplných styků. které ho poutají se Srbskem, Italií a Ruskem — avšak mnohem více vykonal pro národ srbský i Slovanstvo svou prací literární. Obklopen básníky, z nichž v prvé řadě vynikal Sundečič, vytvořil díla vysoké umělecké ceny. Nejzdařilejším je epickolyrický zpěv „Básník a Vila“, snění o příští velkosrbské říši, která povstane za účasti Černé Hory. Z vlasteneckých básní vynikla hrdinská píseň, známá černohorská hymna „Onamo, onamo!“, obsahující jaksi národně-politické vyznání knížecího skladatele, vyjadřující aspirace jež hranice Černé Hory rozšiřují až za Prizren — „vždyť je to moje — živ tam můj lid — Tytéž aspirace zvlášť ostře se hlásí ke slovu v díle „Básník a víla“. Nejkrásnějšího výrazu došla idea ve dramatické básni „Balkanská cařice.“ V rozpředené po přednášce debatě tříbeny názory. Literární historik illyrské doby chorvatské, professon Zdiechowski, neuznává tak přílišných růzností mezi Chorvaty a Srby. Větší rozmanitost srbské lite- ratury a bližší styk s lidem neuznává naprosto důka- zem menší ceny a menší originálnosti literatury chor- vatské. — Přednáška p. Glückova vyšla již tiskem.
Prizren Chorvat Srba Glückův Srbsko Rusko
32 article
Jos. Koube * Ve Slovenských Pohl'adech (XXII rok!) je přebohatě materiálu nejen slovenského, i vše- obecně slovanského. Upozorňuji jen na bibliografi slovenské literatury za rok 1902. * V Izvěstijích petrohradského slov. dobro- činného spolku píše choť čilého žurnalisty chorvat- ského pí. M. Radičová o „Národní sebeobraně v Chor- vatsku“. Jasně vyložení situace politické, břitká kri- tika viády a vládních stran. * Krakovská Akademja Uiejetnosc zahajuje přípravy ke sjezdu polských historiků, jenž bude přístího roku na počest 400. narozenin Rejových. Počítá se i na účastenství ostatních Slovanů. Akademie rozhodla se vydávati monumentální dílo „Encyklopedii polskou“, v níž zahrnuto bude vše, co spadá v obor věd a umění polského, řada monografií věcně seřa- děných. * Těžké starosti doléhají na varšavské her- ce. Lelos dovršují 40letí, kdy měli by těžiti z pense a právě tomu 40 let, kdy pensijní fond jejich (r. 1864 po povstání) byl zkonfiskován. Rada návrhů se vy- rojila. Nejlepším je návrh, aby „Divadelní úvěrní spo- lek“ změnil se v pensijní fond; dísponuje sumou okrouhle 200.000 rublů a k dosažení cíle je treba jen 150.000 rubiů. *Chorvaté vystoupili energičtěji proti hanobení slovanské národnosti se scény, než na př. obecenstvo nejednoho českého divadla. Operetta „Dráteník“ v Plzni a jinde dávána klidně (s vynecháním různých („Bschezinů“) v Oseku vyprovázena bouří obecenstva. Bouře v divadle přenesla se i na ulici a je jisto, že se už „Dráteník“ v Oseku nezjeví.
M Radičová Chorvat Chor Osek Akademja Uiejetnosce
33 article
* Říznou epištolu čte ruskému obecenstvu ro- manopisec J. Jasinskij ve studii „Tisk a čtenářstvo Na Rusi konkurrence nutí vydavalele časopisů přidá- vati 1. zv. prémie a ty činí celkový výtěžek velice po- chybným. Týdenník, chce-li rodinné čtenářstvo dostati na svou stranu, musí kromě 52 čísel týdenníku po- skytnouti abonentům ještě řadu příloh: sebrané spisy klassiků, 12 čísel modního žurnálu, nástěnný kalen- dář, umělecké album akvarelové, společenskou hru a m. j. Přílohy ne vždy nejcennější obtíží vydavatele nesmírně. Široké ruské obecenstvo hledá kvantilu a ne kvalitu. Dlouhá lilanie přiloh mu imponuje, proto kupuje se zálibou „listy s přílohami M. Meža rozepisuje se v Ljublanskčm Zvonu o myšlence pronešené pí. Laudovou-Hoři- covou v „Slovanském Klubu“, zříditi všeslovanské divadlo ve Vídni. Meža vyslovuje se o projektu s nad- šením.
J Jasinskij M Meža Laudův Vídeň
34 article
* Polský romanopisec a znalec Sibiře Václav Sieroszewski počíná v Tygodniku illustrova- nem serii článků „Přes Šibiř : Mandžurii do Japon- ska“. Živé líčení Sieroszewského podporováno je pěk- nými fotografiemi *Ve Lvově působí spolek „Eleutrja“ prot alkoholismu. Lidová universita a „Eleuterja“ dosáhly zmenšení počtu pijáků, ze 160.000 obyvatelů Lvova je už jen 80 nenapravitelných pijáků (z toho 29 žen); pro opilost potrestáno roku 1903— 472 osob. Extense jsou v tom ohledu neocenitelny. Ve Lvově bylo 10.961 posluchačů lidové university (z toho 6873 žen); mimo to zřízeno soukromé gymnasium dívči, kde zapsalo se 65 žákyň. *Spolek ruských spisovatelů začne z jara stavěti dům v Petrohradě, kde budou laciné byty pro méně majetné spisovatele a jejich rodiny. Opravdový dům svisovatelů *Polemika v polském tisku: Studenti varšavské techniky zařídili papírnický závod, aby z výlěžku mohli podporovati nemajetné kollegy. Řada listů vy- stoupila proti „kupčení“ studentů, jedna řada časo pisů zastává se šlechetného účelu. Slowianin.
Sieroszewski Sibiř Lvov Petrohrad
35 article
Z cizích revuí.
36 article
* „Mme Sans Gěne“ vynesla za tři sezony v Ame- rice Sardouovi 175.000 Ir., ostatní hry za dvě se- zony vynesly mu skoro 2 mill. fr. Jeť v Americe 109 z hrubého příjmu honorářem autorským. — „Akademie Goncourtů“ udělila právě svou první cenu literární: desáhl jí J. A. Nau za román „Forces Ennemies“. Nau je vášnivý cestovatel po krajích zámořských a jeho způsob psaní v mnohém připomíná Edgarda Poěa. * V Revuede Paris Léonce Pingaud stopule vliv, jaký měla George Sandová na mravy své doby a shledává, že četné rodinné katastroly v létech 1835 až 1850 spadají na vrub idel, hlásaných Sandovou. Autorka dotvrzuje závě, řadou skutečných událostí. * LatoucheTrěville hájí v La Revue častěji vyslovenou domněnku, že Amerika objevena byla už o několik desitek staletí před Kolumbem. Objevitelem byl nějaký národ asijský, jehož starožitnosti, zvláště v Mexiku se nacházející, jeví s buddhistickými ná- padnou podobnost. * Perlou cestopisné literatury je barvitý denní Pierra Lotiho „Do Ispahanu“, otiskovaný v Revue des deux Mondes. Dojmy cestovatele jsou opravdovým románem * Radu národopisných studií o Chorvatech uve- řejňuje v Globu F. Telzner, provázeje výklad pří- padnými fotografiemi.
Sardou Ir Goncourt Nau Poě Sandová Sandův Kolumbus Loti Chorvat F Telzner Amerika Revuést Paris Mexiko Ispahan San Gěne Forces Ennemies
37 article
Zeltschrift für Bücherfreunde liče dějiny ruského tisku. Je projekt prvnímu ruskému t- skaři Ivanu Fedorovu vybudovati v Moskvě pomník 2. ledna 1703 vyšlo první číslo „Vědomosti“, jichž duší byl vlastně car Petr Veliký Italské listy uveřejňují výsledek sčílání lidu. V Italii žije 7,027.524 rodin o 32,475.253 hla- vách, z toho je 16,155.130 mužů, 16,320.123 žen; žen je tedy v Italii jen o málo více než mužů; že- natých je 18,639.103, svobodných 11,688.716, ovdo- vělých 2,097.434; mezi vdanými je 2001 žen mladšich než 15 let; polovina obyvatelstva staršího než 7 let dovede čísti a psáti; 6781 obyvatelů udalo slovanskou řeč jako svou mateřskou (německou pouze 2272 osob) * Sopka Popokatepetl byla prodána za 5 millionů akciové společnosti, jež zřídí na horu lanovou dráhu. hotely a využitkuje ji vůbec ve prospěch turistiky. Důkladný popis sopky v Le Tourdu Monde. * Zanglických listů dovídáme se o velikém úspěchu Gorkého „Na dně“ v Londýně, kde o pro- vedení postarala se „Stage-Society * La Revue přehlíží francouzskou tvorbu dra- matickou za poslední měsíc. Vyniká Brieuxovo „Ma- teřství“, třeti část trilogie, jejíž první částí je „Les Remplacantes“ a druhou „Les Avariés“. Základní idea: více dětí, zdravých, silných! Mateřství budiž ctěno vždy i za všech okolností. Matka-dívka budiž stejně vážena jako matka-provdaná. Sardou vypravil svou „La Sorcire“, milostnou idyllu Maurky a kre- sťana ve starém Španělsku. — Paul Hérvieu měl šťastný večer se hrou „Dedale“ Mr. Penn.
Fedorov Veliká Gorký Sardou Hérvieu Dedalos Mister Penn Moskva Londýn Ma Španělsko Stage Les Remplacantes Les Avariés Le revue Le Sorcire
40 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se polské drama »Na vždy« (4. čtvrtka v předpl.) od Lucyana Rydela, s pí. Kvapilovou, pp. Vojanem, Vávrou a Innemanem v hlavních rolích. Zejtra vy- stoupí poprve paní Jelizaveta Azerská od cí- sařského divadla v Moskvě; umělkyně, která mešká již od předvčírka v Praze, známa jest nejen obecen- stvu moskevskému, jehož je miláčkem, ale i po ce- lém Rusku. Vystupujeť velmi často pohostinsku na četných divadlech ostatních; také hned po ukončení pohostinských her na Národním divadle odjede do Oděsy, kde bude rovněž pohostinsku zpívati. Zejtra vystoupí paní Azerská jako hraběnka v Čajkovského opeře »Piková dáma«, pozejtří v neděli večerv titulní partii Bizelovy »Carmen« a naposledyv úterý v partii Ljubaše Rimského Korsakovy opery Carská nevě sta«. Záznamy k těmto předsta-
Lucyan Rydel Kvapilův Vojan Vávra Inneman Jelizaveta Bizelův Carmen Rimskij Korsakův Moskva Praha Rusko Oděsa národní divadlo Čajkovský opera