9
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 200. ze dne 22. července 1908.
10
article
Telegraflcké zprávy.
Zahraničný obchod.
Z Vídně, 21. července. (K. k.) Dle statisti-
ekého výkazu min. obchodu o zahraničním ob-
chodu rakousko-uherského celního územi čini
v květnu t. r. dovoz 213.7, vývoz 200.2, tedy
pasivum obchodní bilance 13 5 mil. K. Od ledna
do května činil dovoz 1057 5, vývoz 936, tedy
pasivum obchodní bilance 126.9 mil. K.
Pomocná akce vládní pro Istrii.
Z Vídně, 21. července. („N. F. P.“1) Akci
pro Dalmacii bude nyní prý následovati státní
pomocná akce pro Istrii. V sobotu bude se ko-
nati v ministerstvu financí konference istrijských
poslanců, které se zúčastní zemský hejlmana
poslanci všech stran. V této konferenci rozvine
vláda plán, který hodlá uskutečniti. Mozi zamý-
šlenými opatřeními nalézá se regulace bystřin,
vysušení močálů, vybudování přistavů, zlepšení
námořní plavby a komunikačních poměrů. Dle
státního předběžného rozvrhu na r. 1909 jsou
přislíbeny pro Istrii větší obnosy, než v posled-
ních letech. Dále bude usilováno o rychlejší spo-
jení s Dalmacií, jelikož Terst je příliš vzdálen.
Vídeň
Istria
Dalmacie
Terst
11
article
Mimo to zamýšlí se zříditi automobilové spojení
ve vnirozemí. Jest prý totiž úmysl zříditi přímé
automobilové spojení Terstu s Opatijí, kterým
z Terstu za 2 hod. přijede se do Opatije, kdežto
jízda drahou trvá déle než 31/4 hodiny. Dále
zamýšlí se zříditi přímé telefonické spojení,
kdežto nyní telefonické spojení s Opatijí vedeno
jest přes Rěku. Další opatření týkají se péče
o istrijské vodstvo. Podnikatelství staveb bar
Sehwarze vypracovalo projekt údolních přehrá-
dek, jímž speciálně tři okresy mají býti zaopa-
třeny vodou. Takovým způsobem bude možno
zaopatřiti celou Istrii a Gorici přiměřeným množ-
stvím vody. Náklady tohoto projektu jsou dosti
značné; odhadují se asi na 30 až 40 mil. K
Projekt tento byl by proveden asi v 15 létech.
Mimo to zamýšli vláda povznésti chov ryb a re-
gulovati řeky. Zvláštní pozornost bude věnována
jarntm změnám povětrnosti, kdy každpročně
zimnice vyžádá si mnoho obětí. Program roz-
vržen na 10 až 15 roků a vztahuje se na celé
pobřeží, tudíž také na Gorici a Gradišku. Terst
bude prý z tohoto programu vyňat, poněvadž
trvá již od mnoha let pomocná akce pro toto
město.
Gradiška
Terst
Opatija
Opatije
Istria
Gorica
12
article
st Z Pešti, 21. července. (Zvl. telgr. »Nár
Listů«.) Na irhu prodalo se 30 000 q o 10
až 20 h dráž. Platila za 50 kg: pšenice
tisská 82 kg K 12 25, 80 kg K 12. —, peštská
79 5 kg K 11 80, 80 kg K 12.15, banálská
81 kg K 12.20, 80 kg K 11.80, bačská 80 kg
K 12 15, 79 kg K 1180, 78 kg K 11 70,
775 kg K 11 45, svatotomášská 79 kg K 11 721.
obecká 80 kg K 12.15. vrbaszká 77 kg K 11 45,
srěmská 80 kg K 11.95, 78 kg K 11.35 sně-
tivá; stará tisská 79.5 kg K 12. —, 77 kg
K 12 20, dunajsko-pentelská 71 5 kg K 11 85.
zentská 77 kg K 11 95; žito (+ 10 h) K 9 45
ječmen (+ 30 h) K 7.80; oves (za pevné
tendence) K 8 20—8.35; kuku řice (povná)
K 7.75—7 80.
Terminový obchod s píeninami byl
mdlý na zprávy o deštích a upevnil se na dobrý
skulečný obchod.
Pochmurno.
Z Livsrpeolu, 21. července. 4 hod. 10 m. (K. k. )
Obrat 3000 toků Dodávky na červenec 5.58, n
červenec-srpen 5.56, na srpen září 5.29, na září-
říjen 5.10, na říjen listopad 5.03, na listopad-pro-
sinec 498, na prosinecleden 495, na leden únor
4.94, na únor-březen 4.95, na březen duben 4.96, na
duben-květen 4. 96, na květen-červen O.—. Smýšlení
stálé.
Platil
Pešť
Livsrpeol
na říjen
kg
snít
13
article
Americké kabelové telegramy,
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 21. července. (Peněžní bursa)
Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé.
Obrat akelí 870.000 (990.000).
Uulon Paeille 1521/2 (1535/ % ).
Kanada Paeille 168.25 (1693/2).
United States Steel Corporman 441/% (45.—)
Baltimore and Ohlo 923/2 (93.50).
Káva.
21. července 20. červene-
Rlo fair čis. 7 . . . . .
6.09
6.05
na červenee . . . . .
na září . . . . . . . 5.90 5.85
Cukr.
21. července 20. červen
Cukr (Fair Muse.) . . . 3.77 3.77
Tuky vesternstenm . 2.2.
Z Nového Yorku, 21. července. (Obilní burse.
Smýšlení obilní bursy pevné.
Pšenlce.
21. července 20. červen
1007,
pohotová nová sklizeň . . 1007
na červenec . . . . . . 101.25 1001/2
na září . . . . . . . . 981/%
95 12
Kukuřice
21. července 20. červene
na červenec. . . . . . 87.—
na září. . . . . . . . 83.50
831/%
na prosinec . . . . . . 71.—
71.25
Petrolel
21. července 20. červeno
rafinovaný, kesonový .
10.90 10.90
ralinovaný Standard White 875 8.75
se
Kovy.
21. července 20. července
12.75 13.— 12.75 12.87
Paeille
Cukr
Nový York
Kanada
Baltimore
Uulon Paeille
Steel Corporman
Musa
Cukr
white 875 8.75
14
article
Měď. . . .
Měď. . . .
29.87 30.25 29.50 30.—
in
Železo čís. 2. . 15.75 16 25 15.75 16.25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 21. července. (Bavlnářská bursa.
Bavlnové lhůty byly při zahájení v souhlasu
s liverpoolskými zprávamí slabší, byly však mani
pulacemi haussierů vzpruženy a závěrek byl
stálý.
21. července 20. července 18. července
11.— 10.85 11.—
pohotová . . . .
9.32
9.36 9.18
na srpen . . . .
9.41 9.18
9.28
na říjen . . . .
9.24 9.02 9.11
na prosinec . . .
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 21. července. Na červenee
10.85 (10.75) na říjen 9. 38 (9.15)-
York
Nový Orlean
bavlna
9.36
9.18
9.02
15
article
Ze světových trhů obilních.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Ze světových trhů obilních.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
T. Počátkem minulého týdne bylo lze zazna-
menati srážky, jež přivodily přechodné ochlazení te-
ploty. Ke koncí týdne bylo počasí opět horké a suché
V jednotlivých krajinách způsobilo krupobití veliké
škody. V jižních částech mocnářslví jsou žito i pše-
nice většinou již sklizeny. V severních zemích jest
sklizeň ještě v plném proudu, přece však i v těchto
územích jsou sklizňové práce již pokročilejší, než
v jiných letech. Provedené výmlaty na zkoušku vše-
obecně uspokojují, dávajíce vělšinou — a lo plaii
stejně v Předlilavsku jako v Zalitavsku — lepší vý-
sledky , než bylo očekáváno. Zpráva rakouského mi-
nisterstva orby, uveřejněná koncem týdne, stlačuje
sice poněkud naděje, docházi však malé pozornosti.
ježlo zprávy tyto svou formou nedovedou dobře
orientovati. Interesenti přejí si a potřebují číselné se-
stavení odhadnutých výnosů. Obchodu není nikterak
poslouženo pouhým údajem, že v tomto okresu se
stalo toto, v onom zase ono, že zde toto obilí utrpělo
škodu a jinde že počasí prospělo jiné plodině. S na-
pjetím jsou také v Rakousku očekávány vždy zprávy
uherského ministerstva orby, shrnující výsledky všech
úvah a referátů v několik konkretních čísel. Přehled-
nější než rakouské zprávy jsou zprávy skorem všech
význačných zemí. V Německu stojí bohatá, letos če-
kaná žeň z části ještě na poli, z části byla již skli-
zena. Vůbec na severu Bvropy jsou letos vyblídky
na lepší výnosy než na jihu. Dle toho bude celkový
výnos solva převyšovati loňský výnos. Tak udává
se na př. stav pšenice v Anglii na 87.790 eproti
92.75—90 před rokem; naproti tomu shodují se
všechny poslední zprávy z Turevka v tom, že lelošní
žeň lze aspoň o 25% příznivěji odhadovati než v r.
Zalitavsko
Rakousko
Německo
Anglie
16
article
1907. Dobré výnosy Francie jsou paralysovány úbyt-
kem sklizně v Alžíru a Tunisu. Rusko skládá při
nepřiznivém slavu zimního osení své naděje do lelní
pšenice, jejíž stav na poli je mnohem lepšt. Význačné
pro tamní siluaci jsou však ceny, povolované malými
mlýny za přívozy. Vývoz zdá se býti až do nakupení
se nového zboží téměř vyloučen. Tedy nejméněv
stejné mífe, jako v končící kampani bude Evropa
odkázána na přívoz zámořského obílí. Jako dodáva-
jící země vyslupují zvláště Spojené státy severoame-
rické a sláty laplatské. Indie nemá žádných přebytků
a Australie přichází s novým zbožím teprve koncem
roku. Soverní Amerika má ovšem o více než 10 mil.
hl pšenice větší výnos než loni, jest však pochybno,
bude-li již proto schopna tak silného vývozu jako
.1907. Zásoby v rukou farmářů a víditelně zásoby
obchodní byly totiž 1. července mnohem menší, než
v téže době před rokem. Jest mimo to oprávněná
domněnka, namnoze určilě tvrzená, že venkovsé
elevátory, z nichž se dály v této kampani tak velké
přítoky, jsou úplně vyprázdněné. Argenlina má sice
ještě velké přebytky ze své rekordní sklizně, doufá
však, že je později lépe zpeněži a udržuje proto svou
nabídku vysoko. Jsou ledy letos menší zásoby k dis-
posici pro aspoň stejně velikou poplávku. Tím se
vysvělluje nejlépe pevná tendence světového trhu při
sklizení nové žně.
Francie
Alžír
Tunis
Rusko
Evropa
spojený stát
Indie
Austrálie
Soverní Amerika
17
article
Během týdne upevnily se kursy na všech obchod-
ních mistech. Všude zachovává nabídka reservu. I
když se stanou nabidky producentů v nejbližším
čase, tíměny jsouce polřebou peněz, povolnějšími.
přece nutno počílati s dím, že i potom po prvém ná-
valu brzy asi zavládne zase sotva dostatečné zásobení
trhu. Pevná tendence bude ledy vyznačovati prvé
měsíce nové kampaně. Další průběh bude záviseti
na tom, jak se konsum postaví k vysokým cenám
V Nov. Yorku stoupla pšenice během týdne asi o
2 centy. Znamenána tam loco 99/2—1014 centu.
dodávka na červenec 991/4—100/s, na září 965/2
až 983/4.
I v Anglii přes větší přívozy se ceny značn
zpovnily.
Sklizňové vyhlidky Francie, jež byly přímo vý-
tečné, utrpěly silně, jak se zdá, nepříznivým počasím
v paslední době; v této zemi jsou však velké zásoby
starého zboží. Vzhledem k zmenšeným odhadům zn
obchodovalo se v tendenci na hause. Paříž zname-
nala dodávku na červenec 22.20—22.80 franků, na
srpen 22.30—22.90, na září-prosinec 22. 55—23.30.
listopad-úor 22.75—23.45.
V Německu jest přívoz domácího zboží právě
tak sotva dostačující jako nabídky cizích proveniencí. Ač
vzhledem k dobrým sklizňovým vyhlídkám otázka
talo příliš důtklivě nevystupuje, stouply kursy. Berlin
znamenal na červenec 215.75—224.— mk., na zář
119.—203.50, na říjen 199—203.—
Na rakousko-uhenských trzích pohotovost veli-
kého množství nového zboží silačila tendenci, ježto
reflektanti nepospíchali s uhražením své potřeby, aby
tak vynutili slevy cen. Zvláště s uhražením potřeb
pro pozdější měsíce se vyčkává do skončení české
žně, ježto její výsledek bude do značné míry pod-
miňovati konstelaci cen. V Čechách a částečně i na
Moravě očekávají se rekordní výnocy. Pobotové zboži
pokleslo v tomto týdnu o 20—25 h, zatím co lhůla
Híjnová znamenána v Pešti K 11.29—11.24.
York
Híjnová
Anglie
Francie
Paříž
Německo
Berlín
Čechy
Morava
Pešť
cent
22.90
18
article
Žito mělo v Německu pevnou tendenci, ježle
tam sklizeň teprve počala a ruské nabídky scházejí.
Berlín znamenal na červenec 189.—192.— mk., n
září 181.50—182.50, na říjen 181.—182.50. V tuzem-
sku obchoduje se jen s novým zbožím. Ježto mlýny
se zásobují, jest odbyt čilý. Přes to má převahu na-
bíka. Ceny povolily o 15—20 h. Na pozdější dodáv-
ky povolují vlastníci větší slevy. Říjnová lhůta zna-
menána v Pešti K 9.52—9.43.
Ječmen vykazoval na poslední lýdenní burse
již čelné vzorky a krásné kvality velice vynikaly
ač v každlé provenienci vyskylaly se i výmětně vzor-
ky. K závěrkám došlo jen ojediněle, ježto požadhavky
byly nepřiměřeně vysoké. V každém případě budeu
neobyčejně krásné kvality značně podporovati vývoz.
Oves. V příčině nové žně posuzují se vyhlídky
nyní rozbodně příznivěji. Tendence je následkem toho
klidná. Ve slarém zboží má stále ještě převahu na-
bídka rakouských proveniencí. V Pešti znamenán
oves na říjen K 8.43—8.41. Také v Německu jest zbo-
ží klidně, ježto zprávy o stavu ovesných polí zní
příznivěji. Berlín znamenal dodávku na červenee
161.50—161.— mk., na září 162.75—163.75.
Ječmen
Německo
Berlín
Pešť
19
article
Kukuřice. Viditelné zásoby kukuřice v Ame-
rice činily počátkem týdne 1.1 mil. hl oproti 2.9 pře
rokem. Přivoz ze západních míst a aflantických pří-
slavů vzrostl. Činil 750.000 hl oproti 530.000 pře
8 dny. Zdražení a sotva dostatečné zásobení v příčině
tamější kukuřice, jejíž lepší kvality slouží namnoze
za lidskou potravu, trvá stále. Nový York znamenal
na červenec 8114—87 centů, na září 813/2—84. D
Evropy pluje nyní jen 5.2 mil. hl oproti 7.8 pře
rokem, a ježto Argenlina zvýšila své požadavky
zdražilo se zboží i v konsumních zemích. Berlín zna-
menal dodávku na červenec 150.—154.50 mk.; n
září 149.50—154.50. Také v domácím obchodu měl
kukuřico tendenci na hause. Zásoby slarého zboží
jsou silně redukovány a stav nové plodiny neuspo-
kojuje. V Pešti znamenána dodávka na červenec K
7.54—7.65, na srpen 7.49—7.65, na květen 7.34
až 737.
Mlýnskě výrobky. Obchod s moukou vy-
tváří se přívětivěji. Konsum vyčerpal své zásoby i
záznamy a musí nakupovati jak pro pohotovou po-
třebu, tak i pro podzim. V jednotlivých druzích mou-
ky panuje přímo nedostatek. Tendence se utvrzuje.
Také cizozemské trhy měly pevnou tendenci. Nový
York znamenal stabilně 4 dol. za Spring Wheal
Clears za barel po 88 kg. V Anglii zlepšily se ceny asi
o 2 sh. Fleurs de Paris znamenala na červenec 28.85
až 29.55 franků, na srpen 28.90—29..85, na září-pro-
sinec 29.50—30.45, na listopad-únor 29. 60— 30.35.
Argenlin
ame
Nová York
Evropa
Berlín
Pešť
Anglie
Fleurs jít Paris
Spring Wheal Clears
cent
kg
20
article
České podnikání v Budějovicích.
České podnikání v Budějovicích.
K olázce nové české továrny na šrouby a nýty
v Budějovicích (srov č. 196, a 199.*) t. 1.) se nám
Názory o event. prosperitě české továrny na
šrouby a nýty v Č. Budějovicích, které byly 18. t. m
ve Vašem listě uveřejněny, jsou správné. Jest po-
vážlivo v městě, kde teprve počínáme mohutněti, při-
jíti s průmyslem tak nejistým. Nezapomínejme, že
nýty a šrouby potřebují ponejvíce strojírny a mostár-
ny, které dnes v kartelu jsou a z nichž některé mají
své vlastní nýtárny a dodávací smlouvy se skartelo-
vanými továrnami. Továrna na nýty a šrouby můž
v dnešním kartelovém boji, má-li odbyt zajiště-
ný, jen tchdy soutěžiti, má-li vlastní válcovnu na
kulatá železa. V tomto případě musí míti své tavné
pece a surové železo na delší dobu zajištěno, jinak
by se setkala s největšími překážkami i se strany
faktického menopolu kartelu železářského. Pouka-
zuji na 4o, že odpadky, staré železo a exekučně pro-
dané neb jinak zrušené továrny má v rukou několik
obchodníků židovských, kteří toto železo, pokud ke
zpracování se hodí, opět jen v kartelu jsoucím žele-
zárnám, jako Poldíně huti, Komárovu atd, závazně
prodávají.
Jak se nekartelovaným malým železárnám vede.
toho příkladem je česká huť v Hrádku u Rokycan,
ktera jen stěží svou potřebu železa uhájí.
Komárův
Budějovice
Č . Budějovice
Vaš
Rokycany
21
article
Nezapomínejme ani jiných závažných okolností
zejména dopravy surovin, jako železa, koksu a uhlí
V tomto leží Č. Budějovice velice nevýhodně tarifně-
Ale pro kr ždý průmysl jest třeba nejen surovin, ný-
brž zvláště odborného dělnictva. Není-li v kraji sa-
měm a není-li to velkozávod, který si dovede přivésti
celé osady dělnické, má již tím v sobě zárodek zá-
niku. Smutným dokladem je na př. radlická porcu-
lánka, která trpěla nedostatkem místních surovin a
zvláště odborného dělnictva.
Spiše by měla továrna na armstury, která byla
v Č. Budějovicích projektována, naději na úspěcho
poněvadž spotřeba jak stavebních, městských a to-
várních armatur jest v českých kruzích veliká a do-
sud téměř úplně byla obstarávána firmami vídeňský-
mi a německými. Při armaturách lze 25—50% zí-
skati. Plzeňsko (Štáhlavy, Rokycany, Chrást až do
Berouna) má nejen slévačů, ale i dorostu dosti. Kdy-
by se k tomu vzala i ocelová a temporovaná litina
a specialisovala se na předměty pro hospodálské
stroje, tak jest již tato sama sebou zajištěna. Litinu
lze dnes dosti levně při větších uzavírkách z Anglie
a Německa obdrželi. Česká města sama pro své vodo-
a plynovody, důále stavitolé pro koupelny, klosetya
prádelny, pak zvláště cukrovary, lihovary a pivo-
vary, klež jsou většinou čeští úřadnici, skýlají mno-
hem větší odbytiště české továrně na armatury, než
několik již vázaných strojíren.
Budějovice
Chrást
Č . Budějovice
Plzeňsko
Štáhlava
Rokycany
Beroun
Anglie
Německo
22
article
Také by se Č. Budějovice dobře hodily pro drob-
ný keramický průmysl, poněvadž šamotárny
jiné velké podobné podniky jsou již v jíenu rakou-
ského kartelu. Suroviny-hlíny má budějovický kra
velký výběr a k tomu i dostatek dělniciva. Na Bu-
dějovicku jsou hlíny jakosti světoznámé a jílu klin-
genberského, až de amerických železáren vyváže-
ného, který skýtá obyvatelstvu malého městyse ne-
jen život bez daní, které se, jako i všechny obecní
a kulturní podniky z výtěžku jeho platí, nýbrž i roční
přebytek, ročně 70—90 mk. na každého občana. Ale
i Třeboňsko jest na kaolin a hlíny bohato.
TTěmto surovinám mělo by se více pozornosti
věnovati, neboť kde je dobrá surovina na místě, tam
se otvírá i novému podniku slibné pole,
Třeboňsko
23
article
Koleklivní pracovní a mezdní smlouvy v Rakou-
sku 1906. Právě vyštá publikace c. k. pracovně-stati-
stického úřadu s názvem »Kolektivní pracovní a
mezdní smlouvy v Rakousku v roce 1906« opírá se
o zprávu o lémže předmětu uveřejněnou již před
rokem v »Soziale Rundsehau«, od níž se však lišt
nejen širší formou, ale i čelnými novými detaily.
Úvodem vzpomíná se v tomto spisu nejvýzna mněj-
ších před rokem 1906 uzavřených smluv, z nichž
první — totiž smlouvy knibtiskařů — sahají až do
let osmdesátých předešlého století. Oproti skrovným
počátkům této doby značí již rok 1906 se svými 478
uzavřenými smlouvami, z nichž je 210 místních
smluv, jakýsi bod vrcholný. Na smlouvách mají po-
díl vyjma horniciví, živnosti hostinské, výčepnickéa
obchodní všechna ostatní průmyslová odvětví s ná-
sledujícím počtem závodů a dělnictva:
Zúčastněné
Rakousko
Soziale Rundsehau
24
article
průmysl kamenický, ke-
ramický a sklářský
průmysl kovový a stroj-
16 100 873 22.76
nictví . . . . ..
26 23 1206
12.733
průmysl dřevařský . .
30 61
4641
průmysl kožní . . .
průmysl textilní . . . 7 35 120 11 56
čalounictví . . . . . 4 — 371
oděvnictví . . . . . 50 31 6390 41.880
průmysl papírnický . . 9 — — 672 4450
výroba potravin . . . 15 33 871 7059
živnosli stavební . . . 59 4 2332 71.268
živnosti grafické . . . 6 — 592
živnosti dopravní . . .3
živnosti jiných odvětví.
1237
Při rozlišování smluv na místní a dílenské jev
se, že prvnímu druhu dává se přednost zvláště v ře-
meslných podnicích, druhému ve velkoprůmyslu. Zů-
častněné dělniclvo až do počtu 100 vykazuje více
než polovice smluv, u ostatních sahá počet dělnictva
až do 1ř.00U (smlouva vídeňských dělníků prádla)
16.000 (smlouva pražských zedníků) a 32.000 (smlouva
vídeňských zedníků a jich pomocníků). Smluv více
než s 500 zúčastněnými závody bylo napočteno č.
Obsah téměř všech smluv týká se doho dy o pracovn
době a mzdě. O době pracovní daji se sestaviti tyto
smluvená čistá pracovní doba smluv zúčastněného
dělnictva
až do inkl. 81/ hodia z 411
» , » 9 105 44.082
. , 912 . 106 63.533
» » » 10 » 118 89. 747
» » » 10/ » 16 2220
» » 11 23 6306
3 159
ř . 00 U
26
article
více než 11
Hledíme-li k různým místům dohody, vystupuje
v popředí u vídeňských smluv zvláště ol mihodinná,
u smluv v Praze, Brně, Štyrském Hradci, Lvově a
Terstu 91/zhodinná a u ostatních 10hodinná doba
pracovní. Dle odvětví výrobních jeví se u grafických
živností 834hodinná doba pracovní, u kovového,
strojnického a dřevařského průmyslu 9hodinná, u
kožního průmyslu a stavební živnosti 91/zhodinná a
v textilnictví, oděvnictví a výrobě požívatin 10hodinná
doba pracovní nejčastěji. Značné jsou také výhody
ve přičině pracovní doby, jež si dovedlo dělnictvo,
smlouvy uzavřevší, oproti dělnictvu tébož odvětví
mimo smlouvy stojícímu vymoci. Pro některé třídy
průmyslové bylo lze je čiselně zjistili, při čemh
zejména bylo lze konstatovati úplné odstranění neh
aspoň značné omezení pracovní doby, sahající nad
10 hodin. Méně přesná data bylo možno sestavitio
míře zvýšení mzdy, jehož smlouvami bylo dosaženo.
U případech, kde by mohla býti o tom konána po-
zorování, bylo zřejmo, že zvýšení obnášela průměrně
*) V č. 199, vypadl v úvodní větě nemilým ne
dopatřením řádek 4, takže věta příslušná správně
zní: Pisatel analysuje mladý podnik pouze se sta-
noviska finaněního, pokusím se o to se slanovisk
fin., výrobního atd.
píše ještě k jiné stranyi
Praha
Brno
Štyrský Hradec
Lvov
Terst
28
article
10% mzdy. Doclleno ovšem i větších zvýšení až do
20 i více procent. V 383 připadech, v nichž smlu-
veny mezdní sazby, jednalo se 195kráte o sazby pro
mzdu dle času, 71krát o sazby mzdy kusové a 117krat
o smíšené sazby (mzdu časovou i za kus). Téměř vý
lučně stanoveny sazby mzdy dle času v průmyslu
potravinářském, v živnostech stavebních, čalouní
ckých a dopra ních. Většina smluv zabývá se také
úpravou odškodnění za práci přes čas, za práci ne-
dělní, sváteční a noční. Ve příčině smluvních bodů.
věnovaných ochraně a zajištění poměru pracovního.
29
article
mohlo býti zjištěno, že 65 smluv dosazuje kontrolní
neb dozorčí komise, jimž náleží vrovnání sporů,
vznikajících z pracovního poměru. 186 smluv klade
podmínkou uznání důvěrníků a organisace, 17
prázdno na 1. května, 25 užívání odborových pra-
covních průkazů, 15 úpravu přijímání učedníků, 48
různá hygienická zařízení atd. Doba platnosti smluv
byla vyměřena do 1 roku ve 54 případech, do 2 let
v 108, do 3 lel v 78, do 4 let v 7. do 5 let v 5
na více let (51, 6 a 8 le!) ve 4 případech. O za-
chovávání smluv nemohla býti bobužel ze sebraného
materiálu získána dostatečná dáta. Jen v 151 přípa-
dech bylo možno zjistiti smluvní strany. Při tom
vyšlo na jevo, že za podnikatele podepsali smlouvu
ve 24 případech organisace, v 27 připadech předsta-
venstvo společenstva, ve 4 připadech oba lito činitelé
společně a v 96 případsch chefové firmy sami. Za
dělnictvo podepsali v 91 připadech organisace, ve 14
výbor pomocnictva, v 9 případech organisace a vý-
bor pomo nictva společně a v 37 plípadech dělnický
výbor. Při vyjednávání o smlouvu intervenovali asi
v 400 případech dělnické organisace a v daleko
menším počtu případů i politické úřady, živnostenšil
nspektoři, funkcionáři živnostenských společenstev
a organisace podnikatelů. Téměř 50% smluv docí-
leno dobrovolnou dohodou, ostatní po mezdním
boji. Vedle všeobecné úvahy o kolektivních smlou-
vách pracovních zaměstnavá se publikace smlouvam
v jednotlivých třidách živnosti se zvláštním zřetelem
k slanoveným minimálním mzdám časovým. Daleko
nejvělší část jest všnu věnována individuálnímu vy-
IIčení místních smluv, uzavřených v r. 1906 a po-
dává hlavní ustanovení různých dohod.
30
article
Z trhů peněžních. 21. července. Zpělný pří-
tok do říšské banky německé utváří se i v třetím
týdnu t. m. příznivě, tak že daněprostá reserva ban-
kovek obnáší kolem 202 mil.; zásoba kovu jest cel-
kem asi o 200 milionů vyšší než před rokem. Stavu
banky tedy nikterak nevadl, že cizozemský přítok
zlata zvolna ustává.
Praha. Dnešní bursa minula zcela bez ob-
chodu, tak že nedošlo v žádném směru k závěr-
kám a podáváno pouze za: akcie 4l/aproc. bank.
dluž. úpisy Živnost. banky K 99.75 až K 100.75.
akcie První české tov. orient. cukrovinek K 250. —,
akcie »Merkuru« směn. akc. spol. K 593.—, akcie
První pražské zastavárny K 465.—, akcie První če-
ské akc. pojišť na život K 265.—, akcie Kolínské
tov. kávov. náhražků K 680.—, akcie Pivovaru v Č.
Budějovicích K 860, akcie České banky Uninn
K 245.50, akcie České spol. pro průmysí cukerní
K 170.—, akcie strojírny Daňkovy K 432.—, akcie
Pražské úvěrní banky K 526.—, akcie České prům.
banky K 416.—, akcie Podolské cementárny K 200.50.
akcie Zajišťovací banky K 200.—, akcie Akc. továrny
na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 400.—, akci
První českomoravské strojírny K 850.—, akcie Králo-
hradeckého úvěrního ústavu k 447.—, akcie Pražské
paroplav. spol. po Vltavě a Labí K 600.—, akci
První české rafin, v Modřanech K 360.— peníze.
Daňkův
Praha
Č . Budějovice
Kolín
Vltava
Modřany
Český banka
SF
Český společenský
úvěrní banka
Český průmyslový
Krát
úvěrní ústav
31
article
Vídeň. Na počáteční burse došlo k větším
prodejům v alpinkách a akciích státních drah, které
vede jistá komisionářská firma, následkem čehož
vyšší záznamy v cizině zůstaly bez dojmu. S pro-
dají akcií státních drah souviselo také ultimum. Ob-
chod byl chabý a zvláště ve šraňku bodenkreditky
a magnesitové měty vyšší kurs. Na polední burse
vzbudila politická řeč lorda Cronwera rozlädění
které však brzo pominulo. Obchod byl nepatrný a
bursa končila slagnací a kursy upevněnými. Kreditky,
uherské kreditky, akce Rakuusko-uherské banky
bodenkreditky povolily. Akcie státní dráhy, lombardy,
severo-západní dráhy a české severní dráhy byly
nižš mi, paroplavební měy pevný kurs, alpinky
klesly o 4 K, pražské železářské o 16 K, jakož
magnesitové později klesly. Na eskomplním trhu pe
níze nezměněny 37/1s%.
Berlín. Poslední zprávy z bursy novoyorské
třeba že nepodněcovaly k novým nákupům, přece
jen byly s jistým uspokojením vzaty na vědomí
způsobily, že na začatku dnešní bursy záznamy
dobře se udržely. S prvním rozladěním, které vy-
volaly nepříznivé posudky o zahraniční politice, ob-
jevily se prodeje, které kursovou úroveň včera favo-
risovaných akcií pědniků železářských a uhelnodol-
ných dosti citelně stlačily. Trh kasovní byl rovněž
realisacemi zasažen. Neméně i akcie domácích bank
prodávány v menších položkách. Z cizích titrů zvý-
šen záznam rakouských kreditek, státních drah
lombardů. Americké dráhy pevny, Baltimore dráže
placeny. Ruské hodnoty mimo akcie bank hledány.
Soukromý diskont setrval na 254 proc. Denní pe-
níze 21/2 proc.
Cronwer
Vídeň
Ob
Rakuusko
Berlín
Baltimore
32
article
Z pražského trhu obilního. (21. července.) Vzhle-
dem k pevné tendenci pešťské bursy byl průběh ob
chodu na dnešní bune příznivý, trh se upevnil v pří-
čině všech druhů zboží. Kdežto v předešlém týdnu se
nabízelo nové obilí k mleti, zdržela se následkem
deštivého počasí žeň a byl zřejmý citelný nedostatek
pšenice a žila. Pro pšenici mohl se poslední zá-
znam snadno uplatniti, těžká suchá prima pšenice
byla hledána k semletí a placena nad záznam. U su-
ché pšenice nedělán žádný rozdil v ceně mezi starým
a novým zbožím. Jinak u žita, zde lze mluviti o3
různých druzích. Čilá byla poplávka po novém žilě,
pokud jest suché; zde bylo možno prosadili malé
zlepšení ceny. Staré žito bylo na počátku bursy úplně
zanedbáváno, průběhem trhu ale nemohla býti po-
třeba novým žitem hražena, bylo tedy nutno sáhnouti
ke starému, při čemž konečně byly povoleny ceny
o 5—10 h vyšší. Nové nezcela suché žito — bylo
nabízeno i ve váze 71 kg — mělo těžkopádný odbyo
a bylo laciněji k dostání, než staré. Z Prahy zname-
nána pšenice 76—81 kg K 12.35—12.75, z Čes. Bro-
du K 12.40—19.85, Čelakovie K 12.20—12.40, Ouzie
K 12..50, Sodlčan K 12.60, uherská z Tábora K 13.—
Žibo z Prahy staré K 10.25—10. 40, nově K 10. 15—
10.50, staré z Milevska K 9.85, z Votic K 9.95, Suddo-
měřic K 9.95, Písku K 9.85, Radotína K 10.—, nové
z Kralup K 10.30, Belkovic K 10.40, Roudnice n
Belkův
Praha
Tábor
Milevsko
Votice
Písek
Radotín
Kralupy
Roudnice
kg
12.75
Če
33
article
10.42, Smíchova K 10.40, Benešova K 10.15, Čerčan
K 10.10, 75 kg z mlýna zdaněně K 10.65. Na sypání
u žita vedou se stížnosti, v krajině mezi Voticemi
Sedlčany vymláceno bylo 255 kg na mělici pole.
pohotovém ječmenu nebyla na trhu ani na-
bídka, ani poplávka; vzorky byly již namnoze před-
loženy a representují krásné exportní zboží. Ježto
vydatně pršl, bude pozdější osení méně bílé, takže
ukázky dnes od vývozců sebrané nedovolují žádného
úsudku o kvalitě českého ječmene. O ceně násled-
kem nedostatku jakékoli uzavirky nelze dosud podati
zprávu. Zemědělci skládají naději ve vysoké ceny.
ovšem budou zde rozhodovati také cizozemští kupci.
Pro oves uplatnilo se několik koupí ke hražení, jež
vyhnaly ceny o 5—10 h výše. Placeno z Prahy za
merkantilní K 7.75—7.85, za bílý ovez K 7.90—8.—
za 50 kg. z Okrouhlic K 7.50, Golčova Jeníkova K
7.50—7.65, Sudoměřic K 7.50—7.65, Benešova k
7.60—7.75, Votic K 7.62, Tábora K 7.60—7.80, Něm
Brodu K 7.45—7.55, Ledče K 7.20—7.40, Kutné Hory
K 7.65, Mostu K 830. Hrách se hledá k osevu
obchoduje za stoupajících cen, nabídka jest nejvýše
nedostatečná. Vikev se z Haliče drží vysoko, zde
jest nabídka sotva dostalečná, takže cena českého
zboží zvýšena byla na K 8.85—9.10. Řepka byla
z Prahy a tovární stanice placena dle jakosti a su-
Benešův
Golčův
Řepka
Smíchov
Čerčany
Votice
Praha
Sudoměřice
Benešov
Německo Brod
Ledeč
Kutná Hora
Halič
kg
Jeníkův K
34
article
celkem 210 268 13.092 188.719
35
article
chosti za K 15.50—16.50, větší položka velkostalku
erer o
36
article
docílila z Prahy K 16.75, z Kolína placeno K 16.75-
16.85. Růžák nemohl uplatniti poslední ceny a byl
o 1—2 K za 100 kg lacinější; z Prahy placeno
171/4—191/4. V bílém jeteli objevuje se krásné
nové zboží, jež se obchoduje za K 40—60 za 50 kg,
zvlášť krásné zboží hodností se přiměřeně výše.
Z Ústřední banky čoských spořitelon. Nes turé
denní listy vídeňské opětně nabádají vídeňské oby-
vatelstvo obšírnými výklady národnostními proti
českým bankám, zejména také filiálce Ústřední
banky českých spořitelen ve Vídni; prý se tu pod-
niká »loupežná výprava« na německý kapital vkla-
dový a sleduje účel počeštění bypotekárního majetku
ve Vídni. — Měli jsme přiležitost postaviti již do
pravého světla nájezdy pedobného druhu, jež vyža-
dují i u nás povšimnutí širšího obecenstva a veške-
rého časopisectví.
Nová banka v Bosně. Konservativní strana li-
dová v Bosně hodlá dle zpráv v bosenských listech
založiti islamskou banku v Sarajevě s akciovým ka-
pitálem 2 miliony korun.
Praha
Kolín
Vídeň
Boseň
Sarajevo
Nová banka
kg
37
article
Úprava priorit jižní dráhy. V obvyklě zprávě
kuratora priorit jižní dráhy obsaženy jsou vedle sta-
tistické části všeobecné poznámky kuratorovy o si-
tuaci. Klesnutí přebytku z r. 1907 oproti předcháze-
jícímu roku připisuje se zvláště stoupnutí cen mate-
riálu a mzdy, čímž účinky rostoucí dopravy byly pa-
ralisovány. Jižní dráha byla nucena již žádati o sho-
vění s placením splátky výkupné sumy a hledí vhod-
ná opatření ku překonání obtížné situace. Některá
z těchto opatření vyzoná správní rada sama, k ji-
ným je Uřeba souhlasu prioritářů. Výnos r. 1907
stačil sice pro službu obligační, ne však pro zbytek
výkupné sumy a pro inveslice. Prioritáři, svolivší
již k užití obnosu, určeného pro obligační reservu
k zaplacení splátky výkupné sumy, mají dáti sou-
hlas k užití tohoto obnnosu pro investice; jedná se
také o to, aby použití těchlo obnosů nebylo vázáno
svolením majetníků priorit; zpráva dotýká se také
Prioritář
38
article
otázky, neměly-li by býti obnosy dosud do obligační
reservy ukládané vůbec správě jižní dráhy dány
k disposici a tak dán prostředek k odstranění okamži-
tých nesnází. Jižní dráha zakročila již u vlády
o schválení sazeb. Ku překonání všech obtíží bude
však nutna revise dohody s prioritáři. Zpráva jedná
kráte o vyjednávání v Paříži vedeném a směřujícím
k zastavení splácení obligací na 2 roky. Žádost
správy jižní dráhy o svolání schůze majetníků pri-
orit bude k obchodnímu soudu podána v nejbližších
dnech. Schůze má se konati ovšem teprve na pod-
zum. V olázce zpětné koupě z volné ruky jest mí-
nění různé; frangouzští majilelé priorit byli dosud
naprosto proti tomu, také němečtí prioritáři převahou
hájí zamítavé stanovisko, italští prioritáři však ne-
slaví se a priori proti volné koupi. Celkem se zdá,
že většina prioritárů bude souhlasiti s opatřeními,
správou dráhy navrženými.
Paříž
39
article
Vliv rakouských cel na dovoz z Německa. Ve
výročních zprávách německých obchodních komor
konstatuje se namnoze klesnutí německého výv ozu
do Rakousko-Uherska, jež se připisuje vlivu nových
smluvních celních sazeb. Ve výroční zprávě z ho-
řelecké komory se poukazuje na to, že v mno-
hých odvětvích, jako v strojnictví, výrobě šroubů,
průmyslu keramickém, výrobě fotografických přístrojá
a pod jest vývoz do Rakouska vysokými clya
přísným prováděním předpisů se strany rakouských
celních úřadů téměř znemožněn. Také drážďan-
ská obchodní komora stěžuje si na znemožnění neb
značné stížení vývozu do Rakousko-Uherska, jež při-
mělo již mnohé firmy ke zřízení odboček v Ra-
kousku.
Vzrůst zázob koksu v německé říšI. V prvních
5 měsících t. r. vyrobeno v Německu 8.93 mil. tun
koksu oproti 882 mil. před rokem. Výroba koksu
tedy stoupla, ač výroba surového železa klesla v mi-
nulém pololetí o 308.232 tuny, čili asi o 5%, čímě
ovšem klesla značně i spotřeba koksu v hutích. Přes
slabší tuzemskou spotřebu nebylo možno zvýšiti
značně vývoz koksu, což souvisí s velkými zásobami
Belge, Anglie a Francie, jež také ještě hledají odbyt.
Zákaz mísení kvasnic s bramborovým škrobem.
Německo
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Anglie
Francie
40
article
Jak známo, usilují továrníci lihu o vydání zákazu
přiměšování bramborového škrobu k lihovým kvasni-
cím; za důvod se uvádějí zdravotní ohledy. Nejvyšší
zdravotní rada uznala ve svém dobrém zdání, že při-
měšování toto vskutku není se stanoviska zdravot-
ního zcela nezávadné. Proti tomu se obracejí v po-
slední době jak kruhy zemědělské, tak i továrníci
bramborového škrobu. Továrníci škrobu uvádějí ze-
jména, že moučky z bramborového škrobu se užívá
u nejjemnějších pečiv beze všech zdravolních ná-
mitek, nemůže tedy býti její přimísení povážlivým
ani u jiných polravin. Následkem obnovené agitace
rozhodla se zůčaslněná ministerstva přodložiti zále-
žitost nejvyšší zdravotní radě k novému dobrozdání;
vysloví-li se tato opětně proti přimísení škrobu ke
kvasnicím, bude zákaz vydán; jinak by patrně byla
jen zostřená uslanovení o nucené deklaraci a o udá-
vání procentní přísady škrobu.
Terstuká koloniální společnost. Dne 20. t. m. ko-
nala se v Torslu generální valná hromada terstské
koloniální společnosti, svolaná za účelem sanace pod-
niku; usneseno bylo 7500 akcií odkolkovati z nomi-
nálního obnosu 400 K na 200 K a vydati 7500 nových
prioritních akcií po 200 K s přednostním právem
k zúrokování až do 6%. Sanací se má společnosti
umožniti další pěslování dovozu rýže, jímž se dosud
zvláště zabývala. Ve schůzi se ovšem jevila také
prudká oposice.
41
article
Agitace pro zákaz vývozu píce v Uliráchi. A grár-
ní kruhy uherské energicky se domáhají zákazu vý-
vozu píce. Vedle toho žádaji, aby vláda provedla
nouzovou akci, jako v r. 1904, aby povolila pro píci
větší dopravní úlevy a aby nakoupila v cizozem-
sku zásoby píce a dala je zemědělcům k disposici.
Zemský svaz uherských kupců rozeslal po svých
venkovských pobočkách dotaz o tom, jaké stanovisko
k vydání zákazu zaujímají. Dosud se vyjádřilo 33
filiálek, z nichž většína je pro zákaz vývozu
Daň z lihu v Uhrách. V úřadním listě byl jia
uveřejněn zákon o dani z lihu, o zdanění kvasnie;
vyráběných spolu při výrobě lihu a o stanovenír
rozdělení lihového kontingentu
Hospodářská výstava v Sabci. Hospodářský spolek
kraje šabackého bude pořádati ve dnech 9 až 17.
října t. r velkou hospodářskou výstavu v krajském
městě Šabci na Sávě (železniční stanice Klenak-
Szavapost). Kromě polních plodin, zvířectva, zvíře-
cích a jiných hospodářských výrobků kraje šabackého
budou též vystavovány hospodářské stroje a potřeby
pro různá hospodářská odvětví. Obeslání této vý-
stavy se doporučuje již z toho důvodu, že kraj
šabacký jest jedním, z nejprůmyslovějších v Srbsku,
a dále i proto, že pro montáž jest na místě několik
osvědčených odborníků, takže výlohy nebudou příliá
vysoké. Dolazy a přihlášky jest třeba adresovati na
Vývozní spolek v Praze, který ochotně
sdělí i veškeré podrobnosti, týkající se cla a do-
vozného.
Uhry
Šabac na Sáva
Klenak
Szavapost
Srbsko
Praha
hospodářský spolek kraj
42
article
Stanovisko menšíci ralinerií k sanaci petrolejo-
vého průmyslu. V neděli konala se v Drohobyczi
schůze malých rafinerií, v níž projeven náhled, že
zřízení závodu k odbenzínění surové nafty zvýší tís
seň petrolejářského průmyslu, ježto rafinerie, zaří-
zená na zpracování 30.000 cisteren, stíží soutěž ma-
lých rafinerií, jednak množstvím petroleje vyrábě-
ného, jednak i cenou, vzhledem k tomu, že zde ne-
bude hlavním účelem cena, ale zpracování co možná
velkého množství suroviny. Nová schůze všech ma-
lých haličských rafinerií má býti svolána na 26. t. m
do Drohobyvze ku podniknutí společné akce a po
případě také k umožnění dohody s velkými raline
riemi.
Insolvence. Josef Hasman; obchodník v Komše
rově. — Julius Mehrer a syn, výkroj koží ve Lvově
— S. Kovacs, protok. firma v Novém Sadě. — Micha
Mallner, krejčí pro pány ve Vídni VIII.
si
píre
Hasman
Julius Mehrer
S Kovacs
Micha Mallner
Lvov
Vídeň