2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
5. července 1903.
5
article
Včera obdržel král Petr depeši od angli-
ckého krále Edvarda, jenž uznává jeho nasto-
lení. Tím uznán ode všech evropských velmoel
i jiných států evropských, takže se ukázaly
marnými snahy nepřálelského nám tisku, aby
Evropa neuznala nového srbského panovníkaa
tím samým odsoudila katastrofu bělehradskou.
Král Petr sestavil si svou dvorní kancelář
ze samých nových osob, Vedle osobního sekre-
táře dra. Jaše. Nenadoviče, jenž přijel s králem
ze Ženevy, stal se sekrotářem kabinetní kance-
láře Blagoje Barlovac, osobním lékařem dr
Michel (rodem z Čech), správcem dvora pod-
plukovník Jovan Pavlovič. Bude jmenováno
i několik nových pobočníků a ordonančních
důstojníků.
Politické strany se počaly již organisovati
Stojan Novakovič učinil kroky k organisaei
strany napredňácké, radikálové pak vydali pro-
klamaci, v níž vysvětlují svůj program. V pro-
klamaci té se potvrzuje, že větší část radikál-
ního programu uskutečněna obnovením a do
plněním ústavy z r. 1888. Zbývá již jen, aby
se provedl i druhý úkol strany, to jest aby
zdokonalením hospodářství a rozvojem hospo-
dářských sil upevnil se blahobyt lidu a sou
časným šířením osvěty aby se pozdvihli i kulturní
rozvoj národa, který by způsobil jeho duševní
obrození.
Členové skupštiny i bývalého senátu rozjeli
se nyní po celé zemi, když pobyli ještě jako
královi hosté na společné večeři ve dvorci.
Sešlo se tam na 200 osob, jež s uspokojením
vyslechly řeč, kterouž král vysvětlil zástupcům
národa svůj politický program. Nyní panuje jak
v Bělehradě, tak i po celé zemi přesvědčení,
že Srbsku vskutku nastala nová doba, doba
poctivé a plodně práce pod záštitou svobodo-
myslně ústavy, chráněné moudrým, zkušeným
liberálním králem.
Vojislav.
Petr
Edvard
Jaš
Nenadovič
Blagoj Barlovac
Michel
Pavlovič
Novakovič
Vojislav
Evropa
Ženeva
Čechy
Bělehrad
Srbsko
6
article
Pomsta slezských klerikálů.
V Horním Slezsku přihodila se věc, která
nemá sobě rovné v dějinách politických zápasů
Poláků v říši německé. V okrese katovickém
zvolen byl do říšského sněmu redaktor národ-
ního listu polského »Górnošlazaka«, Vojlěch K or-
fanty, proti kandidátu klerikálního centra. Kor-
fanty se tyto dni ženil a chtěl podle obvyklého
ve Slezsku zvyku po závazném sňatku civilním
dáti svůj manželský svazek požehnati také v kato-
Hiekém chrámě v Bytomi. Vše bylo k eírkevním
oddavkám připraveno; tamní katolický farál
přijal už před týdnem poplatek za oddavkya
obdržel od Korfantého také žádanou přípověd,
že v otázkách církevních bude vždy poslušen
biskupa a úřadů církevních. Ale v předvečer
svatby Korfanty obdržel náhle od faráře dopis,
v němž se mu oznamuje, že církevní obřad
může býti vykonán jen s tou podmínkou, od-
prosí-li Korfanty v časopisech
polských i německých všechny
kněze, proti kterým vystupoval
»Górnoálszak«, odprosí-li také kar-
dinála Koppa a zároveň dá slib,
že již nikdy proti kněžím vystu-
povati nebude«. S dopisem tím farář vrátil
Korfantému také zaplacenou už svatební taxu.
Rozumi se, že Korfanty na takové prohlášení
nepřistoupil a proto se spokojil zatím jen ci-
vilnim sňatkem, jenž vykonán v určený
k tomu den.
Pastýřský list kardinála Koppa.
Z Vratislavi se sděluje, že Poláci v Hor
ním Slezsku zaslali papeži stížnost na pastýřský
list kardinála dra. Koppa, vydaný před vol-
bami do říšského sněmu německého. Sužnost
opatřena je několika tisíci podpisy.
Kopp
Polák
Horní Slezsko
Slezsko
Bytom
Vratislav
7
article
Říšský sněm německý.
V novém říšském sněmu německém bude
zastoupení tříd a stavů oproti minulému velice
značné. Předešlý sněm měl mezi poslanci 111
právníků, ale v přištím bude jich jen 51. Ze
112 velkostatkářů a rolníků zbude jich v něm
jen 92, z nichž 41 mandátů náleží konserva-
tivežm a agrárníkům. Počet poslanců redaktorů
a spisovatelů stoupl ze 40 na 50. Většina re-
daktorů, jichž bude v novém sněmu 30, jsou
sociální demokraté. Pozoruhodno jest, jak ubývá
stále poslanců šlechtických. Roku 1890 bylo
jich v říšském sněmu německém ještě 126,
roku 1893 102, roku 1898 již jen 83 a nyní
jenom 71. Německá konservativní strana má
jich mezi 54 poslanci neméně nežli 31, tudíž
téměř polovinu všech slechtických poslanců.
Mezi 19 členy německé strany rísské jest5
šlechticů. Centrum má 10 šlechticů, národní
liberálové 3, Poláci ze 16 poslanců 12, Wel
fové z 5 poslanců 4 šlechtice. Po dvou šlechti-
cích mají antisemité, divocí a sociální- demokraté
(šlechtice Elma a slechtice Vollmara).
Polák
Elma
8
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Bnešní číslo pro Prahu je o 18 stranách.
— K Husovu dni. Zejtra tomu bude 488
let, co tam na břehu Rýna, kde sešli se bisku
pové a preláti z celého světa, upálen byl chu-
dičký syn české země, poněvadž se vzepřel zlo-
činu a hříchu, který páchán byl v té době
těmi, jichž posláním bylo pěstovati ušlechtilost,
čistotu a einost. Více než tisie let před tim
umírali hrdinní zastanei neposkvrněné Kristovy
víry v římských cireích před tváři dokonávají
cího velepanství světového neb jako hořící po-
chodně na promenádách prostopášnosti, zrovna
tak, jako v Kostnici umřel Jan Hus. Jenomž
dědicové těch, již v Římě byli obětmi, v Kost-
nici a jinde byli katany.
Není zapotřebí velikého plamene, aby v něm
vyhasla duše člověka. Stačí hrstka dříví, aby
zničila sehránku, v níž domovem je třeba nej-
větší duch, avšak plamen takový, jenž nieí
pravdu a její svaté zastance, má zvláštní vlast-
nost. Plamen ten stává se oním věčným ohněm,
jenž nehasne, nýbrž hřeje a svítí do věků,
hřeje a svítí velikým národům, velkým vlastem
v nekonečnost! Hranice, na níž provazy ke
kolu připoulán stál apoštol svobody nejdražší,
apoštol svobody svědomí, hoří dosud, hoří ce-
lému lidstvu, jemuž ukazuje dráhu ke vzneše-
nosti a dokonalosti.
Netušili pochopové králův a biskupův, jaký
to vznítili plamen tam za branou staré Con-
stancie; netušili krvavou záplavo, již bude ml
v bezprostředních následcích hřející to světlo.
jež v dobách pozdějších zahřívati bude lidstvo.
My, nejbližší mučedniku kostnickému, měj
mež v úctě plamen ten, jenž ve třech na nás
působil a působí směrech.
Jednak jako plamen, jenž v nás vznlti
spravedlivý onen hněv, který nad smrtí Huso-
vou a nad pohaněním národa našeho pocfti
v nejhlubším nitru duše své všechen lid náš.
Husův
Kristův
Hus
Praha
Rýn
Řím
9
article
Onen hněv, jenž v následcích měl světodějnou
tragédii válek husitských, v nichž dokázali
jsme nepřátelům desetkrát mocnějším a v první
řadě nepřátelům Němcům, jaká v nás síla, co
jsme a co dovedeme. Nenaříkejme nad tím,
co pohltila tehdy saň válečná, jen obětmi, krev-
nými obětmi vykupuje lidstvo svobodu svou
své bytí, ale toho buďme si vědomi, že nebýti
husitského vzplanutí české síly a energie, dne
by nás již nebylo.
Ciíme plamen kostnický jako plamen oči-
sty, který strávil mravní bídu, jež nahromadila
se průběhem věků na nás i na jiných národech
a které nedovedlo se zhostiti tehdejší, v bludu
se potácející křesťanstvo. Jako drahý kov v ohni
pozbývá znečištění, i my a s námi celé křesťan-
stvo plamenem kostnickým očištěno a vráceno
onomu zářícímu ideálu, jejž ze tmy. pohanské vy-
nesl Kristus. Ono čisté učení lásky a lidskosti,
jež ďábla překonává silou oněch krásných zásad,
z nichž nejkrásnější a nejvelebnější: dobře čiř
i těm, kteří ti křivdí! Kdyby nebylo očisty té.
dnes by nás již nebylo. Neboť nebyli bychom
měli síly vzdorovati protivenstvím věků, jež po-
zději na nás se vyřítila. Nebyli bychom slavili
své zázračné z mrtvých vstání. Čtíme plamen
kostnický konečně 'proto, že v srdce nám lije
nadšení a zápal pro věc pravdy a mysli naše
ozařuje poznáním a vědomím, jež zvedlo člověka
z nížin bídy ve velebnou říši, kde trůní lesklá
panovnice — osvěla! Neboť bez té bychom dnes
již nebyli, bývaliť bychom jako slabí a nicotní
poraženi byli na závodišti ducha. Opatrujme
a hajme své dědictví kostnické a to jako nej-
dražší klenot: hněvnou silu naprot
nepříteli, mravní čistotu, nadšen
pro věc svého národa a zanícen
pro vzdělanost a pokrok. Tak působii
na nás plamen kostnický!
Němec
Kristus
10
article
— O nynější politické siluaci prohlásil
se čelný politik národnosti německé, jakkoli je
stoupencem některé z oněch stran, jež sešly se
v německém souručenství, následovně: »Jest
nesmyslným tvrzení, že dr. Körber a jeho vláda
proto podali demissi, poněvadž jako privilego-
vaní strážei dualismu a neporušenosti společné
armády nemohli jednati jinak. Toto tvrzení je
nejapná eskamoláže, kterou má býti pro tuto
chvilku stlačen význam české obstrukce, jež
dru. Körbrovi právě nyní a sice z ohledu na
to, co stalo se a co děje se v Uhrách, dvoj-
násob je nemilou. Kdyby pravdou bylo, co
nepřestávají hlásati tělesní husaři Körbrovi
v »Neue Freie Presse« a v »Bohemii«, musil
by dr. Körber vůbec se svým porlefeuillem se
rozloučili, nebo že se poměry za Litavou
změní ve smyslu tamější většiny, nedá se za
nynějších okolností naprosto očekávati. Co
ale zatím se děje? Tyléž listy, které
nepřestávají dokazovati, že vláda nynější podala
demissi k vůli událostem uherským, až do vy-
sílení se namahají Körbra udržet — a sice bez
ohledu na Uhry. Tento očividný rozpor, každému
laiku bude dokladem k tomu, že Körber a jeho
publicističtí halapartníci nemluví pravdu a že
příčinu maji jí nemluviti, nýbrž před-
stírati věci uherské, kde, jak samozřejno, jde
o věci české. Proč ale tak dr. Körber operuje?
doktor
Körber
Körbr
Uhry
Bohemia
Neue Frei Presse
11
article
Chce získati času a je druhá lež, že nalehá neb
že by si přál definitivního vyřízení krise. Naopak
chce získati léto a tím zároveň čas k novým
spekulacím a pokusům, jak se udržeti. Takový
je jeho plán a žádný jiný .. .. Je-li tato verse
správná — a my nemáme přičiny jí nevěřiti,
potom nechť zví, že všechny jeho kombinace
jak nás dostat na lep, zůstanou marnými. Nemá-li
dosti vůle a síly přiměti Němce k tomu, aby
snesli parlamentární zavedení vnitřní češtiny do
všech úřadů a soudů v Čechách a na Moravé
a aby nečinili překážek zřízení české university
v Brně, potom s námi nic nepořídí. Potom
zůstanem pevnými jako žula a všechny pokusy,
abychom upustili od těchto požadavků, pokládati
budeme za urážku a za útok na svou národnost.
— Jihoslované a my. »Südsl. Presse«
rmoutí se nad tím, že prý poslanci čeští velmi
často se dostaví k jihoslovanským se žádosti,
aby tak či onak hlasovali. Jihoslované prý vy-
zvání tomu dosud vždy vyhovovali, ale těžce
prý nesou, že se žádá sice na nich parlamentní
podpora, když už věc je hotova, aniž by však
tázáni byli o mínění a byl jim vyhrazen také
jistý vliv na rozhodnutí, o něž jde. Jihoslo-
vanům prý mnohdy nesnadno pro věc českou
rozhodnouti, poněvadž prý neznají české poli-
tické klikatiny a ostatně není ani jejich zájmem,
aby vídeňský parlament rozbíjeli. — Budiž pře-
devším konstatováno, že když jde o věci velké
a principiální, vše se stoupencům našim z jihu
do podrobna vyloží. Ve věcech menších, jimiž
poslanci čeští sami dost často překvapeni bý-
vají, nemožno činiti dlouhých výkladů, ostatně se
nikdy o nic jihoslovanský klub nepožádá, co by
se příčilo zájmům jeho. Že jistá taktická jednání,
tím více pak usnesení, zůstati musejí v tajnosti,
a že nebylo by dobře o nich šířiti se zejmena
Němec
Jihoslovan
Čechy
český univerzita v Brno
Presse
12
article
tam, kde zájem na nich není tak silný, po-
chopí, kdo zná ústrojí života politického. K nám
ostatně páni z jihu také nepřicházejí, když jde
o nějakou jejich záležitost a také nám jí nevy-
kládají, tím méně nám skýtají příležitost o zále-
žitostech těch se vysloviti; nežádáme toho také,
nýbrž u vědomí, že neznáme věc tak dokonale,
abychom o ní rozhodnouti mohli, důvěřujeme
spojencům svým. Proti souručenstvu slovanskému
bychom ničeho neměli, jakkoli bez Poláků bylo
by to sdružení velmi kusé. Připojuje li »Politik«
ke stížnostem »Südsl. Presse« poznámku, že na
podobné jednání jako oproti Jihoslovanům, maji
příčinu stěžovati si též velkostatkáři, pak je to
obvyklý tric, kterým má býti zastřeno smutné
faktum, že naši velkostatkáři na radě říšské
dělají jinou politiku, než zástupci českého
lidu. Pokud je známo nám, poslanci češti
v té době, kdy v obou klubech stejná byla
taktika, o všem zpravili v čas a důkladně
velkostatkářský výkonný výbor. Týž ovšem jeo
svých usneseních jen můlo kdy. Od té doby
kdy rozhodli se velkostatkáři pro taktiku, jež
od oně poslanců lidových diametrálné se liši,
kdy usnesli se podporovat všechny
strany a všechnu snahu po no-
rušené parlamentní práci, ovšem
bylo jinak. Ale zdá se nám, že spíše měla
se »Politik« pustit do velkostatkářů a těm číst
levity k vůli tomu, že opáčnou sledují taktiku
než tu, pro niž se rozhodli zástupci lidovla
tím že vliv jejich a politiekou potenci sesla-
bují, než činít výtky poslancům českým, kleří
přece nemohou se stotožňovati s těmi, kteří
byli taktiku jejich odsoudili a kteří proti ní se
staví a společně s Němci a Poláky ji potírají.
Polák
Jihoslovan
Němec
Presse
13
article
Ptali se ostatně velkoslatkáři poslaneův lidových,
když provedli, co jim nikdy lid český neodpusti.
když bez příčiny zevní i vnitřní, na škodua
seslabení českého odporu a české věci postou-
pili Němeům na sněmu českém 21 mandátů
— Německá reálka v Prostějově poskytuje
nám nejjasnější důkaz, na jakém mravním pod
kladu spočívá německé školství v českých ob
cích na Moravě a jak houževnatě drží německý
zemský výbor i státní zemská školní rada tak
prohnilý ústav při životě, ovšem na útraty české
obce. Podali jsme již v listě našem zprávu o vý-
tečníku, jemuž jest správa tohoto germanisačního
ústavu svěřena, řed. Frant. Schellerovi, jenž
obci prostějovské podával nesprávné úřad-
ní výkazy za tím účelem, aby žáci, špatně
prospivající, nemusili do pokladny obecní platit
školné; přes to, že zemský inspektor školní ne-
švary (nejmírněji řečeno) tyto zjistil a obci musi
býti pravý stav věci oznámen, přece zemský
výbor ponechává správu ústavu řediteli tak těžce
kompromittovanému. Také vyučovací správě ve
Vídni, ač byly nešvary tylo předmětem inter
pellace poslance Skály, nevidělo se dosud za
kročiti u věci této, nehoť jest úplně ve vleku
vedlejší vlády moravské. Poněvadž obec prostě
jovská úplně přerušila své úřadní styky s ředite-
lem Schellerem, zamýšlel zemský výbor přeložiti
ředitele z Prostějova do Jihlavy, tedy do města
většího — podivný to trest — ale v Jihlavě
v čas poznali pravý stav věci a tak rázně se tomu
opřeli, že zemský výbor musíl ustoupiti a na
místo ředitele na reálee tamni vypsati konkurs
František
Scheller
Prostějov
Morava
Vídeň
Jihlava
14
article
Tak jest Scheller zase zachován Prostějovu
V ústavě samém mu však hoří půda pod nohami
těměř všichni professoři, ba i ti, kteří jsou po
měry rodinnými a majelkovými vázáni na Pro
stějově, buď již se dali přesaditi aneb žádaj
o místa jiná; někteří nejsou jen z toho důvodu
přesazeni, poněvadž za nynějšího nedostatk
zkoušených sil v některých oborech není oka-
mžitě za ně náhrady. Jest to ovšem přirozeno
že nechtějí sloužiti na ústavě, o kterém se ta-
kové nepěkné věci dostaly na veřejnost. V po-
sledních dnech zjištěny byly o úřadování Schelle-
rově nové — řekněme jen podivné okolnosti. Tak
nedává Scheller výr. zprávy ústavu a j. tiskopisy
tisknouti v Prostějově, nýbrž jinde o to podivnou
náhodou v knihtiskárně v Těšíně, kde se také
tiskne kniha Schellerova o těsnopisu; a tiskárna
těšínská počítá si za zprávy o pětinu více než
závody prostějovské! Dle smlouvy učiněné mez
zemi a obcí Prostějovem mají žáci německé
reálky platiti příspěvek na knihovnu, který při
padá obci. Ve zprávách školních uvádí ředitel-
ství, že příspěvek na knihovnu (2 koruny) must
platiti každý žák; poněvadž však obci odvád
ředitel obnosy mnohem menší, než by se dle
počtu žáků očekávalo, bylo městskou radou ve
směru tom zavedeno vyšetřování. A ejhle! Ně-
kolik jen namátkou předvolaných žáků, resp.
jejich rodičů, za něž v tomto roce nebyl při-
spěvek na knihovnu obci odveden, potvrdilo
že příspěvek 2 K na začátku roku řediteli
zaplatili a že vůbec od nich byl příspěvek
ten vybírán po celý čas, co studují na reálce. Ve
výkazech ředitelových, obci podávaných, pravi-
delně u takých žáků bývalo uvedeno, že jsou
osvobozeni, ačkoli obec jich neosvobozovalaa
vůbec dle předpisů platných nemají býti žáci
nikdy zproštěni povinnosti platiti přispěvek ten.
Scheller
Schell
Schellerův
Prostějov
Těšín
15
article
Za ta léta, pokud jest Scheller ředitelem ústavu,
nebylo obci prostějovské odvedeno 2457 korun
příspěvku na knihovnu. Co se s tím stalo, nen
známo, snad další vyšetřování podá světlo do
záhadné věci této. Obec ovšem bude žádati ná-
hradu sumy tak značné. Ze všech důvodů těchto
obec domáhá se u zemského výboru, aby byla
zrušena smlouva, učiněná mezi zemským vý-
borem a dřívějším německým zastupitelstvem
obce Prostějova stran vydržování německé re-
álky a aby byla tudiž obec zproštěna velikých
povinností k ústavu. Zemský výbor však Pro-
stějovu rozhodně oznámil, že se nijak nemin
pouštěti do jednání tohoto, to jest,
že za každou cenu chce míti zbytečnou poněm-
čovací školu v českém městě zachovánu, ať se
tam dějí šmejdy jakékoliv. Stejné se zachoval
zemský výbor k další žádosti obce, aby totiž
zemský výbor hradil obei školné za ony žáky
které obecní výbor od školného neosvobodil, ale
zemský výbor je přes to ponechal ve škole, ač
dle rozhodnutí správního soudu přísluší jedině
obci výhradní právo, rozhodovati o žádostech
za osvobození a že zemský výbor právo obce ne-
může nijak obmezovati. V obou směrech učiní
město Prostějov všechny právní kroky, které mu
dle zákona a smlouvy jmenované příslušejía
provede je i oproti zemskému výboru do všech
důsledků. Připomínáme, že už i mezi žactvem
německé reálky prostějovské jeví se hnutí oproti
správě ústavu, která školu tu činí smutně po-
věstnou, zejmena otázka vybraných, ale nezúčto-
vaných (dosud) příspěvků na knihovnu budí
značné vzrušení. Poměry takové jsou možny
jen pod egidou německé vedlejší vlády na Mo-
ravě, jež ovládajíc veškeré rozhodující úřady
v zemi, směle šlape právo i veškeré představy
o veřejné mravnosti.
Scheller
Prostějov
16
article
— Volby de okresního zastupitelstva vel-
varského konaly se ve dnech 30. června, 1. až
4. července a byli zvoleni téměř jednomyslně:
V kurii venkovských obel: pp. Brt-
nik Václav, starosta obce Blevic, Haus-
mann Antonín, starosta obce Sazené, He-
rout Antonín, starosta obce Dřínova, Hude-
ček Josef, mlynář z Černuce, Janda Heř-
man, starosta obce Budohostic, Kasalic ký
Josef, starosta obce Ješína, Mašanský An-
tonín, starosta obce Zlončic, Novák Jaroslav,
starosta obce Kmetňovsi, Pokorný Jan, stat-
kář z Bukole, Šitane Josef, statkář z Minie
a Jan Linda, starosta obce Hospozína. —
V kurii měst a městysů: pp. Fuksa
Josef, ředitel cukrovaru z Velvar, Pokorný
Josef, mlynář z Velvar, Masner Prokop, sta-
rosta mésta Kralup, Michovský Adolf, stat-
kář z Kralup a Srb Václav, starosta města
Brt
Václav
Antonín
Josef
Mašanský
Novák
Kmetňovsi
Jan
Linda
Fuksa
Masner Prokop
Adolf
Srb
Blevice
Hausa
Sazená
He
Černuc
Budohostice
Kasalice
Zlončice
Bukol
Minie
Hospozín
Velvary
Kralupy
obec Dřínov
Hud
Janda Heřman
obec Ješín
17
article
Veltrus. — V kurii velkého průmy
slu: pp. Bošek Josef, ředitel cukrovaru
Kralup, Eger Karel, ředitel cukrovaru z Oužie,
Hájek Josef, obchodník z Kralup, Nejedlý
František, předseda okresní hospodářské záložny
z Velvar, Štolz Jaroslav, sládek z Mířovic. —
V kurii velkých statků: pp. Bíb
Antonín, c. k. hospodářský správce z Mikovie,
hrabě Chotek Emerich, majitel velkostatku
z Veltrus a Schuster Václav, statkář z Voj-
kovie.
— Dar generála Ritticha »Sokolu« praž
skému. Vzácného vyznamenání dostalo se » So
kolu« pražskému darem ruského generála Alex.
Josef
Karel
Hájek
František
Antonín
Chotek
Emerich
velkostatek
Schuster
Václav
Rittich
Alex
Veltrusy
Kralupy
Eger
Oužie
Velvary
Mířovice
okresní hospodářský záložna
Štolz Jaroslav
Sokol
18
article
Feodoroviče Ritticha v Petrohradě, který na
paměť slavností Husových zaslal témuž skvostný
stříbrný příbor o 12 poháreích, na nichž každém
vyryta jsou jména slavných osob z historie české.
Na podnosu vyryta slova: »Nechť žije slavný
český národ a jeho udatní Sokolové. Na pamět
Jana Husi 6. července 1415.« Zásilku tuto, za
slanou p. dru. Vlastimilu Klimovi v Praze, do-
provází gen. Rittich kromě jiných následujícím
slovy: »Zasílám Vám dárek pražské jednotě
»Sokol«. Nechť přijme jej jako znak osobní
vážnosti a úcty k Vašemu národu, k jeho vyni
kajícím osobám, k Vám i k dru. Scheinerovi
Při tom vzpomeňte sobě ruského přísloví: Mně
ne drahý tvůj dárek, mně drahá tvá láska. N
poháry dal jsem vyrýti pozdrav národu i So-
kolstvu na paměť 6. července 1415. Tam na-
jdete i celou řadu jmen Vašich národních vý-
tečníků, známých celému světu svou slávou.
rozumem i výsledky geniálního tvoření. V den
radosti i slávy pijte z tohoto poháru s nadějí
že dokonáte najisto brzy velké dílo slovanské,
v kterém Čechové budou hráti vždy závažnou
úlohu.« Na to připojuje dárce nadšená slova
o vzájemnosti slovanské a končí takto: »My
zde, byť bychom i šli tichým krokem, jdeme
nezastavujeme se, a myslím, že dojdeme k jas
nému nebi, kde zářiti bude svoboda Čechům
i všemu Slovanstvu.« Čestný dar tento je vy-
staven ve výstavce Husově.
Feodorovič Rittich
Husův
Sokol
Jan Hus
Klim
Rittich
Scheiner
Čecho
Petrohrad
Praha
Sokol
19
article
— Moderní palerie království českého. Na zá-
kladě potvrzených stanov konána včera schůze spo-
lečné komise umělecké obou odborů a společného ku
ratoria. Zakoupeny obrazy od Švabinského (Kamelie)
od Slavíčka (Klášter sv. Anežky a Horská vesnice)
od Tomce (Před jarem), od Hofbauera (Praba), o
Preissiga (Havrani), od Raška (Pohádka) a od Novo
packého (Brunnenberg) za úhrnnou cenu 7775 korun
Německá sekce koupila obrazy od F. Hegenbartha
Promsa, Jagera, Em. Hegenbartha, Rud. Jettmara,
Thiela za 7280 korun. Vyjednávání o dalších navr
žených koupích odročeno do podzimu, poněvadž kou
pěmi nejsou záplna vyčerpány obnosy jednotlivým
odborům přikázané. Ve společné schůzi kuratori
zvolena 6členná komise pro vypracování jednacíh
řádu. Usneseno požádati nejvyšší hofmistrovský úřa
o propůjčení místností Belvederu k prozatímnému
umístění zakoupených uměleckých předmětů.
— Kluby občanské. Občanský klub v Hluboče
pích pořádá v neděli dne 12. července t. r. o 21/2 bo
dině odpolední v místnostech p. Václava Čepičky
Hlubočepích první veřejnou schůzi lidu s následu
jícím programem: »Politická a hospodářská situnc
v Rakousku«. Páni poslanci za čtvrtou a pátou kuri
venkovských obel okresu smíchovského promluv
k tomuto themalu.
Švabinský
Tomec
Hofbauer
Praba
Preissig
Raška
F Hegenbarth Promsa
Jager
em
Jettmar
Thiel
Čepička
Havraň
Belveder
Hlubočepy
Rakousko
Nova
klášter svatý . Anežka
20
article
— Osobní. Pan MUDr. Jar Hornych, od
borný lékař pro nemoci krční a nosní ve Stěpánsk
ulici, dlíti bude od 15. t. m. mimo Prahu. — U mí
stodržitelství složil zkoušku ze státního účetnictv
pan 1 heodor Švanda, úřadník »Národní zá
ložny v Praze«.
— Premoce. Pan inženýr Vladimír Šrá-
mek z Březnice, stavební adjunkt c. k. státníeh
drah ve Windiscbgarstenu, bude v úterý, dne 7. če
vence o 11. hodině dopoledne na c. k. české vysoké
škole technické v Praze na doktora věd technických
veřejně povýšen.
— Úmrti. Včera zemřel v Praze pan Ka r e
Medřickv, král. český zemský inženýr adj v mla
distvém věku 30 let. Zesnulý postižen byl před
6 týdny vážným úrazem, kterému podlehl. Rodina
ztrácí v něm vzo ného syna. Zesnulý byl v mladé
generaci p ažské, zvlášť technické, osobou známou
a oblíbenou Pohřeb konán bude v úterý dne 7. t. m
o 4. hod odpol. z farního cbrámu u sv. Jindřicha
— Dne 3. t. m. o 8. hodině ranní zemřel ve věku
40 let pan František Findejs, technický v čitel
na měšťanské škole a ředitel průmyslové pokračovací
školy v Sedičanech. Zesnulý byl u vešverého občan-
stva i u svých kollegů pro svou milou a upřímnot
povahu obliben a získal si všestranné přízně horli
vostí, pili a pracovitosti, jimiž síly své vyčerpal. —
MUDr
Hornych
Švanda
Vladimíra Šrat
Jindřich
Findejs
Stěpánsk ulice
Praha
Březnice
Ka r e Medřickv
český vysoký škola technický v Praga
doktor věda
21
article
Ke zplávě o úmrtí p. Vojtěcha Čermáka,
konceptního rady a ředitele městského úřadu v Žiž
kově, dodáváme: Pan Vojtěch Čermák nacházel se
po 30 roků ve službách obce žižkovské a byl téměř
od vzniku samostatné o ce ži kovské v její službách
činným. Nastoupilť k městskému úřadu v Žižkově
jako konceplní příručí v roce 1876, byl úřadníkem
obce žižkovské, když v léže byl dosazen šprávní
komisař J Hartl. V roce 1880 byl jmenován tajem
níkem a v roce 1882 ředitelem. Že osvědčil se ne
unavným pracovníkem, spoleblivým a bystrým úřad
níkem, svědčí ta o olnost, že po 16letém působen
v roce 1893 městské zastupitelstvo j j poctilo po
chvalným uznáním a že v roce 1901 byl jmenován
konceptním radou. Zesnulý byl znám jako obratný
a zkušený pravník a zejmena v záležitostech obec
ních, mnohdy tak nesnadných a spletitých, s úspě
chem podařilo se mu provésti na prospěc« obee
žižkovské více sporů, z nichž i hmotné výhody pro
obec tuto vzešly a nebylo téměř oboru právního.
v němž by zemřelý po dobu svého žití nebyl si
svých jako úřadník obce žižkovské zkusil a to nej
častěji s úspěchem. V zemřelém ztrácí nejen obe
žižkovská spoleblivého, oddaného a zkušeného pra
covníka, ale i vlast dobrého syna. Bylť zesnulý
ryzím Čechem a věrným stoupence n na rodní strany
svobodomyslné, který své přesvědčení nikdy neza
přel, ale vždy a všude k němu hrdě se h ásil. P
mátka jeho bude ctěna všemi, kdož měli příležitost
jeho působení seznati
— Pohřeb slečny Štěpánky Zitové, praž
ské učitelky, která dne 1. července t. r. zesnula,
zůstavujíc světiou po sobě památku v srdcích všech,
kdož ji v životě znali, koná se dnes v neděli dne
5. července o 51/2 bodině odpolední z kollegiátníh
chrámu sv. Petra a Pavla na král. Vyšebradě.
— Sjezd abiturientů c. k. české vyšší reálky zr.
Čermák
J Hartl
Čecho
Štěpánek Zitová
Petro
Pavel
Žižkov
22
article
1878. Ve dnech 28. a 29. m. m. konal se opět jeden
z těch sjezdů sympatických. Tentokráte byli to abitu-
rienti c. k. české vyšší reálky z roku 1878, kteří po
25 létech opět se shledali, aby oživili své vzpomínky
a utvrdili přátelství z mládí je pojící. Pražští kollegové
s generálním tajemníkem panem Kutinou v čele uchy-
stali jim vřelé přivítání. V předvečer sjezdu sešli se
v bílém sále hotelu „U černého koně“. Srdečně po-
zdravován každý z dostavivších se venkovských kolle-
gů. Což tu bylo přátelských stisků ruky, co vroucích
projevů! Radostná nálada dostoupila vrchole, když
z bývalých professorů c. k. české vyšší reálky pražské
dostavili se pp.: nynější ředitel reálky Jarolímek, ře-
ditel vinohradské reálky Starý, prof. Stěpánek a ko-
nečně i redaktor Anýž, kterýž, jak známo, zaměnil
kathedru za redakční stolek. Pan red. Anýž ujav se
slova, projevil upřímnou radost nad shledáním se
s bývalými svými žáky, kteří v našem životě národ-
ním zaujímají důležitá místa, a třeba mnozí po léta
i v cizině dleli, národu svému se neodcizili a dojista
za všech poměrů a okolností věrni mu zůstanou a
jeho zěmům horlivě sloužili Ludou. Přípitek vzbudií
Kutina
Jarolímek
profesor
Stěpánek
Anýž
23
article
Bouři souhlasu. Při zábavě přátelské, K níž nemálo
přispěl kollega arch. Müller přednesem několika kon-
certních pičc, setrvali účastníci pohromadě až přes
půlnoc. Druhého dne sešli se v budově české reálky
v Ječné uliei, kdež konány bohoslužby, načež kate-
cheta ústavu promluvil k přítomným krátkou sic, však
od srdce k srdci jdoucí řeč o významu sjezdu, vzpo-
menul zesnulých kollegů a skončil přáním všeho štěsíí
na další dráze života. Po prohlidce ústavu, při kteréž
ochotně je provázel pan ředitel Jarolímek, byli účast-
níci spolu s bývalými svými professory fotografováni.
Po 1 hodině odpolední sešli se pak ke společnému
obědu v bílém sále hotelu „U černého koně“. Mile
byli překvapeni skvostnou úpravou tabule s ladnou
květinovou dekorací. Za nedlouho rozproudila se zá-
bava a nastala nálada tak srdečná, že účastníkům
ten den dlouho z paměti nezmizí. Radu přípitků za-
hájil generální tajemník pan Kulina, jenž vroucími
slovy poděkoval bývalým učitelům za účast a Úěm,
kteří sjezdu se zúčastniti nemohli, za vzpomínku a
srdečnou pronesl jim zdravici. Jménem jich odpověděl
jub. ředitel ústavu vládní rada pan Šťastný, kterýž
s ostatními pány professory, k nimž přibyl ještě prol.
Müller
Jarolímek
Mil
Kulin
Šťastná
ústav vládní rada
24
article
Appelt, banketu se zúčastnil. Další přípitky pronesli
ještě páni ředitelé Starý a Jarolímek, jakož i prof. Ště-
pánek, jehož vlastenecky pointovaná řeč hlučně byla
akklamována a nové projevy vzbudila. Když pak vrch-
inženýr válcoven v Donavicích ve Štyrsku Molil touze
své po vlasti výraz dal přednesem národní naší
hymny, již přítomni stojíce vyslechli a plným sborem
opakovali, málokteré oko zůstalo nezaroseno. Až do
večera setrvali účastníci pospolu. Než některým na-
stala hodina loučení ještě tímže večerem. Vraceli se
k svému povolání, k nové práci, při níž nechť vzpo-
mínka na tento sjezd a naděje na sjezd příští jest jim
posilou!
— V záležilosti odkazu ryt. Radimského oznamují
nám pánové, které zvěčnělý ryt. Radimský pověřil
určením účelu, k jakému má býti věnován zbytek
jeho jmění, o němž v poslední vůli není určitých
disposie, že se na ně obracejí ze všech končin Čech
i ciziny různé korporace a jednotlivci se žádostmí
o přiměřené podělení. Naproti tomu dlužno upozor-
niti, že všecky takové žádosti jsou předčasny, ježto
dosud není ani stav pozůstalostního jmění zjištěn,
aniž pozůstalost právoplatně projednána.
Appelt
Jarolímek
Šta
Radimský
Štyrsko
25
article
— K otázce o pitní vodě pro Prahu. Pan prof. dr
Woldřich sděluje nám: Vrátiv se z geologické vy-
cházky z Pojízeří, čtu ve zprávách „Nár. Listů“ ze
dne 2. t. m., že po hydrotechnické přednášce pana
rady Thiema, konané dne 1. t. m., pan prof. dr. Ka-
brhel „vyvrátil námilky, činěné jedním geologem“
proti projektu páně Thiemovu, jenž se dle náhledů
mých pro geologicko-orografické poměry naše nehodí
Dovoluji si upozroniti na to, že ve schůzi ankety hy-
gienicko-chemicko-geologické, konané dne 3. června
ve které jsem podal a odůvodnil své úplně zamítavé
dobrozdání, jež jsem pak písemně předložil, pan pro
Kanrhel ani jediný z důvodů mých nevyvrátil.
naopak některé připustil, a pochybuji, že by se byl
jmenovaný znamenitý hygienik a bakteriolog při před-
nášce pana rady Thiema pustil do otázek geologi-
ckých. Byly-li proti důvodům mého dobrozdání, jež
jsem písemně podal, dodatečně činěny ještě námilky,
očekávám, že se mi písemně předloží, podobně jak
sám jsem tak učinil
— Dvoji vyznamenání. Pražskému rodáku panu
Čeňku Praxovi, kapelníku pěš. pluku č. 72 ve Vídni,
dostalo se tyto dny vyznamenání. Španělský král
Alphonso XIII. jmenoval jej rytířem „vojenského zá-
služného řádu“ uděliv mu rytířský řádový kříž I. tr
s korunou, nizozemská královna Vilemina darovala
mu zlatou medailli s korunou řádu Oranien-Nassav-
ského.
profesor
Woldřich
doktor
Ka
Thiemův
Prax
Alphonso
Praha
Pojízeří
Vídeň
rada Thiema
OranienNassav
26
article
— Výbor Ústřední Matice školské ve své pl
nární schůzi dne 1. července L. r. přijal a povděkem
na vědomi zprávy o průběhu jubilejní slavnosti od-
boru matičního v Praze—VII., jakož i slavnosti v
prospěch Ústřední Matice školské a chudých dílek
vinohradských v Riegrových sadech na Král. Víno-
hradech. Přijal na vědomí, že zesnulý rytmistr Ra-
dimský pamatoval ve své poslední vůli na Ústřední
Matici školskou odkazem. Současně konstatováno, že
zpráva, jakoby byl býval zesnulý pojištěn ve pro-
spěch Ústřední Matice školské na život, není prav-
diva. Zesnulý se s.ým časem pojištění takového do-
máhal, avšak pro pokročilost věku nebyla nabídka
jeho pojišťovnou přijala. S bolestí přijata na vědom
zpráva o úmrtí dra. Mráčka, zasloužilého předsedy
odboru v Hlubočepích. Zpráva o výtěžku prohlídky
starého hřbilova židovského, která byla spojena
s výkladem pana dra. Křemena, přijata s povděkem
na vědomí a usneseno, aby jak panu dru. Křeme-
novi, tak israelskému bratrstvu pohřebnímu vzdán
byly díky. Přijata na vědomí zpráva o přípravách
k veliké slavnosti matiční v měsíci září, usneseno
účastniti se sjezdu učitelstva škol menšinových
v měsíci srpnu v Prae. Výroba špíček ve prospěch
Ústřední Matice skolské svěřena panu Janu Čapkovi.
velkoobchodníku v Proslějově. Přijata na vědom
zpráva pana Frant. Bělehrádka, jakožto zástupce ro-
dičů žádajících o zřízení české veřejné školy v ji-
slém městě v zeverních Čechách, o průběhu výslechu
dne 29. a 30. června t. r., jakož i o tom, že v ná-
rodní radě zastupuje Ústřední Matici školskou pan
dr. Jaroslav Pospíšil, advokát v Praze, a v jeho ne-
přítomnosti pan dr. Jaroslav Šámal, advokát v Praze.
Král
Mráček
Křemen
Čapek
František
Bělehrádek
doktor
Pospíšil
Šámal
Praha
Riegrův
Hlubočepy
Čechy
27
article
Vyřízeno osvobození od školného žáků gymnasia
zábřežského, přiznáno přibytečné několika správcům
škol a vyřízeny pak různé jak školské, tak osobní
záležitosti. Konečně usneseno, aby obsazení škol
učitelstvem na příští školní rok bylo stanoveno dne
15. července a jednáno o několika záležitostech rázu
důvěrného.
— Defraudace ve sv.-václavské záložně. Veškerá
pozornost vetejnosti je upoutána ke slav nosti Mistra
Jana Husa a léto příležitosti používá vykradená zá-
ložna, aby dnes úplně zavřela veškeré své místnosti
Včerejší výplata 2525 kvoty byla tak nepatrná, že ne-
stojí ani za zaznamenání. Včera byly provedeny uii
exekuce. — Večer byla záložna policií střežena
— Výstavy. Souborná výslava děl Jos.
Manesa v pavilloně pod zahradou Kinského ote-
vřena jest denně od 9. hod. ranní do 7. hod. veče
za vstupné i K. Návštěvníci Prahy, z venkova a cizin
upozorňují se na tuto významnou exposici prací jed-
noho z největších mistrů malířství českého a naskyta
se jim tu řídká příležitost ke spatření uměleckých
děl Manesových v souboru, jaký již nikdy nebude
dána příležitost v tak imposantním počtu a výběru
sestaviti. Do uzavření výstavy zbývá již jen 14 dnů
a jest na těch, kdož zajímají se o české výtvarnictví
a zejmena o tvorbu Manesovu, aby neopomenuliv
krátké této době výstavu navštíviti. — Národopis-
né museum českoslovanské v zahradě Kin-
ských zůstane dnes dopoledne uzavřeno. Odpoledne
bude otevřeno od 3—6 za vstupné 10 hal. Illustr.
Hus
Kinský
Jos
Praha
28
article
průvodce po museu prodává se u vchodu do muse
za 60 hal. — V Náprstkově českém průmy-
slovém museu budou za příčinou slavnosti Hu-
sových jak oddělení grafické tak i ostatní sbírky dnes
v neděli uzavřeny veřejné návštěvě. Každou příšti
neděli a svátek budou sbírky v obyčejných hodinách
opět přístupny a doporučují se našemu obecenstv
k četné návštěvě. V oddělení grafickém potřebná vy-
světléní podávají vždy ochotně členové Spolku faktorů
knihtiskáren pražských. — Technologické prů-
myslové museum (ústav pro zvelebová-
ni živností) obchodní a živnostenské
komory v Praze v Eliščině třídě čís. 6 otevřeno
jest denně mimo pondělí od 8—3 hodin odpol., v ne-
děli a ve svátek od 9—12 hod. dopel. Stálá výslav
strojů, nástrojů a stálé sbírky lučebního oddělení, ma-
terialií a potřeb pro různá řemesla jsou rovněž v dob
uvedené volně návštěvníkům přístupny. Museum udě-
luje odborně rady v záležitostech strojní i chemick
technologie. Na museu konají se kursy pro různá ře-
mesla, přednášky v Praze i na venkově, museum
uděluje informace při zřizování besídek učednických
a výstavách prací učednických. — Umělecko-
průmyslově museum obchodní a živnostenské
komory v Praze (Sanytrová ulice). Sbírky musejní
otevřeny jsou denně, vyjma pondělí, zdarma; ve všed-
ní dny od 10 do 1 a od 3 do 5, v neděli od 10 do 3 hod
Knihovna otevřena jest denně, vyjma ponděli, od10
Hu
Eliščin třída
Praha
spolek faktor
myslová muzeum
ústav pro zvelebová
živnostenský komora v Praga