ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 a4013b30-75a5-11dc-924a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 42 celkem · entity: place 113, person 22, work 19, org 15
1 masthead
ook ed
2 masthead
6 bannt
3 masthead
Národní
4 masthead
hospodář. Mle
5 masthead
Zemědělství
6 masthead
Obohod
7 masthead
Průmysl
8 masthead
Einaněnictví
9 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 200. ze dne 22. července 1908.
10 article
Telegraflcké zprávy. Zahraničný obchod. Z Vídně, 21. července. (K. k.) Dle statisti- ekého výkazu min. obchodu o zahraničním ob- chodu rakousko-uherského celního územi čini v květnu t. r. dovoz 213.7, vývoz 200.2, tedy pasivum obchodní bilance 13 5 mil. K. Od ledna do května činil dovoz 1057 5, vývoz 936, tedy pasivum obchodní bilance 126.9 mil. K. Pomocná akce vládní pro Istrii. Z Vídně, 21. července. („N. F. P.“1) Akci pro Dalmacii bude nyní prý následovati státní pomocná akce pro Istrii. V sobotu bude se ko- nati v ministerstvu financí konference istrijských poslanců, které se zúčastní zemský hejlmana poslanci všech stran. V této konferenci rozvine vláda plán, který hodlá uskutečniti. Mozi zamý- šlenými opatřeními nalézá se regulace bystřin, vysušení močálů, vybudování přistavů, zlepšení námořní plavby a komunikačních poměrů. Dle státního předběžného rozvrhu na r. 1909 jsou přislíbeny pro Istrii větší obnosy, než v posled- ních letech. Dále bude usilováno o rychlejší spo- jení s Dalmacií, jelikož Terst je příliš vzdálen.
Vídeň Istria Dalmacie Terst
11 article
Mimo to zamýšlí se zříditi automobilové spojení ve vnirozemí. Jest prý totiž úmysl zříditi přímé automobilové spojení Terstu s Opatijí, kterým z Terstu za 2 hod. přijede se do Opatije, kdežto jízda drahou trvá déle než 31/4 hodiny. Dále zamýšlí se zříditi přímé telefonické spojení, kdežto nyní telefonické spojení s Opatijí vedeno jest přes Rěku. Další opatření týkají se péče o istrijské vodstvo. Podnikatelství staveb bar Sehwarze vypracovalo projekt údolních přehrá- dek, jímž speciálně tři okresy mají býti zaopa- třeny vodou. Takovým způsobem bude možno zaopatřiti celou Istrii a Gorici přiměřeným množ- stvím vody. Náklady tohoto projektu jsou dosti značné; odhadují se asi na 30 až 40 mil. K Projekt tento byl by proveden asi v 15 létech. Mimo to zamýšli vláda povznésti chov ryb a re- gulovati řeky. Zvláštní pozornost bude věnována jarntm změnám povětrnosti, kdy každpročně zimnice vyžádá si mnoho obětí. Program roz- vržen na 10 až 15 roků a vztahuje se na celé pobřeží, tudíž také na Gorici a Gradišku. Terst bude prý z tohoto programu vyňat, poněvadž trvá již od mnoha let pomocná akce pro toto město.
Gradiška Terst Opatija Opatije Istria Gorica
12 article
st Z Pešti, 21. července. (Zvl. telgr. »Nár Listů«.) Na irhu prodalo se 30 000 q o 10 až 20 h dráž. Platila za 50 kg: pšenice tisská 82 kg K 12 25, 80 kg K 12. —, peštská 79 5 kg K 11 80, 80 kg K 12.15, banálská 81 kg K 12.20, 80 kg K 11.80, bačská 80 kg K 12 15, 79 kg K 1180, 78 kg K 11 70, 775 kg K 11 45, svatotomášská 79 kg K 11 721. obecká 80 kg K 12.15. vrbaszká 77 kg K 11 45, srěmská 80 kg K 11.95, 78 kg K 11.35 sně- tivá; stará tisská 79.5 kg K 12. —, 77 kg K 12 20, dunajsko-pentelská 71 5 kg K 11 85. zentská 77 kg K 11 95; žito (+ 10 h) K 9 45 ječmen (+ 30 h) K 7.80; oves (za pevné tendence) K 8 20—8.35; kuku řice (povná) K 7.75—7 80. Terminový obchod s píeninami byl mdlý na zprávy o deštích a upevnil se na dobrý skulečný obchod. Pochmurno. Z Livsrpeolu, 21. července. 4 hod. 10 m. (K. k. ) Obrat 3000 toků Dodávky na červenec 5.58, n červenec-srpen 5.56, na srpen září 5.29, na září- říjen 5.10, na říjen listopad 5.03, na listopad-pro- sinec 498, na prosinecleden 495, na leden únor 4.94, na únor-březen 4.95, na březen duben 4.96, na duben-květen 4. 96, na květen-červen O.—. Smýšlení stálé.
Platil Pešť Livsrpeol na říjen kg snít
13 article
Americké kabelové telegramy, (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yorku, 21. července. (Peněžní bursa) Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé. Obrat akelí 870.000 (990.000). Uulon Paeille 1521/2 (1535/ % ). Kanada Paeille 168.25 (1693/2). United States Steel Corporman 441/% (45.—) Baltimore and Ohlo 923/2 (93.50). Káva. 21. července 20. červene- Rlo fair čis. 7 . . . . . 6.09 6.05 na červenee . . . . . na září . . . . . . . 5.90 5.85 Cukr. 21. července 20. červen Cukr (Fair Muse.) . . . 3.77 3.77 Tuky vesternstenm . 2.2. Z Nového Yorku, 21. července. (Obilní burse. Smýšlení obilní bursy pevné. Pšenlce. 21. července 20. červen 1007, pohotová nová sklizeň . . 1007 na červenec . . . . . . 101.25 1001/2 na září . . . . . . . . 981/% 95 12 Kukuřice 21. července 20. červene na červenec. . . . . . 87.— na září. . . . . . . . 83.50 831/% na prosinec . . . . . . 71.— 71.25 Petrolel 21. července 20. červeno rafinovaný, kesonový . 10.90 10.90 ralinovaný Standard White 875 8.75 se Kovy. 21. července 20. července 12.75 13.— 12.75 12.87
Paeille Cukr Nový York Kanada Baltimore Uulon Paeille Steel Corporman Musa Cukr white 875 8.75
14 article Měď. . . .
Měď. . . . 29.87 30.25 29.50 30.— in Železo čís. 2. . 15.75 16 25 15.75 16.25 Bavlna. Z Nov. Yorku, 21. července. (Bavlnářská bursa. Bavlnové lhůty byly při zahájení v souhlasu s liverpoolskými zprávamí slabší, byly však mani pulacemi haussierů vzpruženy a závěrek byl stálý. 21. července 20. července 18. července 11.— 10.85 11.— pohotová . . . . 9.32 9.36 9.18 na srpen . . . . 9.41 9.18 9.28 na říjen . . . . 9.24 9.02 9.11 na prosinec . . . Závěrečné smýšlení stálé. Z Nového Orleanu, 21. července. Na červenee 10.85 (10.75) na říjen 9. 38 (9.15)-
York Nový Orlean bavlna 9.36 9.18 9.02
15 article Ze světových trhů obilních. (Původní zpráva »Národních Listů«.)
Ze světových trhů obilních. (Původní zpráva »Národních Listů«.) T. Počátkem minulého týdne bylo lze zazna- menati srážky, jež přivodily přechodné ochlazení te- ploty. Ke koncí týdne bylo počasí opět horké a suché V jednotlivých krajinách způsobilo krupobití veliké škody. V jižních částech mocnářslví jsou žito i pše- nice většinou již sklizeny. V severních zemích jest sklizeň ještě v plném proudu, přece však i v těchto územích jsou sklizňové práce již pokročilejší, než v jiných letech. Provedené výmlaty na zkoušku vše- obecně uspokojují, dávajíce vělšinou — a lo plaii stejně v Předlilavsku jako v Zalitavsku — lepší vý- sledky , než bylo očekáváno. Zpráva rakouského mi- nisterstva orby, uveřejněná koncem týdne, stlačuje sice poněkud naděje, docházi však malé pozornosti. ježlo zprávy tyto svou formou nedovedou dobře orientovati. Interesenti přejí si a potřebují číselné se- stavení odhadnutých výnosů. Obchodu není nikterak poslouženo pouhým údajem, že v tomto okresu se stalo toto, v onom zase ono, že zde toto obilí utrpělo škodu a jinde že počasí prospělo jiné plodině. S na- pjetím jsou také v Rakousku očekávány vždy zprávy uherského ministerstva orby, shrnující výsledky všech úvah a referátů v několik konkretních čísel. Přehled- nější než rakouské zprávy jsou zprávy skorem všech význačných zemí. V Německu stojí bohatá, letos če- kaná žeň z části ještě na poli, z části byla již skli- zena. Vůbec na severu Bvropy jsou letos vyblídky na lepší výnosy než na jihu. Dle toho bude celkový výnos solva převyšovati loňský výnos. Tak udává se na př. stav pšenice v Anglii na 87.790 eproti 92.75—90 před rokem; naproti tomu shodují se všechny poslední zprávy z Turevka v tom, že lelošní žeň lze aspoň o 25% příznivěji odhadovati než v r.
Zalitavsko Rakousko Německo Anglie
16 article
1907. Dobré výnosy Francie jsou paralysovány úbyt- kem sklizně v Alžíru a Tunisu. Rusko skládá při nepřiznivém slavu zimního osení své naděje do lelní pšenice, jejíž stav na poli je mnohem lepšt. Význačné pro tamní siluaci jsou však ceny, povolované malými mlýny za přívozy. Vývoz zdá se býti až do nakupení se nového zboží téměř vyloučen. Tedy nejméněv stejné mífe, jako v končící kampani bude Evropa odkázána na přívoz zámořského obílí. Jako dodáva- jící země vyslupují zvláště Spojené státy severoame- rické a sláty laplatské. Indie nemá žádných přebytků a Australie přichází s novým zbožím teprve koncem roku. Soverní Amerika má ovšem o více než 10 mil. hl pšenice větší výnos než loni, jest však pochybno, bude-li již proto schopna tak silného vývozu jako .1907. Zásoby v rukou farmářů a víditelně zásoby obchodní byly totiž 1. července mnohem menší, než v téže době před rokem. Jest mimo to oprávněná domněnka, namnoze určilě tvrzená, že venkovsé elevátory, z nichž se dály v této kampani tak velké přítoky, jsou úplně vyprázdněné. Argenlina má sice ještě velké přebytky ze své rekordní sklizně, doufá však, že je později lépe zpeněži a udržuje proto svou nabídku vysoko. Jsou ledy letos menší zásoby k dis- posici pro aspoň stejně velikou poplávku. Tím se vysvělluje nejlépe pevná tendence světového trhu při sklizení nové žně.
Francie Alžír Tunis Rusko Evropa spojený stát Indie Austrálie Soverní Amerika
17 article
Během týdne upevnily se kursy na všech obchod- ních mistech. Všude zachovává nabídka reservu. I když se stanou nabidky producentů v nejbližším čase, tíměny jsouce polřebou peněz, povolnějšími. přece nutno počílati s dím, že i potom po prvém ná- valu brzy asi zavládne zase sotva dostatečné zásobení trhu. Pevná tendence bude ledy vyznačovati prvé měsíce nové kampaně. Další průběh bude záviseti na tom, jak se konsum postaví k vysokým cenám V Nov. Yorku stoupla pšenice během týdne asi o 2 centy. Znamenána tam loco 99/2—1014 centu. dodávka na červenec 991/4—100/s, na září 965/2 až 983/4. I v Anglii přes větší přívozy se ceny značn zpovnily. Sklizňové vyhlidky Francie, jež byly přímo vý- tečné, utrpěly silně, jak se zdá, nepříznivým počasím v paslední době; v této zemi jsou však velké zásoby starého zboží. Vzhledem k zmenšeným odhadům zn obchodovalo se v tendenci na hause. Paříž zname- nala dodávku na červenec 22.20—22.80 franků, na srpen 22.30—22.90, na září-prosinec 22. 55—23.30. listopad-úor 22.75—23.45. V Německu jest přívoz domácího zboží právě tak sotva dostačující jako nabídky cizích proveniencí. Ač vzhledem k dobrým sklizňovým vyhlídkám otázka talo příliš důtklivě nevystupuje, stouply kursy. Berlin znamenal na červenec 215.75—224.— mk., na zář 119.—203.50, na říjen 199—203.— Na rakousko-uhenských trzích pohotovost veli- kého množství nového zboží silačila tendenci, ježto reflektanti nepospíchali s uhražením své potřeby, aby tak vynutili slevy cen. Zvláště s uhražením potřeb pro pozdější měsíce se vyčkává do skončení české žně, ježto její výsledek bude do značné míry pod- miňovati konstelaci cen. V Čechách a částečně i na Moravě očekávají se rekordní výnocy. Pobotové zboži pokleslo v tomto týdnu o 20—25 h, zatím co lhůla Híjnová znamenána v Pešti K 11.29—11.24.
York Híjnová Anglie Francie Paříž Německo Berlín Čechy Morava Pešť cent 22.90
18 article
Žito mělo v Německu pevnou tendenci, ježle tam sklizeň teprve počala a ruské nabídky scházejí. Berlín znamenal na červenec 189.—192.— mk., n září 181.50—182.50, na říjen 181.—182.50. V tuzem- sku obchoduje se jen s novým zbožím. Ježto mlýny se zásobují, jest odbyt čilý. Přes to má převahu na- bíka. Ceny povolily o 15—20 h. Na pozdější dodáv- ky povolují vlastníci větší slevy. Říjnová lhůta zna- menána v Pešti K 9.52—9.43. Ječmen vykazoval na poslední lýdenní burse již čelné vzorky a krásné kvality velice vynikaly ač v každlé provenienci vyskylaly se i výmětně vzor- ky. K závěrkám došlo jen ojediněle, ježto požadhavky byly nepřiměřeně vysoké. V každém případě budeu neobyčejně krásné kvality značně podporovati vývoz. Oves. V příčině nové žně posuzují se vyhlídky nyní rozbodně příznivěji. Tendence je následkem toho klidná. Ve slarém zboží má stále ještě převahu na- bídka rakouských proveniencí. V Pešti znamenán oves na říjen K 8.43—8.41. Také v Německu jest zbo- ží klidně, ježto zprávy o stavu ovesných polí zní příznivěji. Berlín znamenal dodávku na červenee 161.50—161.— mk., na září 162.75—163.75.
Ječmen Německo Berlín Pešť
19 article
Kukuřice. Viditelné zásoby kukuřice v Ame- rice činily počátkem týdne 1.1 mil. hl oproti 2.9 pře rokem. Přivoz ze západních míst a aflantických pří- slavů vzrostl. Činil 750.000 hl oproti 530.000 pře 8 dny. Zdražení a sotva dostatečné zásobení v příčině tamější kukuřice, jejíž lepší kvality slouží namnoze za lidskou potravu, trvá stále. Nový York znamenal na červenec 8114—87 centů, na září 813/2—84. D Evropy pluje nyní jen 5.2 mil. hl oproti 7.8 pře rokem, a ježto Argenlina zvýšila své požadavky zdražilo se zboží i v konsumních zemích. Berlín zna- menal dodávku na červenec 150.—154.50 mk.; n září 149.50—154.50. Také v domácím obchodu měl kukuřico tendenci na hause. Zásoby slarého zboží jsou silně redukovány a stav nové plodiny neuspo- kojuje. V Pešti znamenána dodávka na červenec K 7.54—7.65, na srpen 7.49—7.65, na květen 7.34 až 737. Mlýnskě výrobky. Obchod s moukou vy- tváří se přívětivěji. Konsum vyčerpal své zásoby i záznamy a musí nakupovati jak pro pohotovou po- třebu, tak i pro podzim. V jednotlivých druzích mou- ky panuje přímo nedostatek. Tendence se utvrzuje. Také cizozemské trhy měly pevnou tendenci. Nový York znamenal stabilně 4 dol. za Spring Wheal Clears za barel po 88 kg. V Anglii zlepšily se ceny asi o 2 sh. Fleurs de Paris znamenala na červenec 28.85 až 29.55 franků, na srpen 28.90—29..85, na září-pro- sinec 29.50—30.45, na listopad-únor 29. 60— 30.35.
Argenlin ame Nová York Evropa Berlín Pešť Anglie Fleurs jít Paris Spring Wheal Clears cent kg
20 article České podnikání v Budějovicích.
České podnikání v Budějovicích. K olázce nové české továrny na šrouby a nýty v Budějovicích (srov č. 196, a 199.*) t. 1.) se nám Názory o event. prosperitě české továrny na šrouby a nýty v Č. Budějovicích, které byly 18. t. m ve Vašem listě uveřejněny, jsou správné. Jest po- vážlivo v městě, kde teprve počínáme mohutněti, při- jíti s průmyslem tak nejistým. Nezapomínejme, že nýty a šrouby potřebují ponejvíce strojírny a mostár- ny, které dnes v kartelu jsou a z nichž některé mají své vlastní nýtárny a dodávací smlouvy se skartelo- vanými továrnami. Továrna na nýty a šrouby můž v dnešním kartelovém boji, má-li odbyt zajiště- ný, jen tchdy soutěžiti, má-li vlastní válcovnu na kulatá železa. V tomto případě musí míti své tavné pece a surové železo na delší dobu zajištěno, jinak by se setkala s největšími překážkami i se strany faktického menopolu kartelu železářského. Pouka- zuji na 4o, že odpadky, staré železo a exekučně pro- dané neb jinak zrušené továrny má v rukou několik obchodníků židovských, kteří toto železo, pokud ke zpracování se hodí, opět jen v kartelu jsoucím žele- zárnám, jako Poldíně huti, Komárovu atd, závazně prodávají. Jak se nekartelovaným malým železárnám vede. toho příkladem je česká huť v Hrádku u Rokycan, ktera jen stěží svou potřebu železa uhájí.
Komárův Budějovice Č . Budějovice Vaš Rokycany
21 article
Nezapomínejme ani jiných závažných okolností zejména dopravy surovin, jako železa, koksu a uhlí V tomto leží Č. Budějovice velice nevýhodně tarifně- Ale pro kr ždý průmysl jest třeba nejen surovin, ný- brž zvláště odborného dělnictva. Není-li v kraji sa- měm a není-li to velkozávod, který si dovede přivésti celé osady dělnické, má již tím v sobě zárodek zá- niku. Smutným dokladem je na př. radlická porcu- lánka, která trpěla nedostatkem místních surovin a zvláště odborného dělnictva. Spiše by měla továrna na armstury, která byla v Č. Budějovicích projektována, naději na úspěcho poněvadž spotřeba jak stavebních, městských a to- várních armatur jest v českých kruzích veliká a do- sud téměř úplně byla obstarávána firmami vídeňský- mi a německými. Při armaturách lze 25—50% zí- skati. Plzeňsko (Štáhlavy, Rokycany, Chrást až do Berouna) má nejen slévačů, ale i dorostu dosti. Kdy- by se k tomu vzala i ocelová a temporovaná litina a specialisovala se na předměty pro hospodálské stroje, tak jest již tato sama sebou zajištěna. Litinu lze dnes dosti levně při větších uzavírkách z Anglie a Německa obdrželi. Česká města sama pro své vodo- a plynovody, důále stavitolé pro koupelny, klosetya prádelny, pak zvláště cukrovary, lihovary a pivo- vary, klež jsou většinou čeští úřadnici, skýlají mno- hem větší odbytiště české továrně na armatury, než několik již vázaných strojíren.
Budějovice Chrást Č . Budějovice Plzeňsko Štáhlava Rokycany Beroun Anglie Německo
22 article
Také by se Č. Budějovice dobře hodily pro drob- ný keramický průmysl, poněvadž šamotárny jiné velké podobné podniky jsou již v jíenu rakou- ského kartelu. Suroviny-hlíny má budějovický kra velký výběr a k tomu i dostatek dělniciva. Na Bu- dějovicku jsou hlíny jakosti světoznámé a jílu klin- genberského, až de amerických železáren vyváže- ného, který skýtá obyvatelstvu malého městyse ne- jen život bez daní, které se, jako i všechny obecní a kulturní podniky z výtěžku jeho platí, nýbrž i roční přebytek, ročně 70—90 mk. na každého občana. Ale i Třeboňsko jest na kaolin a hlíny bohato. TTěmto surovinám mělo by se více pozornosti věnovati, neboť kde je dobrá surovina na místě, tam se otvírá i novému podniku slibné pole,
Třeboňsko
23 article
Koleklivní pracovní a mezdní smlouvy v Rakou- sku 1906. Právě vyštá publikace c. k. pracovně-stati- stického úřadu s názvem »Kolektivní pracovní a mezdní smlouvy v Rakousku v roce 1906« opírá se o zprávu o lémže předmětu uveřejněnou již před rokem v »Soziale Rundsehau«, od níž se však lišt nejen širší formou, ale i čelnými novými detaily. Úvodem vzpomíná se v tomto spisu nejvýzna mněj- ších před rokem 1906 uzavřených smluv, z nichž první — totiž smlouvy knibtiskařů — sahají až do let osmdesátých předešlého století. Oproti skrovným počátkům této doby značí již rok 1906 se svými 478 uzavřenými smlouvami, z nichž je 210 místních smluv, jakýsi bod vrcholný. Na smlouvách mají po- díl vyjma horniciví, živnosti hostinské, výčepnickéa obchodní všechna ostatní průmyslová odvětví s ná- sledujícím počtem závodů a dělnictva: Zúčastněné
Rakousko Soziale Rundsehau
24 article
průmysl kamenický, ke- ramický a sklářský průmysl kovový a stroj- 16 100 873 22.76 nictví . . . . .. 26 23 1206 12.733 průmysl dřevařský . . 30 61 4641 průmysl kožní . . . průmysl textilní . . . 7 35 120 11 56 čalounictví . . . . . 4 — 371 oděvnictví . . . . . 50 31 6390 41.880 průmysl papírnický . . 9 — — 672 4450 výroba potravin . . . 15 33 871 7059 živnosli stavební . . . 59 4 2332 71.268 živnosti grafické . . . 6 — 592 živnosti dopravní . . .3 živnosti jiných odvětví. 1237 Při rozlišování smluv na místní a dílenské jev se, že prvnímu druhu dává se přednost zvláště v ře- meslných podnicích, druhému ve velkoprůmyslu. Zů- častněné dělniclvo až do počtu 100 vykazuje více než polovice smluv, u ostatních sahá počet dělnictva až do 1ř.00U (smlouva vídeňských dělníků prádla) 16.000 (smlouva pražských zedníků) a 32.000 (smlouva vídeňských zedníků a jich pomocníků). Smluv více než s 500 zúčastněnými závody bylo napočteno č. Obsah téměř všech smluv týká se doho dy o pracovn době a mzdě. O době pracovní daji se sestaviti tyto smluvená čistá pracovní doba smluv zúčastněného dělnictva až do inkl. 81/ hodia z 411 » , » 9 105 44.082 . , 912 . 106 63.533 » » » 10 » 118 89. 747 » » » 10/ » 16 2220 » » 11 23 6306 3 159
ř . 00 U
26 article
více než 11 Hledíme-li k různým místům dohody, vystupuje v popředí u vídeňských smluv zvláště ol mihodinná, u smluv v Praze, Brně, Štyrském Hradci, Lvově a Terstu 91/zhodinná a u ostatních 10hodinná doba pracovní. Dle odvětví výrobních jeví se u grafických živností 834hodinná doba pracovní, u kovového, strojnického a dřevařského průmyslu 9hodinná, u kožního průmyslu a stavební živnosti 91/zhodinná a v textilnictví, oděvnictví a výrobě požívatin 10hodinná doba pracovní nejčastěji. Značné jsou také výhody ve přičině pracovní doby, jež si dovedlo dělnictvo, smlouvy uzavřevší, oproti dělnictvu tébož odvětví mimo smlouvy stojícímu vymoci. Pro některé třídy průmyslové bylo lze je čiselně zjistili, při čemh zejména bylo lze konstatovati úplné odstranění neh aspoň značné omezení pracovní doby, sahající nad 10 hodin. Méně přesná data bylo možno sestavitio míře zvýšení mzdy, jehož smlouvami bylo dosaženo. U případech, kde by mohla býti o tom konána po- zorování, bylo zřejmo, že zvýšení obnášela průměrně *) V č. 199, vypadl v úvodní větě nemilým ne dopatřením řádek 4, takže věta příslušná správně zní: Pisatel analysuje mladý podnik pouze se sta- noviska finaněního, pokusím se o to se slanovisk fin., výrobního atd. píše ještě k jiné stranyi
Praha Brno Štyrský Hradec Lvov Terst
27 title
Smlouvy
28 article
10% mzdy. Doclleno ovšem i větších zvýšení až do 20 i více procent. V 383 připadech, v nichž smlu- veny mezdní sazby, jednalo se 195kráte o sazby pro mzdu dle času, 71krát o sazby mzdy kusové a 117krat o smíšené sazby (mzdu časovou i za kus). Téměř vý lučně stanoveny sazby mzdy dle času v průmyslu potravinářském, v živnostech stavebních, čalouní ckých a dopra ních. Většina smluv zabývá se také úpravou odškodnění za práci přes čas, za práci ne- dělní, sváteční a noční. Ve příčině smluvních bodů. věnovaných ochraně a zajištění poměru pracovního.
29 article
mohlo býti zjištěno, že 65 smluv dosazuje kontrolní neb dozorčí komise, jimž náleží vrovnání sporů, vznikajících z pracovního poměru. 186 smluv klade podmínkou uznání důvěrníků a organisace, 17 prázdno na 1. května, 25 užívání odborových pra- covních průkazů, 15 úpravu přijímání učedníků, 48 různá hygienická zařízení atd. Doba platnosti smluv byla vyměřena do 1 roku ve 54 případech, do 2 let v 108, do 3 lel v 78, do 4 let v 7. do 5 let v 5 na více let (51, 6 a 8 le!) ve 4 případech. O za- chovávání smluv nemohla býti bobužel ze sebraného materiálu získána dostatečná dáta. Jen v 151 přípa- dech bylo možno zjistiti smluvní strany. Při tom vyšlo na jevo, že za podnikatele podepsali smlouvu ve 24 případech organisace, v 27 připadech předsta- venstvo společenstva, ve 4 připadech oba lito činitelé společně a v 96 případsch chefové firmy sami. Za dělnictvo podepsali v 91 připadech organisace, ve 14 výbor pomocnictva, v 9 případech organisace a vý- bor pomo nictva společně a v 37 plípadech dělnický výbor. Při vyjednávání o smlouvu intervenovali asi v 400 případech dělnické organisace a v daleko menším počtu případů i politické úřady, živnostenšil nspektoři, funkcionáři živnostenských společenstev a organisace podnikatelů. Téměř 50% smluv docí- leno dobrovolnou dohodou, ostatní po mezdním boji. Vedle všeobecné úvahy o kolektivních smlou- vách pracovních zaměstnavá se publikace smlouvam v jednotlivých třidách živnosti se zvláštním zřetelem k slanoveným minimálním mzdám časovým. Daleko nejvělší část jest všnu věnována individuálnímu vy- IIčení místních smluv, uzavřených v r. 1906 a po- dává hlavní ustanovení různých dohod.
30 article
Z trhů peněžních. 21. července. Zpělný pří- tok do říšské banky německé utváří se i v třetím týdnu t. m. příznivě, tak že daněprostá reserva ban- kovek obnáší kolem 202 mil.; zásoba kovu jest cel- kem asi o 200 milionů vyšší než před rokem. Stavu banky tedy nikterak nevadl, že cizozemský přítok zlata zvolna ustává. Praha. Dnešní bursa minula zcela bez ob- chodu, tak že nedošlo v žádném směru k závěr- kám a podáváno pouze za: akcie 4l/aproc. bank. dluž. úpisy Živnost. banky K 99.75 až K 100.75. akcie První české tov. orient. cukrovinek K 250. —, akcie »Merkuru« směn. akc. spol. K 593.—, akcie První pražské zastavárny K 465.—, akcie První če- ské akc. pojišť na život K 265.—, akcie Kolínské tov. kávov. náhražků K 680.—, akcie Pivovaru v Č. Budějovicích K 860, akcie České banky Uninn K 245.50, akcie České spol. pro průmysí cukerní K 170.—, akcie strojírny Daňkovy K 432.—, akcie Pražské úvěrní banky K 526.—, akcie České prům. banky K 416.—, akcie Podolské cementárny K 200.50. akcie Zajišťovací banky K 200.—, akcie Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 400.—, akci První českomoravské strojírny K 850.—, akcie Králo- hradeckého úvěrního ústavu k 447.—, akcie Pražské paroplav. spol. po Vltavě a Labí K 600.—, akci První české rafin, v Modřanech K 360.— peníze.
Daňkův Praha Č . Budějovice Kolín Vltava Modřany Český banka SF Český společenský úvěrní banka Český průmyslový Krát úvěrní ústav
31 article
Vídeň. Na počáteční burse došlo k větším prodejům v alpinkách a akciích státních drah, které vede jistá komisionářská firma, následkem čehož vyšší záznamy v cizině zůstaly bez dojmu. S pro- dají akcií státních drah souviselo také ultimum. Ob- chod byl chabý a zvláště ve šraňku bodenkreditky a magnesitové měty vyšší kurs. Na polední burse vzbudila politická řeč lorda Cronwera rozlädění které však brzo pominulo. Obchod byl nepatrný a bursa končila slagnací a kursy upevněnými. Kreditky, uherské kreditky, akce Rakuusko-uherské banky bodenkreditky povolily. Akcie státní dráhy, lombardy, severo-západní dráhy a české severní dráhy byly nižš mi, paroplavební měy pevný kurs, alpinky klesly o 4 K, pražské železářské o 16 K, jakož magnesitové později klesly. Na eskomplním trhu pe níze nezměněny 37/1s%. Berlín. Poslední zprávy z bursy novoyorské třeba že nepodněcovaly k novým nákupům, přece jen byly s jistým uspokojením vzaty na vědomí způsobily, že na začatku dnešní bursy záznamy dobře se udržely. S prvním rozladěním, které vy- volaly nepříznivé posudky o zahraniční politice, ob- jevily se prodeje, které kursovou úroveň včera favo- risovaných akcií pědniků železářských a uhelnodol- ných dosti citelně stlačily. Trh kasovní byl rovněž realisacemi zasažen. Neméně i akcie domácích bank prodávány v menších položkách. Z cizích titrů zvý- šen záznam rakouských kreditek, státních drah lombardů. Americké dráhy pevny, Baltimore dráže placeny. Ruské hodnoty mimo akcie bank hledány. Soukromý diskont setrval na 254 proc. Denní pe- níze 21/2 proc.
Cronwer Vídeň Ob Rakuusko Berlín Baltimore
32 article
Z pražského trhu obilního. (21. července.) Vzhle- dem k pevné tendenci pešťské bursy byl průběh ob chodu na dnešní bune příznivý, trh se upevnil v pří- čině všech druhů zboží. Kdežto v předešlém týdnu se nabízelo nové obilí k mleti, zdržela se následkem deštivého počasí žeň a byl zřejmý citelný nedostatek pšenice a žila. Pro pšenici mohl se poslední zá- znam snadno uplatniti, těžká suchá prima pšenice byla hledána k semletí a placena nad záznam. U su- ché pšenice nedělán žádný rozdil v ceně mezi starým a novým zbožím. Jinak u žita, zde lze mluviti o3 různých druzích. Čilá byla poplávka po novém žilě, pokud jest suché; zde bylo možno prosadili malé zlepšení ceny. Staré žito bylo na počátku bursy úplně zanedbáváno, průběhem trhu ale nemohla býti po- třeba novým žitem hražena, bylo tedy nutno sáhnouti ke starému, při čemž konečně byly povoleny ceny o 5—10 h vyšší. Nové nezcela suché žito — bylo nabízeno i ve váze 71 kg — mělo těžkopádný odbyo a bylo laciněji k dostání, než staré. Z Prahy zname- nána pšenice 76—81 kg K 12.35—12.75, z Čes. Bro- du K 12.40—19.85, Čelakovie K 12.20—12.40, Ouzie K 12..50, Sodlčan K 12.60, uherská z Tábora K 13.— Žibo z Prahy staré K 10.25—10. 40, nově K 10. 15— 10.50, staré z Milevska K 9.85, z Votic K 9.95, Suddo- měřic K 9.95, Písku K 9.85, Radotína K 10.—, nové z Kralup K 10.30, Belkovic K 10.40, Roudnice n
Belkův Praha Tábor Milevsko Votice Písek Radotín Kralupy Roudnice kg 12.75 Če
33 article
10.42, Smíchova K 10.40, Benešova K 10.15, Čerčan K 10.10, 75 kg z mlýna zdaněně K 10.65. Na sypání u žita vedou se stížnosti, v krajině mezi Voticemi Sedlčany vymláceno bylo 255 kg na mělici pole. pohotovém ječmenu nebyla na trhu ani na- bídka, ani poplávka; vzorky byly již namnoze před- loženy a representují krásné exportní zboží. Ježto vydatně pršl, bude pozdější osení méně bílé, takže ukázky dnes od vývozců sebrané nedovolují žádného úsudku o kvalitě českého ječmene. O ceně násled- kem nedostatku jakékoli uzavirky nelze dosud podati zprávu. Zemědělci skládají naději ve vysoké ceny. ovšem budou zde rozhodovati také cizozemští kupci. Pro oves uplatnilo se několik koupí ke hražení, jež vyhnaly ceny o 5—10 h výše. Placeno z Prahy za merkantilní K 7.75—7.85, za bílý ovez K 7.90—8.— za 50 kg. z Okrouhlic K 7.50, Golčova Jeníkova K 7.50—7.65, Sudoměřic K 7.50—7.65, Benešova k 7.60—7.75, Votic K 7.62, Tábora K 7.60—7.80, Něm Brodu K 7.45—7.55, Ledče K 7.20—7.40, Kutné Hory K 7.65, Mostu K 830. Hrách se hledá k osevu obchoduje za stoupajících cen, nabídka jest nejvýše nedostatečná. Vikev se z Haliče drží vysoko, zde jest nabídka sotva dostalečná, takže cena českého zboží zvýšena byla na K 8.85—9.10. Řepka byla z Prahy a tovární stanice placena dle jakosti a su-
Benešův Golčův Řepka Smíchov Čerčany Votice Praha Sudoměřice Benešov Německo Brod Ledeč Kutná Hora Halič kg Jeníkův K
34 article
celkem 210 268 13.092 188.719
35 article
chosti za K 15.50—16.50, větší položka velkostalku erer o
36 article
docílila z Prahy K 16.75, z Kolína placeno K 16.75- 16.85. Růžák nemohl uplatniti poslední ceny a byl o 1—2 K za 100 kg lacinější; z Prahy placeno 171/4—191/4. V bílém jeteli objevuje se krásné nové zboží, jež se obchoduje za K 40—60 za 50 kg, zvlášť krásné zboží hodností se přiměřeně výše. Z Ústřední banky čoských spořitelon. Nes turé denní listy vídeňské opětně nabádají vídeňské oby- vatelstvo obšírnými výklady národnostními proti českým bankám, zejména také filiálce Ústřední banky českých spořitelen ve Vídni; prý se tu pod- niká »loupežná výprava« na německý kapital vkla- dový a sleduje účel počeštění bypotekárního majetku ve Vídni. — Měli jsme přiležitost postaviti již do pravého světla nájezdy pedobného druhu, jež vyža- dují i u nás povšimnutí širšího obecenstva a veške- rého časopisectví. Nová banka v Bosně. Konservativní strana li- dová v Bosně hodlá dle zpráv v bosenských listech založiti islamskou banku v Sarajevě s akciovým ka- pitálem 2 miliony korun.
Praha Kolín Vídeň Boseň Sarajevo Nová banka kg
37 article
Úprava priorit jižní dráhy. V obvyklě zprávě kuratora priorit jižní dráhy obsaženy jsou vedle sta- tistické části všeobecné poznámky kuratorovy o si- tuaci. Klesnutí přebytku z r. 1907 oproti předcháze- jícímu roku připisuje se zvláště stoupnutí cen mate- riálu a mzdy, čímž účinky rostoucí dopravy byly pa- ralisovány. Jižní dráha byla nucena již žádati o sho- vění s placením splátky výkupné sumy a hledí vhod- ná opatření ku překonání obtížné situace. Některá z těchto opatření vyzoná správní rada sama, k ji- ným je Uřeba souhlasu prioritářů. Výnos r. 1907 stačil sice pro službu obligační, ne však pro zbytek výkupné sumy a pro inveslice. Prioritáři, svolivší již k užití obnosu, určeného pro obligační reservu k zaplacení splátky výkupné sumy, mají dáti sou- hlas k užití tohoto obnnosu pro investice; jedná se také o to, aby použití těchlo obnosů nebylo vázáno svolením majetníků priorit; zpráva dotýká se také
Prioritář
38 article
otázky, neměly-li by býti obnosy dosud do obligační reservy ukládané vůbec správě jižní dráhy dány k disposici a tak dán prostředek k odstranění okamži- tých nesnází. Jižní dráha zakročila již u vlády o schválení sazeb. Ku překonání všech obtíží bude však nutna revise dohody s prioritáři. Zpráva jedná kráte o vyjednávání v Paříži vedeném a směřujícím k zastavení splácení obligací na 2 roky. Žádost správy jižní dráhy o svolání schůze majetníků pri- orit bude k obchodnímu soudu podána v nejbližších dnech. Schůze má se konati ovšem teprve na pod- zum. V olázce zpětné koupě z volné ruky jest mí- nění různé; frangouzští majilelé priorit byli dosud naprosto proti tomu, také němečtí prioritáři převahou hájí zamítavé stanovisko, italští prioritáři však ne- slaví se a priori proti volné koupi. Celkem se zdá, že většina prioritárů bude souhlasiti s opatřeními, správou dráhy navrženými.
Paříž
39 article
Vliv rakouských cel na dovoz z Německa. Ve výročních zprávách německých obchodních komor konstatuje se namnoze klesnutí německého výv ozu do Rakousko-Uherska, jež se připisuje vlivu nových smluvních celních sazeb. Ve výroční zprávě z ho- řelecké komory se poukazuje na to, že v mno- hých odvětvích, jako v strojnictví, výrobě šroubů, průmyslu keramickém, výrobě fotografických přístrojá a pod jest vývoz do Rakouska vysokými clya přísným prováděním předpisů se strany rakouských celních úřadů téměř znemožněn. Také drážďan- ská obchodní komora stěžuje si na znemožnění neb značné stížení vývozu do Rakousko-Uherska, jež při- mělo již mnohé firmy ke zřízení odboček v Ra- kousku. Vzrůst zázob koksu v německé říšI. V prvních 5 měsících t. r. vyrobeno v Německu 8.93 mil. tun koksu oproti 882 mil. před rokem. Výroba koksu tedy stoupla, ač výroba surového železa klesla v mi- nulém pololetí o 308.232 tuny, čili asi o 5%, čímě ovšem klesla značně i spotřeba koksu v hutích. Přes slabší tuzemskou spotřebu nebylo možno zvýšiti značně vývoz koksu, což souvisí s velkými zásobami Belge, Anglie a Francie, jež také ještě hledají odbyt. Zákaz mísení kvasnic s bramborovým škrobem.
Německo Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Anglie Francie
40 article
Jak známo, usilují továrníci lihu o vydání zákazu přiměšování bramborového škrobu k lihovým kvasni- cím; za důvod se uvádějí zdravotní ohledy. Nejvyšší zdravotní rada uznala ve svém dobrém zdání, že při- měšování toto vskutku není se stanoviska zdravot- ního zcela nezávadné. Proti tomu se obracejí v po- slední době jak kruhy zemědělské, tak i továrníci bramborového škrobu. Továrníci škrobu uvádějí ze- jména, že moučky z bramborového škrobu se užívá u nejjemnějších pečiv beze všech zdravolních ná- mitek, nemůže tedy býti její přimísení povážlivým ani u jiných polravin. Následkem obnovené agitace rozhodla se zůčaslněná ministerstva přodložiti zále- žitost nejvyšší zdravotní radě k novému dobrozdání; vysloví-li se tato opětně proti přimísení škrobu ke kvasnicím, bude zákaz vydán; jinak by patrně byla jen zostřená uslanovení o nucené deklaraci a o udá- vání procentní přísady škrobu. Terstuká koloniální společnost. Dne 20. t. m. ko- nala se v Torslu generální valná hromada terstské koloniální společnosti, svolaná za účelem sanace pod- niku; usneseno bylo 7500 akcií odkolkovati z nomi- nálního obnosu 400 K na 200 K a vydati 7500 nových prioritních akcií po 200 K s přednostním právem k zúrokování až do 6%. Sanací se má společnosti umožniti další pěslování dovozu rýže, jímž se dosud zvláště zabývala. Ve schůzi se ovšem jevila také prudká oposice.
41 article
Agitace pro zákaz vývozu píce v Uliráchi. A grár- ní kruhy uherské energicky se domáhají zákazu vý- vozu píce. Vedle toho žádaji, aby vláda provedla nouzovou akci, jako v r. 1904, aby povolila pro píci větší dopravní úlevy a aby nakoupila v cizozem- sku zásoby píce a dala je zemědělcům k disposici. Zemský svaz uherských kupců rozeslal po svých venkovských pobočkách dotaz o tom, jaké stanovisko k vydání zákazu zaujímají. Dosud se vyjádřilo 33 filiálek, z nichž většína je pro zákaz vývozu Daň z lihu v Uhrách. V úřadním listě byl jia uveřejněn zákon o dani z lihu, o zdanění kvasnie; vyráběných spolu při výrobě lihu a o stanovenír rozdělení lihového kontingentu Hospodářská výstava v Sabci. Hospodářský spolek kraje šabackého bude pořádati ve dnech 9 až 17. října t. r velkou hospodářskou výstavu v krajském městě Šabci na Sávě (železniční stanice Klenak- Szavapost). Kromě polních plodin, zvířectva, zvíře- cích a jiných hospodářských výrobků kraje šabackého budou též vystavovány hospodářské stroje a potřeby pro různá hospodářská odvětví. Obeslání této vý- stavy se doporučuje již z toho důvodu, že kraj šabacký jest jedním, z nejprůmyslovějších v Srbsku, a dále i proto, že pro montáž jest na místě několik osvědčených odborníků, takže výlohy nebudou příliá vysoké. Dolazy a přihlášky jest třeba adresovati na Vývozní spolek v Praze, který ochotně sdělí i veškeré podrobnosti, týkající se cla a do- vozného.
Uhry Šabac na Sáva Klenak Szavapost Srbsko Praha hospodářský spolek kraj
42 article
Stanovisko menšíci ralinerií k sanaci petrolejo- vého průmyslu. V neděli konala se v Drohobyczi schůze malých rafinerií, v níž projeven náhled, že zřízení závodu k odbenzínění surové nafty zvýší tís seň petrolejářského průmyslu, ježto rafinerie, zaří- zená na zpracování 30.000 cisteren, stíží soutěž ma- lých rafinerií, jednak množstvím petroleje vyrábě- ného, jednak i cenou, vzhledem k tomu, že zde ne- bude hlavním účelem cena, ale zpracování co možná velkého množství suroviny. Nová schůze všech ma- lých haličských rafinerií má býti svolána na 26. t. m do Drohobyvze ku podniknutí společné akce a po případě také k umožnění dohody s velkými raline riemi. Insolvence. Josef Hasman; obchodník v Komše rově. — Julius Mehrer a syn, výkroj koží ve Lvově — S. Kovacs, protok. firma v Novém Sadě. — Micha Mallner, krejčí pro pány ve Vídni VIII. si píre
Hasman Julius Mehrer S Kovacs Micha Mallner Lvov Vídeň