ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 a4727060-70bf-11dc-ab31-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 28 celkem · entity: person 121, place 64, org 21, work 3
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
5. července 1903.
4 masthead
Číslo 181
5 article
Včera obdržel král Petr depeši od angli- ckého krále Edvarda, jenž uznává jeho nasto- lení. Tím uznán ode všech evropských velmoel i jiných států evropských, takže se ukázaly marnými snahy nepřálelského nám tisku, aby Evropa neuznala nového srbského panovníkaa tím samým odsoudila katastrofu bělehradskou. Král Petr sestavil si svou dvorní kancelář ze samých nových osob, Vedle osobního sekre- táře dra. Jaše. Nenadoviče, jenž přijel s králem ze Ženevy, stal se sekrotářem kabinetní kance- láře Blagoje Barlovac, osobním lékařem dr Michel (rodem z Čech), správcem dvora pod- plukovník Jovan Pavlovič. Bude jmenováno i několik nových pobočníků a ordonančních důstojníků. Politické strany se počaly již organisovati Stojan Novakovič učinil kroky k organisaei strany napredňácké, radikálové pak vydali pro- klamaci, v níž vysvětlují svůj program. V pro- klamaci té se potvrzuje, že větší část radikál- ního programu uskutečněna obnovením a do plněním ústavy z r. 1888. Zbývá již jen, aby se provedl i druhý úkol strany, to jest aby zdokonalením hospodářství a rozvojem hospo- dářských sil upevnil se blahobyt lidu a sou časným šířením osvěty aby se pozdvihli i kulturní rozvoj národa, který by způsobil jeho duševní obrození. Členové skupštiny i bývalého senátu rozjeli se nyní po celé zemi, když pobyli ještě jako královi hosté na společné večeři ve dvorci. Sešlo se tam na 200 osob, jež s uspokojením vyslechly řeč, kterouž král vysvětlil zástupcům národa svůj politický program. Nyní panuje jak v Bělehradě, tak i po celé zemi přesvědčení, že Srbsku vskutku nastala nová doba, doba poctivé a plodně práce pod záštitou svobodo- myslně ústavy, chráněné moudrým, zkušeným liberálním králem. Vojislav.
Petr Edvard Jaš Nenadovič Blagoj Barlovac Michel Pavlovič Novakovič Vojislav Evropa Ženeva Čechy Bělehrad Srbsko
6 article
Pomsta slezských klerikálů. V Horním Slezsku přihodila se věc, která nemá sobě rovné v dějinách politických zápasů Poláků v říši německé. V okrese katovickém zvolen byl do říšského sněmu redaktor národ- ního listu polského »Górnošlazaka«, Vojlěch K or- fanty, proti kandidátu klerikálního centra. Kor- fanty se tyto dni ženil a chtěl podle obvyklého ve Slezsku zvyku po závazném sňatku civilním dáti svůj manželský svazek požehnati také v kato- Hiekém chrámě v Bytomi. Vše bylo k eírkevním oddavkám připraveno; tamní katolický farál přijal už před týdnem poplatek za oddavkya obdržel od Korfantého také žádanou přípověd, že v otázkách církevních bude vždy poslušen biskupa a úřadů církevních. Ale v předvečer svatby Korfanty obdržel náhle od faráře dopis, v němž se mu oznamuje, že církevní obřad může býti vykonán jen s tou podmínkou, od- prosí-li Korfanty v časopisech polských i německých všechny kněze, proti kterým vystupoval »Górnoálszak«, odprosí-li také kar- dinála Koppa a zároveň dá slib, že již nikdy proti kněžím vystu- povati nebude«. S dopisem tím farář vrátil Korfantému také zaplacenou už svatební taxu. Rozumi se, že Korfanty na takové prohlášení nepřistoupil a proto se spokojil zatím jen ci- vilnim sňatkem, jenž vykonán v určený k tomu den. Pastýřský list kardinála Koppa. Z Vratislavi se sděluje, že Poláci v Hor ním Slezsku zaslali papeži stížnost na pastýřský list kardinála dra. Koppa, vydaný před vol- bami do říšského sněmu německého. Sužnost opatřena je několika tisíci podpisy.
Kopp Polák Horní Slezsko Slezsko Bytom Vratislav
7 article
Říšský sněm německý. V novém říšském sněmu německém bude zastoupení tříd a stavů oproti minulému velice značné. Předešlý sněm měl mezi poslanci 111 právníků, ale v přištím bude jich jen 51. Ze 112 velkostatkářů a rolníků zbude jich v něm jen 92, z nichž 41 mandátů náleží konserva- tivežm a agrárníkům. Počet poslanců redaktorů a spisovatelů stoupl ze 40 na 50. Většina re- daktorů, jichž bude v novém sněmu 30, jsou sociální demokraté. Pozoruhodno jest, jak ubývá stále poslanců šlechtických. Roku 1890 bylo jich v říšském sněmu německém ještě 126, roku 1893 102, roku 1898 již jen 83 a nyní jenom 71. Německá konservativní strana má jich mezi 54 poslanci neméně nežli 31, tudíž téměř polovinu všech slechtických poslanců. Mezi 19 členy německé strany rísské jest5 šlechticů. Centrum má 10 šlechticů, národní liberálové 3, Poláci ze 16 poslanců 12, Wel fové z 5 poslanců 4 šlechtice. Po dvou šlechti- cích mají antisemité, divocí a sociální- demokraté (šlechtice Elma a slechtice Vollmara).
Polák Elma
8 article Denni zprávy.
Denni zprávy. Bnešní číslo pro Prahu je o 18 stranách. — K Husovu dni. Zejtra tomu bude 488 let, co tam na břehu Rýna, kde sešli se bisku pové a preláti z celého světa, upálen byl chu- dičký syn české země, poněvadž se vzepřel zlo- činu a hříchu, který páchán byl v té době těmi, jichž posláním bylo pěstovati ušlechtilost, čistotu a einost. Více než tisie let před tim umírali hrdinní zastanei neposkvrněné Kristovy víry v římských cireích před tváři dokonávají cího velepanství světového neb jako hořící po- chodně na promenádách prostopášnosti, zrovna tak, jako v Kostnici umřel Jan Hus. Jenomž dědicové těch, již v Římě byli obětmi, v Kost- nici a jinde byli katany. Není zapotřebí velikého plamene, aby v něm vyhasla duše člověka. Stačí hrstka dříví, aby zničila sehránku, v níž domovem je třeba nej- větší duch, avšak plamen takový, jenž nieí pravdu a její svaté zastance, má zvláštní vlast- nost. Plamen ten stává se oním věčným ohněm, jenž nehasne, nýbrž hřeje a svítí do věků, hřeje a svítí velikým národům, velkým vlastem v nekonečnost! Hranice, na níž provazy ke kolu připoulán stál apoštol svobody nejdražší, apoštol svobody svědomí, hoří dosud, hoří ce- lému lidstvu, jemuž ukazuje dráhu ke vzneše- nosti a dokonalosti. Netušili pochopové králův a biskupův, jaký to vznítili plamen tam za branou staré Con- stancie; netušili krvavou záplavo, již bude ml v bezprostředních následcích hřející to světlo. jež v dobách pozdějších zahřívati bude lidstvo. My, nejbližší mučedniku kostnickému, měj mež v úctě plamen ten, jenž ve třech na nás působil a působí směrech. Jednak jako plamen, jenž v nás vznlti spravedlivý onen hněv, který nad smrtí Huso- vou a nad pohaněním národa našeho pocfti v nejhlubším nitru duše své všechen lid náš.
Husův Kristův Hus Praha Rýn Řím
9 article
Onen hněv, jenž v následcích měl světodějnou tragédii válek husitských, v nichž dokázali jsme nepřátelům desetkrát mocnějším a v první řadě nepřátelům Němcům, jaká v nás síla, co jsme a co dovedeme. Nenaříkejme nad tím, co pohltila tehdy saň válečná, jen obětmi, krev- nými obětmi vykupuje lidstvo svobodu svou své bytí, ale toho buďme si vědomi, že nebýti husitského vzplanutí české síly a energie, dne by nás již nebylo. Ciíme plamen kostnický jako plamen oči- sty, který strávil mravní bídu, jež nahromadila se průběhem věků na nás i na jiných národech a které nedovedlo se zhostiti tehdejší, v bludu se potácející křesťanstvo. Jako drahý kov v ohni pozbývá znečištění, i my a s námi celé křesťan- stvo plamenem kostnickým očištěno a vráceno onomu zářícímu ideálu, jejž ze tmy. pohanské vy- nesl Kristus. Ono čisté učení lásky a lidskosti, jež ďábla překonává silou oněch krásných zásad, z nichž nejkrásnější a nejvelebnější: dobře čiř i těm, kteří ti křivdí! Kdyby nebylo očisty té. dnes by nás již nebylo. Neboť nebyli bychom měli síly vzdorovati protivenstvím věků, jež po- zději na nás se vyřítila. Nebyli bychom slavili své zázračné z mrtvých vstání. Čtíme plamen kostnický konečně 'proto, že v srdce nám lije nadšení a zápal pro věc pravdy a mysli naše ozařuje poznáním a vědomím, jež zvedlo člověka z nížin bídy ve velebnou říši, kde trůní lesklá panovnice — osvěla! Neboť bez té bychom dnes již nebyli, bývaliť bychom jako slabí a nicotní poraženi byli na závodišti ducha. Opatrujme a hajme své dědictví kostnické a to jako nej- dražší klenot: hněvnou silu naprot nepříteli, mravní čistotu, nadšen pro věc svého národa a zanícen pro vzdělanost a pokrok. Tak působii na nás plamen kostnický!
Němec Kristus
10 article
— O nynější politické siluaci prohlásil se čelný politik národnosti německé, jakkoli je stoupencem některé z oněch stran, jež sešly se v německém souručenství, následovně: »Jest nesmyslným tvrzení, že dr. Körber a jeho vláda proto podali demissi, poněvadž jako privilego- vaní strážei dualismu a neporušenosti společné armády nemohli jednati jinak. Toto tvrzení je nejapná eskamoláže, kterou má býti pro tuto chvilku stlačen význam české obstrukce, jež dru. Körbrovi právě nyní a sice z ohledu na to, co stalo se a co děje se v Uhrách, dvoj- násob je nemilou. Kdyby pravdou bylo, co nepřestávají hlásati tělesní husaři Körbrovi v »Neue Freie Presse« a v »Bohemii«, musil by dr. Körber vůbec se svým porlefeuillem se rozloučili, nebo že se poměry za Litavou změní ve smyslu tamější většiny, nedá se za nynějších okolností naprosto očekávati. Co ale zatím se děje? Tyléž listy, které nepřestávají dokazovati, že vláda nynější podala demissi k vůli událostem uherským, až do vy- sílení se namahají Körbra udržet — a sice bez ohledu na Uhry. Tento očividný rozpor, každému laiku bude dokladem k tomu, že Körber a jeho publicističtí halapartníci nemluví pravdu a že příčinu maji jí nemluviti, nýbrž před- stírati věci uherské, kde, jak samozřejno, jde o věci české. Proč ale tak dr. Körber operuje?
doktor Körber Körbr Uhry Bohemia Neue Frei Presse
11 article
Chce získati času a je druhá lež, že nalehá neb že by si přál definitivního vyřízení krise. Naopak chce získati léto a tím zároveň čas k novým spekulacím a pokusům, jak se udržeti. Takový je jeho plán a žádný jiný .. .. Je-li tato verse správná — a my nemáme přičiny jí nevěřiti, potom nechť zví, že všechny jeho kombinace jak nás dostat na lep, zůstanou marnými. Nemá-li dosti vůle a síly přiměti Němce k tomu, aby snesli parlamentární zavedení vnitřní češtiny do všech úřadů a soudů v Čechách a na Moravé a aby nečinili překážek zřízení české university v Brně, potom s námi nic nepořídí. Potom zůstanem pevnými jako žula a všechny pokusy, abychom upustili od těchto požadavků, pokládati budeme za urážku a za útok na svou národnost. — Jihoslované a my. »Südsl. Presse« rmoutí se nad tím, že prý poslanci čeští velmi často se dostaví k jihoslovanským se žádosti, aby tak či onak hlasovali. Jihoslované prý vy- zvání tomu dosud vždy vyhovovali, ale těžce prý nesou, že se žádá sice na nich parlamentní podpora, když už věc je hotova, aniž by však tázáni byli o mínění a byl jim vyhrazen také jistý vliv na rozhodnutí, o něž jde. Jihoslo- vanům prý mnohdy nesnadno pro věc českou rozhodnouti, poněvadž prý neznají české poli- tické klikatiny a ostatně není ani jejich zájmem, aby vídeňský parlament rozbíjeli. — Budiž pře- devším konstatováno, že když jde o věci velké a principiální, vše se stoupencům našim z jihu do podrobna vyloží. Ve věcech menších, jimiž poslanci čeští sami dost často překvapeni bý- vají, nemožno činiti dlouhých výkladů, ostatně se nikdy o nic jihoslovanský klub nepožádá, co by se příčilo zájmům jeho. Že jistá taktická jednání, tím více pak usnesení, zůstati musejí v tajnosti, a že nebylo by dobře o nich šířiti se zejmena
Němec Jihoslovan Čechy český univerzita v Brno Presse
12 article
tam, kde zájem na nich není tak silný, po- chopí, kdo zná ústrojí života politického. K nám ostatně páni z jihu také nepřicházejí, když jde o nějakou jejich záležitost a také nám jí nevy- kládají, tím méně nám skýtají příležitost o zále- žitostech těch se vysloviti; nežádáme toho také, nýbrž u vědomí, že neznáme věc tak dokonale, abychom o ní rozhodnouti mohli, důvěřujeme spojencům svým. Proti souručenstvu slovanskému bychom ničeho neměli, jakkoli bez Poláků bylo by to sdružení velmi kusé. Připojuje li »Politik« ke stížnostem »Südsl. Presse« poznámku, že na podobné jednání jako oproti Jihoslovanům, maji příčinu stěžovati si též velkostatkáři, pak je to obvyklý tric, kterým má býti zastřeno smutné faktum, že naši velkostatkáři na radě říšské dělají jinou politiku, než zástupci českého lidu. Pokud je známo nám, poslanci češti v té době, kdy v obou klubech stejná byla taktika, o všem zpravili v čas a důkladně velkostatkářský výkonný výbor. Týž ovšem jeo svých usneseních jen můlo kdy. Od té doby kdy rozhodli se velkostatkáři pro taktiku, jež od oně poslanců lidových diametrálné se liši, kdy usnesli se podporovat všechny strany a všechnu snahu po no- rušené parlamentní práci, ovšem bylo jinak. Ale zdá se nám, že spíše měla se »Politik« pustit do velkostatkářů a těm číst levity k vůli tomu, že opáčnou sledují taktiku než tu, pro niž se rozhodli zástupci lidovla tím že vliv jejich a politiekou potenci sesla- bují, než činít výtky poslancům českým, kleří přece nemohou se stotožňovati s těmi, kteří byli taktiku jejich odsoudili a kteří proti ní se staví a společně s Němci a Poláky ji potírají.
Polák Jihoslovan Němec Presse
13 article
Ptali se ostatně velkoslatkáři poslaneův lidových, když provedli, co jim nikdy lid český neodpusti. když bez příčiny zevní i vnitřní, na škodua seslabení českého odporu a české věci postou- pili Němeům na sněmu českém 21 mandátů — Německá reálka v Prostějově poskytuje nám nejjasnější důkaz, na jakém mravním pod kladu spočívá německé školství v českých ob cích na Moravě a jak houževnatě drží německý zemský výbor i státní zemská školní rada tak prohnilý ústav při životě, ovšem na útraty české obce. Podali jsme již v listě našem zprávu o vý- tečníku, jemuž jest správa tohoto germanisačního ústavu svěřena, řed. Frant. Schellerovi, jenž obci prostějovské podával nesprávné úřad- ní výkazy za tím účelem, aby žáci, špatně prospivající, nemusili do pokladny obecní platit školné; přes to, že zemský inspektor školní ne- švary (nejmírněji řečeno) tyto zjistil a obci musi býti pravý stav věci oznámen, přece zemský výbor ponechává správu ústavu řediteli tak těžce kompromittovanému. Také vyučovací správě ve Vídni, ač byly nešvary tylo předmětem inter pellace poslance Skály, nevidělo se dosud za kročiti u věci této, nehoť jest úplně ve vleku vedlejší vlády moravské. Poněvadž obec prostě jovská úplně přerušila své úřadní styky s ředite- lem Schellerem, zamýšlel zemský výbor přeložiti ředitele z Prostějova do Jihlavy, tedy do města většího — podivný to trest — ale v Jihlavě v čas poznali pravý stav věci a tak rázně se tomu opřeli, že zemský výbor musíl ustoupiti a na místo ředitele na reálee tamni vypsati konkurs
František Scheller Prostějov Morava Vídeň Jihlava
14 article
Tak jest Scheller zase zachován Prostějovu V ústavě samém mu však hoří půda pod nohami těměř všichni professoři, ba i ti, kteří jsou po měry rodinnými a majelkovými vázáni na Pro stějově, buď již se dali přesaditi aneb žádaj o místa jiná; někteří nejsou jen z toho důvodu přesazeni, poněvadž za nynějšího nedostatk zkoušených sil v některých oborech není oka- mžitě za ně náhrady. Jest to ovšem přirozeno že nechtějí sloužiti na ústavě, o kterém se ta- kové nepěkné věci dostaly na veřejnost. V po- sledních dnech zjištěny byly o úřadování Schelle- rově nové — řekněme jen podivné okolnosti. Tak nedává Scheller výr. zprávy ústavu a j. tiskopisy tisknouti v Prostějově, nýbrž jinde o to podivnou náhodou v knihtiskárně v Těšíně, kde se také tiskne kniha Schellerova o těsnopisu; a tiskárna těšínská počítá si za zprávy o pětinu více než závody prostějovské! Dle smlouvy učiněné mez zemi a obcí Prostějovem mají žáci německé reálky platiti příspěvek na knihovnu, který při padá obci. Ve zprávách školních uvádí ředitel- ství, že příspěvek na knihovnu (2 koruny) must platiti každý žák; poněvadž však obci odvád ředitel obnosy mnohem menší, než by se dle počtu žáků očekávalo, bylo městskou radou ve směru tom zavedeno vyšetřování. A ejhle! Ně- kolik jen namátkou předvolaných žáků, resp. jejich rodičů, za něž v tomto roce nebyl při- spěvek na knihovnu obci odveden, potvrdilo že příspěvek 2 K na začátku roku řediteli zaplatili a že vůbec od nich byl příspěvek ten vybírán po celý čas, co studují na reálce. Ve výkazech ředitelových, obci podávaných, pravi- delně u takých žáků bývalo uvedeno, že jsou osvobozeni, ačkoli obec jich neosvobozovalaa vůbec dle předpisů platných nemají býti žáci nikdy zproštěni povinnosti platiti přispěvek ten.
Scheller Schell Schellerův Prostějov Těšín
15 article
Za ta léta, pokud jest Scheller ředitelem ústavu, nebylo obci prostějovské odvedeno 2457 korun příspěvku na knihovnu. Co se s tím stalo, nen známo, snad další vyšetřování podá světlo do záhadné věci této. Obec ovšem bude žádati ná- hradu sumy tak značné. Ze všech důvodů těchto obec domáhá se u zemského výboru, aby byla zrušena smlouva, učiněná mezi zemským vý- borem a dřívějším německým zastupitelstvem obce Prostějova stran vydržování německé re- álky a aby byla tudiž obec zproštěna velikých povinností k ústavu. Zemský výbor však Pro- stějovu rozhodně oznámil, že se nijak nemin pouštěti do jednání tohoto, to jest, že za každou cenu chce míti zbytečnou poněm- čovací školu v českém městě zachovánu, ať se tam dějí šmejdy jakékoliv. Stejné se zachoval zemský výbor k další žádosti obce, aby totiž zemský výbor hradil obei školné za ony žáky které obecní výbor od školného neosvobodil, ale zemský výbor je přes to ponechal ve škole, ač dle rozhodnutí správního soudu přísluší jedině obci výhradní právo, rozhodovati o žádostech za osvobození a že zemský výbor právo obce ne- může nijak obmezovati. V obou směrech učiní město Prostějov všechny právní kroky, které mu dle zákona a smlouvy jmenované příslušejía provede je i oproti zemskému výboru do všech důsledků. Připomínáme, že už i mezi žactvem německé reálky prostějovské jeví se hnutí oproti správě ústavu, která školu tu činí smutně po- věstnou, zejmena otázka vybraných, ale nezúčto- vaných (dosud) příspěvků na knihovnu budí značné vzrušení. Poměry takové jsou možny jen pod egidou německé vedlejší vlády na Mo- ravě, jež ovládajíc veškeré rozhodující úřady v zemi, směle šlape právo i veškeré představy o veřejné mravnosti.
Scheller Prostějov
16 article
— Volby de okresního zastupitelstva vel- varského konaly se ve dnech 30. června, 1. až 4. července a byli zvoleni téměř jednomyslně: V kurii venkovských obel: pp. Brt- nik Václav, starosta obce Blevic, Haus- mann Antonín, starosta obce Sazené, He- rout Antonín, starosta obce Dřínova, Hude- ček Josef, mlynář z Černuce, Janda Heř- man, starosta obce Budohostic, Kasalic ký Josef, starosta obce Ješína, Mašanský An- tonín, starosta obce Zlončic, Novák Jaroslav, starosta obce Kmetňovsi, Pokorný Jan, stat- kář z Bukole, Šitane Josef, statkář z Minie a Jan Linda, starosta obce Hospozína. — V kurii měst a městysů: pp. Fuksa Josef, ředitel cukrovaru z Velvar, Pokorný Josef, mlynář z Velvar, Masner Prokop, sta- rosta mésta Kralup, Michovský Adolf, stat- kář z Kralup a Srb Václav, starosta města
Brt Václav Antonín Josef Mašanský Novák Kmetňovsi Jan Linda Fuksa Masner Prokop Adolf Srb Blevice Hausa Sazená He Černuc Budohostice Kasalice Zlončice Bukol Minie Hospozín Velvary Kralupy obec Dřínov Hud Janda Heřman obec Ješín
17 article
Veltrus. — V kurii velkého průmy slu: pp. Bošek Josef, ředitel cukrovaru Kralup, Eger Karel, ředitel cukrovaru z Oužie, Hájek Josef, obchodník z Kralup, Nejedlý František, předseda okresní hospodářské záložny z Velvar, Štolz Jaroslav, sládek z Mířovic. — V kurii velkých statků: pp. Bíb Antonín, c. k. hospodářský správce z Mikovie, hrabě Chotek Emerich, majitel velkostatku z Veltrus a Schuster Václav, statkář z Voj- kovie. — Dar generála Ritticha »Sokolu« praž skému. Vzácného vyznamenání dostalo se » So kolu« pražskému darem ruského generála Alex.
Josef Karel Hájek František Antonín Chotek Emerich velkostatek Schuster Václav Rittich Alex Veltrusy Kralupy Eger Oužie Velvary Mířovice okresní hospodářský záložna Štolz Jaroslav Sokol
18 article
Feodoroviče Ritticha v Petrohradě, který na paměť slavností Husových zaslal témuž skvostný stříbrný příbor o 12 poháreích, na nichž každém vyryta jsou jména slavných osob z historie české. Na podnosu vyryta slova: »Nechť žije slavný český národ a jeho udatní Sokolové. Na pamět Jana Husi 6. července 1415.« Zásilku tuto, za slanou p. dru. Vlastimilu Klimovi v Praze, do- provází gen. Rittich kromě jiných následujícím slovy: »Zasílám Vám dárek pražské jednotě »Sokol«. Nechť přijme jej jako znak osobní vážnosti a úcty k Vašemu národu, k jeho vyni kajícím osobám, k Vám i k dru. Scheinerovi Při tom vzpomeňte sobě ruského přísloví: Mně ne drahý tvůj dárek, mně drahá tvá láska. N poháry dal jsem vyrýti pozdrav národu i So- kolstvu na paměť 6. července 1415. Tam na- jdete i celou řadu jmen Vašich národních vý- tečníků, známých celému světu svou slávou. rozumem i výsledky geniálního tvoření. V den radosti i slávy pijte z tohoto poháru s nadějí že dokonáte najisto brzy velké dílo slovanské, v kterém Čechové budou hráti vždy závažnou úlohu.« Na to připojuje dárce nadšená slova o vzájemnosti slovanské a končí takto: »My zde, byť bychom i šli tichým krokem, jdeme nezastavujeme se, a myslím, že dojdeme k jas nému nebi, kde zářiti bude svoboda Čechům i všemu Slovanstvu.« Čestný dar tento je vy- staven ve výstavce Husově.
Feodorovič Rittich Husův Sokol Jan Hus Klim Rittich Scheiner Čecho Petrohrad Praha Sokol
19 article
— Moderní palerie království českého. Na zá- kladě potvrzených stanov konána včera schůze spo- lečné komise umělecké obou odborů a společného ku ratoria. Zakoupeny obrazy od Švabinského (Kamelie) od Slavíčka (Klášter sv. Anežky a Horská vesnice) od Tomce (Před jarem), od Hofbauera (Praba), o Preissiga (Havrani), od Raška (Pohádka) a od Novo packého (Brunnenberg) za úhrnnou cenu 7775 korun Německá sekce koupila obrazy od F. Hegenbartha Promsa, Jagera, Em. Hegenbartha, Rud. Jettmara, Thiela za 7280 korun. Vyjednávání o dalších navr žených koupích odročeno do podzimu, poněvadž kou pěmi nejsou záplna vyčerpány obnosy jednotlivým odborům přikázané. Ve společné schůzi kuratori zvolena 6členná komise pro vypracování jednacíh řádu. Usneseno požádati nejvyšší hofmistrovský úřa o propůjčení místností Belvederu k prozatímnému umístění zakoupených uměleckých předmětů. — Kluby občanské. Občanský klub v Hluboče pích pořádá v neděli dne 12. července t. r. o 21/2 bo dině odpolední v místnostech p. Václava Čepičky Hlubočepích první veřejnou schůzi lidu s následu jícím programem: »Politická a hospodářská situnc v Rakousku«. Páni poslanci za čtvrtou a pátou kuri venkovských obel okresu smíchovského promluv k tomuto themalu.
Švabinský Tomec Hofbauer Praba Preissig Raška F Hegenbarth Promsa Jager em Jettmar Thiel Čepička Havraň Belveder Hlubočepy Rakousko Nova klášter svatý . Anežka
20 article
— Osobní. Pan MUDr. Jar Hornych, od borný lékař pro nemoci krční a nosní ve Stěpánsk ulici, dlíti bude od 15. t. m. mimo Prahu. — U mí stodržitelství složil zkoušku ze státního účetnictv pan 1 heodor Švanda, úřadník »Národní zá ložny v Praze«. — Premoce. Pan inženýr Vladimír Šrá- mek z Březnice, stavební adjunkt c. k. státníeh drah ve Windiscbgarstenu, bude v úterý, dne 7. če vence o 11. hodině dopoledne na c. k. české vysoké škole technické v Praze na doktora věd technických veřejně povýšen. — Úmrti. Včera zemřel v Praze pan Ka r e Medřickv, král. český zemský inženýr adj v mla distvém věku 30 let. Zesnulý postižen byl před 6 týdny vážným úrazem, kterému podlehl. Rodina ztrácí v něm vzo ného syna. Zesnulý byl v mladé generaci p ažské, zvlášť technické, osobou známou a oblíbenou Pohřeb konán bude v úterý dne 7. t. m o 4. hod odpol. z farního cbrámu u sv. Jindřicha — Dne 3. t. m. o 8. hodině ranní zemřel ve věku 40 let pan František Findejs, technický v čitel na měšťanské škole a ředitel průmyslové pokračovací školy v Sedičanech. Zesnulý byl u vešverého občan- stva i u svých kollegů pro svou milou a upřímnot povahu obliben a získal si všestranné přízně horli vostí, pili a pracovitosti, jimiž síly své vyčerpal. —
MUDr Hornych Švanda Vladimíra Šrat Jindřich Findejs Stěpánsk ulice Praha Březnice Ka r e Medřickv český vysoký škola technický v Praga doktor věda
21 article
Ke zplávě o úmrtí p. Vojtěcha Čermáka, konceptního rady a ředitele městského úřadu v Žiž kově, dodáváme: Pan Vojtěch Čermák nacházel se po 30 roků ve službách obce žižkovské a byl téměř od vzniku samostatné o ce ži kovské v její službách činným. Nastoupilť k městskému úřadu v Žižkově jako konceplní příručí v roce 1876, byl úřadníkem obce žižkovské, když v léže byl dosazen šprávní komisař J Hartl. V roce 1880 byl jmenován tajem níkem a v roce 1882 ředitelem. Že osvědčil se ne unavným pracovníkem, spoleblivým a bystrým úřad níkem, svědčí ta o olnost, že po 16letém působen v roce 1893 městské zastupitelstvo j j poctilo po chvalným uznáním a že v roce 1901 byl jmenován konceptním radou. Zesnulý byl znám jako obratný a zkušený pravník a zejmena v záležitostech obec ních, mnohdy tak nesnadných a spletitých, s úspě chem podařilo se mu provésti na prospěc« obee žižkovské více sporů, z nichž i hmotné výhody pro obec tuto vzešly a nebylo téměř oboru právního. v němž by zemřelý po dobu svého žití nebyl si svých jako úřadník obce žižkovské zkusil a to nej častěji s úspěchem. V zemřelém ztrácí nejen obe žižkovská spoleblivého, oddaného a zkušeného pra covníka, ale i vlast dobrého syna. Bylť zesnulý ryzím Čechem a věrným stoupence n na rodní strany svobodomyslné, který své přesvědčení nikdy neza přel, ale vždy a všude k němu hrdě se h ásil. P mátka jeho bude ctěna všemi, kdož měli příležitost jeho působení seznati — Pohřeb slečny Štěpánky Zitové, praž ské učitelky, která dne 1. července t. r. zesnula, zůstavujíc světiou po sobě památku v srdcích všech, kdož ji v životě znali, koná se dnes v neděli dne 5. července o 51/2 bodině odpolední z kollegiátníh chrámu sv. Petra a Pavla na král. Vyšebradě. — Sjezd abiturientů c. k. české vyšší reálky zr.
Čermák J Hartl Čecho Štěpánek Zitová Petro Pavel Žižkov
22 article
1878. Ve dnech 28. a 29. m. m. konal se opět jeden z těch sjezdů sympatických. Tentokráte byli to abitu- rienti c. k. české vyšší reálky z roku 1878, kteří po 25 létech opět se shledali, aby oživili své vzpomínky a utvrdili přátelství z mládí je pojící. Pražští kollegové s generálním tajemníkem panem Kutinou v čele uchy- stali jim vřelé přivítání. V předvečer sjezdu sešli se v bílém sále hotelu „U černého koně“. Srdečně po- zdravován každý z dostavivších se venkovských kolle- gů. Což tu bylo přátelských stisků ruky, co vroucích projevů! Radostná nálada dostoupila vrchole, když z bývalých professorů c. k. české vyšší reálky pražské dostavili se pp.: nynější ředitel reálky Jarolímek, ře- ditel vinohradské reálky Starý, prof. Stěpánek a ko- nečně i redaktor Anýž, kterýž, jak známo, zaměnil kathedru za redakční stolek. Pan red. Anýž ujav se slova, projevil upřímnou radost nad shledáním se s bývalými svými žáky, kteří v našem životě národ- ním zaujímají důležitá místa, a třeba mnozí po léta i v cizině dleli, národu svému se neodcizili a dojista za všech poměrů a okolností věrni mu zůstanou a jeho zěmům horlivě sloužili Ludou. Přípitek vzbudií
Kutina Jarolímek profesor Stěpánek Anýž
23 article
Bouři souhlasu. Při zábavě přátelské, K níž nemálo přispěl kollega arch. Müller přednesem několika kon- certních pičc, setrvali účastníci pohromadě až přes půlnoc. Druhého dne sešli se v budově české reálky v Ječné uliei, kdež konány bohoslužby, načež kate- cheta ústavu promluvil k přítomným krátkou sic, však od srdce k srdci jdoucí řeč o významu sjezdu, vzpo- menul zesnulých kollegů a skončil přáním všeho štěsíí na další dráze života. Po prohlidce ústavu, při kteréž ochotně je provázel pan ředitel Jarolímek, byli účast- níci spolu s bývalými svými professory fotografováni. Po 1 hodině odpolední sešli se pak ke společnému obědu v bílém sále hotelu „U černého koně“. Mile byli překvapeni skvostnou úpravou tabule s ladnou květinovou dekorací. Za nedlouho rozproudila se zá- bava a nastala nálada tak srdečná, že účastníkům ten den dlouho z paměti nezmizí. Radu přípitků za- hájil generální tajemník pan Kulina, jenž vroucími slovy poděkoval bývalým učitelům za účast a Úěm, kteří sjezdu se zúčastniti nemohli, za vzpomínku a srdečnou pronesl jim zdravici. Jménem jich odpověděl jub. ředitel ústavu vládní rada pan Šťastný, kterýž s ostatními pány professory, k nimž přibyl ještě prol.
Müller Jarolímek Mil Kulin Šťastná ústav vládní rada
24 article
Appelt, banketu se zúčastnil. Další přípitky pronesli ještě páni ředitelé Starý a Jarolímek, jakož i prof. Ště- pánek, jehož vlastenecky pointovaná řeč hlučně byla akklamována a nové projevy vzbudila. Když pak vrch- inženýr válcoven v Donavicích ve Štyrsku Molil touze své po vlasti výraz dal přednesem národní naší hymny, již přítomni stojíce vyslechli a plným sborem opakovali, málokteré oko zůstalo nezaroseno. Až do večera setrvali účastníci pospolu. Než některým na- stala hodina loučení ještě tímže večerem. Vraceli se k svému povolání, k nové práci, při níž nechť vzpo- mínka na tento sjezd a naděje na sjezd příští jest jim posilou! — V záležilosti odkazu ryt. Radimského oznamují nám pánové, které zvěčnělý ryt. Radimský pověřil určením účelu, k jakému má býti věnován zbytek jeho jmění, o němž v poslední vůli není určitých disposie, že se na ně obracejí ze všech končin Čech i ciziny různé korporace a jednotlivci se žádostmí o přiměřené podělení. Naproti tomu dlužno upozor- niti, že všecky takové žádosti jsou předčasny, ježto dosud není ani stav pozůstalostního jmění zjištěn, aniž pozůstalost právoplatně projednána.
Appelt Jarolímek Šta Radimský Štyrsko
25 article
— K otázce o pitní vodě pro Prahu. Pan prof. dr Woldřich sděluje nám: Vrátiv se z geologické vy- cházky z Pojízeří, čtu ve zprávách „Nár. Listů“ ze dne 2. t. m., že po hydrotechnické přednášce pana rady Thiema, konané dne 1. t. m., pan prof. dr. Ka- brhel „vyvrátil námilky, činěné jedním geologem“ proti projektu páně Thiemovu, jenž se dle náhledů mých pro geologicko-orografické poměry naše nehodí Dovoluji si upozroniti na to, že ve schůzi ankety hy- gienicko-chemicko-geologické, konané dne 3. června ve které jsem podal a odůvodnil své úplně zamítavé dobrozdání, jež jsem pak písemně předložil, pan pro Kanrhel ani jediný z důvodů mých nevyvrátil. naopak některé připustil, a pochybuji, že by se byl jmenovaný znamenitý hygienik a bakteriolog při před- nášce pana rady Thiema pustil do otázek geologi- ckých. Byly-li proti důvodům mého dobrozdání, jež jsem písemně podal, dodatečně činěny ještě námilky, očekávám, že se mi písemně předloží, podobně jak sám jsem tak učinil — Dvoji vyznamenání. Pražskému rodáku panu Čeňku Praxovi, kapelníku pěš. pluku č. 72 ve Vídni, dostalo se tyto dny vyznamenání. Španělský král Alphonso XIII. jmenoval jej rytířem „vojenského zá- služného řádu“ uděliv mu rytířský řádový kříž I. tr s korunou, nizozemská královna Vilemina darovala mu zlatou medailli s korunou řádu Oranien-Nassav- ského.
profesor Woldřich doktor Ka Thiemův Prax Alphonso Praha Pojízeří Vídeň rada Thiema OranienNassav
26 article
— Výbor Ústřední Matice školské ve své pl nární schůzi dne 1. července L. r. přijal a povděkem na vědomi zprávy o průběhu jubilejní slavnosti od- boru matičního v Praze—VII., jakož i slavnosti v prospěch Ústřední Matice školské a chudých dílek vinohradských v Riegrových sadech na Král. Víno- hradech. Přijal na vědomí, že zesnulý rytmistr Ra- dimský pamatoval ve své poslední vůli na Ústřední Matici školskou odkazem. Současně konstatováno, že zpráva, jakoby byl býval zesnulý pojištěn ve pro- spěch Ústřední Matice školské na život, není prav- diva. Zesnulý se s.ým časem pojištění takového do- máhal, avšak pro pokročilost věku nebyla nabídka jeho pojišťovnou přijala. S bolestí přijata na vědom zpráva o úmrtí dra. Mráčka, zasloužilého předsedy odboru v Hlubočepích. Zpráva o výtěžku prohlídky starého hřbilova židovského, která byla spojena s výkladem pana dra. Křemena, přijata s povděkem na vědomí a usneseno, aby jak panu dru. Křeme- novi, tak israelskému bratrstvu pohřebnímu vzdán byly díky. Přijata na vědomí zpráva o přípravách k veliké slavnosti matiční v měsíci září, usneseno účastniti se sjezdu učitelstva škol menšinových v měsíci srpnu v Prae. Výroba špíček ve prospěch Ústřední Matice skolské svěřena panu Janu Čapkovi. velkoobchodníku v Proslějově. Přijata na vědom zpráva pana Frant. Bělehrádka, jakožto zástupce ro- dičů žádajících o zřízení české veřejné školy v ji- slém městě v zeverních Čechách, o průběhu výslechu dne 29. a 30. června t. r., jakož i o tom, že v ná- rodní radě zastupuje Ústřední Matici školskou pan dr. Jaroslav Pospíšil, advokát v Praze, a v jeho ne- přítomnosti pan dr. Jaroslav Šámal, advokát v Praze.
Král Mráček Křemen Čapek František Bělehrádek doktor Pospíšil Šámal Praha Riegrův Hlubočepy Čechy
27 article
Vyřízeno osvobození od školného žáků gymnasia zábřežského, přiznáno přibytečné několika správcům škol a vyřízeny pak různé jak školské, tak osobní záležitosti. Konečně usneseno, aby obsazení škol učitelstvem na příští školní rok bylo stanoveno dne 15. července a jednáno o několika záležitostech rázu důvěrného. — Defraudace ve sv.-václavské záložně. Veškerá pozornost vetejnosti je upoutána ke slav nosti Mistra Jana Husa a léto příležitosti používá vykradená zá- ložna, aby dnes úplně zavřela veškeré své místnosti Včerejší výplata 2525 kvoty byla tak nepatrná, že ne- stojí ani za zaznamenání. Včera byly provedeny uii exekuce. — Večer byla záložna policií střežena — Výstavy. Souborná výslava děl Jos. Manesa v pavilloně pod zahradou Kinského ote- vřena jest denně od 9. hod. ranní do 7. hod. veče za vstupné i K. Návštěvníci Prahy, z venkova a cizin upozorňují se na tuto významnou exposici prací jed- noho z největších mistrů malířství českého a naskyta se jim tu řídká příležitost ke spatření uměleckých děl Manesových v souboru, jaký již nikdy nebude dána příležitost v tak imposantním počtu a výběru sestaviti. Do uzavření výstavy zbývá již jen 14 dnů a jest na těch, kdož zajímají se o české výtvarnictví a zejmena o tvorbu Manesovu, aby neopomenuliv krátké této době výstavu navštíviti. — Národopis- né museum českoslovanské v zahradě Kin- ských zůstane dnes dopoledne uzavřeno. Odpoledne bude otevřeno od 3—6 za vstupné 10 hal. Illustr.
Hus Kinský Jos Praha
28 article
průvodce po museu prodává se u vchodu do muse za 60 hal. — V Náprstkově českém průmy- slovém museu budou za příčinou slavnosti Hu- sových jak oddělení grafické tak i ostatní sbírky dnes v neděli uzavřeny veřejné návštěvě. Každou příšti neděli a svátek budou sbírky v obyčejných hodinách opět přístupny a doporučují se našemu obecenstv k četné návštěvě. V oddělení grafickém potřebná vy- světléní podávají vždy ochotně členové Spolku faktorů knihtiskáren pražských. — Technologické prů- myslové museum (ústav pro zvelebová- ni živností) obchodní a živnostenské komory v Praze v Eliščině třídě čís. 6 otevřeno jest denně mimo pondělí od 8—3 hodin odpol., v ne- děli a ve svátek od 9—12 hod. dopel. Stálá výslav strojů, nástrojů a stálé sbírky lučebního oddělení, ma- terialií a potřeb pro různá řemesla jsou rovněž v dob uvedené volně návštěvníkům přístupny. Museum udě- luje odborně rady v záležitostech strojní i chemick technologie. Na museu konají se kursy pro různá ře- mesla, přednášky v Praze i na venkově, museum uděluje informace při zřizování besídek učednických a výstavách prací učednických. — Umělecko- průmyslově museum obchodní a živnostenské komory v Praze (Sanytrová ulice). Sbírky musejní otevřeny jsou denně, vyjma pondělí, zdarma; ve všed- ní dny od 10 do 1 a od 3 do 5, v neděli od 10 do 3 hod Knihovna otevřena jest denně, vyjma ponděli, od10
Hu Eliščin třída Praha spolek faktor myslová muzeum ústav pro zvelebová živnostenský komora v Praga